Problematika hospodářské a nekalé soutěže v českém právním řádu

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Problematika hospodářské a nekalé soutěže v českém právním řádu Bakalářská práce Autor: Martina Brzáková Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Eva Karhanová Horynová Praha Březen, 2010

2 Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury. V Jičíně, dne 15. března 2010 Martina Brzáková

3 Poděkování: Za cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce děkuji vedoucí práce JUDr. Evě Karhanové Horynové. V Jičíně, dne 15. března 2010 Martina Brzáková

4 Anotace Bakalářská práce na téma "Problematika hospodářské a nekalé soutěţe v českém právním řádu" se zabývá soutěţí jak z pohledu samotného soutěţitele, tak i spotřebitele. Jádrem práce je především význam hospodářské a nekalé soutěţe, její právní úprava a jednotlivé druhy. V případě porušení zákonem stanovených podmínek pak i postup při řešení sporů a moţné typy ukládaných sankcí. Část práce je zaměřena i na jednotlivé případy z praxe a způsob jejich řešení. Stanoveným cílem je dosáhnout zjištění, jaký je rozdíl mezi hospodářskou a nekalou soutěţí, demonstrovat teoretické poznatky na konkrétních případech a zároveň i určit, jaké výhody a nevýhody přináší hospodářská soutěţ jednotlivým stranám obchodního vztahu a jakým způsobem přispívá k vývoji hospodářství. Annotation This bachelor thesis whose topic is "The Issue of Economic and Unfair Competition within the Czech Legal Order" deals with the competition both from the competitor's and the consumer s point of view. The core of this thesis namely deals with the importance and individual types of economic and unfair competition and with legal regulations concerning such competition. It also describes the procedure for solving disputes and possible sanctions in case of violation of the legal regulations. A part of the thesis focuses on individual practical cases and their solving. The aim of this thesis is to find out what the difference between economic and unfair competition is, demonstrate theoretical knowledge using concrete practical cases and also determine what advantages and disadvantages the economic competition brings to individual parties participating in business relations and how it contributes to economic development.

5 Obsah Úvod Hospodářská a nekalá soutěž v tržní ekonomice Úloha státu v oblasti hospodářské soutěţe Vymezení základních pojmů z oblasti hospodářské a nekalé soutěže Hospodářská soutěţ Nekalá soutěţ Kartel, kartelová dohoda Soutěţitel Osoby oprávněné Relevantní trh Generální klauzule Horizontální soutěţ Vertikální soutěţ Soutěžní právo, právo na ochranu hospodářské soutěže Právo proti nedovolenému omezování hospodářské soutěže Dohody narušující hospodářskou soutěţ ("kartelové dohody") Konkretizace nejzávaţnějších dohod (tzv. tvrdé kartely) Zneuţití dominantního postavení Bliţší specifikace případů zneuţití dominantního postavení Spojování soutěţitelů Průběh řízení o povolení spojení Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Organizace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe Základní charakteristika Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe Základní úkoly Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe

6 6. Právní úprava nekalé soutěže Konkrétní skutkové podstaty nekalé soutěţe dle Obchodního zákoníku Spory z nedovoleného omezování soutěže Zahájení a průběh řízení Konec řízení a vydání rozhodnutí Opravné prostředky Jednotlivé druhy sankcí Ochrana soukromých zájmů při nedovoleném omezování soutěţe Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži Hmotně-právní nároky dle Obchodního zákoníku Osoby oprávněné podávat ţalobu Význam jednotlivých ţalob Mimosoudní prostředky ochrany proti nekalé soutěţi Konkrétní případy z praxe a způsob jejich řešení Případy řešené Úřadem pro ochranu hospodářské soutěţe Konkrétní případy nekalosoutěţního jednání Závěr Seznam použité literatury Seznam zkratek Seznam tabulek

7 Úvod Bakalářkou práci jsem se rozhodla zaměřit na problematiku hospodářské a nekalé soutěţe. Ke zvolení právě tohoto tématu mě vedlo přesvědčení o tom, ţe se soutěţí jako takovou se setkáváme v podstatě téměř kaţdý den. Jednak přímo při nákupu určitého druhu zboţí či sluţeb nebo zprostředkovaně pomocí řady propagačních materiálů a médií. Ať uţ je to pomocí internetu, televize a zejména v ní vysílanými reklamními spoty, řadou propagačních materiálů. Tím mám na mysli především letáky, které kaţdý den zahlcují naše poštovní schránky. Ale mohou to být i různé upomínkové předměty v podobě reklamních tuţek, klíčenek, tašek, atd. Soutěţitelé se skutečně snaţí upoutat pozornost spotřebitele všemoţnými prostředky s cílem být lepší neţ konkurence a zvýšit tím svůj zisk a udrţet si výhodnou pozici a získat co nejlepší jméno na trhu zboţí a sluţeb. Jak jsem jiţ zmínila, většina obyvatel přichází do styku s hospodářskou a nekalou soutěţí velmi často, ale jen málokdo ví, jaký je mezi hospodářskou a nekalou soutěţí rozdíl, jaká jsou stanovena pravidla regulace a právní ochrany soutěţe, jaké jsou znaky skutkové podstaty nekalosoutěţních deliktů. Je zapotřebí vědět, jaký institut dohlíţí na správné fungování hospodářské soutěţe, případně jakým způsobem jsou řešeny soudní spory plynoucí z porušení pravidel hospodářské a nekalé soutěţe. Proto je cílem mé bakalářské práce komplexně postihnout problematiku hospodářské a nekalé soutěţe a její právní úpravu. Analyzovat jednotlivé znaky skutkové podstaty nekalosoutěţních deliktů. Stanovit moţné formy prevence a ochrany. A v neposlední řadě se zaměřit na konkrétní případy z praxe a vyvodit, jaké klady a zápory přináší soutěţní chování jednotlivým ekonomickým subjektům. Na začátku své bakalářské práce se zabývám obecným pohledem na hospodářskou a nekalou soutěţ a zároveň vymezením základních pojmů spojených s touto problematikou. Ve druhé části práce se věnuji právní úpravě hospodářské a nekalé soutěţe. Vycházím ze zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně 7

8 hospodářské soutěţe a z jiných právních předpisů. Nejprve konkretizuji hospodářskou soutěţ a poté i nekalou soutěţ. Zároveň analyzuji jednotlivé znaky skutkové podstaty nekalé soutěţe na základě ustanovení Obchodního zákoníku. Třetí část práce je zaměřena na právní prostředky ochrany hospodářské soutěţe. Zmiňuji se i o samotném řízení ve věcech nedovoleného omezování hospodářské soutěţe a neopomenu ani řízení ve věcech nekalé soutěţe. Většinu práce jsem pojala z teoretického hlediska s cílem komplexně postihnout problematiku hospodářské a nekalé soutěţe. Získané teoretické informace budu v poslední části práce demonstrovat na konkrétních případech z praxe a zaměřím se i na způsob jejich řešení. Na základě zpracování celé práce se v závěru v krátkosti věnuji komparaci výhod a nevýhod hospodářské a nekalé soutěţe pro jednotlivé ekonomické subjekty. 8

9 1. Hospodářská a nekalá soutěž v tržní ekonomice Nejprve bych chtěla zmínit pojem hospodářská soutěţ. Jak jiţ z názvu vyplývá, jedná se o chování, kdy jednotliví účastníci nejsou spoluhráči. Záměrem a cílem soutěţe není někomu pomáhat nebo se s někým o něco dělit. Právě naopak je cílem jiného soutěţitele zničit. Konkurence, která je jedním ze základních principů správného fungování moderní trţní společnosti, tu hraje nejsilnější roli. V trţní ekonomice je naprosto běţné a ţádoucí, ţe mezi sebou jednotliví soutěţitelé neustále soupeří o pozici na trhu 1. Kaţdý soutěţitel má v úmyslu své konkurenty porazit, postupně vyloučit a obsadit jimi uvolněné místo. Je pochopitelné, ţe se kaţdý soutěţitel neustále snaţí zlepšovat svoji pozici a k tomu pouţívá nejrůznější prostředky. Je ovšem velký rozdíl mezi tím porazit někoho ekonomicky nebo ho porazit na základě pomluv a klamů 2. Souhlasím s tvrzení, ţe soutěţ mezi firmami je základním mechanismem trţní ekonomiky a podporuje inovaci, omezuje výrobní náklady a zvyšuje výkonnost celého hospodářství. Pouze firmy podněcované konkurencí jsou schopné nabízet výrobky a sluţby, které jsou konkurenceschopné a to jak z hlediska ceny, tak i kvality. Soutěţ má velký význam především pro spotřebitele, jelikoţ silná konkurence mu umoţňuje výběr ze širšího sortimentu zboţí za niţší ceny. Efektivní hospodářská soutěţ je klíčovým prvkem pro generování konkurenceschopnosti a ekonomického růstu. Aby měla hospodářská soutěţ smysl, musí probíhat v rámci stanovených pravidel. Svého cíle, tedy zničit konkurenci a dosáhnout vyššího zisku, by měli podnikatelé dosahovat nějakým společensky přijatelným způsobem. Při naprosto volné soutěţi, kde by nebyla ţádná pravidla, by nechtěné následky mohly být pro všechny zúčastněné strany katastrofální 3. Aby nedocházelo ke zneuţívání účasti v hospodářské soutěţi, je potřeba soutěţ upravit právními normami. Tam, kde chybí právní ochrana hospodářské soutěţe, vznikají podniky 1 Mgr. Marek Doleček: Hospodářská soutěž. [on-line]. c července [cit ]. Dostupné z 2 J. Šilhán: Nekalá soutěž obecně 1. část. [on-line]. c listopadu [cit ]. Dostupné z 3 J. Šilhán: Nekalá soutěž obecně 1. část. [on-line]. c listopadu [cit ]. Dostupné z 9

10 monopolního postavení a tím se zboţí a sluţby stávají nedostatkovými, jejich kvalita klesá a nakonec rostou i jejich ceny. Z toho důvodu je zde právo na ochranu hospodářské soutěţe, které reguluje, stanovuje hranice a určuje přípustné meze vhodného soutěţního chování. Smyslem zákona není zabraňovat soutěţi a ekonomickému růstu soutěţitelů. Naopak účelem je sledovat, jestli svého vzestupu soutěţitelé nedosahují nekalým a společensky neţádoucím způsobem. Soutěţní právo vymezuje zakázané praktiky, které jsou způsobilé soutěţ omezit. 1.1 Úloha státu v oblasti hospodářské soutěže Sám stát hraje velkou roli v oblasti hospodářské soutěţe. Cílem státu je podporovat a chránit hospodářskou soutěţ, protoţe jak jiţ bylo zmíněno, přispívá k rozvoji trţní ekonomiky. Jsem přesvědčená, ţe pokud dochází k rozvoji ekonomiky, tak zároveň dochází i k růstu úrovně státu na mezinárodním poli a stát je schopen konkurovat jiným vyspělým ekonomikám. Základní úkoly státu v oblasti soutěţe: vytváří podmínky, stanovuje pravidla pro rozvoj a ochranu podnikání a hospodářské soutěţe tím, ţe například vydává závazné právní předpisy, svými institucemi zajišťuje kontrolu dodrţování těchto předpisů a případně uděluje sankce za jejich porušení, snaţí se zabránit vzniku subjektů dominantního postavení, Stát dbá na to, aby nebyli vytlačování ostatní konkurenti, coţ by bylo nepříznivé i pro nás samotné spotřebitele, jelikoţ tím bychom měli omezenou moţnost volby mezi jednotlivými dodavateli. snaţí se kultivovat a obnovovat hospodářskou soutěţ, dbá na to, aby všichni soutěţitelé měli rovný přístup na trh, Stanovuje přiměřeně stejné podmínky jednotlivých soutěţitelů pro vstup na trh. Jako příklad mohu uvést zákonné podmínky, které musí subjekt splňovat, aby mohl získat podnikatelské oprávnění. dohlíţí na to, aby soutěţitelé ekonomicky a finančně silnější nezneuţívali své síly při jednání s ekonomicky slabšími partnery, 10

11 dbá na to, aby silnější subjekty nezabraňovaly slabším subjektům v přístupu na trh a nevnucovaly jim pro ně jednostranně nevýhodné a pro sebe jednostranně výhodné smluvní podmínky, atd. Je však důleţité si uvědomit, ţe úkolem státu není ochrana jednotlivých účastníků soutěţe, ale především ochrana soutěţe jako celku. Cílem je zabezpečit, aby hospodářská soutěţ probíhala v rámci stanovených pravidel a podle závazných právních předpisů. Soutěţitelé pak musí dbát na dodrţování těchto norem a upravovat své chování tak, aby normy neporušovali a tím se nedopouštěli nekalosoutěţních jednání nebo jednání ohroţujících soutěţ jako takovou. 11

12 2. Vymezení základních pojmů z oblasti hospodářské a nekalé soutěže Hospodářská soutěţ je obecně upravena zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. Dílčí úprava týkající se nekalé soutěţe je obsaţena v soukromoprávním předpise a tím je zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. Tyto zákony skrývají řadu pojmů, které se mohou lišit od pojmů veřejností běţně pouţívaných. Proto se pro lepší pochopení této problematiky pokusím v následující kapitole alespoň některé z nich trochu přiblíţit a vysvětlit. 2.1 Hospodářská soutěž Samotný pojem hospodářské soutěţe jako takové není doposud ţádným právním předpisem blíţe definován. Z ustanovení jednotlivých právních předpisů mohu vyvodit a zároveň definovat hospodářskou soutěţ jako neustále soupeření fyzických i právnických osob v hospodářské oblasti s cílem dosáhnout hospodářského prospěchu. Soutěţitelům je ponechána určitá volnost při rozvíjení jejich soutěţní činnosti, mají právo ji svobodně rozvíjet. Musí ale při tom dodrţovat právně závazná pravidla hospodářské soutěţe a nesmějí účast v soutěţi zneuţívat. Pokud by však právně závazná pravidla opomenuli a nedodrţeli by je, tak by došlo z jejich strany k zneuţití účasti v hospodářské soutěţi a jejich jednání by mohlo být klasifikováno jako nekalosoutěţní. Pak hovoříme o nekalé soutěţi a o nedovoleném omezování hospodářské soutěţe. Blíţe se budu této problematice věnovat v následujících kapitolách. 2.2 Nekalá soutěž Nekalé soutěţe se můţe dopustit účastník, pokud zneuţije svého postavení v hospodářské soutěţi. Je to takové jednání soutěţitele, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe a můţe způsobit jiným soutěţitelům nebo spotřebitelům újmu. Nekalá soutěţ je upravena v obchodním zákoníku pouze obecně v tzv. generální klauzuli. 12

13 2.3 Kartel, kartelová dohoda Pojem kartel je upraven zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. Kartel můţeme chápat jako nedovolené jednání a dohody mezi podnikateli, které mohou narušit soutěţ. Takto definované dohody směřují k omezení nebo odstranění konkurence. 2.4 Soutěžitel Pojem soutěţitel nemá jednotnou úpravu a nelze ho definovat jednotně, protoţe kaţdá právní úprava rozumí pod pojmem soutěţitel jinou osobu či okruh osob. Podle obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. jsou soutěţiteli fyzické osoby (např. individuální podnikatelé, jednotliví ţivnostníci) a právnické osoby (např. obchodní společnosti, druţstva). Přičemţ není nezbytně nutné, aby fyzické či právnické osoby, případně jejich sdruţení, byli podnikateli. Je však podstatné, aby se tyto osoby účastnily hospodářské soutěţe nebo ji mohli svým jednáním ovlivňovat. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe rozšiřuje okruh soutěţitelů a pak jimi jsou, kromě fyzických a právnických osob, i sdruţení fyzických a právnických osob, sdruţení těchto sdruţení a jiné formy seskupování. Kaţdý soutěţitel můţe svobodně rozvíjet svou soutěţní činnost v zájmu dosaţení hospodářského prospěchu a sdruţovat se k výkonu této činnosti. Musí však dbát právně závazných pravidel a nesmí účasti v hospodářské soutěţi zneuţívat Osoby oprávněné Osoby oprávněné jsou v odborných publikacích charakterizovány jako osoby, vůči nimţ směřovala jednání nekalé soutěţe a jejichţ práva byla nekalou soutěţí porušena nebo ohroţena. Mohou to být 5 : soutěžitelé dotčení nekalou soutěží (V uţším slova smyslu to mohou být přímí konkurenti a v širším slova smyslu účastníci hospodářské soutěţe, kteří napomáhají 4 JUDr. ŠEDOVÁ, Jindřiška, CSc. Obchodní právo. In Právní nauka pro školy a praxi. 6. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, Kapitola 7, s JUDr. VEČERKOVÁ, Eva, Ph.D. Nekalá soutěž a reklama (vybrané kapitoly). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, s

14 přímým konkurentům. To znamená, ţe jejich cílem je posílit lepší pozici na trhu někoho jiného.), spotřebitelé dotčení nekalou soutěží (Osoby, které jsou oprávněny podat ţalobu proti nekalé soutěţi, pokud byli touto soutěţí nějakým způsobem dotčeni. Zákon stanovuje, čeho se mohou tyto osoby domáhat.), jiné osoby dotčené nekalou soutěží (Tyto osoby zákon přesně nedefinuje. Ale dá se říci, ţe jsou to osoby, jejichţ charakteristické znaky a vlastnosti byly pouţity k soutěţním účelům neoprávněným způsobem. Jedná se například o jméno, podobu, atd.), právnické osoby oprávněné hájit zájmy soutěžitelů nebo spotřebitelů (Osoby, které mají určité ţalobní právo, na jehoţ základě mohou v některých konkrétních případech nekalé soutěţe podat ţalobu zdrţovací nebo odstraňovací, pokud byly nekalou soutěţí dotčeny zájmy soutěţitelů či spotřebitelů). 2.6 Relevantní trh Pojem relevantní trh je velice důleţitý v oblasti hospodářské soutěţe. Je potřeba zmínit, ţe hospodářská soutěţ probíhá vţdy na konkrétně vymezeném trhu. Je úkolem ekonomických analýz, aby v jednotlivých případech správně definovaly relevantní trh. Relevantním trhem se rozumí trh se zboţím, které je dle charakteristiky, ceny a zamýšleného pouţití shodné, porovnatelné a vzájemně zastupitelné. A to na území, na němţ jsou soutěţní podmínky dostatečně homogenní a výrazně odlišitelné od sousedících zemí. Z hlediska zaměnitelnosti je důleţité, zda existuje nějaké jiné zboţí, které však slouţí ke stejnému účelu (např. houska a rohlík, mikina a svetr, atd.). Při hodnocení zaměnitelnosti patří mezi nejdůleţitější ukazatele zejména cena, kvalita a trvanlivost 6. Relevantní trh se zkoumá nejen z hlediska věcného, ale i z hlediska časového a prostorového. Tím pádem se řada subjektů, které nabízejí své produkty na trhu, nemůţe dostat do vzájemného soutěţního vztahu. Nemůţe tak dojít k tomu, ţe by mezi sebou soutěţila například lékárna a společnost, která vyrábí sprchové kouty. 6 ELIÁŠ, Karel. Kurs obchodního práva - Úvodní a obecná část, soutěžní právo. 2. vyd. Praha: C. H. BECK, s. 14

15 2.7 Generální klauzule Pojem generální klauzule mohu vyjádřit jako obecnou doloţku obchodního zákoníku. Jedná se o zákonné ustanovení popisující určitou právní zásadu. Pro konkrétní aplikaci však často vyţaduje další upřesnění. Vhodným příkladem generální klauzule je úprava nekalé soutěţe obsaţená v obchodním zákoníku, která nekalou soutěţ vymezuje pouze obecně, nikoliv konkrétně. Generální klauzule obsaţená v ObchZ zakazuje jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěţe a je způsobilé přivodit újmu jiným soutěţitelům či spotřebitelům. Na generální klauzuli pak navazují jednotlivé skutkové podstaty nekalé soutěţe, které jsou v ObchZ uvedeny demonstrativně (výčtem). 2.8 Horizontální soutěž Pojem horizontální soutěţ vyjadřuje soutěţení mezi účastníky se stejným postavením na relevantním trhu. Jedná se o soutěţ například mezi výrobci, velkoobchody, maloobchody, atd. 2.9 Vertikální soutěž Opakem horizontální soutěţe je soutěţ vertikální. Z toho lze vyvodit, ţe vertikální soutěţ se od soutěţe horizontální liší tím, ţe probíhá mezi subjekty s různým postavením na trhu. Zpravidla je to soutěţ mezi velkoobchody a maloobchody, mezi odběrateli a dodavateli. Bezpochyby jsou i další pojmy, které by mohly být zmíněny. Pokud na některé důleţité narazím v průběhu práce, dodatečně je vymezím a charakterizuji. 15

16 3. Soutěžní právo, právo na ochranu hospodářské soutěže V předchozích kapitolách jsem se zabývala obecným vymezením soutěţe a vysvětlením základních pojmů. V následujících kapitolách a podkapitolách se jiţ budu věnovat problematice hospodářské a nekalé soutěţe blíţe. A to jak z teoretického hlediska, tak i následnou demonstrací na konkrétních příkladech a případech z praxe. Hospodářská soutěţ je nezbytným předpokladem pro fungování trţně orientované ekonomiky. Současné konkurenční prostředí je typické vzrůstajícím počtem subjektů i rozšiřováním trhu ve všech jeho oblastech. Tím se konkurence stěţuje a přibývá i na razantnosti pouţívaných prostředků a to v první řadě reklam. Pro správné fungování trţní ekonomiky je hospodářská soutěţ přínosem, ale je nutné, aby fungovala v určitých mezích a dle stanovených pravidel. Stát by měl regulovat soutěţ a k tomu mu slouţí řada právních předpisů. Výchozí myšlenkou ochrany hospodářské soutěţe je fakt, ţe kaţdý má právo svobodně rozvíjet svoji soutěţní činnost k dosaţení hospodářského prospěchu a sdruţovat se k jejím výkonům. Je povinností všech soutěţitelů dodrţovat pravidla soutěţního práva a nesmí účast v soutěţi zneuţívat, tzn. ţe se nesmějí dopouštět nekalého soutěţního jednání. Svobodná soutěţ je moţná jen při splnění určitých kritérií a podmínek. Právo hospodářské soutěţe upravuje limity a hranice, které určují akceptovatelné meze vhodného chování podnikatelů. Je nutné brát v potaz fakt, ţe konkurence je jedním ze základních principů fungování trţní ekonomiky. Záměrem soutěţního práva není bránit podnikatelům v ekonomickém růstu. Jeho úlohou je sledovat, jestli podnikatelé svého růstu nedosahují nějakým nekalým a společensky neţádoucím způsobem. Funkcí a cílem soutěţe je, aby se soutěţitelé snaţili zaujmout výhodnou pozici na trhu především prostřednictvím zvyšování kvality, niţšími cenami a lepšími sluţbami pro své zákazníky. Ochrana hospodářské soutěţe se zaměřuje na to, aby soutěţ existovala a nebyla nikým omezována či narušována. Aţ doposud jsem se zabývala pojmy hospodářská a nekalá soutěţ, ale je však nutné říci, ţe jak hospodářská, tak i nekalá soutěţ jsou oblastí práva soutěţního. Dá se říci, 16

17 ţe hospodářská soutěţ je úprava veřejnoprávní a na druhé straně nekalá soutěţ je soukromoprávní úpravou. Přece jen je ale mezi těmito pojmy jeden základní rozdíl. Nekalá soutěţ se odehrává v rámci hospodářské soutěţe, zatímco zneuţívání hospodářské soutěţe je v rozporu s principy a základy soutěţe jako takové. Na základě informací získaných z několika zdrojů mohu vyvodit, ţe soutěţním právem je souhrn právních norem, které upravují soutěţní vztahy mezi podnikateli v rámci hospodářské soutěţe. Soutěţní právo (právo hospodářské soutěţe) se člení na 7 : právo proti nedovolenému omezování hospodářské soutěže (dále upraveno zákonem o ochraně hospodářské soutěţe), právo nekalé soutěže (dle obchodního zákoníku), právo na ochranu spotřebitele (dle zákona na ochranu spotřebitele). Právo hospodářské soutěţe je v podstatě totoţné s pojmem soutěţní právo. Dále tedy budu uţívat jak pojem soutěţní právo, tak i pojem právo hospodářské soutěţe. 7 JUDr. ŠEDOVÁ, Jindřiška, CSc. Obchodní právo. In Právní nauka pro školy a praxi. 6. vyd. Praha: Eurolex Bohemia, Kapitola 7, s

18 4. Právo proti nedovolenému omezování hospodářské soutěže Touto kapitolou bych chtěla volně navázat na tu předchozí, ve které jsem se věnovala soutěţnímu právu. Nyní se dostávám k samotné hospodářské soutěţi a k jejímu nedovolenému omezování. V České republice je právo na ochranu hospodářské soutěţe upraveno zákonem č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe, ve znění pozdějších předpisů. Dne 1. září 2009 nabyla účinnosti novela zákon č. 155/2009 Sb., kterou se mění některá ustanovení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe 8. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe je předpisem veřejnoprávním, který upravuje ochranu hospodářské soutěţe před jejím vyloučením, omezením, jiným narušením nebo ohroţením. Touto větou jsem v podstatě vymezila i věcnou působnost OHS, která stanovuje předmět jeho úpravy. Souhrnně se hovoří o ochraně před nedovoleným omezováním hospodářské soutěţe. Princip ochrany hospodářské soutěţe vychází z předpokladu, ţe zdravé soutěţní prostředí přispívá k hospodářskému rozvoji a efektivnosti ekonomiky. Účelem zákona je ochrana soutěţe (konkurence) jako celku, nikoliv ochrana jednotlivých soutěţitelů. Na základě toho lze usoudit, ţe osoby, které se pohybují v soutěţním prostředí, jsou automaticky chráněny, aniţ by se o to nějakým způsobem přičinily. Zákon se vztahuje na všechny fyzické i právnické osoby, které se účastní hospodářské soutěţe. Nemusí se vţdy ale jednat pouze o podnikatele. Účastníkem soutěţe mohou být i zájmová a profesní sdruţení podnikatelů, která jsou schopná závaţně vyloučit nebo omezit hospodářskou soutěţ. Ústředním orgánem státní správy České republiky v oblasti podpory a ochrany hospodářské soutěţe je Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe se sídlem v Brně (ÚOHS). Význam a hlavní úkoly tohoto správního úřadu charakterizuji v dalších kapitolách. 8 ÚOHS: Aktuality z hospodářské soutěže. [on-line]. c cit [ ]. Dostupné na 18

19 Hospodářská soutěţ můţe být ohroţena 9 : dohodami soutěţitelů, které narušují soutěţ (tzv. kartelové dohody), zneuţitím dominantního postavení (dohody o sloučení podniků), spojením soutěţitelů. Jedná se o tzv. zneuţívání svobody hospodářské soutěţe. První dvě skutečnosti mohou svobodnou soutěţ omezit či narušit. Cílem Úřadu (ÚOHS) je v této oblasti takovéto jednání odhalit a zakázat. Naopak v oblasti spojování soutěţitelů je úkolem Úřadu rozhodnout o tom, zda spojení povolí. Tím chrání hospodářskou soutěţ. 4.1 Dohody narušující hospodářskou soutěž ("kartelové dohody") Kartelové dohody lze zařadit do 1. pilíře soutěţního práva. Zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe upravuje omezování soutěţe jak v horizontální, tak i vertikální úrovni. Zákon uvádí demonstrativní výčet typických dohod narušujících soutěţ. Při posuzování kartelu platí princip objektivity, coţ znamená, ţe nezáleţí na tom, zda účastníci chtěli omezit soutěţ úmyslně nebo zda se tak stalo nechtěně, nevědomky. Soutěţitelé uzavírají kartelové dohody zejména kvůli tomu, aby omezili soutěţ a zbavili se konkurence. Trh pak zůstane volný a soutěţitelé si ho mezi sebou rozdělí a ovládnou ho. Dalším důsledkem toho, ţe soutěţitelé vyřadí konkurenci je fakt, ţe si pro sebe zajistí dostatečný zisk, nemusí se obávat konkurenčního boje a kdyţ nemají s kým soupeřit, tak ani nemusí vynakládat peněţní prostředky na investice, protoţe není potřeba, aby se nějakým způsobem zdokonalovali. Pojem dohody není v českém soutěţním právu přesně vymezen. Dá se říci, ţe se jedná o jakýkoliv konsenzuální projev účastníků dohody, kterým koordinují své chování na trhu 10. Účastníky dohody jsou jednotliví adresáti norem soutěţního práva, které upravují jejich soutěţní chování. Dále jsou jim doručována správní rozhodnutí. V českém soutěţním právu je účastník dohody označován jako soutěţitel. Blíţe lze říci, ţe soutěţiteli jsou 9 PhDr. PELC, Vladimír. Hospodářská soutěž. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, s. r. o., s MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s

20 obchodní společnosti (osobní i kapitálové), podnikatelská seskupení, sdruţení podniků a fyzické osoby 11. Dle ustanovení 3 odst. 1 OHS se za dohody narušující soutěţ povaţují: veškeré dohody mezi soutěţiteli, rozhodnutí sdruţení soutěţitelů, jednání soutěţitelů ve vzájemné shodě, které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěţe. Pojem kartel je definován v generální klauzuli v 3 odst. 1 zák. č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. Dle OHS je kartelem jednání, které naplňuje znaky generální klauzule. Kartel lze obecně klasifikovat jako vzájemné ujednání mezi soutěţiteli, jehoţ výsledkem je nebo můţe být vyloučení či omezení hospodářské soutěţe. Z toho plyne, ţe dohody tohoto typu jsou zakázané a neplatné, pokud však zvláštní zákon nestanoví jinak. Výjimku ze zákazu můţe povolit i Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Pokud se důvod zákazu týká jen části dohody, tak je zakázaná a neplatná jen tato její konkrétní část 12. V případě, ţe nelze tuto část oddělit od ostatního obsahu, tak je zakázaná a neplatná celá dohoda. Generální klauzule uvedená v 3 odst. 2 OHS je dále konkretizována demonstrativním výčtem nejtypičtějších a z hlediska narušení soutěţe nejzávaţnějších skutkových podstat. Dohody, které jsou zakázané obsahují především: ujednání o přímém nebo nepřímém určení cen, případně jiných obchodních podmínek, ujednání o omezení nebo kontrole výroby, odbytu, výzkumu, vývoje nebo investic, ujednání o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů, ujednání o tom, ţe uzavření smlouvy bude vázáno na přijetí dalšího plnění, které s předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí, 11 MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, s Dle 2, odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. 20

21 ujednání účastníků o tom, ţe vůči jednotlivým soutěţitelům budou při shodném nebo srovnatelném plnění uplatňovány rozdílné obchodní podmínky, jimiţ budou někteří soutěţitelé v hospodářské soutěţi znevýhodněni (diskriminace), ujednání o tom, ţe účastníci dohody nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěţiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu (př. skupinový bojkot) Konkretizace nejzávažnějších dohod (tzv. tvrdé kartely) Dohoda o cenách nebo obchodních podmínkách Cena výrobků a sluţeb je základním prvkem soutěţe. Vyloučení cenové soutěţe mezi konkurenty dohodou je protiprávním jednáním. Dohody mezi konkurenty o stanovení (fixaci) cen jsou povaţovány za jedny z nejzávaţnějších porušení pravidel hospodářské soutěţe. Tímto druhem dohod trpí spotřebitel, který nemá moţnost nakupovat zboţí a sluţby za konkurenční ceny, ale pouze za ceny určené kartelovou dohodou, které jsou většinou vyšší. Jedná se o ceny prodejní, nákupní i některé jejich sloţky (např. poskytované rabaty nebo jiné slevy). Fixace cen můţe být horizontální (mezi jednotlivými konkurenty na stejné úrovni trhu) nebo vertikální (dohoda mezi prodávajícím velkoobchodníkem a kupujícím maloobchodníkem o povinných spotřebitelských cenách). Rozlišujeme: cenový kartel na straně nabídky (nabídkové cenové kartely) ujednání soutěţitelů o prodejní ceně, jehoţ výsledkem je zvýšení prodejních cen. Příkladem mohou být dohody o fixaci konkrétně stanovené ceny a dohody o stanovení minimální prodejní ceny, které vedou k přímému omezení cenové konkurence. Tím samozřejmě trpí spotřebitel, protoţe ostatní soutěţitelé nemohou v tomto případě usilovat o přízeň spotřebitelů sniţováním ceny. Oproti nim dohody o stanovení maximální prodejní ceny, které se snaţí zabránit zvyšování ceny, jsou přínosem pro spotřebitele, tudíţ nejsou povaţovány za protisoutěţní. cenový kartel na straně poptávky (poptávkové cenové kartely) dohody konkurentů o nákupních cenách, za které budou odebírat dodávané zboţí. 21

22 dohody o jiných obchodních podmínkách Projevují se především ve vertikálních kartelech a to především v dohodách o výlučném nákupu nebo o výlučném prodeji, u nichţ mohou nepřímo vést i k posílení fixace cen 13. Dohody o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů Tyto dohody lze nazvat jako rozdělovací (segmentační) kartely. Jsou zakázány vzhledem k tomu, ţe by mohly vést ke vzniku lokálních monopolů i na místech, kde je dostatečný počet konkurentů. Soutěţitelé brání jiným konkurentům v přístupu na trh a tím se snaţí udrţet si svou pozici na trhu. Soutěţitelé si pak nekonkurují a trh se nevyvíjí. Tím je opět znevýhodněn spotřebitel, jehoţ moţnosti výběru mezi prodejci zboţí a sluţeb jsou značně omezené. Zakázanou segmentaci trhu lze přirovnat k rozdělení relevantních trhů, tj. věcné (produktové), územní a časové hledisko. územní (teritoriální) rozdělení trhu dohoda soutěţitelů o tom, ţe kaţdý z nich bude dodávat své zboţí a poskytovat sluţby jen na určitém území trhu a nebude působit na území dalších účastníků kartelu. V praxi můţe jít o ujednání mezi dodavatelem "A" a dodavatelem "B", kteří se dohodnou na tom, ţe jeden z nich bude dodávat své výrobky pouze v oblasti východních Čech a druhý se zaváţe naopak k tomu, ţe svou produkci zaměří například na západní Čechy. věcné rozdělení trhu existuje více druhů zboţí a soutěţitelé se dohodnou, ţe budou produkovat jen jeden určitý druh produktu, případně podtyp dotčeného produktu. Je to z důvodu vyšší zastupitelnosti na straně nabídky. Např. produkce plastu, papíru, skla, atd. časové rozdělení trhu konkurenti se dohodli na rozdělení působnosti v průběhu času. Do této oblasti dohod lze přiřadit i dohody o rozdělení zákazníků, tzv. personální segmentace trhu. Rozdělení poptávkové strany trhu dle jednotlivých typů zákazníků, kdy pro kaţdého soutěţitele je vymezen jeden nebo více typů odběratelů. Můţe se jednat 13 MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s

23 o segmentaci dle věkové struktury, pohlaví, podle zájmu cílových zákazníků (zaměření se na sportovce), atd. Skupinový bojkot Skupinovým bojkotem je ujednání účastníků dohody o tom, ţe nebudou obchodovat či jinak hospodářsky spolupracovat se soutěţiteli, kteří nejsou účastníky dohody, anebo jim budou jinak působit újmu. Je to segmentační strategie účastníků kartelových dohod, kdy se kartelisté dohodnout, ţe nebudou vyuţívat některé dodavatele, případně nebudou vůbec dodávat své zboţí některým zákazníkům 14. Diskriminace Diskriminace nastává při uplatňování rozdílných podmínek při stejném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým soutěţitelům. Tím jsou tito soutěţitelé značně znevýhodněni. Diskriminace můţe mít řadu forem. Cílem je vyřadit určité soutěţitele z účasti v soutěţi probíhající na relevantním trhu nebo je alespoň donutit, aby se přizpůsobili jednání a poţadavkům dané skupiny ve snaze získat lepší podmínky obchodu. Nikdy však nezískají takové podmínky, které by mohli získat při nenarušené soutěţi. Diskriminace je problematikou mezi kartelovým právem a právem nekalé soutěţe. Při řešení dané situace záleţí na konkrétním případě a dle toho se pak volí postih buď na základě úpravy soukromoprávní (obchodní zákoník) nebo veřejnoprávní (OHS). Na některé případy se však dle ustanovení 3, odst. 4 OHS zákaz nevztahuje a tyto dohody jsou z všeobecného zákazu vyňaty. Dohody však musí splňovat následující podmínky: dohoda přispívá ke zlepšení výroby, distribuce zboţí nebo k podpoře technického či hospodářského pokroku, dohoda musí vyhrazovat spotřebitelům přiměřený díl na výhodách, které přináší, dohoda nesmí soutěţitelům ukládat omezení, která nejsou nezbytná k dosaţení cílů vytyčených příslušnou dohodou, dohoda nesmí soutěţitelům umoţnit vyloučit soutěţ na podstatné části trhu zboţí, kterého se dohoda týká. 14 MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s

24 Úřad můţe povolit tzv. blokové výjimky i pro další dohody, pokud je nějakým způsobem prokázáno a zajištěno, ţe porušení soutěţe, ke kterému by bloková výjimka vedla, je převýšeno výhodami pro jiné účastníky trhu, především pro spotřebitele. Novinkou v boji s kartely je tzv. leniency program, který poskytuje výhody těm, kteří se rozhodnou spolupracovat s ÚOHS při vyšetřování kartelových dohod. Podstata tohoto nástroje spočívá v tom, ţe účastník kartelu má moţnost informovat ÚOHS o tom, ţe nějaká kartelová dohoda existuje. Pokud účastník kartelu jako první poskytne Úřadu nové informace a důkazy, které urychlí správní řízení a povedou k prokázání kartelu, tak se můţe vyhnout pokutě, která by mu byla jinak za porušení OHS uloţena. V případě, ţe nekontaktuje sám účastník ÚOHS jako první, ale na výzvu mu předloţí informace a důkazy, které významně přispějí k odhalení kartelu, tak můţe docílit sníţení pokuty, která mu byla stanovena. Maximálně však o 50 % z původní výše pokuty. Leniency program se v dnešní době zaměřuje pouze na zakázané dohody, které jsou uzavírané mezi vzájemnými konkurenty na trhu 15. Tento program ale nechrání soutěţitele před soukromoprávními důsledky jeho protiprávního jednání. 4.2 Zneužití dominantního postavení Dle OHS je zneuţití dominantního postavení dalším způsobem, jak můţe být hospodářská soutěţ narušena. Zákaz zneuţití dominantního postavení tvoří 2. pilíř soutěţního práva. Česká právní úprava zakazuje zneuţívání dominantního postavení na trhu na úkor jiných soutěţitelů nebo spotřebitelů. Samotné dosaţení dominantního postavení tedy není zakázané. Zákaz se týká pouze zneuţívání tohoto postavení. Zákon nedefinuje, co se rozumí pod pojmem zneuţívání dominantního postavení na trhu, ale uvádí demonstrativní výčet chování, které je za takové zneuţívání povaţováno. Dominantní postavení na trhu má soutěţitel nebo společně více soutěţitelů, kterým jejich trţní síla umoţňuje chovat se ve značné míře nezávisle na jiných soutěţitelích nebo spotřebitelích 16. Pokud není podnikatel na trhu vystaven podstatné soutěţi, tak hovoříme 15 ÚOHS: Zakázané dohody a zneužití dominance. [on-line]. c září [cit ]. Dostupné z 16 ÚOHS: Zakázané dohody a zneužití dominance. [on-line]. c září [cit ]. Dostupné z 24

25 o tom, ţe má dominantní postavení na trhu. Znamená to, ţe konkrétní podnikatel nebo podnik méně podléhá konkurenčním tlakům a nemusí proto příliš věnovat pozornost chování konkurence. Podnik v dominantním postavení disponuje oproti svým konkurentům větší trţní silou, která je vyjádřena určitým trţním podílem. Podnik v dominantním postavení můţe v důsledku své trţní síly určitým jednáním bránit efektivní hospodářské soutěţi nebo zachování doposud zbývající soutěţe. Dominantního postavení však nemusí dosáhnout sám jeden podnikatel, ale i několik podnikatelů společně na základě vzájemné dohody. Hovoříme o tzv. společné dominanci. Zneuţití dominantního postavení na trhu je zakázáno. Na rozdíl od kartelových dohod zde neexistují ţádné legální výjimky, které by mohly protiprávní jednání ospravedlnit. Cílem zákazu zneuţití dominantního postavení je bránit tomu, aby soutěţitel, který má velkou trţní moc, mohl svého postavení vyuţívat na úkor svých konkurentů. Tím by docházelo k narušení hospodářské soutěţe a mohla by vzniknout újma i jednotlivým spotřebitelům. Má se za to, ţe dominantní postavení zaujímá soutěţitel nebo soutěţitelé se společnou dominancí, kteří ve zkoumaném období dosáhli na trhu většího neţ 40% trţního podílu. Trţní sílou se rozumí hodnotové vyjádření zjištěného objemu dodávek nebo nákupu na trhu daného zboţí dosaţeného soutěţitelem nebo soutěţiteli se společnou dominancí a to v období, které je zkoumáno ÚOHS podle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe nebo podle dalších ukazatelů 17. Mezi další ukazatele patří především 18 : hospodářská a finanční síla soutěţitelů, Hospodářskou silou se rozumí určitý náskok soutěţitele před ostatními podniky. Oproti tomu finanční síla je vyjádřena souhrnem finančních prostředků a je to zároveň i schopnost financování podniku z vlastních i cizích zdrojů. právní a jiné překáţky vstupu na trh pro další soutěţitele, Jsou to překáţky, které podnikateli ztěţují nebo znemoţňují rozvoj jeho činnosti. Důvody mohou být jak subjektivní, tak i objektivní. Subjektivní důvody spočívají v osobě podnikatele a nepovaţují se za všeobecné kritérium ohroţení soutěţe 17 Dle 10, odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěţe. 18 MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s

26 na trhu. Jsou to například vysoké investice spojené se vstupem na trh a pomalá návratnost vynaloţeného kapitálu. Objektivní překáţkou můţe být struktura trhu, stupeň vertikální integrace soutěţitelů. Mezi významné objektivní překáţky pak patří právní překáţky a těmi mohou být například dovozní licence, jiná státní povolení, případně zákazy. struktura trhu a velikosti trţních podílů nejbliţších konkurentů. V oblasti zneuţití dominantního postavení můţeme rozlišovat dva základní typy zneuţívajícího jednání. Jednak je to soutěž zabraňovací, kdy dominantní podnik vyuţívá své trţní moci k vyloučení soutěţe a pak soutěž vykořisťovací, kdy dominantní podnik vyuţívá své trţní moci k tomu, aby získal převahu nad slabšími konkurenty. Ustanovení 11 OHS jsou formulována jako generální klauzule. Skutková podstata generální klauzule zákona pak obsahuje tři základní znaky: existence dominantního postavení, zneuţívající jednání, způsobilost takovým jednáním negativně ovlivnit hospodářskou soutěţ. V 11 OHS je uveden demonstrativní výčet jednotlivých skutkových podstat generální klauzule. Zneuţitím dominantního postavení se rozumí především: přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu. Především je to vynucování plnění, které je v době uzavření smlouvy ve zjevném nepoměru k poskytovanému protiplnění. vázané obchody - vázání souhlasu s uzavřením smlouvy na podmínku, ţe druhá smluvní strana odebere i další plnění, které s poţadovaným předmětem smlouvy věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí, uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu, jimiţ jsou tito účastníci v hospodářské soutěţi znevýhodňováni, zastavení nebo omezení výroby, odbytu nebo výzkumu a vývoje, dlouhodobé nabízení a prodej zboţí za nepřiměřeně nízké ceny, odmítnutí poskytnout jiným soutěţitelům podstatná zařízení. 26

27 4.2.1 Bližší specifikace případů zneužití dominantního postavení Přímé nebo nepřímé vynucování nepřiměřených podmínek Obecná formulace je v OHS, kde se hovoří o vynucování nepřiměřených podmínek ve smlouvách s jinými účastníky trhu, pokud jsou v nápadném nepoměru k poskytovanému protiplnění. Často se můţeme setkat s nepřiměřenými podmínkami ve smlouvách v souvislosti s právy k duševnímu vlastnictví (práva výlučná). K vynucování nepřiměřených podmínek patří i tzv. cílové rabaty. Odběratel je pak povinen dlouhodobě odebírat určité mnoţství zboţí a pak získá slevu (např. odběratel získá slevu ve výši 8 %, pokud se zaváţe, ţe bude po dobu min. 2 let odebírat kaţdý měsíc více jak 150 ks triček). Vázané obchody Mohou být prostředkem pro rozšíření trhu nebo posílení dominantního postavení. Vázané obchody lze zařadit do oblasti vykořisťovatelské soutěţe a většinou nemají za následek omezení soutěţe. Odběratel se svým souhlasem zaváţe k uzavření smlouvy, kde je dána podmínka, ţe odebere i další plnění, která ale s poţadovaným předmětem plnění věcně ani podle obchodních zvyklostí nesouvisí. Při posuzování těchto případů je nutné zjistit, zda poţadavek na odběr dalšího plnění nemá své legitimní opodstatnění. Nemusí však jít o zboţí nebo sluţby téhoţ výrobce, případně dodavatele. Například pokud je další zboţí nezbytné pro řádné fungování a pouţívání výrobku, případně je jeho komponentem 19. Diskriminace Projevuje se v uplatňování odlišných podmínek vůči různým účastníkům trhu při shodném nebo srovnatelném plnění. Tím jsou jednotliví účastníci znevýhodněni v hospodářské soutěţi. Diskriminační jednání můţe mít několik podob: věrnostní rabaty jsou to cenové slevy a zvýhodnění poskytované odběratelům, kteří se zaváţí, ţe nebudou nakupovat a distribuovat jiné konkurenční výrobky. Ostatní odběratelé, kteří nakupují stejné mnoţství výrobků, ale od různých dodavatelů, nemají nárok na ţádné výhody. 19 MUNKOVÁ, Jindřiška, SVOBODA, Pavel, KINDL, Jiří. Soutěžní právo. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, s

28 mnoţstevní rabaty představují odměnu za výkonnost a úspěšnost v prodeji. Mnoţstevní rabaty se odvíjí od schopnosti distributora rozšířit objem prodeje určitých výrobků. Zastavení nebo omezení výroby, výzkumu a vývoje Důvody, které vedou podnik s dominantním postavením k tomu, aby omezil nebo úplně zastavil výrobu, většinou způsobí újmu spotřebitelům. Jedním z důvodů můţe být snaha o zvýšení ceny. Protoţe pokud podnik omezí nebo zastaví produkci, po které je na trhu stále vysoká poptávka, tak po obnovení výroby dojde k dalšímu a opětovnému uspokojování potřeb, ale za mnohem vyšší cenu. Nepřiměřeně nízké ceny Forma cenové soutěţe (zničující soutěţ), která má za následek oslabení nebo odstranění soutěţitele z trhu. Nejedná se o sníţení ceny ve prospěch spotřebitelů. Musí se jednat o dlouhodobé a systematické prodávání výrobků a sluţeb za velmi nízké ceny, které můţe mít za následek narušení hospodářské soutěţe. Ještě pouze doplním, ţe existují i podniky monopolního postavení, které se od podniků v dominantním postavení liší tím, ţe podnikatel zde není vystaven vůbec ţádné hospodářské soutěţi. Klasickým příkladem můţe být společnost ČEZ. 4.3 Spojování soutěžitelů Třetím pilířem ochrany hospodářské soutěţe je kontrola spojování soutěţitelů (fúze). Dohody podnikatelů o sloučení jejich podniků mohou vést k omezení hospodářské soutěţe. Za spojování soutěţitelů zákon povaţuje přeměnu dvou nebo více na trhu dříve samostatně působících soutěţitelů. Jde o situaci, kdy větší podniky kupují ty menší s cílem získat na trhu ještě lepší a vlivnější postavení. Závaţnější je spojování konkurentů působících na stejném trhu (tzv. horizontální fúze), kteří dříve vystupovali samostatně, protoţe klesá počet soutěţitelů na trhu a naopak roste trţní moc nově spojovaného subjektu. Méně závaţné jsou fúze vertikální, ke kterým dochází například mezi výrobcem, velkoobchodem a maloobchodem. 28

29 Spojení soutěţitelů můţe mít několik podob: spojení soutěţitelů fúzí podniků dle zákona se jedná o přeměnu dvou nebo více soutěţitelů, kteří na trhu působili dříve samostatně. spojení soutěţitelů nabytím podniku nebo jeho části jedná se o nabytí smlouvou, na základě draţby nebo jiným způsobem. spojení soutěţitelů nabytím kontroly nad jiným soutěţitelem - spojení soutěţitelů v této oblasti spočívá v tom, ţe jeden nebo více podnikatelů získá moţnost přímo nebo nepřímo kontrolovat jiného soutěţitele. Moţnost kontroly můţe získat zejména nabytím účastnických cenných papírů, obchodních nebo členských podílů, smlouvou nebo jiným způsobem. spojení soutěţitelů vytvořením společně kontrolovaného podniku, který pak dlouhodobě plní funkce samostatné hospodářské jednotky. Kontrola je moţnost určité osoby vykonávat vliv na činnost jiného soutěţitele a to na základě právních nebo faktických skutečností. Při spojování soutěţitelů je zapotřebí mít povolení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe, pokud hrozí nebezpečí, ţe by mohla být hospodářská soutěţ narušena. Úřad vykonává preventivní dohled nad změnami struktury trhu a snaţí se zabránit strukturálním změnám, které by mohly mít negativní vliv na hospodářskou soutěţ. Při spojení soutěţitelů Úřad vydá povolení na základě zjištění čistého obratu spojujících se soutěţitelů za poslední účetní období. Čistý obrat spojujících se soutěţitelů je obrat dosaţený podnikateli při činnosti, která je předmětem jejich podnikání. U soutěţitelů, kteří nejsou podnikateli, je čistým obratem obrat, který byl dosaţen při činnosti, ke které byli zaloţeni nebo kterou vykonávají Průběh řízení o povolení spojení Řízení o povolení spojení se zahajuje na návrh a řízení o povolení je zahájeno dnem, kdy byl návrh na povolení spojení doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe. Návrh však musí obsahovat všechny zákonem stanovené náleţitosti. Jinak je potřeba ho doplnit. Poté Úřad oznámí zahájení řízení v Obchodním věstníku a zároveň určí lhůtu pro podání námitek proti spojení. Dále Úřad posoudí, zda spojení podléhá povolení. Je několik moţností: spojení nepodléhá povolení do 30ti dnů od zahájení řízení o tom Úřad vydá rozhodnutí. 29

30 spojení podléhá povolení a nebude mít za následek podstatné narušení hospodářské soutěţe i zde má Úřad lhůtu 30ti dnů pro vydání rozhodnutí, kterým spojení povolí. Úřad má obavy, ţe by spojením mohlo dojít k narušení hospodářské soutěţe - písemně o tom informuje účastníky řízení ve lhůtě 30ti dnů a v řízení se pokračuje. Poté je povinen vydat rozhodnutí do 5ti měsíců od zahájení řízení. Neţ je moţné spojení zapsat do obchodního rejstříku, musí rozhodnutí, ve kterém Úřad spojení povolil, nabýt právní moci. Pokud Úřad nedodrţí lhůtu pro vydání jakéhokoliv rozhodnutí, tak obecně platí, ţe uplynutím lhůty se spojení povoluje. Při rozhodování o povolení spojení Úřad zkoumá především to, aby byla hospodářská soutěţ zachována a aby se rozvíjela, dále strukturu trhů dotčených spojením, podíl spojujících se soutěţitelů na dotčených trzích, hospodářskou a finanční sílu spojujících se soutěţitelů, právní a jiné překáţky bránící dalším soutěţitelům ke vstupu na spojením dotčené trhy, vývoj nabídky a poptávky na dotčených trzích, potřeby a zájmy spotřebitelů a v neposlední řadě se zaměřuje i na vývoj a výzkum, který má prospěch pro spotřebitele a nebrání soutěţi. Úřad nepovolí spojení, kterým by došlo k podstatnému narušení hospodářské soutěţe na relevantním trhu. K tomu můţe dojít tehdy, kdy společný podíl spojujících se soutěţitelů přesáhne na relevantním trhu 25 %. V důsledku takového spojení by vzniklo nebo mohlo být posíleno dominantní postavení spojujících se soutěţitelů nebo některého z nich, coţ je rozhodujícím poznatkem pro ÚOHS a ten takovéto spojení nepovolí. Rozhodnutí o povolení spojení, které bylo Úřadem vydáno, můţe být následně i zrušeno. Důvodem pro zrušení vydaného rozhodnutí je například to, ţe údaje a podklady potřebné k vydání rozhodnutí byly nepravdivé nebo neúplné. Úřad zruší i rozhodnutí, které účastníci řízení získali na základě toho, ţe Úřad uvedli v omyl. Dalším předpokladem pro zrušení rozhodnutí můţe být i to, ţe účastníci neplní podmínky, omezení nebo závazky, které jim dal Úřad a kterými vydání povolení podmínil. Řízení o zrušení rozhodnutí o povolení můţe být Úřadem zahájeno do 1 roku od zjištění skutečností, které jsou předpokladem ke zrušení povolení, nejdéle však do 5ti let od doby, kdy k těmto skutečnostem došlo. 30

31 5. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže Aţ do této chvíle jsem se zabývala úpravou hospodářské soutěţe, která je obsaţena v OHS. Je však nutné si říci, kdo dohlíţí na to, aby hospodářská soutěţ probíhala tak, jak má. V této kapitole charakterizuji především organizaci, činnosti a úkoly Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe (dále pak i ÚOHS, Úřad). Nejdůleţitějším a zároveň ústředním správním orgánem v oblasti ochrany hospodářské soutěţe je jiţ zmíněný Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe. Při realizaci hospodářské politiky vydává stát základní právní předpisy, které stanovují podmínky pro správné fungování trţního hospodářství a hospodářské soutěţe. Úkolem ÚOHS je prevence a odstranění negativního vlivu na přirozenou soutěţ. 5.1 Organizace Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže "Předchůdcem" Úřadu pro ochranu hospodářské soutěţe byl nejprve Český úřad pro hospodářskou soutěţ, který byl zřízen zákonem České národní rady č. 173/1991 Sb., ze dne 26. dubna Avšak svou činnost zahájil aţ k 1. červenci 1991 a jeho sídlem se stalo Brno. Český úřad pro hospodářskou soutěţ byl v roce 1992 nahrazen Ministerstvem pro hospodářskou soutěţ. K této změně došlo především proto, aby bylo docíleno úzkého spojení instituce zabývající se hospodářskou soutěţí a vládou. V současné době ochranu hospodářské soutěţe zajišťuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěţe, který sídlí v Brně. Nahradil Ministerstvo pro hospodářskou soutěţ a 1. listopadu 1996 začal vykonávat svou činnost. Všechny kompetence Ministerstva byly však plně zachovány. V čele ÚOHS stojí předseda, který je jmenován prezidentem na návrh vlády. Od 10. července 2009 je předsedou ÚOHS Ing. Petr Rafaj. Funkční období předsedy je 6 let a můţe být jmenován do funkce předsedy maximálně dvakrát po sobě. Ten, kdo vykonává funkci předsedy ÚOHS, nesmí být členem v nějaké politické straně nebo v politickém hnutí. Činnost předsedy ÚOHS končí uplynutím funkčního období, vzdáním se funkce, zbavením způsobilosti k právním úkonům, případně i odsouzením předsedy ÚOHS pro úmyslný trestný čin. Prezident České republiky má právo předsedu ÚOHS odvolat v případě, kdy předseda svou funkci nevykonává po dobu delší neţ 6 měsíců, 31