VÝSADBA ALEJE PODÉL CYKLOSTEZKY U VYSOČAN

Transkript

1 VÝSADBA ALEJE PODÉL CYKLOSTEZKY U VYSOČAN DOKUMENTACE PRO PROVEDENÍ STAVBY Mgr. Vladimír Ledvina Komplexní služby pro zahradu, park a krajinu Tyršova 359, Horažďovice Mobil: vledvina@krajinotvorba.cz Web:

2 A. Průvodní zpráva A.1. Identifikační údaje Název akce: Stupeň: Projektová dokumentace pro provedení stavby - k realizaci akce Místo: k. ú. Bor u Tachova č a k.ú. Vysočany u Boru č Město: Bor Okres: Tachov Kraj: Plzeňský Městský úřad s rozšířenou působností: Tachov Objednatel: Zhotovitel: Vypracoval: IČ: DIČ: CZ Náměstí Republiky 1 tel: Bor mubor@mubor.cz Mgr. Vladimír Ledvina IČ: Tyršova 359 tel: Horažďovice vledvina@krajinotvorba.cz Mgr. Vladimír Ledvina Podpis za zhotovitele: Datum: červenec

3 A.2. Vymezení úkolu Předložená projektová dokumentace řeší návrh výsadeb dřevin podél nové cyklostezky spojující a osadu Vysočany na západ od Boru. Na dotčených pozemcích a v jejich bezprostředním okolí v současné době roste jen několik málo dřevin. Projekt řeší také opatření na stávajících perspektivních a hodnotných stromech. Navrhovaná opatření by měla vyhovovat několika následujícím požadavkům: zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v daném území zvýšení estetické hodnoty a atraktivnosti území respektování ekologických podmínek dané oblasti respektování tradic a kulturně historických hodnot minimální nároky na údržbu funkčnost a užitek pro místní obyvatele i návštěvníky obce zajištění funkčnosti, provozní bezpečnosti a prodloužení životnosti stávajících perspektivních dřevin Nezbytným předpokladem pro zpracování projektu byl terénní průzkum, který byl proveden v prvních měsících r Návrh jednotlivých opatření a výsadeb se opírá o studium odborné literatury (viz Seznam literatury ) a místních ekologických podmínek (viz Popis území ), stejně jako o zkušenosti z podobných projektů realizovaných v místním regionu. Lokality výsadeb se nachází mimo zastavěné území města Bor. Navrhovaná opatření se uskuteční na pozemcích specifikovaných v tabulce pozemků v k.ú. Bor u Tachova a k.ú. Vysočany u Boru. Tyto pozemky jsou veřejně přístupné a jsou ve vlastnictví města Bor nebo jiných osob, které s realizací předloženého projektu vyslovili souhlas. Navrhovaná opatření spočívají v těchto operacích: - odborné arboristické ošetření stávajících perspektivních stromů - výsadby stromů podél cyklostezky odpovídající svým druhovým složením místním ekologickým podmínkám a využití dané lokality V rámci tohoto projektu nebudou prováděny žádné bourací ani stavební práce ani významné úpravy terénu. A.3. Návaznost na ÚSES širší vztahy Projekt je v souladu s územně plánovací dokumentací města Bor i s místním a regionálním návrhem ÚSES. Dotčené plochy nejsou součástí skladebních prvků ÚSES - biokoridorů a biocenter. Realizací tohoto projektu dojde k založení liniového interakčního prvku, který přispěje je zvýšení ekologické stability místního regionu. A.4. Přínos pro biodiverzitu Navrhovaná opatření přinesou zvýšení biodiverzity a ekologické stability místní krajiny tím, že mezi velké lány orné půdy budou vysázené dlouhověké stromy a několik jedinců ovocných stromů, které do daného území historicky patří. Zvýší se tak pestrost nejen dřeviných taxonů, ale výrazně se zvýší i nabídka potravních zdrojů a podmínek k životu pro bezobratlé živočichy, ptáky i savce. 3

4 Seznam dotčených pozemků Číslo pozemku Návrh opatření Katastrální území Vlastník 853/3 1473/ / /21 828/6 výsadba stromů výsadba stromů výsadba stromů výsadba stromů výsadba stromů Bor u Tachova Bor u Tachova Bor u Tachova Bor u Tachova Bor u Tachova 828/9 výsadba stromů Bor u Tachova 1762/ / /16 výsadba stromů výsadba stromů výsadba stromů Vysočany u Boru Vysočany u Boru Vysočany u Boru Ing Michaela Velíšková, Nebílovy 1395/2 ošetření stávajících stromů, výsadba stromů Vysočany u Boru 1395/3 - Vysočany u Boru 1318/2 ošetření stávajících stromů, výsadba stromů Vysočany u Boru 1318/3 1903/2 1903/6 - Vysočany u Boru Vysočany u Boru Vysočany u Boru Obrázek č. 1: Mapa s vyznačením zájmového území (zdroj: Mapové služby Plzeňského kraje, 4

5 B. Technická zpráva B.1. Přírodní poměry B.1.1 Geomorfologie a geologie Zájmové území leží v podhůří Českého lesa. Z hlediska geomorfologického členění ČR leží řešené území v okrsku Borská kotlina, náležející do následujících geomorfologických jednotek: provincie: Česká vysočina subprovincie: Šumavská soustava oblast: Českoleská oblast celek: Podčeskoleská pahorkatina podcelek: Tachovská brázda okrsek: Borská kotlina Borská kotlina je tektonická sníženina, pro kterou jsou typická plochá rozvodí se sníženým třetihorním zarovnaným povrchem a široce rozevřená mělká údolí malých vodních toků. Geologické podloží většiny území Borské kotliny tvoří biotitická žula Borského masívu, dále algonkické muskoviticko-biotitické ruly a biotitické pararuly a místy i neogenní fluviálně limnické sedimenty. Samotné zájmové území leží na granitech Borského masívu (v SV třetině blízko města Bor), dále mezi mezi městem Bor a osadou Vysočany se nachází v horninovém podloží metamorfované horniny typu rohovce a západní žást zájmového území leží zcela na čtvrtohorních písčito-hlinitých až hlinito-písčitých usazeninách. Obrázek č. 2: Geologická mapa zájmového území a jeho okolí (zdroj Česká geologická služba, 5

6 B.1.2 Klima Dle klimatického členění ČR leží zájmové území v mírně teplé klimatických oblasti MT 4. Ta je charakteristická krátkým, mírným, suchým až mírně suchým létem a mírně chladnou, suchou až mírně suchou zimou. Průměrná teplota v červenci zde dosahuje 16 až 17 C a v lednu -2 až -3 C. Průměrný roční úhrn srážek činí mm. Počet letních dnů (s maximální teplotou rovnou nebo vyšší než 25 C) je a počet mrazových dnů (s minimální teplotou rovnou nebo nižší než - 0,1 C) je zde Sněhová pokrývka se v zájmovém území vyskytuje průměrně 60 až 80 dnů v roce. Obrázek č. 3: Klima v okolí zájmového území (zdroj: Quitt, E. (1971): Klimatické oblasti Československa - B.1.3 Pedologie Geologické podloží, tvar povrchu a charakter klimatu jsou určujícími faktory pro typy a druhy půd, vyskytující se v daném území. V zájmovém území se vyskytují převážně modální pseudogleje a v bezprostředním okolí také kambizemě. Modální pseudogleje vznikají na svahových (polygenetických) hlínách, obvykle v třetihorních pánvích a na třetihorních usazeninách. Jedná se o půdy středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. Kambizemě jsou většinou půdy lehké, slabě až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry. modální pseudogleje kambizemě Obrázek č. 4: Mapa půdních typů v zájmovém území a jeho okolí (zdroj: Národní geoportál INSPIRE ) 6

7 B.1.4. Hydrologie Zájmové území je odvodňováno bezejmenným přítokem říčky Úhlavky, která je levostranným přítokem Mže. Mže je přítokem Berounky, přítoku Vltavy, přítoku Labe. Oblast patří do pomoří Severního moře. B.1.5 Biogeografie Zájmové území náleží z hlediska biogeografického členění ČR do bioregionů Tachovského bioregionu Pro Tachovský bioregion jsou typické bohaté květnaté dubohabřiny a bučiny, na skalách s javory a na vrcholech s jedlí. Z fytogeografického hlediska se řadí k 27. fytogeografickému okresu Tachovská brázda v mezofytiku ČR. Pro tento okres je dle Skalického charakteristický suprakolinní vegetační stupeň (bukový vegetační stupeň dle lesnické klasifikace). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří vesměs bikové bučiny (Luzulo Fagetum), místy s příměsí jedle a dubu, příp. borové doubravy (Genisto germanicae Quercion). Pro nivy vodních toků jsou typické olšiny a luhy (Alneto glutinoso incanae). Přirozenou potenciální vegetaci na vlhkých loukách představují rašelinné louky svazu Caricion fuscae a na místech bez rašeliny to byla vegetace střídavě vlhkých luk svazu Molinion. Na svazích místních vyvýšenin lze předpokládat přítomnost antropogenně vzniklých krátkostébelných pastvin (Cynosurion a Violion caninae). Na mělkých půdách byla charakteristická neuzavřená subatlantská společenstva svazu Thero Airion. Flóře celého bioregionu dominují mezofilní druhy s výrazným podílem druhů subatlantských. Fauna Tachovského bioregionu je výrazně hercynská, se západními vlivy. V lesích jsou časté i horské a podhorské druhy (rejsek horský, ořešník kropenatý, ). Z hlediska geobiocenologické typizace převládá v Tachovském bioregionu 4. vegetační stupeň (bukový či dubojehličnatý) a místy se objevuje i stupeň 3. (dubovobukový) a 5. (jedlobukový). Převládající trofickou řadou je řada A oligotrofní a AB oligomezotrofní. Dále následují půdy trofické řady B mezotrofní a nakonec, jen asi 1-3 % plochy bioregionu pokrývají půdy řady BC mezotrofně nitrofilní. Dle Neuhäuslové jsou přirozenou potenciální vegetací zájmového území bikové bučiny (Luzulo-Fagetum) svazu acidofilní bučiny a jedliny (Luzulo-Fagion) s převažujícím bukem a příměsí dubu zimního a letního, lípy srdčité a jedle bělokoré a bikové doubravy (Luzulo albidae-quercetum) s dominantním dubem zimním a s příměsí břízy, habru, buku, jeřábu, lípy srdčité a borovice lesní. Vhodnými druhy pro výsadbu rozptýlené zeleně v této oblasti jsou javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia), buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tila cordata), habr obecný (Carpinus betulus), bříza bělokorá (Betula pendula), hloh (Crataegus sp.), růže (Rosa canina), krušina olšová (Frangula alnus) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Dnes je značná část pozemků v okolí zájmového území zemědělsky intenzivně využívána, převážně jako orná půda a louky, které jsou často poškozené odvodněním a přihnojováním. V lesích, které doplňují mozaiku místní krajiny převládají borové a smrkové monokultury. Rozptýlená zeleň ve formě remízků a liniových vegetačních prvků se v dané oblasti dnes vyskytuje velmi sporadicky. 7

8 B.2 Popis současného stavu Dotčená lokalita se nachází uprostřed lánů zemědělské, převážně orné půdy bez významnější dřevinné vegetace, jež protíná silnice II. třídy a paralelní nová zpevněná cyklostezka. Samotné pozemky jsou pruhy ostatní plochy podél nové cyklostezky podél stávající silnice. Stávající dřevinná vegetace se nachází pouze v malém remízku u přitékající vodoteče (ev. č. 1) a pak u osady Vysočany je podél silnice vysazeno několik dospívajících stromů lípy srdčité (Tilia cordata) (ev. č. stromu 2-15) a starých stromů švestky domácí (Prunus domestica) (ev. č. stromu 16-18). Zcela na konci cyklostezky, u odbočky do Vysočan je malý remízek s vysazenými topoly (Populus canadensis) (ev. č. stromu 19) a s nálety vrby (Salix sp.) a dubu letního (Quercus robur) (ev. č. stromu 20). Mezi příkopem u silnice a tělesem cyklostezky je dnes na naprosté většině plochy pouze nově založený trávník. Místy se vyskytuje nízký ruderální porost. Severní pruh podél cyklostezky navazuje přes travnatý pás na zemědělskou půdu - pole a louky. Uvnitř zastavěného území, kudy cyklostezka prochází roste několik vzrostlých stromů. Tento úsek v zastavěném území obce však tento projekt neřeší. Pruhyostatní plochy, kde je možné provést výsadby jsou široké na jižní straně cyklostezky od 1,5 do 5 m a na severní straně metrů. V úseku, kde pozemek cyklostezky navazuje přímo na soukromé pozemky a plochy orné půdy se výsadba neplánuje. Pro potřeby této projektové dokumentace a především kvůli přehlednému zobrazení v grafické části je zájmové území rozděleno do tří částí: část A - úsek od města Bor k remízku u zahloubené vodoteče část B - od remízku k osadě Vysočany část C - od osady Vysočany ke konci nové cyklostezky u odbočky do obce Vysočany Fotografie současného stavu: Část A, pohled od vjezdu napole směrem k městu Bor Část A, pohled od města Bor podél cyklostezky Cyklostezka v okolí remízku u vodoteče Remízek s porostem osik a trnek nad zahloubeným tokem 8

9 Část B, pohled přes silnici I. tř. kosadě Vysočany Část B, pohled od osady Vysočany smerem k Boru Část C, stávající stromy č. 2-11, v pozadí osada Vysočany Část C, od stávajícího stromu č. 15 ke konci cyklostezky Část C, stávající stromy č. 16 a 17, pohled přes silnici Část C, zakončení cyklostezky a remízek se vzrostlými topoly u odbočky do obce Vysočany 9

10 B.3 Dendrologický průzkum stávajících stromů B.3.1 Dendrologický průzkum metodika Datum rekognoskace: únor - Použité měřící pomůcky: obvodové a průměrovací arboristické pásmo 5m, kovová lesnická průměrka, elektrooptický výškoměr Haglöf, digitální fotoaparát Cannon SD 700 IS. Evidence dřevin V mapové příloze je každý jednotlivý strom vyznačen symbolem stromu v místě kmene a evidenčním číslem, které odpovídá evidenčnímu číslu stromu v tabulkových podkladech. Porosty keřů a náletový porost byly také zakresleny do map současného stavu. Polohopis Mapová část všechny hodnocené stromy jsou zakresleny do mapy v měřítku. Měřítko je na každém výkresu viditelně vyznačeno. Poloha dřevin byla odměřena od pevných geodeticky zaměřených bodů. Fotodokumentace Fotodokumentace byla pořízena během terénního průzkumu na začátku roku Všímá si jak celkových pohledů a průhledů zájmovým územím, tak jednotlivých skupin či přímo některých detailů jednotlivých stromů. Taxonometrie U všech evidovaných dřevin bylo provedeno zaměření a stanovení taxonometrických hodnot taxon, varieta, průměr kmene a koruny, procentický objem koruny, výška stromu, stupeň věkovitosti. Bodovým hodnocením byly určeny další parametry dřeviny (fyziologická vitalita, biomechanická vitalita, sadovnická hodnota). Popis významu naměřených hodnot, bodové škály apod. jsou vysvětleny v Legendě k inventarizačním tabulkám řazené před tabulkou evidence a vyhodnocení stromů. Strom č. 2 s tlakovým větvením dvou kosterních větví Strom č. 3 s přehoustlou korunou 10

11 B.3.2 Dendrologický průzkum - vyhodnocení Základní popis situace Celkem bylo hodnoceno 20 ks dřevin soliterní stromy nebo skupiny zapojených keřů a stromů. Jedná se o dva remízky, jednu skupinu stromů a 17 soliterních stromů. Remízky jsou zarostlé převážně náletovými dřevinami a několika vzrostlými stromy druhu topol osika a vrba jíva. keře a nálety tvoří předvším vrba bílá, dub letní, trnka obecná, bez černý, třešeň ptačí, růže šípková, vrba jíva a topol osika. Skupinu stromů na konci cyklostezky v části C tvoří stromořadí vzsazených vzrostlých topolů Populus canadensis. Soliterní stromy tvoří staré švestky a dospívající jedinci lípy srdčité ve stromořadí u osady Vysočany. Tyto lípy jsou většinou obrostlé výmladky u báze kmene, mají přehoustlou korunu a často také tlakové větvení kosterních větví. Vhodným a odborným arboristickým zásahem je možné výrazně posílit životaschopnost a provozní bezpečnost těchto stromů. Strom č švestka domácí - je silně poškozený a navrhujeme ji odstranit. Podrobný zákres současného stavu je v mapových přílohách. Vizuální popis znázorňuje přiložená fotografická dokumentace. Následující text a tabulka Evidence a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin shrnuje poznatky zevrubného průzkumu a ohledání na místě a vytyčuje způsob a rozsah navrhovaných arboristických opatření. Návrh arboristických opatření Na základě podrobného dendrologického průzkumu a vyhodnocení zdravotního stavu dřevin z hlediska biologického i z hlediska provozní bezpečnosti na stanovišti byly stanoveny konkrétní sanační práce pro jednotlivé stromy. Navrhujeme zachovat a ošetřit perspektivní stromy - lípy srdčité ve stromořadí za osadou Vysočany. Odumírající strom č. 18 navrhujeme odstranit. U zmíněných lip navrhujeme provést ošetření detailním zdravotním řezem, tzn. odstranění většiny větví nemocných, mrtvých, nevhodně rostoucích, neperspektivních nebo patologických a odstranění všech suchých větví hrozících pádem a poraněním osob či majetku v celém objemu koruny. U stromů, v situacích, kdy se díky růstovým defektům v koruně vyskytuje tlakové větvení kosterních větví, navrhujeme redukční řez jedné kosterní větve tak, aby došlo k posílení funkce hlavní terminální větve ak potlačení růstu větve vedlejší a tím byla časem toruna stabilizována a byla zajištěna provozní bezpečnost i do budoucna. U všech vybraných stromů se jedná o odborně poměrně náročné arboristické zásahy, které je nutno provádět také s velkou opatrností a ohledem na provoz v okolí stromů. Je nutno brát v úvahu především výskyt pozemních komunikací se silničním i pěším provozem. Tyto odborně provedené zásahy by měly zajistit dlouhodobou životnost ponechaných perspektivních stromů, zlepšení jejich zdravotního stavu a provozní bezpečnosti a také k vytvoření optimálních podmínek pro výsadbu nových dřevin. Tím dojde k vytvoření podmínek pro jejich dlouhodobou existenci a tedy i k zachování, resp. zvýšení biodiverzity a ekologické stability krajiny v zájmovém území a jeho okolí. 11

12 Legenda k inventarizační tabulce evidence dřevin Položka kategorie Jednotka hodnota Popis obsahu Evidenční číslo Číslo jedince dle mapového podkladu Taxon Český nebo latinský název druhový Objem koruny % Objem zbytkové koruny v % oproti ideálnímu objemu koruny Výška stromu m Výška jedince od paty kmene k vrcholu terminálu Průmě r koruny m Idealizovaný průměr půdorysného průmětu koruny Průmě r kmene cm Průměr kmene v náměrné výšce 1,3 m Obvod kme ne cm Obvod kmene v náměrné výšce 1,3 m Báze koruny m Úroveň spodní roviny koruny nad terénem 1 nově vysázený (klíčící) jedinec 2 ujatý/uchycený jedinec 3 stabilizovaný dospívající jedinec 4 dospělý jedinec 5 starý jedinec 6 dožívající jedinec 0 Žádná vitalita, organismus odumřelý 1 Silně snížená vitalita, četný výskyt patogenů 2 Středně snížená vit., jedinec je schopný dlouhodobé existence 3 Mírně snížená vitalita a zanedbatelná poranění 4 Optimální vitalita bez viditelných poruch 0 Žádná vitalita, jedinec ve stadiu statické destrukce 1 Silně snížená vit., evidentní defekty, silně snížená pevnost dřeva 2 Středně snížená vit., poškození lze napravit vhodným zásahem 3 Mírně snížená vitalita s malými defekty 4 Optimální vitalita, jedinec bez komplikací 5 Dřeviny velmi hodnotné, plně vitální a dlouhodobě perspektivní 4 3 Dřeviny nadprůměrně hodnotné, dlouhodobě perspektivní Dřeviny průměrně hodnotné, středně až dlouhodobě persp. Dřeviny podprůměrně hodnotné, snížená vitalita, krátkodobá existence Dřeviny velmi málo hodnotné, zásadně snížená vitalita, neperspektivní Dřeviny již odumřelé, či zásadně poškozené Kategorie věkovitosti stromu Vitalita fyziologická (hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska fyziologické kondice) Vitalita biome chanická (hodnota sledující zdravotní stav jedince z hlediska statické a mechanické stability živých pletiv a jejich vlastností) Sadovnická hodnota

13 Legenda k inventarizační tabulce evidence dřevin pokračování RV Prosté směrové kácení dřevorubecky Rizikové kácení stromolezeckou technikou postupné kácení stromu ve ztížených podmínkách se spouštěním částí kmene a koruny Výchovný řez RR Redukční řez 0a Káce ní 0b RL-LR Redukční řez lokální redukce z důvodu stabilizace RL-SP Redukční řez lokální redukce směrem k překážce RL-RO Redukční řez obvodová redukce koruny Ře z RB Bezpečnostní řez RZ Zdravotní řez RT Tvarovací řez RS Sesazovací řez ponechání torza kmenového válce RT-HL Tvarovací řez - pravidelný řez na hlavu RT-CP Tvarovací řez - pravidelný řez na čípek Tvarovací řez - znovuzapěstování přerostlého tvarovacího řezu (se RT-ZZ selektivním ponecháním delších výhonů nad původní úrovní tvarování) Bez zásahu N Bezpečnostní vazba v koruně BV BV-VD Bezpečnostní vazba dynamická nepředpojatá BV-VS Bezpečnostní vazba statická předpojatá Vázání X/Y/Z Výška umístění vazby / délka popruhů a lan /počet vazeb Konzervační ošetření dutiny KD Arbosanace PPK Konzervační ošetření plošného poškození BZV Odstranění výmladků na bázi kmene MYC Odstranění náletů mýcení v blízkosti kmene ZD Zastřešení dutiny Popis technologií navrhovaných arboristických opatření Kácení stromů Pokácení stromu s rozřezáním a odstraněním větví a kmene, rozřezání na metry, naložení na dopravní prostředek a odvoz dřeva do vzdálenosti do 10 km. Větve o průměru menším než 6 cm budou seštěpkovány a získaná štěpka bude naložena na dopravní prostředek a odvezena na předem určené místo ve vzdálenosti do 10 km. Kácení stromů rostoucích v blízkosti jiných perspektivních stromů musí realizovat odborná arboristická firma pomocí proškolených pracovníků s certifikátem ETW nebo podobným. 13

14 Odstranění pařezu Odstranění pařezu pokáceného stromu i s náběhovými kořeny odfrézováním do hloubky 200 až 600 mm tak, aby byl odstraněn zbytek pařezu, příp. kůlového kořenu a stanoviště bylo připravené na další terénní úpravy, např. na výsadby nových stromů. Odstranění pařezu i s kořeny může být provedeno i mechanicky jinou technikou, za stejných podmínek uvedení terénu do "původního" stavu, tzn. že vzniklá jáma bude zasypána ornicí a terén urovnán a mírně zhutněn, příp. bude na místě obnoven trávník pokud se pařez nachází v travnaté ploše. Do odstranění pařezů je tedy nutné započítat i dodávku zeminy potřebné pro zasypání jámy a konečnou úpravu terénu. Odstranění pařezu se počítá včetně úplného odstranění dřevní hmoty a její konečná zákonem povolená likvidace a odstranění a konečná likvidace štěpky a materiálu po frézování pařezu a úklid okolního terénu. Řez stromů Řez stromů realizovaný s využitím výškové techniky (hydraulická plošina či stromolezecká technika) spolu s přemístěním odstraněných větví na vzdálenost do 20 m a složením na hromady, dále s naložením na dopravní prostředek a odvozem na určené místo do vzdálenosti do 10 km. Větve o průměru menším než 6 cm budou seštěpkovány a získaná štěpka bude naložena na dopravní prostředek a odvezena na předem určené místo ve vzdálenosti do 10 km. Řez dřevin a instalace bezpečnostních vazeb v korunách stromů budou prováděny v souladu s oborovým standardem SPPK A Řez stromů (tematická řada A standardů péče o přírodu a krajinu, Řez dřevin bude provádět kvalifikovaná osoba odborně způsobilá k této činnosti s certifikátem ETW nebo obdobným. Stručná charakteristika základních druhů řezů RV - Výchovný řez - řez mladého stromu za účelem zapěstování jeho koruny. Cílem je založení tvarově charekteristické koruny pro daný druh či kultivar a přizpůsobení funkčním požadavkům stanoviště (např. úpravou podchodné, podjezdné výšky, redukcí koruny směrem k budovám, veřejnému osvětlení či jiným překážkám.). Odstranění výhonů (osy) konkurenčních (zvláště vidlice), výhonů se zarostlou kůrou, křížících a otírajících se, poškozených a nemocných, vytvářejících přesleny. Příp. odstranění spodních větví k zajištění dostatečně vysoké báze koruny neomezující provoz na okolních pozemcích, postupně, jak strom přirůstá, při udržení poměru výšky kmene k výšce koruny přibližně 60 : 40. RK - Komparativní (srovnávací) řez - cílem komparativního řezu je vytvořit podmínky pro dosažení funkční rovnováhy kořenového systému a asmilačního aparátu v koruně stromů a obvykle se provádí při výsadbě stromů. Přednostně se odstraňují poškozené větve a výhony a dále ostatní větve dle definice výchovného řezu, případně je možné pokračovat proředěním korunky. V odůvodněných případech je možné vedle vyřezání celých větví a výhonů také některé postraní větve zakrátit. RZ - Zdravotní řez - řez zaměřený na řešení zdravotního stavu stromu. Cílem je zabezpečení dlouhodobé funkce a perspektivy stromu s udržením jeho dobrého zdravotního stavu, vitality a provozní bezpečnosti. Odstraňují se především větve suché, vitalitně oslabené, nevhodné z hlediska architektury koruny, křížící se, infikované či napadené škůdci, rizikové z hlediska provozní bezpečnosti. To vše při zachování charakteristického habitu daného taxonu. Zdravotní řez primárně řeší cíle řezu bezpečnostního. RB - Bezpečnostní řez odstraňování suchých větví s průměrem nad (3) 5 cm vč., (stabilizace) odlehčení větví se zřetelnými staticky významnými defekty, které bezprostředně ohrožují provozní bezpečnost. Odstraňování větví zavěšených či zlomených. Neřeší komplexní statické poměry celého stromu (možnost vývratu, zlomu kmene či velkých kosterních větvení). RR - Redukční řez řez zmenšující objem koruny nebo zakracující větve. Nezahrnuje řez zdravotní. Zásah musí být proveden citlivě při zachování druhově charakteristického habitu ošetřovaného jedince a maximálním přizpůsobení velikosti a tvaru koruny funkčním požadavkům stanoviště. Jde o redukci koruny v rozsahu, kdy lze ještě významně uplatnit zakracování os na tažné větve. Habitus může být již významně pozměněn, avšak nedochází k jeho totální destrukci. Provádí 14

15 se za účelem stabilizace stromu snížením těžiště koruny, nebo k omezení koruny směrem k překážce nebo za účelem upravy podchodné / podjezdné výšky. RL - Redukční řez lokální RL - LR - Lokální rekukce z důvodu stabilizace, odlehčení nebo symetrizace části koruny RL - SP - Lokální redukce směrem k překážce, docílení odstupové vzdálenosti definované zákonem, normou apod. RL - PV - Úprava průjezdného a průchozího profilu RO - Redukce obvodová - především ve svrchní třetině koruny, u dospělých stromů SSK - Stabilizace sekundární koruny RS - Řez sesazovací - hluboká redukce primární koruny na kosterní větve nebo až na kmen v případech, kdy hrozí statické selhání stromu OV - odstranit výmladky u báze kmene B.4 Návrh výsadeb Hlavní navrhovaná opatření spočívají ve výsadbě nových listnatých stromů, vhodných do místních podmínek. Jedná se o taxony domácích druhů dřevin, které se běžně vyskytují v přírodních ekosystémech v daných geografických podmínkách. Výběr jednotlivých druhů byl také učiněn s ohledem na potřeby zpěvného ptactva, hmyzu a drobných savců, tzn., že založením uvedených výsadeb by mělo dojít k výraznému zvýšení druhové rozmanitosti nejen rostlinstva, ale také ostatních druhů živých organismů. Výběr druhů a typů nových rostlin však také musí být podřízen bezpečnosti provozu na okolních komunikacích a způsobu užívání okolních pozemků. Proto bylo na pozemcích s dostatečným prostorem vzhledem k tělesu cyklostezky, vozovky silnice II. třídy i vedení sítí technického vybavení navrženo vysázet jednostranné javorové stromořadí mezi cyklostezkou a polem orné půdy, jež bude doplněno výsadbu stromů malého vzrůstu - hlohů obecných (Crataegus laevigata) a jeřábů obecných (Sorbus aucuparia) a ovocných stromů - švestka a jeřáb obecný sladkoplodý (Prunus domestica, Sorbus aucuparia kv. Edulis) na druhé straně cyklostezky - mezi silničním příkopem a cyklostezkou tak, aby nedocházelo ani v budoucnu k narušování samotného tělesa cyklostezky anebo k ohrožení lidí pohybujících se po cyklostezce nebo po silnici. Spon výsadby javorů klenů (Acer pseudoplatanus) ve stromořadí bude 15m. Spon výsadby hlohů bude 12 m a spon výsadby ovocných stromů bude 15 m, kvůli požadavku města na nezastínění cyklostezky zjižní strany. Do stromořadí stávajících lip bude na volná místa doplněno několik nových lip srdčitých (Tilia cordata). Dvě lípy budou také vysazeny v části B u instalovaného kříže mezi cyklostezkou a silnicí. V remízku v části A bude do volné plochy vysazen jeden dub letní (Quercus robur). Umístění jednotlivých dřevin, stávajících i navrhovaných, je upřesněno v grafické části projektu a specifikace sazenic a technologie v kapitole B.5. Seznam navrhovaných rostlin: Latinský název Český název Acer pseudoplatanus Javor klen Crataegus laevigata Hloh obecný Prunus domestica Švestka domácí Quercus robur Dub letní Sorbus aucuparia Edulis Jeřáb obecný sladkoplodý Sorbus aucuparia Jeřáb obecný Tilia cordata Lípa srdčitá Celkový počet stromů k výsadbě: Počet Spon (m) m 15 m min. 10 m 15 m 10m min. 10 m 15

16 B.5 Zásady realizace a údržby - technologie výsadeb Před zahájením výsadeb je nutné pořídit aktuální vyjádření správců sítí technického vybavení a dále se řídit jejich podmínkami. Aktualizaci vyjádření pořídí obec a vytýčení sítí zajistí dodavatel. Doporučený technologický postup výsadeb je následující: 1. Vytýčení umístění jednotlivých stromů. 2. Výsadba alejových listnatých stromů Sazenice javorů, lip, dubů a hlohů budou typu alejový strom s balem o obvodu kmene cm. Průměr balů u stromů s obvodem kmene cm bývá cm. Velikost výsadbové jámy je 0,9 x 0,9 m s hloubkou 0,7 m. Objemy jamek pro alejové stromy budou tedy 0,4-1,0 m3. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky tak, jak byly pěstovány ve školce. Na dno jámy se dosype a sešlape původní země promísená v poměru 1 : 1 s vrchní ornicí tak, abychom dostali potřebnou výsadbovou hloubku. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme promísenou zeminou a urovnáme terén v okolí kmene do tvaru mělké misky o průměru přibližně 1m. Do jámy se přidá 200 g půdního kondicionéru, který má schopnost nasáknout vodu v době zálivky a postupně ji uvolňovat do kořenového systému v době sucha. Při výsadbě provedeme úměrnou redukci koruny výchovný / komparativní řez v koruně vysazovaného stromu. Nesmí být odstraněn terminální výhon kmene a strom si musí zachovat přirozený, příp. požadovaný tvar koruny daného taxonu. Na kmen instalujeme rákosovou rohož (180 cm šíře 0,5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2,5 m a průměru 7-10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Každý strom bude ochráněn proti okusu a poškození zvěří lesnickým uzlovým pletivem typu Ursus/Agritex nebo jiným podobným se stejnými ochrannými a pevnostními vlastnostmi o výšce min. 160 cm (2bm / 1 strom). Pletivo je nutno připevnit na několika místech ke kůlům a mírně přihrnout zeminou, což je zajištění proti vyzvednutí zvěří. Kůly a pletivo je nutné pravidelně každý rok kontrolovat a po 5-6 letech odstranit. Okolí kmene každého vysazeného stromu bude zamulčováno drcenou borkou v ploše přibližně 1 m2. 3. Výsadba ovocných stromů Budou použity sazenice typu vysokokmen prostokořenné se založenou korunou ve výšce 180 cm nad zemí, tradiční krajové odrůdy ovocných dřevin dle aktuální nabídky. Velikost výsadbové jámy je 0,6 x 0,6 m s hloubkou 0,5 m. Objemy jamek pro ovocné stromy budou 0,125 až 0,4 m 3. Stromy se sází přibližně do stejné hloubky, tak jak byly pěstovány ve školce. Do jámy se přidá 100 g půdního kondicionéru. Po usazení stromu v jámě bal obsypeme zeminou a urovnáme terén v okolí kmene stromu do tvaru mělké misky o průměru přibližně 0,7m. Tento postup je zvláště důležité dodržet při výsadbě ve svahu! Při výsadbě provedeme úměrnou redukci koruny výchovný řez v koruně vysazovaného stromu. Na kmen instalujeme rákosovou rohož (160cm šíře 0,5 m / 1 strom) proti odpařování vody a proti mechanickému a mrazovému poškození. Strom ukotvíme třemi dřevěnými kůly o délce 2 m a průměru 5-10 cm s doplněním třemi dřevěnými příčkami a úvazkovou páskou (3bm/1 strom). Každý strom bude ochráněn proti okusu a poškození zvěří pletivem typu Ursus / Agritex nebo podobným se stejnými ochrannými a pevnostními vlastnostmi o výšce min. 160 cm (2bm / 1 strom). Pletivo musí být zvoleno a instalováno tak, aby nedocházelo k poškozování kmene nebo větví koruny stromu větrem. Pletivo je nutno připevnit na několika místech ke kůlům a založit pod povrch země, aby mezi zemí a pletivem nevznikala mezera. Okolí kmene každého vysazeného stromu bude zamulčováno drcenou borkou v ploše přibližně 1 m 2. Kůly a pletivo je nutné pravidelně každý rok kontrolovat a po 5-6 letech odstranit. 4. Důkladné zavlažení rostlin - 50 l vody na jeden strom. Všechny sazenice a osiva budou dodány v kvalitě odpovídající českým technickým normám: ČSN Osivo a sadba. Sadba okrasných dřevin ČSN Výpěstky okrasných dřevin. Společná a základní ustanovení 16

17 Výsadbové práce budou prováděny v souladu s následujícími normami: ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Práce s půdou ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Rostliny a jejich výsadba ČSN Technologie vegetačních úprav v krajině - Technicko-biologické způsoby stabilizace terénu. Umístění jednotlivých stromů a skupin keřů je dáno grafickou částí projektu osazovacím plánem v měřítku. Všechny práce se provádí v rovině. B.6 Agrotechnické lhůty Výsadby listnatých stromů s balem i prostokořenných se provádějí buď v jarním období před olistěním (III. až V. - v závislosti na průběhu zimy) nebo na podzim po opadu listů před zámrzem (IX. až XII.). Plánovaný řez listnatých stromů se provádí v předjaří (březen) nebo v létě (červenec až polovina srpna). Komparativní řez provádíme při výsadbě. Odstranění kůlů se provede na jaře nejpozději v 6.-tém roce po výsadbě. B.6 Škody na porostech - ochrana porostů Pokud dojde v budoucnu k poškození nově založených výsadeb stromů lidskou činností úmyslně nebo z nedbalosti a ne na základě přírodních a povětrnostních podmínek, pak celou vzniklou škodu na porostech v hodnotě odpovídající stavu v době poškození plně nahradí ten, kdo tuto škodu způsobil. C.8 Výkaz výměr - indikátory Celkový počet nově vysázených stromů ks Celkový počet zakládaných krajinných prvků.. 1 ks Celková délka zakládaných liniových krajinných prvků 860 m D. Seznam literatury a použitých pramenů: Culek M. a kol., 1996, Biogeografické členění ČR, ENIGMA Praha Demek J a kol., 1987, Hory a nížiny Zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Dostál J., 1989, Nová květena ČSSR, ACADEMIA Praha Hejný S., Slavík B. a kol., 1988, Květena ČSR, ACADEMIA Praha Chytrý M., Kučera T., Kočí M. a kol., 2001, Katalog biotopů ČR, AOPK ČR, Praha Neuhäuslová Z. a kol., 1998, Mapa potenciální přirozené vegetace ČR, ACADEMIA Praha Quitt E.,1971, Klimatické oblasti Československa, Stud.geogr.fasc.16,Geografický ústav ČSAV Brno Vejnar Z. a kol., 1987, Geologická mapa 1: s vysvětlivkami, ÚÚG, ČÚGaK Praha Vlček V. a kol., 1984, Vodní toky a nádrže-zeměpisný lexikon ČSR, ACADEMIA Praha Interakční mapa dotčených k.ú. na 17

18 F. Grafická část Výkresy návrhu výsadeb se zakreslením stávajících hodnocených dřevin - Celkový přehled v měřítku 1: Detaily výsadeb v měřítku 1:700, List č.1 a List č. 2 a List č. 3 G. Tabulková část Položkový výkaz výměr 18