Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o.

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Bakalářská práce Vedoucí práce: doc. PhDr. Martina Urbanová, Ph.D. Vypracovala: Kamila Prokopová Brno 2010

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. vypracovala samostatně pod vedením doc. PhDr. Martiny Urbanové, Ph.D. a všechny použité literární a odborné zdroje uvedla v seznamu literatury. V Brně dne 15. prosince

3 PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Renatě Hrabinové a doc. PhDr. Martině Urbanové, Ph.D. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěly k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji společnosti Digi Czech Republic s.r.o., jmenovitě Ing. Luboši Flídrovi, za poskytnuté informace a umožnění provedení dotazníkového průzkumu.

4 Abstract PROKOPOVÁ, K., Analysis of Stress Factors in Digi Czech Republic Ltd. Bachelor thesis. Brno: This bachelor thesis is related to the analysis of stress factors affecting employees of Digi Czech Republic Ltd. The theoretical part briefly describes the definition of stress and its phases. This section also deals with symptoms of stress state and impact on health and job performance of individuals. At the end of this part there are defined internal and external stress factors occurring in a corporate working environment. The practical part covers questionnaire survey and subsequent analysis of obtained data. The conclusion summarizes proposals leading to elimination or complete removing of stress factors. Abstrakt PROKOPOVÁ, K., Analýza stresových faktorů ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Bakalářská práce. Brno: Bakalářská práce se týká analýzy stresových faktorů, které působí na zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. V teoretické části jsou stručně popsány definice stresu a jeho fáze. Dále pak příznaky stresového stavu, vliv na zdravotní stav a pracovní výkon jedince. V závěru této části jsou vymezeny interní a externí stresové faktory, které působí v podnikovém prostředí. V praktické části je proveden průzkum pomocí dotazníkového šetření a následně analyzovány získané informace. Na závěr jsou navrhnuty opatření vedoucí k eliminaci či úplnému odstranění stresových faktorů.

5 Obsah OBSAH...5 ÚVOD...6 CÍL...7 METODIKA...8 I. TEORETICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA STRESU DRUHY STRESU FÁZE STRESU STRESORY A JEJICH ROZDĚLENÍ PŘÍZNAKY STRESOVÉHO STAVU EUSTRESY, DISTRESY VLIV STRESU NA NÁŠ ZDRAVOTNÍ STAV LIDSKÁ OSOBNOST A STRES ZDROJE STRESU V PODNIKOVÉM PROSTŘEDÍ INTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY EXTERNÍ STRESOVÉ FAKTORY VLIV STRESU NA PRACOVNÍ VÝKON VZÁJEMNÝ VZTAH MEZI STRESEM A VÝKONEM SYNDROM VYHOŘENÍ II. PRAKTICKÁ ČÁST EMPIRICKÝ VÝZKUM CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI DIGI CZECH REPUBLIC S.R.O VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ NÁVRH OPATŘENÍ NA ELIMINACI ČI ODSTRANĚNÍ STRESOVÝCH FAKTORŮ VE SPOLEČNOSTI DIGI CZECH REPUBLIC S.R.O ZÁVĚR LITERATURA SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

6 ÚVOD V současné době se celý svět potýká s hospodářskou krizí. Ani Česká Republika není výjimkou. Krize nám přináší spoustu změn, které mají vliv na náš společenský a sociální život. Některá výrobní odvětví se přesouvají do zemí s levnou pracovní sílou, firmy ruší jednotlivá oddělení nebo dokonce zavírají celé své provozy. Ubývá pracovních míst a nezaměstnanost rychle stoupá. Jistotu zaměstnání nemá téměř nikdo. V podnicích dochází ke snižování počtu zaměstnanců, přerozdělování úkolů a ke snižování pracovního úvazku. Firmy nemají dostatek zakázek a začínají se potýkat s finančními problémy, které pro ně mají mnohdy likvidační následky. Tyto vlivy a změny přináší každodenní stres, který se odráží jak v našem soukromí, tak na pracovišti. Během pracovní doby se cítíme neklidní, nervózní. Pracovní pohoda se zčásti nebo zcela vytratila. Práce nás nebaví, již od pondělí se nemůžeme dočkat, až bude opět víkend. Stále častěji se také vyskytují hádky mezi zaměstnanci. Atmosféra je napjatá, začíná boj o to, kdo si své pracovní místo udrží a komu bude pracovní poměr ukončen. Jedním z fenoménu dnešní doby je tedy strach ze ztráty zaměstnání. Obavy o ztrátu zaměstnání jsou často opravdu velké. Nalézt v současné době nové zaměstnání, které by odpovídalo naši kvalifikaci, které by nás naplňovalo a bylo dobře finančně ohodnoceno, není snadné. Uchazečů, kteří se hlásí na jednu určitou pracovní pozici, bývá mnoho. Často se jejich počty pohybují v řádu desítek nebo dokonce stovek. Proto šance uspět v takovéto konkurenci bývá minimální. Zaměstnavatelé mají zpravidla na své budoucí zaměstnance rozsáhlé požadavky a právě velký počet uchazečů jim umožňuje si dobře vybírat. Proto bychom přípravu na přijímací pohovor neměli podcenit a vždy se dobře připravit. V první řadě je nutné si zjistit základní informace o firmě a udělat si představu o náplni práce, kterou bychom vykonávali. Tímto můžeme předejít tomu, že budeme zaskočeni, když se nás na tuto otázku personalista zeptá. Také když budeme vědět, že jsme se na přijímací pohovor připravili, nebudeme se cítit tolik ve stresu a atmosféra bude uvolněnější. Každá změna nám přináší nové příležitosti a možnosti. Pokud k nim budeme přistupovat s optimismem a odvahou, tak se s nimi dříve vyrovnáme a mnohem snadněji překonáme případné potíže

7 CÍL Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké stresové faktory se vyskytují ve společnosti Digi Czech Republic s.r.o. a poté navrhnout opatření vedoucí k jejich eliminaci nebo úplnému odstranění. V teoretické části budou popsány různé definice stresu, jak se na ně dívají jednotliví autoři. Dále bude zmíněno o fázích stresu a příznacích stresového stavu. Nezbytnou částí je také vliv stresu na typ lidské osobnosti a zdravotní stav stresovaného jedince. Na závěr této části budou vymezeny interní a externí stresové faktory, které působí v podnikovém prostředí a uvedeno jaký vliv má stres na náš pracovní výkon. V praktické části budou aplikovány konkrétní získané poznatky z teoretické části v daném podniku. Na začátek bude představen zvolený podnik, kde následně pomocí dotazníkového šetření bude proveden průzkum. Poté budou analyzovány informace, které vyplynou z dotazníkového šetření a budou navrhnuty kroky, které povedou k minimalizaci stresových faktorů a získání pracovní pohody na pracovišti. K provedení dotazníkového šetření je vybrán podnik Digi Czech Republic s.r.o. sídlící v Brně. Tato rumunská firma působí na českém trhu od roku 2006 a nabízí satelitně vysílané digitální programy

8 METODIKA Bakalářská práce je rozdělena na dva celky. K vypracování teoretické části bylo potřeba nastudovat danou problematiku z odborné literatury, zákonů a internetových zdrojů. Všechna použitá literatura je uvedena v seznamu literatury. Ke zpracování praktické části bylo využito znalostí, které jsem získala po dobu působení v této společnosti, dále byly informace čerpány od jednatele společnosti, zaměstnanců a také z podnikové dokumentace. Praktická část bakalářské práce se skládá z několika částí. V první řadě je představena společnost Digi Czech Republic s.r.o., její vznik, stručný popis služeb, které v současné době klientům nabízí a podmínky jejich sjednání. Dále je zmíněno o počtu zaměstnanců, jejich pracovní době, mzdách a v neposlední řadě také o možnostech stravování během pracovní doby. V dalším oddíle praktické části byly aplikovány informace a poznatky získané při zpracování teoretické části. Bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož cílem bylo najít odpověď na otázku: Které konkrétní stresové faktory ovlivňují zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Pro průzkum byl použit dotazník, který jsem sestavila sama a obsahoval uzavřené otázky. Jednalo se o anonymní průzkum. Dotazníky byly rovnoměrně rozděleny mezi zaměstnance všech oddělení společnosti a vrátilo se mi zpět třicet vyplněných dotazníků, což odpovídá celkovému počtu rozdaných dotazníků. Cílem průzkumu bylo zjistit, které konkrétní stresové faktory působí na zaměstnance společnosti Digi Czech Republic s.r.o. Následně byly získané poznatky analyzovány a doporučeny kroky vedoucí k eliminaci či úplnému odstranění stresových faktorů. Tyto kroky by měly směřovat ke snížení stresového zatížení zaměstnanců a získání větší pracovní pohody

9 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Charakteristika stresu Co člověk, to názor. Proto i definic stresu existuje nespočetné množství. Nelze říci, která je správná a která je špatná. Zde uvádím několik variant definování tohoto pojmu. Stres je výsledkem interakce (vzájemné činnosti) mezi určitou silou působící na člověka a schopností organismu odolat tomuto tlaku. (H. Selye) 1 Stres je extrémní a neobvyklá situace, jejíž hrozba vyvolává významnou změnu chování. (R. G. Miller) 2 Stres vyjadřuje situaci člověka v napětí (tenzi) při řešení problému, když se do cesty řešení tohoto problému postaví nepřekonatelná překážka. (A. Howard a R. A. Scott) 3 Stresem označujeme extrémně vyostřenou situaci, kdy je osobnost vážně ohrožena dlouhodobou frustrací (neuspokojením základních potřeb). (M. H. Appley) 4 Stres je takový stav organismu, kdy nadměrné množství energie je využíváno na řešení problémů. Tolik energie by nemuselo být použito, kdyby se tyto problémy daly řešit normálně. (A. Antonovsky) 5 Stresem označujeme takovou změnu v organismu, která v určitém stavu ohrožení (například před těžkou operací) může vyvolat vysoký stupeň napětí, rozvrátit zaběhaná schémata každodenního způsobu jednání, která oslabuje mentální výkonnost a vyvolává subjektivně nepříjemné stavy afektivního vyčerpání. (I. L. Janis) 6 1 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s

10 Stresem je nejen přímé, bezprostřední ohrožení člověka, ale i předjímání (anticipace) takového ohrožení a s tím spojený strach, bolest, nejistota, úzkost ap. (M. H. Appley a R. Trumbull) 7 Stres je následek traumatu (duševního úrazu) a velice intenzivní frustrace (pocitu neuspokojení). (D. H. Funkenstein, S. King, M. E. Drolette) 8 Shrneme-li tyto definice: Stresem se obvykle rozumí vnitřní stav člověka, který je buď přímo něčím ohrožován, nebo takové ohrožení očekává a přitom se domnívá, že jeho obrana proti nepříznivým vlivům není dostatečně silná. 9 Dle mého názoru můžeme o stresu hovořit v případě, kdy se nacházíme ve stavu (fyzickém nebo psychickém), na který nejsme zvyklí. Tato neobvyklá situace v nás vyvolává napětí a mnohdy také zdravotní problémy. Na stres můžeme pohlížet z několika hledisek. Stresem se může rozumět celá těžká situace, v niž se člověk ocitne např. rozvod, úmrtí člena rodiny, narození postiženého dítěte, ztráta zaměstnání. Dále se stresem může rozumět podmínka, okolnost či nepříznivý faktor (stresor), který na člověka dopadá např. teplotní extrémy na pracovišti, časový shon. Rovněž odpověď organismu na stresující činitele např. sdělení, že při stresu dochází k podráždění hypothalamu, můžeme chápat jako stres. Celkový vnitřní stav nejen fyzický, ale i psychický - člověka ovlivněného nepříznivými okolnostmi chápeme také jako stres. 10 Život ve stresu, neštěstí, nemoci jsou výsledkem četných vědomých i nevědomých chyb a prohřešků. Základní příčiny stresu jsou: špatná strava, nedostatek pohybu, nerespektování biologických rytmů, absence pozitivního myšlení a vnitřního života Druhy stresu Stres můžeme rozlišovat podle několika hledisek. Například podle toho, zda se objevuje ihned po prožití určité stresové události nebo jestli se vyskytne až po nějaké době. Dále jestli na nás působí pouze dočasně 7 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s COMBY, B.: Stres pod kontrolou, 1997, s

11 nebo jestli má dlouhotrvající charakter. Podle O. Matouška rozlišujeme několik typů stresu 12 : Akutní stres - akutní neboli krátkodobý stres je okamžitá reakce organismu na náhlou událost trvající jen krátkou dobu, většinou jen okamžik. Dochází k němu při závažných životních událostech např. při ohrožení vlastního života, při těžkých pracovních úrazech, při náhlém zničení obydlí, při autohavárii apod. Po prožití akutního stresu dochází k narušení některých tělesných funkcí a psychiky. Tento druh stresu je v životě nevyhnutelný. Chronický stres chronický neboli dlouhodobý stres vzniká, pokud se akutní stres objevuje příliš dlouho a často se opakuje. Chronický stres může nepříznivě ovlivnit celkové zdraví člověka. Častými příznaky působení dlouhodobého stresu je vysoký krevní tlak, úzkost, únava, podrážděnost, poruchy spánku, špatné trávení, nezájem o sex. K tomuto druhu stresu dochází například na pracovišti, kde se vyskytují špatné vztahy na pracovišti (konflikty s kolegy), špatné pracovní podmínky (nedostačující osvětlení, hluk, prach, teplotní extrémy). Působení dlouhodobého stresu ovlivňuje negativně pracovní výkon. Posttraumatický stres bývá označován také jako stres následný, rozvíjí se po určité závažné, traumatické události. Je to tedy zpožděná reakce na stresovou situaci, která často trvá jen krátkou dobu, ale je velmi intenzivní. Posttraumatický stres bývá spojován s válečnými konflikty, přírodními katastrofami (požár, povodeň), náhlé úmrtí dítěte. Tento stres vzniká zhruba u jedné třetiny osob, které byli součástí nějaká takové události. Mezi příznaky patří vracející se vzpomínky na prožité trauma, vyhýbání se všemu, co trauma připomíná, děsivé sny se vzpomínkami na danou událost. Jako doprovodný jev se často vyskytuje závislost na alkoholu nebo drogách, změny v osobnosti, sebevražedné tendence a deprese. 12 MATOUŠEK, O.: Bezpečný podnik Pracovní stres a zdraví, 2003, s

12 Anticipační stres na rozdíl od předchozích typů stresu, kdy se stres objevil až po určité události, k anticipačnímu stresu dochází v souvislosti se situací, která má teprve nastat. Zvláštností tohoto stresu je absence aktuálního stresoru. Je způsoben předvídáním zátěže a vyskytuje se u jedinců s nízkým sebevědomím. Dochází k němu např. u studentů před důležitou zkouškou, u mladých lidí, kteří mají strach z nejisté budoucnosti. V pracovním prostředí vzniká např. při nástupu do nového zaměstnání. 1.2 Fáze stresu Obrázek č. 1: Fáze stresu Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str. 24 (upraveno) Stres nepřichází nečekaně. Můžeme rozpoznat řadu signálů, které naznačují blížící se nebezpečí. Dle Juliána Melgosy probíhá stres ve třech fázích: 13 a) Varovná fáze tuto fázi tvoří varování, že je přítomen stresový faktor. Varováním je tělesná reakce. Varovná fáze může být vyvolána jednotlivými podněty (přítomen je vždy jen jeden zdroj stresu) nebo celou skupinou podnětů (jedná se o řadu okolností, které ve svém souhrnu vyvolávají stres). Například soukromý podnikatel může prožívat stres v případě, že má problémy s neplatiči. Varováním je nedostatek finančních 13 MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s

13 prostředků na úhradu svých závazků a nemožnost přinutit neplatiče uhradit své dluhy. S tím souvisí nabíhající penále a zvyšující se počet nezaplacených faktur a stres se hromadí. b) Fáze odolávání po překročení varovné fáze se jedinec dostává do fáze odolávání. Podnikatel se snaží neplatiče přinutit k zaplacení. Tato činnost ho frustruje, ztrácí energii, je vyčerpaný. c) Fáze vyčerpání - fáze vyčerpání je poslední fází stresu. V této fázi se dostavuje únava, deprese a stavy úzkosti. Tento druh únavy se nedá odstranit vydatným spánkem, provází ji totiž nervozita, podrážděnost, napětí a zlost. Takto stresovaný člověk pociťuje úzkost a deprese. Jedná se o ztrátu motivace nutné pro to, aby člověk mohl prožívat radost z vykonávané práce. Negativní pocity se stále více prohlubují, jedinec trpí pesimistickými myšlenkami a nespavostí. Jakmile se podnikatel dostane do této fáze, je to velmi vyčerpávající. Pracuje mnoho hodin, ale s nepatrnými výsledky. V noci nemůže spát, stále se převaluje na posteli a přemýšlí, jak problémy vyřešit. Ani o víkendech nemůže v klidu relaxovat, neboť pořád přemýšlí nad prací. V této fázi je potřebná pomoc z vnějšku od rodiny, lékaře, psychologa nebo psychiatra

14 2 Stresory a jejich rozdělení Okolnosti, které v nás vyvolávají stres, označujeme jako stresory. Je to tedy negativní vliv působící na člověka. H. Selye rozdělil stresory na fyzikální a emocionální. Mezi fyzikální stresory patří např. alkohol, nikotin, kofein a jiné drogy. Patří sem také záplavy, zemětřesení, nehody, úrazy, ale řadíme sem i těhotenství nebo třeba znásilnění. Do skupiny emocionálních stresorů patří úzkostnost, obavy a strach, nenávist, nepřátelství, zloba, nevyspalost. Dle velikosti podmínek vyvolávajících stres rozdělujeme stresory na ministresory a makrostresory. Mírné až velmi mírné okolnosti či podmínky vyvolávající stres označujeme jako ministresory a hrozivě působící vlivy řadíme mezi makrostresory. Do ministresorů bychom konkrétně mohli zařadit neschopnost se s někým na něčem domluvit, neschopnost rozhodnout se, ponižování člověka, kritiku ap. Tyto stresory mají tendenci být kumulovány a mohou vyústit v depresi. 14 Jako primární a sekundární rozděluje stresory B. Rule a A. Nesdale. Do první kategorie patří přímo na organismus působící jevy (vliv hluku, teploty, chemických látek). Do druhé skupiny zařazujeme takové stresory, které kladou překážky do cesty určité činnosti (zákazy, narušení osobní zóny). U nedostatku osobního prostoru se rozlišuje tzv. sociální hustota a prostorová hustota. Sociální hustota je situace, kdy plocha je stálá a mění se počet lidí na ní. U prostorové hustoty je počet lidí na ploše stálý a mění se velikost plochy. Při zmenšování plochy se lidé dostávají do stresu, překročí-li hustota určitou hodnotu Příznaky stresového stavu Člověk, jenž se dostane do stresu, prožívá různé obavy a strach, propadá pocitům bezmocnosti a beznaděje, cítí se být ohrožen, mění se tepová frekvence, hloubka dechu a činnost nadledvinek. Světová zdravotnická organizace (WHO) rozdělila tyto příznaky a sestavila jejich přehled. Jak uvádí J. Křivohlavý podle WHO dělíme příznaky stresu následovně: H. Selye in KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s B. Rule a A. Nesdale in KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s

15 A. Fyziologické příznaky stresu Bušení srdce (palpitace) vnímání zrychlené, nepravidelné a silnější činnosti srdce. Bolest a sevření za hrudní kostí. Nechutenství a plynatost v břišní (abdominální) oblasti. Křečovité, svírající bolesti v dolní částí břicha a průjem. Časté nucení k močení. Sexuální impotence a (nebo) nedostatek sexuální touhy. Změny v menstruačním cyklu. Bodavé, řezavé a palčivé pocity v rukou a nohou. Svalové napětí v krční oblasti a v dolní části páteře, často spojené s bolestmi v těchto částech těla. Úporné bolesti hlavy často začínající v krční oblasti a rozšiřující se vpřed směrem od temene hlavy k čelu. Migréna záchvatová bolest jedné poloviny hlavy. Exantém vyrážka v obličeji. Nepříjemné pocity v krku (jako bychom měli v krku knedlík). Dvojité vidění a obtížné soustředění pohledu očí na jeden bod (tzv. fokusace). B. Emocionální (citové příznaky stresu) Prudké a výrazně rychlé změny nálady (od radosti ke smutku a naopak). Nadměrné trápení se s věcmi, které zdaleka nejsou tak důležité. Neschopnost projevit emocionální náklonnosti, sympatizování s druhými lidmi. Nadměrné starosti o vlastní zdravotní stav a fyzický vzhled. Nadměrné snění a stažení se ze sociálního styku, omezení kontaktu s druhými lidmi. Nadměrné pocity únavy a obtíže při soustředění pozornosti. Zvýšená podrážděnost, popudlivost (iritabilita) a úzkostnost (anxiozita)

16 C. Behaviorální příznaky stresu chování a jednání lidí ve stresu Nerozhodnost a do značné míry i nerozumné nářky. Zvýšená absence, nemocnost, pomalé uzdravování po nemoci, nehodách a úrazech. Sklon ke zvýšené osobní nehodovosti a nepozornému řízení auta. Zhoršená kvalita práce, snaha vyhnout se úkolům, výmluvy, vyhýbání se odpovědnosti i častější podvádění. Zvýšené množství vykouřených cigaret za den. Zvýšená konzumace alkoholických nápojů. Větší závislost na drogách, zvýšené množství tablet na uklidnění a léků na spaní. Ztráta chuti k jídlu nebo naopak přejídání. Změněný denní životní rytmus problémy s usínáním, dlouhé noční bdění a pak pozdní vstávání s pocitem velké únavy. Snížené množství vykonané práce a zvýšená nekvalitnost práce. 2.2 Eustresy, distresy Stres je obecně považován za věc negativní, nežádoucí a snižující naši výkonnost. Ve většině případů tomu tak skutečně je. Ovšem stres, který pociťujeme, může mít i velmi pozitivní aspekt. Stres se dostavuje většinou v souvislosti s životními krizemi či změnami. Podle toho, jaký stres na nás působí, jej můžeme charakterizovat jako negativní nebo pozitivní. Eustresy jsou pozitivně působící stresy. Řadíme mezi ně pro nás stresující, ale zároveň i příjemné situace, jako jsou například svatba, vánoce, narození potomka, příjezd milované osoby atd. Jako distresy označujeme negativně působící stresy, které v nás vyvolávají negativní emoce. Patří sem například smrt manžela/ky, partnera/ky, rozchod, rozvod, odchod dětí z rodného hnízda, neúspěch ve škole, v práci, konflikty s nadřízenými pracovníky atd PSYCHICKÉ-ZDRAVÍ.CZ: Naučte se zvládat stres [online] [cit ]. Dostupný na www: -

17 3 Vliv stresu na náš zdravotní stav Fakt, že stres má negativní dopad na náš zdravotní stav, je všeobecně známý. Julián Melgosa uvádí, že jej provází mnoho fyziologických faktorů. Většina lidí, kteří trpí stresovými stavy, hovoří o zvýšení svalového napětí, krevního tlaku a tepové frekvence. Často se také objevuje zrychlení dechové frekvence a změny na kůži (husí kůže, pocení). Při stresu je nejprve aktivován hypothalamus, který řídí další dva neuroendokrinní systémy. Jedná se o sympatický a adrenokortikální systém. Prostřednictvím sympatického nervového systému se do krve dostává adrenalin a noradrenalin z dřeně nadledvinek. Adrenokortikální systém působí na hypofýzu. Ta vylučuje hormon ACTH. Díky tomuto hormonu se v kůře nadledvinek uvolňuje několik dalších hormonů, například kortizol, který reguluje hladinu cukru v krvi. Při psychické námaze se vylučuje hormon adrenalin a při fyzické námaze noradrenalin. V souvislosti se stresem hovoříme také často o úzkostech, strachu, podrážděnosti a rychlé změně nálad. 18 Obrázek č. 2: Fyziologická reakce na stresor Zdroj: B. Buchtová a kol.: Ekonomie pro ekonomy. (Podle R. L. Atkinson., 1995) str MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s

18 V souvislosti s vlivem stresu na organismus rozlišujeme dva pojmy psychosomatiku a somatopsychiku. Psychosomatika vyjadřuje vztah psychických vlivů (stísněnosti, depresí, obav a strachu, úzkosti) na organismus. Somatopsychika vyjadřuje vliv tělesného stavu (horečky, zánětu apod.) na psychický stav (pocity, myšlenky). H. Selye o tom říká: Stres může způsobit psychické změny. Platí však i opak, změny v psychickém stavu mohou způsobit fyziologické změny, například ty, které charakterizují GAS (General Adaptational Syndrom obecný adaptační syndrom). 19 Typické nemoci, které označujeme jako nemoci ze stresu, jsou 20 : ischemické choroby srdce (infarkty myokardu), hypertenze (vysoký krevní tlak), vředové nemoci (vředy na dvanácterníku, žaludeční vředy), ekzémy a jiná kožní onemocnění, návaly a zvracení, impotence, časté nucení na moč, únava a letargie (lhostejnost), bolesti hlavy, bolesti v zádech. Podle starých Číňanů funguje náš organismus zákonitostí orgánových hodin, které se v průběhu dvaceti čtyř hodin ve dvouhodinové periodě střídají. Tyto orgánové hodiny jsou informací o zásobách energie, která v těle probíhá a ovlivňuje všechny důležité orgány :00 01:00 má své maximum činnosti žlučník, 01:00 03:00 je maximum jaterní činnosti. Většina postižených si určitě povšimla, že v tuto dobu se velice často objevuje žlučníková kolika. A také nepříjemné stavy po alkoholickém excesu či po dietní chybě. 03:00 05:00 je doba maxima plic. Zde zase mívají záchvaty dušnosti např. astmatici. 05:00 07:00 pracuje a uklízí tlusté střevo. V tu dobu valná část naší populace vstává a snídá. Je to ovšem pro jídlo nevhodná doba, kdy se střevu přidělává další práce, 19 KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s KŘIVOHLAVÝ, J.: Jak zvládat stres, 1994, s CIMICKÝ, J.: Minimum proti stresu, 1996, s

19 aniž by se mu dopřálo dokončení úklidové akce. Francouzi vstávají rozumněji, později. 07:00 09:00 je maximum žaludku a právě v tuto dobu je tady vhodné najíst se. 09:00 11:00 znamená maximum sleziny a pankreatu, pracují enzymatické systémy, 11:00 13:00 je maximum srdce. 13:00 15:00 představuje období největší akceschopnosti tenkého střeva, což odpovídá pravidelnému zažívání po dobrém obědě, případně malému relaxačnímu odpočinku. 15:00 17:00 je maximum močového měchýře, 17:00 19:00 jsou na maximu ledviny, na ně pak navazují večerní optima, kdy 19:00 21:00 vrcholí činnost krevního oběhu a 21:00 23:00 endokrinního systému, a tedy nastává ideální doba pro sex Lidská osobnost a stres Kardiologové Meyer Friedman a Ray Rosenman v 50. letech popsali dva typy osobnosti: typ A s vysokým rizikem srdečního infarktu, typ B s nízkým rizikem srdečního infarktu. Výzkum trval 8 let a zjistili, že mezi pacienty s infarktem bylo dvakrát více lidí typu A než typu B CIMICKÝ, J.: Minimum proti stresu, 1996, s MELGOSA,J: Zvládni svůj stres, 2001, s

20 Tabulka č. 1: Lidská osobnost a stres Lidská osobnost a stres Typ A Typ B Celkové chování Neustále v pohybu Netrpělivost Napjatý výraz ve tváři Hlučný smích Nespokojenost s postavením v práci, snaha postoupit výš Soutěživý - v práci, při hře, při sportu Často si stěžuje Mírný pohyb Klid Uvolněný výraz ve tváři Jemný smích Spokojenost se svým postavením Vyhýbá se situacím, při kterých se soutěží Zřídka si stěžuje Řeč Rychlá a hlasitá S kolísáním a důrazy Pomalá a tichá Jednotvárná Energický projev, výrazná gestikulace Klidný projev, gestikulace nevýrazná Okamžitě odpovídá Odpovídá přímo a stručně Řeč a vyjadřování druhých se snaží urychlit Řeč druhého často přerušuje Odpovídá až po chvíli Odpovídá obsáhle Pozorně naslouchá S odpovědí čeká, než druhý domluví Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str

21 4 Zdroje stresu v podnikovém prostředí Jak jsem uvedla již v předchozí kapitole, okolnosti, které v nás vyvolávají stres, označujeme jako stresory. Setkáváme se s nimi téměř na každém kroku. Ráno vstaneme, uvaříme si kávu, nevyspalí provedeme ranní hygienu a spěcháme do práce. Během cesty do práce se rozčilujeme kvůli zácpám na silnicích, bezohledným řidičům atd. Ovšem příjezdem na pracoviště naše stresová zátěž zdaleka nekončí, ba naopak. 4.1 Interní stresové faktory Interní stresové faktory jsou takové vlivy, které na nás působí přímo na pracovišti. Soubor činitelů působících na činnost člověka v určitém prostoru nebo také soubor podmínek, za jakých se uskutečňuje pracovní proces, označujeme jako pracovní prostředí. Toto prostředí je třeba upravovat tak, aby optimálně působilo na lidské smysly. Díky těmto úpravám zajišťujeme nejvhodnější a nejpříjemnější pracovní podmínky, které umožňují vysokou produktivitu lidské práce a současně pracovní pohodu. 24 Pracovní pohodou se v tomto smyslu rozumí souhrn hodnot a parametrů charakterizujících pracovní prostředí a příznivě působících na činnost člověka a též příznivě subjektivně hodnocených. 25 O dokonalém pracovním prostředí můžeme hovořit v případě, že jsou všechny složky kultury práce v souladu s technickými parametry, vše je esteticky a ergonomicky dobře vyřešeno a má kladný vliv na produktivitu a kvalitu lidské práce. Vytvoření dokonalého pracovního prostředí je velmi náročným úkolem. V zájmu každé organizace je neustále zlepšování pracovního prostředí. 26 Nikdy nemůžeme uvést kompletní seznam stresorů, které ovlivňují náš pracovní výkon. Je to velmi individuální záležitost, jelikož na každého jedince více či méně působí jiný faktor. Autoři J. Štikař, M. Rymeš, K. Rieger a J. Hoskovec uvádí v knize Psychologie ve světě práce následující rozdělení stresorů: 24 ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce, 2003, s

22 Tabulka č. 2: Klasifikace stresorů v podnikovém prostředí Skupina Svalová zátěž Senzorická zátěž Mentální zátěž Hluk/vibrace Osvětlení Klimatické podmínky Chemické látky Stereotypie pohybů Složitá koordinace pohybů Velká přesnost pohybů Nepřiměřená dráha pohybů Velká hmotnost břemen Zdroj Nerovnoměrné rozložení pohybů Trvalé stání Trvalý sed Extrémní poloha Statické zatížení Prostorové omezení Velký počet přímých zrakových informací Trvalé sledování jednoho místa zrakem Ztížená viditelnost sledovaných míst Velká náročnost zrakového či sluchového rozlišování Nedostatek zrakových či sluchových podnětů Vysoké nároky na přesnost čtení a rozlišování údajů Složitý způsob kódování Ztížená viditelnost a identifikace sdělovačů Jednotvárná a monotónní práce Vysoká náročnost přípravy postupů Vysoká náročnost analýzy odchylek Vysoká náročnost řešení mimořádných situací Složité výpočty či kalkulace Nadměrná hlučnost Vysoké impulsy či tóny Nadměrné hodnoty vibrací Vibrace o kmitočtu způsobujícím kmitání důležitých orgánů Nedostatečná intenzita Nerovnoměrné osvětlení Nevhodná barva světla Trvale extrémní teplota Časté střídaní teplot Asymetrické tepelné pole Nepřiměřené proudění Nepřiměřená relativní vlhkost Obtěžující plyny, výpary, kouř či zápach Zdraví škodlivé plyny a páry Přímý kontakt s chemickými látkami

23 Rizika pracovního úrazu Sociální faktory Mechanické příčiny Elektrický proud či záření Exploze Nevyhovující osobní ochranné pomůcky Uzavřený prostor Velký počet lidí Velké nároky na kooperaci a komunikaci Zdroj: ŠTIKAŘ, J.: Psychologie ve světě práce. 2003, str. 81 (upraveno) Jestliže nejsou na pracovišti vhodné pracovní podmínky, působí tento vliv negativně na pracovní výkon zaměstnanců. Hluk, špatné osvětlení, vysoká či nízká teplota, vydýchaný vzduch či velký počet lidí patří mezi stresory, které snižují výkonnost a efektivitu práce. Hluk je velmi často se vyskytující stresor na pracovišti. Za hluk označujeme všechno, co zatěžuje sluch. Je nejen rušivým, ale i zdraví poškozujícím činitelem. K poničení sluchu dochází při krátkodobém vystavení hluku přesahujícího 130 db nebo při dlouhodobém a častém vystavování hluku nad 85 db (např. hlasitá hudba). Nejvyšší stupeň poškození sluchu je ohluchnutí, dochází k němu jen velmi zřídka. Působení hluku může vyvolat i psychické změny. Častým jevem je ztížená orientace, poruchy pozornosti, zvýšená dráždivost, nadměrná citlivost a únava. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, pojednává o ochraně lidského zdraví před hlukem. Konkrétně je to Limity pro hluk stanovuje nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. 27 Ochranu proti hluku můžeme dle Pauknerové vyřešit technologicky (změnou technologického postupu, úpravou strojů a technických zařízení), snížením hluku jako takového (např. když obložíme zdroje hluku materiálem, který hluk pohlcuje a brání jeho šíření korek, skelná vata atd.) a osobními ochrannými pomůckami (v případě hluku na pracovišti používáme špunty do uší nebo ušní klapky) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví 28 PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s

24 Tabulka č. 3: Příklady intenzity hluku u různých zdrojů Intenzita Zdroj hluku a jeho vzdálenost 10 db počátky sluchového vnímání 20 db šelest listí 30 db tichý šepot (1 m) 40 db hluk pronikající zvenčí do uzavřené místnosti v tiché městské čtvrti 50 db tichý hovor, slabě hrající rozhlas (1 m) 60 db normální rozhovor (1m), kašlání (1 m) 70 db hra na klavír v obytné místnosti 80 db silný dopravní ruch (7 m), sborové čtení 90 db provoz na dálnici (7 m), vrtačka db traktor (10 m), přelet letadla db tkalcovské dílny, svařování, cirkulárka 120 db diskotéky při maximálním zesílení 130 db pneumatické kladivo (3 m) 150 db stíhací letoun Zdroj: Pauknerová, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery. 2006, str. 125 Osvětlení je nutné si uvědomit, že při práci velmi často namáháme zrak. O to víc, pracujeme-li s počítačem. Osvětlení, denní i umělé, hraje důležitou roli. Při práci v kanceláři bychom si měli umístit stůl tak, abychom si nestínili a pracovní plocha byla dobře osvětlena. Při nesprávném osvětlení se často dostavuje pálení očí, slzení, bolest hlavy. Člověk se rychleji unaví, je nesoustředěný. Vhodná je kombinace denního a umělého světla. Musíme ovšem zvolit takové zářivky, které nepoškozují zdraví jedince. Správné osvětlení je velmi důležité pro vytvoření pracovní pohody a zvyšování pracovní výkonnosti zaměstnanců V neposlední řadě hrají také velmi významnou roli barvy okolního prostředí. Ty totiž nejen krášlí, ale mají i velký vliv na naši psychiku. Lidé se díky barvám často cítí lépe a radostněji, méně podléhají nudě a únavě. Barvy nás dokáží stimulovat, podněcovat, uklidňovat i tlumit. Teplé tóny bývají pro většinu lidí příjemnější než studené. Syté a tmavé barvy opticky zmenšují prostor, nevýrazné barvy prostor zase zvětšují. Vodorovné pruhy zvětšují prostor do šířky a pruhy svislé do výšky

25 Zelené tóny uklidňují, jelikož připomínají přírodu. Modrá barva navozuje pocit důvěry a klidu. Červená povzbuzuje, vyvolává energii. Žlutá barva vyjadřuje intelekt a optimismus. V kombinaci s černou se používá například na pracovišti pro označení prvního a posledního schodu. Černá je barvou stresu a bílá je barva čistoty a nevinnosti. Teplota extrémní teplota na pracovišti je důvod ke vzniku stresu, proto bychom měli dbát na dodržování optimální teploty. Avšak pro každého jedince znamená optimální teplota něco jiného. Jednomu se pracuje lépe v chladnější místnosti, jiný má raději vyšší teplotu. Přípustné hodnoty teploty na pracovišti jsou dány charakterem a intenzitou vykonávané práce. Teplota by se měla pohybovat mezi 20-28ºC. Se zvyšováním fyzické náročnosti práce se požadavek na teplotu snižuje. Nevhodná teplota má vliv na soustředěnost zaměstnance, může být i příčinou nehod. 29 Pracovní směna často se vyskytujícím stresovým faktorem bývá práce na směny. Díky střídání směn dochází k narušení našich přirozených biorytmů. Člověk je od přírody zvyklý ve dne pracovat a v noci odpočívat a shromažďovat síly na další pracovní den. Při nočních směnách máme nedostatek spánku, neboť přes den není dostatek tmy, usínání je obtížné a trvá déle než v noci. Také spánek přes den trvá kratší dobu a není tak kvalitní jako spánek v noci. Délka pracovní doby a přestávky v práci podle Zákoníku práce 79 délka stanovené týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně. Konkrétně u zaměstnanců pracujících v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu je týdenní pracovní doba 37,5 hodiny, ve třísměnném a nepřetržitém provozu je tato doba rovněž stanovena na 37,5 hodiny týdně a ve dvousměnném provozu činí 38,75 hodiny týdně. Co se týče přestávky v práci, tak tu je zaměstnavatel povinen poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce, u mladistvých zaměstnanců je to po 4,5 hodinách práce. Tato přestávka na jídlo a oddech by měla činit nejméně 30 minut a nezapočítává se do pracovní doby Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 30 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

26 Nepřetržitý odpočinek mezi směnami dodržovat dobu odpočinku mezi směnami je velmi důležité. Když si člověk dostatečně odpočne, tak na další směně je méně nervózní, roztěkaný a předchází tak zbytečným chybám a úrazům. Zaměstnavatel je povinen určit pracovní dobu tak, aby zaměstnanec měl mezi koncem jedné a začátkem následující pracovní směny nepřetržitý odpočinek alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích. 31 Vztahy na pracovišti špatné mezilidské vztahy a negativní konflikty na pracovišti zhoršují výkonnost jednotlivých pracovníků a tedy i podniku jako celku. V dnešní době se velmi často využívá práce ve skupinách tzv. týmové práce. Zde hraje velmi důležitou roli komunikace a vztahy mezi jednotlivými členy skupiny. Možná ještě důležitější než vztahy s kolegy jsou vztahy zaměstnanců a jejich nadřízených. Velmi důležitá je komunikace mezi nadřízenými a podřízenými a naopak. Nadřízení by měli se svými zaměstnanci komunikovat, zajímat se o jejich názor. Důležitý je také individuální přístup ke každému zaměstnanci, i to vytváří přátelskou atmosféru na pracovišti. Podřízení by se zase neměli bát vyjádřit svůj názor, co se týče vykonávaných úkolů, pracovních podmínek či organizace práce. Cílem každého zaměstnavatele by tedy mělo být vytváření dobrých mezilidských vztahů na pracovišti a podporování přátelské, uvolněné a pozitivní atmosféry. Časový tlak dnešní uspěchaná doba vyžaduje i velmi intenzivní plnění pracovních úkolů. Zadávání úkolů s pevným termínem odevzdání je již běžnou praxí. Ovšem tato skutečnost, že se na zaměstnance vytváří časový tlak, je pro něj nesmírně stresující. Zákon č. 155/2000 Sb. o bezpečnosti práce definuje práci pod časovým tlakem jako psychicky a senzoricky zatěžující práci spojenou s omezenými možnostmi přestávek a odpočinku. Zaměstnanec, který je pod tímto tlakem, sice pracuje rychleji, avšak mnohdy na úkor kvality odvedené práce. Nemá dost času, aby práci provedl zodpovědně a kvalitně. Velmi stresující je rovněž fakt, že velmi často dokončení práce jednoho zaměstnance závisí na dokončení práce jiného zaměstnance či jiného oddělení. 32 Vnucené pracovní tempo a monotonie dalším stresujícím faktorem, který velmi ovlivňuje pracovní pohodu je vnucené pracovní tempo. Jeho 31 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce 32 Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce

27 přesnou definici uvádí zákon č. 155/2000 Sb. o bezpečnosti práce. Je to tedy takový způsob činnosti, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo sám, ale musí se podřizovat rytmu strojového mechanizmu, úkolu či rytmu jiných osob. Kombinace vnuceného pracovního tempa a vysoké frekvence pracovních úkonů je velmi nepříznivá. 33 Tentýž zákon charakterizuje monotónní práce jako pracovní činnosti, pro které je typické opakování stále stejných úkonů pohybových či úkolových s omezenou možností zásahu zaměstnance do průběhu této činnosti. V praxi rozlišujeme dvě formy monotonie 34 : monotonie pohybová tj. opakující se manuální činnosti stejného typu a skládající se z jednoduchých pohybových úkonů, monotonie úkolová tj. opakující se pracovní činnosti s nízkým počtem a s malou proměnlivostí typů úkonů, situace chudá na počet nebo variabilitu podnětů (např. obsluha jednoduchých strojů, tj. vkládání a odebírání obrobků). Monotónní práce působí na každého zaměstnance jinak. Obecně lze říci, že dochází ke snížení tepové frekvence, krevního tlaku, což způsobuje únavu a ospalost. Zaměstnanci se nesoustředí, nudí se, častěji se můžou vyskytovat i pracovní úrazy. Dochází ke snížení motivace, nezájmu, snížení produktivity práce. Dlouhodobá monotónní práce má za následek i zdravotní komplikace. U zaměstnanců se nejčastěji objevují bolesti zad, svalů a kloubů. Ztráta zaměstnání v dnešní době se setkáváme s pojmem ekonomická krize téměř na každém kroku. Tato situace má velký vliv na různé firmy. Ty jsou v důsledku klesajícího počtu zakázek nuceni propouštět pracovníky či snižovat jejich pracovní úvazek. Stres ze ztráty zaměstnání nebo stres z možnosti ztráty zaměstnání nabývá stále většího významu. Dochází k poruše duševního i tělesného zdraví člověka. Mzdové podmínky při hledání zaměstnání má jistě každý z nás představu o výši svého budoucího platu. Vzdělaní uchazeči s praxí jsou často velmi sebevědomí a nebojí se sdělit svému budoucímu zaměstnavateli částku, kterou požadují za své vědomosti a zkušenosti. 33 Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce 34 Zákon č. 155/2000 Sb., o bezpečnosti práce

28 Naproti tomu čerství absolventi škol jsou v tomto směru nezkušení a často neví, jakou mzdu mohou požadovat. Jejich představa o výdělku v naprosté většině neodpovídá ohodnocení, které jim zaměstnavatel nabídl. Ovšem v dnešní době si člověk nemůže moc vybírat a musí vzít i hůře ohodnocenou práci. Z nesouladu mezi očekávanou a skutečnou mzdou vzniká stres. Zaměstnanci se domnívají, že jsou nespravedlivě ohodnoceni, dochází k demotivaci a snížení pracovního výkonu. V praxi se nejčastěji používá časová nebo úkolová mzda. Časová mzda v případě, že je zaměstnanec ohodnocen časovou mzdou, tak jeho výše mzdy je stanovena na základě délky pracovní doby. Může se jednat například o hodinovou mzdu (v případě dělníka) nebo o měsíční plat v případě technickohospodářských pracovníků. Měsíční mzda je dána jako pevná částka, bez ohledu na počet odpracovaných dní nebo hodin v měsíci. Úkolová mzda při této formě výdělku je výše mzdy závislá na počtu jednotek vykonané práce. Uplatňuje se především ve výrobní sféře, kde se mzda počítá dle skutečných výkonů. Stanovují se normy, které určují časovou náročnost jednotlivých operací a cena za výkon. Celková mzda se pak vypočítá jako součin množství výkonů a ceny za výkon. 4.2 Externí stresové faktory Jak jsem již zmínila v předchozí kapitole, stres vznikající v pracovním prostředí hraje v našich životech významnou roli. Ovšem nejen on má velký význam na naši pracovní výkonnost. Také události, které prožíváme v našem soukromém životě a vliv okolí na nás, se ve velké míře podílí na našem výkonu v práci. V případě, že je náš osobní život v pořádku, jsme v něm spokojeni, chodíme také do zaměstnání raději a s úsměvem. Tento stav se odráží v naší práci v podobě dobré pracovní výkonnosti. Naopak pokud v soukromém životě právě prožíváme nějaké změny či negativní události, mají tyto skutečnosti negativní vliv na náš pracovní výkon. Seznam často se vyskytujících stresových faktorů sestavil profesor psychiatrie Dr. Thomas Holmes ve spolupráci se svým žákem Richardem Rahem. V této tabulce jsou uvedeny různé negativní i pozitivní životní události včetně jejich bodového hodnocení

29 To vyjadřuje míru zátěže neboli nároky na vyrovnání se s jednotlivými událostmi. 35 Tabulka č. 4: Holmes Rahe - tabulka životních událostí Životní událost Body Smrt partnera 100 Rozvod donedávna spokojeného manželství 73 Rozvrat manželství,dočasný rozchod 65 Uvěznění 63 Úmrtí blízkého člena rodiny 63 Vážný úraz nebo onemocnění 53 Sňatek 50 Ztráta zaměstnání 47 Usmíření nebo jiné změny v manželství 45 Odchod do důchodu 45 Změna zdravotního stavu člena rodiny 44 Těhotenství 40 Sexuální obtíže 39 Přírůstek nového člena rodiny 39 Změna zaměstnání 38 Změna finanční situace 38 Smrt blízkého přítele 37 Změna náplně práce 36 Závažné neshody s partnerem 35 Půjčka vyšší než Kč 31 Termín splatnosti půjčky 30 Dospělé dítě opouští rodinu 29 Konflikty s tchánem, tchyní, zetěm, snachou 29 Mimořádný osobní čin nebo výkon 28 Partner nastupuje nebo končí zaměstnání 26 Vstup do školy nebo její ukončení 26 Změna životních podmínek 25 Změna vlastních zvyklostí 24 Problémy nebo konflikty s nadřízenými 23 Změna pracovní doby nebo pracovních podmínek 20 Změna bydliště BROCKERT, S.:Ovládání stresu, 1993, s

30 Změna školy 20 Změna rekreačních aktivit 20 Změna církve 19 Změna sociálních aktivit 18 Půjčka menší než ,- Kč 17 Změna režimu dne a spánku, např. letní čas 16 Změna v širší rodině (úmrtí, sňatky) 15 Změna stravovacích zvyklostí 15 Dovolená 13 Vánoční svátky 12 Přestupek (dopravní s pokutou) 11 Zdroj: Brockert, S.: Ovládání stresu, 1993, str (upraveno) Za nejvíce stresující faktory považují úmrtí manžela(ky), rozvod, uzavření sňatku, ztrátu zaměstnání, těhotenství, sexuální problémy nebo třeba změnu finanční situace. Za nejméně stresující událost je dle těchto vědců považována změna stravovacích zvyklostí, dovolená či vánoční svátky. Tato tabulka ovšem neobsahuje všechny možné situace, které v nás vyvolávají stres. Každý člověk je velice individuální, proto by si každý zajisté mohl tabulku doplnit o události, které stresují právě jeho. Díky individualitě každého jedince by také bodové ohodnocení jednotlivých událostí mohlo být jiné. Většinou netrpíme pouze jedním stresovým faktorem, proto se dosažené body sčítají. 36 Holmes a Rahe díky této stupnici dokázali, že 80 % lidí, kteří dosáhli přes 300 bodů, a přes 50 % lidí s body, bude do dvou let trpět těžkými stavy deprese nebo fyzickými nemocemi - např. infarktem. Lidé by se měli vyvarovat negativnímu stresu a ke každé životní události či změně přistupovat pozitivně, protože jak již bylo zmíněno, každá změna v sobě přináší něco nového a krásného BROCKERT, S.: Ovládání stresu, 1993, s BROCKERT, S.: Ovládání stresu, 1993, s

31 5 Vliv stresu na pracovní výkon Během pracovního procesu dochází k různým neočekávaným a mimořádným situacím, které mohou vést k nehodám, úrazům či zvýšené zmetkovitosti výrobků. Rychlý vývoj techniky a pomalejší přizpůsobení lidské činnosti ovlivňuje spolehlivost pracovního výkonu a pracovní výkon jako takový. Někteří lidé (převážně starší zaměstnanci) mají velké problémy při změně techniky potřebné k výkonu práce, jsou nuceni se učit zacházet s počítačem, tiskárnou, kopírkou nebo scannerem. Strach z něčeho nového, neznámého a nevyzkoušeného samozřejmě přináší stres. Únava, režim práce a odpočinku jsou dalšími činiteli, kteří ovlivňují spolehlivost pracovního výkonu. Únava je přirozenou součástí každé vykonávané práce. Únava se projevuje dočasnými psychickými a fyziologickými změnami a zhoršením výkonu pracovníka. Charakterizuje ji snížená pozornost, ospalost, špatná koordinace pohybů, zhoršená ostrost vidění atd. Únava může být: 38 nervová, svalová, smyslová, duševní. Různí lidé prožívají únavu jinak. Závisí to na fyzické a psychické odolnosti každého jedince. Je důležité se snažit únavě předcházet, neboť dlouhodobé překonávání únavy vede k oslabení organismu a chronickému únavovému syndromu. Je tedy vhodné zvolit takový režim práce a odpočinku, který minimalizuje únavu a stres. Důležité je správné naplánování přestávek, to by mělo být závislé na intenzitě a obtížnosti vykonávané práce. 39 Pracovní výkon je výsledek pracovní činnosti vykonané v určitém čase za určitých podmínek. Výkonnost je schopnost jedince vykonávat určitou pohybovou, intelektuální či kombinovanou činnost (učení, sport, práce), hodnocenou jejím množstvím (rychlost v čase), přesností (množství chyb) a mírou únavy PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s PAUKNEROVÁ, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery, 2006, s

32 Není možné, aby výkonnost pracovníků byla během pracovního dne stejná. Mění se v závislosti na množství a namáhavosti vykonávané práce, v závislosti na průběhu dne (jiná ráno, jiná večer). Obrázek č. 3: Pracovní křivka středně těžké fyzické práce v průběhu dne a týdne Zdroj: Pauknerová, D.: Psychologie pro ekonomy a manažery. 2006, str. 170 (upraveno) Z obrázku je patrné, že na začátku pracovního týdne, tedy v pondělí, je výkonnost pracovníků velmi malá. Je to dáno tím, že se na práci většinou nesoustředí. V úterý výkonnost zaměstnanců roste a uprostřed pracovního týdne, což je ve středu, jejich výkon dosahuje maxima. Ve čtvrtek dochází ke změně a výkonnost pracovníků začne klesat. V pátek, kdy se většinou soustředíme více na plány na víkend, než na práci, je výkonnost minimální

33 5.1 Vzájemný vztah mezi stresem a výkonem Obrázek č. 4: Vztah mezi stresem a výkonem Zdroj: MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres. 2001, str. 28 V publikaci Zvládni svůj stres uvádí J. Melgosa křivku znázorňující vliv stresu na pracovní výkonnost zaměstnanců. Tato křivka však neplatí pro všechny pracovníky. Vnímání stresových situací je velice individuální záležitost. Někteří lidé nejsou schopni pod tlakem udělat téměř vůbec nic, zatímco jiní jistý tlak potřebují, neboť právě při přítomnosti tlaku podávají nejlepší výkony. Melgosa vysvětluje křivku takto: 41 Oddíl A-B - Převládá apatie, chybí patřičná stimulace. Zaměstnanec nemá žádný cíl a útočiště nachází ve stereotypní práci, přestože mu nepřináší žádné uspokojení, Jsou kladeny minimální nároky. Oddíl B-C - Tento oddíl představuje optimální úroveň produktivity a stresu. Například zaměstnanec, který chce být povýšen a ví, že musí zvýšit produktivitu práce a splnit náročný úkol. 41 MELGOSA, J.: Zvládni svůj stres, 2001, s

34 Oddíl C-D - Člověk prožívá stres, avšak bez nějaké zvláštní motivace. Například zaměstnanec, který pracuje jako automechanik s pevnou pracovní dobou a po návratu ze zaměstnání pokračuje v opravách ještě doma v dílně. K tomu vede normální rodinný život. Toto dohromady ho stresuje, práci odvádí dobrou, protože jí věnuje značné úsilí, avšak celkově produktivita klesá. Oddíl D-E - Zaměstnanec prožívá depresi a úzkost. Odvádí velice nízký výkon. Například zaměstnanec, který ví, že za určitou dobu přijde o zaměstnání, do toho má rodinné a zdravotní problémy. Stres u něj dosahuje nejvyšších hodnot a produktivita je velice nízká. 5.2 Syndrom vyhoření V souvislosti s pracovním stresem se často hovoří o syndromu vyhoření nebo-li o burn out syndromu. Tento pojem pochází z roku 1974 od amerického psychoanalytika Herberta J. Freudenbergera. Syndrom vyhoření je důsledkem dlouhodobého stresu. Je to duševní stav, který se objevuje často u lidí, kteří pracují s jinými lidmi, a každodenní komunikace je pro výkon jejich zaměstnání nezbytná. Nejvíce ohrožení jsou lidé pracující ve zdravotnictví, školství, psychologové, sociální pracovníci, manažeři, novináři, pracovnicí infolinek a helpdesků atd. 42 Skryté stresové faktory představují největší nebezpečí. Ve vysokém pracovním nasazení je přehlížíme a nezabýváme se jimi, ale někde v nás se ukládají. Syndrom vyhoření (vyprahlosti, vypálení) má plíživý a dlouhotrvající charakter. Pod tímto pojmem se skrývá řada nejrůznějších tělesných a duševních potíží. Můžeme je rozdělit do tří oblastí života, v nichž se projevují. Jedná se o oblast pracovní, soukromou a duševní. V každodenním životě se tyto sféry zcela prolínají stres v zaměstnání má vliv na rodinný a partnerský život a naopak. 43 Peterková uvádí následující příčiny, příznaky, prevenci a fáze vývoje burn out syndromu: KALLWASS, A.: Syndrom vyhoření v práci a osobním životě, 2007, s KALLWASS, A.: Syndrom vyhoření v práci a osobním životě, 2007, s PETERKOVÁ, M.: Syndrom vyhoření [online] [cit ]. Dostupný na www: