Úřad práce v Plzni ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI. Rok 2006

Transkript

1 Úřad práce v Plzni ANALÝZA STAVU A VÝVOJE TRHU PRÁCE V PLZEŇSKÉM KRAJI Rok 2006 ÚP PM VEŘ, ved. OTP,

2 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE...3 I.1 ÚVOD SPECIFIKACE KRAJE, ZÁKLADNÍ INFORMACE...3 I.2 EKONOMICKÁ, SOCIÁLNÍ A DEMOGRAFICKÁ SITUACE...4 I.3 SILNÉ STRÁNKY KRAJE...6 I.4 SLABÉ STRÁNKY KRAJE...6 II. ZAMĚSTNANOST...7 II.1 CELKOVÁ ZAMĚSTNANOST...7 II.2 VOLNÁ PRACOVNÍ MÍSTA...8 III. NEZAMĚSTNANOST...12 III.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI...12 III.2 TOK NEZAMĚSTNANOSTI...15 III.3 STRUKTURA UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ (VZDĚLÁNÍ, VĚK, DÉLKA EVIDENCE, KZAM)...19 III.4 VYBRANÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ...29 III.4.1 Absolventi škol a mladiství...29 III.4.2 Osoby se ZP, resp. se ZPS...31 III.5 OHROŽENÉ MIKROREGIONY V JEDNOTLIVÝCH OKRESECH...33 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE...39 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI...41 V.1 VYNALOŽENÉ FINANČNÍ PROSTŘEDKY NA APZ...41 V.2 NOVĚ VYTVOŘENÁ PRACOVNÍ MÍSTA V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH NÁSTROJŮ APZ...42 V.3 REKVALIFIKACE...43 VI. PROGNÓZA VÝVOJE TRHU PRÁCE V DALŠÍM OBDOBÍ...44 VI.1 PŘEDPOKLÁDANÝ VÝVOJ VE VAŠEM KRAJI OČEKÁVANÉ OVLIVŇUJÍCÍ CELOREPUBLIKOVÉ A MÍSTNÍ FAKTORY...44 VI.2 NEJVÍCE OHROŽENÉ SKUPINY UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ A SITUACE V NEJOHROŽENĚJŠÍCH MIKROREGIONECH...55 VI.3 DVĚ VARIANTY MOŽNÉHO VÝVOJE NEZAMĚSTNANOSTI VII. DOPORUČENÍ...61 Zpracoval: Tomáš Moravec, DiS. na základě podkladů jednotlivých úřadů práce Plzeňského kraje, ČSSZ, ČSÚ a Útvaru koncepce a rozvoje města Plzně. Úřad práce v Plzni 2

3 I. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA KRAJE I. 1 Úvod specifikace kraje, základní informace tvoří sedm okresů: Domažlice, Klatovy, Plzeň město, Plzeň jih, Plzeň sever, Rokycany a Tachov. Má 501 obcí, jeho rozloha činí km 2. V roce 2006 žilo v Plzeňském kraji obyvatel, z toho 51 % představovaly ženy. V sídelním městě kraje Plzni žilo ke stejnému období osob, což je zhruba 30 % obyvatel celého kraje. V Plzeňském kraji si udržuje dominantní postavení průmysl. Hlavním průmyslovým centrem je okres Plzeň město, průmyslové podniky jsou však lokalizovány i v sousedních okresech, především v blízkosti větších sídel. V Plzni je jedna z největších průmyslových zón v ČR Městský industriální park Borská pole, která přilákala významné zahraniční investory. V této lokalitě bylo ke konci roku 2006 vytvořeno přibližně pracovních míst. Do konce roku 2007 by zde mělo být zaměstnáno odhadem osob. V kraji rovněž existuje i řada dalších zón menšího rozsahu - např. Stod, Holýšov, Rokycany, Klatovy, Dobřany. Další rozvojové zóny jsou momentálně ve fázi příprav, popř. záměrů. Zbývající části kraje mimo spádová území okresních měst a větších sídel jsou orientované především zemědělsky, případně rekreačně. Sídelní město Plzeňského kraje je rovněž důležitým střediskem kultury a vzdělávání. V Plzni je soustředěno celkem 43 % vzdělávacích zařízení z celé sítě středních škol v Plzeňském kraji. Vysoké školy se nachází pouze v Plzni. má strategickou polohu na dopravním spojení mezi východní a západní Evropou. Úřad práce v Plzni 3

4 Zdroj: Portál Plzeňského kraje I. 2 Ekonomická, sociální a demografická situace Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Plzeňském kraji činila v čtvrtletí roku Kč. V porovnání se stejným obdobím předešlého roku došlo k růstu průměrné měsíční mzdy a to o Kč. je podle výše této mzdy na pomyslném třetím místě v rámci všech krajů ČR. Údaje za celý rok 2006 za nejsou v současné době k dispozici. Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v Plzeňském kraji ve 3. čtvrtletí roku 2006 celkem osob. Úřad práce v Plzni 4

5 V porovnání se stejným obdobím předchozího roku poklesla celková zaměstnanost v kraji o osob. Nejvyšší úrovně mezd v čtvrtletí roku 2006 dosahují činnosti v oblasti výpočetní techniky ( Kč), nejnižší úrovně pak dosahuje výroba textilií a textilních výrobků (9 905 Kč). Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 5,6 %. Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel počet obyvatel celkem z toho ženy z toho věková kategorie: 0-14 let let Počet narozených dětí se v Plzeňském kraji oproti loňskému roku zvýšil a to na osob (nárůst o 399), přestože celkový počet zemřelých (5 846) rovněž poklesl (pokles o 153) byl přirozený přírůstek obyvatel záporný a činil 410 osob. Vyšší počet přistěhovalých oproti vystěhovalým (kladný rozdíl činil osob) však zajistil, že celkový populační přírůstek obyvatelstva dosáhl během sledovaného roku kladné hodnoty. Celkový populační přírůstek tedy činil osob. V roce 2006 žádný okres Plzeňského kraje nezaznamenal úbytek obyvatelstva vlivem stěhování. Největší přírůstky vykazují okresy Plzeň sever (710) a Plzeň jih (483). Řada obyvatel s dobrou životní úrovní se stěhuje do těchto okresů, kde staví rodinné domy. Je to dáno hlavně příznivější dostupností pozemků a jejich nižší cenou a zároveň nízkou intenzitou bytové výstavby Plzně. Za prací pak většinou dojíždí do Plzně. Hustota osídlení Plzeňského kraje je druhá nejnižší v ČR s hodnotou 72,9 osob na 1 km 2. Úřad práce v Plzni 5

6 I. 3 Silné stránky kraje Výhodná geografická poloha regionu pro rozvoj hospodářství Kvalifikovaná pracovní síla Tradice průmyslové výroby, oborová různorodost Zkušenosti s lokalizací investic velkých nadnárodních firem Dvě vysoké školy univerzitního typu a jedna neuniverzitního typu. Silné komplexně vybavené a dostupné sídelní město Plzeň Nadprůměrná ekonomická výkonnost sídelního města Celkově dobrá kvalita životního prostředí Nižší míra nezaměstnanosti ve vztahu k ČR a ostatním regionům Relativně hustá dopravní síť s napojením na sousední státy Bohatý přírodní a kulturně historický potenciál I. 4 Slabé stránky kraje Rozdíly v rozložení ekonomických subjektů a výkonnosti ekonomiky Nedostatečná vybavenost rozvojových ploch technickou infrastrukturou Nízká mobilita obyvatel způsobená nedostatečnou nabídkou bydlení a drahou dopravou Nízká hustota obyvatelstva, velké venkovské oblasti Nedostatečné kapitálové zdroje pro rozvoj podnikání Špatná dopravní obslužnost a úroveň služeb na venkově a v příhraničí Nedokončená restrukturalizace některých velkých podniků Nesoulad mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce Nedostatečná a málo účinná podpora malého a středního podnikání Úřad práce v Plzni 6

7 II. ZAMĚSTNANOST II. 1 Celková zaměstnanost Vývoj počtu zaměstnavatelů Zaměstnavatelé stav k zaměstnavatelé se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnavatelé v drobném a středním podnikání (se stavem do 25 zaměstnanců) celkový počet zaměstnavatelů Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci a OSVČ stav k zaměstnanci u firem se stavem nad 25 zaměstnanců zaměstnanci u drobných a středních firem (se stavem do 25 zaměstnanců) osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) celková zaměstnanost (zaměstnanost u firem všech velikostních kategorií + OSVČ) Počet velkých organizací oproti roku 2005 mírně vzrostl, avšak došlo k poklesu počtu jejich zaměstnanců. Počet malých organizací oproti minulému roku mírně poklesl, snížil se také počet osob v nich zaměstnaných. V porovnání s rokem 2005 mírně klesl počet osob samostatně výdělečně činných. Celkový počet zaměstnavatelů v kraji se mírně snížil, zároveň tak poklesla i celková zaměstnanost v Plzeňském kraji. Úřad práce v Plzni 7

8 II. 2 Volná pracovní místa Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání ISCED97 uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo uchazeči volná místa uchaz./ 1 místo bez vzdělání a neúplné základní , ,9 základní vzdělání , ,5 nižší střední vzdělání , ,8 nižší střední odborné , ,8 střední odborné s výuč.listem , ,8 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu , ,7 ÚSV , ,0 ÚSO s vyučením i maturitou , ,5 ÚSO s maturitou (bez vyučení) , ,3 vyšší odborné vzdělání , ,5 bakalářské vzdělání , ,6 vysokoškolské , ,9 doktorské , ,0 celkem , ,5 Vývoj počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo v letech po č et uchaze čů I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. období Úřad práce v Plzni 8

9 Struktura VPM podle požadavků na vzdělání k % 1% 0% 0% 3% 1% 0% 10% 0% 30% 0% 55% 0% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Z hlediska vzdělání bylo v Plzeňském kraji evidováno nejvíce volných pracovních míst pro uchazeče se středním odborným vzděláním (s výučním listem) a základním vzděláním, naopak nejméně míst měly úřady práce pro uchazeče s doktorským vzděláním, dále pro uchazeče s nižším středním, nižším středním odborným, středním nebo středním odborným (bez maturity i výučního listu) vzděláním, a také pro uchazeče s vyšším odborným a bakalářským vzděláním. Velký zájem ze strany zaměstnavatelů byl během roku 2006 o kvalifikované technické profese, hlavně ve strojírenství svářeč, kovodělník, zámečník. V ostatních profesních skupinách se situace liší podle charakteru jednotlivých okresů. Odborné technické profese (svářeči, obráběči, programátoři) jsou žádané většinou v celém kraji, především v průmyslové části regionu v Plzni a okolí. Zájem zde byl rovněž o Úřad práce v Plzni 9

10 dělníky v elektrotechnice, obsluhu montážních linek, střední zdravotnický personál. Dále můžeme v kraji vysledovat nedostatek vhodných pracovních míst pro osoby s ZP. V okrese Plzeň město se v současné době špatně obsazují místa obsluhy automatických montážních linek a dlouhodobě také pozice pokladních v hypermarketech. Ze strany uchazečů není dostatečný zájem ani motivace, což zaměstnavatelé řeší zaměstnáváním občanů Slovenské republiky nebo zaměstnáváním cizinců mimo země EU. Dále zde můžeme vysledovat dlouhodobý nedostatek uchazečů na pozice svářečů, obráběčů a v podobných strojírenských profesích. Úřad práce Plzeň jih zaznamenal v roce 2006 největší poptávku ze strany zaměstnavatelů o profese řidič, obráběč kovů, zámečník, svářeč, truhlář a zedník. Oproti tomu malý zájem zaměstnavatelů je po profesích administrativní pracovník, kuchař a prodavač. V roce 2006 byl v okrese Plzeň sever opět největší zájem o dělnické profese (zámečník, svářeč, kovodělník). Stále se zvyšuje poptávka po kvalifikované pracovní síle v oblasti stavebnictví (zedník), dřevozpracující výrobě (truhlář) a dopravě (řidič nákladních automobilů). Nedostatek volných míst je již tradičně v administrativě, chybí i místa pro účetní. Nedostatek volných míst je i pro automechaniky a keramiky. V okrese Domažlice patří mezi nejčetněji hlášená volná pracovní místa zejména zámečník, soustružník, svářeč, kuchař, číšník, prodavač, pomocný dělník v průmyslu. Naopak nejvíce chybí volná místa pro administrativní práce, účetní a uklízečské práce. Úřad práce v Plzni 10

11 V okrese Klatovy je v současnosti stále zájem o profese, které nacházejí uplatnění v sousední SRN. Jsou to zejména profese zedník, kuchař, číšník, zámečník a uklízečka. Stoupá zájem i o ošetřovatelky. Stále trvá zájem o profesi uklízečka a pokojská. Úřad práce Rokycany zaznamenal největší zájem o zámečníky, soustružníky, číšníky, servírky, kuchaře, prodavače, řidiče nákladních automobilů a zaměstnance na obsluhu různých průmyslových zařízení. Nedostatek volných míst je tradičně pro všechny profese v ekonomických oborech jako jsou administrativa, obchod či management. V okrese Tachov zaznamenáváme opět vysokou poptávku po profesích ve strojírenství (kovodělník, zámečník, svářeč) a ve směnných provozech (skladník). Naopak nedostatek míst byl zejména pro středoškoláky ekonomických a přírodovědných oborů. A rovněž pro vysokoškoláky. Úřad práce v Plzni 11

12 III. NEZAMĚSTNANOST III. 1 Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Počet uchazečů o zaměstnání činil v Plzeňském kraji k celkem osob. Míra nezaměstnanosti dosáhla hodnoty 5,6 %. Vývoj nezaměstnanosti Nezaměstnaní, VPM a MN celkem stav k ženy evidovaní uchazeči o zaměstnání celkem z toho dosažitelní volná pracovní místa ) - 1) uchazeči připadající na 1 VPM 5,2 2,5-1) - 1) uchazeči pobírající podporu v nezaměstnanosti míra nezaměstnanosti (v %) 6,4 5,6 7,9 6,9 1) volná pracovní místa vhodná pouze pro ženy se z diskriminačních důvodů nesledují Vývoj počtu uchazečů a volných pracovních míst v letech po č et I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII IX. X. XI. XII. uchazeči volná místa Úřad práce v Plzni 12

13 Počty uchazečů a míry nezaměstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Region Prosinec 2006 Počet uchazečů celkem z toho dosažitelných MN v % ,6 ČR ,7 Plzeň město ,9 Plzeň jih ,0 Plzeň sever ,1 Domažlice ,1 Klatovy ,7 Rokycany ,5 Tachov ,0 Míra nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji a v ČR Tachov Rokycany Klatovy Domažlice Plzeň sever Plzeň jih Plzeň město ČR Úřad práce v Plzni 13

14 Vývoj míry nezam ěstnanosti v Plzeňském kraji v letech MN v % I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. rok 2002 rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 Míra nezaměstnanosti v Plzni - městě, Plzeňském kraji a v ČR v letech ,5 10 9,5 9 8,5 8 7,5 7 6,5 6 5,5 5 4,5 I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. XI. X. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. IV. III. V. VII. VI. VIII. IX. X. XI. XII. I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. I. III. II. IV. V. VI. VII. VIII ČR Plzeň-město IX. X. XII. XI. K se s hodnotou míry nezaměstnanosti 5,6% dostal na třetí místo pomyslného celorepublikového žebříčku. V průběhu celého roku docházelo k pozvolnému snižování míry nezaměstnanosti. Z lednových 6,7% na již zmiňovanou hodnotu 5,6% ke konci roku V meziročním srovnání pak došlo k poklesu o 0,8%. Jak nám naznačuje vývoj v počátcích roku 2007 se nejedná o náhodu, nýbrž o dlouhodoběji trvající trend. Úřad práce v Plzni 14

15 III.2 Tok nezaměstnanosti Tok nezaměstnanosti celkem ženy nově nově vyřazení umístění evidovaní evidované vyřazené umístěné za rok za rok Tok uchazečů během roku I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vy řazení umístění Během celého roku 2006 bylo nově hlášeno o uchazečů méně než v roce Vyřazených uchazečů však bylo v uplynulém roce o 373 více než v roce Umístěných uchazečů bylo v roce 2006 o méně něž v roce předešlém. Úřad práce v Plzni 15

16 Tok uchazečů během roku ŽENY I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. nově hlášení vy řazení umístění Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu. Nově hlášených žen bylo o 609 méně než předešlý rok. Vyřazených uchazeček o zaměstnání bylo v roce 2006 o 549 více než v roce 2005 a umístěných žen bylo o 647 méně než v roce předešlém. Na toku uchazečů v Plzeňském kraji se během roku 2006 projevovaly jednak obvyklé sezónní výkyvy, jednak situace významnějších zaměstnavatelů v jednotlivých okresech. Na lednovém nárůstu nově hlášených uchazečů se projevily m. j. pracovní poměry ukončené k předchozího roku. K dalšímu výraznějšímu nárůstu došlo v letních měsících a v září, kdy se již projevil příliv čerstvých absolventů škol. Ke konci roku pak přicházelo do evidencí úřadů práce více uchazečů díky ukončení sezónních prací. Úřad práce v Plzni 16

17 V okrese Plzeň město přicházeli do evidence hlavně pracovníci nekvalifikovaní a pracující ve službách a to zejména od zaměstnavatelů YAZAKI Wiring Technologies Czech s. r. o., Panasonic AVC, Reus, Tesco, Kaufland, Delvita, Fakultní nemocnice, Česká pošta, GHP Direct Mail, Schneider, aj. Zde je však obvyklým důvodem odchodů zaměstnanců přirozená fluktuace. U řady z těchto firem se jedná o práci na linkách, kde se hlavně nekvalifikovaní zaměstnanci často střídají či se jedná o práci s častými nočními směnami, popř. dochází k uvolnění zaměstnanců, kteří byli nabráni na dobu určitou v průběhu špiček a zvýšeného počtu zakázek. Z Plzeňského Prazdroje přišlo v roce 2006 do evidence zhruba 50 lidí. Důvodem propouštění byly organizační změny. Hromadné propouštění se pak v roce 2006 týkalo zejména firem REUS (40 osob), Ta Hasičská (39 osob), Plzeňská distribuce tepla (35 osob), GreenTherm (20 osob) a Happich Plzeň (19 osob). Zaměstnavatelé, od kterých přišlo do evidence úřadu práce Plzeň jih v roce 2006 nejvíce uchazečů, jsou zpravidla firmy s větším počtem pracovníků a nejedná se o snižování stavu zaměstnanců, ale spíše o přirozenou fluktuaci (např. KS Katalog Servis s.r.o., MD Elmont spol. s r.o., LASSELSBERGER a.s., Psychiatrická léčebna Dobřany). Vzhledem k tomu, že část obyvatel z okresu Plzeň - jih dojíždí za prací do Plzně, někteří uchazeči přicházejí i z plzeňských podniků a organizací (např. Yazaki Wiring Technologies Czech s.r.o., Panasonic AVC Networks Czech, s.r.o., Plzeň). Noví uchazeči přišli do evidence i z podniků s celorepublikovou působností (např. České dráhy a.s.). Přibližně 50% nezaměstnaných v okrese Plzeň-sever tvoří dlouhodobě evidovaní uchazeči. Mezi hlavní příčiny dlouhodobé nezaměstnanosti můžeme zařadit zejména nevhodnou popř. nedostatečnou kvalifikaci uchazečů, nižší dopravní obslužnost některých lokalit okresu, zdravotní problémy uchazečů a také dlouhodobé návyky, Úřad práce v Plzni 17

18 neboť řada uchazečů dlouhá léta pracovala stále v jednom podniku a o práci přišli v důsledku organizačních změn. Tito uchazeči jednak patří do vyšších věkových kategorií a jednak mají velké problémy adaptovat se na nové pracovní prostředí. V okrese Domažlice docházelo rovněž u řady podniků k uvolňování zaměstnanců z organizačních důvodů a přirozené fluktuaci. Mezi další uvolňované patří stejně jako v ostatních okresech sezónní pracovníci. A samozřejmě na nárůstu počtu nově hlášených uchazečů se v měsících srpnu a září podíleli nemalou měrou absolventi škol. V roce 2006 se na úřadě práce Klatovy zaevidovalo osob, což značí, že průměrně se zaevidovalo 470 lidí měsíčně. Oproti tomu vyřazených bylo 6 133, tedy o 441 více než v roce Měsíční průměr vyřazených uchazečů tak činil 511 osob. Ve sledovaném období došlo v okrese Rokycany k poklesu nezaměstnanosti. Důvodem bylo zejména malé množství evidovaných uchazečů a dostatečný zájem zaměstnavatelů tyto uchazeče zaměstnávat. Od dubna se začal projevoval tradiční sezónní cyklus vývoje nezaměstnanosti. Nejvíce uchazečů je umísťováno do automobilového a strojírenského průmyslu a zároveň z těchto odvětví přichází do evidence nejvíce uchazečů, čímž se potvrzuje vysoký stupeň fluktuace v tomto oboru. V okrese Tachov bylo v roce 2006 nově evidováno uchazečů, vyřazeno uchazečů, do zaměstnání nastoupilo uchazečů, z toho 478 prostřednictvím úřadu práce. Žádná firma v okrese výrazněji nepropouštěla. Úřad práce v Plzni 18

19 III.3 Struktura uchazečů o zaměstnání (vzdělání, věk, délka evidence, KZAM) Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání (ISCED 97) stav k stupeň vzdělání celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % bez vzdělání a neúplné základní 122 0, ,6 66 0,6 54 0,6 základní vzdělání , , , ,2 nižší střední vzdělání 23 0,1 17 0,1 18 0,2 13 0,1 nižší střední odborné 346 1, , , ,5 střední odborné s výuč.listem , , , ,3 stř. nebo stř.odb. bez mat. i výuč. listu 231 1, , , ,6 ÚSV 585 2, , , ,3 ÚSO s vyučením i maturitou 661 3, , , ,2 ÚSO s maturitou (bez vyuč.) , , , ,1 vyšší odborné vzdělání 106 0,5 87 0,5 75 0,7 62 0,6 bakalářské vzdělání 122 0, ,6 78 0,7 68 0,7 vysokoškolské 716 3, , , ,6 doktorské 17 0,1 12 0, celkem Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce % 1% 0% 3% 0% 1% 30% 4% 3% 1% 38% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Úřad práce v Plzni 19

20 Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2006 tvořili uchazeči se středním odborným vzděláním (38,5%), základním vzděláním (30,3%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (16,9%). Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Plzeňském kraji v roce ŽENY 20% 1% 1% 3% 0% 1% 31% 3% 3% 2% 33% 0% 2% bez vzdělání a neúplné základní nižší střední vzdělání střední odborné s výuč.listem ÚSV ÚSO s maturitou (bez vyuč.) bakalářské vzdělání doktorské základní vzdělání nižší střední odborné stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSO s vyučením i maturitou vyšší odborné vzdělání vysokoškolské Největší podíl na vzdělanostní struktuře v roce 2006, mezi ženami, tvořili rovněž uchazečky se středním odborným vzděláním (34,3%), základním vzděláním (31,2%) a úplným středním odborným vzděláním s maturitou (20,1%). Úřad práce v Plzni 20

21 Věková struktura uchazečů o zaměstnání stav k věk celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 19 let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , , let , , , ,7 nad 60 let 322 1, ,0 30 0,3 31 0,3 celkem Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce % 2% 5% 11% 16% 11% 11% 12% 10% 10% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Ve věkové struktuře tvořili stejně jako v roce 2005 největší skupinu uchazeči z věkové kategorie let (14,9%). Druhou největší skupinu tvořili uchazeči ve věku let (12,4%). Třetí nejpočetnější skupinou byli uchazeči z věkové kategorie let (12,3%). V roce 2006 došlo ke zvýšení průměrného věku uchazečů o 0,6 roku na 39,8. Úřad práce v Plzni 21

22 Věková struktura uchazečů v Plzeňském kraji v roce ŽENY 10% 0% 4% 10% 16% 10% 12% 15% 11% 12% do 19 let let let let let let let let let nad 60 let Mezi ženami tvořila největší podíl na celkovém počtu uchazečů, stejně jako v loňském roce, věková skupina let (16,3%). Druhou nejpočetnější skupinou jsou ženy ve věku let (14,8%). Mezi ženami došlo k nárůstu průměrného věku uchazeček o 0,7 roku na 39,5. Délka evidence stav k Délka evidence celkem ženy abs. v % abs. v % abs. v % abs. v % do 3 měsíců , , , ,5 3 6 měsíců , , , ,2 6 9 měsíců , , , , měsíců , , , , měsíců , , , ,5 nad 24 měsíců , , , ,8 celkem Úřad práce v Plzni 22

23 Struktura uchazečů podle délky evidence 22% 31% 13% 7% 9% 18% do 3 měsíců 3 6 měsíců 6 9 měsíců 9 12 měsíců měsíců nad 24 měsíců Struktura uchazečů podle délky evidence - ŽENY 24% 27% 14% 7% 10% 18% do 3 měsíc ů 3 6 měsíců 6 9 měsíc ů 9 12 měsíců měsíc ů nad 24 měsíců Podle délky evidence tvořili největší skupinu uchazeči, kteří byli v evidenci dobu kratší než 3 měsíce (31,3%), což je velmi kladné zjištění. Méně příjemné potom je, že druhou největší skupinu tvořili uchazeči pobývající v evidenci déle než 24 měsíců (22,0%). Stejná je situace také mezi ženami. Úřad práce v Plzni 23

24 Průměrná délka evidence (ve dnech) stav k Délka evidence celkem ženy průměrná délka evidence evidovaných uchazečů průměrná délka evidence vyřazených uchazečů Oproti roku 2005 se opět mírně prodloužila průměrná délka evidence u evidovaných uchazečů. Na rozdíl od loňského roku se však mírně prodloužila i evidence u vyřazených uchazečů. Stejná situace je i mezi ženami. Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 175 0, ,9 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci , ,4 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,1 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,5 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,8 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 429 2, ,2 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , ,9 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení , ,3 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,7 tř. 0 Příslušníci armády 12 0,1 4 0 nezadáno , ,2 celkem Úřad práce v Plzni 24

25 Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) 0% 13% 1% 4% 10% 9% 28% 14% 7% 12% 2% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Největší podíl na celkovém počtu uchazečů tvořili i v roce 2006 pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (26,7%). Druhou největší skupinu tvořili provozní pracovníci ve službách a obchodě (13,8%). Třetí nejpočetnější skupinou představují uchazeči zařazení do kategorie nezadáno (13,2%). Úřad práce v Plzni 25

26 Struktura uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY stav k KZAM abs. v % abs. v % tř. 1 Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci 46 0,4 38 0,4 tř. 2 Vědečtí a odborní duševní pracovníci 580 5, ,8 tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci v příbuzných , ,2 oborech tř. 4 Nižší administrativní pracovníci (úředníci) , ,1 tř. 5 Provozní pracovníci ve službách a obchodě , ,8 tř. 6 Kvalifikovaní dělníci v zemědělství, lesnictví a v příbuzných oborech 235 2, ,3 tř. 7 Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři 555 5, ,0 tř. 8 Obsluha strojů a zařízení 341 3, ,2 tř. 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , ,1 tř. 0 Příslušníci armády nezadáno , ,2 celkem Struktura uchazečů podle Klasifikace zaměstnání (KZAM) - ŽENY 0% 12% 0% 5% 10% 14% 29% 4% 4% 2% 20% tř. 1 tř. 2 tř. 3 tř. 4 tř. 5 tř. 6 tř. 7 tř. 8 tř. 9 tř. 0 nezadáno Mezi ženami je situace obdobná jako v celkovém počtu uchazečů. Největší skupinu tvoří pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (28,1%). Druhou skupinu tvoří opět provozní pracovníci ve službách a obchodě (19,8%). Třetí největší skupinu pak tvořili ženy zařazené do kategorie nižší administrativní pracovníci (14,1%). Úřad práce v Plzni 26

27 V okrese Plzeň město tvořili po celé sledované období nejpočetnější skupinu uchazeči z řad pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podílela skupina techničtí, pedagogičtí a zdravotničtí pracovníci. Poměrně úspěšní jsou při hledání pracovních příležitostí uchazeči ze skupiny obsluha strojů a zařízení a hlavně uchazeči z řad kvalifikovaných dělnických profesí (obzvláště ve strojírenství svářeč, zámečník, obráběč). V okrese Plzeň jih evidovali nejvíce uchazečů v profesích pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci, administrativní pracovníci, prodavači v obchodech, pomocníci a uklízeči, zedníci, kameníci, omítkáři. V evidenci úřadu práce Plzeň sever bylo nejvíce uchazečů z profese montážní dělníci montující mechanická zařízení. Velkou měrou se na celkovém počtu uchazečů podíleli rovněž prodavači v obchodech, pomocníci a uklízeči, pomocní a nekvalifikovaní montážní a manipulační dělníci. Úřad práce Domažlice evidoval největší počet uchazečů v profesích pomocní a nekvalifikovaní montážní pracovníci, pomocníci a uklízeči, prodavači v obchodech a sekretářky, sekretáři. V okrese Klatovy tvořili největší skupinu pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Mezi další výrazné skupiny patří zejména řemeslníci a provozní pracovníci ve službách a obchodě. V okrese Rokycany je nejvíce uchazečů evidováno v profesích manipulační dělník, pomocník, uklízeč, prodavač a administrativní pracovník. Poměrně značné množství je i číšníků, servírek či kuchařů. Úřad práce v Plzni 27

28 V okrese Tachov tvoří cca 39% všech uchazečů nezaměstnaní bez kvalifikace. Před vstupem do evidence pracovali většinou v lesnictví, zemědělství a jako montážní dělníci ve směnných provozech. Úřad práce v Plzni 28

29 III.4 Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání III.4.1 Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých podle stupně vzdělání stav k ISCED97 celkem ženy bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání nižší střední odborné střední odborné s výuč.listem stř. nebo stř.odb. bez mat.i výuč. listu ÚSV ÚSO s vyučením i maturitou ÚSO s maturitou (bez vyučení) vyšší odborné vzdělání bakalářské vzdělání vysokoškolské doktorské celkem Absolventi škol Tuto skupinu charakterizují dva základní problémy na trhu práce: chybějící praxe minimální uplatnitelnost v oboru Absolventi škol bez praxe nebo se vzděláním, po kterém není na trhu práce poptávka se umisťují problematicky. Špatnou situaci těchto uchazečů prohlubuje nedostatek volných pracovních míst v určitých evidenčních skupinách. Počet evidovaných absolventů škol každoročně stoupá v letních měsících a v září, kdy se na zvýšení jejich počtu projevuje příliv čerstvých absolventů škol. Někteří zaměstnavatelé naopak projevují zájem o absolventy, protože ti podle nich nejsou zatížení Úřad práce v Plzni 29

30 špatnými návyky z předchozích zaměstnání. Přesto absolventům chybí kromě zkušeností praktické dovednosti a u vyučených znalost nových technologických metod a znalost obsluhy moderních strojů a zařízení. Mladiství Tuto skupinu charakterizují dva základní problémy na trhu práce: nekvalifikovanost chybějící pracovní zkušenosti, motivace k práci, zodpovědnost Jedná se o ohroženou skupinu uchazečů, kteří jsou buď zcela bez kvalifikace a po ukončení povinné školní docházky na základní či speciální základní škole nepokračují v dalším vzdělávání či jej nedokončí. Nebo mají jen nízkou kvalifikaci, kterou získali na dvouletých učebních oborech před dovršením plnoletosti. Někdy tyto problémy prohlubuje i nevhodné sociální zázemí. Možnost jejich uplatnění na trhu práce komplikuje kromě chybějící kvalifikace a praxe řada omezení, která musí zaměstnavatelé dodržovat při jejich zaměstnávání (ohledně přesčasové práce, směnného provozu, hmotné zodpovědnosti, ŘP apod.). Proto se také pro tuto skupinu volná místa téměř neobjevují. Úřady práce v kraji se proto snaží poskytovat všem těmto uchazečům vhodné poradenské aktivity, které by zvýšily šanci na jejich uplatnění (pohovory o kvalifikaci s cílem získat uchazeče pro další vzdělávání, Job kluby kluby mladých s cílem získat základní praktické sociální a komunikační dovednosti, besedy s odborníky v oblasti pracovně právních předpisů, motivační kurzy s následnou rekvalifikací apod.). Jednotlivé ÚP v kraji vyvíjejí řadu aktivit a uskutečnily různé prezentační akce se sociálními partnery, zástupci školství a zaměstnavatelů a s dalšími organizacemi za účelem zlepšení vzájemné Úřad práce v Plzni 30

31 spolupráce a zvýšení šancí těchto uchazečů v uplatnění na trhu práce. V rámci IPS probíhají besedy se školami o zaměstnanosti a o možnostech uplatnění, využívají se nástroje APZ, Krajský úřad je pravidelně informován o nezaměstnaných absolventech v kraji. III.4.2 Osoby se ZP Vývoj počtu uchazečů osob se zdravotním postižením stav k Osoby se ZP celkem ženy osoby se ZP podíl na celkovém počtu uchazečů 15,4 17,1 15,3 16,9 z toho: plně invalidní částečně invalidní os. zdravotně znevýhodněné Počet uchazečů se zdravotním postižením se oproti roku 2005 nijak výrazně nezměnil. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením se tedy stále nikterak neprojevuje zpřísnění podmínek plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jak vyplývá ze statistických údajů, zájem o zaměstnávání zdravotně postižených občanů je stále malý. Problémem uchazečů se zdravotním postižením je většinou zhoršený zdravotní stav, který jim neumožňuje zcela vykonávat pracovní činnost požadovanou zaměstnavatelem. Zaměstnavatelé pro ně nemají pracovní program, nejsou pro ně ekonomicky výhodní, považují je za problémové a obávají se jejich vysoké nemocnosti. Počet volných míst pro tuto skupinu je jen velmi malý. Většina těchto uchazečů není schopna vykonávat práci na plný pracovní úvazek, Úřad práce v Plzni 31

32 zkrácené pracovní úvazky se vyskytují jen zřídka, poměrně velká část zaměstnavatelů často pracuje ve 2 3 směnném provozu. Zaměstnávání osob ZP je obtížné jak z důvodu malého počtu vhodných pracovních míst, tak především z důvodu složité poradenské a zprostředkovatelské práce s lidmi, neboť zdravotní problémy jsou překážkou pro umístění na běžné pracovní místo. Rostoucí tlak na trhu práce vytěsňuje ze zaměstnanosti především skupiny s nejrůznějšími handicapy, kteří mají v průměru nižší produktivitu práce, nízkou nebo nevhodnou kvalifikaci. Trvale je k dispozici nízký počet vhodných pracovních míst pro uplatnění těchto osob. V Plzeňském kraji bylo k evidováno osob se zdravotním postižením, tedy 17,1% všech uchazečů o zaměstnání. Úřad práce v Plzni 32

33 III.5 Ohrožené mikroregiony v jednotlivých okresech Charakteristika mikroregionů k Název mikroregionu Počet Počet uchazečů MN v % EAO z celk. z dosaž. obyvatel Celkem dosažitelní počtu uch. uchazečů Nepomucko (PJ) ,4 5,0 Manětínsko (PS) ,8 7,8 Všerubsko (PS) ,0 7,4 Kralovicko (PS) ,4 7,9 Poběžovicko (DO) ,3 6,1 Horšovskotýnsko (DO) ,8 5,7 Kašperské Hory (KT) ,8 - Sušice (KT) ,4 - Plánice (KT) ,2 - Radnicko (RO) ,7 7,2 Zbirožsko (RO) ,2 6,9 Bezdružicko (TC) ,7 10,7 Plzeň město Termín mirkoregiony se pro Úřad práce v Plzni vztahuje na jednotlivé městské obvody. Tyto obvody se liší velikostí, hustotou a demografickou strukturou obyvatelstva, sítí obchodů a služeb i průmyslovou základnou. Jedná se však o vnitřní město s dostatečnou sítí dopravní obsluhy, takže zde nejsou problémy s přesunem za prací do jiné městské části. Plzeň jih Nepomucko Na konci prosince 2006 vykazoval nejvyšší míru nezaměstnanosti mikroregion Nepomucko. V porovnání se situací v ostatních okresech by však i tento mikroregion patřil mezi oblasti s velice nízkou nezaměstnaností. Počet uchazečů na Nepomucku se meziročně snížil o 47 uchazečů z 339 na 292. Míra nezaměstnanosti 5,0% je nejvyšší v okrese. V mikroregionu roste v zimních měsících míra nezaměstnanosti rychleji než Úřad práce v Plzni 33

34 v ostatních částech okresu. Naopak na jaře a v létě se zde situace lepší. Ve srovnání s předchozími roky byl nárůst oproti ostatním částem okresu na začátku roku 2006 vyšší. Část uchazečů nachází uplatnění pří sezónních pracích. V některých lokalitách mikroregionu omezuje špatná dopravní obslužnost uchazeče při hledání zaměstnání. Větší vzdálenost od Plzně komplikuje nezaměstnaným možnost využít nabídky volných míst v krajské metropoli. Vyšší mírou nezaměstnanosti trpí především obce na jižní periferii mikroregionu u hranic s okresem Klatovy. Nepomucko má převážně zemědělský charakter. Průmysl je soustředěn především v Nepomuku a blízkém okolí (nejvýznamnější zaměstnavatelé Elitex Nepomuk a.s., Jan Pondělík - pekařství a cukrářství Dvorec s.r.o., Mlékárna Dvorec s.r.o.) a Kasejovicích (Agrochov Kasejovice - Smolivec. a.s., KOVO KASEJOVICE MONT s.r.o.). Nejvíce volných míst mají nahlášeny v Nepomuku firmy Elitex Nepomuk a.s. a v Kasejovicích FA KLAUS CZ s.r.o.. Z ostatních zaměstnavatelů, kteří sídlí mimo tato dvě centra regionu, se na nabídce volných míst podílejí k nejvíce firmy GANDI GRAND, družstvo v Dožicích a Průcha METAL, s.r.o. v Nekvasovech. Příslibem pro mikroregion je nově vznikající průmyslová zóna v Nepomuku.. Plzeň sever Manětínsko, Všerubsko a Kralovicko Nadprůměrné míry nezaměstnanosti v měřítku okresu Plzeň-sever dlouhodobě dosahují Všerubsko a Manětínsko, vysoká čísla se objevují také u statistických údajů z Kralovicka. V ostatních mikroregionech je průměrná míra nezaměstnanosti nižší. Úřad práce v Plzni 34

35 Problémovými oblastmi jsou řídce osídlené Všerubsko, Manětínsko a Kralovicko. Tyto oblasti jsou zemědělsko-průmyslové nebo ještě stále zemědělské, kde se snižováním zemědělské výroby poptávka po pracovní síle neustále klesá. O tyto oblasti noví investoři nejevili zájem. Ani v roce 2006 změna nenastala, větší podnikatelská aktivita je situována opět do oblasti Nýřanska a Třemošenska, kde je nejnižší míra nezaměstnanosti na okrese. Domažlice Poběžovicko a Horšovskotýnsko Míra nezaměstnanosti je v těchto oblastech stále výrazně vyšší než míra okresu. Jde o oblasti tradičně zemědělské s nízkým podílem průmyslu. Z toho plyne i nízká kvalifikace uchazečů. Došlo k likvidaci některých závodů a provozů, což velmi výrazně snížilo počet pracovních příležitostí. Rozvojové tendence nejsou prakticky žádné a proto nevznikají nové pracovní příležitosti ve větším rozsahu. Přestože dochází v Poběžovicích k rozvoji průmyslové zóny, míra nezaměstnanosti je zde stále vysoká. Obě oblasti jsou mimo hlavní dopravní tepny a mobilita pracovní síly je zde velmi omezena nízkou dopravní obslužností. Vážná je situace na Horšovskotýnsku, kde zejména severovýchodní část má málo pracovních příležitostí s velmi slabou dopravní obslužností. V mikroregionu Poběžovickém připadá 3,1 uchazečů a na Horšovskotýnsku 5,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo. Klatovy Pořadí jednotlivých mikroregionů se oproti minulému roku změnilo jen nepatrně. Zejména na prvních dvou místech zůstávají tradiční oblasti Úřad práce v Plzni 35

36 a míra nezaměstnanosti v mikroregionech Kašperské Hory (12,8%) a Sušice (10,4%) je varující. Na třetím místě je Plánice, s mírou nezaměstnanosti 9,2%. Kašperské Hory Na počet obyvatel (1181) je zde poměrně vysoké číslo nezaměstnaných (loni 181 osob) a z toho vyplývá nejvyšší míra nezaměstnanosti v rámci okresu 12,8 % (avšak vloni více: 15,0 %). Jde o mikroregion, kde došlo k pohybu u míry nezaměstnanosti, a to po mnoha letech směrem dolů o 2,2 %. Malý počet pracovních míst je v textilním průmyslu - Medica Filter s.r.o., službách - hotely, penziony, restaurace v oblasti Srní a Modravy, práce v lese je ovlivněna sezónností. Cestovní ruch podporuje návštěvnost hradu Kašperk a nově zřízený sportovní areál Snowhill s.r.o., kde se uplatňují jak provozní pracovníci, tak instruktoři lyžování a snowboardingu. Stabilním zaměstnavatelem je Dětský domov v Kašperských Horách a Správa národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava. Jiné zaměstnání, resp. pohyb pracovní síly kvůli chybějící veřejné dopravě je minimální, velice negativně se zde projevují jakékoliv problémy v sušických firmách. Vlastní nabídka volných míst je malá (17 VPM), a to znamená, že na zaměstnání přímo v oblasti Kašperských Hor čeká 9,2 uchazečů na jedno volné pracovní místo (vloni 22,6). Sušice V počtu obyvatel druhé místo, druhé místo v míře nezaměstnanosti (10,4 %), a druhé místo v absolutním počtu uchazečů o zaměstnání (1 178). Rozsah pracovních příležitostí se silně redukoval (armáda, změny v průmysl. podnicích SOLO, PAP, Dřevo Čechy Dlouhá Ves). K významným zaměstnavatelům nadále patří SPAK-VSD Austria a.s., Západočeské konzumní družstvo, SPAR Šumava s.r.o., SOLO Sirkárna Úřad práce v Plzni 36

37 a.s., Sklárna Annín, ve strojírenství jsou to KORAMEX, SG Strojírna aj. Pro občany se zdravotním postižením jsou zde zřízeny chráněné dílny v SUCOM PRODUCTION s.r.o a v OBZORu, výrobní družstvo invalidů. Další zaměstnání zabezpečují okolní kamenolomy a pily. Počet uchazečů v průběhu období kolísá a je ovlivňován i sezónou - cestovní ruch, lesnictví, zemědělství. Stále větším problémem (a nejen zde) je zhoršující se dopravní spojení, kdy na směnné provozy a provozy s atypickou pracovní dobou (služby, apod.) se nelze dostat vůbec. I z těchto důvodů na jedno volné pracovní místo připadá provozovny velkých obchodních řetězců. 5,5 uchazečů. Také zde začínají vznikat Plánice Plánicko je na pátém místě v počtu obyvatel a třetí ve výši míry nezaměstnanosti. Ocitá se o 1,5% nad úrovní okresního průměru. V absolutních číslech: 126 uchazečů, v procentech: 9,2. V oblasti zemědělství došlo v roce 2002 k vyhlášení konkurzu na Zemědělskou obchodní společnost v Plánici a v roce 2003 byl vyhlášen konkurz na další zemědělskou firmu v Nalžovských Horách. Toto mělo silný dopad na zvýšení míry nezaměstnanosti. Stálé zaměstnání zde nabízí mj. firma Protech Group s.r.o, která nabízí zaměstnání v oblasti elektrotechniky. Dále jsou zde nabízeny sezónní pracovní příležitosti v rekreační oblasti Hnačovska, v oblasti kamenolomů podniká firma HERKU a v oblasti montáže kabelů firma Wölfle s.r.o. v Zavlekově. Stejně jako jinde je i zde velmi řídká dopravní síť - navíc pouze autobusová. S ohledem na charakter regionu (zemědělství, jednoduchá malovýroba, spíše dojíždění do větších center) je zde nabídka 35 volných míst, tj. 3,6 uchazeče na jedno volné pracovní místo. Oproti loňskému roku výrazné zlepšení. Úřad práce v Plzni 37

38 Rokycany Radnicko a Zbirožsko Pro účely sledování vývoje na trhu práce je území okresu rozděleno do čtyř mikroregionů (Rokycansko, Zbirožsko, Radnicko, Mirošovsko). Žádný z mikroregionů okresu není v současné době obzvláště problémový. Míra nezaměstnanosti je nejvyšší v mikroregionech Radnicko (7,2%) a Zbirožsko (6,9%). Tachov Bezdružicko Střediskem je město Bezdružice. Zemědělská oblast, lázeňství. Míra nezaměstnanosti činila k ,7%. Jediným větším zaměstnavatelem je a.s. Léčebné lázně Konstantinovy Lázně (stav pracovníků stabilizovaný, vliv sezónnosti, cca. 150 zaměstnanců). Je zde velký nedostatek pracovních míst a rovněž špatná dopravní obslužnost. Některé mikroregiony jsou sice uváděny jako ohrožené, protože jejich míra nezaměstnanosti přesahuje okresní průměr ale vzhledem k celorepublikovému průměru nepředstavují vážnější ohrožení trhu práce v Plzeňském kraji. Úřad práce v Plzni 38

39 IV. CIZINCI NA TRHU PRÁCE Zaměstnávání cizinců, občanů EU, EHP a Švýcarska Zaměstnaní cizinci stav k zaměstnaní s pracovním povolením informace o zaměstnání podle 98 písm. a) až e), j), k) občané EU, Norska, Islandu, Lichtenštejnska a Švýcarska V Plzeňském kraji bylo k uděleno pracovních povolení pro cizince, což je o 373 povolení více než v roce Z toho vyplývá, že se na celkovém počtu pracovních povolení již plně projevily důsledky nového zákona o zaměstnanosti, který ukládá nutnost pracovního povolení také pro členy družstev, společníky a jednatele, kteří vykonávají běžné úkoly vyplývající z předmětu podnikání. Dalším ovlivňujícím hlediskem k zaměstnávání cizinců pro firmy je ekonomická výhodnost, směnnost a časová flexibilita při nárůstu zakázek. K bylo v okrese Plzeň město platných pracovních povolení pro cizince, tzn. 54% všech pracovních povolení v Plzeňském kraji. Nejvíce cizinců pracovalo v profesích pomocní dělníci, pomocní dělníci v průmyslu, dělníci v elektrotechnice a manipulační dělníci v průmyslu. Okres Plzeň jih udává, že nejvíce cizinců pracovalo jako dělníci dřevozpracující a stavební výroby, ošetřovatelé hospodářských zvířat, dělníci v elektrotechnice a baliči. Obecně lze konstatovat, že v okrese Plzeň sever pracuje převážná část cizinců v dělnických profesích (svářeč, zedník, manipulační dělník v průmyslu, balič ruční, pomocník a uklízeč). Úřad práce v Plzni 39

40 Úřad práce Domažlice registroval nejčastěji profese pomocný dělník živočišné výroby a slévárenský dělník. V okrese Klatovy bylo nejvíce cizinců z oborů krupiér, dělník pro opracování kamene, pomocná síla a uklízečka. V okrese Rokycany je nejvíce zahraničních pracovníků zaměstnáno jako pomocní a nekvalifikovaní dělníci v průmyslu, lakýrníci kovů, ošetřovatelé skotu a zámečníci. V okrese Tachov patří mezi nejčastěji obsazované profese především montážní a výrobní dělník a lesní dělník. V Plzeňském kraji jsme v roce 2006 dále evidovali pracovníků ze zemí EU (nárůst o osob oproti loňskému roku). Tito zaměstnanci nejčastěji pracují jako montážní či manipulační dělníci, popř. jako vedoucí a techničtí pracovníci firem se zahraniční účastí. Ženy často pracují jako zdravotní sestry a pokladní v hypermarketech. Úřad práce v Plzni 40

41 V. AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI V.1 Vynaložené finanční prostředky na APZ Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výdaje na PZ rok 2005 rok 2006 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) z toho na pasivní politiku (PPZ) na aktivní politiku (APZ) 1) podíl APZ na PZ v % 26,2 30,1 1) včetně ESF Výdaje APZ dle jednotlivých nástrojů včetně závazků z minulého období (v tis. Kč) Nástroj APZ rok 2005 rok 2006 VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM SVČ vytvořené pro OZP Příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP zabezpečení odborné praxe absolventů škol, učilišť a získání kvalifikace mladistvých 1) rekvalifikace překlenovací příspěvek 2) 46 7 příspěvek na dopravu zaměstnanců 2) příspěvek na zapracování 2) 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 2) 0 0 cílené programy k podpoře zaměstnanosti 120 2) programy tvorby nových pracovních míst 0 0 projekty ESF ostatní (semináře, expertízy apod.) 3) celkem ) uplatňování tohoto nástroje ukončeno přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 2) nástroje uplatňovány od přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti 3) včetně převodů do fondů OSS Přímo na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti bylo vydáno cca tis. Kč, tedy 13,4% celkových výdajů na politiku zaměstnanosti. Úřad práce v Plzni 41

42 V.2 Nově vytvořená pracovní místa v rámci jednotlivých nástrojů APZ Počet vytvořených pracovních míst v rámci jednotlivých nástrojů APZ s finančním příspěvkem úřadu práce nástroj APZ rok 2005 rok 2006 (celkový počet nových pracovních míst) VPP SÚPM zřízené a vyhrazené zaměstnavateli SÚPM zřízené uchazeči o zaměstnání - SVČ CHPD a CHPM vytvořené pro OZP CHPM SVČ vytvořené pro OZP 3 4 cílené programy 0 20 celkem Příspěvky poskytované v rámci APZ, které vstoupily v platnost od v souvislosti s přijetím zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroj APZ (celkový počet podpořených osob) rok 2005 rok 2006 osoby s příspěvkem překlenovací příspěvek 7 1 příspěvek na zapracování 0 0 příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 0 0 příspěvek na provozní náklady CHPD, CHPM a CHPM - SVČ vytvořené pro OZP ,55 projekty ESF příspěvek na dopravu počet zaměstnavatelů 1 0 počet zaměstnanců Úřad práce v Plzni 42

43 V.3 Rekvalifikace Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců ukazatel rok 2005 rok 2005 rekvalifikace uchazečů o zaměstnání počet uchazečů zařazených do rekvalifikací z toho: ženy absolventi škol a mladiství OZP rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet uchazečů umístěných po rekvalifikaci 1) rekvalifikace zájemců o zaměstnání počet zájemců zařazených do rekvalifikací rekvalifikaci ukončilo celkem z toho úspěšně počet zájemců umístěných po rekvalifikaci rekvalifikace zaměstnanců počet zaměstnavatelů 1 1 počet zaměstnanců zařazených do rekvalifikací 1 24 rekvalifikaci ukončilo celkem 1 24 z toho úspěšně ) Do 12 měsíců po ukončení rekvalifikace V roce 2006 bylo v Plzeňském kraji do rekvalifikačních kurzů zařazeno celkem uchazečů o zaměstnání, tedy o 627 více než v předešlém roce. Rekvalifikace úspěšně ukončilo uchazečů, tedy téměř 90% všech uchazečů do nich zařazených. Celkem uchazečů bylo po rekvalifikacích umístěno na pracovním trhu (59 % všech uchazečů, kteří byli do rekvalifikací zařazeni). Z celkového pohledu lze říci, že v Plzeňském kraji v roce 2006 mezi nejčastější profesní zařazení rekvalifikací patřily následující kurzy: Obsluha PC (1 121 osob) Kurz řidičů motorových vozíků (144 osob) Svařování (79 osob) Účetnictví (77 osob) Úřad práce v Plzni 43