Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download ""

Transkript

1 Porovnání emisí CO 2 mezi evropskými státy využívajícími jadernou energetiku a jejich bezjadernými protìjšky

2 Hnutí DUHA patøí mezi pøední èeské ekologické organizace. Zasazuje se za úèinná a pøitom realistická opatøení, jež omezí zneèištìní a produkci odpadù, umožní chránit bohatství rostlin a živoèichù i pøírodních biotopù, zachovat pestrý krajinný ráz, snížit kontaminaci potravin, vody i ovzduší toxickými látkami a pøedejít riziku globálních zmìn klimatu. Metody jeho práce sahají od jednání s úøady a politiky, pøes legislativní návrhy, informování a zapojování veøejnosti, pùsobení na spotøebitele a prùmysl, výzkum èi právní kroky až po spolupráci s obcemi. Pùsobí na celostátní, místní i mezinárodní úrovni. Je èeským zástupcem Friends of the Earth International, nejvìtšího svìtového sdružení ekologických organizací. Vydalo Hnutí DUHA (Pøátelé Zemì ÈR) v èervnu Hnutí DUHA Bratislavská Brno tel. 05/ , fax 05/ ISBN

3 Obsah úvod 2 metodika 4 výsledky: srovnání zemí 5 analýza výsledkù 12 prameny 13 1

4 1. Úvod Nebezpeèí globálních zmìn klimatu se v minulých letech stalo jedním z nejvýznamnìjších celosvìtových problémù. Vìdci se shodují, že hlavní pøíèinou už se projevujících zmìn podnebí jsou emise tzv. skleníkových plynù [1]. Klíèovou roli hraje pøedevším oxid uhlièitý, uvolòovaný pøi spalování fosilních paliv. Jeho stoupající atmosférická koncentrace zesiluje pøirozený skleníkový efekt se všemi negativními dùsledky, jako je oèekávaný rùst frekvence extrémních meteorologických jevù, sucha v zemìdìlských oblastech, povodnì, šíøení nìkterých chorob do chladnìjších oblastí a prudký posun podnebných pásù, který výraznì postihne biologickou diverzitu. Naléhavost a závažnost problému vyvolala mezinárodní vyjednávání o možnostech snížení emisí skleníkových plynù, jež zatím vedla k podpisu konkrétních závazkù v Kjótském protokolu z prosince Pøedevším diskusi o provádìcích mechanismech Kjótského protokolu od zaèátku provázejí kontroverze o využití jaderné energie jako metody redukce zneèištìní. Výroba elektøiny v jaderných elektrárnách je ve srovnání se zdroji spalujícími fosilní paliva podstatnì ménì nároèná na emise oxidu uhlièitého. Pro ilustraci uvádíme tabulku srovnání nároènosti technologií výroby elektrické energie na emise CO 2. Množství emisí oxidu uhlièitého na jednotku elektrické energie získané z rùzných zdrojù (v kg CO 2 /MWh) uhelná elektrárna uhelná s využitím tepla 700 plyn v paroplynovém cyklu 400 solární (monokrystal) 170 plyn v kogeneraci 100 vodní 18 vìtrná 10 jaderná 35 (10 50) Zdroj: Oko-Institut Darmstadt, podle WWF [4]. Pozn.: Tabulka ukazuje množství CO 2, které vzniká pøi výrobì jednotky energie z rùzných zdrojù. Rozdíly mezi fosilními palivy vyplývají jednak z rùzného množství uvolnìné energie pøi vzniku stejného množství CO 2, jednak z úèinnosti jejich spalování (uhelné elektrárny 35 až 40 %, plynové až 60 %). Ani zdroje, které nevyužívají fosilní paliva, nemají nulové emise CO 2. V pøípadì jaderné energetiky vyplývají pøedevším z energeticky nároèného procesu pøi tìžbì a zpracování uranu, ve kterém hrají hlavní roli fosilní paliva. Kritici ale poukazují na skuteènost, že jaderné reaktory jsou spojeny s jinými riziky. Pøi provozu reaktorù existuje nezanedbatelné riziko nadprojektové (tìžké) havárie a není vyøešen problém nakládání s vyhoøelým jaderným palivem èi dalšími radioaktivními odpady. Proti nesporným pozitivùm náhrady tepelných elektráren jadernými tedy stojí jiná, vinou zcela odlišného charakteru tìžko porovnatelná ekologická negativa. Výstavba jaderných elektráren je navíc rovnìž extrémnì finanènì nároèná, což vede k odèerpávání prostøedkù jiným variantám omezování emisí (energetická efektivnost, obnovitelné zdroje). Pøedstavitelé jaderného prùmyslu èasto uvádìjí zmìny klimatu jako dùvod pro rozvoj jaderné energetiky. Mezinárodní Agentura pro jadernou energii (NEA) tvrdí, že: Nalézt efektivní politiku reagující na klimatické zmìny je jedním z úkolù udržitelného rozvoje. Jaderná energie je z podstaty bezuhlíková a pøispívá k omezení antropogenních emisí skleníkových plynù, které zpùsobují globální oteplování. [2] Rovnìž se domnívá, že: Jaderná energie je jednou z dostupných možností omezení rizika globálních klimatických zmìn a její pøíspìvek ke snížení emisí skleníkových plynù mùže být významný. Umožnit jaderné variantì využití jejího potenciálu bude vyžadovat øadu opatøení ze strany vlád i jaderného prùmyslu. [3] Na druhé stranì instituce, které se zabývají efektivním využíváním energie, soudí, že rozvoj jaderné energetiky blokuje úèinnìjší opatøení. Investice do jaderných projektù odèerpávají prostøedky programùm energetické efektivnosti, z nichž vìtšina mùže snížit emise skleníkových plynù s podstatnì menšími náklady., varuje studie WWF [4]. Tvrzení je podpoøeno závìry studií, podle jejichž výsledkù investice do energetické efektivnosti snižují emise dvakrát (Francie) až sedmkrát (USA) úèinnìji než prostøedky vìnované na rozvoj jaderné energie [5] [6]. Toto zjištìní podporuje fakt, že nìkteré ambiciózní plány snižování emisí s rozvojem jaderné energetiky nepoèítají. Napøíklad nìmecký program ochrany klimatu pøedpokládá snížit emise skleníkových plynù do roku 2012 o 21 % ve srovnání s rokem Zároveò platí zámìr postupnì utlumovat jadernou energetiku. Nìmecko je pøitom jednou z mála zemí, které absolutní objem emisí oxidu uhlièitého skuteènì snižují. Novou rovinu debata o jaderné energetice a zmìnách klimatu dostala proto, že se souèástí Kjótského protokolu staly tzv. flexibilní mechanismy snižování emisí. Tyto mechanismy umožòují prùmyslovým zemím (státy Dodatku 1 Rámcové konvence OSN o zmìnách klimatu) pøedevším realizovat projekty k redukci emisí CO 2 v jiných zemích a dosažené snížení zneèištìní odeèíst ze svých závazkù. Protože zejména ve tøetím svìtì je omezování emisí ménì nákladné, bude pro vlády výhodné tyto projekty financovat. Využití jaderné energetiky by pøipadalo v úvahu u dvou ze tøí flexibilních mechanismù: mechanismù èistého rozvoje (Clean Development Mechanisms, CDM) a spoleèné realizace (Joint Implementation). Kvùli nízké efektivnosti jaderné energetiky jako prostøedku snižování emisí, stejnì jako dalším s ní spojeným rizikùm, ji vìtšina úèastníkù mezinárodních jednání o klimatu nehodlá do flexibilních mechanismù zahrnout. Dánský ministr životního prostøedí 2

5 Sven Auken øekl, že CDM jsou o èistém rozvoji a jaderná energie zde nemá místo [7]. Francouzská ministrynì životního prostøedí Dominique Voynetová, která na konferenci v Haagu vedla delegaci Evropské unie, deklarovala, že pozice Rady EU pro životní prostøedí je naprosto jasná... nikdo nechce vymìnit skleníkový efekt za jadernou øetìzovou reakci [8]. Proti zahrnutí jaderné energie do flexibilních mechanismù se postavila rovnìž Asociace malých ostrovních státù (AOSIS), pro kterou je rychlé razantní omezení emisí skleníkových plynù mimoøádnì dùležité. Naopak skupiny spojené s jaderným prùmyslem vidí ve flexibilních mechanismech pøíležitost pro získání masivních dotací a oživení stagnujícího odvìtví. Evropské atomové fórum (FO- RATOM) vìøí, že po uzavøení dohody nebude jaderná energetika vylouèena z CDM, který hodlá prosazovat èisté energetické technologie v tøetích zemích [9]. Organizace jaderného prùmyslu upozoròují, že rozvojové zemì budou trpìt, pokud budou urèité technologie vylouèeny z èásti mezinárodního úsilí o omezení emisí CO 2. [10] Vinou kolapsu konference v Haagu nebylo dosud o definitivní podobì flexibilních mechanismù rozhodnuto. Role jaderné energetiky ovšem nebyla pøíèinou krachu jednání. Americká delegace bìhem konference pøistoupila ke stanovisku evropských zemí a souhlasila s vyøazením jádra z mechanismu CDM. Naopak šance jaderné energie na zaøazení do mechanismu JI byly pøed neúspìšným koncem konference pomìrnì vysoké. Proti se ovšem postavili nìkteré potenciánì cílové zemì (Maïarsko). Na diskusi o možnostech jaderné energie snižovat atmosférickou koncentraci oxidu uhlièitého reaguje rovnìž tato studie Hnutí DUHA. Porovnává emise v zemích, které dlouhodobì pokrývají èást svých energetických potøeb z jaderných reaktorù, se státy, jež k tomto zdroji nepøistoupily. Cílem je zjistit, nakolik efektivnì tato metoda zneèištìní snižuje. 3

6 2. Metodika Cílem pøedloženého srovnání bylo posoudit efektivnost využívání jaderné energetiky jako prostøedku snižování emisí oxidu uhlièitého a tedy prevence klimatických zmìn. Pøedmìtem srovnání jsou dvojice evropských zemí srovnatelné velikosti, s podobnými pøírodními i ekonomickými podmínkami. V pìti pøípadech jde o zemì Evropské unie nebo EFTA, jednu dvojici tvoøí visegrádské státy, poslední pak pobaltské republiky. Do srovnání byla zaøazena také dvojice Belgie Nizozemí, pøestože jadernou energii využívají oba státy. Podíl jaderných zdrojù na na pokrytí spotøeby elektøiny je ovšem v Belgii ètrnáctkrát vyšší, zatímco v Nizozemí hraje pouze marginální roli a nemá žádný reálný význam v energetice zemì. Srovnání je provedeno k roku 1998, protože novìjší statistické údaje nebyly v dobì zpracování (únor 2001) dostupné. Jako hlavní srovnávací kritérium byl zvolen objem emisí oxidu uhlièitého uvolnìného pøi spalování fosilních paliv na jednotku HDP. Tento relativní ukazatel nejlépe demonstruje ekonomický efekt jaderné energetiky a její úèinek pøi omezování klimatické nároènosti ekonomiky. Grafy vývoje HDP, emisí CO 2 a celkové spotøeby primárních energetických zdrojù v prùbìhu 90. let potvrzují vzájemnou srovnatelnost zemí vybraných pro jednotlivé dvojice. Významné rozdíly jsou zøejmé pouze mezi státy západní Evropy na stranì jedné a zemìmi bývalého východního bloku na stranì druhé. Údaje o vývoji HDP, emisích CO 2 a celkové spotøebì energie v jednotlivých zemích jsou pøevzaty ze statistik ministerstva energetiky Spojených státù [11]. Zdrojem hodnot energetické nároènosti a výše HDP po pøepoètu podle parity kupní síly je Mezinárodní energetická agentura [12], podobnì jako údajù o podílu obnovitelných zdrojù a jaderné spotøebì [13]. Každý údaj je pro všechny sledované zemì èerpán ze stejného zdroje. 4

7 3. Výsledky: srovnání zemí Itálie Španìlsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází lépe pro Itálii (cca o 15%). Tento výsledek zeslabuje fakt, že Itálie dlouhodobì pokrývá znaènou èást domácí poptávky po elektrické energii (zhruba 15%) dovozem, zatímco Španìlsko je v tomto smìru prakticky sobìstaèné. Z hlediska celkového pokrytí energetických potøeb jsou obì zemì výraznì (pøibližnì 75%) závislé na dovozech (v obou pøípadech jde hlavnì o ropu). Energetickou nároènost tvorby HDP má Itálie o 20 % nižší. Itálie paritu kupní síly: 1037 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] fosilních paliv 121,66 mil. t uhlíkového ekv. 8408,4 PJ,WiOLH âsdq OVNR,WiOLH âsdq OVNR energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 0 % HDP v energie 4,9 % Španìlsko paritu kupní síly: 558 fosilních paliv 76, ,2 PJ ch zdrojù 13,7 % Itálie Itálie fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Španìlsko Celková spotøeba primárních [PJ] Španìlsko energie 5,9 % Itálie Španìlsko 5

8 Norsko Švédsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází lépe pro Švédsko (cca o 10 %). Obì zemì dlouhodobì pokrývají poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Švédsko èást produkce (5 10 %) vyváží. Závislost Švédska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 30 % (ropa), Norsko je pøedním evropským exportérem (vyváží ètyønásobek vlastní spotøeby). Energetickou nároènost tvorby HDP má Norsko o 25% nižší. Norsko paritu kupní síly: 105 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] Celkové emise CO2 fosilních paliv 11, ,3 PJ 1RUVNR âypgvnr 1RUVNR âypgvnr ch zdrojù 0 % HDP v energie 44,5 % Švédsko paritu kupní síly: 164 Norsko fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Švédsko fosilních paliv 16, ,4 PJ Norsko Švédsko ch zdrojù 36,2 % energie 27,1 % Celková spotøeba primárních [PJ] Norsko Švédsko 6

9 Nizozemí Belgie Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází mírnì pøíznivìji pro Belgii (cca o 5%). Obì zemì pokrývají èást poptávky po elektrické energii dovozem (Belgie do 5%, Nizozemí do 15%). Závislost Belgie na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 80% (ropa a plyn), Nizozemí dováží do 30% (hlavnì ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Nizozemí o 20 % nižší. Nizozemí paritu kupní síly: 305 mld US $ fosilních paliv 65, ,6 PJ ch zdrojù 1,4 % energie 1,5 % fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] 1L]R]HPt Nizozemí %HOJLH HDP v Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] 1L]R]HPt Belgie %HOJLH Belgie paritu kupní síly: 196 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Celkové emise CO2 fosilních paliv 39,81 Nizozemí Belgie 2816,9 PJ ch zdrojù 20,7 % energie 1,1 % Celková spotøeba primárních [PJ] Nizozemí Belgie 7

10 Rakousko Švýcarsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Švýcarsko (cca o 30 %). Obì zemì dlouhodobì pokrývají poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Švýcarsko èást produkce (kolem 10%) vyváží. Závislost na dovozech primárních energetických zdrojù (ropa a plyn) je v obou pøípadech obdobná (Švýcarsko 50 %, Rakousko 60 %). Energetickou nároènost tvorby HDP má Švýcarsko o 10 % nižší. Rakousko paritu kupní síly: 155 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] Celkové emise CO2 fosilních paliv 17, ,7 PJ 5DNRXVNR âyêfduvnr 5DNRXVNR âyêfduvnr ch zdrojù 0 % Rakousko HDP v Švýcarsko energie 22,2 % Švýcarsko paritu kupní síly: 152 fosilních paliv 12, ,6 PJ ch zdrojù 24,9 % energie 16,3 % Rakousko fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Celková spotøeba primárních [PJ] Rakousko Švýcarsko Švýcarsko 8

11 Dánsko Finsko Nároènost tvorby HDP na emise CO 2 je u obou zemí prakticky rovnocenná (rozdíl je menší než 1 %). Dánsko dlouhodobì pokrývá poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Finsko musí (5 10 %) dovážet. Závislost Dánska na dovozech primárních energetických zdrojù nepøesahuje 10 %, Finsko dováží cca 60 % (ropa a plyn). Energetickou nároènost tvorby HDP má Dánsko polovièní. Dánsko paritu kupní síly: 118 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] fosilních paliv 17,11 949,5 PJ 'iqvnr )LQVNR 'iqvnr )LQVNR ch zdrojù 0 % Dánsko HDP v Finsko energie 8,4 % Finsko paritu kupní síly: 93 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 13,37 Dánsko Finsko 1361,0 PJ ch zdrojù 17,4 % energie 22,7 % Celková spotøeba primárních [PJ] Dánsko Finsko 9

12 Polsko Maïarsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Maïarsko (zhruba o 30 %). Maïarsko pokrývá èást poptávky po elektrické energii (cca 5%) dovozem, Polsko pøibližnì stejnou èást vyváží. Závislost Maïarska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 50% (ropa a plyn), Polsko dováží do 15% (ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Maïarsko o 5 % nižší. Polsko paritu kupní síly: 257 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] fosilních paliv 85, ,9 PJ 3ROVNR 0D DUVNR 3ROVNR 0D DUVNR energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 0% Polsko HDP v Maïarsko energie 4,7 % Maïarsko paritu kupní síly: 71 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 16, ,9 PJ Polsko Maïarsko energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 14,4 % Celková spotøeba primárních [PJ] Polsko Maïarsko energie 1,4 % 10

13 Lotyšsko Litva Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Lotyšsko (zhruba o 46 %). Lotyšsko pokrývá znaènou èást poptávky po elektrické energii (cca 30 %) dovozem, Litva vyváží elektøinu v objemech kolem 50% vlastní spotøeby. Závislost Lotyšska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 75%, Litva dováží do 60% (v obou pøípadech plyn i ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Lotyšsko o 45% nižší. Lotyšsko paritu kupní síly: 11,5 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] fosilních paliv 2,15 mil. t uhlíkového ekv. 179,4 PJ /RW\ãVNR /LWYD /RW\ãVNR /LWYD ch zdrojù 0 % Lotyšsko HDP v Litva energie 33,5 % Litva paritu kupní síly: 14 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 4,88 mil. t uhlíkového ekv. 379,8 PJ ch zdrojù 36,4 % energie 6,2 % Lotyšsko Litva Celková spotøeba primárních [PJ] Lotyšsko Litva 11

14 4. Analýza výsledkù Sledovaný výbìr není dostateènì velký, aby bylo možno vyvodit obecné závìry k relevantnímu statistickému zpracování není zkrátka k dispozici dostatek státù. Pøesto jsou výsledky zajímavé. Srovnání neukazuje na jednoznaènou souvislost mezi využíváním jaderné energie a nižšími mìrnými emisemi. Hlavním dùvodem je zøetelnì nižší energetická nároènost vyspìlých bezjaderných ekonomik. Jedinou výjimku tvoøí dvojice Švýcarsko Rakousko, kde se ani (v celkovém sledovaném vzorku) nadprùmìrnì efektivní rakouská ekonomika nevyrovná extrémnì nízké energetické nároènosti Švýcarska. Pøíèiny velmi pravdìpodobnì tkví ve výjimeèné struktuøe švýcarského HDP, podrobná analýza tvorby HDP však nebyla provedena. K nejvìtším rozdílùm v mìrných emisích dochází mezi východoevropskými státy. Jaderné Maïarsko má podstatnì lepší výsledky než Polsko. Zpùsobují to ovšem faktory, na které nemá jaderný program významnìjší vliv. První pøedstavuje historicky podmínìná vysoká energetická nároènost polského hospodáøství zatímco Maïarsko je zemì orientovaná na zemìdìlství a lehký prùmysl, v Polsku s velkými zásobami uhlí tradiènì hrálo dùležitou roli napøíklad hutnictví. Druhým je potom mimoøádnì vysoký podíl uhlí na polské ch zdrojù nejvyšší v Evropì. Na druhé stranì Lotyšsko vykazuje podstatnì nižší mìrné emise než Litva, zemì s nejvyšším podílem jaderné elektøiny na svìtì. Ani fakt, že Lotyšsko je do znaèné míry závislé na dovozech elektøiny, tento výsledek nezeslabuje. Energetická nároènost Litvy je totiž ve srovnání s Lotyšskem témìø dvojnásobná, obdobnì jako mìrné emise, jež má Litva ze sledovaných zemí vùbec nejvyšší. Konkrétní pøíèiny rozdílù podrobnìji analyzujeme u jednotlivých dvojic. Ze srovnání je zøejmé, že zemì pokrývající èást spotøeby energie z jaderných zdrojù nevykazují snížení emisí skleníkových plynù odpovídající podílu této technologie. Slibovaný cíl redukci atmosférické koncentrace oxidu uhlièitého tedy jaderné elektrárny neplní. Lze pøitom vysledovat souvislost provozování jaderných elektráren a zvýšené energetické nároènosti tvorby HDP. Pøíèinou je pravdìpodobnì pøedevším nižší tlak na regulaci spotøeby v jaderných zemích. Energetická nároènost tvorby HDP pøitom pøedstavuje nejdùležitìjší parametr ovlivòujícím úroveò mìrných emisí. Navíc jako strukturální charakteristika ekonomiky brání úèinnosti opatøení ke snižování zneèištìní. Pøedevším pro zemì støední a východní Evropy proto platí, že pokud mají dosáhnout dlouhodobì perspektivní redukce emisí, musí v prvé øadì zvýšit energetickou efektivnost hospodáøství. Orientace na snižování energetické nároènosti ekonomiky pøitom pøinese rovnìž další pozitiva. Umožòuje totiž vyhnout se dilematu mezi emisemi oxidu uhlièitého a ekologickými riziky jaderných reaktorù. Navíc výzkum ukazuje, že nahrazování reaktorù energetickou efektivností pøináší èistý zisk zamìstnanosti: rùzné studie ukazují poèet vytvoøených pracovních míst ve srovnání s jadernými elektrárnami pohybující se mezi % [14]. 12

15 5. Prameny [1] IPCC Third Assessment Report Working Group I. Summary for policymakers, IPCC, Geneva 2001 [2] Nuclear Energy in a Sustainable Development Perspective, NEA OECD, Paris 2000 [3] Nuclear Power and Climate Change, NEA, Paris 1998 [4] Schneider, M.: Climate change and nuclear power, WWF, Washington, D. C [5] Keepin, B., et Kats, G.: Greenhouse warming comparative analysis of nuclear and efficiency abatement strategies, Energy Policy, Vol. 16, No. 6, December 1988 [6] Radanne, P., et al.: Analyse comparative des impacts économiques du site nucléaire de Fessenheim et des actions de maitrise de ¾énergie en Alcase, INSTENE, Paris 1989 [7] Auken, S.: projev na UNFCCC COP 5 [8] tisková konference po zasedání Rady EU pro životní prostøedí, [9] FORATOM position statement on COP 6, Brusel [10] tisková zpráva FORATOM, [11] Department of Energy Energy Information Administration: International energy data, [12] Key world energy statistics, Edition 2000, International Energy Agency, Paris 2000 [13] International Energy Agency, [14] Jenkins, T., et McLaren, D.: Working future? Jobs and the environment, Friends of the Earth, London

Jak učit o změně klimatu?

Jak učit o změně klimatu? Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska

Více

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji

Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..

Více

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu

Evropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané

Více

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí

Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Budoucnost kohezní politiky EU

Budoucnost kohezní politiky EU Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie

Více

Česká politika. Alena Marková

Česká politika. Alena Marková Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Chytrá energie vize české energetiky

Chytrá energie vize české energetiky 31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního

Více

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica

Chytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit

Více

IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů

IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Obsah 1. ÚVOD...3 2. VÝCHOZÍ POZICE PRO NÁRODNÍ PROGRAM...4 2.1 VÝCHOZÍ POZICE V OBLASTI ÚČINNOSTI

Více

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ

NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách

Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček

Více

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost

Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy

Více

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007

PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních

Více

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín

OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje

Více

Problematika změny klimatu v ČR

Problematika změny klimatu v ČR Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext

Více

Politika ochrany klimatu

Politika ochrany klimatu Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu

Více

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI

NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU

Více

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU

STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. ledna 2007 Hospodářský ský výbor

Více

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY A NEW CLASSIFICATION FOR AIR FILTERS JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY ENERGY EFFICIENCY CAMFIL Opakfil ES OPGP-F7-0592/0592/0296-ES-25-B00 AIR FILTERS F7 EN779: 2012 0.944 44 44 782 m3/s % % kwh/annum 2015

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin

Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana

Více

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990

RADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990 Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků

Více

VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha

VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN. Edvard Sequens 3. září 2013 Praha VÝSTAVBA NOVÝCH ENERGETICKÝCH BLOKŮ V JADERNÉ ELEKTRÁRNĚ TEMELÍN Edvard Sequens 3. září 2013 Praha Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Jaderná energetika na ústupu Průměrný věk reaktorů

Více

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus

Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Využití sluneční energie díky solárním kolektorům Apricus Základní princip solárního ohřevu Absorpce slunečního záření Sluneční energie, která dopadá na zemský povrch během slunečného dne, se dokáže vyšplhat

Více

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP

Úvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem

Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO

Více

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison

Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health

Více

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice

Zámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO

Více

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1

Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Porovnání vykazovaných environmentálních dat se zaměřením na úroveň municipalit 1 Ing. Eduard Bakoš, Ing. Barbora Kaplanová, Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D. Úvod Jak je známo, v ČR jsou výdaje na ochranu

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420

Více

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?

Změna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně

Více

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj

Strojírenství a konkurenceschopnost ČR. Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj Strojírenství a konkurenceschopnost ČR Doc. Ing. Jiří Cienciala, CSc. vládní zmocněnec pro Moravskoslezský a Ústecký kraj 1 Propad konkurenceschopnosti ČR Ukazatel umístění ČR ve světě 2013 2010 Kvalita

Více

Energetické zdroje budoucnosti

Energetické zdroje budoucnosti Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava

Více

Výdaje na základní výzkum

Výdaje na základní výzkum Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících

Více

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu

Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup

Více

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s.

POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. POVEDOU CÍLE 2030 KE ZVÝŠENÍ BEZPEČNOSTI DODÁVEK ENERGIÍ? PAVEL ŘEŽÁBEK Hlavní ekonom a ředitel útvaru analýzy trhů a prognózy, ČEZ, a.s. Konference Trendy Evropské Energetiky, Praha, 11.11.2014 ZÁKLADNÍ

Více

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010

Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010 Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických

Více

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti

MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro

Více

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat

Kverneland Ecomat TM. Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat TM Vyšší výnos, ni ší náklady? Ecomat Kverneland Ecomat nejvìtší skok od doby oboustranného pluhu Oproti tradiènímu obdìlávání pùdy: Menší pracnost Sní ená ta ná síla Sní ené náklady

Více

Životní prostředí. města Plzně. díl 3. Statutární město Plzeň Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně

Životní prostředí. města Plzně. díl 3. Statutární město Plzeň Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně Životní prostředí města Plzně díl 3. Statutární město Plzeň Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně 10. Energetická koncepce Ladislava Vaňková HISTORIE Od roku 2000

Více

Business index České spořitelny

Business index České spořitelny Business index České spořitelny Index vstřícnosti podnikatelského prostředí v EU Jan Jedlička EU Office ČS, www.csas.cz/eu, EU_office@csas.cz Praha, 15. listopadu 2012 Co je Business Index České spořitelny?

Více

Alkoholová paliva pro udržitelnou dopravu

Alkoholová paliva pro udržitelnou dopravu OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií Publikace Alkoholová paliva pro udržitelnou dopravu ENERGIE Praha 2001 OPET CR Organizace na Podporu Energetických Technologií ENERGIE V roce 1990

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4

Čl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4 METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo

Více

Energetické cíle ČR v evropském

Energetické cíle ČR v evropském kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální

Více

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy

Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.

10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické

Více

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě

Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Vývoj agenturního zaměstnávání u nás a vevropě Světové a Evropské statistiky agenturního zaměstnávání (zdroj: Mezinárodní konfederace agentur práce Ciett) Jak si stojí Česká republika vkontextu zemí EU

Více

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém

Světová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Světová ekonomika Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič

ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY. Pavel Noskievič VYUŽIT ITÍ OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ ENERGIE Z POHLEDU LEGISLATIVY Pavel Noskievič Zelená kniha Evropská strategie pro udržitelnou, konkurenceschopnou a bezpečnou energii COM (2006) 105, 8.března 2006 Tři i

Více

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009

lní vývoj v biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Aktuáln lní vývoj v energetickém m využívání biomasy Ing. Jan Koloničný, Ph.D. Luhačovice 13.-14.5.2009 Úvod Státní energetická koncepce Obsah prezentace Národní program hospodárného nakládání s energií

Více

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,

Více

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016?

Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? JE ČAS SE OZVAT Jaké jsou důvody ČMKOS k požadavku na vyšší nárůst mezd a platů pro rok 2016? 1. důvod Po dlouhém období ekonomické krize se Česká republika výrazně zotavuje. V loňském roce dosáhla dvouprocentního

Více

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM

Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA KVALITY Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3688 EU PENÍZE ŠKOLÁM ZÁKLADNÍ ŠKOLA OLOMOUC příspěvková organizace MOZARTOVA 48, 779 00 OLOMOUC tel.: 585 427 142, 775 116 442; fax: 585 422 713 email: kundrum@centrum.cz; www.zs-mozartova.cz Projekt: ŠKOLA RADOSTI, ŠKOLA

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI

1. část. Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI 1. část Ekologické daňové reformy (EDR) Mikael Skou Andersen, NERI Šest členských států Evropské unie zavedlo daňovou reformu, která přesouvá daňové břemeno ze zdanění práce k zdanění energie náročné na

Více

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan

Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Číslo projektu Název školy Autor Tematická oblast Ročník CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Miroslav Štefan Chemie chemie ve společnosti kvarta Datum tvorby 30.5. 2013 Anotace

Více

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

EU Legal Update EVROPSKÝ SYSTÉM OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ. Èervenec 2003 VYBRANÉ OKRUHY OCHRANY DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ Èervenec 2003 David Emr david.emr@wl.ey.cz Weinhold Legal, v.o.s. Charles Square Center Karlovo námìstí 0 20 00 Praha 2 Èeská republika Tel.: (420) 225 335 333 Fax: (420) 225 335 444 Weinhold Legal, v.o.s.

Více

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI

DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS VÚNORU? lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost

Více

Slunce # Energie budoucnosti

Slunce # Energie budoucnosti Možnosti využití sluneční energie Slunce # Energie budoucnosti www.nelumbo.cz 1 Globální klimatická změna hrozí Země se ohřívá a to nejrychleji od doby ledové.# Prognózy: další růst teploty o 1,4 až 5,8

Více

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR

rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních zakázek ČR Index mezinárodní otevřenosti ČR Přílohy 1. Ukazatele transparentnosti trhu veřejných zakázek v České republice v letech 21-29 1 75 % 5 25 21 22 23 24 25 26 27 28 29 rok Index transparentnosti trhu veřejných zakázek ČR Index netransparentních

Více

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí

ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ

Více

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012

Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR. Ing. Vladimír Štěpán. ENA s.r.o. Listopad 2012 Srovnání využití energetických zdrojů v hospodářství ČR Ing. Vladimír Štěpán ENA s.r.o. Listopad 2012 Spotřeba HU a ZP v ČR Celková spotřeba hnědého uhlí a zemního plynu v ČR v letech 2002-2011 2 Emise

Více

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772)

Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) Pozměňovací návrh k návrhu zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů (sněmovní tisk č. 772) V 7 se na konec přidává odstavec následujícího znění: (8) Výdaje odpovídající

Více

Ekonomická analýza veřejných zakázek

Ekonomická analýza veřejných zakázek Ekonomická analýza veřejných zakázek Jan Pavel Leden 2012 Názory prezentované v tomto příspěvku jsou názory autora a nemusí odpovídat stanoviskům institucí, ve kterých působí. Makroekonomický význam VZ:

Více

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì

Westpoint Distribution Park, administrativní budova Jih, Praha 6, k.ú. Ruzynì HLAVNi MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLA VNiHo MÌST A PRAHY ODBOR ŽIVOTNfHO PROSTØEDf V Praze dne 29. 11.2004 È.j.: MHMP-142090/2004/0ZPNI/EIA/11 0-2Nac Vyøizuje: Ing. Vaculová podle 7 zákona è. 100/2001 Sb.,

Více

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA)

Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) Posuzování vlivù na životní prostøedí (EIA) EIA (Environmental Impact Assessment) je jedním z nástrojù ochrany životního prostøedí eliminující potenciální negativní vlivy pøipravovaných zámìrù a investic.

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek

Smart City a MPO. FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014. Ing. Martin Voříšek Smart City a MPO FOR ENERGY 2014 19. listopadu 2014 Ing. Martin Voříšek Smart City Energetika - snižování emisí při výrobě elektřiny, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů, bezpečnost dodávek Doprava snižování

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Potravinářské chlazení s přírodním chladivem CO 2. Tesco Jaroměř, hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou

Potravinářské chlazení s přírodním chladivem CO 2. Tesco Jaroměř, hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou Potravinářské chlazení s přírodním chladivem CO 2 Tesco Jaroměř, hypermarket s nulovou uhlíkovou stopou Forum pro udržitelné podnikání Praha, 14.4.2011 POŠKOZENÍ OZONOVÉ VRSTVY 2006 2 GLOBÁLNÍ OTEPLOVÁNÍ

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav

5. hodnotící zpráva IPCC. Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav 5. hodnotící zpráva IPCC Radim Tolasz Český hydrometeorologický ústav Mění se klima? Zvyšuje se extremita klimatu? Nebo nám jenom globalizovaný svět zprostředkovává informace rychleji a možná i přesněji

Více

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost

Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou. Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Moderní ekonomika s rozumnou spotřebou Martin Sedlák, Aliance pro energetickou soběstačnost Směrnice o energetické účinnosti zvýší energetickou soběstačnost Evropy a sníží spotřebu fosilních paliv (státy

Více

Energetická [r]evoluce pro ČR

Energetická [r]evoluce pro ČR Energetická [r]evoluce pro ČR Shrnutí pokročil ilého scénáře Návrh potřebných opatřen ení Co s teplárenstv renstvím? Jan Rovenský, Greenpeace ČR HUB, Praha,, 6. června 2012 Shrnutí pokročil ilého scénáře

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

S tudie Hnutí DUHA Koncepce reformy poplatkù z tìžby nerostných surovin srpen 2000 Zpracoval Vojtìch Kotecký Vydalo Hnutí DUHA v srpnu 2000 ISBN 80-902056-9-0 Hnutí DUHA, Bratislavská 31, 602 00 Brno tel.:

Více

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013

Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Presentation Title Fórum pro udržitelné podnikání, konference dne 20.3.2013 Příspěvek pro odpolední diskusi na téma Udržitelnost v oblasti zdrojů energetika Ing. Josef Votruba, konzultant ENVIROS, s.r.o.

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Identifikace postiženého úseku vn vedení

Identifikace postiženého úseku vn vedení Identifikace postiženého úseku vn vedení Ladislav POSPÍCHAL, Karel HODER, Drahomír PERNICA, Jan SOUÈEK 1. Úvod Úkolem distribuèních vn sítí je v maximální míøe trvalý a ekonomicky efektivní pøenos elektøiny

Více