12. ROâNÍK IV. âtvrtletí 2006 ZDARMA pf 2007

Transkript

1 12. ROâNÍK IV. âtvrtletí 2006 ZDARMA pf 2007 OBSAH: Slovo úvodem... Na i jubilanti Zasedání zastupitelstva obce Tisá Tento zpûsob léta zdá se mi ponûkud nezvykl Pfiírodo-vlastivûdn krouïek informuje Co nového ve kole... Vánoãní v evûd Jak koupit, skladovat a zabít kapra Zas je nás o dva víc Podzim v Dûtském domovû Opût jsme pfiivítali nové obãánky. âtûte na stranû 10. OBCE TISÁ

2 Tento zpûsob léta zdá se mi ponûkud nezvykl Nechci parafrázovat pana Vanãuru (Rozmarné léto), ale mnû se zdá nezvykl cel rok. Zaãal prima snûhovou nadílkou, pak pfiipadlo pár decimetfiíkû snûhu, pak snûïilo a zase snûïilo, pak pfii lo jaro a zase snûïilo... KdyÏ se v dubnu fieklo slovo sníh, tak málokdo v na í obci zûstal slu n. Studené jaro se pfiehouplo do prvního letního (studeného) mûsíce. âerven byl první mûsíc, kdy jsme se mohli zahfiát. Od sluníãka. A taky dohfiát. Od parlamentních voleb to není problém... To, Ïe je léto, jsme poznali spí podle toho, Ïe mûly dûti prázdniny, a my museli kombinovat dovolené tak, aby to vy lo a mûl je kdo hlídat, neï podle poãasí. Podzim zaãal tak, jak poslední roky - dûti zaãaly chodit do koly a v obchodních domech se objevily v prodeje letních vûcí, ãokoládové figurky Mikulá Û a ãertû a vánoãní ozdoby... Listopad byl teplotnû nadprûmûrn. Martin sice pfiijel na bílém koni, ale trochu opoïdûnû, a spí tak, aby se nefieklo. Na pfielomu listopadu a prosince zaãíná ãtvrtou nedûlí pfied tûdr m dnem Advent, doba pfiedvánoãní, doba oãekávaného pfiíchodu. Dfiíve jsme ji poznali tak, Ïe se na pultech objevily banány, mandarinky, pomeranãe a taky fronty na nû. Pro pozdûji narozené nûco nepfiedstavitelného... Je to doba, kdy uklízíme, peãeme, smejãíme a nakupujeme mnohem více neï jindy a do tohoto kolotoãe zatahujeme své blízké, aè chceme, ãi nechceme. Je to doba, kdy na sebe b váme milej í, snaïíme se zapomenout na to patné, co jsme si..., nebo se pfies to aspoà pfienést. Doba, kdy nav tûvujeme pfiíbuzné, známé, pfiátele, prostû ty, co nám na nich záleïí, a chceme je svojí pfiítomností potû it a v minul ch mûsících jsme to nûjak nestíhali. Doba, kdy ti malí pí ou o dárky Je- Ïí kovi a ti velcí se je snaïí sehnat... O jeden dárek si asi nikdo nenapí e, ale mûïeme si ho dát v ichni navzájem. Nikdo není tak chud, aby ho nemohl dát a nikdo není tak bohat, aby ho nemohl pfiijmout. Je to (podle nûkoho...) obyãejn úsmûv. TakÏe, pokud jste to je tû neudûlali, napi te si JeÏí kovi. AÈ na papír nebo jenom v mysli, aè je va e pfiání sebebláznivûj í. Vánoce jsou doba pohádková, ãas splnûn ch pfiání, a protoïe ãert nikdy nespí, a taky tûstí chodí do kola, a ãlovûk vlastnû nikdy neví... co kdyby? Pfieji vám pohodové pro- Ïití doby vánoãní a v novém roce 2007 mnoho úspûchû v Ïivotû. ímskokatolická farnost Tisá a Obecní úfiad v Tisé si Vás dovolují pozvat na provedení díla JAKUB J. RYBA âeská m e vánoãní Hej mistfie pro sóla, sbor, varhany a orchestr, které zazní pfii m i svaté 25. prosince 2006 v hodin v Kostele sv. Anny v Tisé Úãinkují: âe tí symfoniãtí sólisté - Dirigent: Milo Bok UPOZORNùNÍ O ZMùNù POPLATKÒ ZA ODVOZ ODPADU VáÏení obãané, od dochází k zákonné zmûnû poplatkû za ukládání odpadû na skládkách a to dle ã. 6. zák. â. 185/ 2001 Sb., o odpadech ve znûní pozdûj ích platn ch pfiedpisû. V podstatû to znamená toto: Zákon umoïàuje obcím, na jejichï území je skládka, vybírat peníze od firem, které tam vozí odpad. Firma toto pfienese na zákazníka (domácnosti). V propoãtu to ãiní okolo 90 Kã za rok na domácnost - dle sluïby, kterou odebíráte. SPONZO I MIKULÁ SKÉ NADÍLKY KONANÉ DNE 4. prosince 2006 MOTOREST HRÁâ - Tisá Turistická chata - pûr Slavomír - Tisá PrÛmyslové zboïí - evíc Jindfiich - Tisá JUDr. Mareãek Pavel - Ústí nad Labem BFHM - Jaroslav Fojt - Tisá ELPRA - Turek Jifií - Ústí nad Labem Beran Zdenek - Ústí nad Labem STARÁ PEKÁRNA - pí Tomancová - Ostrov u Tisé Bischoffi Bohuslav - Luãní Chvojno KOLIS, a.s. - Ústí nad Labem Obãerstvení - manïelé Oudovi, Tisá Paur Martin, Tisá TTB spol. s r.o. - p. Tomek - Ústí nad Labem Restaurace Na Kovárnû - p. Vopat, Tisá Resca s.r.o. - Restaurace Zlatá koruna, Tisá Abraham Roman, Tisá LEMER s.r.o., Tisá Hofbauer Zdenûk, Tisá ADI J+, PÛst Jifií, Tisá DùKUJEME V EM SPONZORÒM 2 / 2006 ZPRAVODAJ TISÁ

3 Zasedání zastupitelstva obce Tisá Ovûfiovatelé: pûrová H., Opoãensk J., Pfiítomni: Ing. Apt Z., Salabová A., pûrová H., Svoboda L., Bláha P., Opoãensk J., Mgr. imáàová M., Zub J. Omluveni: Povej il J. Hlasování o ovûfiovatelích: 6 pro, 2 se zdrïeli Návrhová komise: Salabová A., Zub J. Hlasování o návrhové komisi: 8 pro PROGRAM: 1. Schválení jednacího fiádu 2. Zvolení ãlenû ZO do v borû 3. Projednání a schválení odmûn 4. Inventarizace - stanovení komise 5. Rozpoãtové zmûny 6. RÛzné 7. Usnesení 8. Závûr ZO projednalo doplnûní programu o bod - pfiístavba a úprava J v Z Hlasování o doplnûní bodu - pfiístavba a úprava kolní jídelny v Z : 7 pro, 1 proti ZO projednalo doplnûní programu o bod - zadání projektové dokumentace chodníku kolem kostela. Hlasování o doplnûní programu o bod - zadání projektové dokumentace chodníku kolem kostela: 8 pro 1) ZO projednalo jednací fiád ZO. Hlasování: 8 pro 2) ZO projednalo zvolení ãlenû ZO do v borû: Kontrolní v bor - pfiedseda: p. Svoboda L. - ãlenové: p. Bláha P., p. Zub J. Hlasování: 8 pro Finanãní v bor - pfiedseda: p. Opoãensk J. - ãlenové: p. TÛma P., p. Bláha P. Hlasování: 8 pro Kulturní a sociální v bor - pfiedseda: pí Salabová A. - ãlenové: Bergmanová Z., TÛmová J. Hlasování: 8 pro Stavební v bor - pfiedseda: Ing. Apt Z. - ãlenové: p. Povej il J., pí pûrová H. Hlasování: 8 pro 3) ZO projednalo v i odmûny starostky obce, místostarosty, pfiedsedû aãlenû v borû: a) starostka obce - odmûna ve v i ,- mûsíãnû - ZO bere na vûdomí b) místostarosta obce - odmûna ve v i 9.000,-Kã mûsíãnû c) pfiedsedové v borû: návrh 910,-Kã d) ãlenové v borû: návrh 640,-Kã e) ãlenové zastupitelstva: návrh 380,-Kã Hlasování o návrhu v e odmûny neuvolnûného místostarosty, pfiedsedû a ãlenû v borû a ãlenû zastupitelstva: 8 pro 4) ZO projednalo jmenování ãlenû inventarizaãních komisí: DIK - kino - pí Salabová A., p. Zub J. DIK - OÚ - p. Povej il, pí pûrová H. HIK - p. Opoãensk J., Ing. Apt Z. Hlasování: 8 pro 5) ZO projednalo rozpoãtové zmûny ã Mnoho úspûchû v novém roce 2007 pfieje v em obãanûm obce Tisá - starostka obce, Zastupitelstvo a pracovníci obecního úfiadu Hlasování o rozpoãtov ch zmûnách ã : 8 pro 6) ZO povûfiuje starostku obce, aby zajistila posudek hygienické stanice na studii na pfiístavbu aúpravu kolní jídelny v budovû Z. ZO projednalo zadání zamûfiení silnice kolem kostela. Hlasování o zadání zamûfiení silnice kolem kostela: 8 pro USNESENÍ ZE DNE : 03/06 ZO schválilo doplnûní programu o bod - pfiístavba a úprava J v Z. 04/06 ZO schválilo doplnûní programu o bod - zadání projektové dokumentace chodníku kolem kostela. 05/06 ZO schválilo jednací fiád ZO. 06/06 ZO schválilo zvolení ãlenû ZO do kontrolního v boru v následujícím sloïení: pfiedseda: p. Svoboda L. - ãlenové: p. Bláha P., p. Zub J. 07/06 ZO schválilo zvolení ãlenû ZO do finanãního v boru v následujícím sloïení: pfiedseda: p. Opoãensk J. - ãlenové: p. TÛma P., p. Bláha P. 08/06 ZO schválilo zvolení ãlenû ZO do kulturního a sociálního v boru v následujícím sloïení: pfiedseda: pí Salabová A. - ãlenové: Bergmanová Z., TÛmová J. 09/06 ZO schválilo zvolení ãlenû ZO do stavebního v boru v následujícím sloïení: pfiedseda: Ing. Apt Z. - ãlenové: p. Povej il J., pí pûrová H. 10/06 ZO projednalo a schválilo odmûny neuvolnûného místostarosty, pfiedsedû a ãlenû v borû a ãlenû zastupitelstva obce. a) starostka obce - odmûna ve v i ,- mûsíãnû - ZO bere na vûdomí b) místostarosta obce - odmûna ve v i 9.000,-Kã mûsíãnû c) pfiedsedové v borû: návrh 910,-Kã d) ãlenové v borû: návrh 640,-Kã e) ãlenové zastupitelstva: návrh 380,-Kã 11/06 ZO schválilo jmenování ãlenû inventarizaãních komisí: DIK - kino - pí Salabová A., p. Zub J. DIK - OÚ - p. Povej il, pí pûrová H. HIK - p. Opoãensk J., Ing. Apt Z. 12/06 ZO schválilo rozpoãtové zmûny ã /06 ZO zadání zamûfiení silnice kolem kostela. Zapsal: Ing. Zdenûk Apt Ovûfiovatelé: pûrová H., Opoãensk J. Mgr. Martina imáàová starostka obce ZPRAVODAJ TISÁ 3 / 2006

4 Slovo k obãanûm Na i jubilanti VáÏení spoluobãané, jistû víte, Ïe po obecních volbách se zmûnilo zastupitelstvo obce. Máme novou paní starostku, nové ãleny zastupitelstva, pfiedsedy a ãleny v borû. Já jsem byla zvolena pfiedsedkyní sociálního a kulturního v boru, ve kterém zaãaly pracovat i nové ãlenky paní Zita Bergmanová a paní Jana TÛmová. Dûkuji za hlasy, které jste mi v komunálních volbách dali. Budeme se snaïit tuto funkci vykonávat tak, aby byla za námi vidût práce, s kterou budete spokojeni. A teì nûco o na í ãinnosti. Oslovily jsme paní Drahomíru Îákovskou, která nám slíbila vést obecní kroniku (tato kronika nebyla est let vedena). Staãily jsme pfiipravit do konce roku dvû akce. Ve spolupráci s loutkov m souborem Skaláãek probûhla Mikulá ská nadílka pro na e dûti v místním kinû. Druhou akcí je vánoãní setkání seniorû na Turistické chatû. Je to novinka a doufejme, Ïe se povede a bude-li se na im Ladislav Beck Vlastimila Palánová star ím obãanûm líbit, stane se tradicí. V pfií tím ãísle obecného zpravodaje, bychom rády tento veãer zhodnotily. Chceme pokraãovat v akcích s dlouholetou tradicí jako je napfi. vítání obãánkû, MDD, rozlouãení se Ïáky, ktefií vychází Z, vítání prvàáãkû, rozlouãení s dûtmi, které opou tí M atd. A mimo jiné se pokusíme v pfií tím roce vymyslet akce nové, pro v echny vûkové kategorie. K tûm pfiíjemnûj ím úkolûm na í komise je nav tívit a pogratulovat na im nejstar ím spoluobãanûm. Na e první kroky vedly v listopadu k panu Ladislavu Beckovi a paní Marii Linhartové. JiÏ na zaãátku prosince oslavily svá jubilea paní Vlastimila Palánová a Ludmila Jirounková. Ke kulat m narozeninám je tû jednou pfiejeme hodnû zdraví, spokojenosti a radostí s dûtmi, s vnouãaty a s pravnouãaty. Blahopfiejeme v em, kdo oslavili nebo slaví své narozeniny v posledním ãtvrtletí tohoto roku. Za cel ná v bor pfieji v em na im obãanûm klidné proïití vánoãních svátkû a hodnû tûstí, zdraví a spokojenosti do nového roku Anna Salabová pfiedsedkynû v boru 4 / 2006 ZPRAVODAJ TISÁ

5 Pfiírodo-vlastivûdn krouïek informuje Od záfií se scházíme kaïd ãtvrtek v budovû základní koly. Staráme se o zvífiátka ve kole a chodíme ven.poznáváme rostliny a Ïivoãichy a hlavnû hrajeme spoustu her - Na veverky, ipkovanou, pfii které plníme rûzné úkoly, Na medvûda, Molekuly... Také jsme byli na v letû v Liberci v botanické zahradû a v zoologické zahradû. V lednu chystáme v let smûr Louny - náv tûva historické ãásti mûsta a náv tûva místní loutkové scény. PRODEJ VÁNOâNÍCH STROMKÒ Obecní úfiad Tisá zajistí prodej vánoãních stromkû u p. imka, Tisá ã.p. 349, naproti b valému KOH-I-NOORU (p.fojt) od 15. prosince 2006 do 22. prosince :00 hodin aï 16:00 hodin. ZPRAVODAJ TISÁ 5 / 2006

6 Co nového ve škole... V STUPNÍ PRÁCE ÎÁKÒ 9. T ÍDY Chodit devût let do koly, stále se uãit nûco nového, je nûkdy pûkná dfiina. T. G. Masaryk fiekl: Myslet bolí. A mûl pravdu. Vzdûlání má hofiké kofiínky, ale sladké plody, prohlásil o mnoho let dfiíve Aristoteles. A mûl taky pravdu. Devût let stráven ch ve kolní lavici - to je skoro celé dûtství. Za tuto dobu se snad Ïáãci nûco nauãili, nûco pochopili, nûco vyfie ili, nûco poznali a urãitû si poradí i s v stupní prací, která je ãeká. Pfiipravili jsme pro Ïáky 9. tfiídy nûkolik témat, ve kter ch mohou vyuïít poznatky z mnoha pfiedmûtû, sami si shromáïdí informace z rûzn ch zdrojû a zpracují je. KaÏd si vybere jedno z témat, podle vlastních schopností a zájmû. Témata jsme volili tak, aby byla zajímavá, aby mohla b t zpracována z nûkolika pohledû. Nechceme, aby Ïáci jen zaznamenali fakta, práce by mûla obsahovat vlastní pfiístup nebo v zkum, anketu, postoj, názor, vlastní zpûsob fie ení, hodnocení apod. Nûkterá témata jsou zamûfiena spí e prakticky, souãástí bude vlastní model, v robek. Práce bude zpracována na poãítaãi a musí b t odevzdána do 15. kvûtna. Bûhem pfiípravy si kaïd Ïák mûïe domluvit konzultace s vyuãujícím, kter dané téma pfiipravil a bude mu v pfiípadû nesnází nápomocen. V stupní práce bude ukonãena prezentací, na kterou budou pozváni rodiãe ÏákÛ. Vûfiíme, Ïe si v ichni s nelehk m úkolem poradí, drïíme jim palce a moc se tû íme na jejich práce. Jedno turkmenské pfiísloví praví: Nefiíkej, co ses nauãil, fiekni, co umí. Je na ãase ukázat, co umíte, milí deváèáci. Ono nûco vás nauãit, je nûkdy taky pûkná dfiina... Témata v stupních prací: 11. Jak se Ïilo, Ïije a bude Ïít v na í obci 12. První svûtová válka a její zobrazení v díle spisovatelû 13. Rekreaãní a v ukové vyuïití kolní zahrady 14. Cyklistické a bûïecké trasy v okolí Tisé, Petrovic nebo Krásného Lesa 15. Îijeme v multikulturní Evropû 16. Doba Karla IV., ãeského krále a fiímského císafie 17. Evropská unie - co je zde pro mne? 18. âokoláda - sladké poku ení 19. Papír - není papír jako papír 10. Osobní poãítaã - pfiítel ãi nepfiítel ãlovûka? I. Burianová SPOLUPRÁCE S RODIâI Je dûleïité aby mezi rodiãi a kolou byl partnersk vztah zaloïen na vzájemné dûvûfie a na pravidlech, která jsou známá. O tom, jak kola pracuje se mohou rodiãe pfiesvûdãit nejen na stránkách zpravodaje ale i na akcích pofiádan ch kolou a kolkou. Rodiãe se s uãiteli setkávají v dobû tfiídních schûzek. Mohou si kdykoli po telefonické domluvû dohodnout s uãiteli schûzku. Na konci listopadu probûhly dny otevfien ch dvefií. kola byla otevfiená po celou dobu provozu, zájemci se mohli podívat po celé kole, nav tívili vyuãovací hodiny. Pokud bude mít nûkdo zájem nav tívit v uku, mûïe se s vyuãujícím domluvit. PODùKOVÁNÍ Ráda bych jménem v ech pracovníkû koly podûkovala za pomoc, kterou nám rodiãe i obãané poskytují ve formû sponzorství. MUDr. L.Dupal - poskytování preventivní lékafiské péãe pro zamûstnance koly ve formû sponzorství MUDr. L.Dupal - pro kolení pedagogick ch pracovníkû v rámci poskytování první pomoci - sponzorství CHKO Labské pískovce - expozice v stavy prací v galerii Na Schodech v Tisé a v Klá terci nad Ohfií pan L.Bláha - ãtvrtky, korálky a kartony pro práci kolní druïiny paní Fojtová - ply ové hraãky, rámeãky pro dûti ve kolní druïinû paní Z. Opoãenská - cukrovinky a odmûny pro dûti ve kolní druïinû rodina pûrova - pohár pro Ïáky s vyznamenáním na konci kolního roku pan J. tûrba - materiál na v tvarnou v chovu - samolepící tapety paní P.Bene ová a R.Vencová - vedení krouïku odbíjené paní Hanousková - pomoc pfii vedení krouïku keramiky dûtsk domov Tisá - bezplatn pfievod posilovacích strojû Studio Artik Ústí nad Labem - licí hmota na v robu keramiky S. Kudrmannová VáÏení rodiãe, milí Ïáci a obãané, pfiejeme Vám mnoho úspûchû, tûstí, spokojenosti, zdraví a energie do nového roku Pracovníci Z Tisá PROJEKT KRAJINA ZA KOLOU Od tohoto kolního roku je na e kola zapojena do projektu Krajina za kolou (podtitul Ve stopách ãasu krajinou Tisk ch stûn ). Projekt je dvoulet, navazuje na projekt Zmizelé Sudety a poskytovatelem dotace je Ministerstvo kolství, mládeïe a tûlov chovy. Dotace ãiní Kã. Na e spoluúãast je Kã. Z tûchto prostfiedkû kola zatím pofiídila fotoaparát, scanner a poãítaã. Prostfiednictvím projektu mûïeme s Ïáky 2. stupnû realizovat terénní v zkum zamûfien na v voj krajiny, kultury a architektury. Na základû historick ch snímkû rûzn ch lokalit a objektû budeme vyhledávat identická místa a sledovat jejich zmûny v prûbûhu let. V e zpracujeme pomocí digitální technologie a doplníme o komentáfie. Následnû bude vytvofien v ukov modul zaloïen na srovnávání historick ch a dne ních fotografií, kter budeme moci vyuïívat v mnoha pfiedmûtech, napfi. v ãe tinû, nûmãinû, dûjepise, zemûpise, vlastivûdû, pfiírodopise, obãanské v chovû, informatice. Úvodním krokem ÏákÛ a uãitelû je získání historick ch fotografií od sbûratelû ãi institucí. Snímky naskenujeme, vyhledáme pfiesné místo a vyfotografujeme ho. Vznikne tak fotodvojice, která zachycuje v voj objektu v ãase. Tématem dvojice mohou b t památky v krajinû, architektonické stavby, lidová shromáïdûní, kulturnû v znamná místa obce, obleãení, tradice, zvyky, promûny Ïivotního prostfiedí apod. Informace mohou Ïáci ãerpat z písemn ch materiálû, které si vyhledají, z rozhovorû s pamûtníky a sbûrateli. Ke kaïdé dvojici fotografií bude moïné pfiidat popisek, zvukov ãi video soubor a komentáfi. Nakonec bude zpracovan materiál prezentován na internetové stránce Projekt umoïní zúãastnûn m ÏákÛm rozvíjet své komunikativní schopnosti, mohou pracovat v t mu, naváïou vztahy se star í generací, nauãí se pracovat s digitálními technologiemi. Seznámí se s dûjinami a tradicemi prostfiedí, ve kterém Ïijí. Zlep í se jejich jazykov projev a budou umût prezentovat v sledky své práce. âeká nás nároãn, ale velmi zajímav projekt, kter bude pfiínosn jak pro kolu, tak pro na i obec. UmoÏní iroké vefiejnosti seznámit se s historií, v vojem i souãasností na eho okolí. Pfii jeho realizaci se v ak neobejdeme bez spolupráce a podpory hlavnû tûch obãanû, ktefií vlastní nûjaké dobové fotografie nebo pohlednice a budou ochotni nám je zapûjãit. Neménû dûleïité budou 6 / 2006 ZPRAVODAJ TISÁ

7 vzpomínky pamûtníkû. Pak uï zb vá jen získat zapálené Ïáky, zaãít a vydr- Ïet. I. Burianová ZÁJEZD DO VÍDNù Dne pofiádala na e kola zájezd do Vídnû. Odjezd byl ve 2:30 ráno. Jeli jsme autobusem a v ichni jsme si mysleli, Ïe budeme spát. To se ale nestalo. Skoro v ichni si povídali. Tûch, ktefií spali, bylo málo. Do Vídnû jsme dorazili asi kolem 9. hodiny. V ichni jsme se tû ili do Prátru, ale ãekala nás je tû asi ãtyfihodinová prohlídka památek. Z ní jsme nic nemûli, protoïe jsme se moc tû ili, aï pûjdeme na horské kolo, do stra idelného hradu a na mnoho jin ch atrakcí. Koneãnû jsme se dostali do Prátru a bylo tam toho opravdu moc. Zde jsme byli dvû a pûl hodiny. Staãili jsme nav tívit stra ideln hrad, velk fietízkov kolotoã, vláãek, vodní dráhu, tfii horské dráhy a ruské kolo, z kterého byl krásn v hled skoro na celou VídeÀ. Po utracení v ech penûz jsme jeli domû. Bylo nám to líto a fiíkali jsme si: KéÏ bychom to tu mûli zadarmo, abychom tu byli déle. Cestou zpátky jsme si v ichni povídali o na ich záïitcích. T. Dörnerová, K. Îarnovská, 7.r. CO VY NA TO, P ÁTELÉ? Tak, jak jsem slíbila, setkáváme se i v dne ním vydání zpravodaje. Nedostalo se nám Ïádného ohlasu z fiad obãanû na ná sloupek. Je to tím, Ïe by ho snad nikdo neãetl, nebo byl tak nezajímav? Pofiád platí, Ïe ohlasy je moïno dát do po tovní schránky Z v na í obci. V ímaví obãané obce Tisá vûdí, Ïe cel mûsíc záfií probíhala v galerii Na Schodech v stava prací ÏákÛ zdej í koly za laskavé podpory Správy CHKO Labské pískovce, za coï velice dûkujeme. Dûkujeme i ÏákÛm, ktefií se pfii li podívat na svou práci a pfiivedli s sebou rodiãe a známé. V stava mûla velk úspûch a byly nám nabídnuty správou CHKO v stavní prostory v Klá terci nad Ohfií na mûsíce listopad a prosinec.nabídku jsme vyuïili a práce ÏákÛ na í koly tak mohli zhlédnout obãané a lázeà tí hosté mûsta Klá terce nad Ohfií. Podle informací, které dostáváme, i zde má v stava velk ohlas.zrovna tak jako zde, v Tisé,se vernisáïe nezúãastnil Ïádn zástupce obce. I zde se situace opakuje. Opravdu to nikoho z vedení obce nezajímalo???? Co Vy na to, pfiátelé? A POZVÁNKA PRO V ECHNY NA DAL Í AKCI! Ve stfiedu 20. prosince Vás v echny zveme na vánoãní jarmark v na í kole. Pfiijìte se potû it nejen pracemi dûtí, ale hlavnû vánoãní atmosférou, kterou kola Ïije.VÏdyÈ Vánoce jsou svátky klidu a míru.tû íme se na Vás. Nashledanou pfií tû, pfiátelé!. Janstová, Z Tisá Co namalovaly dûti z na í matefiské koly... Eichler Mareãek, 5 let Ondra Bláha, 4 rokyt Eli ka Hráãová, 5 let Králová Simãa, 5 let ZPRAVODAJ TISÁ 7 / 2006

8 VÁNOâNÍ V EVùD Vánoce kofiení je tû v pfiedkfiesèanském období ovlivàovaném solárním kultem. V tradici indoevropsk ch národû byl 25. prosinec oslavován jako den renesance slunce. Teprve ve 4. století na eho letopoãtu jej církev urãila za jubilejní den Kristova narození. Podle starofiímského vzoru trvaly oslavy v znamn ch událostí nûkolik dnû a zaãínaly v pfiedveãer prvního svátku. Proto i Vánoce byly oficiálnû datovány prosince a v tomto rozsahu pfie- ly do kalendáfie kfiesèanského. První, kdo se pokusil s jejich oslavováním skoncovat, byl anglick reformátor Oliver Cronwell. Proti zákazu se v ak lidé jednoznaãnû vzboufiili. Podle dochovan ch zápisû si v Oxfordu rozbíjeli hlavy, v Canterbury do lo ke ztrátám na Ïivotech pfii protestních akcích a v Ipswichi umlátili starostu, kter CromwellÛv zákaz obhajoval. tûdr den pro el nejen promûnn m v voje ceremoniálním, ale rovnûï jazykov m. PfiipomeÀme alespoà slovansk termín kraãún, pravdûpodobnû odvozen od slova krátiti (24. prosinec patfií k nejkrat ím dnûm v roce!). Roz ífiené bylo téï oznaãení vilija, z latinského vigilia znamenajícího bdûní, hlídání, podle nûkter ch badatelû uvádûné do souvislosti s kynutím tûsta na obfiadní peãivo. patnû vykynuté tûsto znamenalo v lidové povûfie hospodáfisk úpadek rodiny. Koledy a koledování tvofií neodmyslitelnou souãást vánoãní obfiadnosti. V rûzn ch, ãasto velmi podobn ch textov ch i hudebních variacích jich bylo zapsáno okolo ãtyfi tisíc. Vût ina z tûch znám ch a nejznámûj ích vznikla pfiibliïnû pfied dvûma sty lety, v dobû pozvolného pfiechodu baroka ke klasicismu, kdy u nás vrcholil feudální útlak a germanizace. Vánoce prostého lidu b valy v jimeãn mi chvílemi pohody a radosti jedineãnou pfiíleïitostí k zachycení vlastního národopisného obfiadu, v nûmï vedle umínûné veselosti nechybûly ani genrové scény plné v ední lopoty a starosti o chléb. âesk m koledám, pfiípadnû písním past fisk m, jsou znaãnû vzdáleny vánoãní písnû umûlé, mezi nûï pafií i legendární Tichá noc. Od svého vzniku byla skladba prodána do 118 zemí a jen na gramofonov ch deskách existuje pfies 500 rûzn ch interpretací. Betlémy zachycují biblick m tus Narození pravdûpodobnû jiï od 10. aï 11. století zpoãátku pouze na obrazech. Hlavní aktér JeÏí ek se v ak na nich skvûl coby císafi obklopen zlatem, prost lid spí e odrazující. Teprve roku 1223 Ïebrav mnich Franti ek z Assisi, na jedné ze sv ch poutí z íma do Rieti, vyhledal vhodnou sluj, v níï postavil jesle naplnûné senem, obstaral do nich Ïivého osla, volka aby vytvofiil tak názorn obraz pfiedpokládaného chléva betlémského. Neobvyklá podívaná svádûla k reprízám ve v ech evropsk ch zemích. Îivé aktéry postupnû nahrazovaly figuríny a vlastní biblickou scénu stále vehementnûji dopl- Àovaly skuteãné pfiíbûhy prost ch lidí, nûkdy pûvodní náboïensk motiv aï potlaãující. Proto musely b t betlémy (tfieba v dobách josefínsk ch reforem) odstranûny z kostelû. O to masovûji se jim pak otevíraly dvefie lidsk ch pfiíbytkû. Stromeãky pfiedcházely zdobené haluzky a pruty známé jako dary past fiské jiï pfii fiímsk ch saturnáliích pofiádan ch ve starovûku. Ve 3. století na eho letopoãtu popsali âíàané kefie ovû ené umûl mi kvûty a lampiónky, o stromeãku s hofiícími svíãkami se pak ve 13. století zmiàují trubadúrské ver e. Nejstar í popis jeho vzhledu a v znamu (byè kritick ) je v ak uveden aï v díle kazatele Geilera z Kaserssbergu. Do na ich zemí pfii la novinka z Nûmecka poãátkem 19. století. K tomu v ak, aby zev eobecnûla a nabyla lidové podoby, potfiebovala je tû málem dal ích sto let. Mal vánoãní stromeãek, pfied první svûtovou válkou, prodávan napfiíklad v Praze, stával od ãtyfi do deseti krejcarû, velk (obzvlá È soumûrn ) dvacet krejcarû a rozloïit (nad tfii metry) aï jednou tolik. Zbylé stromky nechávali prodavaãi na místû. Po poledni tûdrého dne si je smûla zdarma rozebrat praïská chudina. Umûlé ozdoby vánoãních stromeãkû âe i dlouho neznali. Ke zdobení spí e pouïívaly pfiírodní materiály, ofiechy, jablíãka. Teprve pozdûji na li oblibu v cukroví vût inou medovém. PraÏáci mûli speciální figurální peãivo snûhové, bílé i barevné bretonem, pocházející z cukráfiské dílny Josefa Reimanna na Linhartském plácku. PouÏívání ozdob papírov ch bylo omezeno toliko na regiony nûkteré, napfiíklad Podkrkono í. Tam také vznikly na e první ozdoby sklenûné, koncem edesát ch let minulého století navrhované Královehradeck m skláfisk m ústavem. Záhy se jejich v roba stala zamûstnáním ãetn ch domácích skláfiû tfieba v Doubravici, Zdobínû a pod. Koncem osmdesát ch let století na eho jsme je dodávali témûfi stovce zahraniãních firem. Dnes nûkteré naopak dováïíme. Svíãky jsou o mnoho star í neï ozdoby. Lojové znali jiï Féniãané a od 2. století na eho letopoãtu se pouïívaly k bûïnému svícení. Roku 1818 objevili Francouzi M.E. Chevreul a H. Braconnot stearin. Proto není divu, Ïe právû vánoãní stromky krá - lené ve Francii zaãaly poprvé osvûtlovat stearinové svíãky. Hojnûji v ak aï po roce 1834, kdy byla v roba stearinu podstatnû zlevnûna. Z té doby také pochází moudrá rada dodnes pouïitelná: Nechcete-li, aby svíãky po zapálení kapaly, ponofite je na 24 hodin do silného solného roztoku. Jmelí povaïovali jiï kelt tí druidové za bylinu seslanou bohy a pod duby jím vûnãen mi konali kultovní knûïské obfiady. ekynû Persefoné jeho vûtévkou odemykala brány podsvûtí a také Aeneas pr bez nûj neudûlal ani krok. Pozdûji vánoãní obliba jmelí v ak zfiejmû souvisí s m tem jin m: o svátcích slunovratu byl pfii bohat rsk ch hrách zasaïen ípem z jmelí syn severské bohynû Friggy. Maminka plakala, slzy dopadaly na íp, obalovaly ho bíl mi bobulkami, ranûn hoch nûkolik bobulek pozfiel, uzdravil se a Frigga rostlinu prohlásila za symbol lásky. 8 / 2006 ZPRAVODAJ TISÁ

9 Vánoãní zeleà - vedle jehliãin a jmelí dnes i v âesku pfiedstavuje hlavnû vánoãní hvûzda. UÏ roku 1825 ji pfiivezl z Mexika a vysadil v greenvillském skleníku (odkud se roz ífiila dál) velvyslanec USA. Dodnes nese diplomatovo jméno: Poinsettia Pulcherima. Ze stejné zemû pochází také dal í u nás známá vánoãní a novoroãní ozdobná rostlinka ãtyfilístek alias Oxalis deppei. Znaãnû dûleïitou roli v ak v ãeském zimním zvyklosloví hrála i choulivka rûïe z Jericha (Anastatica hiepochuntica), pfiipomínající edé klubíãko. Díky jejím hydroskopick m schopnostem ji bylo moïné namáãet do vína a pouïívat k úãelûm vû tebním. Pokud se o Vánocích rozvila do hvûzdiãky, pfiedpovûdûla nejen muïské pohlaví je tû nenarozeného dítûte, ale garantovala i zdraví a dobrou úrodu jeho rodiãûm. VÛnû o Vánocích tradiãnû reprezentuje purpura (smûs vonn ch rozdrcen ch dfiev, bylin a kadidla) a franti ky, o jejichï vzniku se rovnûï vypráví legenda: VÛnû byly vïdycky drahé, obzvlá tû kadidlo rychle zasychající bûlavá Èáva vytékající z pfiibliïnû pûtimetrov ch stromû (kadidlovnikû) rostoucích v Arábii. Stafiiãkému ceremoniáfii, kter ho vïdycky v jakémsi franti kánském kostele sypal na rozïhavené dfievûné uhlí do kaditelnice, se uï tfiásly ruce a vzácnou látku obvykle utrousil. Aby tomu opat zabránil, nechal kadidlo s drcen m dfievûn m uhlím zpracovat do pevn ch jehlánkû. Postupnû pfiib valy dal í ingredience (ledek, benzoová pryskyfiice, hfiebíãek, kaskarilová kûra, balzám) spojované klihovou vodou ãi klovatinou, aï vznikly franti ky, jaké známe dnes. Pokrmy mûly svou symboliku. kolik chodû na tûdroveãerním stole tolik pfií tí rok mandûlû na poli, tvrdili stafií hospodáfii. ProtoÏe stolu bohatému pfiedcházel stûl chud (postní), bylo hlavním úkolem vánoãní gastronomie vyhladovûlé strávníky nasytit. O Ïádné kulináfiské extravagance v ak ne lo, sváteãní menu sestávalo hlavnû z krajov ch rostlinn ch produktû. Nejlépe to dokládá tûdrovaãka - hustá polévka vafiená snad ze v eho, co stavení dalo. Ryby kupodivu moc roz ífiené neb valy. Na tûdr den je jedli pouze ve vyloïenû rybníkáfisk ch regionech. Teprve od druhé poloviny 19. století, kdy do lo k renesanci ãeského rybníkáfiství, pfiicházely ryby (líni, candáti, kapfii a dal í) na vánoãní stûl jiï ãastûji. Jak koupit, skladovat a zabít kapra íká se, Ïe Vánoce jsou hlavnû svátky klidu, míru a vzájemného porozumûní, coï pro navození pohody úplnû staãí. Ale ani docela skromné Vánoce v docela obyãejn ch domácnostech se neobejdou bez takové spousty pfiíprav, cídûní, peãení, zvykû, ozdob a dal ích maliãkostí, Ïe jsou tûmi nejpropracovanûj ími a nejbohat- ími svátky v roce. Dokonce i rodiãe, ktefií nesnesou, aby jejich dûti mûly doma morãata, kfieãky, tûàata nebo kobry, se ãasto sami vrhnou do péãe o Ïivého kapra, konec koncû je to jenom na pár dní. JestliÏe si nûkdo pfieje chovat kapra ve vanû, mûl by poãítat s tím, Ïe i pfies své nenároãné vzezfiení je to Ïiv tvor, kter vyïaduje alespoà minimální péãi. Ta ka, v níï se koupen kapr ponese domû, by rozhodnû nemûla b t igelitová, ale dobfie prody ná. V mrazivém vzduchu pak dokáïe ryba pfieïít bez vody i nûkolik hodin. Kapr by mûl b t zakoupen co nejblíïe bydli tû, aby netrpûl dlouh m no ením a v Ïádném pfiípadû by nemûl b t pfieváïen v autû, protoïe pfiíli tepl vzduch by nevydrïel. Navíc je zvífie jak v pfieplnûné kádi tak v prázdné ta ce nepfietrïitû stresované a tudíï celkovû choulostivûj í. Doma by na nûj mûla jiï ãekat napu tûná vana nebo jiná dostateãnû velká nádoba, aby z vody vyprchal chlor, kter by jinak mohl kapra pfiiotrávit. Voda by mûla b t co moïná nejstudenûj í, protoïe kapfii v pfiírodû ob vají pfies zimu dna rybníkû, kde je teplota 4 C, zatímco voda z vodovodu sotva klesne pod 10 C. âasto se v ak stane, Ïe ani veliká snaha o kaprovo pohodlí není nic platná a ryba uhyne. Mnozí by jistû leklou rybu hned vyhodili, ale pokud nepoïila Ïádnou nebezpeãnou látku a uhynula pouze v dûsledku nedostatku kyslíku, není dûvod se obávat, Ïe je její maso nejedlé. Naopak je velmi dobfie odkrvené do dutiny bfii ní, a mûïe proto dokonce lépe chutnat neï maso patnû zabité ryby. Pokud nám pfieci jen kapr pfieïije aï do tûdrého dne, musíme ho samo sebou zabít. Zabití obvykle vyïaduje osobu, která je tomuto úkonu zvyklá, protoïe i kdyï kapr nepatfií mezi nejinteligentnûj í tvory, mûïe právû jeho dojemná zamlklost vyvolávat v ãlovûku silné zábrany úmyslnû jej udefiit. âasto pak mezi oblíbené rodinné historky patfií vyprávûní, jak musel b t pfiivolán soused, protoïe tatínek nedokázal na rybu vztáhnout ruku. Nicménû samotn proces zabití není vûbec sloïit. Nejprve vypustíme z vany vodu a necháme rybu chvíli jenom leïet, aby se uklidnila. ProtoÏe je kaprovo tûlo velmi kluzké, uchopíme ho pomocí hadru, pevnû pfiidrïíme a ranou do hlavy omráãíme. Pro kvalitu masa je dûleïité vykrvácení, a proto je tfieba vzápûtí pfieru it dûleïitou tepnu anebo nûkter silnû prokrven orgán. Takov m orgánem jsou Ïábry, které jsou kromû toho snadno pfiístupné, proto strãíme prsty pod skfiele a jeden nebo více Ïaberních obloukû pfietrhneme. Následuje oãi tûní upin, které mûïe b t dosti pracné, pokud jsme nepofiídili kapra lysce. Také vykuchání ryby je velmi jednoduché, pouze pfii otevírání bfiicha musíme b t velmi opatrní, abychom nepo kodili Ïluãník. V nûkter ch rodinách se stalo hezk m zvykem koupit Ïivého kapra jen proto, aby mohl b t opût pu tûn na svobodu. BohuÏel tento dobr úmysl nepfiiná í rybám Ïádné vysvobození, ale témûfi jistou smrt. Jsou totiï jiï natolik zmoïeny pobytem v kádích a v nezvyklém prostfiedí vany, neustál m pfiená ením a poponá ením, Ïe dal í velká zmûna jim jen u kodí. Neznám zpûsob, jak by se dal vánoãní kapr opravdu zachránit, snad jedinû sabotáïí podzimních v lovû rybníkû, coï by v ak byl pfieci jen absurdní boj. Radûji si proto kapra kupte a vystrojte si tak krásnou tûdroveãerní veãefii, aby se líbila i jemu. ZPRAVODAJ TISÁ 9 / 2006

10 ZAS JE NÁS O DVA VÍC... aneb Vítání obãánkû v Tisé Tentokrát jsme se bavili, aï nám slzy tekly. Na e veselí zpûsobil mal âenûk Tesner, kter neposedí a neposedí. Vzhledem k jeho vûku, bychom spí e mûli fiíkat - nepoleïí a nepoleïí. Pofiád se mamince vrtûl v náruãí, chvíli mûl hlavu nad podlahou, chvíli zkou el vylézt po mamince. TakÏe - jako ko ík pln hadû. To malink Samuel BláhÛ byl ti e jako my ka, jen pozoroval - maminku, hned starostu, prohlédl si i Aniãku Salabovou a pak se mi hezky zakfienil do objektivu. Poslednû, v únoru, to byl pûkn pár - Jeníãek TurkÛ a Karolínka Pospí ilová. Dnes jsou to dal í dva - zatím malincí, ale pfiece jen kluci. A jak fiíkám, bylo znát, Ïe jsou to kluci jako buci. Za kluãíky sedûli oba tatínkové. Ten SamuelÛv byl v klidu, ale tatínek malého âeàka zezadu radûji hlídal, kdyby maminka pfiece jen âendíka neudrïela. VÏdyÈ se podívejte. Není ten kluk jako tír? B val starosta obce, Ing. Zdenûk Apt, tehdy v echny jak se patfií pfiivítal a pak srdeãnû uvítal obvyklou delegaci ze zdej í Matefiské koly. S dûtmi pfii la i Hanka Pilafiová, která pro tuto slavnou chvíli pfiedstavila nové trio recitátorû: Eli ku Hráãovou, Simonu Královou a Jakuba Macha. A ti nám pak ukázali, co umûjí. A kolka tak - jako vïdy - sklidila zaslouïen potlesk a samotní aktéfii pochopitelnû pfievzali i sladkou odmûnu.napfied v ak pfiedali nov m obãánkûm dáreãky. Nescházela ani hezká slova do Ïivota. A pak uï probíhala autogramiáda. Podepsal se i tatínek malého Samuela Bláhy. 10 / 2006 ZPRAVODAJ TISÁ

11 TotéÏ platí i pro rodiãe malého âeàka Tesnera, ale toho pfiece jen bylo tfieba více hlídat. Za to nám poskytl úsmûv, kter napovídá, Ïe máme opravdu dva nové a zajímavé kluky! A zatím maminka Bláhová tehdy pfievzala od starosty kytici a blahopfiání. A je tû pfiání od nás - hezké chvíle s nov mi pfiírûstky, páni rodiãové, aè vám ti malí dûlají jen samou radost! Va i Dr. Jan Fafejta a Anna Salabová VLOUDIL SE NÁM OTEK... Jak uï to nûkdy b vá, obãas se opravdu do ãlánku vloudí tiskafisk otek, nûkdy vypustí písmenko, jindy pfiehodí fotografie a nûkdy i pfiejmenuje jubilanta. I nám se to stalo a to hned v posledním ãísle. A co nás mrzelo nejvíc, Ïe to bylo v blahopfiání milé paní Aniãce Kozlíkové, která nedávno oslavila krásné a kulaté osmdesátiny. Pfiesnû osmdesát rûïí dostala paní Aniãka Kozlíková. Tolik, kolik oslavila mezi sv mi nejmilej ími, letos uï osmdesát let. A je na nû právem py ná. V ak také, jako vïdy, pozvala rodinu i své pfiátele opût na VLACHOVKU, tedy do Rychlého obãerstvení v Tisé, kde je pfiivítali Jaru ka a Pepa Oudovi, i s jejich dcerou Helenkou. Zavonûla grilovaná kufiata, bylo cítit radost a tûstí. Tak tomu je vïdy, fiíká paní Kozlíková, kdyï se u Jarky a Pepíka sejdeme, v tu ránu je legrace a ãlovûk to v e hned lépe nese. I tûch osmdesát kfiíïkû! Tomu rozumíme, proto jsme také my popfiáli za sebe i za vás hodnû zdraví, sil a mil ch pfiátel... Za tiskafiského otka se omlouvají Dr. Jan Fafejta a Aniãka Salabová ZPRAVODAJ TISÁ 11 / 2006

12 Podzim v Dûtském domovû V eobecnû se fiíká, Ïe podzim je nevlídn, mlhav, de tiv, chmury pfiiná ející. Díky leto ním klimatick m podmínkám a na im aktivitám je v ak opak pravdou. Asi to byl jeden z nejkrásnûj ích podzimû, které si v domovû pamatujeme. V e zaãalo tím,ïe koncem záfií jsme díky spoleãnosti Drinks Union podnikli ãtyfidenní cestu do PafiíÏe. To bylo nûco! Stihli jsme vût inu památeãn ch míst, Eifelovou vûïí poãínaje, Bastilou a Louvrem konãe. Pro li jsme se po nejznámûj ím evropském bulváru, obdivovali krásu Notre Dame. Noc v hotelu na pfiedmûstí PafiíÏe mûla také své kouzlo a dal í den nás ãekal záïitek nejvût í. Cesta do Disneylandu. KdyÏ se otevfiela brána tohoto parku, zdálo se nám, Ïe jsme vkroãili do pohádky. Zámky a hrady v reáln ch velikostech znám ch z kreslen ch filmû, koráby, lodû, domy hrûzy, domy smíchu, RobinsonÛv ostrov a desítky dal ích atrakcí, které jsme nemûli anci stihnout provûfiit. Vystáli jsme hodinovou frontu na nejstrmûj í evropskou horskou dráhu - Indiana Jones. Ani jsme nemûli ãas hrûzou kfiiãet, jen jsme v nûmém úïasu lítali chvíli hlavou dolû, strmû vzhûru, abychom se vzápûtí fiítili do vodní propasti. ZáÏitek na cel Ïivot. V listopadu nás ãekalo v znamné pozvání do Národního domu na Vinohradech, kde jsme spoleãnû s Evou Pilarovou a Ladislavem Kerndlem byli souãásti kulturního programu na Veãeru s âeskou kvalitou. Patnáct nejlep- ích ãesk ch v robkû r získalo z rukou vládních pfiedstavitelû vysoké ocenûní kvality. Tfii stovky nad en ch úãastníkû vytrval m potleskem odmûnilo vystoupení na ich dûtí. Abychom nejeli s prázdnou, získali jsme velice slu nou finanãní ãástku na zakoupení vánoãních dárkû pro dûti na eho ústavu. Dne 30. listopadu nás v ak ãekala prubífiská zkou ka. Zahajovali jsme sezonu pfiedvánoãních koncertû spoleãnû s houslovou virtuoskou Gabrielou Deméterovou. Leto ní koncert se konal v úïasném prostfiedí Betlémské kaple v Praze. 450 posluchaãû vyslovilo velké uznání nad v konem na ich dûtí. Tento koncert byl snad nejvût ím umûleck m záïitkem v dûjinách na eho vystupování. Jinak na e stavba mífií do finále, pokud se zadafií, pln provoz,vãetnû vybavení nov m zafiízením, bude zahájen v prvním t dnu r Bude to takov krásn dárek do dal ího roku. V souvislosti s tímto nesmím zapomenou na trvalou spolupráci s Nadací Srdce na dlani a spoleãností Dell Computer. Díky jim se nám Ïije opravdu dobfie. âástku v fiádech stovek tisíc korun na vybavení domova, profesionální keramická pec v novû vzniklém v tvarném studiu,vybavení v ech novû vznikl ch bytû piãkovou v poãetní technikou. Jsem rád, Ïe jsou lidé, ktefií nám nezi tnû pomáhají. Bez jejich pomoci... Nevím,nevím. Pfieji pfiíjemné proïití vánoãních svátku a Èastn vstup do dal ího roku. Dr. Milan Vostr Vydává zastupitelstvo obce Tisá Vychází jedenkrát za ãtvrt roku NevyÏádané pfiíspûvky se nevracejí. Náklad tohoto vydání je 250 ks Pro obãany obce v tisk zdarma. Vytiskla firma Jifií Barto Slon, Ústí nad Labem. TENTO ZPRAVODAJ JE ZAREGISTROVÁN NA MINISTERSTVU KULTURY V PRAZE evidenãní ãíslo: MK âr E