Lékové profily. Chondroitin sulfát. 158 Chondroitin sulfát. MUDr. Martina Olejárová, CSc. Revmatologick ústav, Revmatologická klinika 1.

Transkript

1 MUDr. Martina Olejárová, CSc. Revmatologick ústav, Revmatologická klinika 1. LF UK, Praha Souhrn Olejárová M.. Remedia 2010; 20: je glykosaminoglykan obsažený v proteoglykanech mezibuněčné hmoty chrupavky; při osteoartróze se jeho obsah v chrupavce i kvalita snižují. patří mezi perorální symptomatické pomalu působící léky osteoartrózy (SYSADOA) s prokázanou symptomatickou účinností u osteoartrózy kolenních a kyčelních kloubů a osteoartrózy drobných ručních kloubů. U gonartrózy byl v několika dvojitě slepých studiích prokázán i jeho strukturální efekt, tj. schopnost zpomalovat morfologickou progresi osteoartrózy, částečný strukturální efekt byl zjištěn i u osteoartrózy rukou. se podává perorálně v dávce 800 mg denně, jeho účinek nastupuje pozvolna v průběhu 4 12 týdnů, proto se doporučuje v úvodu léčby podat dávku dvojnásobnou. K symptomatické úlevě u osteoartrózy se podávají tříměsíční terapeutické cykly jednou až dvakrát ročně, obvykle v době aktivace artrotického procesu, k dosažení strukturálního efektu je však nutná kontinuální, dlouhodobá léčba (2 3 roky). nemá prakticky žádné lékové interakce, lze jej proto kombinovat s analgetiky i nesteroidními antirevmatiky. Léčba chondroitin sulfátem je bezpečná. Nežádoucí účinky nejsou časté, mohou se vyskytnout mírné zažívací obtíže, exantém aj., jež obvykle nevedou k přerušení léčby. Závažné nežádoucí účinky při léčbě chondroitin sulfátem popsány nebyly. je v současné době doporučován k léčbě osteoartrózy i mezinárodními autoritami (EULAR, OARSI). Klíčová slova: chondroitin sulfát osteoartróza pomalu působící léky osteoartrózy SYSADOA. Summary Olejarova M. Chondroitin sulfate. Remedia 2010; 20: Chondroitin sulfate is a glycosaminoglycan occurring in proteoglycans of the of cartilage matrix; chondroitin sulfate quality and content in the cartilage are reduced in osteoarthritis. Chondroitin sulfate is an oral agent of the group of symptomatic slow-acting drugs in osteoarthritis (SYSADOA) with proved efficacy in knee, hip and hand osteoarthritis. Several double-blind studies have also found chondroitin sulfate to have a structure modifying effect, i.e. the potential to prevent from the morphological progression of knee osteoarthritis and partly even of hand osteoarthritis. Chondroitin sulfate is given orally at a dose of 800 mg daily. As it has a slow onset of action, taking 4 12 weeks to develop, it is recommended to start the treatment with a double dose. Symptomatic relief in osteoarthritis is obtained in three-month treatment cycles given once or twice a year, as a rule in activated osteoarthritis. Nevertheless, to achieve a structural effect, continuous long-term treatment is needed (2 3 years). Chondroitin sulfate has practically no drug-drug interactions and thus can be combined with analgesics and non-steroidal anti-inflammatory drugs. Chondroitin sulfate is a safe therapy. Adverse events such as mild digestive disorders, rash, etc. are infrequent and usually do not cause treatment discontinuation. No serious adverse events have been reported for the treatment with chondroitin sulfate. It is also currently recommended by the international authorities such as the European League Against Rheumatism (EULAR) and the Osteoarthritis Research Society International (OARSI) for use in osteoarthritis. Key words: chondroitin sulfate osteoarthritis symptomatic slow-acting drugs in osteoarthritis SYSADOA. Farmakologická skupina je perorální lék ze skupiny tzv. symptomatick ch pomalu pûsobících lékû osteoartrózy (SYSADOA, z anglického SYmptomatic Slow Acting Drugs for OsteoArthritis) a patfií v souãasné dobû k nejlépe prostudovan m látkám z této skupiny. mûïe b t pro farmakologické úãely získáván z chrupavek hovûzích, vepfiov ch, drûbeïích nebo rybích, resp. Ïraloãích. je v âeské republice registrován jako léãebn pfiípravek, ATC kód je M01AX25. Je rovnûï obsaïen v fiadû dietních doplàkû s rûznou kvalitou [1]. Obr. 1 Disacharidová jednotka chondroitin-4-sulfátu složená z kyseliny glukuronové a galaktosamin-4-sulfátu. 158

2 Chemické a fyzikální vlastnosti je sulfatovan polysacharid ze skupiny glykosaminoglykanû. V jeho molekule se opakuje disacharidová jednotka sloïená z kyseliny glukuronové a galaktosaminu, kter je sulfatován obvykle na ãtvrtém nebo estém uhlíku (chondroitin-4-sulfát, chondroitin-6-sulfát), viz obr. 1. V malém mnoïství se v fietûzci pfiirozeného chondroitin sulfátu mohou objevit i nesulfatované disacharidy, disacharidy sulfatované na jiném uhlíku nebo disulfatované ãi trisulfatované disacharidy [2]. je souãástí fiady proteoglykanû obsaïen ch v kloubní chrupavce, zejména agrekanu, dále téï dekorinu a biglykanu. Mechanismus úãinku, farmakodynamika Fyziologická úloha chondroitin sulfátu je jednou ze základních molekul mezibunûãné hmoty kloubní chrupavky. Mezibunûãná hmota je sloïena z pevné kolagenní sítû, v níï jsou zanofieny molekuly proteoglykanu agrekanu. Kolagenní síè pfiedstavuje základní nosnou trojrozmûrnou molekulární konstrukci mezibunûãné hmoty chrupavky. Majoritním kolagenem mezibunûãné chrupavky je kolagen typu II, jehoï terciární struktura je stabilizována pyridinolinov mi mûstky. V chrupavce jsou obsaïeny v malém mnoïství i nûkteré dal í typy kolagenû, napfi. kolagen typu VI, IX a XI [3]. V kolagenní síti jsou vázány obrovské molekulární komplexy agrekanu. Agrekan je proteoglykan sloïen z centrálního proteinu, na kter jsou navázány rûznû dlouhé fietûzce glykosaminoglykanû (obr. 2). Hlavním polysacharidem agrekanu z hlediska objemu je chondroitin sulfát, kter vytváfií dvû chondroitin sulfátové domény, dále je v agrekanu obsaïen keratan sulfát, v tzv. keratan sulfátové doménû, a oligosacharidy. Jednotlivé molekuly agrekanu jsou navázány na dlouhé vlákno kyseliny hyaluronové. i dal í glykosaminoglykany agrekanu obsahují velké mnoïství negativnû nabit ch skupin, a jsou proto schopny vázat znaãné mnoïství vody. Tato jejich vlastnost je podstatou funkce agrekanu, kter se díky zmûnû obsahu vody podílí na absorpci mechanické síly, která na chrupavku pûsobí. Spontánnímu zvût ování objemu glykosaminoglykanû absorpcí vody brání za fyziologick ch okolností právû pevná, neelastická kolagenní síè. G1 kyselina hyaluronová G2 KS CHS 1 vazebn protein Obr. 2 Schéma molekuly agrekanu. G1, G2, G3 globulární domény; KS keratan sulfátová doména; CHS 1, CHS 2 chondroitin sulfátové domény Mechanismus účinku u osteoartrózy U osteoartrózy dochází v chrupavce k fiadû metabolick ch zmûn smûfiujících ke zhor ení její kvality. Degenerativní zmûny se t kají v ech sloïek mezibunûãné hmoty chrupavky. Kolagenní síè se stává následkem patologické produkce jin ch typû kolagenu (napfi. kolagenu typu I a III) ménû pevnou a odolnou vûãi pûsobení proteolytick ch enzymû a pfiestává staãit odolávat znaãnému osmotickému tlaku agrekanu, kter absorbuje více vody a zvût uje tak svûj objem; edém chrupavky v ak sniïuje její elasticitu. Z po kozené kolagenní sítû se téï snáze extrahují fragmenty i celé molekuly agrekanu do synoviální tekutiny, coï vede k jeho úbytku v chrupavce. Alterována je v ak i samotná syntéza agrekanu i chondroitin sulfátu, mûní se délka fietûzcû chondroitin sulfátu, pomûr chondroitin- -4-sulfátu a chondroitin-6-sulfátu, zvy uje se antigenicita chondroitin sulfátu. V sledkem v ech v e uveden ch zmûn je pak zhor ení kvality i sníïení mnoïství agrekanu, coï vede ke ztrátû pruïnosti a alteraci funkce kloubní chrupavky [4]. Ve studiích in vitro byly u chondroitin sulfátu prokázány v echny charakteristické úãinky SYSADOA, tedy stimulace syntézy mezibunûãné hmoty chrupavky, inhibice její degradace a protizánûtliv efekt. napfi. zvy uje syntetickou aktivitu kultivovan ch humánních chondrocytû, zvy uje produkci proteoglykanû a zároveà sniïuje aktivitu kolagenázy [5]. In vitro byl dále prokázán pfiízniv vliv chondroitin sulfátu na apoptózu králiãích chondrocytû [6]. má rovnûï vlastní protizánûtliv úãinek, na kterém se podílí nûkolik mechanismû: in vitro ovlivàuje chemotaxi, fagocytózu i migraci zánûtliv ch bunûãn ch elementû a sniïuje uvolàování lyzozomálních enzymû [7]. Farmakokinetika je po perorálním podání tûpen v zaïívacím traktu na fragmenty o rûzné velikosti, které se pomûrnû rychle, ale hûfie vstfiebávají. Biologická dostupnost chondroitin sulfátu po perorálním podání je pfiibliïnû 12 %. Maximální plazmatické koncentrace je dosaïeno za CHS 2 G3 5 6 hodin. Resorbované fragmenty se poté zv enû akumulují v kloubních chrupavkách, jsou detekovatelné i v synoviální tekutinû. Biologick poloãas eliminace chondroitin sulfátu je 8,5 hodiny [8]. Klinické zku enosti Symptomatický efekt chondroitin sulfátu u osteoartrózy Symptomatick efekt chondroitin sulfátu u osteoartrózy byl studován v fiadû klinick ch studií, pfiedev ím u osteoartrózy kolenních kloubû a dále u osteoartrózy kyãelních kloubû a kloubû rukou. Pfiízniv úãinek na artrotické symptomy byl pozorován jiï v jedné z prvních studií, jeï srovnávala efekt chondroitin sulfátu s diklofenakem. Pacienti byli ve dvojitû slepém uspofiádání léãeni buì diklofenakem v dávce 150 mg dennû po dobu 1 mûsíce, nebo chondroitin sulfátem v dávce 1200 mg dennû per os po dobu 3 mûsícû. Po zbytek studie, která trvala celkem 6 mûsícû, uïívali sledovaní pacienti placebo. Studie prokázala symptomatick efekt chondroitin sulfátu, kter se v ak rozvíjel pozvolna; nástup úãinku byl u diklofenaku rychlej í a po mûsíci léãby byl jeho úãinek statisticky v znamnû lep í. Rozdíly se vyrovnaly ve 45. dni studie a ve dni 60 jiï úãinnost chondroitin sulfátu pfievy ovala úãinek diklofenaku. Úãinnost chondroitin sulfátu na rozdíl od antirevmatika pfietrvávala i po dobu dal ích tfií mûsícû po ukonãení terapie [9]. Zmírnûní bolesti i zlep ení funkce u gonartrózy bylo prokázáno v dal í dvojitû slepé studii, ve které bylo celkem 120 pacientû léãeno intermitentnû chondroitin sulfátem (800 mg dennû), nebo placebem po dobu dvakrát 3 mûsícû bûhem jednoho roku. LequesnÛv index po roce léãby poklesl ve skupinû s chondroitin sulfátem o 36 % v porovnání se vstupními hodnotami, zatímco ve skupinû placeba poklesl jen o 23 %, rozdíl byl statisticky v znam- 159

3 Tab. 1 V SLEDKY KRITICKÉ ANAL ZY METAANAL Z KLINICK CH STUDIÍ S CHONDROITIN SULFÁTEM kritéria zafiazení poãet studií poãet velikost studie do metaanal zy pacientû efektu Leeb, et al., dvojitû slepé studie CHS bolest 0, s CHS vs. placebo 331 placebo LequesnÛv v délce trvání alespoà index 0,74 3 mûsíce McAlindon, et al., dvojitû slepé studie celkem bolest 0, s CHS a GS v délce LequesnÛv trvání alespoà 4 t dny index 0,63 Richy, et al., randomizované GS bolest 0, placebem kontrolované 755 CHS LequesnÛv studie s CHS a GS index 0,43 WOMAC 0,30 (pro GS a CHS celkovû) Reichenbach, et al., dvojitû slepé studie celkem celkov 2007 pouze s velkou velikostí efekt -0,03 vzorku a anal zou intent-to-treat Bjordal, et al., randomizované celkem bolest pokles VAS 2007 dvojitû slepé studie, o 7,1 10,6 mm jeï hodnotily bolest alespoà ve 4. t dnu terapie CHS chondroitin sulfát; GS glukosamin sulfát; podle [16] Montfort, et al., 2008 n. Podobné v sledky byly shledány i pfii hodnocení bolesti, rychlosti chûze i hodnocení celkového stavu pacientem [10]. Úãinnost rûzn ch dávek chondroitin sulfátu sledoval Pavelka a kol. v klinické studii, ve které byli pacienti s gonartrózou léãeni chondroitin sulfátem v dávce 200 mg, 800 mg nebo 1200 mg dennû. Úãinnost dávky 800 mg byla lep í neï úãinnost 200 mg a úãinnost placeba a témûfi srovnatelná s dávkou 1200 mg. Proto byla dávka 800 mg zvolena jako optimální pro dal í klinické studie i pro bûïnou klinickou praxi [11]. Jiná studie hodnotila u 127 pacientû úãinnost chondroitin sulfátu, kter byl podáván v jedné denní dávce 1200 mg, nebo rozdûlenû ve tfiech denních dávkách po 400 mg, ve srovnání s placebem. LequesnÛv index ve skupinách léãen ch chondroitin sulfátem poklesl bûhem léãby o 45 %, zatímco u placeba se sníïil jen o 10 %. Statisticky v znamné rozdíly oproti placebu byly pozorovány jiï od 14. dne podávání. Úãinnost obou dávkovacích schémat byla srovnatelná [12]. Vlnu pozornosti vzbudila v pfiede l ch letech nezávislá studie GAIT, jeï porovnávala úãinnost celekoxibu, chondroitin sulfátu, glukosamin hydrochloridu a kombinace obou látek s placebem u gonartrózy a pfiinesla pfieváïnû negativní v sledky [13]. Signifikantní symptomatick efekt oproti placebu byl prokázán pouze u celekoxibu, nicménû v dal í anal ze bylo zji tûno, Ïe chondroitin sulfát vedl v této studii k ústupu zánûtliv ch projevû provázejících artrózu (otok). Tento efekt byl statisticky v znamn [14]. V posledních letech byly provedeny klinické studie i u koxartrózy, jejich v sledky v ak zatím publikovány nebyly. Dal í indikací, ve které byl symptomatick efekt chondroitin sulfátu sledován, je erozivní osteoartróza rukou. Ve dvojitû slepé randomizované studii bylo léãeno celkem 24 pacientû s erozivní osteoartrózou rukou, pfiiãemï polovina dostávala chondroitin sulfát v dávce 800 mg a naproxen 500 mg dennû, druhá polovina byla léãena pouze naproxenem ve stejném dávkování. Kontinuální léãba trvala celkem dva roky. sice po dvou letech nevedl ke sníïení aktivity artrotického procesu na rukou, ale u pacientû léãen ch pouze naproxenem do lo k signifikantnû vût ímu zhor ení algofunkãního indexu i celkového hodnocení stavu pacientem a lékafiem [15]. Recentnû byly publikovány v sledky kritické anal zy metaanal z klinick ch studií s chondroitin sulfátem zvefiejnûn ch v letech 1999 aï Anal za studovala a hodnotila v sledky a závûry celkem pûti metaanal z, z nichï ãtyfii prokázaly statisticky v znamnû lep í úãinnost chondroitin sulfátu ve srovnání s placebem. Jedna z metaanal z prokázala mimo zlep ení symptomû téï sníïení spotfieby analgetik. Pouze jedna z tûchto pûti metaanal z klinickou úãinnost chondroitin sulfátu neprokázala, tato v ak byla zaloïena na anal ze v sledkû pouze tfií studií (tab. 1). Jedna z metaanal z téï konstatovala, Ïe úleva od bolesti se pfii léãbû chondroitin sulfátem dostavuje obvykle za 4 12 t dnû po zahájení léãby. Autofii uzavírají, Ïe chondroitin sulfát pfiiná í mírnou aï stfiednû silnou úlevu od artrotick ch obtíïí a souãasnû má vynikající bezpeãnostní profil [16]. Graf 1 Zúžení šířky kloubní štěrbiny během dvou let léčby chondroitin sulfátem (800 mg denně kontinuálně) a placebem; podle [20] Kahan, et al., analýza ITT intent to treat hodnocení celé studované populace; analýza PP per protocol analýza populace, jež dokončila studii 160

4 Strukturální efekt chondroitin sulfátu u osteoartrózy Strukturální efekt, tedy schopnost brzdit morfologickou progresi osteoartrózy, byl prokázán v souãasnosti jiï v pûti klinick ch studiích u gonartrózy a v jedné studii u osteoartrózy rukou. V první, pilotní studii byl testován symptomatick efekt chondroitin sulfátu (800 mg dennû) a placeba u 42 pacientû s gonartrózou po dobu jednoho roku. Jako druhotn cíl této studie byl hodnocen i strukturální efekt pomocí digitální anal zy RTG kolenních kloubû. Terapie vedla ke stabilizaci ífiky kloubní tûrbiny, zatímco u placeba do lo k jejímu zúïení [17]. V sledky této studie podnítily autory k uspofiádání vût í dvojitû slepé studie (n = 120), kdy byli pacienti léãeni chondroitin sulfátem podle obvyklého schématu (dvû kúry v dávce 800 mg dennû celkem tfii mûsíce), nebo placebem po dobu jednoho roku. Ve studii byly hodnoceny RTG snímky obou kolen, opût pomocí automatické digitální anal zy obrazu, a v sledky potvrdily závûry první pilotní studie: u skupiny placeba do lo k progresi zúïení kloubní tûrbiny, u skupiny s chondroitin sulfátem zûstala ífika zachována. Rozdíl byl statisticky v znamn [18]. Dal í rozsáhlá studie, která hodnotila strukturální efekt chondroitin sulfátu, byla publikována v roce 2005 Michelem a kol. Sledováno bylo celkem 300 pacientû po dobu dvou let, studie byla rovnûï dvojitû slepá, polovina pacientû dostávala chondroitin sulfát v dávce 800 mg dennû po dobu dvou let a polovina placebo. Po dvou letech se kloubní tûrbina ve skupinû placeba v znamnû zúïila o 0,61 mm (rozdíl byl oproti vstupní hodnotû vysoce statisticky signifikantní), zatímco ve skupinû chondroitin sulfátu se nezmûnila (rozdíl 0,00 mm; p > 0,05). Velmi zajímavé je, Ïe v této studii byl shledán velmi v znamn strukturální efekt, pfiiãemï symptomatick efekt chondroitin sulfátu a placeba se neli- il [19]. V roce 2006 byly prezentovány a v roce 2009 publikovány v sledky dal í, dosud nejvût í, dvojitû slepé randomizované studie s chondroitin sulfátem (studie STOPP Study on Osteoarthritis Progression Prevention). Studie hodnotila strukturální efekt dvouleté léãby chondroitin sulfátem (800 mg dennû per os) ve srovnání s placebem. Do studie bylo zafiazeno celkem 622 pacientû, vût ina z nich (celkem 449 subjektû) dokonãila dvouleté sledování. ZúÏení ífiky kloubní tûrbiny, nepfiímo ukazující na úbytek kloubní chrupavky, bylo statisticky v znamnû vût í ve skupinû placeba oproti chondroitin sulfátu (0,24 ± 0,03 mm vs. 0,10 ± 0,03 mm; p < 0,01) [20]. Rozdíly byly v znamné pfii anal ze intent to treat i pfii anal ze per protocol (graf 1). Strukturální efekt chondroitin sulfátu potvrdila i recentnû publikovaná metaanal za celkem 4 studií, které hodnotily morfologickou (rentgenovou) progresi osteoartrózy a ve kter ch bylo léãeno více neï tisíc pacientû. Prokázala v ak téï, Ïe strukturální efekt není prokazateln v prvním roce léãby, ale je patrn aï pfii dlouhodobé a kontinuální léãbû po dobu 2 3 let [21]. U chondroitin sulfátu byla provedena i dvouletá klinická studie u osteoartrózy rukou: hodnotila ve dvojitû slepém uspofiádání rentgenovou progresi rukou u erozivní osteoartrózy, která byla hodnocena po jednom a dvou letech u 24 nemocn ch, z nichï polovina byla léãena chondroitin sulfátem a naproxenem (800 mg dennû mg dennû, per os) a polovina pouze naproxenem ve stejné dávce. Progrese erozí byla po 24 mûsících signifikantnû niï- í u pacientû léãen ch chondroitin sulfátem a naproxenem neï u pacientû uïívajících jen naproxen. nevedl v této studii k pomalej í progresi erozivní osteoartrózy na postiïen ch kloubech, ale poãet kloubû postiïen ch erozemi byl na konci dvouletého sledování u skupiny chondroitin sulfátu statisticky v znamnû niï í [22]. Zafiazení do souãasné palety léãiv je symptomatick pomalu pûsobící lék osteoartrózy; je vhodn, podobnû jako ostatní perorální prostfiedky z této skupiny, k dlouhodobé symptomatické a strukturální léãbû tohoto onemocnûní. Jeho úãinnost i bezpeãnostní profil jsou srovnatelné s ostatními SYSA- DOA. Vzhledem k opoïdûnému nástupu úãinku nelze u chondroitin sulfátu oãekávat rychl analgetick efekt, po dobu akutní exacerbace osteoartrózy je proto vhodné podávat chondroitin sulfát souãasnû s analgetiky ãi s nesteroidními antirevmatiky. Indikace je indikován k léãbû symptomatické gonartrózy, koxartrózy a osteoartrózy rukou. je souãástí doporuãení Evropské ligy proti revmatismu (EULAR) pro léãbu osteoartrózy kolenních kloubû [23], kyãelních kloubû [24] a osteoartrózy rukou [25]. Je téï doporuãován Mezinárodní spoleãností pro v zkum osteoartrózy OARSI (Osteoarthritis Research Society International) pro symptomatickou i strukturální léãbu osteoartrózy kolenních kloubû [26, 27]. S podáváním chondroitin sulfátu u zánûtliv ch revmatick ch onemocnûní nejsou zatím Ïádné zku enosti, proto se léãba chondroitin sulfátem tûmto pacientûm nedoporuãuje. NeÏádoucí úãinky a bezpeãnost léãby Tolerance chondroitin sulfátu byla ve v ech klinick ch studiích velmi dobrá, neïádoucí úãinky byly mírné a jejich frekvence vût inou srovnatelná s placebem; ve dvou metaanal zách z pûti byla popsána vy í frekvence na stranû chondroitin sulfátu. ZávaÏné neïádoucí úãinky nebyly popsány vûbec. Pfii léãbû se mohou vyskytnout mírné zaïívací obtíïe, nauzea, zvracení apod., vzácnû exantém. NeÏádoucí úãinky neb vají závaïné a obvykle nevedou k pfieru ení léãby. Nebyly dosud popsány Ïádné lékové interakce, chondroitin sulfát je moïné v pfiípadû potfieby souãasnû podávat s analgetiky ãi s nesteroidními antirevmatiky. Dávkování se podává v dávce 800 mg dennû per os po dobu alespoà 3 mûsícû. Jeho úãinek nastupuje pozvolna, proto je moïné v úvodu léãby uïít dávku vy í (1600 mg dennû per os) a po nástupu úãinku pfiejít na bûïné dávky nebo podat do nástupu úãinku souãasnû analgetika ãi nesteroidní antirevmatika. Obvyklé schéma doporuãuje podávání chondroitin sulfátu v tfiímûsíãních léãebn ch cyklech dvakrát do roka. Vzhledem k tomu, Ïe zlep ení dosaïené tfiímûsíãním uïíváním chondroitin sulfátu pfietrvává po dobu dal ích 2 3 mûsícû, tento typ dávkování k zaji tûní symptomatického úãinku staãí. Strukturálního efektu v ak bylo dosaïeno zatím jen v dlouhodob ch studiích s kontinuální léãbou, strukturální efekt intermitentního podávání dosud prokázán nebyl, a není tedy jist. Pfiípravek s chondroitin sulfátem je k dostání v podobû kapslí s obsahem 400 mg a 800 mg nebo v podobû granulátu v sáãcích po 800 mg. Chondroitin sulfát je téï obsaïen v celé fiadû doplàkû stravy; ty se li í obsahem i pûvodem chondroitin sulfátu, jenï ovlivàuje jeho farmakologické vlastnosti (napfi. obsah a pomûr chondroitin-4-sulfátu a chondroitin-6-sulfátu apod.). Volpi poukázal na znaãnû kolísavou kvalitu rûzn ch nutraceutik a na nutnost jejího pfiísnûj ího sledování, jinak nelze terapeutick efekt volnû prodejn ch doplàkû stravy zaruãit [1]. Závûr je lék ze skupiny symptomatick ch pomalu pûsobících lékû osteoartrózy, kter má mírn aï stfiednû siln symptomatick i strukturální úãinek u osteoartrózy kolen i v jin ch lokalizacích (kyãle, ruce). Doporuãuje se podávat buì intermitentnû, ve dvou tfiímûsíãních cyklech do roka, nebo lépe kontinuálnû. Léãba chondroitin sulfátem je bezpeãná a není zatíïena závaïn mi neïádoucími úãinky. 162

5 Literatura [1] Volpi N. Quality of different chondroitin sulfate preparations in relation to their therapeutic activity. J Pharm Pharmacol 2009; 61: [2] Hardingham TE, Fossang AJ. Proteoglycans: many forms and many functions. FASEB J 1992; 6: [3] Pavelka K, Adam M, Olejárová M. Osteoartróza. In: Pavelka K, Rovensk J, et al. Klinická revmatologie. Praha, Galén 2003; [4] Hardingham TE, Fossang AJ, Hey NJ, et al. The sulphatation pattern in chondroitin sulphate chains. Carb Res 1994; 255: [5] Bassleer CT, Combal JP, Bougaret S, Malaise M. Effects of chondroitin sulfate and interlekuin-1 beta on human articular chondrocytes cultivated in clusters. Osteoarthritis Cartilage 1998; 6: [6] Conrozier T. Death of articular chondrocytes. Mechanisms and protection. Presse Med 1998; 27: [7] Ronca F, Palmiezzi L, Pannini P. Anti-inflammatory activity of chondroitin sulphate. Osteoarthritis Cartilage 1998; 6 (Suppl. 1): [8] Conte A, Volpi N, Palmieri L, et al. Biochemical and pharmacokinetic aspects of oral treatment with chondroitin sulfate. Arzneimittelforschung 1995; 45: [9] Morreale P, Manopulo R, Galati M, et al. Comparison of the antiinflammatory efficacy of chondroitin sulfate and diclofenac sodium in patients with knee osteoarthritis. J Rheumatol 1996; 23: [10] Uebelhart D, Malaise M, Marcolongo R, et al. Intermittent treatment of knee osteoarthritis with oral chondroitin sulfate: a one-year, randomized, double-blind, multicenter study versus placebo. Osteoarthritis Cartilage 2004; 12: [11] Pavelka K, Manopulo R, Bucsi L. Double blind, dose-effect study of oral chondroitin 4,6 sulphate 1200 mg, 800 mg, 200 mg and placebo in the treatment of knee osteoarthritis. Litera Rheumatologica 1999; EULAR, Zurich: [12] Bourgeois P, Ghales G, Dehais J, et al. Efficacy and tolerability of chondroitin sulphate 1200 mg/day vs chondroitin sulphate 3 x 400 mg/day vs placebo. Osteoarthritis Cartilage 1998; 6 (Suppl. A): [13] Clegg D. Effects of glucosamine, chondroitin sulfate and the two in combination in painful knee osteoarthritis. New Eng J Med 2006; 354: [14] Hochberg MC, Clegg DO. Potential effects of chondroitin sulfate on joint swelling: a GAIT report. Osteoarthritis Cartilage 2008;16 (Suppl. 3): S [15] Rovetta G, Monteforte P, Molfetta G, Balestra V. A two-year study of chondroitin sulfate in erosive osteoarthritis of the hands: behavior of erosions, osteophytes, pain and hand dysfunction. Drugs Exp Clin Res 2004; 30: [16] Monfort J, Martel-Pelletier J, Pelletier JP. Chondroitin sulphate for symptomatic osteoarthritis: critical appraisal of meta-analyses. Curr Med Res Opin 2008; 24: [17] Uebelhart D, Thonar EJ, Delmas PD, et al. Effects of oral chondroitin sulfate on the progression of knee osteoarthritis: a pilot study. Osteoarthritis Cartilage 1998; 6 (Suppl. A): [18] Uebelhart D, Malaise M, Marcolongo R, et al. Intermittent treatment of knee osteoarthritis with oral chondroitin sulfate: a one-year, randomized, double-blind, multicenter study versus placebo. Osteoarthritis Cartilage 2004; 12: [19] Michel BA, Stucki G, Frey D, et al. Chondroitins 4 and 6 sulfate in osteoarthritis of the knee: a randomized, controlled trial. Arthritis Rheum 2005; 52: [20] Kahan A, Uebelhart D, De Vathaire F, et al. Long term effects of chondroitin 4 and 6 sulphate on knee osteoarthritis. Arthritis Rheum 2009; 60: [21] Lee YH, Woo JH, Choi SJ, et al. Effect of glucosamine or chondroitin sulfate on the osteoarthritis progression: a meta-analysis. Rheumatol Int 2010; 30: [22] Rovetta G, Monteforte P, Molfetta G, Balestra V. Chondroitin sulfate in erosive osteoarthritis of the hands. Int J Tissue React 2002; 24: [23] Jordan KM, Arden NK, Doherty M, et al. EULAR recommendations 2003: an evidence based approach to the management of the knee osteoarthritis: Report of a task force of the Standing Comittee for International Clinical Studies Including Therapeutic Trials (ESCISIT). Ann Rheum Dis 2003; 62: [24] Zhang W, Doherty M, Arden N, et al. EULAR evidence based recommendations for the management of hip osteoarthritis: report of a task force of the EULAR Standing Comittee for International Clinical Studies Including Therapeutics (ESCISIT). Ann Rheum Dis 2005; 64: [25] Zhang W, Doherty M, Leeb BF, et al. Eular evidence based recommendations for the management of hand osteoarthritis report of a task force of the Eular Standing Committee for International Clinical Studies Including Therapeutics (ESCISIT). Ann Rheum Dis 2007; 66: [26] Zhang W, Moskowitz RW, Nuki G, et al. OARSI recommendations for the management of hip and knee osteoarthritis, part I: critical appraisal of existing treatment guidelines and systematic review of current research evidence. Osteoarthritis Cartilage 2007; 15: [27] Zhang W, Moskowitz RW, Nuki G, et al. OARSI recommendations for the management of hip and knee osteoarthritis, Part II: OARSI evidence- -based, expert consensus guidelines. Osteoarthritis Cartilage 2008; 16: