Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana.

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana."

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor právo a právní věda Katedra právní teorie Diplomová práce Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana. Lucie Dufková 2011/2012

2 Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma: Základní lidská práva a svobody a jejich procesní ochrana zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenů a literatury. 2

3 Děkuji vedoucímu práce panu doc. JUDr. Jaromíru Harvánkovi, CSc., za jeho přínosné rady, připomínky, podněty a vedení, jeţ byly velkou pomocí a přínosem pro sepsání této diplomové práce. 3

4 OBSAH SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 5 ÚVOD CO JSOU TO LIDSKÁ PRÁVA? Charakteristika základních práv Klasifikace základních lidských práv a svobod Historický vývoj lidských práv Etapy vývoje lidských práv Lidská práva v České republice Svoboda a rovnost jako základní právně-filozofické kategorie lidských a občanských práv Svoboda jako základní právo Pojem rovnosti Svoboda a rovnost ve vybrané judikatuře Ústavního soudu České republiky OCHRANA ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI Obecné soudy Ústavní soud Postavení a pravomoci Ústavního soudu Vztah Ústavního soudu k jiným ústavním orgánům Ústavní stížnost Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů Správní soudnictví Veřejný ochránce práv Jiné prostředky ochrany OCHRANA ZÁKLADNÍCH LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD NA KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI Prostředky ochrany v rámci Rady Evropy Evropská úmluva o ochraně lidských práv Evropská sociální charta Systém ochrany v Evropské unii Listina základních práv Evropské unie Jiné prostředky ochrany POSILUJE OCHRANA ZÁKLADNÍCH PRÁV V EVROPSKÉ UNII OCHRANU NA NÁRODNÍ ÚROVNI? ZÁVĚR RESUMÉ SEZNAM LITERATURY KNIŢNÍ ZDROJE ČASOPISECKÉ ZDROJE PRÁVNÍ PŘEDPISY SOUDNÍ ROZHODNUTÍ ELEKTRONICKÉ PRAMENY JINÉ ZDROJE

5 Seznam použitých zkratek ČR Česká republika EU ES Ústava Listina Úmluva Charta Rada OSN OBSE ESLP ESD EÚLP Evropská unie Evropská společenství Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky. Evropská úmluva o ochraně základních práv a svobod Evropská sociální charta Rada vlády pro lidská práva Organizace spojených národů Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě Evropský soud pro lidská práva Evropský soudní dvůr Evropská úmluva o lidských právech 5

6 Úvod Lidská práva jsou ty svobody a nároky, které mají být zaručeny kaţdému člověku na světě. Stále jsou v mnohých zemích pošlapávána, některé kultury přiznávají ţenám méně práv neţ muţům, v totalitních reţimech jsou občanům upírána politická práva, apod. Evropská unie věnuje otázkám ochrany základních lidských práv velkou pozornost, a proto se snaţí tato práva chránit prostřednictvím různých instrumentů, z nichţ nejdůleţitější je soudní ochrana. Pro svou diplomovou práci jsem si zvolila téma základní lidská práva a jejich procesní ochrana proto, ţe v posledních letech toto téma opět dominuje jak v teorii, tak i v praxi. Je vlastně reakcí na změny, které probíhají ve světě, ale hlavně souvisejí s evropskou integrací. Můţeme říct, ţe se prakticky denně setkáváme s mechanismy ochrany lidských práv a jejich narušováním. Je to velmi široké téma, proto se nebudu moci věnovat všem věcem dopodrobna, ale některých se pouze nepatrně dotknu. Tato práce si dává za cíl nabídnout základní přehled lidsko-právní problematiky jak z hlediska teorie, tak z hlediska praxe, nastínit danou problematiku v souvislosti s aktualizací, která souvisí s evropskou integrací a odpovědět na otázku, zda ochrana základních práv v EU posiluje ochranu na národní úrovni. Práce je rozdělena do čtyř kapitol. První z nich se zabývá pojmem lidských práv a jeho rozdílným vymezením, s nímţ se nejčastěji setkáváme v mezinárodních dokumentech. Rozebírá také různé filozofické přístupy a snaţí se shrnout podstatné rozdíly mezi nimi. Zmiňuje některé známé filozofy a události, které se podílely na vzniku a rozvoji lidských práv. Bude provedena charakteristika a klasifikace základních lidských práv. Pozornost je věnována také historickému diskurzu jak ve světě, tak i v České republice. Najdeme zde odpověď na otázku, odkud se koncept lidských práv vzal a jak se formoval během dějin. Zmíněny budou některé důleţité dokumenty jako např. Magna charta libertatum, Bill of Rights, Charta OSN, Deklarace práv člověka a občana, apod. Závěr první kapitoly se zabývá pojmy svobody a rovnosti, kde jsou tyto objasněny ve světle základních lidských práv a také ve světle judikatury Ústavního soudu ČR. Druhá kapitola se věnuje ochraně základních lidských práv a svobod na vnitrostátní úrovni. Vymezuje prostředky obrany před zásahy do základních lidských práv, poskytované příslušnými orgány veřejné moci, přičemţ největší pozornost věnuje z pochopitelných důvodů Ústavnímu soudu. Jelikoţ se v názvu práce hovoří o procesní ochraně lidských práv, je tato kapitola věnována zejména procesním otázkám, konkrétně 6

7 pak ústavní stíţnosti. Neopomíjí však ani důkladné rozebrání pojmu ochránce lidských práv a jeho roli v ochraně lidských práv. V současné době tvoří ochrana lidských práv jednu z nejdůleţitějších politik Evropské unie, proto se třetí kapitola zabývá ochranou základních lidských práv na unijní úrovni. Vymezuje prostředky ochrany v rámci Rady Evropy, kde zmiňuje dva nejvýznamnější dokumenty, které tvoří její jádro ochrany lidských práv a to: Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (1950) a Evropskou sociální chartu (1961). Zmiňuje také Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či poniţujícímu zacházení nebo trestání (1987), Chartu regionálních a menšinových jazyků (1992), Rámcovou úmluvu o ochraně národnostních menšin (1995) a Úmluvu na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti vzhledem k biologickým a lékařským aplikacím (1997). V souvislosti s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod rozebírá Štrasburský kontrolní mechanismus a tedy zejména moţnost podání individuální stíţnosti k Evropskému soudu pro lidská práva. Dále rozebírá systém ochrany v Unii a některé změny, které přinesla Lisabonská smlouva (např. dříve právně nezávazná Charta základních práv EU získává stejné postavení jako prameny primárního práva, dále přejmenování Evropského soudního dvora, apod.). Závěrečná čtvrtá kapitola se snaţí dokázat, zda a jakým způsobem posiluje unijní ochrana lidských práv ochranu na národní úrovni. Zmiňuje některá rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, ve kterých najdeme odpověď na tuto otázku. 7

8 1. CO JSOU TO LIDSKÁ PRÁVA? Budeme-li hovořit o pojmu základních lidských práv a svobod, je třeba mít na paměti, ţe terminologie v této oblasti je značně nejednotná. Vyjádření vztahu mezi jednotlivcem a veřejnou mocí můţeme popsat mnoha výrazy. Např. Všeobecná deklarace lidských práv OSN (1948) pouţívá pojem lidských práv, v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech (1966) nacházíme označení politická a občanská práva, Úmluva na ochranu lidských práv a základních svobod (1950) pouţívá pojem lidská práva a základní svobody a konečně pojem hospodářská, sociální a kulturní práva jak jej pouţívá Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (1966). Všechny uvedené pojmy upravené právními předpisy a mezinárodními smlouvami jsou zahrnuty v pojmu základních práv a svobod. 1 J. Boguszak rozlišuje pojmy základní a lidská práva. Uvádí, ţe základní práva jsou širší pojem neţ lidská práva, která v sobě zahrnují jednak základní lidská práva, jednak politická práva. Jako další druh základních práv uvádí téţ práva sociální. 2 J. Blahoţ pouţívá pojmu lidských a občanských práv a v jejich rámci rozlišuje práva osobní, práva politická a práva hospodářská. 3 Občanská práva jsou dle něj rovněţ lidskými právy. Nazývají se občanskými proto, neboť mají bezprostřední podíl na vytváření demokratické společnosti, zatímco typická lidská mají pro společnost pouze zprostředkovaný význam. Absolutně ţádný rozdíl nespatřuje mezi pojmy práva a svobody. 4 Já osobně, na rozdíl od Boguszaka, se domnívám, ţe pojem lidských práv je širší neţli pojem základních práv. Jako lidská práva vidím všechna ta, která náleţí kaţdému člověku bez ohledu na jeho barvu pleti, národnost, náboţenství či vzdělání. Mezi základní práva bych pak zařadila tzv. tvrdé jádro lidských práv. Roztříštěnost nacházíme také v různých filozofických přístupech k pojmu lidských práv. Existují dva základní přístupy přirozenoprávní a pozitivistický. Přirozenoprávní teorie odvozuje lidská práva z přírodních zákonů. Lidská práva zde dostávají podobu neměnné, univerzální a nezcizitelné kvality člověka. Pro Johna Locka, 1 FILIP, Jan; SVATOŇ, Jan; ZIMEK, Josef. Základy státovědy. 3. opravené a zkrácené vydání. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří; GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI Publishing, s ISBN BLAHOŢ, Josef. Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva. Praha: ASPI, s. 46. ISBN Tamtéţ, s

9 zakladatele tohoto přístupu, jsou v jeho knize Druhé pojednání vládě nezcizitelnými lidskými právy ţivot, svoboda a majetek. 5 Cicero vymezil přirozené právo jako pravidla ovládající veškerou přírodu, jako věcný a neměnný řád stanovený boţstvem. Přirozené právo je uloţeno ve vědomí kaţdého člověka a poznamenáno rozumem. Podle Tomáše Akvinského se přirozený zákon, odvozený z věčného boţího rozumu opět nepřetrţitě uplatňuje v kaţdém lidském jednání, a i kdyţ není plně poznatelný, ale spíše vytušený, znamená intimní vztah stálého doplňování, střetávání faktů, spravedlivý střet věcí s postulátem Dát kaţdému, co mu náleţí. 6 S určitými výhradami se hlásí k obecnému proudu přirozenoprávního pojetí lidských práv J. Blahoţ, podle kterého je základem tohoto pojetí právo na ţivot. Z tohoto základního práva vzniká pojem přirozených práv a tedy i pojem lidských práv. Je to dáno tím, ţe lidská práva jsou různými kvalitativními stránkami práva na ţivot, např. právo na ţivot v ekologickém a společenském prostředí, kde má kaţdý svobodu pohybu, projevu, právo shromaţďovat se, právo na ochranu zdraví, vlastnictví a další. Podle něj z přirozenoprávního pojetí dnes vychází kaţdá euroamerická ústava stejně jako mezinárodně právní úprava lidských práv. Za příklad dává preambuli Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb.), v níţ se uvádí: Federální shromáţdění na základě návrhů České národní rady a Slovenské národní rady, uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka 7 Naproti tomu právní pozitivismus odmítá jakékoliv metafyzické spekulace o právu. Přívrţenci této teorie pokládají ideu lidských práv za subjektivní spekulaci. Jen z reálných zákonů vycházejí reálná práva, z imaginárního zákona (ze zákona přírody) vycházejí imaginární práva. Přirozené právo je podle právních pozitivistů nesmyslné. Podle těchto koncepcí neexistuje jiné právo neţ to, které je obsaţeno ve státem vyhlášené a silou garantované zákonné normě. Podle H. Kelsena není přirozené právo vydedukováno z přírody, ale je subjektivním hodnotícím soudem. Proto pro mnohé obhájce právního pozitivismu jsou lidská práva pouze mystickými silami či pouty, které existují, právě tak jako duchové, pouze v té podobě, v jaké v ně lidé věří. 8 Pozitivistické pojetí základních práv má svůj původ v názoru G. Jellineka. Dle něj kaţdé subjektivní právo předpokládá 5 KREJČÍ, Oskar. Lidská práva. Právní rádce. 1998, č. 2, s. 33. ISSN VEVERKA, Vladimír; BOGUSZAK, Jiří; ČAPEK, Jiří. Základy teorie práva a právní filozofie. Praha: CODEX, s ISBN X. 7 BLAHOŢ, Josef. Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva. Praha: ASPI, s ISBN KREJČÍ, Oskar. Lidská práva. Právní rádce. 1998, č. 2, s. 33. ISSN

10 existenci objektivního práva. Toto objektivní právo vytváří, uznává a chrání ono subjektivní právo. 9 Já osobně nemám vyhraněný názor na původ základních práv a svobod. Přikláním se jak k přirozenoprávnímu, tak i k pozitivistickému pojetí. Domnívám se totiţ, ţe určitá základní práva náleţí člověku uţ od narození, například právo na ţivot. Všichni lidé jsou si rovni, tudíţ si nesmějí navzájem zasahovat do práv, majetku, obydlí, nesmí být omezena svoboda myšlení, pohybu apod. Právě těmito myšlenkami se přikláním k přirozenorávnímu pojetí, tato práva náleţí všem lidem uţ od prvopočátku, nezávisle na existenci státu a státní moci. Na druhou stranu například politická, hospodářská, sociální a kulturní práva jsou dle mého názoru uměle vytvořena a spjata s existencí státu. Vţdyť bez určitých pravidel by nic nemohlo správně fungovat. Proto máme zákony, ze kterých plynou práva i povinnosti Charakteristika základních práv Mezi základní práva a svobody zařazujeme kaţdé subjektivní právo, které je obsaţené v ústavě nebo v ústavním zákoně. J. Filip podal komplexnější charakteristiku. Nabízí řadu znaků, kterými se základní práva a svobody vyznačují: 10 a) jsou ústavně zaručená Je tedy zaručeno to, ţe jimi bude vázána nejen státní moc ve všech svých sloţkách (moc výkonná, zákonodárná a soudní), ale také všichni jednotlivci. b) vznikají přímo na základě ústavy nebo mezinárodní smlouvy Nelze s nimi právními úkony disponovat, nevznikají z konkrétního právního vztahu na základě právního aktu. Proto jsou trvalé a mají stejný rozsah pro všechny své subjekty. c) mají povahu veřejného subjektivního práva Vymezují vztahy mezi jednotlivcem a státem (veřejnou mocí) navzájem. Stát je adresátem těchto práv a jednotlivec jejich nositelem. Nositelem můţe být především fyzická osoba, ale také právnická osoba. 9 FILIP, Jan; SVATOŇ, Jan; ZIMEK, Josef. Základy státovědy. 3. opravené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s ISBN FILIP, Jan; SVATOŇ, Jan; ZIMEK, Josef. Základy státovědy. 3. opravené vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2002, s ISBN

11 d) mají zvláštní obsah Zajišťují autonomní prostory jedince, které jsou chráněny před zásahy veřejné moci, umoţňují jednotlivci účastnit se správy veřejných záleţitostí a v neposlední řadě spočívají v nárocích jednotlivce podílet se na plnění ze strany státu. e) mají zvláštní funkce Jedná se o hlavní směry jejich působení na společenské vztahy. Základní funkcí je omezení státní moci. Dalšími funkcemi pak jsou nárok na přispění ze strany státu, zajištění účasti jednotlivce na správě veřejných záleţitostí a vytvoření záruk vlastní realizace. f) jsou vymahatelné vůči státu prostřednictvím nezávislé soudní moci S tímto znakem je spjat institut výhrady zákona, tj. moţnost zákonodárce zúţit základní práva. Rozlišuje se výhrada formální (např. podrobnosti stanoví zákon ) a výhrada materiální, která kromě potřeby vydání zákona váţe zákonodárce určitými obsahovými omezeními (povinnost zachovat podstatu a smysl základního práva a svobody, rovnost jeho nositelů i v omezení). g) mají vlastnost objektivní ústavní hodnoty Stát je jimi ve své činnosti vázán, proto z jeho strany nejde jen o plnění vůči jednotlivcům, ale tato práva státu mohou slouţit jako určité měřítko (např. při stanovení výše ţivotního minima). h) zaručují existenci určitých institutů a institucí Vytvářejí např. soudy, advokacii, vlastnictví. Jejich prostřednictvím je ústavodárcem institucionalizováno uskutečňování základních práv a svobod Klasifikace základních lidských práv a svobod Klasifikace slouţí k poznání povahy základních lidských práv a svobod. Existuje velké mnoţství klasifikací. Rozvíjely se postupně s pronikáním do problematiky lidských práv. Jsou zaloţeny na značném mnoţství kritérií, např. předmětu úpravy, obsahu, funkci, 11

12 subjektech, adresátech, atd. Tradiční klasifikace, jak ji známe z ústavních aktů přijatých v evropských státech, je dle J. Blahoţe následující: 11 1) první skupinu tvoří práva osobní zejména právo na ţivot a lidskou důstojnost, osobní nedotknutelnost, nedotknutelnost obydlí, svoboda pobytu, právo soukromého vlastnictví. 2) druhou skupinu tvoří politická práva a svobody náleţí sem především svoboda slova, tisku, šíření zpráv, svoboda shromaţďovací a spolčovací a právo volební. 3) třetí skupinu představují sociální, hospodářská a kulturní práva sem patří zejména svoboda práce, právo na práci, právo na odborové organizování, právo na nemocenské a sociální pojištění, právo na vzdělání, právo na ochranu zdraví, atd. Za nejpřehlednější a mně osobně nejbliţší povaţuji klasifikaci podle J. Filipa: 12 a) podle pramenů a právní síly - základní lidská práva a svobody lze rozčlenit na ta, která jsou obsaţena v Listině základních práv a svobod, v Ústavě České Republiky nebo v mezinárodních smlouvách. b) podle subjektů a adresátů - dle tohoto dělení rozlišujeme práva náleţející všem, práva občanů, cizinců, právnických osob a určitých sociálních skupin (ţeny, mladiství, postiţení). Tomuto pojetí do značné míry odpovídá členění na práva lidská (náleţející všem), politická (náleţející občanům) a sociální (náleţející např. mladistvým). c) podle statutu - v této klasifikaci se vychází z Jellinekova pojetí, dle kterého se jednotlivec nachází díky své příslušnosti ke státu v několika polohách (statutech), a z kterých mu vyplývají subjektivní veřejná práva. Tyto stavy označuje jako: 1) status negativus, který spočívá v existenci určité sféry osobní autonomie, do které stát nezasahuje 11 BLAHOŢ, Josef. Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva. Praha: ASPI, s ISBN FILIP, Jan a Jan SVATOŇ. Státověda. 5. vyd. Brno: Wolters Kluwer Česká republika, s ISBN

13 2) status positivus, který vyjadřuje určité právo na plnění ze strany státu 3) status activus, který vyjadřuje právo jedince podílet se na správě veřejných záleţitostí 4) status relativus, který zajišťuje stejné chování ze strany státu vůči všem, kdo se nachází pod jeho jurisdikcí. d) podle forem omezení základních práv - rozlišujeme tři formy omezení základních práv. Za prvé ta, která nelze omezit vůbec, jako například právo na ţivot. Za druhé ta, jeţ lze omezit zčásti za určitých podmínek. A jako poslední ta práva, která jsou v dispozici zákonodárce, jemuţ bylo svěřeno jejich provedení. e) podle generací - na práva prvé, druhé, třetí a popřípadě čtvrté generace. 1) Jako práva první generace jsou označována základní lidská práva a svobody, jako např. právo na ţivot a osobní svobodu, zčásti práva politická a práva na soudní ochranu. 2) Práva druhé generace jsou práva hospodářská, sociální a kulturní, jeţ vznikají v sociálních hnutích 19. století. 3) Třetí generací jsou pak tzv. práva solidarity, mezi které patří např. právo na mír, na zdravé ţivotní prostředí, na informaci. V případě této generace jde o neuzavřený vědecký problém. Teorie generací lidských a občanských práv začala vznikat koncem šedesátých let dvacátého století. Charakterizuje ji především to, ţe pojem generací chápe v jejich vzájemném propojení a provázanosti (jedna generace bez generace předchozí je z hlediska koncepčního pojetí lidských práv nemyslitelná) BLAHOŢ, Josef. Sjednocující se Evropa a lidská a občanská práva. Praha: ASPI, s. 49. ISBN

14 f) podle katalogu tzn. podle toho, zda se nachází ve zvláštní hlavě ústavy, která obsahuje jejich výčet. g) hmotná a procesní základní práva hmotná zaručují základní sféry jedince (ţivot, svoboda, vlastnictví, soukromí). Procesní pak mají zaručit, aby se jednotlivec mohl těchto svých hmotných práv domoci. P. Holländer pak dělí lidská práva na práva, která vyplývají z rovnosti lidí, práva spjaté s nedotknutelností osobní integrity, práva související s řádným procesem, duchovní svobody, hospodářské svobody, sociální práva a práva menšin. 14 F. Sudré odmítá dělení na generace a dále člení základní práva a svobody také na nedotknutelná a podmíněná Historický vývoj lidských práv Vývoj myšlenky základních práv a svobod a její naplňování mají dlouhou historii. Pro lepší pochopení smyslu a významu lidských práv se tedy ohlédneme v čase zpět, aţ do starověkého Řecka Etapy vývoje lidských práv Počátky vzniku soudobé koncepce základních práv a svobod lze nalézt jiţ ve starověkém Řecku, a to u sofistů. Sofisté uznali objektivní charakter práva, nikoli však pozitivního, ale přirozeného. Na prvém místě u nich stálo přirozené právo, pramenící v harmonii vesmíru, v zákonitostech přírody, která předchází lidským zákonům, tedy právu pozitivnímu. 16 Aristoteles ve své 5. knize Etiky Níkomachovy objasňuje argument na podporu existence přirozeného mravního řádu, který by podle něj měl být základem všech 14 Srov. HOLLÄNDER, Pavel. Základy všeobecné státovědy. Plzeň: Aleš Čeněk, s ISBN Srov. SUDRÉ, Fredéric; MALENOVSKÝ, Jiří. Mezinárodní a evropské právo lidských práv. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN RÁZKOVÁ, Renata. Dějiny právní filozofie. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN

15 racionálních systémů spravedlnosti. Rozlišuje přirozené a zákonné právo, přičemţ přirozené má všude stejnou platnost a to nezávisle na uznání. 17 Na tyto myšlenky navázali římští stoikové. Například největší římský myslitel Cicero a významný římský řečník Seneca. Podle nich je zdrojem morálky rozum. Domnívají se, ţe spravedlnost je třeba odvozovat od čestnosti. Pozitivní právo, uzavřené do pevných forem, nemůţe plnit svou funkci, pokud není doplněné morálními zásadami. 18 Dalším historickým zdrojem je křesťanství. Křesťanství má v sobě zakódované, ţe s člověkem je potřeba zacházet s určitou důstojností, navíc panovník měl pravomoc danou od Boha, před Bohem se zpovídal ze svého jednání s poddanými. Objevila se zde myšlenka sociálního smíru, čím hůře se panovník choval ke svým poddaným, tím méně mu zachovávali loajalitu. Byla to praktická myšlenka podporující křesťanskou ideu. Přelom nastal v 18. století, kdy se z obyvatelstva stává subjekt, nikoli objekt práv a postavení panovníka a obyvatel se vyrovnává, je vnášen prvek reciprocity. Začíná se organizovat myšlenka contra social (společenské smlouvy). 19 Svobodní a rovní lidé mezi sebou uzavírají pactum unionis (smlouvu o sdruţení) a tím se podřizují vládci, který ovšem smí vládnout jen v určitých mezích, nemá neomezenou moc. 20 Dle Thomasa Hobbese měli v přirozeném stavu právo všichni na vše a člověk člověku byl vlkem. To vedlo k obavám o holý ţivot a tedy k tomu, ţe se vzdali svých nároků ve prospěch zákonodárce. John Locke povaţuje za základní přirozená práva člověka práva na zdraví a ţivot, svobodu a majetek. Na rozdíl od Hobbese vidí uzavření společenské smlouvy jako prostředek, jímţ se lidé spojují k efektivnější ochraně svých práv. Vzdávají se svých práv tedy pouze do té míry, jenţ si to vynucuje potřeba jejich účinné ochrany. 21 Na základě této smlouvy podle Rousseaua vzniká korporace skládající se z tolika členů, kolik má shromáţdění hlasů. Členové společnosti zovou se v celku národem, a jmenují se jednotlivě občany, pokud mají účast na svrchované moci, a poddanými jakožto podrobení zákonům státu. 22 Rousseau je kritikem soukromého vlastnictví a zastáncem přímé demokracie. Povaţuje 17 ARISTOTELÉS,. Etika Níkomachova. 3. nezměn. vyd. Praha: Rezek, s RÁZKOVÁ, Renata. Dějiny právní filozofie. 2. přeprac. vyd. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN Myšlenka národa jako politicky organizovaného obyvatelstva, kaţdý se částečně vzdává suverenity ve prospěch vlády. 20 Přednáška prof. J. Malenovského ze dne MACHALOVÁ, Tatiana. Úvod do právní filozofie: (základní pojmy). 1. Vyd. Brno: Masarykova univerzita, s ISBN ROSSEAU, Jean-Jacques. O společenské smlouvě neboli o zásadách státního práva. Vyd. 1. Praha: Nákladem Právnického knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, s

16 přirozený stav za stav ideální, protoţe lidé si byli materiálně rovni, byli svobodní a neexistovala státní moc ani soukromé vlastnictví. 23 Dalším důleţitým zdrojem myšlenky lidských práv byla teorie dělby moci rozpracovaná v 18. století Montesquieuem. Ve svém díle O duchu zákonů uvádí: není svobody, jestliže táž osoba nebo týž úřad spojuje ve svých rukou moc zákonodárnou a moc výkonnou, není svobody, jestliže není moc soudní oddělena od moci zákonodárné a výkonné. 24 Ke konci 18. století, v průběhu americké (1776) a francouzské (1789) revoluce, se objevují dokumenty, které obsahují ucelené koncepce lidských práv. Monarcha disponuje mocí od Boha, ale uzavírá, co by suverén společenskou smlouvu s národem, jejímţ výrazem je ústava, která nutí panovníka respektovat v jisté míře národ. Jedním z prvku respektu je katalog lidských práv. Prvním takovým dokumentem je Virginská deklarace (1776), která uvádí, ţe všichni lidé jsou stejně svobodní a nezávislí. Deklarace práv člověka a občana (1789) měla za heslo, ţe všichni lidé se rodí svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. V průběhu 19. a částečně 20. století dochází k vypracování katalogů práv a svobod i v ostatních státech Evropy. Tyto státy a jejich ústavy garantují občanská a politická práva. Vzniká koncepce liberálního státu, kdy jedinec je ve svém konání omezen pouze zákony a stát zbytečně nezasahuje a nestará se o občany, pouze jim zaručuje jejich práva. Dominance právního pozitivismu v tomto období přinesla jisté potlačení zájmu o přirozený původ lidských práv. Po první světové válce se začíná prosazovat mezinárodní ochrana práv menšin, pracovníků, postavení ţen a dětí. Po druhé světové válce dochází k největšímu rozvoji úpravy základních práv a svobod na mezinárodní úrovni. Byla to reakce na masové porušování lidských práv v nacistickém Německu. Můţeme zde pozorovat snahu dostat lidská práva z dosahu zákonodárce a téţ snahu o zakotvení záruk jejich dodrţování. V roce 1945 probíhá mírová konference v San Francisku, na níţ je projednán a schválen návrh charty OSN. Charta se omezila pouze na deklarování principů, myšlenka umístit katalog lidských práv přímo do Charty se nezrealizovala. Iniciativy se ujalo Valné shromáţdění OSN, které 10. prosince 1948 přijalo Všeobecnou deklaraci lidských práv. 23 GERLOCH, Aleš. Teorie práva. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s ISBN MONTESQUIEU, Charles Louis de Secondat. O duchu zákonů. Praha: Právnické knihkupectví a nakladatelství V. Linhart, s

17 Ačkoli nemá právní povahu, stala se podkladem pro další mezinárodní utváření norem v oblasti lidských práv napříč mezinárodním společenstvím. Právně závazné jsou aţ dva pakty, které byly přijaty v roce 1966 a čerpají z Všeobecné deklarace lidských práv. Jsou to Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který stanovuje vznik Výboru pro lidská práva a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Oba dva pakty tvoří tzv. super tvrdé jádro univerzální ochrany lidských práv. Pakty platili aţ do doby, neţ byl v roce 2008 otevřen opční protokol ke druhému paktu, který vytváří zrcadlové schéma individuálních stíţností jako u prvního paktu. Nevstoupil však zatím v platnost kvůli chybějícím podpisům. V 60. letech 20. století lze v souvislosti s dekolonizací pozorovat jakési odklonění od lidských práv v podobě, v jaké je prosadila revoluce. Je spíše přihlíţeno k právům hospodářským a sociálním. Dochází také k rozšíření o novou skupinu práv, tzv. práva třetí generace, která zahrnují právo na příznivé ţivotní prostředí, právo na mír a práva domorodého obyvatelstva. Nositeli lidských práv se tímto stávají i společenství a národy z důvodu jejich zvýšené zranitelnosti. 25 Na Evropském kontinentu vznikají významné regionální úmluvy. Například v roce 1950 je to Evropská úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Cílem bylo předloţit státům katalog hmotných práv, který měly státy dát do svých ústav a jako ústavní práva je chránit. Úmluva upravuje práva občanská a politická a to především práva, které byly za války porušovány (právo na ţivot, právo sdruţovací). Zavedla nejúčinnější mezinárodní mechanismus její ochrany a to individuální stíţnost jednotlivce, kterou můţe podat u Evropského soudu pro lidská práva. Za zmínku stojí také Evropská sociální charta z roku 1961, která odstranila deficit v oblasti hospodářských a sociálních práv. Dále Listina základních práv Evropské unie, která byla schválená v roce 2000 a právní závaznost získala v roce 2007, kdyţ byla začleněna do Lisabonské smlouvy. Je významná zejména tím, ţe je vzorem moderního katalogu lidských práv Byly chráněny spíše z mocenských důvodů neţ jako projev humanity. Kdyţ jeden stát pohltil druhý, nebyla tu náleţitá stabilita a bylo třeba tento akt odůvodnit ideou společného národa a tedy sjednocení území (např. Německo, Itálie). 26 Přednáška prof. J. Malenovského ze dne

18 Lidská práva v České republice Lidskoprávní myšlení u nás bylo formováno především reformačními snahami vůči římsko-katolické církvi. Prvními průkopníky byli předchůdci husitské reformace, kteří kritizovali církev a feudální společnost. Například Jan Milíč z Kroměříţe vznesl jako první poţadavek na svobodné hlásání Boţího slova. Dle něj se nesmí Boţímu slovu klást ţádná překáţka a má být svobodně kázáno v celém českém království. Je také zastáncem zásady rovnosti. Matěj z Janova spatřuje hlavní příčinu rozvratu církve v tělesných a zţenštilých kněţích, kteří naplnili církev bohatstvím a rozkošemi. Dalšími příčinami je pak tyranie světských kníţat a prelátů, zuţování pravomocí a svobody niţších kněţí na úkor vlády i moci vyšších a v neposlední řadě přílišná autorita a pravomoc mnichů. Nevěří v samotnou reformu kleru, nápravu v církvi očekává od křesťanského lidu zásadní změnitelností poměrů. Teprve z tohoto nového lidu vzejdou noví kněţí. Jan Hus usiluje o očistu církve, je přesvědčen, ţe hlavou církve je jedině Kristus. Proto přiznává právo na neposlušnost vůči církevním a světským vrchnostem ţijícím ve zjevném rozporu s Boţím zákonem. Husitské hnutí klade důraz na onen Boţí zákon a formuluje své poţadavky ve čtyřech praţských artikulech, které u nás platily aţ do roku 1620 jako zemský zákon. Petr Chelčický, kritik husitské revoluce, 27 se staví za primát moci duchovní před mocí světskou. Hlásá, ţe pře Bohem jsou si všichni rovni a všem je darována svoboda. Kristus nastolil svou duchovní vládu a nad osvobozeným lidem nesmí nikdo vládnout prostřednictvím vnější moci. Jan Ámos Komenský dospívá k tomu, ţe svět by se měl změnit ve třech oblastech, a to v oblasti politiky, filozofie a náboţenství. Přesněji by se mělo jednat o změnu v oblasti správy obce, církve a rozumu. Snaţí se o univerzální pohled, vše souvisí se vším. Hlásá, ţe lid musí směřovat k tomu, aby se vrátila myšlenková, náboţenská a občanská svoboda. Cílem univerzální politiky je, aby kaţdý člověk měl moţnost klidného ţití, aby mohl bezpečně drţet svůj majetek a uţívat společné svobody. Svoboda je dle něj stvořena spolu s člověkem a od něj neodlučitelná. Toto Komenský chápe jako přirozený stav. Zaráţející jsou však jeho názory na svobodu slova, kdy musí být vše, co bude odevzdáno k tisku, schváleno veřejnou autoritou. Také to, ţe odpad od víry nebo přechod k jiné víře, má být trestán smrtí, můţe vyvolávat určité rozpaky. 27 Vyznačoval se svým rozhodným odporem proti násilí a uţíváním zbraní ve věcech duchovní povahy. 18

19 Nejen osobnosti, ale také historické události měly vliv na formování lidských práv na našem území. Například jiţ výše zmíněné Čtyři praţské artikuly z roku 1420, ve kterých byly zakotveny základní znaky reformačních myšlenek. Jednalo se o svobodu kázání, příjímání pod obojím způsobem, zákaz světského panování kněţí a trestání hříchů ve všech stavech. Dále Majestát Rudolfa II. z roku 1609, který přinesl značnou míru samosprávy a zakotvil náboţenskou svobodu. 28 První ústava občanského státu tzv. dubnová ústava (téţ označovaná jako Pillersdorfova) vydaná 25. dubna 1848, formulovala a zakotvila demokratické svobody, jako byla svoboda osobní a náboţenská, svoboda tisku, ochrana listovního tajemství, rovnoprávnost národů. Tato ústava však nevešla nikdy v platnost. Ústavodárný říšský sněm (1848), zasedající nejdříve ve Vídni a poté v Kroměříţi, připravoval návrh ústavy pro neuherské země. Tento návrh obsahoval soubor základních všeobecných občanských práv, jenţ vycházel z francouzské Deklarace práv občana a zahrnoval především svobodu člověka, tisku a zajištění hmotných zájmů. Objevil se tu i moderní princip zakotvující suverenitu lidu. Návrh ústavy však nebyl projednán, protoţe vláda nechala 6. března 1849 sněm rozehnat. Březnová ústava (téţ nazývaná Stadionova) vyhlášená 7. března 1849 částečně vyuţila osnovy kroměříţského návrhu a upravila základní lidská práva a svobody. K ústavě byla vydána listina základních občanských práv, která obsahovala například náboţenskou svobodu a svobodu pohybu. Tato ústava však také nebyla uvedena v ţivot, neboť se změnila politická realita a 31. prosince 1851 byly vydány tzv. Silvestrovské patenty, které zrušily platnost ústavy a katalogu občanských práv a opět zavedly absolutismus. Potvrzeno bylo pouze zrušení roboty a poddanství a zůstala zachována idea rovnosti před zákonem. Následovalo vydání únorové (nebo také Schmerlingovy) ústavy 26. února Tato ústava však neobsahovala ţádné ustanovení o občanských právech. To se změnilo vydáním prosincové ústavy (1867), kde byla zakotvena některá občanská práva, jako například právo volného projevu mínění, svoboda stávek, náboţenská svoboda, svoboda vědy a vyučování a ochrana národní rovnoprávnosti. Tímto došlo k formálnímu zavedení práv a svobod, jejich realizace v praxi však byla problematická. Dne 29. února 1920 byla přijata konečná podoba ústavy Československé republiky, která platila po celou dobu první republiky v letech Autoři se zde inspirovali 28 TROJAN, Jakub S. Idea lidských práv v české duchovní tradici. Vyd. 1. Praha: Oikoymenh, s ISBN

20 i Prosincovou ústavou, zejména v části o lidských právech. Součástí ústavy je katalog základních práv a svobod, který obsahuje zásadu rovnosti, svobodu osobní a majetkovou, svobodu domovní, tisku, právo shromaţďovací, spolkové, petiční, listovní tajemství, brannou povinnost. Samostatná hlava byla věnována ochraně národnostních, náboţenských a rasových menšin. Dá se říci, ţe byla v podstatě vnitrostátním provedením závazků, vyplývajících z mezinárodní smlouvy. Faktickým koncem ústavy bylo podepsání Mnichovské dohody a události, které jí bezprostředně následovaly. V květnu 1948 byla přijata nová Ústava Československé republiky, tzv. Ústava 9. května, která do značné míry navazovala na ústavu z roku Přestoţe v zemi převzali moc komunisté, zachovávala si ústavní utvrzení základních práv a svobod. Je však příkladem přímého rozporu mezi ústavním textem a právní praxí. Kapitoly ústavy, obsahující vedle osobních svobod a politických práv i práva sociální a kulturní, nebyla sice formálně měněna, ale fakticky byla legislativními a politickými zásahy převáţně změněna v téměř bezobsaţnou deklaraci. Série pozdějších zákonů dále likvidovala ústavně zaručené osobní svobody. Fakticky byla zrušena např. svoboda pohybu a pobytu, svoboda slova, svoboda sdruţovací a shromaţďovací a byla zavedena cenzura tisku. Formálně niţší úroveň neţ Květnová ústava představovala tzv. Socialistická ústava z roku Ta vymezovala občanská práva a svobody jako práva a svobody realizované jedině v souladu se zájmy pracujícího lidu a ve spojení s ústavními povinnostmi. Rozsah ústavně zakotvených práv byl podstatně uţší neţ v Květnové ústavě a některé základní principy postavení člověka ve společnosti ústava zcela pomíjela. 29 Konečně roku 1991 byla přijata Listina základních práv a svobod, která vytyčuje respekt k přirozeným právům člověka a respekt k právům občana. Přijetí Listiny plnilo zásadní politický cíl. Československo tím vyjádřilo respekt vůči systému Evropské unie a deklarovalo obnovení ochrany lidských práv. Na základě toho bylo Československo v roce 1992 přijato do svazku Rady Evropy. 30 V roce 1993 vzniká samostatná Česká republika, jejíţ ústava ve svém čl. 10 otevírá český ústavní systém mezinárodnímu právu a mezinárodní smlouvy (tedy i ty, týkající se lidských práv) staví nad zákon. V roce 2004 pak ČR vstupuje do Evropské unie, pro kterou je ochrana lidských práv samozřejmostí. 29 JÁNOŠÍKOVÁ, Petra; KNOLL, Vilém; RUNDOVÁ, Alena. Mezníky českých právních dějin. 3. rozš. vyd. Plzeň: Aleš Čeněk, s ISBN KLÍMA, Karel. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk, s ISBN X. 20

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Ochrana základních práv a svobod. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Základní ideové zdroje nutnost ochrany vyplývá z podstaty demokratického státu Listina základních práv a svobod liberalistická a individualistická

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,

Více

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303

Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 03 VY 32 INOVACE 0114 0303 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková

Více

Funkce práva, právní řád

Funkce práva, právní řád STŘEDNÍ ŠKOLA STAVEBNÍ A TECHNICKÁ Ústí nad Labem, Čelakovského 5, příspěvková organizace Páteřní škola Ústeckého kraje Funkce práva, právní řád VY_32_ INOVACE _06_107 Projekt MŠMT EU peníze středním školám

Více

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ

Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Základní lidská práva. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK, Dubí 1 Listina je Základním souborem práv člověka v měřítku českého

Více

Základy práva, 15. listopadu 2016

Základy práva, 15. listopadu 2016 lidská lidská Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta Základy, 15. listopadu 2016 Pojem mezinárodního je soubor právních norem, které upravují vzájemné vztahy států a jiných subjektů mezinárodního

Více

Problémy lidských práv v současné politice

Problémy lidských práv v současné politice Problémy lidských práv v v současn asné politice Lidská práva souhrn práv v a svobod, které jsou přisuzovány každé lidské bytosti důraz na studium lidských práv v je kladen předevp edevším m v demokratické

Více

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např.

Ing. Jaroslava Syrovátkov. tková Ústava. Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Veřejn ejná správa Ing. Jaroslava Syrovátkov tková Veřejn ejná správa Sbírky zákonů k jednotlivým oblastem veřejné správy, např. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích Zákon č.

Více

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR.

ÚSTAVNÍ PRÁVO. Moc soudní v ČR. ÚSTAVNÍ PRÁVO JUDr. Petr Čechák, Ph.D. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Petr.Cechak@mail.vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) Soudní moc vykonávají jménem republiky nezávislé soudy Soudcovská nezávislost tři

Více

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky

LIDSKÁ PRÁVA. historické mezníky LIDSKÁ PRÁVA historické mezníky Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ

Více

ZÁKLADY PRÁVA 2. část

ZÁKLADY PRÁVA 2. část ZPr_Základy práva ZÁKLADY PRÁVA 2. část Fakulta právních a správních studií VŠFS Katedra veřejného práva JUDr. Adam Zítek, Ph.D. Prameny heteronomního práva ve formálním smyslu kde je právo fakticky obsaženo

Více

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640

Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Název školy: Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0639 Název materiálu:vy_32_inovace_03.02 Téma sady: Listina základních práv a svobod Ročník: Nástavbové

Více

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod

Výkladová prezentace k tématu Listina základních práv a svobod Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Číslo Název Téma hodiny Předmět Ročník/y/ Datum vytvoření Anotace Očekávaný výstup Druh učebního materiálu Mgr.

Více

Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr)

Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr) Teorie práva (TePr) Základy práva (ZPr) Mgr. et Mgr. Jan Šmíd PhD. VŠE, VŠFS Literatura ke kurzu: Teorie práva: Povinná: Gerloch Aleš: Teorie práva, Plzeň 2007, nakl. Aleš Čeněk Knapp Viktor: Teorie práva,

Více

16. maturitní otázka (A)

16. maturitní otázka (A) 16. maturitní otázka (A) 16) Právní instituce soustava obecných soudů,druhy soudní moci Ústavní soud, státní zastupitelství, advokacie, notářství Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T4b) Vztah mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního práva lidských práv Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského

Více

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY

KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY KYBERNETICKÁ KRIMINALITA ÚSTAVNÍ ZÁKLADY KYBERNETICKÉ KRIMINALITY MGR. RADIM VIČAR UNIVERZITA OBRANY, FAKULTA EKONOMIKY A MANAGEMENTU radim.vicar@unob.cz Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA

PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA Zákaz diskriminace chapman a další 1 rozsudky velkého senátu 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz PŘEHLED JUDIKATURY EVROPSKÉHO

Více

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát

JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát JUDr. Petr Svoboda, Ph.D., advokát Praha 9, Aranžerská 166, 190 14 Tel.: +420 732 626 937, e-mail: svoboda@akpetrsvoboda.cz www.akpetrsvoboda.cz Magistrátu hlavního města Prahy Odboru ochrany prostředí

Více

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013

Lidská práva. Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 Lidská práva Autor: Mgr. Václav Štěpař Vytvořeno: říjen 2013 ANOTACE Kód DUMu: Číslo projektu: VY_6_INOVACE_2.ZSV.3 CZ.1.07/1.5.00/34.0851 Vytvořeno: říjen 2013 Ročník: 4. ročník střední zdravotnická škola

Více

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ

Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Dělba státní moci v ČR. Územní samospráva a Ústava Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK s.r.o., Dubí 1 Ústavní právo Nulla potentia

Více

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

Základy práva. 15. Moc soudní a výklad práva. Mgr. Petr Čechák, Ph.D. Základy práva Mgr. Petr Čechák, Ph.D. 22662@vsfs.cz Hlava čtvrtá Ústavy (čl. 81 96) fungování soustavy obecných soudů a Ústavního soudu Čl. 90 Ústavy soudům přísluší, aby poskytovali ochranu zákonem zaručeným

Více

Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje

Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje Otázka: Základní pojmy teorie práva Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): bezejmenna Právo = souhrn obecně závazných norem, pravidel chování, které stanovuje stát v určité formě a při jejich porušení

Více

Teorie práva VOŠ Sokrates

Teorie práva VOŠ Sokrates Teorie práva VOŠ Sokrates Realizace práva Mgr. Ondřej Havránek Pojem realizace Realizací právních norem rozumíme uskutečňování právních norem v právní praxi, tj. využívání oprávnění a dodržování právních

Více

Základy právní nauky

Základy právní nauky Základy právní nauky Principy právního státu Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li. uvedeno jinak, je Mgr. Karla Šimoníková. Dostupné z Metodického portálu www.sstrnb.cz/sablony, financovaného

Více

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5

Obsah. Použité zkratky O autorovi. Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 Použité zkratky O autorovi XI XIV Úvod 1 Cíle knihy 1 Používaná terminologie 5 KAPITOLA 1 Historický vývoj vnitrostátní závaznosti mezinárodního práva a jeho aplikace v Československu 8 1.1 Ústavní listina

Více

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary

Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: ING. HANA MOTYČKOVÁ Název materiálu: VY_32_INOVACE_03_ÚSTAVNÍ PRÁVO I_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077

Více

praktikum z ústavního práva

praktikum z ústavního práva praktikum z ústavního práva Vlastislav Man Karel Schelle 6. doplněné a aktualizované vydání KEY Publishing s.r.o. Ostrava 2012 1 Vlastislav Man, Karel Schelle 2012 ISBN 978-80-7418-149-8 Obsah Seznam některých

Více

Právnická fakulta Masarykovy univerzity

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Právnická fakulta Masarykovy univerzity Veřejná správa Katedra obchodního práva Bakalářská práce Obec jako podnikatel Markéta Jehličková 2010/2011 1 Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma: Obec

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ Diplomová práce Základní lidská práva a svobody v ČR Karolína Kupková Plzeň 2014 ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA PRÁVNICKÁ KATEDRA ÚSTAVNÍHO PRÁVA

Více

Právní záruky ve veřejné správě

Právní záruky ve veřejné správě Právní záruky ve veřejné správě Spravedlivé správní řízení (Správní řízení v kontextu čl. 6 Evropské úmluvy) olga.pouperova@upol.cz Struktura přednášky: Čl. 6 Evropské úmluvy 1) Vztahuje se na správní

Více

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti

Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti Otázka: Právo a jeho vývoj Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Kuba Vybíral Právo - soubor právních předpisů, norem a pravidel, kterými se organizuje život společnosti - dodržování předpisů je

Více

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý

Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO. Mgr. Vladimír Černý Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Benešov, Husova 742 PRÁVO Mgr. Vladimír Černý Základní právní pojmy III/2 VY_32_INOVACE_184 3 Název školy Registrační číslo projektu Název

Více

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.

Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT. Datum: 20. 3. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_330 Škola: Akademie - VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad

Více

Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím.

Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím. JUDr. Štěpán KALAMÁR, doc. RNDr. Josef Požár, CSc. Informační bezpečnost a právo na svobodný přístup k informacím. Úvod Prudký nástup výpočetní techniky do všech oblastí společenského života způsobil,

Více

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky

1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Monika Matysová 1957 Smlouva o EHS: základ ochrany lidských práv v preambuli snaha ČS zachovávat a posílit mír, svobodu, zlepšit životní a pracovní podmínky Odstranit diskriminaci na základě státní příslušnosti

Více

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY

ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ÚSTAVNÍ ZÁKON České národní rady č. 1/1993 Sb. ze dne 16. prosince 1992 ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního

Více

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328

Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 I Vzor citace: ONDREJOVÁ, D. Právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. Wolters Kluwer ČR, a. s., 2010, s. 328 Kapitola 5, nazvaná Právní prostředky proti nekalé soutěži obsažené v obchodním zákoníku,

Více

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í :

U S N E S E N Í. t a k t o : Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : č. j. 3 Ads 30/2006-49 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Marie Součkové v právní věci žalobce: JUDr.

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora: Předmět: Tématický celek:

Více

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy

Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy Osnova kurzu Vstupní vzdělávání následné 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Organizace a činnosti veřejné správy 01. Pojem veřejná správa 02. Vymezení veřejné správy

Více

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR

Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR Osnova kurzu Přípravný kurz k obecné části úřednické zkoušky 00. Úvodní kapitola 01. Informace o kurzu 02. Informace ke studiu 01. Právní předpisy ČR 01. Ústava České republiky 01. Historické souvislosti

Více

Mezinárodní humanitární právo

Mezinárodní humanitární právo Mezinárodní humanitární právo T8a) Ústavní základy zajišťování obrany ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s.

Vysoká Škola Finanční a Správní, o.p.s. Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní vývoj a ústavní systém ČR 2 Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je seznámení s ústavním systémem České republiky a jeho komparaci s některými

Více

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne 2014,

V l á d n í n á v r h ZÁKON. ze dne 2014, V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne 2014, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění

Více

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( ) KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( )

KAPITOLA 1 Habsburská monarchie ( )  KAPITOLA 2 Boj za československou státnost v období první světové války ( ) Obsah Úvod... 11 KAPITOLA 1 Habsburská monarchie (1848 1918)... 15 1. Počátky revoluce 1848... 15 2. Pillersdorfova ústava 1848... 16 3. Návrh kroměřížské ústavy 1849... 19 4. Moravská zemská ústava 1848...

Více

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A.

Zpráva o šetření. postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol. A. V Brně dne 4.9.2008 Sp. zn.: 3186/2008/VOP/DS Zpráva o šetření postupu České obchodní inspekce při poskytování informací o své činnosti a při zveřejňování výsledků kontrol A. Důvody šetření Z tiskového

Více

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

PRACOVNÍ PRÁVO. Pojem pracovního práva. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. PRACOVNÍ PRÁVO Pojem pracovního práva JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Pracovní právo: Pojem pracovního práva 1) individuální pracovní právo (vztah zaměstnavatel zaměstnanec) 2) kolektivní

Více

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA

PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU. katedra teorie práva TEORIE PRÁVA PRÁVNICKÁ FAKULTA ZČU katedra teorie práva TEORIE PRÁVA (pro bakalářský obor - VEŘEJNÁ SPRÁVA) Rozsah výuky: 1. semestr 2/2, 2. semestr 2/2, 3.semestr 2/2 I. semestr FENOMEN PRÁVA 1. Různé přístupy k právu.

Více

Prameny správního práva. Olga Pouperová

Prameny správního práva. Olga Pouperová Prameny správního práva Olga Pouperová Prameny práva Ve formálním smyslu pouze psané právo (právní předpisy, tzn. obecně závazné předpisy) normativní právní akty + některé mezinárodní smlouvy V materiálním

Více

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky

Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu: Inovace a individualizace výuky Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0036 Název projektu: Inovace a individualizace výuky Autor: Mgr. Bc. Miloslav Holub Název materiálu: Řízení, organizace a úkoly policie II. Označení materiálu: Datum vytvoření:

Více

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147

Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Příloha usnesení vlády ze dne 17. února 2016 č. 147 Vyjádření vlády České republiky k návrhu Obvodního soudu pro Prahu 1 na zrušení ustanovení 3 odstavce 1 písmeno b), 3 odstavce 3, 5 odstavce 1 a 7 odstavce

Více

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Jabok, ETF 2010 Michael Martinek Mezinárodní rámec pro formulaci cílů sociální politiky Základní lidská práva OSN, Mezinárodní organizace práce (MOP) Evropský rámec sociálněpolitických cílů Sociální práva

Více

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 Sb., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 Sb., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ DOTČENÝCH ZÁKONŮ S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ PLATNÉ ZNĚNÍ ZÁKONA Č. 166/1993 Sb., O NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADU, 2 (1) Úřad je nezávislý kontrolní orgán České republiky. (2) Sídlem

Více

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

Dej 2 Osvícenství. Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Dej 2 Osvícenství Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Osvícenství období i myšlenkový směr 17.-18. století, věk rozumu a osvěty

Více

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ

DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ PRÁVNICKÁ FAKULTA MASARYKOVY UNIVERZITY OBOR PRÁVO A PRÁVNÍ VĚDA KATEDRA SPRÁVNÍ VĚDY A SPRÁVNÍHO PRÁVA DIPLOMOVÁ PRÁCE DOTČENÝ ORGÁN VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ RADKA SINGOVSZKÁ 2009/2010 1 P r o h l a š u j i,

Více

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ZÁKON. ze dne , kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne... 2013, kterým se mění zákon č. 191/2012 Sb., o evropské občanské iniciativě Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 191/2012 Sb., o evropské

Více

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D.

Teorie práva. Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR. JUDr. Petr Čechák, Ph.D. Teorie práva Právní kultury, prameny práva v různých právních kulturách a v ČR JUDr. Petr Čechák, Ph.D. petr.cechak@mail.vsfs.cz Typy právních kultur Právní komparatistika (srovnávací právní věda) - mikrokomparatistika

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Určeno pro Sekce Předmět Téma 2. stupeň ZŠ základní Občanská nauka Soudní moc

Více

Teorie práva VŠFS. Metodický list č. 1

Teorie práva VŠFS. Metodický list č. 1 Metodické listy pro kombinované studium předmětu Teorie práva VŠFS Cílem tohoto jednosemestrálního kursu je osvětlení základních pojmů a principů z oblasti teorie práva, vývoje právního myšlení a základů

Více

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III

ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost. Výchova k občanství 6-9. ročník III ZŠ Brno, Řehořova 3 Já a společnost Výchova k občanství 6-9. ročník III2-12-10 Výchova k občanství Dělba moci Mgr. Vilém Nejezchleb ÚSTAVA Ústava České republiky obsahuje preambuli a 113 článků rozdělených

Více

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ

STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ STANOVY OBČANSKÉHO SDRUŽENÍ Stanovy občanského sdružení Gabriela o.s. I. Úvodní ustanovení 1/ Občanské sdružení s názvem Gabriela o.s. /dále jen sdružení / je občanským sdružením, určeným k morální, hmotné

Více

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE PROJEKT BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Podniková ekonomika NÁZEV BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Kupní smlouva, zejména z pohledu převodu nemovitosti TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK) Červen / 2012 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ

Více

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence)

II. legislativa zákonodárství legislativní pravomoc legislativní pravomoci nepodmíněnou podmíněnou legislativní působnost (kom- petence) II. Tvorba práva V širším smyslu je tvorba práva chápána jako vytváření veškerých pravidel chování, kterým stát přiznává ochranu a vynucuje jejich dodržování a plnění v případě jejich porušení. Vynutitelná

Více

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče

SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování v chodu záměrná činnost, sledující dosažení určitého cíle (úče ÚVOD DO VEŘEJNÉ SPRÁVY Přednáška č. 1 VEŘEJNÁ SPRÁVA,, POJEM, CHARAKTERISTIKA PrF MU, září 2012 petr průcha, 2012 SPRÁVA, POJMOVÁ VÝCHODISKA vedení, řízení, (ekonomická) péče o něco regulace, udržování

Více

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ÚSTAVNÍ PRÁVO

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ ÚSTAVNÍ PRÁVO STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA NOVÉ MĚSTO NA MORAVĚ 1 ÚSTAVNÍ PRÁVO RYSKA, Radovan. Právo pro střední školy, čtvrté vydání.fortuna, a.s.s.175. ISBN: 80-7373-010-3. Obr.1. Pražský hrad AUTOR: Ing. Jitka ZELENÁ DATUM

Více

CZ.1.07/1.1.08/

CZ.1.07/1.1.08/ Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 MOC SOUDNÍ, OMBUDSMAN Soudní moc Soudní moc nebo též justice je vedle moci zákonodárné a moci výkonné jednou

Více

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská

Masarykova univerzita Právnická fakulta. Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě. 2011 Hana Chalupská Masarykova univerzita Právnická fakulta Bakalářská práce Dělená správa ve finanční správě 2011 Hana Chalupská Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor finanční právo Katedra finančního práva a národního

Více

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz

Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, Tel.: 234 665 111, Fax: 234 665 444; e-mail: o @uoou.cz STANOVISKO č. 1/2007 červen 2007 Stanovisko k aplikaci práva na ochranu osobních údajů při poskytování informací

Více

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová

Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu. Jana Dudová Právo životního prostředí pojem, systém, principy v mezinárodním a evropském kontextu Jana Dudová Pojem životní prostředí Životní prostředí - realita světa ( jeho části), která svými vlastnostmi umožňuje

Více

květen ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993)

květen ÚSTAVA LIDOVĚ DEMOKRATICKÁ (ASYMETRICKÁ) - červenec SOCIALISTICKÁ (až do roku 1993) Otázka: Ústava Předmět: Základy společenských věd Přidal(a): Ales ÚSTAVA (KONSTITUCE) Je právní akt s nejvyšší právní silou ve státě. Všechny ostatní právní normy z ní vycházejí a musí s ní být v souladu.

Více

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Vládní návrh. ZÁKON ze dne o zásluhách Václava Havla. Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Vládní návrh ZÁKON ze dne. 2012 o zásluhách Václava Havla Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: 1 Václav Havel se zasloužil o svobodu a demokracii. 2 Tento zákon nabývá účinnosti dnem jeho

Více

Listina základních práv a svobod ČR Ročník 2. Datum tvorby 3.11.2013 Anotace

Listina základních práv a svobod ČR Ročník 2. Datum tvorby 3.11.2013 Anotace Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Mgr. Kateřina Proroková Základy společenských věd Listina základních práv a svobod ČR Ročník

Více

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz

Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Ukazka knihy z internetoveho knihkupectvi www.kosmas.cz Mgr. JUDr. Jaroslav Grinc, Ph.D. PRÁVO PRO POLITOLOGY Vydala Grada Publishing, a.s. U Průhonu 22, 170 00 Praha 7 tel.: +420 234 264 401, fax: +420

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP

Veřejný ochránce práv JUDr. Pavel Varvařovský V Brně dne 17. srpna 2011 Sp. zn.: 2273/2011/VOP/PP I. Požadavek, aby žadatelé o dlouhodobý a trvalý pobyt podávali žádosti výlučně cestou Visapointu, nemá oporu v zákoně. Ustanovení 170 odst. 2 zákona o pobytu cizinců se vztahuje pouze na žádosti o dlouhodobá

Více

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR

PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR PRÁVNÍ ASPEKTY ŘEŠENÍ BEZPEČNOSTNÍCH HROZEB S ÚČASTI OZBROJENÝCH SIL ČR LEOPOLD SKORUŠA 1. Právní instituty ochrany společnosti a státu 1.1 Ústavní instituty Pro život jednotlivce má zásadní význam existence

Více

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa

teorie lidských práv (J.Locke) Zopakování minulé přednášky: starověké právní myšlení 1. Přirozený zákon - zákon přirozeného řádu světa Přednáška č.5. Teorie přirozeného práva - první pokus o vysvětlení jak funguje právo ve společnosti. 1. Změna tázání: přechod od otázky "co je právo" k otázce "jak právo funguje": kritika starověkého pojetí

Více

Zákon o výkonu zabezpečovací detence

Zákon o výkonu zabezpečovací detence KOMENTÁŘE WOLTERS KLUWER Zákon o výkonu zabezpečovací detence Komentář Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Věra Kalvodová Josef Kuchta Petr Škvain Zákon o výkonu zabezpečovací detence

Více

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ

VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ VRCHOLNÁ SCHOLASTIKA 13. STOLETÍ ÚKOL 1 VYTVOŘTE DVOJICE Co to znamená scholastika? Které období předchází vrcholné scholastice a kdo jsou jeho hlavní představitelé? CHARAKTERISTIKA fil. svět ovládnul

Více

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015

Právo Evropské unie 2. Prezentace 1 2015 Právo Evropské unie 2 Prezentace 1 2015 ES a EU Evropská společenství původně tři Společenství 1951 ESUO (fungovalo v období 1952 2002) 1957 EHS, ESAE (EHS od roku 1992 jen ES) Od vzniku ES si tato postupně

Více

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv

SSOS_ON_1.18 Vývoj ochrany lidských práv Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ON_1.18

Více

Správní právo procesní

Správní právo procesní Správní právo procesní Postupy ve veřejné správě, správní právo procesní JUDr. Ing. Filip Dienstbier, Ph.D. Osnova: 1. Úvod 2. Postupy ve veřejné správě 3. Správní právo procesní 4. Nástin historického

Více

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel

2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel TEORIE PRÁVA 2. PRAMENY PRÁVA. Mgr. Martin Kornel PRAMEN PRÁVA Pramen práva je pojem, který označuje vnější formu, kterou jsou sdělovány právní normy (formální pojetí pramenů práva) zdrojem obsahu právních

Více

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů

Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Poslanecký návrh ZÁKON ze dne 2017, kterým se mění zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č.

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y 9 As 47/2010-57 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Radana Malíka a soudců JUDr. Barbary Pořízkové a Mgr. Davida

Více

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států

Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodické listy pro kombinované studium předmětu Ústavní systémy evropských států Metodický list č. 1 Název tématického celku: ÚSTAVNÍ SYSTÉMY OBECNĚ Předmětem prvního soustředění je vysvětlení základních

Více

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37

www.zlinskedumy.cz Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Použité zdroje a odkazy: Označení materiálu: VY_32_INOVACE_ZSV_2_37 Autor: Tematický celek: Učivo (téma): Stručná charakteristika: Jaroslava Šedová Občan a právo Soudnictví, státní zastupitelství, advokacie, notářství Materiál má podobu pracovního listu, pomocí něhož se

Více

Právo sociálního zabezpečení

Právo sociálního zabezpečení Právo sociálního zabezpečení Lidská práva, sociální práva Mezinárodní organizace v právu sociálního zabezpečení a jejich dokumenty Evropské právo sociálního zabezpečení Aktualizováno k 1.1.2014 JUDr. Martin

Více

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná

Metody sociální práce. PhDr. Jana Novotná Metody sociální práce 6 PhDr. Jana Novotná Etika pojem odvozen od řeckého slova ethos, což je mrav, zvyk, nebo obyčej etika se zabývá správným, nebo obvyklým chováním a jednáním v lidské společnosti Vývoj

Více

Kompetenční konflikty. Michal Mazanec Nejvyšší správní soud listopad 2015

Kompetenční konflikty. Michal Mazanec Nejvyšší správní soud listopad 2015 Kompetenční konflikty Michal Mazanec Nejvyšší správní soud listopad 2015 1 Obsah přednášky I. Pojmy II. Historický vývoj řešení kompetenčních konfliktů III. Recentní a současný právní stav v ČR III.A kompetenční

Více

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y

R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y č. j. 6 Ads 104/2007-72 ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila

Více

PRINCIPY DEMOKRACIE. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová.

PRINCIPY DEMOKRACIE. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. PRINCIPY DEMOKRACIE Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. DEMOKRACIE = forma politického zřízení, která umožňuje všem občanům účast na řízení státu založena

Více

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I

N á v r h. ČÁST PRVNÍ Změna antidiskriminačního zákona. Čl. I III. N á v r h ZÁKON ze dne, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění

Více

Mgr. Hana Šebková. Člověk a společnost ZSV. ZSV - V.-VIII. ročník osmiletého a ročník čtyřletého gymnázia

Mgr. Hana Šebková. Člověk a společnost ZSV. ZSV - V.-VIII. ročník osmiletého a ročník čtyřletého gymnázia Číslo šablony: Číslo materiálu: III/2 Název dokumentu: VY_32_INOVACE_ZSV.S8.01 Systém soudnictví ČR Autor: Ročník: Mgr. Hana Šebková 4. Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Tematická oblast: Člověk a společnost

Více

2/1993 Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

2/1993 Sb. USNESENÍ. předsednictva České národní rady LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD 2/1993 Sb. USNESENÍ předsednictva České národní rady ze dne 16. prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky Změna: 162/1998 Sb. Předsednictvo

Více

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat

Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Úmluva Mezinárodní organisace práce č. 87 o svobodě sdružování a ochraně práva odborově se organizovat Generální konference Mezinárodní organizace práce, která byla svolána Správní radou Mezinárodního

Více