|
|
- Pavel Špringl
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Porovnání emisí CO 2 mezi evropskými státy využívajícími jadernou energetiku a jejich bezjadernými protìjšky
2 Hnutí DUHA patøí mezi pøední èeské ekologické organizace. Zasazuje se za úèinná a pøitom realistická opatøení, jež omezí zneèištìní a produkci odpadù, umožní chránit bohatství rostlin a živoèichù i pøírodních biotopù, zachovat pestrý krajinný ráz, snížit kontaminaci potravin, vody i ovzduší toxickými látkami a pøedejít riziku globálních zmìn klimatu. Metody jeho práce sahají od jednání s úøady a politiky, pøes legislativní návrhy, informování a zapojování veøejnosti, pùsobení na spotøebitele a prùmysl, výzkum èi právní kroky až po spolupráci s obcemi. Pùsobí na celostátní, místní i mezinárodní úrovni. Je èeským zástupcem Friends of the Earth International, nejvìtšího svìtového sdružení ekologických organizací. Vydalo Hnutí DUHA (Pøátelé Zemì ÈR) v èervnu Hnutí DUHA Bratislavská Brno tel. 05/ , fax 05/ duha@hnutiduha.cz ISBN
3 Obsah úvod 2 metodika 4 výsledky: srovnání zemí 5 analýza výsledkù 12 prameny 13 1
4 1. Úvod Nebezpeèí globálních zmìn klimatu se v minulých letech stalo jedním z nejvýznamnìjších celosvìtových problémù. Vìdci se shodují, že hlavní pøíèinou už se projevujících zmìn podnebí jsou emise tzv. skleníkových plynù [1]. Klíèovou roli hraje pøedevším oxid uhlièitý, uvolòovaný pøi spalování fosilních paliv. Jeho stoupající atmosférická koncentrace zesiluje pøirozený skleníkový efekt se všemi negativními dùsledky, jako je oèekávaný rùst frekvence extrémních meteorologických jevù, sucha v zemìdìlských oblastech, povodnì, šíøení nìkterých chorob do chladnìjších oblastí a prudký posun podnebných pásù, který výraznì postihne biologickou diverzitu. Naléhavost a závažnost problému vyvolala mezinárodní vyjednávání o možnostech snížení emisí skleníkových plynù, jež zatím vedla k podpisu konkrétních závazkù v Kjótském protokolu z prosince Pøedevším diskusi o provádìcích mechanismech Kjótského protokolu od zaèátku provázejí kontroverze o využití jaderné energie jako metody redukce zneèištìní. Výroba elektøiny v jaderných elektrárnách je ve srovnání se zdroji spalujícími fosilní paliva podstatnì ménì nároèná na emise oxidu uhlièitého. Pro ilustraci uvádíme tabulku srovnání nároènosti technologií výroby elektrické energie na emise CO 2. Množství emisí oxidu uhlièitého na jednotku elektrické energie získané z rùzných zdrojù (v kg CO 2 /MWh) uhelná elektrárna uhelná s využitím tepla 700 plyn v paroplynovém cyklu 400 solární (monokrystal) 170 plyn v kogeneraci 100 vodní 18 vìtrná 10 jaderná 35 (10 50) Zdroj: Oko-Institut Darmstadt, podle WWF [4]. Pozn.: Tabulka ukazuje množství CO 2, které vzniká pøi výrobì jednotky energie z rùzných zdrojù. Rozdíly mezi fosilními palivy vyplývají jednak z rùzného množství uvolnìné energie pøi vzniku stejného množství CO 2, jednak z úèinnosti jejich spalování (uhelné elektrárny 35 až 40 %, plynové až 60 %). Ani zdroje, které nevyužívají fosilní paliva, nemají nulové emise CO 2. V pøípadì jaderné energetiky vyplývají pøedevším z energeticky nároèného procesu pøi tìžbì a zpracování uranu, ve kterém hrají hlavní roli fosilní paliva. Kritici ale poukazují na skuteènost, že jaderné reaktory jsou spojeny s jinými riziky. Pøi provozu reaktorù existuje nezanedbatelné riziko nadprojektové (tìžké) havárie a není vyøešen problém nakládání s vyhoøelým jaderným palivem èi dalšími radioaktivními odpady. Proti nesporným pozitivùm náhrady tepelných elektráren jadernými tedy stojí jiná, vinou zcela odlišného charakteru tìžko porovnatelná ekologická negativa. Výstavba jaderných elektráren je navíc rovnìž extrémnì finanènì nároèná, což vede k odèerpávání prostøedkù jiným variantám omezování emisí (energetická efektivnost, obnovitelné zdroje). Pøedstavitelé jaderného prùmyslu èasto uvádìjí zmìny klimatu jako dùvod pro rozvoj jaderné energetiky. Mezinárodní Agentura pro jadernou energii (NEA) tvrdí, že: Nalézt efektivní politiku reagující na klimatické zmìny je jedním z úkolù udržitelného rozvoje. Jaderná energie je z podstaty bezuhlíková a pøispívá k omezení antropogenních emisí skleníkových plynù, které zpùsobují globální oteplování. [2] Rovnìž se domnívá, že: Jaderná energie je jednou z dostupných možností omezení rizika globálních klimatických zmìn a její pøíspìvek ke snížení emisí skleníkových plynù mùže být významný. Umožnit jaderné variantì využití jejího potenciálu bude vyžadovat øadu opatøení ze strany vlád i jaderného prùmyslu. [3] Na druhé stranì instituce, které se zabývají efektivním využíváním energie, soudí, že rozvoj jaderné energetiky blokuje úèinnìjší opatøení. Investice do jaderných projektù odèerpávají prostøedky programùm energetické efektivnosti, z nichž vìtšina mùže snížit emise skleníkových plynù s podstatnì menšími náklady., varuje studie WWF [4]. Tvrzení je podpoøeno závìry studií, podle jejichž výsledkù investice do energetické efektivnosti snižují emise dvakrát (Francie) až sedmkrát (USA) úèinnìji než prostøedky vìnované na rozvoj jaderné energie [5] [6]. Toto zjištìní podporuje fakt, že nìkteré ambiciózní plány snižování emisí s rozvojem jaderné energetiky nepoèítají. Napøíklad nìmecký program ochrany klimatu pøedpokládá snížit emise skleníkových plynù do roku 2012 o 21 % ve srovnání s rokem Zároveò platí zámìr postupnì utlumovat jadernou energetiku. Nìmecko je pøitom jednou z mála zemí, které absolutní objem emisí oxidu uhlièitého skuteènì snižují. Novou rovinu debata o jaderné energetice a zmìnách klimatu dostala proto, že se souèástí Kjótského protokolu staly tzv. flexibilní mechanismy snižování emisí. Tyto mechanismy umožòují prùmyslovým zemím (státy Dodatku 1 Rámcové konvence OSN o zmìnách klimatu) pøedevším realizovat projekty k redukci emisí CO 2 v jiných zemích a dosažené snížení zneèištìní odeèíst ze svých závazkù. Protože zejména ve tøetím svìtì je omezování emisí ménì nákladné, bude pro vlády výhodné tyto projekty financovat. Využití jaderné energetiky by pøipadalo v úvahu u dvou ze tøí flexibilních mechanismù: mechanismù èistého rozvoje (Clean Development Mechanisms, CDM) a spoleèné realizace (Joint Implementation). Kvùli nízké efektivnosti jaderné energetiky jako prostøedku snižování emisí, stejnì jako dalším s ní spojeným rizikùm, ji vìtšina úèastníkù mezinárodních jednání o klimatu nehodlá do flexibilních mechanismù zahrnout. Dánský ministr životního prostøedí 2
5 Sven Auken øekl, že CDM jsou o èistém rozvoji a jaderná energie zde nemá místo [7]. Francouzská ministrynì životního prostøedí Dominique Voynetová, která na konferenci v Haagu vedla delegaci Evropské unie, deklarovala, že pozice Rady EU pro životní prostøedí je naprosto jasná... nikdo nechce vymìnit skleníkový efekt za jadernou øetìzovou reakci [8]. Proti zahrnutí jaderné energie do flexibilních mechanismù se postavila rovnìž Asociace malých ostrovních státù (AOSIS), pro kterou je rychlé razantní omezení emisí skleníkových plynù mimoøádnì dùležité. Naopak skupiny spojené s jaderným prùmyslem vidí ve flexibilních mechanismech pøíležitost pro získání masivních dotací a oživení stagnujícího odvìtví. Evropské atomové fórum (FO- RATOM) vìøí, že po uzavøení dohody nebude jaderná energetika vylouèena z CDM, který hodlá prosazovat èisté energetické technologie v tøetích zemích [9]. Organizace jaderného prùmyslu upozoròují, že rozvojové zemì budou trpìt, pokud budou urèité technologie vylouèeny z èásti mezinárodního úsilí o omezení emisí CO 2. [10] Vinou kolapsu konference v Haagu nebylo dosud o definitivní podobì flexibilních mechanismù rozhodnuto. Role jaderné energetiky ovšem nebyla pøíèinou krachu jednání. Americká delegace bìhem konference pøistoupila ke stanovisku evropských zemí a souhlasila s vyøazením jádra z mechanismu CDM. Naopak šance jaderné energie na zaøazení do mechanismu JI byly pøed neúspìšným koncem konference pomìrnì vysoké. Proti se ovšem postavili nìkteré potenciánì cílové zemì (Maïarsko). Na diskusi o možnostech jaderné energie snižovat atmosférickou koncentraci oxidu uhlièitého reaguje rovnìž tato studie Hnutí DUHA. Porovnává emise v zemích, které dlouhodobì pokrývají èást svých energetických potøeb z jaderných reaktorù, se státy, jež k tomto zdroji nepøistoupily. Cílem je zjistit, nakolik efektivnì tato metoda zneèištìní snižuje. 3
6 2. Metodika Cílem pøedloženého srovnání bylo posoudit efektivnost využívání jaderné energetiky jako prostøedku snižování emisí oxidu uhlièitého a tedy prevence klimatických zmìn. Pøedmìtem srovnání jsou dvojice evropských zemí srovnatelné velikosti, s podobnými pøírodními i ekonomickými podmínkami. V pìti pøípadech jde o zemì Evropské unie nebo EFTA, jednu dvojici tvoøí visegrádské státy, poslední pak pobaltské republiky. Do srovnání byla zaøazena také dvojice Belgie Nizozemí, pøestože jadernou energii využívají oba státy. Podíl jaderných zdrojù na na pokrytí spotøeby elektøiny je ovšem v Belgii ètrnáctkrát vyšší, zatímco v Nizozemí hraje pouze marginální roli a nemá žádný reálný význam v energetice zemì. Srovnání je provedeno k roku 1998, protože novìjší statistické údaje nebyly v dobì zpracování (únor 2001) dostupné. Jako hlavní srovnávací kritérium byl zvolen objem emisí oxidu uhlièitého uvolnìného pøi spalování fosilních paliv na jednotku HDP. Tento relativní ukazatel nejlépe demonstruje ekonomický efekt jaderné energetiky a její úèinek pøi omezování klimatické nároènosti ekonomiky. Grafy vývoje HDP, emisí CO 2 a celkové spotøeby primárních energetických zdrojù v prùbìhu 90. let potvrzují vzájemnou srovnatelnost zemí vybraných pro jednotlivé dvojice. Významné rozdíly jsou zøejmé pouze mezi státy západní Evropy na stranì jedné a zemìmi bývalého východního bloku na stranì druhé. Údaje o vývoji HDP, emisích CO 2 a celkové spotøebì energie v jednotlivých zemích jsou pøevzaty ze statistik ministerstva energetiky Spojených státù [11]. Zdrojem hodnot energetické nároènosti a výše HDP po pøepoètu podle parity kupní síly je Mezinárodní energetická agentura [12], podobnì jako údajù o podílu obnovitelných zdrojù a jaderné spotøebì [13]. Každý údaj je pro všechny sledované zemì èerpán ze stejného zdroje. 4
7 3. Výsledky: srovnání zemí Itálie Španìlsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází lépe pro Itálii (cca o 15%). Tento výsledek zeslabuje fakt, že Itálie dlouhodobì pokrývá znaènou èást domácí poptávky po elektrické energii (zhruba 15%) dovozem, zatímco Španìlsko je v tomto smìru prakticky sobìstaèné. Z hlediska celkového pokrytí energetických potøeb jsou obì zemì výraznì (pøibližnì 75%) závislé na dovozech (v obou pøípadech jde hlavnì o ropu). Energetickou nároènost tvorby HDP má Itálie o 20 % nižší. Itálie paritu kupní síly: 1037 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] fosilních paliv 121,66 mil. t uhlíkového ekv. 8408,4 PJ,WiOLH âsdq OVNR,WiOLH âsdq OVNR energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 0 % HDP v energie 4,9 % Španìlsko paritu kupní síly: 558 fosilních paliv 76, ,2 PJ ch zdrojù 13,7 % Itálie Itálie fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Španìlsko Celková spotøeba primárních [PJ] Španìlsko energie 5,9 % Itálie Španìlsko 5
8 Norsko Švédsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází lépe pro Švédsko (cca o 10 %). Obì zemì dlouhodobì pokrývají poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Švédsko èást produkce (5 10 %) vyváží. Závislost Švédska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 30 % (ropa), Norsko je pøedním evropským exportérem (vyváží ètyønásobek vlastní spotøeby). Energetickou nároènost tvorby HDP má Norsko o 25% nižší. Norsko paritu kupní síly: 105 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] Celkové emise CO2 fosilních paliv 11, ,3 PJ 1RUVNR âypgvnr 1RUVNR âypgvnr ch zdrojù 0 % HDP v energie 44,5 % Švédsko paritu kupní síly: 164 Norsko fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Švédsko fosilních paliv 16, ,4 PJ Norsko Švédsko ch zdrojù 36,2 % energie 27,1 % Celková spotøeba primárních [PJ] Norsko Švédsko 6
9 Nizozemí Belgie Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází mírnì pøíznivìji pro Belgii (cca o 5%). Obì zemì pokrývají èást poptávky po elektrické energii dovozem (Belgie do 5%, Nizozemí do 15%). Závislost Belgie na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 80% (ropa a plyn), Nizozemí dováží do 30% (hlavnì ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Nizozemí o 20 % nižší. Nizozemí paritu kupní síly: 305 mld US $ fosilních paliv 65, ,6 PJ ch zdrojù 1,4 % energie 1,5 % fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] 1L]R]HPt Nizozemí %HOJLH HDP v Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] 1L]R]HPt Belgie %HOJLH Belgie paritu kupní síly: 196 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Celkové emise CO2 fosilních paliv 39,81 Nizozemí Belgie 2816,9 PJ ch zdrojù 20,7 % energie 1,1 % Celková spotøeba primárních [PJ] Nizozemí Belgie 7
10 Rakousko Švýcarsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Švýcarsko (cca o 30 %). Obì zemì dlouhodobì pokrývají poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Švýcarsko èást produkce (kolem 10%) vyváží. Závislost na dovozech primárních energetických zdrojù (ropa a plyn) je v obou pøípadech obdobná (Švýcarsko 50 %, Rakousko 60 %). Energetickou nároènost tvorby HDP má Švýcarsko o 10 % nižší. Rakousko paritu kupní síly: 155 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] Celkové emise CO2 fosilních paliv 17, ,7 PJ 5DNRXVNR âyêfduvnr 5DNRXVNR âyêfduvnr ch zdrojù 0 % Rakousko HDP v Švýcarsko energie 22,2 % Švýcarsko paritu kupní síly: 152 fosilních paliv 12, ,6 PJ ch zdrojù 24,9 % energie 16,3 % Rakousko fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu Celková spotøeba primárních [PJ] Rakousko Švýcarsko Švýcarsko 8
11 Dánsko Finsko Nároènost tvorby HDP na emise CO 2 je u obou zemí prakticky rovnocenná (rozdíl je menší než 1 %). Dánsko dlouhodobì pokrývá poptávku po elektrické energii vlastními zdroji, Finsko musí (5 10 %) dovážet. Závislost Dánska na dovozech primárních energetických zdrojù nepøesahuje 10 %, Finsko dováží cca 60 % (ropa a plyn). Energetickou nároènost tvorby HDP má Dánsko polovièní. Dánsko paritu kupní síly: 118 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/mld US$] fosilních paliv 17,11 949,5 PJ 'iqvnr )LQVNR 'iqvnr )LQVNR ch zdrojù 0 % Dánsko HDP v Finsko energie 8,4 % Finsko paritu kupní síly: 93 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 13,37 Dánsko Finsko 1361,0 PJ ch zdrojù 17,4 % energie 22,7 % Celková spotøeba primárních [PJ] Dánsko Finsko 9
12 Polsko Maïarsko Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Maïarsko (zhruba o 30 %). Maïarsko pokrývá èást poptávky po elektrické energii (cca 5%) dovozem, Polsko pøibližnì stejnou èást vyváží. Závislost Maïarska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 50% (ropa a plyn), Polsko dováží do 15% (ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Maïarsko o 5 % nižší. Polsko paritu kupní síly: 257 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] fosilních paliv 85, ,9 PJ 3ROVNR 0D DUVNR 3ROVNR 0D DUVNR energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 0% Polsko HDP v Maïarsko energie 4,7 % Maïarsko paritu kupní síly: 71 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 16, ,9 PJ Polsko Maïarsko energie na celkové spotøebì primárních zdrojù 14,4 % Celková spotøeba primárních [PJ] Polsko Maïarsko energie 1,4 % 10
13 Lotyšsko Litva Srovnání nároènosti tvorby HDP na emise CO 2 vychází výraznì lépe pro Lotyšsko (zhruba o 46 %). Lotyšsko pokrývá znaènou èást poptávky po elektrické energii (cca 30 %) dovozem, Litva vyváží elektøinu v objemech kolem 50% vlastní spotøeby. Závislost Lotyšska na dovozech primárních energetických zdrojù se pohybuje kolem 75%, Litva dováží do 60% (v obou pøípadech plyn i ropa). Energetickou nároènost tvorby HDP má Lotyšsko o 45% nižší. Lotyšsko paritu kupní síly: 11,5 fosilních paliv na jednotku HDP (po pøepoètu na paritu kupní síly) [10 5 t/] Energetická nároènost tvorby HDP po pøepoètu na paritu kupní síly [PJ/] fosilních paliv 2,15 mil. t uhlíkového ekv. 179,4 PJ /RW\ãVNR /LWYD /RW\ãVNR /LWYD ch zdrojù 0 % Lotyšsko HDP v Litva energie 33,5 % Litva paritu kupní síly: 14 fosilních paliv v mil. t uhlíkového ekvivalentu fosilních paliv 4,88 mil. t uhlíkového ekv. 379,8 PJ ch zdrojù 36,4 % energie 6,2 % Lotyšsko Litva Celková spotøeba primárních [PJ] Lotyšsko Litva 11
14 4. Analýza výsledkù Sledovaný výbìr není dostateènì velký, aby bylo možno vyvodit obecné závìry k relevantnímu statistickému zpracování není zkrátka k dispozici dostatek státù. Pøesto jsou výsledky zajímavé. Srovnání neukazuje na jednoznaènou souvislost mezi využíváním jaderné energie a nižšími mìrnými emisemi. Hlavním dùvodem je zøetelnì nižší energetická nároènost vyspìlých bezjaderných ekonomik. Jedinou výjimku tvoøí dvojice Švýcarsko Rakousko, kde se ani (v celkovém sledovaném vzorku) nadprùmìrnì efektivní rakouská ekonomika nevyrovná extrémnì nízké energetické nároènosti Švýcarska. Pøíèiny velmi pravdìpodobnì tkví ve výjimeèné struktuøe švýcarského HDP, podrobná analýza tvorby HDP však nebyla provedena. K nejvìtším rozdílùm v mìrných emisích dochází mezi východoevropskými státy. Jaderné Maïarsko má podstatnì lepší výsledky než Polsko. Zpùsobují to ovšem faktory, na které nemá jaderný program významnìjší vliv. První pøedstavuje historicky podmínìná vysoká energetická nároènost polského hospodáøství zatímco Maïarsko je zemì orientovaná na zemìdìlství a lehký prùmysl, v Polsku s velkými zásobami uhlí tradiènì hrálo dùležitou roli napøíklad hutnictví. Druhým je potom mimoøádnì vysoký podíl uhlí na polské ch zdrojù nejvyšší v Evropì. Na druhé stranì Lotyšsko vykazuje podstatnì nižší mìrné emise než Litva, zemì s nejvyšším podílem jaderné elektøiny na svìtì. Ani fakt, že Lotyšsko je do znaèné míry závislé na dovozech elektøiny, tento výsledek nezeslabuje. Energetická nároènost Litvy je totiž ve srovnání s Lotyšskem témìø dvojnásobná, obdobnì jako mìrné emise, jež má Litva ze sledovaných zemí vùbec nejvyšší. Konkrétní pøíèiny rozdílù podrobnìji analyzujeme u jednotlivých dvojic. Ze srovnání je zøejmé, že zemì pokrývající èást spotøeby energie z jaderných zdrojù nevykazují snížení emisí skleníkových plynù odpovídající podílu této technologie. Slibovaný cíl redukci atmosférické koncentrace oxidu uhlièitého tedy jaderné elektrárny neplní. Lze pøitom vysledovat souvislost provozování jaderných elektráren a zvýšené energetické nároènosti tvorby HDP. Pøíèinou je pravdìpodobnì pøedevším nižší tlak na regulaci spotøeby v jaderných zemích. Energetická nároènost tvorby HDP pøitom pøedstavuje nejdùležitìjší parametr ovlivòujícím úroveò mìrných emisí. Navíc jako strukturální charakteristika ekonomiky brání úèinnosti opatøení ke snižování zneèištìní. Pøedevším pro zemì støední a východní Evropy proto platí, že pokud mají dosáhnout dlouhodobì perspektivní redukce emisí, musí v prvé øadì zvýšit energetickou efektivnost hospodáøství. Orientace na snižování energetické nároènosti ekonomiky pøitom pøinese rovnìž další pozitiva. Umožòuje totiž vyhnout se dilematu mezi emisemi oxidu uhlièitého a ekologickými riziky jaderných reaktorù. Navíc výzkum ukazuje, že nahrazování reaktorù energetickou efektivností pøináší èistý zisk zamìstnanosti: rùzné studie ukazují poèet vytvoøených pracovních míst ve srovnání s jadernými elektrárnami pohybující se mezi % [14]. 12
15 5. Prameny [1] IPCC Third Assessment Report Working Group I. Summary for policymakers, IPCC, Geneva 2001 [2] Nuclear Energy in a Sustainable Development Perspective, NEA OECD, Paris 2000 [3] Nuclear Power and Climate Change, NEA, Paris 1998 [4] Schneider, M.: Climate change and nuclear power, WWF, Washington, D. C [5] Keepin, B., et Kats, G.: Greenhouse warming comparative analysis of nuclear and efficiency abatement strategies, Energy Policy, Vol. 16, No. 6, December 1988 [6] Radanne, P., et al.: Analyse comparative des impacts économiques du site nucléaire de Fessenheim et des actions de maitrise de ¾énergie en Alcase, INSTENE, Paris 1989 [7] Auken, S.: projev na UNFCCC COP 5 [8] tisková konference po zasedání Rady EU pro životní prostøedí, [9] FORATOM position statement on COP 6, Brusel [10] tisková zpráva FORATOM, [11] Department of Energy Energy Information Administration: International energy data, [12] Key world energy statistics, Edition 2000, International Energy Agency, Paris 2000 [13] International Energy Agency, [14] Jenkins, T., et McLaren, D.: Working future? Jobs and the environment, Friends of the Earth, London
Jak učit o změně klimatu?
Jak učit o změně klimatu? Tato prezentace vznikla v rámci vzdělávacího projektu Jak učit o změnách klimatu? Projekt byl podpořen Ministerstvem životního prostředí, projekt nemusí vyjadřovat stanoviska
VícePOLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE
POLITIKA OCHRANY KLIMATU V ČESKÉ REPUBLICE Návrh Ministerstva životního prostředí ČR ÚVODNÍ SLOVO Milí přátelé, změna klimatu se stává každodenní realitou. Koncentrace skleníkových plynů v zemské atmosféře
VícePolitika ochrany klimatu v České republice. Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky
0 1 Politika ochrany klimatu v České republice Návrh Ministerstva životního prostředí České republiky Politika ochrany klimatu je příspěvkem k celosvětové aktivitě 80./90. léta 2005 2006 2007 2008 2009
VíceČeská energetika a ekonomika Martin Sedlák, , Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji
Česká energetika a ekonomika Martin Sedlák, 29. 11. 2012, Ústí nad Labem Čistá energetika v Ústeckém kraji Kolik stojí dnešní energetika spalování uhlí v energetice: asi polovina českých emisí (cca 70
Více4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči
4. Mezinárodní srovnání výdajů na zdravotní péči V této části je prezentováno porovnání základních ukazatelů výdajů na zdravotní péči ve vybraných zemích Evropské unie (EU) a Evropského sdružení volného
VícePolitika ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu Brno, 4.5. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku Adaptace vs Mitigace Adaptace zemědělství, lesnictví, energetika, turistika, zdravotnictví, ochrana přírody,..
VíceEvropský parlament. Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu
Evropský parlament Výbor pro průmysl, výzkum a energetiku (ITRE) Strojírenství Ostrava 2011 Ostrava, 21. dubna 2011 Ing. Evžen Tošenovský poslanec Evropského parlamentu Aktuální otázky z energetiky projednávané
VíceVážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího
VíceZpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 2016 Základní grafické podklady. duben 2018
Zpráva o vývoji energetiky v oblasti ropy a ropných produktů za rok 216 Základní grafické podklady duben 218 1 199 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 21 211 212 213
VíceVliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí
Klimatické změny odpovědnost generací Hotel Dorint Praha Don Giovanni 11.4.2007 Vliv zdrojů elektrické energie na životní prostředí Tomáš Sýkora ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta elektrotechnická
VícePROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním
VíceNové partnerství pro soudr nost
Nové partnerství pro soudr nost konvergenci konkurenceschopnost spolupráci Evropská komise Europe Direct je slu ba, která vám pomù e odpovìdìt na otázky týkající se Evropské unie Nová bezplatná telefonní
VíceOCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín 3) Mezinárodní spolupráce v ochraně životního prostředí 2 Ochrana ŽP vyžaduje
VíceKLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators,
KLASTRY Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, 2004 www.klastr.cz CO JSOU TO KLASTRY? Regionální seskupení firem a pøidružených organizací pùsobících
VíceBudoucnost kohezní politiky EU
Budoucnost kohezní politiky EU Daniela Grabmüllerová Stanislav Cysař Ministerstvo pro místní rozvoj Rozpočet a finanční vize obcí, měst a krajů Praha, 23. září 2010 Klíčové milníky - EU Schválení Strategie
VíceAktualizace Státní energetické koncepce České republiky
Aktualizace Státní energetické koncepce České republiky Ing. Vladimír Tošovský ministr průmyslu a obchodu Praha, 10. listopadu 2009 Energetický mix v roce 2050 Do roku 2050 se předpokládá posun k vyrovnanému
VíceNELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH NELEGÁLNÍ PRÁCE V ODVÌTVÍ STAVEBNICTVÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21
VíceZměnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?
Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou
VíceSPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH
SPOLEČNÁ ZEMĚDĚLSKÁ POLITIKA V ČÍSLECH Níže uvedené tabulky přinášejí základní statistické údaje týkající se několika oblastí souvisejících se společnou zemědělskou politikou (SZP), a to konkrétně: zemědělského
VíceIV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů
IV. Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů Obsah 1. ÚVOD...3 2. VÝCHOZÍ POZICE PRO NÁRODNÍ PROGRAM...4 2.1 VÝCHOZÍ POZICE V OBLASTI ÚČINNOSTI
VíceČeská ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce
Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah
Víceenergetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
Priority českého předsednictví v energetice Olga Svitáková Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR Priority českého předsednictví Úvod do energetické politiky EU Energetická bezpečnost Vnitřní trh energií Důsledky
VíceChytrá energie vize české energetiky
31. května 2011 Chytrá energie vize české energetiky Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Česká energetika Chytrá energie alternativní koncept Potenciál obnovitelných zdrojů
VíceČeská politika. Alena Marková
Česká politika Alena Marková Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR schválený vládou v lednu 2010 základní dokument v oblasti udržitelného rozvoje dlouhodobý rámec pro politické rozhodování v kontextu
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit českou energetiku Obsahuje: příležitosti efektivního
VíceNÌKTERÉ NÁSTROJE IMPLEMENTACE STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO PODNIKATELSKÉHO PROSTØEDÍ
NÌKTERÉ NÁSTROJE IMPLEMENTACE STRATEGIE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE DO PODNIKATELSKÉHO PROSTØEDÍ Marcela Kožená Ústav ekonomie, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstract: Some implementation instruments
VíceChytrá energie. koncept nevládních organizací ke snižování emisí. RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica
Chytrá energie koncept nevládních organizací ke snižování emisí RNDr. Yvonna Gaillyová Ekologický institut Veronica Chytrá energie Konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou proměnit
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
VíceNovela zákona o hospodaření energií
Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou
VícePREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní
PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními
VíceCelková charakteristika 21. světového kongresu WEC
Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Ing. Miroslav Vrba, CSc., předseda EK ČR/WEC Celková charakteristika 21. světového kongresu WEC Heslo Kongresu Hledejme řešení k problémům světové energetiky
VíceSvět se rychle mění století bude stoletím boje o přírodní zdroje růst populace, urbanizace, požadavky na koncentraci a stabilitu dodávek energií
Přínos české jaderné energetiky k ochraně životního prostředí a její perspektiva Dana Drábová Státní úřad pro jadernou bezpečnost Praha Svět se rychle mění - 21. století bude stoletím boje o přírodní zdroje
VíceHrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1.10.2004 59 Hrubý domácí produkt v členských zemích EU, výdaje na zdravotnictví v zemích EU a zdroje jejich financování
VíceCS Jednotná v rozmanitosti CS A8-0249/139. Pozměňovací návrh. Jens Gieseke za skupinu PPE Jens Rohde a další
21.10.2015 A8-0249/139 139 Jens Rohde a další Čl. 4 odst. 1 1. Členské státy omezí své roční antropogenní emise oxidu siřičitého (SO 2 ), oxidů dusíku (NO X ), nemethanických těkavých organických látek
VíceKjótský protokol na konci, co dál? Brno, Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku
Kjótský protokol na konci, co dál? 2005 2007 Brno, 13. 10. 2009 Klára Sutlovičová, Centrum pro dopravu a energetiku Obsah 1. Základy nové globální dohody na ochranu klimatu 2. Příspěvek České republiky
VíceOxid uhličitý, biopaliva, společnost
Oxid uhličitý, biopaliva, společnost Oxid uhličitý Oxid uhličitý v atmosféře před průmyslovou revolucí cca 0,028 % Vlivem skleníkového efektu se lidstvo dlouhodobě a všestranně rozvíjelo v situaci, kdy
VíceJAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY
A NEW CLASSIFICATION FOR AIR FILTERS JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY ENERGY EFFICIENCY CAMFIL Opakfil ES OPGP-F7-0592/0592/0296-ES-25-B00 AIR FILTERS F7 EN779: 2012 0.944 44 44 782 m3/s % % kwh/annum 2015
VícePROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400 000 350 000 300 000 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000 0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce 2016
VícePavel Řežábek člen bankovní rady ČNB
Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212
VíceTéma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY
34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,
VíceVeřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek
Veřejná deklarace ČEZ k udržitelnosti rozvoje a reinvestici povolenek ČEZ vnímání společenské odpovědnosti ČEZ si je vědom společenské odpovědnosti za podstatný podíl emisí skleníkových plynů i jiných
VíceŠkolící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách
Evropská politika, směrnice a regulace Školící program PATRES využití obnovitelných zdrojů energie v budovách Ing. Michael ten Donkelaar ENVIROS, s.r.o. 1 Obsah Energetická politika EU Energetický balíček
VíceDěti. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky
Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody dětí a jejich následky 29.5.2016 Obsah 1. Úvod... 3 1.1 Národní databáze... 3 1.2 Evropská databáze IRTAD...
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 31. 8. 2012 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceNOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI
NOVÁ TVÁŘ ENERGETIKY PO EKONOMICKÉ KRIZI Trendy Evropské Energetiky, Praha, 20.9.2010 Alan Svoboda Ředitel divize Obchod, ČEZ a.s. V ROCE 2008 PROPUKLA FINANČNÍ KRIZE 1 KRIZE SE NÁSLEDNĚ ROZŠÍŘILA NA CELOU
VícePROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007
PROGRAM NÍZKOEMISNÍCH UHELNÝCH ZDROJŮ SKUPINY ČEZ TISKOVÁ KONFERENCE, 10. 7. 2007 Program 1. Ekologizace výroby v kontextu obnovy a rozvoje výrobního portfolia Skupiny ČEZ 2. Úvod do technologie nízkoemisních
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14. 8. 2007 37 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceVýdaje na základní výzkum
Sekretariát Rady pro výzkum, vývoj a inovace Výdaje na základní výzkum celkové, v sektoru vládním (státním), podnikatelském a v sektoru vysokých škol Mezinárodní porovnání říjen 2009 ÚVOD 1) Cílem následujících
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 7. 9. 2015 7 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceZámìr: Komplex pro bydlení a ubytování TRIANGLE, Praha 6, k.ú. Støešovice
PID HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn SZn. S-M HM P-O69712/2007 /OOPNI/EIA/329-2/Be Vyøizuje/linka Ing. Beranová/4443 Datum 12.6.2007 ZÁVÌR ZJIŠøOVACíHO
Více10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s.
Potenciál úspor a zvyšování účinnosti v energetice v kontextu nových technologií 10.3.2015 konference Energetické úspory jako příležitost k růstu Institut pro veřejnou diskusi Petr Štulc, ČEZ, a.s. 0 Energetické
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 1. 8. 2014 19 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceRADA EVROPSKÉ UNIE Brusel 10. prosince 2008 (11.12) (OR. en,fr) 17122/08 LIMITE POLGEN 141 ENER 464 ENV 990
Prvky konečného kompromisu týkající se části o energetice a změně klimatu návrhu závěrů ze zasedání Evropské rady konajícího se dne 11. a 12. prosince 2008 (viz 16864/08). Prozatímní právní převod prvků
VíceZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí
HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn. SZn. S-M H M P-553908/2009/00PNI/E 1A/64 7-2/Be Vyøizuje/ linka Ing. Beranová / 4443 Datum 18.9.2009 ZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO
VíceProblematika změny klimatu v ČR
Problematika změny klimatu v ČR 2. české uživatelské fórum GMES/Copernicus Mgr. Jana Kontrošová Ministerstvo životního prostředí, odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah přednášky Mezinárodní kontext
VíceObnovitelné zdroje energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie 1.hodina doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Obsah Představení Časový plán
VíceÚloha ČHMÚ při národní inventarizaci skleníkových plynů:
Úloha ČHMÚ při národní inventarizaci skleníkových plynů: souhrn výsledků předaných v roce 2009 Pavel Fott a Dušan Vácha (ČHMÚ) Ochrana ovzduší, Č. Budějovice, listopad 2009 Obsah Změna klimatu (ZK) Základní
VíceV Bruselu dne COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE
EVROPSKÁ KOMISE V Bruselu dne 23.9.2016 COM(2016) 618 final ZPRÁVA KOMISE Zpráva k usnadnění výpočtu množství přiděleného Evropské unii a zpráva k usnadnění výpočtu společného množství přiděleného Unii,
Více10699/19 zs/el/rk 1 TREE.1
Rada Evropské unie Brusel 17. července 2019 (OR. en) 10699/19 PV CONS 39 ENV 661 CLIMA 197 NÁVRH ZÁPISU Z JEDNÁNÍ RADA EVROPSKÉ UNIE (Životní prostředí) 26. června 2019 10699/19 zs/el/rk 1 OBSAH strana
Více6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU
6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním
VíceČl. 1 Úvod. Čl. 2 Postup výpočtu. E = E e + E t + E CH4
METODICKÝ POKYN odboru změny klimatu Ministerstva životního prostředí pro výpočet referenční úrovně emisí skleníkových plynů (Baseline) pro projekty energetického využití skládkového plynu Čl. 1 Úvod Ministerstvo
VíceStav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti. Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí
Stav a výhled životního prostředí v ČR a prioritní investiční oblasti Mgr. Richard Brabec ministr životního prostředí Životní prostředí v ČR Stav životního prostředí ČR se dlouhodobě od roku 1990 zlepšuje,
VíceUkazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz
Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ing. Václav Pelikán Likvidace podniku 7., aktualizované a doplnìné vydání Vydala Grada Publishing, a. s. U Prùhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420
Více* Prùmìrný meziroèní rùst HDP (%) Poèet uživatelù internetu na 10 000 lidí (logaritmicky) Poèet poèítaèù na 1000 lidí (logaritmicky) 10 5 Index osobního rozvoje Celní a podobné bariéry Poèet telefonù na
VíceRole teplárenství v transformaci energetiky
XXVII. SEMINÁŘ ENERGETIKŮ Role teplárenství v transformaci energetiky Ing. Martin Hájek, Ph.D. 26. ledna 2017, hotel Harmonie, Luhačovice Pařížská dohoda vstoupila v platnost 4.11. 2016 Ratifikovalo 126
VícePařížská dohoda a její význam pro ČR a EU. Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu
Pařížská dohoda a její význam pro ČR a EU Pavel Zámyslický Ředitel odboru energetiky a ochrany klimatu Rámcová úmluva OSN o změně klimatu 1992 UNFCCC -> vstup v platnost 1995 1997 Kjótský protokol > vstup
VíceEnergetická bezpečnost ekonomickým pohledem
Energetická bezpečnost ekonomickým pohledem Vladimír Tomšík 28. ledna 2009 Obsah prezentace Fakta o spotřebě energie Dovozní závislost a zahraniční obchod s energiemi v ČR Těžba domácích surovin Diverzifikace
VíceStatistická pøíloha k 1. èásti
Statistická pøíloha k 1. èásti 65 A1.1 Zamìstnanost v EU15, 1996 a 2002 % obyv. v produktivním vìku 1996 2002 EU15 59,9 64,2 Ostatní èlenské státy 61,7 65,1 Kohezní zemì 51,5 60,2 Øecko 54,9 56,9 Španìlsko
VíceEnergetické cíle ČR v evropském
kontextu kontextu 1 Vrcholové strategické cíle ASEK Energetická bezpečnost Bezpečnost dodávek energie Odolnost proti poruchám Konkurenceschopnost Bezpečnost Konkurenceschopné ceny pro průmysl Sociální
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 16. 7. 2009 35 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VícePOSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ
PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH POSÍLENÍ KOLEKTIVNÍHO VYJEDNÁVÁNÍ SOCIÁLNÍ DIALOG VE STAVEBNICT VÍ PØEDSTAVENÍ PROJEKTU POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH Dovolujeme si Vám
VíceKonference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin
Konference k vyhlášení výsledků soutěže žáků a studentů (PŘÍTECH) 23. dubna 2015 od 10 hodin Registrační číslo: CZ.1.07/2.3.00/45.0029 Název projektu: Věda pro život, život pro vědu SVĚT (A) ENERGIE Dana
VíceMAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti
MAS Opavsko směřuje k energetické nezávislosti Ing. Jiří Krist předseda sdružení MAS Opavsko Bc. Petr Chroust - manažer MAS Opavsko www.masopavsko.cz Energetická koncepce území MAS Opavsko Podklad pro
VíceVYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL JROSLV DUFK Praha 2003 Jaroslav Dufka VYTÁPÌNÍ NETRDIÈNÍMI ZDROJI TEPL Bez pøedchozího písemného svolení nakladatelství nesmí být kterákoli èást kopírována nebo rozmnožována
VíceSvětová ekonomika. Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém
Světová ekonomika Globální rizika světové ekonomiky Energetický a environmentální problém Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty
VícePolitika ochrany klimatu
Politika ochrany klimatu Liberec, 14. 6. 2010 Mgr. Jiří Jeřábek, Centrum pro dopravu a energetiku dva přístupy jak reagovat na změnu klimatu Adaptace vs Mitigace Adaptace Přizpůsobení se změnám klimatu
Vícečeské energetiky, její
Hodnocení současného stavu české energetiky, její perspektivy a udržitelnost Miroslav Vrba Předseda Energetického komitétu ČR/WEC Jak objektivně měřit energetickou výkonnost zemí? TŘI DIMENZE ENERGETICKÉ
VíceFinancování VVŠ v ČR
Financování VVŠ v ČR Počet studentů veřejných vysokých škol 400000,0 350000,0 300000,0 250000,0 200000,0 150000,0 100000,0 50000,0,0 prezenční studium distanční a kombinované studium počet studentů v roce
VíceÚvodní slovo po celou dobu dodržovali podmínky B. Charakteristika Spoleèného regionálního operaèního programu C. Pravidla pro užívání loga SROP
Evropská unie Úvodní slovo Tento manuál slouží jako dùležitý dokument a zároveò pomùcka, která by jasnì a pøehlednì informovovala a pøitom se stala srozumitelným prùvodcem pøi používání a využívání loga
VíceOffsety a kompenzace uhlíkové stopy
Offsety a kompenzace skleníkových plynů jako součást klimatické politiky podniků 22. 1.2019 Praha Offsety a kompenzace uhlíkové stopy Romana Březovská Odbor energetiky a ochrany klimatu romana.brezovska@mzp.cz
VíceEnergetické zdroje budoucnosti
Energetické zdroje budoucnosti Energie a společnost Jakýkoliv živý organismus potřebuje dodávku energie (potrava) Lidská společnost dále potřebuje značné množství energie k zabezpečení svých aktivit Doprava
VíceŽivotní prostředí. města Plzně. díl 3. Statutární město Plzeň Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně
Životní prostředí města Plzně díl 3. Statutární město Plzeň Odbor životního prostředí Magistrátu města Plzně 10. Energetická koncepce Ladislava Vaňková HISTORIE Od roku 2000
Více11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI
11. PROJEKCE BUDOUCÍHO KLIMATU NA ZEMI 11.1 RADIAČNÍ PŮSOBENÍ JEDNOTLIVÝCH KLIMATOTVORNÝCH FAKTORŮ podíl jednotlivých klimatotvorných faktorů je vyjádřen jejich příspěvkem ve W.m -2 k radiační bilanci
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health Care in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 23. 9. 2013 42 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceCyklisté. Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů. Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky
Základní statistické ukazatele ve formě komentovaných grafů Dokument mapuje dopravní nehody cyklistů a jejich následky 29.9.2017 Obsah 1. Úvod... 4 1.1 Národní databáze... 4 1.2 Evropská databáze... 4
VíceZÁVÌR ZJIŠ OVACíHO ØíZENí
PIt HLAVNí MÌSTO PRAHA MAGISTRÁT HLAVNíHO MÌSTA PRAHY ODBOR OCHRANY PROSTØEDí Váš dopis zn, SZn. S-M H M P-232654/2008/00PNI/E 1A/539-2Nè Vyøizuje/ linka Mgr. Vèislaková / 4490 Datum 7.7.2008 ZÁVÌR ZJIŠ
VíceMetodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy
Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Metodika sestavování klíčových indikátorů životního prostředí pro oblast průmyslu, energetiky a dopravy Výstup projektu Enviprofese č.
VíceSTABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU
STABILNÍ ELEKTŘINA ZA PŘIJATELNOU CENU ENERGETICKÉ KONCEPCE Tisková konference MPO 31. 7. 2012 Kde se nacházíme 2 Vnější podmínky Globální soupeření o primární zdroje energie Energetická politika EU Technologický
VíceVybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání. Selected Economic Indicators of Health in International Comparison
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28. 7. 2010 39 Vybrané ukazatele ekonomiky zdravotnictví v mezinárodním srovnání Selected Economic Indicators of Health
VíceSrovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku
Srovnání vývoje vybraných strukturálních indikátorů v České republice, Slovensku, Polsku a Maďarsku Ing. Zdeněk Brož Abstrakt Příspěvek se zabývá problematikou strukturálních indikátorů sledovaných Evropskou
VícePrioritní výzkumné cíle
Návrh projektu musí naplňovat jeden hlavní Prioritní výzkumný cíl. Prioritní výzkumné cíle Č. j.: TACR/1-32/2019 Uchazeč v příslušném poli elektronického návrhu projektu popíše, jak jeho návrh projektu
VíceKonference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži
Konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v Paříži COP-21 / CMP-11 30.11. 11.12.2015 Pavel Zámyslický odbor energetiky a ochrany klimatu Obsah 1) Obecné informace 2) Mitigace snižování
VíceMůžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou?
29. března 2011, Chytrá energie pro jižní Čechy Můžeme se obejít bez jaderné energetiky? Máme na vybranou? Ing. Edvard Sequens Calla - Sdružení pro záchranu prostředí Obsah Realita jaderné energetiky ve
VíceZměna Klimatu. EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení?
Změna Klimatu EMISE SKLENÍKOVÝCH PLYNŮ: Co vedlo k jejich nejvýznamnějšímu snížení? F-plyny jsou skleníkové plyny, které mohou skleníkový efekt snižovat! Při svých použitích přispívají F-plyny k významně
VícePostavení českého trhu práce v rámci EU
29. 4. 2016 Postavení českého trhu práce v rámci EU Pravidelná analýza se zaměřuje na mezinárodní porovnání vybraných indikátorů trhu práce v členských zemích EU. Téměř ve všech zemích EU28 se ve 4. čtvrtletí
VíceAnalýza teplárenství. Konference v PSP
Analýza teplárenství Konference v PSP 11.05.2017 Vytápění a chlazení V EU vytápění a chlazení představuje polovinu celkové spotřeby energie, kdy 45%spotřeby je bytový sektor, 37% průmysl a 18% služby V
VíceObnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat -
Obnovitelné zdroje energie v roce 2006 a letech minulých - přehled statistických dat - Ing. Aleš B u f k a Seminář: Nástroje státu na podporu úspor energie a obnovitelných zdrojů Praha 22.11.2007 Pozice
VíceMezinárodní klimatická politika
Mezinárodní klimatická politika Brno, 2. 9. 2013 - historie multilaterálních smluv - historie klimatických vyjednávání - jak vyjednávání fungují - budoucnost Historie environmentálních multilaterálních
VíceVyužívání nízkoemisních zdrojů energie v EU. Praha, 20. září 2010
Využívání nízkoemisních zdrojů energie v EU Praha, 20. září 2010 Pohled na energetiku V posledních letech se neustále diskutuje o energetické náročnosti s vazbou na bezpečné dodávky primárních energetických
Více