C metodika str. 1 ( )

Transkript

1 C metodika str. 1 ( ) I. Ú V O D 1) Obecná část Tento metodický pokyn vydává Státní pozemkový úřad (dále jen SPÚ ) k zajištění jednotného postupu a působnosti všech organizačních útvarů a organizačních jednotek SPÚ při naplňování základních ustanovení zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 503/2012 Sb., event. zákon o SPÚ ), zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě ), zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Metodický pokyn nabývá účinnosti dne 20. března SPÚ je příslušný hospodařit s nemovitostmi, které byly podle jiného právního předpisu ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. ve správě Pozemkového fondu České republiky (dále jen PF ČR ). Dále je SPÚ příslušný hospodařit s pozemky nabytými podle 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů. Ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravující nakládání s majetkem státu ve prospěch jiných osob, se na tyto nemovitosti vztahují jen tehdy, pokud tento zákon nebo jiný právní předpis nestanoví jinak. SPÚ je dále příslušný hospodařit se stavbami využívanými k vodohospodářským melioracím pozemků a souvisejícím vodním dílům ve vlastnictví státu, které ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. spravoval PF ČR, pokud PF ČR ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona stavby k vodohospodářským melioracím pozemků a související vodní díla ve vlastnictví státu nespravoval, je SPÚ příslušný hospodařit s těmito stavbami a vodními díly dnem nabytí účinnosti zákona č. 503/2012 Sb. Zákonem č. 206/2011 Sb. došlo s účinností od ke zrušení ustanovení 17 zákona č. 219/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen devizový zákon ), který upravoval nabývání nemovitostí cizozemci. Z hlediska nabývání pozemků postupem dle zákona o půdě je tak nyní jedinou rozhodující podmínkou vlastnictví restitučních nároků, za které může právní nástupce oprávněné osoby získat naturální náhradu. Právním nástupcům oprávněných osob lze převádět náhradní pozemky dle 11a zákona o půdě bez ohledu na jejich státní občanství, či trvalý pobyt. Zákonem č. 131/2006 Sb., s účinností od , byl stanoven konkrétní postup při převodech náhradních pozemků přímo v zákoně o půdě, a to v ustanovení (dále jen ust. ). 11a zákona o půdě. Zákonem č. 178/2006 Sb., s účinností od , dochází k zásadní změně ve vypořádávání nároků v důsledku nevydání původního pozemku, kdy oprávněné osobě náleží peněžitá náhrada ve výši ceny odňatého pozemku stanovené podle 28a, pokud tento zákon nestanoví jinak ( 14 odst. 9). Dne nabyl účinnosti zákon č. 75/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 503/2012 Sb. byl k zrušen zákon č. 569/1991 Sb. (tento zákon v 4 ukládal řediteli PF ČR informovat dozorčí radu o zamýšlených převodech podle

2 C metodika str. 2 ( ) zákona o půdě). Neexistuje tak právní normou stanovená povinnost informovat ústředního ředitele SPÚ o připravovaných převodech pozemků podle zákona o půdě, mimo jiné také i podle ustanovení 11a odst. 11 tohoto zákona. Z toho důvodu byla v kapitole 9 písm. E zvýšena hranice výměry, která je určující pro povinnost zasílat zamýšlené převody pozemků podle 11a odst. 11 zákona o půdě na rozhodnutí ústředního ředitele, z původních 400 m 2 na m 2. Kapitola 9 je v písm. E rozšířena o některé zásady, které se ustálily v průběhu let 2010 až Podle 14 odst. 7 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, KPÚ vypracovává Rozhodnutí o nepotřebnosti majetku, a po podpisu ředitelem KPÚ, založí do spisu smlouvy (dále jen Rozhodnutí o nepotřebnosti ). Dnem nabyl účinnosti nový Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., v platném znění (dále jen Občanský zákoník, event. NOZ ), který nahrazuje zákon č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a který dává větší práva jak majitelům nemovitosti, tak nájemcům. Zároveň se také rozšiřují povinnosti a zodpovědnost s nemovitostmi spojené. Dnem nabyl též účinnosti zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen katastrální zákon, event. NKatZ ), kterým se ruší zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Dále dne nabyly účinnosti vyhlášky: č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí, kterou se ruší vyhláška č. 26/2007 Sb., č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, kterou se ruší vyhláška č. 162/2001 Sb., č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, kterou se ruší vyhláška č. 401/2011 Sb. Právní úprava katastrálního zákona, zejména oblast týkající se zápisu vlastnických a jiných věcných práv, má úzkou návaznost na celou řadu právních předpisů týkajících se nemovitostí a právních vztahů, kde je nutné uvést např. nový občanský zákoník, občanský soudní řád, exekuční řád, insolvenční zákon, zákon o veřejných dražbách, stavební zákon a vyvlastňovací zákon. V metodických pokynech jsou zobecněny dosavadní zkušenosti (z aplikace pokynů na všech úsecích činnosti, z rozhodovací praxe soudů a jiných státních orgánů) a jsou upraveny i některé vzory. Metodické pokyny jsou rozděleny na textovou část (v členění úvod, přípravná fáze a realizační fáze) a část příloh (obsahujících vzory smluv, dohod a jiných úkonů), aby byla usnadněna orientace v nich. Celé znění metodických pokynů, včetně vzorů uvedených v přílohách, je pro všechny zaměstnance SPÚ závazné. Účelem metodických pokynů je sjednotit praxi všech Krajských pozemkových úřadů (dále jen KPÚ ), aby nedocházelo k neodůvodněně rozdílnému přístupu SPÚ k třetím osobám. Ředitel KPÚ, resp. vedoucí oddělení KPÚ a vedoucí poboček KPÚ, jsou povinni všechny své podřízené s metodickými pokyny seznámit, umožnit jim k metodickým pokynům přístup a kontrolovat, zda-li se jimi řídí. Současně jsou všichni zaměstnanci SPÚ, povinni na požádání kteréhokoliv klienta SPÚ mu tento metodický pokyn poskytnout k nahlédnutí. Případné výjimky z těchto metodických pokynů musí být schváleny rozhodnutím ústředního ředitele SPÚ. 2) Přechod na novou metodiku Tato část metodických pokynů se věnuje problematice převodů zemědělských pozemků prováděných podle zákona o SPÚ a zákona o půdě. V této oblasti zavádí občanský zákoník změny, které ovlivňují stávající proces převodu pozemků, jak je podrobněji popsáno v následujících kapitolách. Jedná se např. o chápání stavby jako součásti pozemku, vznikla

3 C metodika str. 3 ( ) nová úprava předkupního práva při rozdílném vlastnictví, časové omezení předkupního práva v případě spoluvlastnictví a pojmy nájem/pacht, přestavek. S ohledem na skutečnost, že SPÚ má zajištěn on-line bezúplatný dálkový přístup do databáze ČUZK (ISKN), nebude již po klientech vyžadováno doložení výpisů z LV, a to u veškerých typů převodů dle tohoto metodického pokynu. Pro účely ověření skutečností z katastru nemovitostí bude odpovědným zaměstnancem vyhotoven výpis z katastru nemovitostí prokazující stav evidovaný k datu.... Zásadní změny, které přináší zákon o SPÚ jsou následující: pozemky určené územně plánovací dokumentací (dále jen ÚPD ) k zastavění stavbou pro bydlení jsou převáděny obcím bezúplatně, je vypuštěn bezúplatný převod pozemků veřejným výzkumným institucím, které provádí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech, bylo zvýhodněno postavení oprávněné osoby při nabývání pozemku, tj. byla snížena hranice výše restitučního nároku - ze 70 % na 50 % z ceny pozemku - pro uplatnění přednosti před nájemcem, přednostní úplatný převod oprávněným uživatelům pozemků v zahrádkových a chatových osadách způsobem podle zákona o SPÚ je časově omezen. Podání žádosti bylo omezeno do , u převodů podle zákona o SPÚ se nově stanoví minimální délka trvání předkupního práva na 5 let, veřejné nabídky pozemků budou vyhlašovány tak, že veškeré pozemky připravené pro nabídku budou nejprve nabídnuty způsobem podle (novelizovaného) 11a zákona o půdě, pozemky, které takto nebudou převedeny, může SPÚ zařadit do nabídky vytvořené podle 12 zákona o SPÚ, před uzavřením kupní smlouvy přibyla povinnost zkoumat, zda nabyvatel nemá nedoplatky u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, u prodejů je zkrácena maximální délka splátek ze 30 na 10 let. Zásadní změny, které přináší nový občanský zákoník, jsou následující: podle ustanovení ( 489) občanského zákoníku je nově zaváděn pojem věci, věc v právním smyslu je vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí, pojem nové věci zahrnuje pojem pozemek, ale sám nový občanský zákoník jej stejně jako starý občanský zákoník nevymezuje. Pozemek je pro právní účely definován v novém katastrálním zákoně, součástí pozemku je prostor nad jeho povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen stavba ) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech ( 506 odst. 1), nově přijatý občanský zákoník vychází ze dvou východisek ( ) a to den účinnosti zákona a dále, zda stavba a pozemek byly k tomuto datu ve vlastnictví téhož subjektu (ke sjednocení právního režimu v případě rozdílných vlastníků má sloužit vzájemné předkupní právo vlastníka stavby a vlastníka pozemku ( 3056), pacht ( 2332) na rozdíl od nájmu, kdy má nájemce právo věc užívat, se pachtýři zakládá právo věc užívat i požívat. Jestliže nájem má v oblasti věcných práv svou obdobu v osobní služebnosti užívání, potom pacht ji má v osobní služebnosti požívání. Nejčastějšími věcmi přenechávanými k propachtování jsou nemovitosti pozemky, věc plodonosná ( 2338) - může být pouze předmětem pachtu. V případě ztráty plodonosných vlastností pozemků nebo pouhá závada na této věci eliminující výnos

4 C metodika str. 4 ( ) z této věci, zakládá právo na zánik propachtované věci nebo výpovědi z nájmu bez výpovědní lhůty. pacht zemědělský ( 2345) - je-li propachtován zemědělský nebo lesní pozemek, je ujednán zemědělský pacht. Je-li pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou, Promítnutí změn obsažených v nové právní úpravě je zapracováno jak do textové části metodických pokynů, tak do části přílohové. V metodickém pokynu je rovněž respektována organizační struktura a kompetence jednotlivých pracovišť SPÚ tak jak je dána současně platným Organizačním řádem. II. PŘÍPRAVNÁ FÁZE 3) Obecné zásady A. Vysvětlení pojmů a náležitostí pro tento MP a) Před nakládáním SPÚ s pozemky (viz 2 písm. a) katastrálního zákona) musí být vždy předmětné pozemky zapsány v katastru nemovitostí ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit. Při převodech pozemků

5 C metodika str. 5 ( ) musí být vždy v listinách uvedena obec a katastrální území. K parcelním číslům musí být vždy uvedeno, zda se jedná o druh pozemkové evidence stavební nebo pozemkové (při společné číselné řadě daného katastrálního území se nerozlišuje). Dále musí být vždy uveden druh evidence: katastr nemovitostí, zjednodušená evidence - evidence nemovitostí, zjednodušená evidence - pozemkový katastr, zjednodušená evidence - přídělový plán, grafický příděl nebo jiný podklad, zjednodušená evidence - parcela z jiného katastrálního území. Pokud je předmětem převodu (listiny) nově utvořený pozemek na základě geometrického plánu, musí být v listině uveden popis vzniku nového pozemku. Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny. Parcelou se v katastru podle 2 písm. b) katastrálního zákona rozumí pozemek, který je: geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Vymezení parcely je jen evidenční záležitostí a nemůže nic měnit na vlastnickém právu k pozemku, a proto soud nemůže určovat, jaká je ve skutečnosti výměra parcely, neboť stanovení výměry parcely je jen věcí katastrálního úřadu, který parcely eviduje. O pozemcích se vedle dosavadních údajů katastru, jako je příslušnost do katastrálního území, parcelní číslo, výměra parcely, druh pozemku, způsob využití pozemku a způsob ochrany nemovitostí dále podle nové prováděcí vyhlášky č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (dále jen NKatV ) evidují: číslo listu vlastnictví, na kterém je evidována stavba jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, pokud tato stavba není součástí práva stavby, číslo listu vlastnictví, na kterém je evidováno právo stavby k pozemku, údaje o budově, která je součástí pozemku a která je hlavní stavbou na pozemku, a to: a) číslo popisné nebo evidenční budovy, bylo-li přiděleno, b) příslušnost budovy k části obce, jde-li o budovu s číslem popisným nebo evidenčním, c) typ stavby (bod 3 přílohy ke NKatV), d) způsob využití stavby (bod 4 přílohy k NKatV), e) souřadnice definičního bodu budovy v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK), údaje o vodním díle, které je součástí pozemku, obdobné údajům o budově, údaje o pozemku, na kterém stojí stavba, která je: a) součástí tohoto pozemku, b) samostatnou věcí, není součástí pozemku, údaje o pozemku, na kterém stojí stavba, která: a) je součástí práva stavby zřízeném na tomto pozemku, b) není součástí pozemku, je ve vlastnictví jiného vlastníka, než je vlastník pozemku, údaje o jednotkách, jsou-li vymezené v budově, která je součástí pozemku (pouze o jednotkách vymezených podle NOZ). b) Společné jmění manželů (dále jen SJM ) v nové právní úpravě občanského zákoníku přináší komplexní pojetí majetkových práv manželů. Manželské majetkové právo představuje soubor právních ustanovení týkajících se majetkových poměrů manželů v tom nejširším slova smyslu. Do zákona byly zapracovány zkušenosti, které za dlouhá léta ne zcela dokonalé právní úpravy a vyvíjející se praxe nasbírala judikatura, a která se už také v praxi v nemalé míře vžila. Nová právní úprava tak nejen rozšiřuje ustanovení stávající právní úpravy, ale také přináší ustanovení zcela nová, posilující postavení manželů v majetkových vztazích a ochranu třetích osob v souladu s celkovým vývojem majetkových vztahů ve společnosti. Oblast SJM se v občanském zákoníku nachází od 560, 561, 708 až 753, 764 až 770, 3020, 3021, 3038 až do SJM je specifická forma spoluvlastnictví, která může vzniknout jen mezi manžely a má vlastní úpravu odlišnou od obecného spoluvlastnictví. Patří do něj majetek, který získá jeden nebo oba po dobu trvání manželství, i dluhy, které ve stejné době vznikly jednomu nebo oběma. Občanský zákoník pomůže manželům přizpůsobit majetkové uspořádání více svým potřebám, ale zároveň také posílí ochranu třetích osob. Podle nových pravidel spadá společné jmění manželů vždy pod jeden z následujících režimů, tj. režim zákonný, režim smluvený, nebo režim založený na rozhodnutí soudu.

6 C metodika str. 6 ( ) a) Při zákonném režimu je součástí společného jmění vše, co jeden z manželů, nebo oba, nabyli za trvání manželství. Tedy od okamžiku svatby do rozvodu, či úmrtí jednoho z nich. Co se týče spravování jmění v zákonném režimu, platí v podstatě stejná pravidla jako doposud. Toto jmění spravují buď oba manželé, nebo jeden z nich na základě jejich dohody, přičemž zavázáni jsou oba společně a nerozdílně. Manželé mohou své společné jmění domluvou rozšířit či zúžit. Také snoubenci mohou ještě před svatbou své budoucí poměry v manželství upravit. Úprava rozsahu musí být vždy provedena ve formě notářského zápisu. V současné době jsou manželské smlouvy pro účely dědického řízení vedeny Notářskou komorou v Centrální evidenci manželských smluv od Nově by měl vzniknout veřejný seznam, do něhož se na návrh alespoň jednoho z manželů bude zapisovat, v čem si manželé dohodli režim odchylný, od zákonného. Zápis provede bez zbytečného odkladu ten, kdo smlouvu sepsal, a není-li to možné, ten, kdo seznam vede. Budou-li smlouva a vše, co zákonný majetkový režim manželů mění, zapsány do veřejného seznamu, budou změny ujednané manžely účinné vůči třetím osobám. Zákon vyžaduje, aby smlouva obsahovala ujednání, že zápis smlouvy bude do seznamu proveden. Důraz se klade na shodu vůle obou manželů, k podání žádosti o zápis může být ovšem i jeden z manželů druhým manželem zmocněn ve smlouvě nebo mimo ni. Toto ustanovení by mělo chránit například i věřitele. Součástí SJM nejsou věci, které: slouží osobní potřebě jednoho z manželů (například oblečení, sportovní vybavení), jeden z manželů nabyl darem, děděním, nebo odkazem, ledaže dárce či zůstavitel projevil jiný úmysl (například dostane-li jeden z manželů od rodičů auto, bude náležet pouze jemu, pokud rodiče nestanoví jinak), nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech (například finanční kompenzace za újmu na zdraví), nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví (například pokud prodá auto, které patří výlučně jemu), nabyl jeden z manželů náhradou za ztrátu, poškození, nebo zničení svého výhradního majetku (například když pojišťovna zaplatí škodu na autě, které je ve výlučném vlastnictví jednoho z manželů, do SJM nepatří dluhy veřejnoprávní, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž přitom šlo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny (např. dluh na daních nebo dluhy vznikající z porušení právní povinnosti - typicky povinnost nahradit způsobenou škodu), do SJM rovněž nepatří dluhy týkající se výlučného majetku jednoho z manželů, v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, Součástí SJM jsou určité věci, u kterých by to nemuselo být na první pohled zřejmé: zisk z výlučného majetku (bude-li tedy mít jeden z manželů ještě před svatbou akcie, pravidelně vyplácené dividendy se stanou součástí společného jmění manželů, též zaplacené nájemné z bytu vlastněného před manželstvím jedním z manželů se stává součástí SJM), stejně tak je součástí společného jmění mzda každého z manželů, nebo podíl jednoho z manželů v družstvu nebo obchodní společnosti, stane-li se během trvání jeden z manželů společníkem. NOZ přitom výslovně stanoví, že mzda se stává součástí SJM v okamžiku, kdy s ní jeden z manželů může nakládat. To znamená v momentě, kdy ji dostane vyplacenou, a ne v okamžiku, kdy mu na ni vzniká nárok, vše to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství (s výjimkou toho, co slouží osobní potřebě jednoho z manželů),

7 C metodika str. 7 ( ) dále co jeden z manželů nabyl darem, děděním nebo odkazem (ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, anebo nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, a nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku), podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva (viz novinky týkajících se bytových družstev a společenství vlastníků jednotek jsou v zákoně o obchodních korporacích od 727), do SJM zahrnuje pouze dluhy vzniklé za trvání manželství, které lze převzít, čili smluvně se zavázat k jejich splnění. (typickým příkladem může být půjčka), i ty, o kterých druhý z manželů neví musí se však jednat o dobrovolně převzatý dluh, tzn. takový, který vzniká z vůle manžela (manželů), nejčastěji uzavřením smlouvy, Velkou novinkou je změna v chápání dluhů jednoho z manželů. Zatímco dosud byly součástí společného jmění závazky, jež za trvání manželství vznikly, nový občanský zákoník hovoří o dluzích převzatých, a to i takových, o kterých druhý manžel vůbec neví. Jestli daná věc patří do společného jmění, nebo do výlučného vlastnictví, je zásadní pro posouzení, kdo je oprávněn s takovou věcí disponovat a rozhodovat o ní (kdo spravuje, ten rozhoduje). Další novinkou je posílení postavení manžela - nepodnikatele. Jestliže chce jeden z manželů část společného jmění, jejíž hodnota přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, použít k podnikání, je při prvním takovém použití nutný souhlas nepodnikajícího manžela. V případě, že nepodnikající manžel souhlas neudělí, může se domáhat neplatnosti takového jednání, tj. dovolat neplatnosti jednání jednoho z manželů, s nímž druhý manžel nesouhlasí. b) Smluvený režim: představuje situaci, kdy si manželé nebo snoubenci upraví manželský majetkový režim odlišně od zákonného režimu. Může spočívat v zavedení režimu oddělených majetků, rozšíření či zúžení společného jmění manželů nebo vzniku společného jmění ke dni zániku manželství. V rámci smluveného režimu mohou snoubenci a manželé uzavřít i smlouvu týkající se správy společného jmění. Smluvně lze také upravit majetkové poměry pro případ rozvodu. Tyto smlouvy musí mít formu veřejné listiny. Na rozdíl od současné právní úpravy je v novém zákoně pamatováno na to, že smlouva o manželském majetkovém režimu nesmí svými důsledky vyloučit schopnost manžela zabezpečovat rodinu. Snoubenci či manželé (úprava však nepůsobí zpětně) se mohou dohodnout na tom, že: budou mít oddělená jmění to znamená, že cokoli jeden z manželů nabude, získává do svého výlučného vlastnictví, vyhradí vznik společného jmění až ke dni zániku manželství do společného jmění patří jen ten majetek nabytý za trvání manželství, který v den zániku manželství je stále ve vlastnictví jednoho z manželů, rozšíří či zúží rozsah v případě rozšíření mohou do společného jmění patřit i věci zákonem jinak vyloučené (například věci sloužící osobní potřebě). Ustanovení ( 720) výslovně upravuje dosud poněkud nejasnou otázku účinků jednak smluv uzavíraných snoubenci, jednak smluv uzavíraných manžely. NOZ stanoví, že smlouva snoubenců o manželském majetkovém režimu nabývá účinnosti uzavřením manželství. Týká-li se smlouva již existující věci zapsané do veřejného seznamu, lze provést do tohoto seznamu změnu až po uzavření manželství. V (odst. 2) je pak stanoveno, že pokud se týká smlouva manželů o manželském majetkovém režimu již existující věci zapsané do

8 C metodika str. 8 ( ) veřejného seznamu, nabývá smlouva v této části účinky vůči třetím osobám zápisem do veřejného seznamu, ledaže tento zákon stanoví jinak. c) Režim založeného rozhodnutí soudu: oproti původní právní úpravě, která zrušení společného jmění manželů soudem nepřipouští, může soud společné jmění manželů zrušit nebo zúžit na návrh manžela ze závažných důvodů. Závažným důvodem je vždy skutečnost, že manželův věřitel požaduje zajištění své pohledávky v rozsahu přesahujícím hodnotu toho, co náleží výhradně tomuto manželu, že manžela lze považovat za marnotratného, jakož i to, že manžel soustavně nebo opakovaně podstupuje nepřiměřená rizika. Tento režim lze změnit dohodou manželů nebo rozhodnutím soudu. Zákon v ( 728) pamatuje na situaci, kdy obtíže manželů v souvislosti se společným jměním není nutné řešit podstatnějšími zásahy a to v případech jedná-li manžel při správě společného jmění způsobem, který je ve zřejmém rozporu se zájmem druhého manžela, rodiny nebo rodinné domácnosti, a snoubenci nebo manželé neuzavřeli smlouvu o správě toho, co je součástí společného jmění. V takovém případě může soud na návrh druhého manžela rozhodnout, jakým způsobem bude společné jmění spravováno. Soud bude muset ovšem přesně stanovit pravidla výkonu správy, např. obdobně, jak se to nabízí, jsou-li manželé schopni se dohodnout. Přitom by nemělo být rozhodné, jaká je v konkrétním případě podoba společného jmění, významné je pouze, zda existuje. Zánik manželství představuje rovněž zánik společného jmění manželů. Při vypořádání společného jmění manželů se vychází z předpokladu, že podíly obou manželů na majetku jsou stejné. Ideální variantou vyrovnání je uzavření dohody v písemné formě, nedojde-li k ní, na návrh některého z manželů provede vypořádání společného jmění manželů soud. V zákonem vymezeném rozsahu výjimek věcí, které náleží do společného jmění, došlo k vynechání výslovného uvedení věcí vydaných v restitucích, neboť se má za to, že restituce jsou již majetkoprávně stabilizovány. V souvislosti s účinností nového občanského zákoníku nabyl účinnosti i nový katastrální zákon, který mimo jiné zavádí některá nová pravidla pro podávání návrhů na vklad vlastnického práva a jiných práv do katastru nemovitostí. Nový katastrální zákon spadá do soukromého práva a definuje veškeré údaje o nemovitostech včetně práv k těmto nemovitostem a jejich geometrické a polohové určení. Zákon o katastru nemovitostí odpovídá na nový občanský zákoník, který upravuje oblast nemovitostí (stavby na pozemcích, které budou vlastněny stejným majitelem, již budou součástí pozemku). Nově se budou stavby zapisovat do evidence, pouze v případech, pokud nebudou součástí pozemku. Podle nového katastrálního zákona se k návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí bude přikládat listina (pouze stanovený formulář), která obsahuje náležitosti stanovené v 14 odst. 1 katastrálního zákona, a která je podkladem pro navrhovaný vklad (například kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti nebo jiného věcného břemene, smlouva o zřízení zástavního práva a podobně), zásadně pouze v jednom vyhotovení, bez ohledu na počet účastníků vkladového řízení. Po provedení vkladu katastrální úřad zašle účastníkům vkladového řízení pouze vyrozumění o provedení vkladu. Účastníkům řízení nebude zasílat vkladovou listinu s doložkou potvrzující provedení vkladu. Tato skutečnost by měla být ve smluvní dokumentaci odpovídajícím způsobem reflektována. Zejména výplata kupní ceny z úschovy by již neměla být podmíněna předložením kupní smlouvy s potvrzením katastrálního úřadu. V případě, že je účastník vkladového řízení zastoupen, musí být přílohou návrhu na vklad plná moc, na které nově musí být úředně ověřený podpis zastoupeného účastníka řízení. Podle předchozí právní úpravy stačila plná moc bez úředního ověření podpisu.

9 C metodika str. 9 ( ) Nová právní úprava stále rozlišuje zápis vkladem, záznamem a poznámkou. Stanoví však jiná kritéria pro určení, která skutečnost bude zapsána vkladem, záznamem a poznámkou. Platí přitom, že práva, která dosud byla zapisována vkladem, budou i nadále zapisována vkladem. Vkladem se zapisují na základě návrhu vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv. Vkladem však budou zapisovány i nové druhy věcných práv podle nového občanského zákoníku (například právo stavby, přídatné spoluvlastnictví, zákaz zcizení nebo zatížení) a také nájem a pacht. Vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv (viz 11 NKatZ): právo vlastnické, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo, budoucí výměnek, případné spoluvlastnictví, správa svěřeneckého fondu, výhrada vlastnického práva, výhrada práva zpětného prodeje, zákaz zcizení nebo zatížení, výhrada práva lepšího kupce, ujednání o koupi na zkoušku, nájem, pacht, vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Po podání návrhu na vklad následuje zaplombování nemovitosti. Celý proces je zakončen rozhodnutím o povolení vkladu práva a zápisem v katastru. Záznamem se budou zapisovat práva odvozená od vlastnického práva, zejména právo hospodařit s nemovitostí (například právo hospodařit s majetkem státu, majetek statutárního města svěřený městské části a podobně). Záznam je určen pro specifické případy, kdy nedojde ke změně vlastníka (vlastníkem je stát, kraj nebo obec), ale pouze k zaevidování organizačních složek stát a státních organizací, které s majetkem hospodaří. Poznámkou budou zapisovány významné informace týkající se evidovaných nemovitostí stanovené zákonem (například výhrada přednostního pořadí, přednostní právo ke zřízení věcného práva, výhrada, že upevněný stroj není součástí pozemku, svěřenecké nástupnictví nebo informace o stavbě, která není součástí pozemku). Poznámka má upozornit na právně významné skutečnosti, které se pojí s evidovanými nemovitostmi nebo jejich vlastníky. Jedná se kupříkladu o usnesení o nařízení exekuce, prohlášení konkurzu atd. Účelem je upozornění, že vlastník nesmí nakládat s nemovitostí. Návrh na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí podává u příslušného katastrálního úřadu, převádějící. Správní poplatky se, dle ust. 21a odst. 1 zákona o půdě a dle ust. 8 odst. 1 zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, nevyměřují. Dle sdělení Ministerstva financí (viz čj. MF /2013/ z ) k vybraným dopadům zákonného opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí, v souvislosti s úplatnými převody nemovitých věcí z vlastnictví České republiky a do vlastnictví České republiky je umožněno zvolit poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí kupujícího (nabyvatel). V případech smluv o uplatněném převodu nemovitých věcí z vlastnictví České republiky, u nichž bude návrh na vklad vlastnického práva k nemovité věci do katastru nemovitostí podán po , bude postupováno již podle nové právní úpravy daně z nabytí nemovitých věcí, obsažené v zákonném opatření Senátu, tj. úplatná nabytí nemovitých věcí z vlastnictví České republiky nebudou od daně osvobozena (s výjimkou případů, kdy by toto nabytí bylo osvobozeno s ohledem na vybrané nabyvatele za podmínek podle 6 odst. 1 písm. a) nebo b), popř. 6 odst. 2 písm. a) zákonného opatření Senátu). Půjde-li o nabytí vlastnického práva k nemovité věci koupí nebo směnou, poplatníkem daně bude převodce. Nová právní úprava současně připouští, aby v těchto případech byl poplatníkem nabyvatel nemovité věci, avšak tato změna poplatníka daně musí být mezi převodcem a nabyvatelem výslovně ujednána v kupní nebo směnné smlouvě. Pokud tedy Česká republika (SPÚ) v postavení převodce nebude

10 C metodika str. 10 ( ) poplatníkem daně, musí příslušná převodní smlouva obsahovat zmíněnou dohodu, že poplatníkem daně je nabyvatel nemovité věci. Poznámka: Zákonným opatřením Senátu č. 340/2013 Sb., byl zrušen zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Smlouvy, které se týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. V případě, že smlouvu o převodu pozemku uzavře jen jeden z manželů, zapíše ho katastrální úřad jako vlastníka. Pokud pozemek převedený pouze jednomu z manželů patří ze zákona do společného jmění manželů, zapíše tuto skutečnost katastrální úřad do katastru záznamem na základě ohlášení manželů doloženého dle zákona o katastru nemovitostí a též katastrální vyhlášky. V případech, kdy je pozemek nabýván do společného jmění manželů a smlouva není uzavírána oběma manželi, vyžaduje tento metodický pokyn doložení prohlášení manžela kupujícího obsahující jeho souhlas s uzavřením kupní smlouvy druhým z manželů (viz 713/1 a 714 NOZ). Může však nastat situace, že uvedené prohlášení, jímž by bylo možno prokázat souhlas s kupní smlouvou, není k dispozici. I přes to doporučujeme smlouvu s jedním z manželů uzavřít. Pokud manžel, který nedal s uzavřením smlouvy souhlas, podá u soudu žalobu na určení neplatnosti takové smlouvy, bude muset manžel-kupující poté případně prokázat, že předmětný pozemek do společného jmění manželů nepatří. K výše uvedenému je nutné ještě poznamenat, že manželé mohou rozšířit nebo zúžit zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů. Musí se však tak stát smlouvou uzavřenou formou notářského zápisu. Předmětem smlouvy mohou být i jen jednotlivé majetkové hodnoty a závazky. Týká-li se smlouva nemovitostí, nabývá účinnosti až vkladem do katastru nemovitostí. S ohledem na výše uvedené je většina typových smluv a dokumentů zpracována variantně, tzn. jak pro případ, že smlouvu bude uzavírat jeden z manželů, tak i pro případ, že ji budou uzavírat oba manželé. Protože některé katastrální úřady vyžadují, aby u kupujících byl uveden rodinný stav, je záhlaví smlouvy a návrhu doplněno o položku rodinný stav. Tato položka bude vyplňována pouze v případě, že tento údaj bude vyžadován příslušným katastrálním úřadem. Protože je různá praxe katastrálních úřadů i pokud jde o vyžadování dalších listin v souvislosti s převodem na osoby, u nichž je rodinný stav ženatý - vdaná, nejsou povinně vyžadovány další typy dokumentů. KPÚ tedy vyhotovuje smlouvu a z databáze Restituce dle požadavku ČÚZK vyhotovuje formulář Návrh na zahájení vkladového řízení dle 14 odst. 1 katastrálního zákona. Tento formulář je podkladem pro navrhovaný vklad (například kupní smlouva, smlouva o zřízení služebnosti nebo jiného věcného břemene, smlouva o zřízení vlastnického, zástavního nebo předkupního práva), který se podává pouze v jednom vyhotovení, bez ohledu na počet účastníků vkladového řízení. Jestliže je katastrálním úřadem vyžadována další listina, např. prohlášení druhého manžela, je v kompetenci KPÚ doplnit návrh na vklad vlastnického práva v součinnosti s kupujícím o listinu požadovaného znění. B. Příprava pozemků pro převod Postup SPÚ při identifikaci - lustraci pozemků ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, je upraven v metodických pokynech SPÚ. a) Postup SPÚ při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo státu zapsané v katastru nemovitostí nelze doložit listinnými doklady

11 C metodika str. 11 ( ) Pokud KPÚ zjistí, že je v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu k zemědělskému pozemku nebo k jeho ideální části, které nelze doložit listinnými doklady, zveřejní KPÚ v souladu s ust. 20 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb., jeho zamýšlený převod a současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení této výzvy. Oznámení o zamýšleném převodu a výzvě se vyhlásí zveřejněním (viz Příloha č. 3.1) na úřední desce obecního úřadu v obci, na jejímž území se zemědělské pozemky nacházejí s tím, že příslušný obecní úřad potvrdí den jeho vyvěšení a den jeho sejmutí. Oznámení o zamýšleném převodu se rovněž vyhlásí zveřejněním na úředních deskách KPÚ. Zveřejnění na webových stránkách SPÚ a na elektronické úřední desce SPÚ zajistí Odbor řízení restitucí. První den zveřejnění na úřední desce SPÚ je dnem vyhlášení výzvy. Termíny pro vyvěšení stanovuje ústřední ředitel SPÚ. Postup podle 20 odst. 3 zákona č. 503/2012 Sb. je možné uplatnit i v případě realizace převodu pozemků podle zákona o půdě. Při postupu podle 20 zákona č. 503/2012 Sb., v případě, že vlastnické právo k převáděnému pozemku nelze doložit jinými doklady, nahrazuje se nabývací titul prohlášením o vlastnickém právu podle 20 zákona č. 503/2012 Sb., které se dokládá k návrhu na vklad vlastnického práva (viz Příloha č. 3.2). b) Průběh vlastnických hranic zemědělských pozemků V případě, že není možné v terénu jednoznačně určit vlastnickou hranici a tato nepřesnost brání vyhotovení znaleckého posudku, zadá KPÚ vytyčení hranice pozemku. V případě pozemků spolu sousedících ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, jejichž výměra je u zahrad nižší než 100 m² a u ostatních druhů (kultur) pozemků, kromě zastavěných ploch a nádvoří, je nižší než m², požádá KPÚ, v souladu s 2, 10, 11 a 12 vyhlášky o katastru nemovitostí příslušný katastrální úřad o sloučení těchto pozemků a teprve po sloučení je navrhne k převodu. c) Slučování parcel jednoho vlastníka v rámci digitalizace souboru geodetických informací Proti sloučení parcel v rámci obnovy katastrálního operátu může jejich vlastník v řízení o námitkách dle 45 odst. 2 zákona o katastru nemovitostí, podat námitku. V souladu s Prozatímním návodem ČÚZK pro obnovu katastrálního operátu z roku 1998 se v případě uplatnění důvodné námitky od tohoto sloučení ustoupí. Pronájem/pacht některého ze slučovaných pozemků, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, považuje ČÚZK za důvodnou námitku. Aby sloučením parcel, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, nedocházelo ke znevýhodnění nájemců těchto pozemků při převodech dle 12 odst. 4 zákona č. 503/2012 Sb., doporučuje se KPÚ uplatňovat v případě pronájmu některého ze slučovaných pozemků, výše uvedenou námitku.

12 C metodika str. 12 ( ) 4) Vymezení pozemků, které nelze převádět nebo jejichž převody jsou možné jen za stanovených podmínek Obecně se převody podle zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkají zemědělských pozemků definovaných v 1 zákona o půdě. A. Pozemky, které nelze převádět podle 6 zákona č. 503/2012 Sb. - platí pro postup podle obou zákonů, pokud není stanoveno jinak. Sdělení a ověření příslušných orgánů státní správy provedená podle 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění účinném do , nebo provedená podle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, mohou být použita k převodům podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V souladu s ustanovením 22 odst. 13 zákona o SPÚ je třeba bezúplatné převody na kraje, obce, veřejné vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce započaté podle zákona č. 95/1999 Sb. nebo zákona č. 569/1991 Sb. dokončit podle těchto právních předpisů. Z toho důvodu je nutné pro sdělení jednotlivých institucí ohledně převoditelnosti používat i po tiskopisy podle 2 zákona č. 95/1999 Sb., ve znění platném do ) Sdělení

13 C metodika str. 13 ( ) Ve smyslu 6 zákona č. 503/2012 Sb., na žádost KPÚ, sdělí příslušné orgány státní správy písemně obecně do 30 kalendářních dnů, zda-li konkrétní pozemky, označené údaji podle katastru nemovitostí, nejsou z převodu vyloučeny. Závazná sdělení podle jednotlivých ustanovení dle 6 zákona č. 503/2012 Sb., bude KPÚ vyžadovat následovně: ad písm. a) Zda na vydání pozemku (nebo jeho části) bylo či nebylo uplatněno právo např. podle zákona o půdě, nebo podle zákona č. 243/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo zda v katastrálním území, kde se pozemek nachází, již bylo pravomocně rozhodnuto o všech nárocích na vydání pozemků uplatněných podle výše uvedených zákonů a tato rozhodnutí byla zapsána v katastru nemovitostí, sdělí Oddělení restitucí KPÚ a předá informaci Oddělení správy majetku KPÚ Oddělení realizace převodů. (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.1a, 4.1b, 4.1c), V žádosti bude pozemek označen údaji podle katastru nemovitostí; pokud se KPÚ nedohodne s příslušným Oddělením správy majetku KPÚ jinak, bude přílohou žádosti u KN parcel stav původní pozemkové knihy nebo v přídělových oblastech stav uvedený v přídělových listinách, přídělových plánech. ad písm. b) ba) Zda je pozemek (nebo jeho část) určen závaznou částí schváleného územního plánu nebo regulačního plánu k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury anebo je touto stavbou již zastavěn, sdělí obecní úřad popř. obecní úřad obce s rozšířenou působností (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.3a, 4.3b a č. 4.4a, 4.4b) - přílohy 4.4 se používají pro pozemky zastavěné. V případě, že obec podá neúplné nebo nepřesné sdělení, anebo v případě jiných pochybností, bude vyžádáno konečné stanovisko příslušného úřadu územního plánování (dále jen ÚÚP ), (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.5a, 4.5b), - viz sdělení pro ÚÚP. bb) Zda je pozemek (nebo jeho část) určen rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou dopravní infrastruktury nebo je již takovouto stavbou zastavěn, sdělí příslušný stavební úřad (vzory žádostí a sdělení viz (Přílohy č. 4.7a, 4.7b a č. 4.8a, 4.8b) - přílohy 4.8 se používají pro pozemky zastavěné. Převod pozemků uvedených v písm. b) do vlastnictví obce je však možný. Důvodem pro vyřazení pozemku z převodu podle písm. b) není jeho využití ke zřízení technické infrastruktury - viz zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (dále jen stavební zákon ). Jedná se o nadzemní nebo podzemní vedení sítí energetických, vodovodních, stokových, telekomunikačních, popř. o jiná vedení, např. o produktovody. ad písm. c) Zda je pozemek určen podle schváleného návrhu pozemkové úpravy pro výstavbu polních cest a na provedení technických, vodohospodářských a ekologických opatření, a zda pozemek, bude využit pro společná zařízení v rámci pozemkové úpravy, sdělí příslušná pobočka KPÚ (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.2a, 4.2b). Pozemek, u něhož je uvedeno, že bude využit pro společná zařízení v rámci pozemkové úpravy, je vyloučen z převodů podle zákona o půdě. Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. d)

14 C metodika str. 14 ( ) Zda o převodu pozemku na jiné osoby bylo rozhodnuto podle zákona č. 92/1991 Sb., v platném znění, sdělí Ministerstvo financí ČR (dále jen MF ČR ), (Praha 1, Letenská 15, PSČ ). Do žádosti je nutné uvést název subjektu, na jehož LV byl pozemek evidován před zápisem na LV SPÚ, včetně IČ tohoto subjektu, pokud je známo (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.17a, 4.17b). ad písm. e) Zda se pozemek podle zákona č. 222/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nachází ve vojenském újezdu, sdělí příslušná vojenská ubytovací a stavební správa (seznam správ viz Příloha č. 4.18; vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.19a, 4.19b). Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. f) Zda se pozemek nachází v národní přírodní rezervaci, národní přírodní památce, v 1. a 2. zóně národního parku, sdělí - Ministerstvo životního prostředí (dále jen MŽP ), odbor zvláštní územní ochrany přírody a krajiny (Praha 10, Vršovická 65, PSČ ) pro katastrální území nacházející se mimo Národní park (dále jen NP ) a pro hraniční katastrální území (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.12a, 4.12b), - příslušná správa NP pro katastrální území nacházející se na území NP a pro hraniční katastrální území (vzor žádosti a sdělení viz Přílohy č. 4.14a, 4.14b). Sdělení se nevyžaduje při převodu pozemků zastavěných. ad písm. g) Zemědělské pozemky tvořící rezervu státních pozemků vymezených nařízením vl. č. 237/2011 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou pozemků bezúplatně převáděných ve prospěch ústředních orgánů státní správy, pro které byla rezerva vytvořená (viz 3 odst. 3 zákona 503/2012 Sb.). Nebude-li KPÚ doručeno sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů ad písm. a) a f), ve lhůtě 30 dnů od obdržení žádosti o sdělení nebo pominou-li důvody, které brání převodu, jsou pozemky převoditelné. Jestliže mezi vydáním sdělení a přípravou pozemku k převodu nastal větší časový odstup, je nutno před uzávěrkou zadání dat pro nabídku ověřit, zda nedošlo ke změně zejména územně plánovací dokumentace a dalších skutečností potvrzených KPÚ. Sdělení dle písm. b) by nemělo být starší než 1 rok. 2) Církev, obce V režimu zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je možné převádět s omezením i pozemky, které byly dříve ve vlastnictví církevních organizací, jak je podrobněji dále uvedeno. Jedná se o pozemky, které po 25. únoru 1948 přešly nebo byly převedeny do vlastnictví státu z vlastnictví církve, náboženské společnosti, řeholního řádu nebo kongregace. Zda jsou splněny uvedené podmínky vlastnictví, ověří ve své evidenci příslušný katastrální úřad do 30 dnů, od doručení žádosti pracoviště KPÚ. (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.9a, 4.9b). Uvedené (církevní) pozemky nelze do převádět. Po tomto datu nelze převádět už jen ty pozemky, na jejichž vydání byl uplatněn nárok podle zákona č. 428/2012

15 C metodika str. 15 ( ) Sb., ve znění pozdějších předpisů, avšak k jejich vydání dosud nedošlo, a to po dobu, kdy probíhá řízení před pozemkovým úřadem nebo do doby, dokud nejsou ukončena případná soudní řízení (viz 13 zák. č. 428/2012 Sb.). Pozemky, které ke dni 31. prosince 1949 byly ve vlastnictví obce. Informaci o této skutečnosti poskytne příslušný katastrální úřad do 30 dnů od doručení žádosti pracoviště KPÚ. (vzory žádostí a sdělení viz Přílohy č. 4.9a, 4.9b). Jedná se o majetek dotčený zákonem č. 172/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jestliže SPÚ neeviduje žádný soudní spor či řízení o přechodu vlastnického práva na obec, je možné s tímto majetkem nakládat, neboť dle 8 zákona č. 172/1991 Sb. měly obce povinnost své vlastnické právo uplatnit do Pokud tak neučinily, přešlo k vlastnické právo na stát. U pozemků, které jsou v katastru nemovitostí evidovány na základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle 11 odst. 8 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle 9 odst. 6 zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů, se ověření podle bodu 2) nevyžaduje. 3) Administrace žádostí o sdělení, potvrzení Žádosti adresované MŽP a MF ČR zpracuje a rozesílá v elektronické podobě odbor ICT na základě podkladů KPÚ. Vytištění "sdělení" zajistí obě ministerstva. Jejich programy jsou upraveny tak, že rozliší rozpracované a nové případy a podle toho vytisknou náležitá "sdělení". MŽP zasílá "sdělení" příslušným KPÚ přímo, MF ČR odpovědi vrací ústředí SPÚ, odkud jsou rozesílány příslušným KPÚ. Potvrzení doručení žádostí o sdělení, které MF ČR obdrželo v elektronické podobě, bude zajišťovat odbor ICT a zpětně bude informovat KPÚ. V resortu MŽP v případech, kdy hraniční katastrální území zasahuje z části mimo NP, musí být žádosti zaslány dotčeným správám NP a MŽP - odboru zvláštní územní ochrany přírody a krajiny. Automatické nasměrování žádostí na příslušné orgány ochrany životního prostředí je programově ošetřeno. Způsob zasílání žádostí ostatním zainteresovaným institucím je následující. KPÚ zasílá žádost o sdělení, pro soubor pozemků v jednom katastrálním území. Přílohou žádosti je předtištěný formulář pro "sdělení", příslušné instituce, a to rovněž pro soubor pozemků uvedených v žádosti. Výjimkou jsou katastrální úřady, které budou sdělení vydávat jako dosud, tedy k jednotlivým pozemkům. Dle potřeby se k žádosti přikládají další přílohy. Žádosti o sdělení, je nutno zasílat na doručenku s vyznačeným číslem jednacím žádosti. V případě, že žádost je předávána na příslušnou instituci osobně, nechá si její převzetí potvrdit na kopii. 4) Archivace sdělení, potvrzení Vzhledem k tomu, že sdělení, orgánů státní správy nejsou u případů realizovaných podle znění zákona o prodeji půdy platného do 6. srpna 2003 již povinnou přílohou návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí, budou archivována samostatně po katastrálních územích. Výstupem z databáze bude Přehled o prověření pozemků podle 6 zákona č. 503/2012 Sb. (viz Příloha č. 4.20), který bude vždy součástí spisu převodní, kupní smlouvy. 5) Převod částí pozemků Bude-li předmětem převodu reálná část pozemku oddělená geometrickým plánem nebo pozemek vzniklý oddělením částí několika parcel, platí sdělení příslušných orgánů vydaná k původnímu/ním pozemku/ům ze kterého/ých byl převáděný pozemek oddělen nebo ze kterých vznikl. Při převodu takovýchto pozemků budou tedy využita sdělení příslušných orgánů vydaná k původnímu pozemku/ům. B. Pozemky, které nelze převádět z jiných důvodů platí pro postup podle zákona č. 503/2012 Sb. a zákona č. 229/1991 Sb.

16 C metodika str. 16 ( ) Jedná se o pozemky: a) které nelze zatím zapsat v katastru nemovitostí do vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit nebo by zápis mohl být zpochybněn (např. běží soudní řízení nebo řízení podle 17 odst. 5 zákona o půdě); S těmito pozemky je možno nakládat až po vyjasnění vlastnictví. b) které KPÚ převádí na jiné osoby podle čl. II zákona č. 206/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti.., ve znění pozdějších předpisů nebo podle 20 zákona č. 44/1988 Sb., horní zákon, ve znění pozdějších předpisů nebo podle Čl. IV. zákona č. 150/2003 Sb. Jedná se o pozemky: - nacházející se v stanoveném chráněném ložiskovém území, na jejichž prodej bylo uplatněno právo subjektu, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti do rozhodnutí o jejich prodeji, - nacházející se ve stanoveném dobývacím prostoru, na jejichž prodej bylo uplatněno právo subjektu, kterému byl stanoven dobývací prostor - do rozhodnutí o jejich prodeji, - vzhledem k tomu, že výše uvedené prodeje jsou nárokové, je nutné za situace, kdy je rozpracován převod (smlouva nebyla ještě uzavřena, tedy nebyla podepsána oběma smluvními stranami) a subjekt, kterému bylo vydáno oprávnění k hornické činnosti nebo kterému byl stanoven dobývací prostor, právo na prodej uplatní, jeho žádost respektovat a převody odložit až do rozhodnutí o prodeji do vlastnictví uvedených subjektů, c) pozemky, u kterých je v katastru nemovitostí zapsané předkupní právo dle 101 stavebního zákona, C. Převody podle zákona o půdě na základě veřejné nabídky pozemků Všechny pozemky určené k převodu na základě veřejné nabídky budou prvně nabízeny podle zákona o půdě (bez ohledu na to, zda se nacházejí uvnitř nebo mimo zastavěného území obce či zastavitelné plochy). Právní úprava je uvedena na počátku kapitoly 9 tohoto předpisu. Do veřejné nabídky podle 11a zákona o půdě může být pozemek (pokud nebyl z nabídky stažen) zařazen pouze jedenkrát. I. Do veřejné nabídky nebudou zařazovány pozemky, na kterých je umístěna stavba ve vlastnictví jiné osoby. Dále nebudou zařazovány pozemky, jejichž převod není podmíněn tím, že je zahajován veřejnou nabídkou dle zákona o půdě (podmíněn je např. převod dle 10 odst. 1 zákona o SPÚ) a na které současně byla před vyhlášením nabídky doručena žádost: převod pozemků, které mohou být na oprávněné osoby či právní nástupce převáděny mimo veřejnou nabídku podle 11a odst. 11 zákona o půdě viz kap. 9 bod E tohoto předpisu, oprávněného uživatele pozemku v zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí ( 10 odst. 3 zákona o SPÚ) žádost bylo možno podat nejpozději do , vlastníka nebo spoluvlastníka stavby, která je nemovitostí o zemědělský pozemek, který je s touto stavbou funkčně spojen ( 10 odst. 4 zákona o SPÚ), vlastníka sousedícího pozemku ve smyslu ust. 11 zákona o SPÚ, podle čl. II odst. 3 zákona č. 206/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle Čl. IV. zákona č. 150/2003 Sb., o prodej pozemků nacházejících se v dobývacím prostoru nebo v chráněném ložiskovém území (dále jen převod na těžaře).

17 C metodika str. 17 ( ) Dále do veřejné nabídky nebudou zařazovány pozemky, na které byla doručena žádost obce/kraje o bezúplatný převod podle 7 zákona o SPÚ. V tomto případě se jedná o pozemky: a) v zastavěném území, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebo stavbou pro bydlení, b) v zastavitelné ploše, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebo stavbou pro bydlení, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, jsou-li určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou, nebo stavbou pro bydlení, d) zastavěné budovami nebo stavbami, které jsou nemovitostmi ve vlastnictví obce, e) určené vydaným územním plánem nebo vydaným regulačním plánem k realizaci zeleně a k realizaci veřejně prospěšných opatření anebo již k těmto účelům využité, f) platí jen pro obce - nacházejí-li se pozemky ke dni na území třetích zón národních parků a jsou-li v zastavěném území nebo zastavitelné ploše; pokud písemná žádost týkající se bezúplatného převodu těchto typů pozemků byla podána nejpozději do , g) silniční pod místními nebo účelovými komunikacemi, pokud obec/kraj v žádosti uvedené komunikace vlastní, h) silniční pomocné pozemky a pozemky tvořící silniční ochranné pásmo související s pozemky uvedené v bodě g): II. Do veřejné nabídky podle zákona o půdě budou zařazovány pozemky: 1. Na jejichž úplatný převod má podle ust. 10 odst. 1 zákona o SPÚ, nárok obec s výjimkou případů, kdy na pozemku je umístěna stavba ve vlastnictví jiné osoby. Tyto pozemky budou nabízeny průběžně. Neprodleně však musí být zařazeny do nejbližší možné veřejné nabídky po doručení žádosti obce o úplatný převod pozemku nebo jeho části. Jedná se o pozemky: a) nacházející se v zastavěném území, b) nacházející se v zastavitelné ploše, c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění. 2. Pozemky, na nichž není umístěna stavba, která je nemovitostí, ve vlastnictví jiné osoby, ale s touto stavbou tvoří pouze plochy funkčně související, které se nacházejí v uzavřených areálech či jsou součástí oplocené zahrady, nebo tvoří zázemí stavby pro bydlení. Z těchto pozemků budou zařazeny do veřejné nabídky jen ty, u nichž bude doloženo, že vlastník stavby nebude o převod žádat. 3. Na jejichž bezúplatný převod má podle ust. 7 odst. 1 a 3 zákona o SPÚ nárok obec / kraj, pokud o převod do vlastnictví nepožádala nebo pokud se svého nároku písemně vzdala. Jedná se o pozemky uvedené v bodě I. písm. a) až f). Poznámka: Případná žádost obce / kraje o převod musí být doložena příslušným usnesením zastupitelstva a podepsána statutárním zástupcem obce / kraje. Jestliže je SPÚ doručena žádost o bezúplatný převod do okamžiku, než je uzavřena (oboustranně podepsána) smlouva o převodu pozemku s žadatelem o převod z veřejné nabídky, bude převod podle zákona o půdě realizován pouze v případě, že žádost obce bude posouzena jako neoprávněná nebo obec odstoupí od záměru nabýt pozemek.

18 C metodika str. 18 ( ) 4. V zahrádkových nebo chatových osadách zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již před 1. říjnem 1976 nebo zřízených na základě územního rozhodnutí ( 10 odst. 3 zákona o SPÚ), na které nebyla do doručena žádost dle 10 odst. 3 zákona o SPÚ. 5. Funkčně související se stavbou vlastníka/spoluvlastníka této stavby, která je nemovitostí ( 10 odst. 4 zákona o SPÚ), pokud je doloženo, že vlastník / spoluvlastník stavby nebude o převod pozemku žádat. 6. Na nichž se nachází stavba ve vlastnictví ČR a v příslušnosti hospodařit SPÚ, která není zapsána v katastru nemovitostí. Jestliže po zveřejnění nabídky nejpozději do okamžiku uzavření smlouvy o převodu pozemku (tzn. do podepsání smlouvy oběma smluvními stranami) bude uplatněno právo na převod / prodej pozemku podle 7, 10 odst. 4 a 11 zákona o SPÚ, bude převod / prodej uskutečněn podle zákona o SPÚ. KPÚ příslušný pozemek z veřejné nabídky stáhne. O stažení pozemku z nabídky KPÚ neprodleně informuje odbor řízení restitucí. Jestliže po zveřejnění nabídky nejpozději do okamžiku uzavření smlouvy o převodu pozemku (tzn. do podepsání smlouvy oběma smluvními stranami) bude uplatněno právo (o němž do té doby nebylo KPÚ informováno) na prodej pozemku podle čl. II odst. 3 zákona č. 206/2002 Sb., v znění pozdějších předpisů, nebo podle 20 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo podle čl. IV. zákona č. 150/2003 Sb., bude převod podle zákona o půdě realizován pouze v případě, že žádost těžaře bude posouzena jako neoprávněná nebo těžař odstoupí od záměru nabýt pozemek. V případě uskutečnění prodeje KPÚ příslušný pozemek z veřejné nabídky stáhne. O stažení pozemku z nabídky KPÚ neprodleně informuje odbor řízení restitucí. Poznámka: Do veřejné nabídky pozemků podle zákona o půdě nebudou zařazovány pozemky, na nichž se nachází stavba ve vlastnictví ČR a v příslušnosti hospodařit SPÚ, která je zapsána v katastru nemovitostí. Tyto pozemky budou nabízeny v nabídce nemovitých věcí viz MP svazek A. Dále do této nabídky nebudou zařazovány pozemky, na nichž se nachází stavba ve vlastnictví jiné osoby. III. Do veřejné nabídky podle zákona o půdě budou zařazovány také pozemky, u nichž SPÚ (dříve PF ČR) využil předkupní právo nebo odstoupil od kupní smlouvy nebo když došlo ke zpětnému převodu pozemku z obce na SPÚ. Při zařazení do nabídky bude postupováno stejným způsobem jako v bodech I. a II., je však nutno respektovat podmínku, že od mohou být pozemky podle zákona o půdě nabízeny pouze jedenkrát. IV. Nároky na náhrady vůči SPÚ vypořádávané podle 18a zákona o půdě lze uplatnit pouze při převodech, realizovaných mimo veřejnou nabídku ve smyslu ustanovení 11a, odst. 11 zákona o půdě, dále při převodech pozemků, které byly marně nabídnuty podle 11a zákona o půdě a nebyly převedeny v obchodní veřejné soutěži podle 13 zákona o SPÚ (neprodané pozemky). Rovněž mohou být uplatněny při prodeji podle 10 až 13 zákona o SPÚ. D. Převody podle zákona o SPÚ Jednotlivé typy převodů jsou podrobně popsány v následujících kapitolách tohoto předpisu. Do veřejné nabídky pozemků podle 12 zákona o SPÚ mohou být zařazeny pozemky marně nabídnuté oprávněným osobám ve veřejné nabídce podle zákona o půdě. Před zařazením pozemků do nabídky dle 12 musí být ověřeno, zda nedošlo ke změně charakteru

19 C metodika str. 19 ( ) pozemku z hlediska jeho určení. To znamená, zda nedošlo k vydání nové ÚPD nebo změny stávající, nebo nebylo vydáno nové rozhodnutí o umístění stavby, což také může vyvolat vznik práva obce na převod. Ověření změn týkajících se ÚPD provede KPÚ u obce, včetně prověření, zda k pozemku svědčí předkupní právo obce, kraje či státu, jež vzniklo ve smyslu stavebního zákona. Nově vydaná rozhodnutí o umístění stavby si KPÚ ověří podle své evidence SPÚ je účastníkem řízení. Obdobně bude postupováno i před vyhlášením obchodní veřejné soutěže podle 13 zákona o SPÚ. V případech, kdy nárokem obce bude dotčena pouze část pozemku a tato část bude po geometrickém oddělení převedena obci, bude se zbytkem pozemku, tedy s pozemkem nově vzniklým, nakládáno jako s novým pozemkem. V případě, že ve lhůtě pro podání žádosti k nabídce dle 12 požádají o pozemek, který je předmětem nabídky současně též osoby uvedené v 10 a 11 zákona o SPÚ, nabídka tohoto pozemku se ruší. O zrušení této části nabídky (stažení pozemku z nabídky) KPÚ neprodleně informuje odbor řízení restitucí. Při doručení více platných žádostí podle 10 a 11 zákona o SPÚ k témuž pozemku, uskuteční KPÚ převod žadateli v pořadí podle druhu žádosti nejprve podle 10 odst. 3, potom podle 10 odst. 4, potom podle 10 odst. 1 a nakonec podle 11. E. V katastrálních územích, kde byla zahájena pozemková úprava, lze s pozemky zahrnutými do obvodu pozemkových úprav nakládat podle obou zákonů (zařazovat do veřejné nabídky a realizovat převody pozemků mimo veřejnou nabídku) pouze po projednání s příslušným oddělením pozemkových úprav nebo Pobočky KPÚ. Toto neplatí v případech, kdy v katastrálním území byly pozemkové úpravy sice zahájeny, ale v jejich zpracování se nepokračuje nebo je jimi řešeno jen užívání pozemků. F. V katastrálních územích, kde byla vyhlášena platnost obnoveného katastrálního operátu, mohou být předmětem převodu podle obou zákonů pouze pozemky označené parcelním číslem a s výměrou podle platného stavu katastru (této výměře musí odpovídat cena pozemku) s tím, že ve vztahu k těmto nově vzniklým pozemkům musí být splněny podmínky jejich převoditelnosti ve smyslu této kapitoly metodiky. Termín, dobu vyložení obnoveného katastrálního operátu a datum nabytí platnosti obnoveného katastrálního operátu, oznamují katastrální úřady nejméně 30 kalendářních dnů před jeho vyložením, a proto je nutno tuto skutečnost zohlednit při zařazování pozemků do veřejných nabídek a obchodní veřejné soutěže.

20 C metodika str. 21 ( ) 5) Nároky oprávněných osob a právních nástupců Nálezem Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 6/05 byla zrušena ust. 13 odst. 6 a 7 zákona o půdě a čl. VI zákona č. 253/2003 Sb. stanovující lhůty pro vypořádání nároku převodem pozemku ve vlastnictví státu, s nimiž je příslušný SPÚ hospodařit, pokud se týkají oprávněných osob, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a jejich dědiců, a to dnem vyhlášení tohoto nálezu ( ). 1. Osoby, na jejichž jméno bylo vydáno pravomocné rozhodnutí pozemkových úřadů MZe, resp. KPÚ, z něhož vyplývá právo na převod jiného pozemku z vlastnictví státu, a dědici těchto osob, jsou OPRÁVNĚNÝMI OSOBAMI ( 11a odst. 1 zákona o půdě), které mohou právo na převod jiného pozemku z vlastnictví státu uplatnit bez časového omezení. Ke lhůtám, které měly podle zákona o půdě před vyhlášením výše uvedeného Nálezu Ústavního soudu uplynout oprávněným osobám a jejich dědicům, nelze přihlížet a jejich nároky je nutno uspokojit rovněž. 2. Fyzické a právnické osoby, na které bylo právo na převod jiného pozemku převedeno nebo na které přešlo jinak než děděním, mají právo na převod pozemku ve vlastnictví státu do 2 let ode dne právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu. Pro tyto osoby používá zákon o půdě označení PRÁVNÍ NÁSTUPCE ( 11a, odst. 10 zákona o půdě). Právo na převod jiného pozemku musí přitom existovat ke dni podání návrhu na vklad příslušnému katastrálnímu úřadu (katastrálnímu pracovišti). Pokud rozhodnutí pozemkových úřadů MZe, resp. KPÚ, nabylo právní moci anebo nárok na převod byl uplatněn před , lhůta pro převod pozemku skončila 31. prosince 2005 (čl. VI zák. č. 253/2003 Sb.). Zákonem č. 75/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku je doplněn 13 zákona o půdě o odstavec 8), dle kterého se ustanovení 13, odst. 6 a 7 nevztahují, na: a) oprávněnou osobu, které vzniklo právo na jiný pozemek podle 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., a její dědice, b) příbuzného v řadě přímé, manžela, partnera nebo sourozence osoby uvedené v písmenu a), která na něj právo na jiný pozemek podle 11 odst. 2 tohoto zákona, ve znění zákona č. 183/1993 Sb., převede. Dále je v zákoně o půdě uvedeno, že ustanovení 11a se pro postup při převodu jiného pozemku použije obdobně. Z přechodného ustanovení k tomuto zákonu rovněž vyplývá, že úprava uvedená v 13, odst. 8 se rovněž vztahuje na převod práva mezi oprávněnou osobou nebo jejím dědicem, jimž vzniklo právo na jiný pozemek podle 11 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění zákona č. 183/1993 Sb., na straně jedné, a příbuzným v řadě přímé, manželem, partnerem nebo sourozencem na straně druhé, uskutečněný nejpozději do dne účinnosti tohoto zákona, tj. do Odlišný režim pro převod jiných pozemků právním nástupcům (postupníkům) v praxi vyvolává snahu dosáhnout stavu, aby držitelem restitučního nároku, a tudíž i práva na převod pozemku ve vlastnictví státu, se stala opět původní oprávněná osoba. Nejčastějšími způsoby, jak dosáhnout takového právního stavu, je odstoupení od postupní smlouvy nebo dohoda o jejím zrušení. (Uzavřením další postupní smlouvy, kdy by se postupníkem stala původní oprávněná osoba, by se také neobnovilo její původní právní postavení, nýbrž by byla pouze dalším postupníkem, a to se všemi důsledky). Pokud v postupní smlouvě není možnost odstoupení sjednána (případně byla sjednána dodatečně a doručena PF ČR až po ,