VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA. Kvalita spánku všeobecných sester

Transkript

1 VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra zdravotnických studií Kvalita spánku všeobecných sester Bakalářská práce Autor: Lenka Jarmolová Vedoucí práce: Mgr. Simona Hájková Jihlava 2014

2

3 Anotace Bakalářská práce je zpracovaná na téma Kvalita spánku všeobecných sester. Teoretická část se zabývá fyziologií spánku, jeho významem a potřebou u sester. Dále jsou popsány jejich nejčastější spánkové poruchy. Rozebrány jsou faktory, které ovlivňují spánek sester. Závěr teoretické části se zabývá podpůrnými technikami, které zvyšují kvalitu spánku. V empirické části jsou zpracovány výsledky z dotazníkového šetření do grafů. Výzkum je zaměřen na kvalitu spánku sester ze směnného provozu a faktory, které u nich vedou k nedostatku spánku. U sester je vyhodnocena znalost pojmu spánková hygiena i dodržování pravidel spánkové hygieny. Klíčová slova Spánek, poruchy spánku, směnný provoz, spánková hygiena Annotation The thesis is elaborated for the topic called A sleep quality of general nurses. The theoretical part deals with the physiology of the sleep, its importance and the need for nurses. There are also described the most common sleep disorders. It analyzes the factors that influent nurses sleep. Conclusion of the theoretical part deals with supportive techniques that increase the quality of the sleep. The empirical part presents the results of a questionnaire investigation in graphs. The research is focused on a sleep quality of nurses working on shifts and the factors that lead to the lack of the sleep. The concept knowledge of the sleep hygiene and following the rules of the sleep hygiene are evaluated for nurses. Key words Sleep, sleep disorders, shift work, sleep hygiene

4 Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucí práce Mgr. Simoně Hájkové za cenné rady a připomínky, odborné vedení, trpělivost a poskytnutý čas při tvorbě bakalářské práce. Poděkovat bych také chtěla všem respondentům. Dále děkuji své rodině za psychickou podporu při tvorbě mé práce.

5 Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis

6 Obsah 1 Úvod Cíle Hypotézy Teoretická část Pojem spánek Fyziologie spánku Spánkové fáze Spánkový cyklus Význam spánku pro sestry Potřeba spánku u sester Faktory ovlivňující spánek sester Fyziologicky-biologické faktory Psychicko-duchovní faktory Sociálně kulturní faktory Faktory životního prostředí Směnný provoz Nejčastější poruchy spánku u sester Insomnie Spánková inverze Hypersomnie Porucha cirkadiánní rytmicity Následky nekvalitního spánku Podpůrné techniky zvyšující kvalitu spánku sester Edukace sester o hlavních zásadách spánkové hygieny Alternativní metody... 24

7 2.8.3 Psychoterapie Fyzikální terapie Praktická část Metodika výzkumu Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Průběh výzkumu Zpracování získaných dat Výsledky výzkumu Diskuze Návrh řešení a doporučení pro praxi Závěr Seznam použité literatury Seznam grafů Seznam používaných zkratek Seznam příloh Příloha č. 1: Žádost o umožnění dotazníkové šetření Příloha č. 2: Dotazník Příloha č. 3: Zásady hygieny spánku podle Hauriho Příloha č. 4: Zásady hygieny spánku podle Borbelyho Příloha č. 5: Zásady spánku podle Mendelsona... 75

8 1 Úvod Tématem mé bakalářské práce je Kvalita spánku všeobecných sester. Spánek patří mezi základní fyziologickou potřebu, bez které nelze žít. Tvoří téměř třetinu našeho života. Přesto, že je součástí našich každodenních životů, jeho význam si mnohdy ani neuvědomujeme. Zdravý spánek přispívá k naší duševní i tělesné kondici. Příznivě se podílí na správné funkci centrálního systému, imunitního systému, ovlivňuje naše paměťové schopnosti. Význam spánku spočívá i v neuroendokrinních a metabolických procesech. V současné době narůstá problém s nespavostí, lidé často trpí spánkovou poruchou. Kvalita i kvantita spánku je snížena každodenním shonem a povinnostmi, které jsou na člověka kladeny. Většina z nich si svůj spánek úmyslně zkracují. Lidé si mnohdy neuvědomují, že jim narůstá spánkový dluh, který se může projevit na jejich zdraví. Nekvalitní a nedostatečný spánek je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční, vertebrogenních onemocnění, objevuje se vyšší výskyt onemocnění gastrointestinálního traktu, nadváhy či diabetu. Projevy nedostatečného spánku mnohdy snižují kvalitu našeho života. Dlouhodobá únava, ospalost, malátnost, snížená koncentrace, podrážděnost by nás měla přimět k zamyšlení a především k činům, které by vedly nejen ke zkvalitnění našeho spánku, ale i ke zlepšení našeho zdraví. Téma práce Kvalita spánku všeobecných sester jsem si vybrala z důvodu osobních. Pracuji na náročném anesteziologicko-resuscitačním oddělení, mám dvě malé děti, studuji. V dnešní době nic neobvyklého. Abych zvládala všechny povinnosti, zkracovala jsem si po nočních směnách denní spánek. Občas se stalo, že jsem nešla spát vůbec. Po třech letech hektického způsobu života jsem na sobě začala pozorovat jeho následky. Cítila jsem na sobě kontinuální únavu, časté změny nálad, které ovlivňovaly celou moji rodinu. Imunitní systém mi začal selhávat a já se ocitla na dlouhodobé neschopence. Toto téma pro mě bylo první volbou. Potřebovala jsem získat informace nejen o spánku obecně, ale i o spánkové hygieně. Dále mě zajímalo, jak ke svému spánku přistupují ostatní sestry. Bakalářská práce obsahuje teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám fyziologií spánku, kde popisuji jednotlivá spánková stádia a spánkový cyklus. Dále v textu rozebírám význam a potřebu spánku sester. Věnuji se faktorům, které 8

9 ovlivňují jejich spánek. Zaměřuji se na spánkové poruchy sester, popisuji následky nekvalitního spánku. Následně se podrobně zabývám podpůrnými technikami, které zvyšují kvalitu spánku sester. Věnuji se pravidlům spánkové hygieny, alternativním metodám, psychoterapii a fyzikální terapii. V praktické části jsem vyhodnocovala data získaná kvantitativním výzkumem. Jako výzkumnou metodu jsem použila metodu dotazníku. Pokusila jsem se zjistit, jakou mají sestry kvalitu i kvantitu spánku a jaké faktory negativně ovlivňují jejich spánek. Zaměřila jsem se nejen na dodržování spánkové hygieny u sester, ale i na faktory, které jim brání spánkovou hygienu dodržovat. Data z výzkumného šetření jsou zpracována do grafů se stručným popiskem. 9

10 1.1 Cíle 1. Zjistit, jaká je kvalita spánku všeobecných sester ze směnného provozu. 2. Zjistit faktory, které u všeobecných sester ze směnného provozu vedou k nedostatku spánku. 3. Zjistit, zda všeobecné sestry ze směnného provozu znají pojem spánková hygiena a zda dodržují pravidla spánkové hygieny. 1.2 Hypotézy 1. Předpokládám, že více jak 60 % všeobecných sester ze směnného provozu nemá kvalitní spánek. 2. Předpokládám, že více jak 20 % všeobecných sester ze směnného provozu trpí poruchou spánku. 3. Předpokládám, že více jak 20 % všeobecných sester ze směnného provozu má poruchu spánku v důsledku zvýšeného stresu v zaměstnání. 4. Předpokládám, že více jak 60 % všeobecných sester ze směnného provozu má poruchu spánku v důsledku jeho nepravidelného rytmu. 5. Předpokládám, že více jak 70 % všeobecných sester ze směnného provozu zná pojem spánková hygiena. 6. Předpokládám, že více jak 60 % všeobecných sester ze směnného provozu nedodržuje pravidla spánkové hygieny. 10

11 2 Teoretická část 2.1 Pojem spánek Americký psycholog Maslow označil spánek za základní fyziologickou potřebu. Člověk dělá všechno proto, aby tuto základní potřebu uspokojil ještě před tím, než se stane aktuální. V okamžiku, kdy je tato fyziologická potřeba aktuální, stává se dominantní a působí na chování a vystupování člověka. V minulosti si lidé mysleli, že spánek je typ bezvědomí. O několik let později byl označován za stav vědomí, kde je omezené vnímání a snížená reakce na vnější podněty. Nyní se spánek definuje jako aktivní děj a funkční stav organismu. Je to fyziologická změna našeho vědomí. Trachtová uvádí, že to je stále se opakující reverzibilní stav organismu, který je charakterizovaný poměrným klidem, se zvýšenou odolností k okolním stimulům (Trachtová a kolektiv, 2010). Šonka uvádí behaviorální definici spánku, v níž se popisuje, že to je stav klidu, kde je minimální pohybová aktivita v charakteristické poloze, se sníženým vnímáním okolního prostředí, se zřetelně omezeným působením na prostředí, které nás obklopuje. Mentální aktivita mozku je zcela odlišná od bdělého stavu (Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997). 2.2 Fyziologie spánku Teorií spánku bylo vysloveno několik. V současné době není stanovena jednotná teorie spánku, protože poznatky o fyziologii spánku nejsou dostačující. Nejnovější poznatky zdůrazňují hypnogenní účinek serotoninu, jehož produkce je závislá na denním rytmu. Nachází se v krevních destičkách, v gastrointestinálním traktu a v mozku. Serotonin je dále metabolizován na melatonin. Ten má podobný účinek jako serotonin. Důležitou roli v navození spánku má tělesná teplota a teplota krve protékající hypotalamem (Mourek, 2005; Trachtová a kolektiv, 2010; Carney, Berry, Geyer, 2012).,,Z neurofyziologického hlediska je spánek heterogenním funkčním stavem centrálního nervového systému a celého organismu. (Merkunová, Orel, 2008, str. 282) 11

12 V průběhu spánku dochází k posílení imunitních funkcí, k regeneračním pochodům, obnovují se klidové membránové potenciály neuronů a svalových buněk. Při nízké metabolické aktivitě dochází k odplavování a likvidaci katabolitů. Spánek má za následek i snížení arteriálního tlaku v krvi, zpomalení srdeční frekvence, nepravidelně se zvyšuje činnost gastrointestinálního traktu, přítomna je dilatace periferních cév a relaxace kosterního svalstva (Mourek, 2005; Trachtová a kolektiv, 2010) Spánkové fáze Hypotalamus, který ovládá tzv. cirkadiánní rytmy, tedy fyziologické denní rytmy lidského těla, je zodpovědný za navození spánku. Vzrušivé a tlumivé skupiny neuronů způsobují různé fáze spánku. V průběhu spánku dochází k cyklickému opakování jednotlivých spánkových fází a stádií. Každá z nich se vyznačuje vegetativními, endokrinními, elektrofyziologickými a behaviorálními změnami. Rozdíly v aktivitě mozku a celého organismu jsou tak podstatný, že se rozlišují tři základní funkční stavy organismu (Trachtová a kolektiv, 2010; Škoda, 2011; Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997) Bdělost Čilá bdělost je stav, kdy je jedinec probuzený, duševně i fyzicky aktivní. Pro relaxovanou bdělost je charakteristická uvolněná mysl, která nastává po zavření očí. Příkladem pro relaxovanou bdělost je meditace nebo jiná psychická činnost založená na vnitřní koncentraci. Konečným stádiem relaxované bdělosti je ospalost (Plháková, 2013) Non- REM spánek neboli NREM (non rapid eye movements) NREM spánek tvoří přibližně 75% celkového nočního spánku. Začíná sekrecí serotoninu. Převládá aktivita parasympatické části autonomního nervového systému. Snižuje se aktivita mozkové kůry, limbického systému, mezimozku, mozečku, talamu i mozkového kmene. Má čtyři stádia, přičemž třetí a čtvrté stádium bylo v novém ASSM manuálu sloučeno do jediné fáze hlubokého spánku (Orel, Facová, 2009; Plháková, 2013; Škoda, Doulík, 2011). 12

13 Stádium 1 Zpočátku dochází ke změnám polohy těla. Následuje pokles svalové aktivity a prohloubené dýchání. Jsou přítomny pomalé konjugované pohyby očních bulbů. Svaly brady vykazují trvalou tonickou aktivitu nižší intenzity než při bdělosti. Někdy se v této fázi objevují výrazné svalové křeče, které jsou provázeny škubnutím celého těla, což může vést ke krátkodobému probuzení. První stádium spánku trvá pět až deset minut, někdy trvá pouhou minutu. Pokud se jedinec probudí, je přesvědčen, že ještě nespal. Stádium 2 Klidný spánek bez motorických projevů. V této fázi jsou oční bulby bez pohybu. Na svalech brady přetrvává stálá mírná tonická aktivita. Snižuje se tělesná teplota a tepová frekvence. Reaktivita na vnější podměty je výrazně snížená. Toto stádium trvá asi dvacet minut, zaujímá až 50 % celkové délky spánku. Stádium 3 a 4 V nejhlubším stádiu non-rem spánku chybí pohyby očními bulby, je přítomen nízký, ale trvalý tonus svalů brady. Pokračuje pokles srdeční a dechové frekvence. V této fázi je nejvyšší práh probuditelnosti. U některých osob se můžou vyskytovat noční děsy a náměsíčnictví (Plháková, 2013; Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 2007) REM spánek (rapid eye movements) Toto stádium tvoří přibližně 25 % celkového nočního spánku. V této fázi se aktivují enzymy odbourávající serotonin. Současně se zvyšuje sekrece noradrenalinu. Vyznačuje se výrazným zvýšením aktivity, metabolismu a činnosti mozkových neuronů. Dochází k aktivaci sympatické části autonomního nervového systému. Objevují se nepravidelné, rychlé oční pohyby. Není přítomna tonická aktivita svalů brady, můžeme pozorovat její nepravidelné krátké záškuby. Dochází ke zvýšení krevního tlaku, srdeční a dechové frekvence. Může se objevit i sexuální vzrušení. Během této fáze se uvolňuje somatotropní růstový hormon. Jsou přítomny sny, které nemůžeme mít pod kontrolou (Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 2007; Orel, Facová, 2009; Škoda, Doulík, 2011). 13

14 2.2.2 Spánkový cyklus Jedna kompletní NREM fáze a jedna REM fáze spolu tvoří jeden spánkový cyklus. Během spánku se vystřídá 4-5 spánkových cyklů. V jejich průběhu a s blížícím se probuzením postupně klesá podíl hlubokého spánku, to znamená stádium NREM 3 a NREM 4, naopak stoupá délka REM spánku. Nad ránem se dostavuje nejdelší fáze REM spánku, kdy se nám zdají nejdelší sny, které si částečně pamatujeme. K probuzení dochází po REM fázi posledního spánkového cyklu (Škoda, Doulík, 2011). 2.3 Význam spánku pro sestry Spánek je pro sestry nutnou součástí jejich života. Můžeme říct, že to je nezbytný faktor pro zachování a udržení jejich tělesného i duševního zdraví. Nejen že má ochranný a regenerační význam, ale také se podílí na správné funkci centrálního nervového systému (Trachtová a kolektiv, 2010). Dostatečný a kvalitní spánek pomáhá sestrám ukládat naučené věci do paměti, upevňuje jejich emoční zážitky. Je důležitý pro jejich zdraví, dobrou náladu i výkonnost (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Podle současných názorů jsou pro upevnění paměti sester důležité obě fáze spánku. NREM fáze uchovává vzpomínky a znalosti, kde není přítomna emotivní složka. REM fáze je důležitá při ukládání všeho, co si sestry nevybavují vědomě. Spadá sem například emoční a jazyková paměť nebo senzomotorické učení. Zobrazovací studie ukazují, jak je nezbytný souvislý spánek a střídání jednotlivých fází NREM a REM pro proces učení. Význam spánku u sester spočívá i v neuroendokrinních a metabolických procesech. V nočních hodinách se vylučuje spánkový hormon melatonin, růstový hormon, ale i prolaktin, renin, parathormon a gonadotropiny. Hormony štítné žlázy mají sekreční maximum ve večerních hodinách, v průběhu noci dochází k jejich poklesu (Nevšímalová, 2005). Pokud se sestra vzbudí svěží, bez pocitu únavy a ospalosti, lze konstatovat, že spala zdravým, biologicky plnohodnotným spánkem. V dnešní uspěchané době většina sester kritéria zdravého spánku nesplňuje. Chronický nedostatek spánku se stává stále 14

15 narůstajícím problémem dnešní doby. Sestry by měly dbát na pravidelné střídání spánku a odpočinku, což je mnohdy komplikované z důvodu směnného provozu. Je důležité, aby si uvědomily hodnotu svého spánku. Spánek totiž nelze ničím nahradit a je nepostradatelnou potřebou každého z nás (Židková, 2005). 2.4 Potřeba spánku u sester Pokud sestra pečuje o pacienty, neměla by zapomínat na péči o sebe. Když není sestra v pořádku, něco chybí i tomu, co dělá pro pacienty. Proto je péče sestry o sebe stejně důležitá jako péče, kterou věnuje ostatním. Sestra podává ve svém povolání dobrý výkon, je-li v dobré psychické a tělesné kondici. Neměla by zapomenout na fakt, že spánek a odpočinek jí k dobré celkové kondici výrazně pomáhá (Křivohlavý, Pečenková, 2004). Každá sestra má individuální potřebu spánku. Výzkumy ukazují, že většina dospělých osob spí šest až osm hodin denně. Jsou i tací, kterým stačí pět až šest hodin spánku. Udává se, že dvě procenta populace potřebuje méně jak pět hodin spánku a další dvě procenta populace vyžaduje spát déle než devět hodin. Dospělí lidé, kteří spí méně jak šest hodin a jsou v dobré tělesné i psychické kondici, jsou označováni jako krátkodobí spáči. Dlouhodobí spáči jsou tací, kteří potřebují spát více jak devět hodin denně. Tato vlastnost je pravděpodobně daná a nemění se po celý život (Plháková, 2013; Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). 2.5 Faktory ovlivňující spánek sester Fyziologicky-biologické faktory Mezi významné fyziologicky-biologické faktory se řadí biorytmy, které můžeme charakterizovat jako cyklické biologické hodiny regulující potřebu spánku. Biorytmy mají endogenní původ a souvisí s vnějšími vlivy. Mezi vnější vlivy patří tma, světlo, gravitace a elektromagnetické vlnění. Biorytmy se podílí na činnosti orgánů, mají vliv na chování sester i jejich intelektuální výkonnost. Pokud mají sestry narušený životní rytmus a spánkový stereotyp, má to negativní dopad nejen na jejich spánek, ale i fyzické a duševní zdraví (Trachtová a kolektiv, 2010). 15

16 Nemoc je další negativní faktor, který snižuje kvalitu spánku sester. Chronické onemocnění, zranění nebo běžné potíže způsobují poruchy spánku. Především bolest způsobuje problémy s usínáním, doba hlubokého spánku se snižuje a dochází k přerušovanému spánku. Nemoc narušuje spánek sester v době, kdy ho potřebují ze všeho nejvíce (Lavery, 1998; Trachtová a kolektiv, 2010). Na kvalitu spánku má vliv výživa i pitný režim sestry. Negativně působí úbytek nebo nárůst hmotnosti, nadměrný nebo nedostatečný příjem potravy před ulehnutím. Zvýšené množství tekutin, kávy a alkoholu před spánkem mohou způsobit potíže s usínáním a časté probouzení v průběhu spánku (Trachtová a kolektiv, 2010). Životní styl je další fyziologicky-biologický faktor, který může ovlivnit kvalitu spánku sester. Pokud sestra před spánkem vykonává nadměrnou tělesnou zátěž, dá se očekávat, že bude mít problém s usínáním. Čím víc je sestra unavená, tím kratší má první REM spánek (Trachtová a kolektiv, 2010) Psychicko-duchovní faktory Každá sestra je individuální bytost, která má různou povahu, charakter i duševní předpoklady. Její pracovní náplň se mimo jiné skládá z poskytování pomoci, přičemž zpětná vazba, informace o úspěšnosti jejího působení nejsou vždy dostupné. Výsledky profesionální práce sestry jsou málo znatelné, avšak hodnota vykonané práce je nevyčíslitelná. Dobré výsledky práce sester jsou často měřeny morálními a duchovními hodnotami. Během směny jsou vystavovány vysoké psychické zátěži. Sesterské povolání vyžaduje velkou zodpovědnost vůči pacientům, a to může vyvolávat stres. Během směny sestry často pociťují časový stres. Neustálý kontakt s nemocnými klienty, s mnohdy fatálními následky své nemoci, je dalším velmi stresujícím faktorem v tomto povolání. Intolerance směnného provozu k duševní pohodě taky nepřispívá. (Trachtová a kolektiv, 2010; Venglářová, 2011). Stres je jeden z nejpodstatnějších psychicko-duchovních faktorů ovlivňující spánek sester. Každá sestra reaguje na stres individuálně. Při stresu nadledviny vylučují stresový hormon kortizol. Játra jsou stimulována k přeměně uloženého glykogenu na cukr v krvi, aby se zrychlila výroba energie. V kosterních svalech se zvyšuje napětí, zatímco svaly v zažívacím traktu se uvolňují tak, že omezí trávící procesy. 16

17 Následkem toho můžou sestry začít přibývat na váze. Při stresu se také zvyšuje dechová frekvence. Srdce zrychluje svoji činnost, což vede ke zvýšení krevního tlaku. Kůže sester může vykazovat známky podráždění, je to způsobeno horším prokrvením a zvýšenou potivostí. Dlouhodobý stres vede k psychickým poruchám, ale i k tělesným onemocněním. Dlouhodobé důsledky stresu mohou vést u sester k alkoholismu, k nikotismu, k bolestem zad, k depresi, k poruchám spánku, k žaludečním potížím, ale i k infarktu myokardu. Psychický stav sestry výrazně zasahuje do kvality jejího spánku. Při úzkosti či depresi se zvyšuje v krvi noradrenalin, který má za následek zkrácení čtvrtého stádia NREM spánku a REM spánku. Kromě již zmíněného stresu má negativní dopad na spánek sester euforie, rozčílení, ztráta někoho blízkého, ztráta smyslu života, konflikt před spánkem, nuda, samota, aktivity, ale i napínavý film (Herpel, 2010; Kozierová, Erbová, Olivieriová, 1995; Trachtová a kolektiv, 2010) Sociálně kulturní faktory Prostředí může napomáhat ke spánku, ale může ho i narušovat. Do sociálně-kulturních faktorů zařazujeme mezilidské vztahy, pracovní i rodinné prostředí. Tyto okolnosti se vzájemně propojují s psychicko-duchovními faktory. Přirozené podmínky pro spánek sester mohou narušovat neshody v partnerském vztahu, konflikty na pracovišti, nedostatek financí, velká ambicióznost, nenaplnění role, nedostatečné sloučení s okolím a nezaměstnanost (Trachtová a kolektiv, 2010) Faktory životního prostředí Spánek sester je narušován i okolním prostředím. K rušivým faktorům patří hluk, který nepřispívá ke kvalitnímu spánku. Vnímavost hluku je individuální, citlivost na něj se zvyšuje s věkem sestry. Je důležité, v jaké fázi spánku se setra při působení hluku nachází. Při prvním nebo druhém stádiu NREM spánku je daleko snadnější ji probudit než v hlubokém stádiu spánku či v REM spánku. Pokud je sestra unavená, je menší pravděpodobnost, že ji působící hluk probudí. Záleží i na intenzitě hluku (Trachtová a kolektiv, 2010; Lavery, 1998). 17

18 Teplota a vlhkost vzduchu je dalším faktorem ovlivňující spánek sester. Nepříznivě působí příliš velké teplo nebo naopak chlad v místnosti. Ideální teplota pro spánek je 18 C (Trachtová a kolektiv, 2010; Lavery, 1998). Na kvalitu a délku spánku sester se podílí mimo jiné i světlo a tma, které ovlivňují biologické hodiny člověka. Především sluneční světlo během dne podporuje klidný noční spánek. V noci je ke spánku potřeba tma (Trachtová a kolektiv, 2010; Lavery, 1998). Pro zdravý spánek je nezbytné i kvalitní lůžko, včetně matrace a lůžkovin. Umístění lůžka je rovněž důležitý k docílení kvalitního spánku (Trachtová a kolektiv, 2010) Směnný provoz Směnný provoz je nejčastější příčinou spánkového deficitu u sester. Část sester snáší směnný provoz poměrně dobře. Značné potíže způsobuje především sestrám ranního typu, který mají maximální pracovní výkonnost v ranních a dopoledních hodinách. Večerní typy s maximální pracovní výkonností v odpoledních a večerních hodinách, tolerují směnný provoz lépe. Adaptabilita směnného provozu je ovlivněna i věkem. Čím starší je sestra, tím hůře toleruje směnný provoz. Důsledky směnného provozu na spánek sester jsou dosti nepříznivé. Délka denního spánku v porovnání s nočním spánkem se zkracuje v nejlehčích případech o jednu hodinu, často však o tři, čtyři i více hodin. Zřetelný deficit se týká REM fáze a druhého stadia NREM spánku. Vnější rušivé faktory způsobují, že je spánek často přerušen. Sestra, která usíná po noční směně hlubokým spánkem, produkuje růstový hormon, který je v této fázi uvolňován. Zároveň produkuje i adrenalin a kortikosteroidy, což jsou denní hormony. Tento rozpor hormonů způsobuje nedostatečný tělesný růst a také to, že spánek není osvěžující. Následkem toho jsou sestry více unaveny, mají menší pracovní výkonnost, mají problém se soustředit a objevuje se u nich trvalá ospalost. Na intoleranci směnného provozu se podílí nejen cirkadiánní rytmus, ale i nedostatečné množství spánku a často se vyskytující konflikty. (Plháková, 2013; Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997; Lavery, 1998). Noční směnný provoz ovlivňuje i rodinný život sestry. Nepřítomnost matky v noci může být velmi těžko tolerována dětmi i partnerem. Objevují se konflikty v rodině, 18

19 negativně působí i snížená možnost pečovat o děti. K duševní pohodě sestry nepřispívá ani omezení oblíbených společenských aktivit. Chronobiologická rytmicita a stres sester může mít za následek i některé somatické příznaky. Často se objevují zažívací potíže, včetně vředové choroby. Je zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Únava a snížená pozornost může způsobit častější úrazy (Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997). 2.6 Nejčastější poruchy spánku u sester Insomnie Insomnie znamená nespavost. Je to nejčastější spánková porucha u sester. Tato porucha spočívá v nedostatku nebo ve snížené kvalitě spánku. Ne všechny sestry, které málo spí, trpí nespavostí. Sestrám s přirozeně krátkým spánkem stačí ke spokojenému a zdravému životu velmi málo spánku. Sestry, které trpí insomnií, tak fyzicky i duševně strádají. U insomnie jsou problémy s usínáním, je přerušena kontinuita spánku nebo se sestry předčasně probudí. Po probuzení se necítí dostatečně odpočinuty a osvěženy (Trachtová a kolektiv, 2010; Lavery, 1998). Příčiny insomnie jsou různé. Často se jedná o nedodržování spánkové hygieny, směnný provoz, stres, deprese, úzkostné poruchy, zvýšená fyzická aktivita před spánkem, tělesné onemocnění. I nevhodné zlozvyky, jako je kouření, nadměrné pití kávy a alkoholu, negativně ovlivňují spánek. Také myšlenky o tom, jak sestra bude po nevyspání vypadat, vedou ke zvýšení jejího napětí, které brání spánku. Sestry mohou být natolik ovlivněny svými problémy se spánkem, že na ně automaticky myslí v době usínání, což v nich posiluje jejich negativní myšlenky (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Nedostatečný a nekvalitní spánek u sester se projevuje únavou, zvýšenou ospalostí během dne, poruchou koncentrace se zhoršením paměťových funkcí, ale i změnou nálady. U sester se může rozvinout deprese či stavy úzkosti. Změny sekrece kortizolu, lipidů i glukózy může mít za následek výskyt diabetu nebo obezity. Častým důsledkem insomnie je hypertenze s rizikem postižení kardiovaskulárního systému (Nevšímalová, 2005). 19

20 2.6.2 Spánková inverze Je další porucha spánku u sester. Jedná se o obrácený rytmus spánku. Sestra během dne několikrát usne a v noci pak nemůže spát, je čilá a aktivní. (Trachtová a kolektiv, 2010) Hypersomnie Hypersomnie je zvýšená potřeba spánku. Mírná forma se může u sester objevit vlivem hormonálních změn, jako je menstruace nebo těhotenství. Může být způsobena různými tělesnými či psychickými poruchami. Sestry jsou ohroženy touto poruchou, protože pracují na směny a opakovaně se jim mění rytmus spánku a bdění. Tyto obtíže se mohou vyskytovat každý den, nebo se období spavosti střídá s periodou nezvýšené potřeby spánku (Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997; Dušek, Večeřová-Procházková, 2010) Porucha cirkadiánní rytmicity Jedná se o intoleranci směnného provozu. Vyskytují se přechodné poruchy usínání a je narušena kontinuita spánku. Nespavost se u sestry objevuje v době, kdy by měla spát. Ospalost provází sestru v době, kdy by měla být bdělá. Následkem toho jsou sestry ospalé během dne. Mohou se projevit i různé psychosomatické potíže. Je na každé sestře, aby zvážila, zda je schopna pracovat ve směnném provozu. Pokud směnný provoz netoleruje, pak je vhodnou volbou přestat ho provozovat (Nevšímalová, Šonka a kolektiv, 1997; Nevšímalová, Tichý, Růžička, 2002). 2.7 Následky nekvalitního spánku Nekvalitní a nedostatečný spánek má výrazný vliv na zdraví a kvalitu života sester. Mezi časté projevy nekvalitního spánku patří únava, ospalost, malátnost, snížená koncentrace. Pokles pozornosti vede často k pracovním i mimopracovním úrazům. Změna nálady, deprese či větší podrážděnost sestry zvyšuje riziko vzniku syndromu vyhoření. Mezi častý příznak nekvalitního spánku patří i bolest hlavy. Zvyšuje se riziko vzniku ischemické choroby srdeční, objevuje se vyšší výskyt onemocnění gastrointestinálního traktu i vertebrogenních onemocnění. Poruchy spánku se podílí 20

21 na nárůstu celkových zdravotních nákladů. Následky jsou nejen ekonomické, ale i zdravotní a sociální (Wildová, 2007). 2.8 Podpůrné techniky zvyšující kvalitu spánku sester Edukace sester o hlavních zásadách spánkové hygieny Spánek je pro sestry životní potřebou, proto je důležité, aby o něj dokázali pečovat. Pro dosažení kvalitního spánku je důležité znát a dodržovat spánková pravidla. Úprava spánkové hygieny je jednou z nefarmakologických možností léčby. Jedná se o přehled obecných doporučení jedincům, kteří mají problémy s nedostatečným a nekvalitním spánkem a u kterých bylo vyloučeno onemocnění, které nespavost může způsobovat. ( V roce 1977 byly formulovány zásady hygieny spánku podle Hauriho. O několik let později, v roce 1989, byly popsány další zásady hygieny spánku podle A. Borbelyho, což byl bývalý prezident Evropské společnosti pro výzkum spánku. Ve stejném roce byly definovány zásady hygieny spánku podle Mendelsona. Jednotlivé zásady těchto odborníků vedly ke stanovení současných pravidel hygieny spánku (Prusiński, 1993). Prostředí pro spánek musí být bez rušivých podnětů. V pokoji by nemělo být nadměrné světlo, hluk, průvan, horko nebo zima. Sestra by měla před ulehnutím místnost vyvětrat. Ideální teplota vzduchu pro spánek je C. Pokud k tomu má sestra podmínky, ložnice by jí měla sloužit pouze na spaní. V případě, že má sestra spánek rušený partnerem, který chrápe, měla by ho požádat, aby na dočasnou dobu spal v jiné místnosti. Po úpravě jejího spánku mohou sdílet společné lůžko (Praško, Espa- Červená, Závěšická, 2004). Lůžko musí mít optimální konstrukci lehací plochy. Je tvořené matrací, rámem a roštem. Kvalitnímu spánku přispívá také tepelný komfort a hygienické požadavky, zdravotní nezávadnost použitých materiálů, prostorový komfort lůžka, jeho orientace v interiéru. Dobře konstruované lůžko během spánku trvale pracuje ve prospěch uživatele. Dobrá lehací plocha podporuje uložení páteře v jejím fyziologickém tvaru. Nevhodné lůžko, matrace či lůžkoviny mohou u sester vyvolat nespavost, stres, únavu, ale i zdravotní potíže. Pokud sestra používá příliš měkké nebo příliš tvrdé lůžko, 21

22 dochází u ní k povědomému napínání svalů kvůli zachování správné polohy páteře. Snížený účinek melatoninu a svalová únava vede k pocitu bolesti. Lůžko nesmí uživatele nutit do nepřirozených poloh. Následkem toho potom dochází ke zhoršení krevního oběhu, ale vázne i regenerace meziobratlových plotének. Nesprávné vyživování plotének během dlouhodobého špatného ležení může vést u sester k opotřebení vazivového prstence a výhřezu jádra. Sestra by měla postel používat pouze pro spánek a milování se s partnerem. Pokud by lůžko používala ke čtení, poslechu hudby a k dalším aktivitám, mohlo by se stát, že se vytvoří vnitřní spojení, které asociuje postel se zvýšenou bdělostí nebo dokonce napětím čí úzkostí (Kanická, Holouš, 2011; Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Lehce stravitelná večeře je další pravidlo, které pomáhá k dobrému spánku. Pokud bude mít sestra plný žaludek, bude se jí těžko usínat a hrozí u ní neklidný spánek. Závisí to nejen na množství a druhu jídla, ale i době, kdy jíme. Večeře by neměla být tučná, vydatná ani dráždivá. Lehce stravitelné jídlo by měla sestra sníst kolem 18. hodiny. Pro dobré zažívání se doporučuje večerní procházka (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Kofein, alkohol a cigarety ruší spánek, pokud tyto látky užívají sestry těsně před spánkem. Tyto budivé látky zvyšují bdělost, proto narušují spánek. Nápoje obsahující kofein by měla sestra omezit již v odpoledních hodinách. Budivé účinky kofeinu mohou být i po šesti hodinách od jeho požití. Dokonce i více než dvě kávy v dopoledních hodinách mohou zhoršit kvalitu spánku. Alkohol může usínání sice urychlit, ale po jeho odbourání přichází stav zvýšené čilosti, což může vést k probuzení jedince. Alkohol ruší nejen spánkový rytmus, ale snižuje hloubku spánku a zkracuje jeho délku. Místo večerní skleničky alkoholu se doporučuje vypít sklenička teplého mléka. Nikotin stimuluje nervový systém, to opět negativně působí na spánek sester. Vhodnou volbou sestry by bylo, kdyby přestala kouřit úplně. Zlepšila by tím nejen svůj spánek, ale i zdraví (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Horká koupel před spánkem je další prostředek, který pomáhá zkvalitnit spánek sester. Doporučuje se dvě hodiny před ulehnutím ke spánku. Horká koupel by měla trvat alespoň dvacet minut. Nevhodná je u osob s vysokým krevním tlakem, s onemocněním srdce a u těhotných žen. Během spánku by měla být teplota těla nižší než během dne. 22

23 Horkou sprchou sestra uměle zvedne teplotu těla, která se pak reaktivně sníží na nižší. Horká sprcha sestru nejen uvolní, ale dokáže ji zbavit únavy a napětí (Praško, Espa- Červená, Závěšická, 2004). Pravidelný rytmus spánku je další důležitá spánková zásada. Doporučuje se chodit spát a vstávat vždy ve stejnou dobu. Platí to i o víkendu a dovolené. Pokud sestra bude dodržovat pravidelný rytmus spánku a bdění, nebude mít narušen cirkadiánní rytmus a hormonální hladinu. Sestra by se měla vyvarovat spánku přes den, protože hrozí, že nebude moci spát v noci (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Jít do postele při ospalosti je další spánkové pravidlo. Pokud by se sestra nutila ke spánku, mohlo by dojít k její frustraci a zvýšenému napětí. Velmi nevhodné je se v posteli jen tak převalovat. Důsledkem toho jsou myšlenky, které zvyšují napětí, nervozitu, podrážděnost a bezmoc. Pokud se spánek nedostaví do dvaceti minut, měla by sestra opustit lůžko a jít se věnovat relaxaci nebo jiné klidné činnosti. Sestra by se měla vrátit do postele až tehdy, bude-li na sobě pociťovat ospalost. Docílit zvýšené ospalosti se dá paradoxně velmi účinnou metodou, a to tím, že se o to nebude sestra snažit (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Denně pravidelné cvičení upevňuje sestrám biorytmy. Organismus bude připraven na aktivitu přes den, v noci bude vyžadovat odpočinek. Cvičení se nedoručuje před spánkem. Vhodné je cvičit ráno nebo odpoledne (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Starosti vytřídit brzy večer, aby měla sestra v noci klidnou mysl. V posteli by měla sestra myslet na příjemné věci, měla by být uvolněná. Kvalitnímu spánku také neprospívá čtení rozrušujícího příběhu či zhlédnutí akčního filmu (Praško, Espa- Červená, Závěšická, 2004). Užívat relaxační techniky pomohou sestře dosáhnout svalového a psychického uvolnění. Cílem relaxace je vyprázdnit mysl, zbavit se všech myšlenek. Sestry mohou relaxaci používat jak k odvedení pozornosti od negativních myšlenek a starostí při usínání, tak v průběhu noci při probuzení (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). 23

24 Neužívat hypnotika, pokud je sestře nepředepíše lékař. Užívá-li sestra některé léky, měla by se zajímat o vedlejší účinky. Jsou léky, které způsobují nespavost. (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004) Alternativní metody Relaxace Tato osvědčená metoda má zásadní význam na kvalitní spánek. Pomáhá odstranit zvýšené psychické a tělesné napětí i vegetativní příznaky. Většina metod zahrnuje práci s myslí a tělem. Pro účinnou relaxaci je zapotřebí se jí nejprve naučit. Nácvik dechové rehabilitace spočívá v odstranění povrchního dýchání. Pokud je sestra podrážděná, tak se její dechová frekvence zvyšuje, aniž by si to uvědomovala. Dochází k vydýchávání nadměrného množství oxidu uhličitého, což má za následek snížení saturace kyslíkem. Během krátké relaxace se dech zpomalí a prohloubí, a tím se sníží napětí. Pro tuto relaxaci je důležité, aby se jedinec soustředil pouze sám na sebe. Je zapotřebí ukončit všechny činnosti, které osoba právě vykonává. Vhodná je pohodlná židle nebo křeslo, popřípadě se může cvičit i na zemi. Nejprve se svaly celého těla musí napnout a postupně protáhnout, po té dochází k jejich povolení. Sestra by se měla začít soustředit na svůj dech. Měla by vnímat vzduch, který do ní vstupuje při nádechu a prochází až do plic, tam se zastaví a pomalým výdechem se přes dýchací cesty dostává ven. Při nádechu by se měla břišní stěna zvedat, naopak při výdechu klesat. K tomuto prohloubenému dýchání se doporučuje přiložit pravou ruku na břicho. Sestra si bude lépe uvědomovat své dýchání. Po nádechu zadrží dech na jednu až dvě vteřiny, pak pomalu vydechuje. Během výdechu by si měla říct , uvolnit. Toto cvičení by mělo trvat čtyři minuty. Na závěr sestra napočítá , po té otevře oči a protáhne svaly těla (Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Progresivní relaxační technika snižuje napětí a ztuhlost svalů. Tato metoda začíná klidným a pravidelným dýcháním. Setra by měla cítit, jak se její tělo uvolňuje více a více s každým dalším výdechem. Postupně se uvolňuje celý obličej, krk, ramena, paže i konce prstů. Pocit uvolnění by měl přejít do břicha, hrudníku, zad, hýždí a celých dolních končetin. Po celou dobu sestra musí dýchat klidně a pravidelně. 24

25 S každým následujícím výdechem se zesiluje její uvolnění. Na závěr se sestra zhluboka nadechne, na několik vteřin zadrží dech a pomalu vydechuje. Měla by se cítit maximálně uvolněná (Lavery, 1998; Praško, Espa-Červená, Závěšická, 2004). Meditace je forma hluboké relaxace, během které je mysl ve stavu relaxované bdělosti, zatímco tělo odpočívá. Doporučuje se cvičit patnáct minut denně. Vhodné je teplé a tiché prostředí. Pro tento způsob meditace si sestra musí zvolit objekt nebo slovo, které u ní nevyvolá žádnou psychickou reakci. Může to být například dýchání. Během meditace by měla sestra sedět na podlaze nebo na židli. Měla by mít zavřené oči, dýchat nosem pravidelně a zhluboka. Je důležité se soustředit na dýchání, kdy se počítá každý výdech. Většinou se počítá do desíti, avšak začátečníci mohou počítat do čtyř. Během dýchání by nemělo dojít ke změnám dechu. Jedinec by měl myslet pouze na počítání výdechů. Pokud mysl ovládnou jiné myšlenky, neměly by se pokoušet zastavit. Pozornost se vrací zpět na dýchání. Myšlenky by se měly pouze zaznamenat a nechat odeznít. Na závěr meditace by se měla sestra protáhnout a pomalu vstát (Lavery, 1998). Relaxační hudba pozitivně ovlivňuje náladu, relaxuje smysly a uvolňuje svaly. Individuální hudební vkus rozhoduje o volbě zvukové nahrávky. Ideální je zvolit takovou hudbu, která bude sestře nejvíce vyhovovat. Při poslechu hudby je důležitá její hlasitost. Zvuk by neměl způsobit bolest v uších a bolest hlavy (Lavery, 1998; Kelnarová, Matějková, 2008) Relaxační cvičení Relaxační cvičení je účinným nástrojem v boji s nekvalitním spánkem. Například jóga nebo t ai chi používá nenásilné formy cvičení, které uvolňují svalové napětí a duševní stres. Pravidelné cvičení jógy dodává sestře energii, zlepšuje její fyzickou kondici, pomáhá udržet duševní rovnováhu a zlepšuje kvalitu jejího spánku. T ai chi je série pomalých, vláčných pohybů, které zmírňují úzkost, stres a emocionální strádání. Toto relaxační cvičení se nelze naučit bez zkušeného lektora. Pokud sestru nelákají tato relaxační cvičení, alternativou by mohla být i krátká procházka (Lavery, 1998). 25

26 Akupunktura, Akupresura Akupunktura je léčebná metoda, při které se používají speciální jehly, které se zapichují do určitých míst na těle. Touto metodou se řeší různé zdravotní potíže. Při nespavosti terapeut umístí jehlu tak, aby zklidnila nervový systém (Kotler, Karinch, 2013). Akupresura je léčebná metoda, při které se tlakem na těle stimulují specifické body. Ke stimulaci se používají konečky prstů. Tato metoda má velký význam při redukci stresu. Doporučuje se při poruchách spánku (Kraska-Lüdecke, 2007) Aromaterapie Aromaterapie využívá léčebného účinku vůní. Inhalací se éterické oleje dostávají do čichového centra v mozku, odkud vonná látka působí na nervovou soustavu. Jednotlivé vůně mohou sestru uklidnit, osvěžit, povzbudit nebo navodit pocit úlevy (Šauerová, Špačková, Nechlebová, 2012) Bylinná léčba Je mnoho léčivých rostlin, květů a stromů, které pomáhají navodit spánek. K dispozici jsou ve formě volně prodejných léků nebo v podobě sušených rostlin. Sušenou směs sestra může použít na přípravu různých odvarů, lze ji použít i při večerní koupeli. Mezi byliny se sedativním účinkem patří například mučenka, kozlík lékařský, chmel, mák či třezalka. Tyto a mnohé další byliny navozují spánek, používají se k relaxaci nervového systému, řada z nich přináší i úlevu od bolesti (Lavery, 1998) Psychoterapie Kognitivně behaviorální terapie patří mezi nejúčinnější metody v léčbě insomnie. Tato terapie spočívá v odstranění nesprávných spánkových návyků, pomáhá získat správné spánkové stereotypy a potlačuje myšlenky, které brání spánku (Praško, Espa- Červená, Závěšická, 2004; Čeledová, Čevela, 2010). 26

27 2.8.4 Fyzikální terapie Osvědčenou metodou při poruchách spánku je celková koupel o teplotě C. Ponořené by mělo být celé tělo až k bradě. Koupel má pro sestru uklidňující, uvolňující a uspávací účinek. Užitečné mohou být koupele v léčivých vodách, uhličité a slané vodě. Při poruchách spánku se doporučuje také tření těla mokrým ručníkem, různé střiky či segmentová masáž. V čínské medicíně se doporučuje masáž čela nad kořenem nosu, masáž chodidel a masáž krajiny ledvin (Prusiński, 1993). 27

28 3 Praktická část Cílem mé empirické práce bylo zjistit, jaká je kvalita spánku všeobecných sester a jaké faktory u nich vedou k nedostatku spánku. Dalším cílem bylo prozkoumat, zda sestry znají pojem spánková hygiena a zda dodržují pravidla spánkové hygieny. Tento výzkum byl zaměřen na všeobecné sestry ze směnného provozu v nemocnici Jihlava. 3.1 Metodika výzkumu Pro svoji bakalářskou práci jsem zvolila kvantitativní výzkum, který je vhodný pro rychlé a efektivní získávání cenných informací. Šetření probíhalo pomocí anonymního dotazníku. Před realizací výzkumu jsem provedla pilotní studii na 5 respondentech a na základě připomínek jsem otázky přeformulovala tak, aby byly srozumitelné. Dotazník se skládá z 19 otázek, z nichž 2 otázky jsou otevřené (otázka č. 6, 7), 4 otázky jsou polouzavřené (otázka č. 12, 13, 15, 19) a 13 otázek je formulováno uzavřenou formou (otázka č. 1, 2, 3, 4, 5, 8, 9, 10, 11, 14, 16,17, 18). Úvodní část dotazníku zahrnuje 3 otázky, které jsou zaměřeny na identifikační údaje sestry (věk, délka praxe a společná domácnost). Následující otázky jsou zaměřeny na téma Kvalita spánku všeobecných sester. Tyto položky v dotazníku zjišťují kvalitu spánku sester, odhalují faktory, které vedou k nekvalitnímu spánku. Dále jsou sestrám kladeny otázky, které u nich zjišťují přítomnost spánkových poruch a výskyt projevů nedostatečného spánku. V závěrečné části dotazníku jsou položky, které zjišťují znalost pojmu spánková hygiena. Dále dodržování spánkové hygieny a faktory, které brání sestrám ji dodržovat. Dotazník byl sestaven v návaznosti na stanovené cíle a hypotézy. K prvnímu cíli se vztahují otázky č. 1, 2, 6, 7, 8, 9, 10, 11, 12. K druhému cíli se vztahují otázky č. 3, 4, 5, 13 a k třetímu cíli otázky č. 15, 16, 17, 18, 19. Dotazník uvádím v příloze č Charakteristika vzorku respondentů a výzkumného prostředí Respondenty mého šetření byly všeobecné sestry, které pracují ve směnném provozu. Skupinu respondentů tvořily sestry pracující na urgentním příjmu, interním, chirurgickém, dětském a anesteziologicko-resuscitačním oddělení Nemocnice Jihlava, 28

29 příspěvková organizace. Tyto sestry pracují v nepřetržitém provozu. Jejich služby jsou plánovány podle dlouhodobého plánu. Většina sester pracuje na plný úvazek, kdy jejich týdenní norma odpracovaných hodin je 37, 5 hodiny. Jejich směny jsou dvanáctihodinové. Na některých odděleních mají sestry ve svém dlouhodobém plánu nejen směny dvanáctihodinové, ale i směny osmihodinové. To znamená, že sestry mají občas i ranní směnu. Jejich pracovní norma však zůstává stejná. Jsou to například sestry pracující na urgentním příjmu, na chirurgickém oddělení či anesteziologické sestry. Ze 130 rozdaných dotazníků byla návratnost 114 dotazníků, což činí 87, 7%. Pro neúplnost bylo vyřazeno 7 dotazníků. Do výzkumu bylo tedy zařazeno 107 dotazníků. Z úvodní identifikační otázky vyplývá, že z celkového počtu 107 (100 %) dotázaných, bylo ve věkové kategorii let 30 (28 %) respondentů, nejpočetnější věková kategorie byla ve věku let, kde bylo 58 (54, 2 %) respondentů a ve věku 46 a více let bylo 19 (17, 8 %) respondentů. Graf 1 Věk respondentů 29

30 Délka praxe respondentů byla zahrnuta ve druhé identifikační otázce. Z celkového počtu 107 (100 %) respondentů má méně než 5 let odpracováno 19 (17, 8 %) respondentů. 21 (19, 6 %) respondentů pracuje 5-10 let. Dalších 17 (15, 9 %) respondentů má praxi let. Nejpočetnější skupinu tvoří 32 (29, 9 %) respondentů pracujících let. Více než 25 let pracuje 18 (16, 8 %) dotázaných. Graf 2 Délka praxe 30

31 Poslední, identifikační otázkou bylo zjišťováno, s kým sestry žijí ve společné domácnosti. Z tohoto grafu vyplývá, že 24 (22, 4 %) sester žije ve společné domácnosti s manželem/přítelem, společně s manželem/přítelem a dětmi žije 46 (43 %) sester, 15 (14 %) sester žije ve společné domácnosti s rodiči, dalších 12 (11, 2 %) sester sdílí domácnost pouze s dětmi a 10 (9, 3 %) sester má samostatnou domácnost. Graf 3 Společná domácnost sester 3.3 Průběh výzkumu O možnost provedení dotazníkového výzkumu jsem požádala Náměstkyni pro ošetřovatelskou péči Nemocnice Jihlava, příspěvková organizace Mgr. Jarmilu Cmuntovou. Výzkumné šetření probíhalo od prosince 2013 do února 2014 v Nemocnici Jihlava, příspěvková organizace. Žádost o dotazníkové šetření uvádím v příloze č Zpracování získaných dat Pro získání výsledků jsem provedla analýzu dotazníků. Poté jsem data zpracovala v počítačovém programu Microsoft Office Excel

32 3.5 Výsledky výzkumu Subjektivní hodnocení spánku Ke grafu 4 se vztahuje otázka z dotazníku č. 1: Myslíte si, že máte kvalitní spánek? Graf 4 Subjektivní hodnocení spánku Z celkového počtu 107 (100 %) respondentů, má kvalitní spánek 35 (32, 7 %) sester. 17 (15, 9 %) sester neví, zda má kvalitní spánek a 55 (51, 4 %) sester, což je nadpoloviční většina, odpovědělo, že nemá kvalitní spánek. 32

33 Potřeba spánku Ke grafu 5 se vztahuje otázka z dotazníku č. 2: Kolik hodin spánku denně potřebujete? Graf 5 Potřeba spánku Grafické znázornění zobrazuje, kolik hodin spánku denně sestry potřebují. 12 (11, 2 %) sester odpovědělo méně jak 5 hodin, 5-7 hodin potřebuje spát 51 (47, 7 %) sester a 44 (41, 1 %) sester udává 8-10 hodin denně. Více jak 10 hodin nemá potřebu spát žádná (0 %) sestra. 33

34 Četnost stresové situace během směny Ke grafu 6 se vztahuje otázka z dotazníku č. 3: Jak často jste vystavena během směny stresovým situacím? Graf 6 Četnost stresové situace během směny Z tohoto grafu je patrné, že ze 107 (100 %) respondentů je 48 (44, 9 %) sester, které jsou vystaveny během směny denně stresové situaci. Týdně je vystaveno 15 (14 %) sester a 9 (8, 4 %) sester odpovědělo, že je vystaveno během směny stresové zátěži 1x měsíčně. Velmi nepravidelnou stresovou zátěž má 34 (31, 8 %) sester. 1 (0, 9 %) sestra udává, že nikdy během směny nezažila stresovou situaci. 34

35 Působení stresu na kvalitu spánku Ke grafu 7 se vztahuje otázka z dotazníku č. 4: Myslíte si, že stres ovlivňuje kvalitu Vašeho spánku? Graf 7 Působení stresu na kvalitu spánku Na tomto grafu je znázorněno, zda stres působí na kvalitu spánku sester. Více jak polovina respondentů, to znamená 82 (76, 6 %) ze 107 (100 %) dotázaných respondentů odpovědělo, že stres ovlivňuje kvalitu jejich spánku. 18 (16, 8 %) respondentů uvedlo, že neví, a 7 (6, 5 %) respondentů si myslí, že stres neovlivňuje kvalitu jejich spánku. 35

36 Působení směnného provozu na kvalitu spánku Ke grafu 8 se vztahuje otázka z dotazníku č. 5: Myslíte si, že směnný provoz ovlivňuje kvalitu Vašeho spánku? Graf 8 Působení směnného provozu na kvalitu spánku Z tohoto grafu je patrné, zda směnný provoz ovlivňuje kvalitu spánku sester. 76 (71 %) sester si myslí, že směnný provoz působí na kvalitu jejich spánku. Dalších 12 (11, 2 %) sester neví a 19 (17, 8 %) sester odpovědělo, že směnný provoz neovlivňuje kvalitu jejich spánku. 36

37 Délka spánku po denní směně Ke grafu 9 se vztahuje otázka z dotazníku č. 6: Jak dlouho spíte po denní směně? Graf 9 Délka spánku po denní směně Pro přesné vyhodnocení délky spánku po denní směně měli respondenti v této otázce uvést, kdy obvykle usínají po denní směně a kdy obvykle vstávají po denní směně. Tato otázka umožňovala respondentům libovolnou otevřenou odpověď. Na základě těchto údajů jsem vyhodnotila délku spánku po denní směně. Jak znázorňuje graf, nejméně, což je 5 hodin spánku, uvedli 2 (1, 9 %) respondenti. Další 2 (1, 9 %) respondenti spí po denní směně 6 hodin a 7 (6, 5 %) respondentů spí 7 hodin. Celkem 16 (15 %) respondentů spí po denní směně 8 hodin. Nejvíce početnou skupinou je 39 (36, 4 %) respondentů, kteří po denní směně spí 9 hodin. 10 hodin spánku si dopřává 30 (28 %) respondentů, 11 hodin spánku 4 (3, 7 %) respondenti. Další 4 (3, 7 %) respondenti vstávají po dvanáctihodinovém spánku a 2 (1, 9 %) dotázaný vstávají po 13 hodinovém spánku. Po denní směně spí nejdéle 1 (0, 9 %) respondent, který spí 14 hodin. 37