Bankovní institut vysoká škola Praha. Státní dluh ČR analýza příčin a důsledků

Transkript

1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie Státní dluh ČR analýza příčin a důsledků Diplomová práce Autor: Bc. Iryna Noviková finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha Červen 2015

2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Teplicích dne 23.června 2015 Bc. Iryna Noviková

3 Poděkování: Děkuji vedoucímu práce Ing. Petru Musilu, Ph.D. za jeho vstřicný a profesionální přístup a důležité rady při psaní této práce.

4 Anotace Tato práce zkoumá vznik a vývoj státního dluhu v České republice, jeho příčiny a důsledky. Nejprve je teoreticky vymezená celková charakteristika státního dluhu, zjíštěná tendence rychlého zadlužování státu, a následně je provedená analýza a posuzování příčin jeho růstu a rovněž důsledky spojené s jeho dlouhodobým působením. Důležitou součástí předložené práce je porovnání státního dluhu České republiky s vybranými státy Evropské unie. Závěr této práce je věnován problému zvyšující se zadluženosti České republiky, především deficitu státního rozpočtu. Popsány nástroje vlády v boji se schodkovým rozpočtem a vlastní možnosti jeho ovlivňování a řešení. Nejdůležitější číselné údaje jsou přehledně uvedeny v tabulkách a zpracovány graficky. V práci byly využity názory odborniků. Klíčová slova: státní dluh, zadluženost, vývoj, HDP, deficit státního rozpočtu, mandatorní výdaje, daně, sociální dávky. Annotation This work examines the emergence and development of state debt in the Czech Republic, its causes and consequences. First, theoretically defined overall characteristics of the national debt, finding a tendency of rapid national debt and the further analysis and assessment of the causes of its growth and also the consequences associated with its long-term effects. An important part of this work is to compare the national debt of the Czech Republic with selected European Union countries. Conclusion of this thesis the problem of the increasing indebtedness of Czech Republic, especially the state budget deficit. Tools described in the government fears its own budget deficit and the possibility of influencing and solutions. The most important figures are summarized in tables and graphically processed. The work has been used in the opinions of experts. Key words: national debt, debt, development, GDP, the fiscal deficit, mandatory spending, taxes, social benefits

5 OBSAH Úvod Charakteristika státního dluhu ČR Vznik státního dluhu, vývoj a současný stav zadluženosti Definice státního dluhu Struktura Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh) Podmíněné závazky státu (státní záruky) Měření státního dluhu Kritéria a metodiky používané ke stanovení velikosti dluhu Strategické cíle a způsoby řizení státního dluhu Financování státního dluhu Analýza příčin a důsledků Hlavní příčiny růstu státního dluhu ČR Deficitní charakter státního rozpočtu Rychlý nárůst mandatorních výdajů Rozsáhlé sanace v podnikové a bankovní sféře v letech Důsledky s tím spojené Splácení úroku ze státního dluhu Zvyšování daní Více nezaměstnaných = větší vládní dluh Státní dluh u nás a ve světě Zadluženost Švédska Zadluženost Maďarska Zadluženost Řecka Porovnání Možnosti řešení státního dluhu ČR Zavedené reformy a schválená opatření Penzijní reforma Výdajová a příjmová opatření pro roky Boj proti daňovým únikům... 52

6 4.2. Očekávané reformy a opatření Nová daňová reforma Kontrolní hlášení k DPH Konec daňovým rájům Zavedení elektronických tržeb Vlastní možnosti řešení jak snižovat zadlužení...61 Závěr...65 Seznam použité literatury...67 Seznam grafů...72 Seznam tabulek...72 Seznam použitých zkratek...73

7 Úvod Asi nikdy nebylo lidstvo tak zadlužené, jako dnes. Dluží jednotlivci, státy, nadnárodní organizace. Když nejsme schopni splácet, bereme si dluh nový na splacení předešlého. Je to pyramidová hra. Každá pyramida je odsouzená ke ztroskotání. A evropská krize není ničím než známkou, že dluhová pyramida už narazila na své limity. Lidstvo si to ale odmitá připustit - a odpovídá na dluhovou krizi tím, že si bere další dluhy 1. V současném světě prakticky všechny státy se obracejí k zadlužení, jak vnitřnímu, tak i vnějšímu. Výpůjčky se využívají pro pokrytí deficitu státních rozpočtů, neboť převážný počet států se potyká s nedostatkem vlastních zdrojů. Skoro ve všech státech se vytvořil dluhový ekonomický systém. Při tom si všimneme, že nehledě na to, že dluhová metoda financování státních výdajů se využívá nejen v České republice, ale i v celém světě diskuze o státním dluhu, jeho vhodnosti a vlivu na stav ekonomiky, přičin růstu a možnostech vyrovnání schodku státního rozpočtu stále pokračují. Současný státní dluh Česka se neustále zvyšuje. Státní zadluženost je jedním z nejžhavějších témat. Proto jsem to zvolila jako téma práce. Aktuálnost tohoto tématu stanovila i cíl diplomové práce porozumět ekonomickou podstatu státního dluhu, příčiny jeho vzniku a důsledky. V souladu s cílem, tato práce si klade za úkol provest podrobnou charakteristiku státního dluhu, analýzu příčin růstu a důsledků státního dluhu, navrhnout vlastní řešení dluhového problému. Součástí je také komparace s jinýmí, vybranými zeměmi EU. Problematice státního dluhu je v poslední době přikládán rostoucí význam spojený především s rychlostí zadlužování státu. Tento problém se stává jedním z nejaktuálnějších, jenž je třeba co nejdřív řešit. Celá diplomová práce je členěná do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole je charakterizován státní dluh, jeho vývoj po vzniku ČR v roce 1993 až do současné doby, struktura, metody měření, cíle a způsoby řízení, strategii financování. Druhá kapitola této práce je reakcí na zjištění z předchozí kapitoly a zabývá se hlavními příčinami růstu státního dluhu a vysvětluje důsledky státního dluhu, které vznikly z rostoucího zadlužení. 1 Pikora Vladimír, Šichtařová Markéta. Nahá pravda aneb Co nám neřekli o naších penězích a budoucnosti. 1vyd. Praha: NF Distribuce s.r.o., 2012, 65 s. 8

8 Ve třetí kapitole byla provedena analýza státního dluhu třech vybraných zemí Evropské unie - Švédska, Maďarska a Řecka, a porovnání se státním dluhem České republiky. V poslední kapitole jsou uvedené možnosti řešení probému zadluženosti v České republice. Popsané reformy a opatření, které už jsou platné a ty, které jsou schvalené vladou, ale zatím nejsou účinné. Na závěr práce byla navrhovaná vlastní řešeni dluhového problému. Pro porozumění daného tématu v práci byly použity teoretické materiály, zejména z odborné literatury, z dokumentů Ministerstva financí ČR a Českého statistického úřadu, z článků zveřejněných na internetu. Rovněž byly použity odpovídající zákony a několik dalších zdrojů. 9

9 1.Charakteristika státního dluhu ČR 1.1.Vznik státního dluhu, vývoj a současný stav zadluženosti O státním dluhu se toho v posledních letech už napovídalo mnoho. Média, politici skrze média i obyčejní lidé (skrze média, nebo nad hospodským stolem) informují své okolí o tom, jak moc je to situace závažná a že za to může každý kromě mě 2. Jak vznikl státní dluh České republiky, o kolik rostl v průběhu let a jaká je naše zadluženost dnes? Po vzniku ČR v roce 1993 vznikl státní dluh zejména převzetím pasív Československé federace (88,9 mlrd. Kč). Po bývalé ČSFR zbyl dluh 20,3 mld. Kč. Dále byly převzaty zahraniční dluhy ČSOB (50 mld.kč), které banka spravovala pro předchozí vlády. Na výši dluhu měla výrazný vliv devalvace československé měny v rámci přípravy na vnitřní konvertibilitu koruny (v r byla Kč 3x devalvována). Závazky a pohledávky komerčních bank v zahraničí se musely přepočítávat v novém kurzu. Ztráty z kursových rozdílů musel uhradit stát, jednak půjčkou od Státní banky československé, jednak ze zahraničí. Ke státnímu zadlužení přispěla i emise rehabilitačních dluhopisů a dluhopisů na komplexní bytovou výstavbu. Z výše uvedeného vyplývá, že drtivá většina dluhu ČR byla ze začátku spojena s rozpadem federace a se změnou společenského systému. V dalších letech se na zvyšování státního dluhu podílely zejména ztráty vyvolané privatizací a transformací české ekonomiky, které byly soustředěny především v Konsolidační bance, v období v České konsolidační agentuře. Dalé státní dluh ČR se postupem času stále zvyšuje a zvyšuje. Zvyšování státního duhu vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. Na splácení dřívějších půjček si bereme zase další půjčky. Problémem České republiky tak stává rychlost zadlužování, spíše než absolutní výše dluhu. Následující strana je věnovaná grafu, který přehledně zohledňuje růst státního dluhu v období roku Státní dluh ČR dostupné z: 10

10 Graf č.1: Vývoj státního dluhu v ČR v letech (mld.kč) Zdroj: Ministerstvo financí Z tohoto grafu je zřetelné, že tempo zadlužování je opravdu vysoké. Za určité nebezpečí stability veřejných financí však lze považovat rychlost růstu dluhu po roce Státní dluh v loňském roce klesl o 20 miliard korun na 1,66 biliónu. Jde o první pokles dluhu od roku V poslední době se daří ministerstvu financí státní dluh stabilizovat. Vývoj státního dluhu koresponduje s vývojem deficitů státních rozpočtů. Od roku 1997 roste dynamicky nejen v hrubém vyjádření, ale i v relativním poměru na obyvatele. Na každého Čecha tak připadá dluh přes 158 tisíc korun 3. Výše státního dluhu vůči HDP a rychlost zadlužování jsou důležitá kritéria, podle kterých Evropská Unie posuzuje ekonomiky členských zemí. Státní dluh ČR zatím není tak vysoký vzhledem k HDP. Následující tabulka ukazuje vývoj státního dluhu ČR a jeho podílu na hrubém domácím produktu. 3 Jak vznikaly miliardy státního dluhu dostupný z: 11

11 Tabulka č.1: Vývoj státního duhu vůčí HDP v letech (v %) Rok Celková výše dluhu Celková výše HDP Kolik % z HDP činí dluh Zvýšení státního dluhu ,8 1195,8 13, ,3 1364,8 11,5-1, ,4 1580,1 9,8-2, ,2 1812,6 8,6 0, ,1 1953,3 8,9 17, ,7 2142,6 9,1 21, ,4 2237,3 10,2 33, ,3 2372,6 12,2 60, ,7 13,5 55, ,9 2674,6 14,8 50, ,2 2801,2 17,6 97, ,9 3057,7 19,4 99, , ,2 98, ,5 3507,1 22,9 111, ,3 383,8 23,3 89, ,8 4015,3 24,9 107, ,2 3921, , ,1 3953, , ,4 4022,4 37,3 155, ,6 4047,7 41,2 168, ,3 4086,3 41,2 15, ,7 4266, ,6 Zdroj: Český statistický úřad, vlastní úprava 12

12 Z vytvořené tabulky můžeme vidět, jak zadlužení ČR postupně roste a spolu s ním rostou i vybrané ekonomické ukazatelé. V roce 2013 poměr státního dluhu k HDP dosáhl 41,2%. Dlužíme tedy zhruba tolik, kolik činí celková peněžní hodnota statků a sužeb vytvořená na území ČR za půl roku.v roce 2014 poprvé od roku 1996 klesl podíl statního dluhu na HDP z 41,2% na 39%, tedy na úroveň, který je o 2,2% nižší. Celkový státní dluh podle kritérií pro přijetí společné evropské měny nesmí překročit 60 procent HDP. Pokles byl podle statistiků způsoben růstem ekonomiky a stabilní úrovní státního dluhu. V součásné době je státní dluh skoro nesplatitelný. Státní dluhopisy s končící splatností se nahrazují novými, ale ve větším objemu. Sněmovna 10. prosince 2014 ve třetím čtení schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2015 s deficitem 100 miliard korun. Osmnáctý rok v řadě český stát jenom vytváří dluhy. Věci došly tak daleko, že rozdíl mezi příjmy a výdaji ve výši 100 miliard korun politici vydávají za zdravé státní finance a bod nula 4. Co by se stalo, kdyby nebylo možné nahrazovat jeden dluh, dluhem dalším? 1.2.Definice státního dluhu Podle zákona č. 218/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů, může být státní dluh chápan jako souhrn finančních pasiv tvořených závazky státu, které vznikly ze státem přijatých zahraničních půjček, úvěrů od bank a z vydaných státních dluhopisů a jiných závazků státu (jiné státní cenné papíry 5 ). Pro označení souhrnu státních finančních závazků jsou používáná jak v teorii, tak především v praxi různá označení. Používá se pojem veřejný dluh, často se hovoří o státním dluhu a jindy o dluhu vládním. Proto se používá subjektový přístup, kdy rozhodující skutečností při vymezení uvedených pojmů je to, kdo je v dané situaci dlužníkem. Protože však v konečném důsledku dluhové břemeno nenese stát, ale veřejnost, je teoreticky nejsprávnějším pojmem veřejný dluh. Podstatnější, než způsob vzniku je způsob jeho úhrady. To znamená, že veřejný dluh představuje pohledávku vůči současné i budoucí daňové povinnosti obyvatelstva. V české praxi tento teoretický přístup ale není respektován 6. 4 Čekejme krach, současný státní dluh nejde splatit na 5 Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů 6 Dvořák Pavel.Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize.1 vydání C. H. Beck Praha str s. 13

13 Z hlediska veřejných financí je státní dluh (veřejný dluh a národní dluh) definován jako peníze, které dluží kterákoli úroveň státní správy tedy vlády (ať už centrální či federální) nebo krajské či obecní zastupitelstvo. Jelikož lid je reprezentován správními organizacemi dané země, je státní dluh považován zároveň za dluh jednotlivých daňových poplatníků 7. Ministerstvo financí definuje státní dluh jako dluhy centrální vlády, které vznikají především hromaděním schodků státního rozpočtu a tvoří zhruba 95% celkové hrubé zadluženosti sektoru vládních institucí národního hospodářství. Do evidence státního dluhu není zařazen dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů a obcí. Do státního dluhu nejsou rovněž zařazeny státní záruky, které spravuje přímo státní rozpočet 8. Z výše uvedeného vyplývá, že státní dluh je tvořen závazky vlády. Společně s dluhem mimorozpočtových fondů, místních rozpočtů a dluhem zdravotních pojišťoven tvoří veřejný dluh. Státní dluh vzniká deficitním financováním státního rozpočtu. Veřejný dluh je ve všech zemích vyšší, než státní dluh. 1.3.Struktura státního dluhu Nepodmíněné závazky státu (celkový státní dluh). Nepodmíněné závazky státu lze rozdělit: I. dluh domácí a dluh zahraniční (podle místa vzniku dluhového nástroje) Domácí dluh je kryt: státními pokladničními poukázkami, státními střednědobými a dlouhodobými státními dluhopisy, dalšími domácími instrumenty, např. repo operacemi, přijatými krátkodobými zápůjčkami, zápůjčními facilitami. 7 Lajtkepová Eva.. Veřejné finance. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2007, 151 s. 8 Definice a měření dostupné z: 14

14 Zahraniční dluh je složen ze: zahraničních emisí dluhopisů, přijatých úvěrů od Evropské investiční banky, směnek vydaných k úhradě členství v IBRD a EBRD. II. dluh obchodovatelný a dluh neobchodovatelný (podle obchodovatelnosti na finančních trzích) Obchodovatelný dluh: státní pokladniční poukázky, státní střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy, zahraniční emise dluhopisů, případně ostatní zdroje krytí. Neobchodovatelný dluh: Po rozdělení Československa v roce 1993 Česká republika převzala 2/3 bývalých federálních dluhů na knihy státního dluhu. Od vzniku České republiky nevznikly nové tuzemské kategorie netržních závazků. Do roku 1998 se neobchodovatelný dluh podílel i na domácím dluhu (např. přímý úvěr od centrální banky a přímé úvěry od obchodních bank). Po jistou dobu se do neobchodovatelného dluhu počítaly i korunové směnky pro úhradu majetkové účasti u IBRD. V současnosti již tyto instrumenty ministerstvo nevyužívá. Zahraniční neobchodovatelný dluh představují především bankovní úvěry od Evropské investiční banky a počínaje rokem 2011 i spořicí státní dluhopisy, které ministerstvo nabízí drobným investorům. 9 Dále je třeba se zmínit, že od roku 2008 ministrerstvo financi uvádí hrubý i čistý státní dluh. Hrubý dluh představuje celkový objem závazků státu. Čistý dluh jsou celkové závazky (hrubý dluh) snížené o objem pohledávek. Vzhledem k obtížnosti ocenění pohledávek bývá ale běžně dluh vykazován jako hrubý. 9 Struktura a vývoj státního dluhu dostupné z: 15

15 Tato strana je tvořená tabulkou, která charakterizuje strukturu státního dluhu v jednotlivých letech Tabulka č.2: Struktura státního dluhu ,2 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 1499,4 1667,6 1683,3 1663,7 Domácí dluh 581,8 680,9 769,3 814,3 926,7 1036,3 1182,2 1287,3 1288,1 1363,7 94,2 89,6 82,2 78,7 88,2 113,3 162,6 189,1 120,9 107,6 STÁTNÍ DLUH CELKEM 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 20,4 56,2 87,6 77,8 Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 487,5 588,9 687,1 735,6 838,5 923,0 999,1 1042,0 1079,7 1175,7 Ostatní zdroje 0,0 2,4 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5 Zahraniční dluh 109,4 121,6 123,0 185,5 251,5 307,8 317,2 380,3 395,2 300,0 Zahraniční emise dluhopisů 78,9 84,1 83,7 137,9 193,0 240,3 245,7 310,3 323,7 239,6 Půjčky od EIB 29,7 36,7 38,7 46,8 57,9 67,2 71,3 70,0 71,5 60,4 Směnky 0,8 0,8 0,6 0,8 0,6 0,3 0,1 0,0 0, STÁTNÍ DLUH CELKEM 158,8 157,3 154,4 155,2 173,1 194,7 228,4 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 Domácí dluh 86,4 90,2 101,2 110,9 134,8 170,0 207,1 269,6 336,2 386,7 479,9 522,6 Státní pokladniční poukázky 17,0 23,8 42,0 62,6 70,9 99,8 130,1 165,3 186,6 164,1 160,6 125,5 Střednědobé a dlouhodobé státní dluhopisy 19,5 28,3 41,7 43,9 57,9 70,0 77,0 104,3 149,6 222,6 319,3 397,0 Ostatní zdroje 49,9 38,1 17,6 4,3 6,0 0,2 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 Zahraniční dluh 72,4 67,1 53,1 44,3 38,3 24,6 21,2 19,7 8,8 9,2 13,3 70,3 Zahraniční emise dluhopisů 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 48,8 Půjčky na podporu platební bilance 24,4 24,5 23,8 23,3 20,9 11,4 11,3 9,6 7,2 5,2 0,0 0,0 Půjčky od EIB 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 0,0 2,5 11,7 20,7 Závazky převzaté od ČSOB v konvert. měnách (CDZ) 38,4 33,0 19,8 11,5 7,8 3,4 0,1 0,1 0,0 0,0 0,0 0,0 Závazky převzaté od ČSOB v nekonvert. měnách 8,9 8,9 8,8 8,8 8,8 8,8 8,8 8,9 0,1 0,0 0,0 0,0 Směnky 0,7 0,7 0,7 0,7 0,8 1,0 1,1 1,2 1,5 1,6 1,6 Zdroj: Ministerstvo financi ČR ( 16

16 V tabulce číslo 2 je zobrazeno rozdělení státního dluhu a jeho výše v jednotlivých letech. Státní dluh je zde roztříděn podle jeho struktury. Většina dluhu je tvořena emisi dluhopisů a podíl půjček od EIB a státních pokladničních poukázek v roce 2014 na celku je snižován Podmíněné závazky státu (státní záruky) Státní záruky jsou závazky státu, že za subjekt, kterému byla záruka poskytnuta bude pro případ, že není schopen plnit závazky ze zaručeného úvěru, plnit stát. Závazky vyplyvyjící ze zaručeného úvěru je stát povinen plnit v termínech i výši, ve kterých je měl plnit subjekt, kterému byla záruka poskytnuta (přitom se může jednat jak o jistinu, tak o úroky z úvěru). Subjekt se potom stává dlužníkem státu, a částku, kterou za něj stát uhradil, musi státu vrátit. Z hlediska rizika poskytnutých záruk jsou tyto členěny Ministerstvem financí ČR do tří skupin: -Standartní státní záruky, kdy se dlužník zaváže případně uhrazené prostředky ze státního rozpočtu v budoucnu vrátit, -Nestandartní státní záruky, což jsou záruky ve prospěch bankovního sektoru, jejichž realizace je nenávratným výdajem státního rozpočtu, -Garantované úvěry, předevšim od Evropské investiční banky 10. Podle Ministerstva financi ČR činily státní záruky k celkem 547,685 mld.kč 11. Státní záruky jsou poskytovány jednak podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Mají systémový charakter, přičemž největší zátěž způsobují záruky na bankovní sektor. Státní záruky jsou dále poskytovány podle zákona č. 216/2013 Sb., o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění půjčky České národní banky pro Mezinárodní měnový fond a zákona č. 133/2002 Sb.o poskytnutí státní záruky České republiky na zajištění úvěru určeného na financování nákupu pěti třívozových elektrických jednotek řady 471 a dálší. Je nutné zdůraznit, že řízení a administrace státních záruk vlády není v kompetenci odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku. Státní záruky jsou plánovány, spravovány a plněny přímo odborem Státního rozpočtu Ministerstva financí Lajtkepová Eva.Veřejné finance. Akademické nakladatelstvi CERM s.r.o. Brno, 2009, 128 s Definice a měření státního dluhu dostupné z: 17

17 1.4. Měření státního dluhu Kritéria a metodiky používané ke stanovení velikosti dluhu Míru zadlužení států měří tzv. Maastrichtská kritéria: I. Kritérium schodku vládního sektoru k hrubému domácímu produktu což je poměr schodku vládního sektoru vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento úhrnný schodek by neměl překročit 3%. Schodek vládního sektoru a hrubý domácí produkt jsou vykazovány v metodice ESA 95. II. Kritérium hrubého veřejného dluhu k hrubému domácímu produktu což je poměr hrubého dluhu vládního sektoru v nominální hodnotě vyjádřený ke hrubému domácímu produktu v tržních cenách. Tento poměr by neměl překročit 60%. Hrubý dluh vládního sektoru znamená hrubý úhrn dluhů (emitované cenné papíry, přijaté úvěry) ke konci roku, konsolidovaných uvnitř a mezi jednotlivými sektory vlády. Tento ukazatel je rovněž vykazován v metodice ESA 95. Cílem Maastrichtských kritérií je snaha přimět země Evropské unie k dodržování fiskální disciplíny tak, aby směřovaly k vyrovnanému či přebytkovému hospodaření, které by poskytovalo prostor pro snižování vládního dluhu, a umožnili fungování automatických stabilizátorů. Poměr vládního dluhu k HDP je v České republice dlouhodobě pod hranicí 60 % HDP. Vzhledem k relativně nízké úrovni vládního dluhu v době vstupu do EU neměla zatím Česká republika s plněním tohoto ukazatele problémy, ačkoli se zadlužení v letech výrazně zvýšilo. V roce 2014 je dluh ve výši 39 % HDP. Jak je výše uvedeno, státní dluh se nejčastěji vykazuje jako poměr absolutního dluhu k celkovému HDP země. Toto srovnání je však klamné. Stát totiž tvoří jen část HDP, další složky HDP se skládají z výdajů firem, domácností a čistého exportu. Není proto důvod uvádět poměr veřejného dluhu k celkovému HDP země jako kritický ukazatel. Poctivěji je porovnávat státní dluh k daňověodvodových příjmům. Právě redistribucí těchto příjmů se stát podílí na tvorbě HDP (dodatečné zdroje získává ještě z EU transferů a půjček na vykrytí schodku). Z těchto příjmů se také platí úroky na veřejný dluh, který stát vytvořil, a tyto příjmy mají sloužit i na jeho splacení Není dluh jako dluh dostupné z: 18

18 Existují dvě základní metodiky použivané k vykazování vládního dluhu a deficitu. Podle metodiky Mezinárodního měnového fondu (GFS 1986, resp. GFS 2001) a podle metodiky Eurostatu (ESA 95). Odlišnosti mezi oběma metodikami lze zjednodušeně popsat jako rozdíl mezi jednoduchým účetnictvím, které pracuje s peněžními toky a podvojným účetnictvím, které sleduje také pohledávky a závazky. Za vykazování deficitu v metodice GFS 1986 (Government Finance Statistic), jejímž autorem je Mezinárodní měnový fond, je zodpovědné Ministerstvo financí. Tato metodika je blízká národní metodice sledování příjmů, výdajů a deficitu státního rozpočtu a ostatních segmentů veřejných rozpočtů, a proto je používána v rozpočtových dokumentech a při fiskálních predikcích. Výhodou je dostupnost dat v relativně krátkém čase po skončení sledovaného období, a také nižší náročnost na zdrojová data. Zároveň umožňuje včasné vytváření fiskálních predikcí. Má přímou vazbu na schvalovaný státní rozpočet, rozpočty státních fondů a ostatních segmentů veřejných rozpočtů. Z tohoto důvodu je v rozpočtových dokumentech uváděno saldo vládního sektoru v metodice GFS 1986 a stejný přístup byl zvolen i při koncipování reformy veřejných rozpočtů. Metodika Eurostatu ESA 95 (European System of Integrated Economic Accounts) je relevantní pro výpočet maastrichtských konvergenčních kritérií vládního deficitu a dluhu. Tato metodika je Eurostatem průběžně aktualizována, přičemž Eurostat také kontroluje její implementaci v jednotlivých zemích. Za dodržování tohoto standardu je zodpovědný národní statistický úřad, v České republice je to tedy Český statistický úřad (dále jen ČSÚ). V dokumentech předkládaných orgánům Evropské unie jsme povinni vykazovat údaje o hospodaření vládního sektoru v metodice ESA 95. Jedná se zejména o tzv. Fiskální notifikaci vládního deficitu a dluhu, která je Evropské komisi předkládána dvakrát ročně (1. dubna a 1. října). ČSÚ v rámci ní zpracovává údaje za minulost, Ministerstvo financí predikci pro běžný rok. Z notifikovaných údajů vychází rovněž Konvergenční program, který obsahuje predikci MF v delším časovém horizontu. Mezinárodní měnový fond vytvořil nový mezinárodní statistický standard pro kompilaci fiskálních dat GFS 2001, který začal být implementován členskými státy od r Tento standard se svojí podstatou blíží metodice ESA 95, tedy vykázaný deficit a dluh se blíží deficitu a dluhu používanému při výpočtu maastrichtských kritérií za fiskální oblast. Plná implementace standardu GFS 2001 představuje vzhledem k jeho náročnosti na vstupní zdrojová data a k širšímu pojetí vládního sektoru oproti standardu GFS 1986 dlouhodobý proces. Také MF přistoupilo k jeho postupnému zavádění Metodiky vykazování vládního deficitu a dluhu dostupné z: hppp:// metodiky-esa-95-gfs-1986-a-gfs

19 1.5.Strategické cíle a způsoby řizení státního dluhu. Hlavním cílem politiky řízení státního dluhu Ministerstva financí je zajištění výpůjčních potřeb centrální vlády a jejích platebních závazků při dosahování co možná nejnižších nákladů ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a při uvážlivém stupni akceptovaného rizika. S realizací hlavního cíle souvisí odvozené cíle spočívající v aktivní roli při rozvoji všech součástí tržní infrastruktury zabezpečující rozvoj domácích finančních zdrojů, pokud nejsou v rozporu s hlavním cílem. Obdobně jako u většiny vyspělých zemí nepatří mezi cíle dluhové politiky např. podpora měnové politiky nebo spoření domácností. Základní střednědobé cíle Aktivní podpora efektivity a likvidity domácího finančního trhu vydáváním co nejmenšího počtu emisí a splatností, při navyšování objemů emisí jejich znovuotevíráním, s cílem zavedení tzv. benchmarkových emisí. Stabilizace refinančního rizika, která spočívá zejména ve snižování podílu krátkodobého dluhu a vyhlazování splatnosti státního dluhu v rámci jednotlivých let. Stabilizace tržního, zejména úrokového, refinančního a měnového rizika. Institucionální (státní dluhopisy podle typu držitele) a geografická diverzifikace investorské báze. Zvyšování transparentnosti a flexibility řízení státního dluhu. Pro potřeby praktické implementace těchto obecně definovaných standardních cílů je nutná komunikace s veřejností a finančním trhem. Ministerstvo financí poté přistupuje k jejich konkretizaci. Výsledkem jsou základní kvantitativní kritéria formulovaná v rámci dluhové strategie a odrážející porovnání mezi riziky a očekávanými náklady dluhového portfolia. První kritéria byla zveřejněna v roce 2000 v souvislosti s vyhlášením nové emisní strategie Ministerstva financí. Především se jednalo o cíl postupného snížení podílu státních pokladničních poukázek na obchodovatelném dluhu z hranice přesahující 60% směrem k hranici jedné třetiny, tj. jinak řečeno zvyšovaní podílu poměru nominálního objemu střednědobých a dlouhodobých dluhopisů vůči objemu státních pokladničních poukázek směrem k úrovni 2:1. Zároveň byl vyhlášen záměr dalšího snižování podílu neobchodovatelného státního dluhu, který ke konci roku 1999 dosahoval cca 9% celkového státního dluhu. Bez bližší kvantifikace byl vyhlášen také záměr prodlužování doby do splatnosti a durace státního dluhu, který byl logickým důsledkem snižování podílu státních pokladničních poukázek v dluhovém portfoliu. V souvislosti se zahájením derivátových operací ve čtvrtém čtvrtletí roku 2002 došlo k rozhodnutí zveřejňovat cílové pásmo pro modifikovanou duraci dluhového portfolia na každý následující rok. 20

20 První toto pásmo bylo vyhlášeno v listopadu 2002 na rok 2003 o velikosti 3 až 4 roky. Ministerstvo stanovuje a zveřejňuje hranice tohoto pásma vždy na každý následující kalendářní rok s cílem dalšího zvyšování transparentnosti a zodpovědnosti politiky dluhového managementu.. Komunikace MF v oblasti strategických cílů se neustále vyvíjí a je považována za klíčový prostředek posilování kredibility dluhového managementu. Její další zintenzivnění a explicitnější formalizace je jedním z hlavních cílů Odboru Řízení státního dluhu a finančního majetku, který bude záviset především na postupném budování jeho kapacit v oblasti kvantitativního modelového rámce a možnostech formulovat benchmarkový systém aktivního řízení dluhového portfolia. V současné době existuje celá řada principů a strategických rizikových ukazatelů, které ministerstvo sleduje. Ministerstvo například aktivně reaguje na situaci na globálním peněžním a kapitálovém trhu úpravou emisních kalendářů a flexibilním řízením rezervy peněžních prostředků. Zároveň se diverzifikují rizika portfolia státního dluhu zvyšováním různorodosti používaných instrumentů, jako jsou například retailové dluhopisy. 15 Řízení státního dluhu existuje již od roku 1990, a to nejprve v rámci Oddělení Státních cenných papírů. Na jeho činnost pak navazuje Samostatné oddělení Řízení státního dluhu, které vzniklo 1. října 2003 rozhodnutím ministra financí č. 19/2003. V listopadu 2005, po externím auditu firmy Deloitte & Touche, v rámci zlepšení efektivity a racionalizace správy státního dluhu, vzniká Odbor řízení státního dluhu a finančního majetku. Odbor je organizační součástí Ministerstva financí a je podřízen náměstkovi ministra pro veřejné rozpočty. K datu 1. ledna 2011 byl odbor restrukturalizován a nastavena standardizovaná organizační struktura v souladu s nejlepší mezinárodní praxí a doporučeními Mezinárodního měnového fondu, OECD a Světové banky v oblasti řízení veřejného dluhu. Praktické řízení státního dluhu je prováděno od roku 2004 pomocí strategických cílů, které určuje Ministerstvo financí na základně nejlepších zkušeností zemí OECD a na základě vlastních finančních analýz dluhového portfolia. Samostatným plněním těchto cílů se vymezuje prostor pro řízení portfolia státního dluhu v dlouhodobém horizontu. Jádrem koncipování alternativních dluhových strategií je řízení rizik a stanovování jejich kvantitativních kritérií a limitů. Řízení rizik zajišťuje, že minimalizace nákladů je realizována v rámci dlouhodobě udržitelných limitů. Úkolem těchto limitů je minimalizovat negativní národohospodářské dopady struktury dluhového portfolia v případě krizového vývoje ekonomiky a extrémních turbulencí na finančním trhu. Ministerstvo nastavuje všechny limity v souladu s mezinárodní praxí. Zvolená dluhová strategie se v žádném případě nesmí stát primární příčinou generování finanční a ekonomické krize země. 15 Cíle a kritéria dostupné z: 21

21 Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku spravuje pouze hrubý státní dluh. Je proto důležité poznamenat, že tento odbor nemá na starost dluh mimorozpočtových fondů, fondů sociálního a zdravotního pojištění, krajů, obcí nebo státní záruky, které má na starost odbor Státního rozpočtu Financování státního dluhu Státní dluh můžeme financovat několika způsoby: Prvním z možných způsobů je dluhové financování, které finanční prostředky zajistí vydáním (emisí) resp. prodejem státních dluhopisů a státních pokladničních poukázek. Touto možností je získána převážná část finančních prostředků. Dluhopisy patří mezi oblíbené investiční nástroje investorů (především pro minimální riziko nesplacení závazku), proto je o obligace velký zájem. Na druhou stranu zde vznikají administrativní náklady na distribuci a prodej příslušných cenných papírů a hlavně je zde nutné splácet pravidelně úroky a postupně umořovat půjčenou částku. Druhým způsobem je peněžní (emisní) financování, které slouží ke krytí státního dluhu buď půjčkou od centrální banky, nebo půjčkou ze zahraničí. U půjčky centrální bankou jde o přímý bankovní úvěr na krytí státního dluhu v podobě úvěrové emise peněz. Podobně je tomu i v případě přímého nákupu státních dluhopisů centrální bankou. Tento způsob financování státního dluhu vede k růstu inflace, proto je ve většině zemí poskytnutí přímého úvěru centrální bankou zakázáno. Centrální banka může nakoupit státní dluhopisy většinou pouze na sekundárním trhu. Tento postup se nazývá monetizace dluhu. U financování státního dluhu půjčkou ze zahraničí dochází k tlaku na pasivní saldo platební bilance a k růstu zahraničního dluhu, kde se musí počítat kromě výše úroků také s pohybem devizového kurzu. Třetí způsob lze nazvat jako ostatní. Do této skupiny můžeme zařadit všechny ostatní způsoby jako je financování státního dluhu prodejem státních aktiv (cenných papírů, hmotného majetku, privatizací určitého státního podniku ve vlastnictví státu, ), rozpuštěním dříve vytvořených rezerv, z výnosu mimořádné veřejné dávky (tzv. capital levy) a další. Ministerstvo financí dává přednost spíše prvnímu způsobu tzn., že vydává dluhopisy s různou splatností a emitovanou cenou k financování státního dluhu. Občas využije i druhoumožnost, pokud je to nutné a potřebné k financování daného projektu, či si půjčí od ČNBnebo od EIB. Tyto půjčky se týkají velkých částek, které jim neposkytnou prodeje dluhopisů. 15 Odbor Řízení státního dluhu a finančního majetku dostupné z: hospodareni/rizeni-statniho-dluhu/zakladni-informace/odbor-rizeni-statniho-dluhu 22

22 Financování státního dluhu tvoří ve většině zemí podstatnou složku státních financí a zároveň se stává také podstatnou složkou finančního a kapitálového trhu. Jeho správě je tedyvěnována značná pozornost. ČR není z tohoto hlediska žádnou výjimkou, tím spíše, že pro transformaci skrytého dluhu na dluh otevřený se jeho výše bude pohybovat v řádu stovekmiliard. Přesto ve srovnání s dalšími zeměmi je jeho výše v poměru k HDP poměrně nižší,ke konci roku 2008 činí 3,2 % HDP a bude relativně nízká i po započtení tzv. skrytého dluhu. Na počátku 90. let byl státní dluh financován centrální bankou. Od roku 1990 stát začal vydávat k financování svého dluhu státní dluhopisy, od roku 1992 státní pokladniční poukázky. Určitá možnost krátkodobě financovat stát nadále zůstala v zákoně o České národní bance Analýza příčin a důsledků 2.1. Hlavní příčiny růstu statního dluhu ČR Deficitní charakter státního rozpočtu Příčiny toho, proč a kdy začal narůstat státní dluh, jsou zřejmě všeobecně známy. Jsou to problémy deficitu státního rozpočtu. Státní rozpočet je plán hospodaření státu na jeden rok. Podobně jako se svými příjmy hospodaří domácnosti, činí tak i stát. Má však mnohem větší možnosti, kde si peníze půjčovat, pokud potřebuje pokrýt výdaje, na které nemá. Před bankrotem jej také mohou zachránit finance od mezinárodních organizací. Rozpočet České republiky sestavuje ministerstvo financí. Schvaluje se podle platných zákonů. V České republice jej projedná vláda, posléze o něm jedná Sněmovna. Státní rozpočet v sobě zahrnuje příjmy a výdaje. Do příjmů se počítají především daně, peníze, které si stát vypůjčí, a další platby, například splátky dluhů od jiných států. Výdaje jdou většinou na zákonem 15 Farský Miroslav, Měsíček Libor. Diskuse o vlastnických právech a vývoj státního dluhu v ČR. Financování nevýrobní sféry-aktuální peoblémy veřejných financi, 2005, 25 s. 23

23 určené sociální transfery, výplaty státních zaměstnanců, na chod státního aparátu a také na splácení dluhů státu. Podle výše příjmů a výdajů může být rozpočet schodkový, přebytkový nebo vyrovnaný. schodkový rozpočet vyrovnaný rozpočet přebytkový rozpočet výdaje jsou naplánované záměrně tak, aby byly vyšší než příjmy, peníze, kterých nedostává, si stát půjčí, většinou vydáním dluhopisů rozpočet je sestaven tak, aby se příjmy rovnaly výdajům příjmy jsou naplánovány tak, aby byly vyšší než výdaje V České republice už dlouhodobě vlada hospodařejí se schodkovým rozpočtem,t.j. výdaje jsou naplánované vyšší než příjmy. Na pokrytí nedostatku peněz vydává stát dluhopisy (většinou). Penězi, co za ně dostane, pokryje schodek. Dluhopisy ale musí splatit i s úroky. Pokud se tedy rozpočtové schodky prohlubují, znamená to, že stát je stále více zadlužený a v následujících letech dává stále více peněz na splácení dluhu. Vyvoj salda státního rozpočtu prošel v reativně krátké historii České republiky několika odlišnymí obdobími: V prvním období po vzniku samotného státu byl státní rozpočet sestavován a schvalován jako vyrovnaný (premiér V. Klaus se dokonce snažil prosadit uzákonění vyrovnanosti státního rozpočtu), skutečné saldo bylo ale dokonce mírně kladné. Toto období končí v roce 1996, kdy státní rozpočet poprvé vykázal - byť veice malý deficit. Následující dva roky (1997, 1998) byl státní rozpočet stále přípravován jak vyrovnaný, ale tuto vyrovnanost se již nepodařílo nikdy dodržet. Nicméně deficity rozpočtu byly stále nízké, spíše ale díky mimořádným příjmům z privatizace apod., které se už potom v dalších letech neopakovaly, než uvážlivému celkovému hospodaření. V roce 1998 docházi ke změně vlády, státní rozpočet již přestává být sestavován jako vyrovnaný, ale sestavuje se a schvaluje již přímo jako deficitní. Premiér Zeman se snaží v období hospodářského poklesu využít deficitního finansování pro oživení ekonomiky ( odražení ekonomiky ode dna ). Deficity státního rozpočtu v tomto období v zásadě dosahují plánovaných (uzakoněných) hodnot a nepřesahují 50 mlrd.kč (s výjimkou roku 2001). 24

24 Období od roku 2003 se vyznačuje prudkým růstem deficitů, a to jak plánovaných, tak skutečných. Zvláště před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006 je příznačná snaha vlády o přilákání potenciálních voličů prostřednictvím rychle se zvyšujících transferových plateb, především v podobě různých sosiálních dávek. Toto zvyšování výdajů vedlo k vysokému deficitu v roce 2006 (skutečný deficit byl o vice 20 mld.kč vyšší než deficit plánovaný), a hlavně k růstu podílu mandatorních výdajů na cekových výdajích státního rozpočtu. Velmi varovné přitom bylo, že těchto vysokých skutečných rozpočtových deficitů bylo dosahováno v období mimořádně vysokých temp ekonomického růstu (t.j. i výsokých daňových příjmů), kdy je očekávatelné a vysoce žádoucí snižování deficitů, případně vytváření určitého rozpočtového přebytku. V roce 2008 doznívá ekonomická konjunktura, uzákoněný deficit je nižší než v předchozím roce, skutečný deficit je potom dokonce nejnižší za posledních deset let. Připravováný státní rozpočet na následující rok (t.j. rok 2009) je i přes první signály přicházející celosvětové finanční krize schválen s relativně nizkým deficitem. Skutečnost je v roce 2009 zcela jiná - hluboký pokles hrubého domácího produktu a největší rozdíl mezi uzákoněným a skutečným deficitem státního rozpočtu za celou historii České republiky. Od roku 2010 je státní rozpočet již hluboce deficitní (plánovaně i skutečně): spíše už je jen každý rok otázkou, jak vysoký skutečný deficit bude, a zda Česká republika splní či nesplní maastrichtské kriteérium podílu deficitu státního rozpočtu do 3% hrubého domacího produkta. Situace je komplikovaná navíc hospodářským útlumem a nejdelším obdobím recese za poslední čtvrtstoletí 16. Schvalený rozpočet na rok 2014 počítal s deficitem 112 miliard korun. Celkový deficit se nakonec zastavil na hodnotě 77,8 miliardy korun. Důvod? Podle analytiků se vláda loni chovala úsporněji, než plánovala, rozhodující vliv měl ale růst ekonomiky. Podle původního návrhu ministerstva financí deficit se měl v letech 2015 a 2016 zvyšovat. Pro rok 2015 poslanci schválili rozpočet se schodkem 100 miliard korun, což je proti loňskému schválenému deficitu o 12 miliard méně. Ministři schválili také podklady pro další vyjednávání s Evropskou komisí ohledně čerpání peněz z evropských fondů pro dalších sedm let. Vzhledem k tomu, že rozpočtový deficit má aktivní a pasivní složku, musíme důsledně odlišit příčiny vzniku pasivního a aktivního deficitu. 16 Lajtkepová Eva. Veřejné finance v České republice:teorie a praxe. Akademické nakladateství CERM, s.r.o., 2013, s. 25

25 Pasivní deficit obecnou příčinou jeho vzniku může být jakýkoliv nezávislý na vládním rozhodnutí vliv, který způsobí pokles rozpočtových příjmů nebo růst veřejných výdajů, popřípadě oba jevy současně. Mezi nejčastější příčiny vzniku pasivního rozpočtového schodku patří hospodářský pokles (snižující daňový výnos a zvyšující veřejné výdaje), nákladový šok (postihující podniky a instituce vlastněné či financované státem) nebo mimořádné události (válečný konflikt, přírodní katastrofa), které vynucují mimořádné vládní výdaje. Všechny tyto příčiny mají cyklický nebo náhodný charakter nepůsobí tedy permanentně. Vzhledem k tomu, že v praxi pozorované rozpočtové deficity permanentní jsou, je nutno za základní příčinu pasivní složky vykazovaných rozpočtových deficitů v Evropě považovat nárůst úroků z veřejného dluhu. Tento faktor má vlastní setrvačnost a dynamiku, která je z hlediska konkrétní vlády exogenní povahy. Ve snaze odstínit tento vliv při hodnocení vládní fiskální politiky se používá pojem primární deficit, vypočítaný tak, že na straně rozpočtových výdajů jsou odečteny úroky z veřejného dluhu. Primární deficit je tedy vždy nižší, než deficit skutečný. Je-li primární saldo přebytkové a skutečné rozpočtové saldo deficitní, svědčí to o tom, že skutečný deficit je způsoben právě úroky z veřejného dluhu. Aktivní rozpočtový deficit obecnou příčinou jeho vzniku je aktivní vládní rozhodnutí, které vede buď k poklesu rozpočtových příjmů, nebo k růstu veřejných výdajů. Pro takové rozhodnutí mohou existovat rozumné ekonomické důvody. Například snaha rozložit důsledky výdajového šoku (např. prudkého zvýšení cen surovin) do více let a zabránit tak vynucenému prudkému zvýšení daní. Dalším příkladem může být snaha rozložit daňovou zátěž, spojenou s budováním nákladnějších veřejných projektů, na více generací. Budou-li budovanou dálniční či železniční síť užívat i budoucí generace, není rozumné, aby jí z daní financovali pouze součastní daňoví poplatníci. Rovněž expanzivní fiskální politika, kdy zvýšení veřejných výdajů, resp. Snížení daní, sleduje snahu pomoci ekonomickému oživení, znamená vznik aktivního rozpočtového deficitu Tento deficit může však v některých případech být projevem vládního populismu snahy (většinou předvolební) naklonit si voliče a získat tak politický prospěch 17. Následující strana je věnovaná grafam, který znázorňují vývoj schodku státního rozpočtu, veřejného deficitu a veřejného deficitu k HDP. 17 Dvořák Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1 vydání C.H. Beck Praha, s. 26

26 Graf č.2: Vývoj schodku státního rozpočtu v letech (mld.Kč) Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní úprava Graf číslo 2 ukazuje, že hospodaření státního rozpočtu skončilo na konci roku 2014 schodkem ve výši 77,8 mld. Kč, což je proti stejnému období roku 2013 výsledek lepší o 3,5 mld. Kč. Dále možné řic o tom, že v roce 2014 nejnižší schodek státního rozpočtu za posledních šest let. Graf č.3: Vývoj veřejného deficitu k HDP v letech Zdroj dat: Český statistický úřad, vlastní úprava 27

27 Deficit vládního sektoru v roce 2014 činil podle údajů ČSÚ 85,3 mld. Kč, což představuje 2,0 % hrubého domácího produktu (HDP). V porovnání z předloňským rokem deficit vládního sektoru k HDP stoupl z 1,16% na 2,0%. Deficit vládního sektoru byl ovšem ovlivněn řadou jednorázových změn v celkovém rozsahu 44,6 mld. Kč (tj. 1,0 % HDP). Deficit vzrostl kvůli růstu investičních výdajů vlády, růstu vládních výdajů na konečnou spotřebu a výplatě 14 miliard korun klientům z Fondu pojištění vkladů. Letos vláda počítá s deficitem veřejných financí 1,9 procenta HDP, tedy také pod třemi procenty HDP, která požaduje EU 18. Aby se státní dluh snížil, tak je zapotřebí přebytkový rozpočet. Situace však není snadná, neboť státní dluh vlivem úroků neustále stoupá. Snižování státního dluhu je tedy běh na dlouhou trať a vyžaduje značnou finanční disciplínu, dlouhodobé plánování a shodu napříč politickým spektrem, což není v evropských zemích snadné. Vlivem vysokých mandatorních výdajů (především sociální povahy - např. důchody, státní dávky) v evropských zemích, které se dají velmi těžce měnit z roku na rok, je přebytkové roční hospodaření náročné Rychlý nárůst mandatorních výdajů V současné době, a to je také hlavní příčinou současného špatného stavu veřejných financí, tvoří téměř 80 % všech výdajů státního rozpočtu tzv. mandatorní výdaje. Jde o ty výdajové položky, které je stát povinen zajišťovat dle zákona a vláda samotná nemůže jejich výši nijak ovlivnit. Jsou to především sociální transfery, mezi něž patří výplaty penzí, tzn. dávky důchodového pojištění, nemocenské dávky a státní sociální podpora. Mimo sociálních transferů se dále jedná o platby státu do všeobecného zdravotního pojištění, výdaje na dluhovou službu, výplatu státních příspěvků ke stavebnímu spoření, penzijnímu připojištění atd. Další významnou položkou jsou tzv. quasi mandatorní výdaje, mezi něž patří mzdy pracovníků rozpočtových a příspěvkových organizací. Skokový růst mandatorních výdajů v souvislosti s novými sociálními dávkami (např. porodné a rodičovský příspěvek), které byly schváleny před parlamentními volbami v roce 2006, katapultoval podíly mandatorních výdajů na hranici tří pětin výdajů rozpočtu. Pro vývoj posledních let je tak typické, že státu zbývá jen necelá pětina příjmů státního rozpočtu na financování rozvoje, protože dohromady podíl mandatorních a quasi mandatorních výdajů ve státním rozpočtu České republiky dosahuje kolem 80 % jeho příjmů. 18 Deficit veřejných financí loni podle ČSÚ stoupl dostupné z: 28

28 Mandatorní výdaje státu neustále rostou. Vývoj mandatorních výdajů v letech znázorňují níže uvedená tabulka a graf. Tabulka č. 3: Mandatorní výdaje v ČR v letech v mld. Kč 1: Výdaje vládních Celkové výdaje státního rozpočtu 922,8 1020,6 1092,3 1083,9 1167,0 1156,8 1155,5 1152,4 1180,8 1211,4 Mand. výdaje ze zákona 425,1 473,7 519,0 545,2 585,0 589,1 604,5 613,7 645,9 662,2 Ostatní mandatorní výdaje 46,7 49,5 35,5 36,6 36,9 39, ,7 42,8 44,6 Mandatorní výdaje celkem 471,7 523,2 554,5 581,8 622,0 628,1 652,7 653,7 688,7 706,8 Podíl mand. výd. na výd. st. rozp. 51,12% 51,26% 50,76% 53,67% 53,30% 54,30% 56,49% 56,70% 58,33% 58,35% Quasi mand. výdaje (QMV) 206,1 217,3 220,1 215,8 228,9 216,2 204,4 203,5 199,4 205,9 Podíl QMV na výd. st. rozpočtu 22,33% 21,29% 20,15% 19,90% 19,62% 18,69% 17,69% 17,66% 16,89% 17,00% Celkové výdaje státního rozpočtu 432,7 484,4 524,7 566,7 596,9 632,3 693,9 750,7 808,7 862,9 Mand. výdaje ze zákona 184,5 225,8 260,2 285,4 304,7 331,9 351,5 377,0 401,3 418,3 Ostatní mandatorní výdaje 9,2 4,9 6,4 14,2 6,0 4,0 3,0 5,5 25,3 34,9 Mandatorní výdaje celkem 193,7 230,8 266,6 299,6 310,7 335,9 354,5 382,5 426,6 453,2 Podíl mand. výd. na výd. st. rozp. 44,76% 47,64% 50,81% 52,86% 52,05% 53,13% 51,09% 50,95% 52,75% 52,52% Quasi mand. výdaje (QMV) 99,7 113,3 118,6 125,9 135,1 141,1 176,4 175,6 185,0 190,8 Podíl QMV na výd. st. rozp. 23,05% 23,39% 22,61% 22,21% 22,63% 22,32% 25,42% 23,39% 22,87% 22,11% Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu. 29

29 Graf č.4: Mandatorní výdaje, celkové výdaje a příjmy státního rozpočtu v letech v mld.kč Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty, vlastní výpočet *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu. Z tabulky a grafu je vidět, že již od roku 1995 objem mandatorních výdajů rostl. Ke snížení celkového objemu prostředků došlo pouze v případě QMV, a to od roku 2009, kdy dosáhly svého maxima téměř 230 mld. Kč. Ačkoliv objem MV neustále roste, jejich podíl na výdajích státního rozpočtu se vyvíjel různě. Celkově však od roku 1995 vzrostl z téměř 45 % na rozpočtovaných více než 58 % v roce Naopak podíl QMV klesl z 23 % v roce 1995 na rozpočtovaných 17 % v roce Celkově tak podíl MV a QMV vzrostl, ale pouze o 7,55 %. Nejvíce, 76,5 %, dosáhl v roce 2001, přičemž do roku 2007 klesl na necelých 71 %. Růst začal až od roku 2008, s mírným poklesem v roce Na první pohled se tak může jednat o růst spojený s vyššími sociálními výdaji způsobenými začátkem hospodářské krize a růstem nezaměstnanosti až od roku Následující graf představuje vývoj sociálních transferů. Graf č. 5: Výše sociálních transferů v letech (v mld. Kč) Zdroj: Sněmovní tisky: Státní závěrečné účty, Státní rozpočty, vlastní výpočet *Pro roky 2013 a 2014 jsou použity předběžné údaje ze státního rozpočtu. 30