Tématický blok 2 téma 2 Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip

Transkript

1 Tématický blok 2 téma 2 Kapitola 4.1. Rozvaha a její struktura, bilanční princip Obsah kapitoly 4.1. Rozvaha a její struktura Struktura rozvahy Forma rozvahy Studijní cíle Cílem v této druhé části je: - seznámit se s uspořádáním dat v základním účetním výkazu Rozvaha - pochopit rozlišení naturálně věcné formy majetku a zdrojů kapitálu (aktiv a pasiv) bilanční princip - naučit se zařadit konkrétní položku mezi aktiva či pasiva - seznámit se se základním členěním forem majetku a zdrojů kapitálu - seznámit se různou formou rozvahy, formálními náležitostmi a základními pojmy s ní spojené. Doba potřebná ke studiu V celém tématu jde o seznámení se zcela specifickým pohledem, který využívá účetnictví. Specifičnost tohoto pohledu může činit při jeho studiu a osvojování, zejména začínajícím, značné problémy. Důkladné prostudování a zejména procvičení na mnoha příkladech si může vyžádat 1,5 3 hod., možná i více. V každém případě je pro další studium velmi závažné důkladné a pevné pochopení celé problematiky, a proto doporučujeme věnovat studiu případně i více času. Pojmy k zapamatování Celá problematika je spojena s pochopením jen několika málo pojmů: majetek, kapitál, forma majetku, zdroje financování, aktiva, pasiva, bilanční princip. Úvod V této části výkladu se seznámíte se samotným základem účetnictví, který spočívá ve dvojím pohledu na procesy v podniku, který rozlišuje na těchto procesech dvě stránky, naturálně věcnou a hodnotovou (finanční). Jde o pohled na běžné jevy v podniku specifický pro účetnictví, proto jejich osvojení naráží na jiné pohledy a jiné aspekty, které jsou spojeny s jinou činností než účetní evidence. To na jedné straně může být zdrojem problémů při osvojování si poznatků o tomto pohledu,

2 na druhé straně je nezbytným předpokladem dalšího poznávání účetnictví. Proto je třeba porozumění celé problematice věnovat náležitou pozornost. Výkladová část Kapitoly Struktura rozvahy Základním úkolem rozvahy je vypovědět o majetku podniku. Výpověď o majetku podniku (tj. o prostředcích, které využívá ke své činnosti) je v rozvaze provedena na základě dvojího pohledu, který je typický pro účetnictví, který vypovídá o dvou nejdůležitějších (pro finanční úspěšnost podniku) stránkách procesů v podniku a tohoto majetku, a to naturálně věcné a hodnotové stránce. Majetek je tak v rozvaze zobrazován dvěma řadami údajů, které odrážejí dvě stránky procesů v podniku, tj. údaji uspořádanými podle dvou hledisek. Prvním hlediskem je konkrétní, naturálně věcná forma, v níž se majetek (prostředky) v podniku vyskytuje. Druhým hlediskem je pak to, kdo poskytl či vložil ve formě prostředků do podniku kapitál ke zhodnocení, nebo v obvyklejším vyjádření z jakých zdrojů (kapitálu) byl majetek podniku financován, pořízen. Příklad A: Pan Novák zakládá opravářskou firmu. Do firmy se rozhodl vložit své úspory ve výši ,-, které měl dosud na spořicím účtu u banky při založení firmy je převádí na firemní běžný účet. V tomto případě prostředky, které má firma v okamžiku založení k dispozici, mají podobu peněžních prostředků uložených na běžném účtu. Finanční stránku představuje hodnota tohoto majetku, která je určena k podnikání, tj. k dosahování zisku, která se tímto určením mění z osobních úspor na kapitál. Přehled o majetku a jeho zdrojích bude při založení firmy p. Nováka mít tuto podobu a obsah: Forma majetku: Zdroj financování majetku Peníze na bankovním účtu Vlastní kapitál - hodnota: ,- - objem , Majetek celkem ,- Kapitál celkem ,- První řada údajů v rozvaze vypovídá o tom, jaké konkrétní formy je majetek podniku, který využívá ke své činnosti a jakou hodnotu jednotlivé formy majetku mají. Majetek, který podnik využívá ke své činnosti, je velice různorodý, závisí na konkrétním druhu činnosti, ale i jejím rozsahu a mnoha dalších skutečnostech (např. potřeba kapitálu a možnost

3 využít úvěr). Pro to, aby byly údaje o tomto majetku přehledné a využitelné, je třeba všechny využívané prostředky rozdělit do dílčích, stejnorodých skupin a údaje o jejich hodnotě (objemu) tak vykazovat za tyto skupiny. Jde tedy třeba vymezit tyto dílčí skupiny, druhy majetku. Tyto dílčí skupiny majetku jsou sice stanoveny a vymezeny předpisy upravujícími účetnictví (v ČR zákonem a vyhláškami), je však dobré si uvědomit, že už toto rozdělení majetku do dílčích skupin ovlivňuje celkovou vypovídací schopnost rozvahy. Pozn.: Vymezení těchto druhů (klasifikace) je poměrně obtížné a závisí na tom, kdo a pro jaký účel výpověď vytváří: Běžný pozorovatel by v podniku rozlišil např. výrobní stroje, automobily, materiál pro výrobu, budovu výrobní haly, kancelářskou budovu, budovu garáží, aj., technik by rozlišil např. soustruhy, frézy, lisy, aj., řídící pracovník by možná rozlišil prostředky podle výrobních útvarů, apod. Pro účely účetnictví jsou jednotlivé formy majetku, o nichž jsou uváděny údaje v rozvaze, vymezeny především s ohledem na jejich finanční souvislosti. Jako nejúčelnější členění celého souboru majetku podniku se v průběhu vývoje účetnictví osvědčilo členění podle toho, jak dlouho majetek slouží k činnosti, jak často je třeba zajišťovat jeho obnovu z tohoto vychází základní rozlišení majetku na dlouhodobý a krátkodobý (oběžný). V přesnějším vyjádření pak prvá skupina zahrnuje ty prostředky, které slouží pro činnost delší dobu než jedno účetní období, druhou skupinu pak ty prostředky, které je třeba obnovovat pro každý výrobní cyklus, který je zpravidla kratší než jedno účetní období. Toto členění je velmi důležité pro finanční řízení a financování, a to pro to, že vypovídá o tom, jak dlouho je kapitál vázán v určité konkrétní, nepeněžní formě dlouhodobě či krátkodobě, jak často bude třeba zajišťovat prostředky na jejich obnovu. Umožňuje také rozhodovat o tom, které zdroje mají být použity pro jeho financování, zda vlastní kapitál či úvěr, v jakém objemu a na jakou dobu. Členění majetku na složku dlouhodobou a krátkodobou je používáno je používáno již dlouhou dobu a zdá se být samozřejmé. Informační potřeby současných uživatelů účetních dat, zejména investorů, však volají po členění jiném, a to podle účelu, pro jaký byl majetek pořízen, jakou formou se podíí na tvorbě zisku: např. určený k výrobě, k prodeji, k držení a pronájmu apod.). Do struktury rozvahy v ČR se toto členění zatím nepromítá. Při členění majetku na dalších úrovních, tj. dlouhodobého i krátkodobého, je respektována již více jeho naturálně věcná podstata včetně požadavku široké využitelnosti tohoto členění - v podnicích s různým oborem činnosti (jak pro podmínky např. strojírenského podniku, tak pro podmínky podniku působícího ve službách či v jiné oblasti) a zajišťovaly tak základní srovnatelnost účetních dat.

4 To vše je za současnou podobou členění majetku (aktiv) v rozvaze podle současných předpisů, které je uvedeno ve schématu č. 1. Druhá řada údajů v rozvaze má vypovídat o tom, jaký kapitál je v podniku uložen ke zhodnocení, neboli jaké zdroje byly použity pro financování majetku v jeho konkrétních formách. Pro hodnocení finanční situace podniku je velmi důležité znát především poměr vlastního a cizího kapitálu, který vyjadřuje jeho celkovou zadluženost. To je důvodem základního členění údajů o kapitálu v této druhé řadě, kdy je rozlišován kapitál, který je vložen do podniku jeho vlastníkem kapitál vlastní a kapitál, který vložili do podniku jiné subjekty (věřitelé) kapitál cizí. Pro kapitál vlastní je charakteristické, že působí v podniku obvykle delší dobu (po celou dobu existence podniku), pro kapitál cizí je charakteristické pouze dočasné působení (po určitou dobu), po jejím uplynutí je třeba jej splatit, vrátit (splatit úvěr), obvykle i s odměnou za jeho poskytnutí (úrok z úvěru). Základem pro členění těchto dvou druhů kapitálu na další úrovni je pak konkrétní způsob, jakým vstoupil do podniku: v podobě bankovního úvěru, v podobě obchodního úvěru, v podobě vydané směnky apod. u kapitálu cizího, vkladem při založení či jako nově vytvořený v činnosti u kapitálu vlastního. Základní strukturu rozvahy pak lze znázornit tak, jak je uvedeno ve schématu č. 1. Spolu s popisem struktury rozvahy je důležité si osvojit i pojmy, které jsou s ní spojeny: - aktiva majetek uspořádaný pod v jeho jednotlivých forem (dílčích skupin) - stálá aktiva = dlouhodobý majetek - oběžná aktiva = krátkodobý majetek - pasiva údaje o kapitálu, vloženém do podniku, resp. o zdrojích financování majetku - vlastní kapitál - cizí kapitál - bilanční suma součet aktiv a součet pasiv, které musí být v důsledku toho, že jde o dvě stránky jednoho a téhož souboru majetku, shodné (bilanční rovnost, tj. rovnost obou součtů musí být vždy dosažena a slouží ke kontrole správnosti sestavení rozvahy

5 Schéma č. 1 Základní struktura rozvahy Rozvaha firmy xxx, a.s. ke dni xx Majetek (Aktiva) Zdroje financování (Pasiva) A. Dlouhodobý majetek (Stálá aktiva) C. Vlastní kapitál B. Krátkodobý majetek (Oběžná aktiva) Majetek celkem D. Cizí kapitál Zdroje celkem Aktiva celkem = bilanční suma = Pasiva celkem Příklad B Situace v příkladu A je velmi jednoduchá, protože všechny potřebné prostředky, vložené pouze vlastníkem (p. Novákem) jsou zatím pouze v peněžní podobě uložené na účtu u peněžního ústavu. Pokud by nakoupil vše potřebné pro svou činnost, mohl by přehled jeho majetku po tomto nákupu vypadat např. takto: - Víceúčelový montážní stůl 1 ks - v hodnotě 105 tis. - Skříň na ukládání nářadí a materiálu 1 ks v hodnotě 25 tis. - Skříň na doklady v hodnotě 13 tis - Měřící přístroje 2 ks - v celkové hodnotě 35 tis. - Drobné nářadí (kleště, pilky, měřidla) - v celkové hodnotě 12 tis. - Elektrotechnický materiál, náhradní díly (podrobně operativní evidence) - v celkové hodnotě 25 tis. - Počítač včetně softwaru v hodnotě 60 tis. - Peníze v hotovosti - v hodnotě 8 tis. - Peníze na běžném účtu v hodnotě 17 tis. Uspořádání údajů o této struktuře majetku a kapitálu v rozvaze v členění na základní skupiny by potom vypadalo takto:

6 Majetek (Aktiva) Rozvaha firmy Novák ke dni xx Zdroje financování (Pasiva) A. Dlouhodobý majetek C. Vlastní kapitál - Montážní stůl - Základní kapitál , ,- - Skříň na nářadí ,- - Skříň na doklady ,- - Počítač ,- - Měřící přístroje 3 000,- B. Krátkodobý majetek D. Cizí kapitál 0,- - Drobné nářadí ,- - Elektromateriál ,- - Peníze na běžném účtu ,- - Penze v hotovosti 8 000,- Majetek celkem ,- Zdroje celkem ,- Aktiva celkem = bilanční suma = Pasiva celkem Dlouhodobý majetek, stejně jako krátkodobý majetek jsou však velice rozsáhlými skupinami, zahrnující mnoho různorodých konkrétních druhů majetku a proto komplexní údaj o nich by měl jen velice malou vypovídací schopnost. Proto jsou obě skupiny ještě dále členěny do dílčích skupin užších. Také vlastní i cizí kapitál jako základní skupiny zdrojů jsou velmi rozsáhlými, a proto jsou dále členěny. Členění aktiv i pasiv na této druhé úrovni vede k rozvaze v tzv. agregované formě viz schéma č. 2. Dlouhodobý majetek (stálá aktiva) jsou dále rozdělena podle své podstaty na tři skupiny: a) hmotný dlouhodobý majetek b) nehmotný dlouhodobý majetek c) finanční dlouhodobý majetek Jejich základní charakteristikou je využití v činnosti podniku delší dobu než jedno účetní období. K tomu je účetními a daňovými předpisy připojeno ještě druhé kritérium, a to je vyšší hodnota (cena). U dlouhodobého hmotného majetku je v současné době stanovena hraniční hodnota ,- u dlouhodobého nehmotného majetku ,-. Tzn. že pouze ten majetek dlouhodobého užití a hmotné podstaty může být zařazen do položky dlouhodobý hmotný

7 majetek, jestliže jeho cena přesáhne ,-. Např. počítač, který má cenu ,-, nemůže být jako složka dlouhodobého hmotného majetku uveden (bude uveden jako součástí oběžného majetku viz dále) V současné právní úpravě si tuto hraniční hodnotu může účetní jednotka změnit, ale pouze směrem dolů. Např. sníží-li si tuto hranici na ,-, za dlouhodobý hmotný majetek může považovat i počítač v hodnotě ,-. Podrobnější charakteristiku jednotlivých složek najdete v další kapitole. Krátkodobá aktiva (krátkodobý, oběžný majetek) je členěn na čtyři dílčí skupiny: a) zásoby (nakupované a vlastní výroby), b) pohledávky (krátkodobé, dlouhodobé), c) krátkodobý finanční majetek d) peněžní prostředky (někdy bývají peněžní prostředky uváděny jako součást krátkodobého finančního majetku). Základní charakteristikou krátkodobých aktiv je jejich využití (setrvání v dané formě) v podniku po dobu kratší než jedno účetní období. Hodnotová kriteria zde nejsou uváděna. Za součást zásob mohou být uváděny i některé dlouhodobě využitelné složky majetku, které nelze uvádět v důsledku nižší hodnoty jako majetek dlouhodobý. Kapitál vlastní představuje vklad vlastníka či vlastníkůzakladatelů do podniku. Je plně a dlouhodobě v dispozici podniku, resp. jeho vlastníka či vlastníků, který s ním může nakládat (snižovat, zvyšovat) podle svého uvážení, právních předpisů, strategických záměrů aj. Členěn je podrobněji podle toho, jak byl do podniku vložen. Rozlišován je a) kapitál základní, vložený do podniku při založení podniku jeho zakladateli-vlastníky, b) kapitálové fondy, vzniklé vkladem jinou cestou než při založení (např. přijetím daru) c) kapitál nově vzniklý (resp. zaniklý) v činnosti podniku zisk (ztráta), ze kterého mohou být vytvářeny fondy ze zisku nebo/a nerozdělený zisk (neuhrazená ztráta) minulých let. Cizí kapitál, tj. kapitál vkládaný jinými subjekty, vstupuje do podniku ve formě a) bankovního úvěru (dlouhodobý nebo krátkodobý), jeho objem je uváděn v nominální výši dlužné částky, úrok v něm zahrnut není. b) emitovaných dluhopisů (dlouhodobých či krátkodobých) podobně jako úvěr je uváděn nominální hodnotou emitovaných

8 dluhopisů, bez úroku c) závazků, které vznikají z úpravy plateb mezi podniky, event. mezi podniky a státními úřady, kdy povinnost peněžně uhradit je časově oddělena od okamžiku vzniku této povinnosti přijetím určitého plnění (dodávky zboží, služby apod.) nebo určitou skutečností (např. zúčtování mezd). Jejich vznik není spojen s poplatkem (úrokem). Nejčastěji se vyskytujícími závazky jsou : - závazky vůči dodavatelům (tzv. obchodní úvěr), - závazky vůči zaměstnancům - závazky vůči institucím sociálního a zdravotního pojištění - závazky vůči státnímu rozpočtu (finančnímu úřadu) d) Za cizí kapitál se v současné úpravě účetnictví považují také rezervy, vytvářené na úhradu závazku vzniklých v budoucnu. Schéma č. 2 - Agregovaná podoba rozvahy Rozvaha firmy xxx, a.s. ke dni xx A. Pohledávky za upsaný kapitál A. Vlastní kapitál B. Dlouhodobá aktiva Základní kapitál Dlouhodobý nehmotný majetek Kapitálové fondy Dlouhodobý hmotný majetek Fondy ze zisku Dlouhodobý finanční majetek Hospodářský výsledek C. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál Zásoby Rezervy Pohledáky dlouhodobé Závazky dlouhodobé Pohledávky krátkodobé Závazky krátkodobé Finanční majetek Bankovní úvěry a výpomoci D. Časové rozlišení C. Časové rozlišení Majetek celkem (Aktiva) Zdroje celkem (Pasiva). Důležitou složkou, třetí skupinou aktiv i pasiv (C), která je ve výše uvedeném schématu uvedena, je tzv. přechodná forma aktiv a pasiv, položky časového rozlišení. Jedná se o položky, které zajišťují správné vyčíslení hospodářského výsledku v daném účetním období. Pomáhají řešit situace, kdy např. nájemné za pronajatou budovu je placeno na příští rok je placeno předem, již v tomto roce. Vydané peníze nesouvisí s činností v tomto roce, ale až v roce příštím, a nemohou být proto zahrnuty do nákladů tohoto období, kdy byly skutečně uhrazeny. V podobě položky náklady příštích období, která je jednou z položek časového rozlišení aktiv jsou převedeny do období příštího, kdy z této položky budou převedeny do nákladů roku příštího. Podobně v případě, že přijme podnik nájemné za pronajaté

9 zařízení na příští rok již v tomto roce, nelze tuto úhradu považovat za výnos v tomto období (je výnosem z pronájmu až v období příštím). V podobě položky výnosy příštích období, která je položkou časového rozlišení pasiv bude převedena do příštího období, kdy teprve tehdy z ní bude převedena do výnosů tohoto příštího období. Jde v podstatě o pohledávky (v případě časového rozlišení aktiv) a závazky (v případě časového rozlišení pasiv) vůči jiným obdobím, než za které je rozvaha sestavována a zjišťován výsledek hospodaření. Tyto položky jsou součástí současné struktury rozvahy. Pro seznámení se strukturou rozvahy podle současných předpisů je třeba se zmínit ještě o jedné položce aktiv, která je uváděna na prvním místě, před dlouhodobými aktivy. A tou je položka Pohledávky za upsaný kapitál. Jde o položku, která souvisí s procesem vkládání vlastního kapitálu při založení či zvyšování základního kapitálu. Mezi navýšením základního kapitálu např. při navyšování základního kapitálu v akciové společnosti vydáním nových akcií a jejich prodejem může uběhnout relativně dlouhá doba hodnota těch akcií, které k datu sestavení rozvahy dosud nebyly prodány, tvoří obsah položky Pohledávky za upsaný kapitál. Důležité pro další poznávání účetní metody je naučit se a umět rozlišit v konkrétní situaci, zda jde o položku majetku či o položku zdrojů. K tomu jsou zaměřeny následující příklady a cvičné úlohy. Příklad C: Firma Horák a syn má k x tyto v soupisu tyto položky majetku a jeho zdrojů: pohledávky za odběrateli ,-, dluhy u dodavatelů ,-, úvěr u banky ,-, peníze v pokladně ,-, materiál za ,-, vložené vlastní úspory ,- vklad na bankovním účtu ,-, zaměstnancům dluží na mzdách ,-, výrobní zařízení v ceně ,-, budovu výrobní dílny v hodnotě ,-, Sestavte rozvahu firmy k xx (dodržte základní strukturu včetně pořadí položek):

10 Aktiva Rozvaha firmy Horák a syn k xx Pasiva A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál Aktiva celkem Pasiva celkem Příklad D: V soupisu majetku a kapitálu vyhotoveném ve firmě NORA, s.r.o. k x byly uvedeny následující položky: - zisk ,- - nevyplacené mzdy zaměstnancům ,- - bankovní úvěr ,- - materiál ,- - vložené vklady společníků ,- - vklad na běžném účtu ,- - peníze v pokladně 4 000,- - budova ,- - zařízení ,- - nakoupené akcie jiné společnosti ,- - zásoby zboží ,- - nezaplacené faktury od dodavatelů ,- - pohledávky za odběrateli ,- Sestavte rozvahu firmy k x (dodržte strukturu) : Aktiva Rozvaha firmy NORA, s.r.o k xx Pasiva (v tis. Kč) A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál Aktiva celkem 1523,- Pasiva celkem 1523,-

11 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky: 1. Rozhodněte, jakou stránku činnosti (naturálně věcnou nebo hodnotovou, resp. finanční) representují následující skutečnosti: a) automobil b) úvěr c) administrativní budova d) vysokozdvižný vozík e) úspory vložené do podniku f) nevyplacené mzdy g) půjčka 2. Rozhodněte, zda se jedná o majetek, který bude v podniku delší dobu nebo jen krátkodobě (stálá aktiva, oběžná aktiva) : a) mouka v pekárně b) traktor c) prodejní sklad d) balicí papír v obchodě e) peněžní prostředky 3. Rozhodněte, zda se jedná o kapitál vložený vlastníkem nebo kapitál vložený jiným subjektem: a) úvěr b) vklad společníka c) nevyplacené mzdy d) přijatá půjčka e) zisk 4) Rozhodněte, zda se jedná o položku aktiv, a to dlouhodobých či oběžných aktiv, nebo pasiv, a to pasiv vlastních či cizích: Položka Aktivum Pasivum dl. ob. vl. cizí Položka Aktivum Pasivum dl. ob. vl. cizí Peníze na účtu Nakoupená licence Automobil Pozemky Zásoby materiálu Nezaplacená daň Hotové výrobky Peníze v pokladně Úvěr od banky Akcie jiné společnosti Navyplacené mzdy Vydané směnky Nakoupená licence Záloha na daň z příjmu Pohledávky za odběr Emitované dluhopisy Nakoupené obligace Přijatá půjčka Dluh vůči dodavateli Nakoupené zboží Výrobní hala Nakoupený software Přijaté směnky Zisk Zaplacené zálohy dod. Přijaté zálohy (dl. = dlouhodobé aktivum, ob. = oběžné aktivum, vl. = vlastní zdroj)

12 4) V soupisu majetku a kapitálu firmy Moos a syn, s.r.o. byly k xx uvedeny tyto položky: stav na běžném účtu ,-, závazky u dodavatelů ,-, pohledávky za odběrateli ,-, stroj ,-, bankovní úvěr ,-, zásoby materiálu ,-, hotovost v pokladně 5 000,-, přijatá půjčka ,-. a) určete výši vlastního kapitálu b) sestavte rozvahu firmy k xx (dodržte strukturu rozvahy) : Aktiva Rozvaha firmy Moos a syn k xx Pasiva A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál Aktiva celkem Pasiva celkem Výkladová část Kapitoly Forma rozvahy, náležitosti rozvahy Rozvaha je pro účely výkladu (i v uvedených příkladech) obvykle předkládána ve formě tabulky, která je svisle rozdělena na dvě části viz výše uvedená schémat. Levá obsahuje údaje o majetku v jeho jednotlivých formách (aktiva), pravá údaje o zdrojích tohoto majetku (pasiva). Tato forma je označována jako horizontální. V praxi se však častěji používá forma sloupcová, kdy aktiva a pasiva nejsou zobrazena paralelně vedle sebe, ale v oddělených sloupcích za sebou viz schéma č. 6 : V praxi je vždy třeba důsledně respektovat požadavky na formální úpravu. Každá rozvaha by měla mít uvedeny tyto údaje : a) název a sídlo firmy, o jejímž majetku vypovídá, b) datum, ke kterému je sestavována (rozvahový den), c) peněžní jednotky, resp. jejich násobky, v nichž jsou uváděny údaje d) označení jednotlivých části rozvahy i závazné označení všech položek. V praxi se také obvykle používá předtištěných formulářů nebo

13 rozvahu vyhotovuje ve stejném uspořádání software počítače. V obou způsobech vyhotovení je však závazné slovní označení položek i jejich řazení položek. Na straně aktiv jsou v našich podmínkách uváděny údaje o majetku podle míry likvidnosti (likvidností se rozumí schopnost být přeměněn na peněžní formu), a to od nejnižší míry likvidnosti (dlouhodobý majetek, resp. dlouhodobý nehmotný majetek je obtížně převoditelný na peněžní formu) po nejvyšší míru likvidnosti (peněžní prostředky). Pro řazení údajů na straně pasiv platí v našich podmínkách pravidlo, že nejprve jsou uváděny údaje o vlastním kapitálu a teprve pak údaje o kapitálu cizím Schéma č. 6 - Ukázka rozvahy ve sloupcovém uspořádání: Rozvaha firmy XY, s.r.o ke dni xx (v Kč) Majetek (aktiva): Dlouhodobý majetek ,- z toho - hmotný: - budovy ,- - samostatné movité věci ,- - nehmotný - software ,- Oběžný majetek ,- z toho - materiál na skladě ,- - výrobky ,- - pohledávky za odběrateli ,- - bankovní účty a pokladna ,- Časové rozlišení 0,- Majetek celkem (aktiva) ,- Zdroje (pasiva): Vlastní kapitál ,- z toho : - základní kapitál ,- - hospodářský výsledek běžného období ,- Cizí kapitál ,- Z toho : - závazky u dodavatelů ,- - krátkodobé bankovní úvěry ,- - dlouhodobé bankovní úvěry ,- Časové rozlišení 0,- Zdroje krytí (pasiva) ,- Pozn.: V účetní praxi se dále používají další pojmy, jejichž obsah je třeba upřesnit: - rozvahová položka - slovní označení konkrétní formy majetku nebo zdroje kapitálu (které je závazné a účetní jednotka nemůže volit své vlastní označení) spolu s údajem o jeho objemu (hodnotě) - rozvahový stav položky - samotný údaj o objemu dané položky. - zdroj krytí či zdroj krytí majetku - označení každého jednotlivého zdroje kapitálu

14 V praxi se rozvaha sestavuje podle předpisů ministerstva financí, které stanovují nejen formu a uspořádání položek v rozvaze (tabulkové formuláře), ale i obsah jednotlivých položek a jejich vazbu na průběžnou evidenci na jednotlivých účtech. Obsah údajů o jednotlivých položkách rozvahy Jednotlivé položky aktiv jsou v rozvaze popisovány třemi, resp. čtyřmi údaji: brutto, korekce a netto a údajem o stavu netto v minulém období. První údaj, Brutto, je hodnota aktiva v původní ceně (hodnotě), v níž bylo pořízeno (nakoupeno, vloženo). Další údaj, označený Korekce vypovídá o dočasném či trvalém snížení této původní hodnoty, o kterém vypovídají opravné položky, resp. oprávky (viz dále). Údaj ve sloupci Netto je hodnota Brutto snížená o hodnotu korekčních položek uvedenou ve sloupci Korekce (odečítá se). V tomto posledním sloupci je tedy vyjádřena aktuální hodnota aktiv, tj. na konci předcházejícího účetního období. Objem jednotlivých položek pasiv je v rozvaze zastoupen pouze dvěma údaji o jejich výši na konci běžného období a na konci období minulého. (U pasiv se opravné položky nevytvářejí). Viz následující ukázka aktuální formy rozvahy: Schéma č. 7 - Forma rozvahy podle současných předpisů označ. AKTIVA řád. a b c Aktiva celkem Běžné účetní období Min. úč. období Brutto Korekce Netto Netto označ. PASIVA řád. Běžné úč. období Minulé úč. období a b c 5 6 Pasiva celkem

15 Kontrolní otázky a úkoly Kontrolní otázky: 1) Jakou formu může mít rozvaha? 2) Jakými údaji musí být rozvaha popsána? Mají tyto údaje význam? 3) Co je třeba rozumět pod pojmem rozvahová položka a pod pojmem rozvahový stav? 4) Jakými údaji je popsána každá položka aktiv? 5) Jakými údaji jsou popsány položky pasiv? Rozšiřující text Shrnutí Základní strukturu rozvahy tvoří údaje o majetku (aktivech) a kapitálu (pasivech). Aktiva jsou rozčleněna na dlouhodobá, oběžná a přechodná, pasiva se člení na zdroje (kapitál) vlastní, cizí a přechodná. Všechny skupiny se dále člení jejich členění je dáno účetními předpisy a je závazné. Rozvaha může být sestavena ve formě horizontální nebo vertikální. Každá položka aktiv je zobrazena údajem brutto, korekce a netto a údajem netto minulého období, každá položka pasiv je zobrazena údajem za běžné a minulé období. Seznam použitých zkratek Studijní literatura KUBÍČKOVÁ D., Základy účetnictví, Praha : VSFS 2006 KOVANICOVÁ D., Poklady skryté v účetnictví I. díl Jak porozumět účetním výkazům, Praha: Polygon 2006 Klíč k úkolům Řešení příkladu C: Aktiva Rozvaha firmy Horák a syn k x Pasiva A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál - budova výrobní dílny ,- - základní kapitál ,- - výrobní zařízení ,- B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál - materiál ,- - úvěr u banky ,- - pohledávky ,- - závazky u dodavatelů ,- - peníze na b.účtu ,- - závazky u zaměstnanců ,- - peníze v pokladně ,- Aktiva celkem ,- Pasiva celkem ,-

16 Řešení příkladu D: Aktiva Rozvaha firmy NORA, s.r.o k xx Pasiva (v tis. Kč) A. Stálá aktiva A. Vlastní kapitál - budova 820,- - základní kapitál 750,- - zařízení 276,- - zisk 160,- - finanční majetek 80,- B. Oběžná aktiva B. Cizí kapitál - zásoby zboží 160,- - závazky u dodavatelů 150,- - zásoby materiálu 52,- - závazky u zaměstnanců 168,- - pohledávky za odběrateli 83,- - bankovní úvěr 295,- - vklad na b. účtu 48,- - peníze v hotovosti 4,- Aktiva celkem 1523,- Pasiva celkem 1523,-