Mûsíãník Odborového svazu UNIOS

Transkript

1 âíslo 3 ROâNÍK DUBNA 2008 Mûsíãník Odborového svazu UNIOS Dne vyhlásila Rada âmkos stávkovou pohotovost DÛvodem jsou reformy realizované i pfiipravované souãasnou vládou Selhání zastupitelské demokracie KdyÏ dva sociálnû demokratiãtí poslanci podpofiili pfii hlasování o dûvûfie souãasnou koaliãní vládu, mohli jsme se domnívat, Ïe v tomto pfiípadû hlasovali na základû vy ího principu - napfiíklad ze strachu o stabilitu zemû, pokud nevznikne po mûsících handrkování vláda. JestliÏe jsou ale dnes povaïováni za souãást vládní koalice do té míry, Ïe jsou s jejich pomocí prosazovány reformy, které jsou jednoznaãnû v rozporu s programem, za nûjï byli zvoleni, je nabíledni, Ïe selhala zastupitelská demokracie. Jejich názorov obrat, zejména v situaci, kdy volby dopadly tak tûsnû, jako ty poslední, je v podstatû v smûchem v em, ktefií byli ochotni pfiijít k volebním urnám. A tady je koneckoncû i základní problém vládního balíku reforem. Ty byly prosazeny právû s pomocí dvou pfiebûhlíkû, navzdory tomu, Ïe obsahují asociální prvky, které jsou v naprostém rozporu s programem, za nûjï byli oba poslanci zvoleni. Problém o to závaïnûj í, Ïe ústava praví, Ïe ná politick systém je zaloïen na soutûïi politick ch stran, které respektují základní demokratické principy. Pokud by se ukázalo, Ïe se strany ve skuteãnosti uchylují k nakupování poslancû nebo k jejich vydírání, nelze o respektování demokratick ch principû vûbec mluvit. Je proto tfieba, aby se ta ãást voliãû, která byla takto podvedena, ozvala a pfiipomenula, Ïe pomûry sil ve snûmovnû neodpovídají v sledkûm voleb, a pokusila se zabránit pfiijetí alespoà takov ch reformních krokû, které jsou v budoucnu nevratné. Obavy odborû se naplàují Meziroãní lednov i únorov nárûst inflace o více neï 7,5 % je v sledkem zdraïování, které vyvolala vládní reforma vefiejn ch rozpoãtû. Rostoucí ceny základních potravin, energií, poplatky ve zdravotnictví, ceny lékû a sluïeb, rûst nájemného a zvy ování dal ích nákladû uvádí mnoho obãanû do tíïivé situace. A to i pfiesto, Ïe ãeská ekonomika jiï fiadu let roste a vykazuje podle hodnocení renomovan ch a mezinárodnû uznávan ch agentur nejlep í hospodáfiské v sledky ve svûtû. Dokládá to i historicky nejvy í zisk dosaïen podniky, jejichï akcie se obchodují na PraÏské burze cenn ch papírû, za rok 2007, kter dosáhne témûfi 150 mld. Kã. Znaãná ãást z nás z toho pfiíli prospûchu nemá. V â Í S L E : Duben - mûsíc bezpeãnosti provozu na silnicích a bezpeãnosti práce? (str. 3) kolení fiidiãû (str. 3) K jednání na ich základních a místních organizací v právních vztazích (str. 4) Svazové sportovní hry zaãínají (str. 7) I pfies drobné zv ení nominálních pfiíjmû zavedením rovné danû reálné pfiíjmy vût inû zamûstnancû a reálná hodnota dûchodû a ostatních sociálních dávek se pod tíhou vládních reforem propadají. Vláda svojí reformou vefiejn ch rozpoãtû pfii utahování opaskû vût inû obyvatel bez skrupulí a sociálních ohledû v raznû zv ila pfiíjmy úzké skupinû ekonomick ch elit. Nicménû, tyto kroky budou ãásteãnû vratné. Nejlep í dûchodce je ten, kter penzi nepobírá Zv ení dûchodového vûku u muïû na 65 let, u Ïen na 62 aï 65 let a posléze jeho dal í prodlou- Ïení na 67 let, prodlouïení potfiebné doby poji tûní pro nárok na starobní dûchod pfii dosaïení dûchodového vûku z 25 na 35 let, zapoãítávání náhradních dob poji tûní do doby poji tûní pro vznik nároku na starobní dûchod pouze v rozsahu 80 %, nezapoãítávání doby studia do náhradních dob vûbec nav í poãty tûch, ktefií si na dûchod dlouhodobû poctivû platili, ale penzi pobírat ani nezaãnou. Tzv. op-out - vyvedení ãásti penûz ze státního prûbûïnû financovaného systému do soukrom ch penzijních fondû bude mít za následek nedostatek finanãních prostfiedkû pro dne ní i budoucí dûchodce a následn pokles relace dûchodu k prûmûrné mzdû z dne ních cca 45 % na 30 %. Stát se zjevnû snaïí zbavit povinnosti postarat se o své obãany ve stáfií a i z penzí chce udûlat k eft, pfiiãemï zisky zaplatí budoucí dûchodci. Nicménû i tyto kroky budou ãásteãnû vratné. Velká zdravotnická loupeï NavrÏená reforma zdravotnictví obsaïená v sedmi pfiedloïen ch návrzích vûcn ch zámûrû zákonû pfiímo navazuje na jiï uskuteãnûné kroky a sleduje dva více ãi ménû maskované cíle: Za prvé - omezit pfiíjmy systému zdravotního poji tûní v razn m sníïením celkov ch daní, zastavením valorizace platby státu za státní poji tûnce, zastropováním pojistného na úrovni ãtyfinásobku (posléze trojnásobku) prûmûrné mzdy, coï de facto pfiedznamená pokles reálné úrovnû a obsahu budoucí standardní zdravotní péãe, z ãehoï logicky vypl vá, Ïe na dosaïení souãasného standardu bude nutno zavést spoluúãast pacientû. Za druhé - postupnû celoplo nû privatizovat zdravotnictví, a to jak ve kerá zdravotnická zafiízení vãetnû fakultních nemocnic, tak i zdravotních poji Èoven. Jde tedy nejen o privatizaci nemalého majetku ãeského zdravotnictví jako takového, ale i o privatizaci vefiejného zdravotního poji tûní. Stát se zjevnû snaïí zbavit se povinnosti postarat se o své obãany v nemoci a i ze zdraví chce udûlat k eft, pfiiãemï budoucí zisky zaplatí budoucí nemocní. Tyto kroky budou nevratné. Usnesení v konného v boru OS UNIOS ze dne k probíhající tzv. reformû vefiejn ch financí V konn v bor konstatuje, Ïe realizované i pfiipravované kroky reformy mají a budou mít dopady pfiedev ím na stfiednû a nízkopfiíjmové skupiny obyvatel âr, tedy pfiedev ím na fiadové zamûstnance a dûchodce, a proto s ní nesouhlasí. Je nespravedlivá! k navrhované dûchodové reformû V konn v bor nesouhlasí s navrïenou reformou dûchodû. VV OS UNIOS povaïuje zastropení pojistného na dûchodové poji tûní a navrhovanou moïnost vyvedení ãásti pojistného do soukrom ch fondû pfiinejmen ím za nezodpovûdné. Nesouhlasí s tím, aby lidé museli pracovat déle neï dnes, a pfiesto nakonec pobírali men í dûchody neï dnes. Je nespravedlivá! k pfiipravované reformû zdravotnictví V konn v bor nesouhlasí s plo n m zavedením regulaãních poplatkû ani s navrhovanou privatizací témûfi ve ker ch zdravotnick ch zafiízení (vãetnû fakultních nemocnic) a zdravotních poji Èoven. Zdraví se nesmí stát pouh m zboïím. V konn v bor vyjadfiuje plnou podporu v em akcím, které budou pofiádány proti právû realizovan m a navrhovan m reformám, v em akcím, které povedou k pfiijetí spravedlivûj ích fie ení, v em akcím, které zv í informovanost ãlenû odborû i obãanû o tom, jaké dal í dopady v e uvedené návrhy pfiinesou. Karel Sladkovsk, pfiedseda svazu (ks)

2 Jednání tripartity Sociální dialog v âesku utrpûl váïné trhliny. Odboráfii poboufienû opustili jednání tripartity poté, co je a zamûstnavatele premiér Mirek Topolánek (ODS) ostfie kritizoval za jejich postoj k daàovému zv hodnûní stravenek. Pohrozili odchodem z rady hospodáfiské a sociální dohody. Vyzvali vládu, aby jasnû fiekla, jak si fungování tripartity dál pfiedstavuje. Pfiedáci âeskomoravské konfederace odborov ch svazû (âmkos) a Asociace samostatn ch odborû povaïují premiérovo jednání za nepfiípustné, stejnû tak i zamûstnavatelé. Podle místopfiedsedy âmkos Jaroslava Zavadila premiér odbory oznaãil za lháfie a zlodûje. Topolánek se ve svém prohlá ení omluvil. Omlouvám se jim za formu, nikoli za obsah, uvedl pfiedseda vlády na adresu odboráfiû. Jejich odchod z tripartity povaïuje za ne Èastnou, ale oprávnûnou reakci. (28. 3.) Návrhy do penzijní reformy Asociace samostatn ch odborû (ASO) se chystá pfiipravit vlastní návrhy zmûn dûchodového systému, které chce pfiedloïit ministrovi práce Petru Neãasovi (ODS). Odboráfii nesouhlasí s posunutím dûchodového vûku na 65 let a poïadují moïnost odejít pfiedãasnû do penze a zfiízení zamûstnaneckého pfiipoji tûní. Proti normû se postavila nejvût í odborová centrála v zemi - âeskomoravská konfederace odborov ch svazû (âmkos). KvÛli reformû penzí a dal ím chystan m reformním krokûm vyhlásila stávkovou pohotovost. âmkos sdruïuje 32 odborov ch svazû s asi ãlenû. ASO pfiedstavuje druhou nejsilnûj í centrálu a zastupuje 15 svazû s asi ãlenû. (21. 3.) Pfiesãasy zdravotníkû Zdravotníci zfiejmû budou moci pracovat pfiesãas aï 16 hodin t dnû. Délka práce pfiesãas by se tak proti souãasnému stavu prodlouïila na dvojnásobek pfii zachování ãtyfiicetihodinového pracovního t dne. Zmûny pfiiná í návrh novely zákoníku práce, kter schválil senát. Pfiedlohu je tû posoudí poslanecká snûmovna. Pfiedloha vychází z dohody, kterou uzavfiel ministr zdravotnictví Tomá Julínek (ODS) s odbory a zamûstnavateli. Jejich návrh na fie ení pracovní doby tak nahradil obsah pûvodní Julínkovy senátorské pfiedlohy a nemûní zpûsob odmûàování. Ministr podotkl, Ïe nová pravidla mají platit do roku 2013, neboè do té doby je tfieba situaci komplexnû vyfie it. Pracovní t den zdravotníkû se tak neprodlouïí, budou ale moci slouïit dal- ích osm hodin pfiesãas. Novela nicménû zdravotníkûm umoïàuje, aby tuto dal í dohodnutou práci pfiesãas mohli odmítnout, aniï by jim za to hrozila jakákoliv újma. (20. 3.) Protest za vy í mzdy Kolem 300 zamûstnancû Jihomoravské armaturky protestovalo pfied závodem kvûli mzdám. Odboráfii se zatím s vedením firmy nedohodli na leto ním zv ení mezd. Chtûjí pfiilep it o 8,5 procenta ze stávajících Kã. Firma ale nabízí ménû. PÛlhodinové setkání podle odborû nebylo stávkou, pracovníci si neodpracovanou dobu nahradí. Vedení firmy ale s protestem ani tak nesouhlasí, pfiesto bude jednání dál pokraãovat. V armaturce pracuje 550 lidí, protestu se úãastnila víc neï polovina. Bûhem pûlhodinového setkání schválili odboráfii dopis, v nûmï po vedení firmy poïadují nov návrh na zv ení mezd. Vedení firmy povaïuje za nestandardní, Ïe se akce konala je tû pfied dokonãením jednání. Dle odboráfiû v ak nebyla jiná cesta, jelikoï v podniku jednají o platech od loàského listopadu bez úspûchu. V posledním, pátém kole vyjednávání vedení firmy své dosavadní návrhy na zv ení o 4,5 procenta stáhlo a navrhlo pro vût inu zamûstnancû jen prémie za nulovou absenci. (18. 3.) 2 ODBOROVÉ AKTUALITY V t dnu pfied Velikonocemi zasedal v Horním Bradle v konn v bor OS UNIOS. Na programu byl v sledek hospodafiení za rok 2007, kter skonãil rozdílem plus 2,7 mil. Kã oproti plánu. V pfiíjmech byly pfiekroãeny poloïky o 1,5 mil. Kã a ve v dajích bylo u etfieno 1,2 mil. Kã. Pro leto ní rok se poãítá s vût ím pfiíspûvkem svazu v rámci stfiediska akce pro ãleny, aè uï jde o kolení, porady funkcionáfiû nebo svazové sportovní hry. Byl také projednán stav ãlenské základny k , svaz mûl k tomuto datu ãlenû. Projednávaly se pfiipomínky ke stanovám svazu vzhledem k blíïícímu se pfiedsjezdovému období, nejvût í diskuze byla o pravomocích v konného v boru a platbû ãlensk ch pfiíspûvkû. V konn v bor se bude schvalováním návrhu zmûn zab vat v druhé polovinû leto ního roku. Dále v konn v bor vyzval ty ZO/MO, které mají jiï estimûsíãní dluh na odvodu ãlensk ch pfiíspûvkû, aby doplatily do konce dubna, jinak jim hrozí ukonãení ãinnosti a likvidace. V rámci aktuálních informací probûhla diskuze k vyhlá ení stávkové pohotovosti âmkos a bylo schváleno prohlá ení k reformû vefiejn ch financí, k dûchodové reformû a reformû zdravotnictví. Petr Pech Vyhodnocení KSVS pro plynárenství V bfieznu 2008 zasedala naposledy ve starém sloïení sekce plynárenství. Na programu bylo pfiedev ím vyhodnocení KSVS uzavfiené s âpu - ZS za rok 2007, dále zpráva o ãinnosti sekce a návrh na zmûnu sloïení vzhledem k organizaãním zmûnám u zamûstnavatelû pûsobících v plynárenství. Na spoleãném jednání se zamûstnavateli byl dohodnut ãervnov termín spoleãného zasedání k dodatku KSVS 2008, vzhledem k úpravám tvofiení sociálního fondu a vzhledem Zasedal v konn v bor k inflaci, která meziroãnû dosahuje v e 7,5 %. Návrh nového sloïení sekce pfiedloïí dosavadní ãlenové sekce v konnému v boru ke schválení. Nová sekce bude vykonávat dvû ãinnosti - vyjednávání KSVS a pfienos informací z jednotliv ch spoleãností na odborov svaz. Vzhledem k nové organizaci odborû ve skupinû RWE se jiï nebude scházet roz ífiená sekce a toto setkání se bude konat v reïii nejvût í spoleãnosti RWE Distribuãní sluïby, kde má OS UNIOS nejvût í ãlenskou základnu. Na závûr spoleãného jednání se zamûstnavateli probûhl mal turnaj v bowlingu, kde zástupci odborû obsadili prvních osm míst. V druïstvech jasnû zvítûzil t m OS UNIOS ve sloïení K. Sladkovsk, H. Severová, P. Pech a M. Dilhof. Petr Pech K problematice inflace Prudk rûst cen koncem roku 2007 a poãátkem roku leto ního vyvolal u mnoh ch odborov ch organizací potfiebu získat více informací o pojmu inflace, jejím mûfiení a pouïívání. V kolektivních smlouvách se mûïeme setkat se závazkem k dal ímu jednání se zamûstnavatelem v pfiípadû rûstu inflace nad urãitou hranici. K získání odpovûdi, jakou míru inflace brát v úvahu, se potfiebujeme zab vat tím, co vlastnû inflace je, jak se mûfií a kdy se pfiíslu ná ãísla pouïijí, a samozfiejmû také konkrétním ujednáním kolektivní smlouvy, ze kterého by mûlo b t zfiejmé, jakou míru inflace budeme brát v úvahu. Obecnû inflace znamená v eobecn rûst cenové hladiny v ãase. Statistické vyjadfiování inflace vychází z mûfiení ãist ch cenov ch zmûn pomocí indexû spotfiebitelsk ch cen. Cenové indexy pomûfiují úroveà cen vybraného ko e reprezentativních v robkû a sluïeb (cca 730) ve dvou srovnávan ch obdobích (napfi. leden 2007 k lednu 2008, leden k únoru). Do spotfiebního ko e je zafiazeno potravináfiské zboïí (potraviny, nápoje, tabák), nepotravináfiské zboïí (odívání, nábytek, potfieby pro domácnost, drogistické a drobné zboïí, zboïí pro dopravu a voln ãas, zboïí pro osobní péãi aj.) a sluïby (opravárenské, z oblasti bydlení, provozu domácnosti, zdravotnictví, sociální péãe, dopravy, volného ãasu, vzdûlávání, stravování a ubytování, osobní péãe a sluïby finanãní). V znam jednotliv ch druhû zboïí a sluïeb odpovídá podílu daného druhu zboïí na celkové spotfiebû domácností. PouÏívání inflace Informace o dosaïené mífie inflace jsou vyuïívány napfiíklad pro úãely valorizace mezd, dûchodû a sociálních pfiíjmû. Dále jsou informace vyuïívány také v souvislosti s propoãty reálné úrokové míry s nájemními ãi jin mi smlouvami, v nichï je zakotvena revize pûvodnû dohodnutého finanãního plnûní v závislosti na v voji inflace. Kterou míru inflace pouïít Pro správnou interpretaci kaïdého cenového indexu je nutno si vïdy uvûdomit, ke kterému období je poãítán. Pfii vyjadfiování míry inflace pomocí indexu spotfiebitelsk ch cen jsou ãasto uvádûna rûzná ãísla, která, i kdyï rozdílná, jsou správná. Podmínkou je pfiesné vûcné, prostorové a ãasové vymezení. To znamená uvést jednoznaãnû období, za které je míra inflace uvádûna, a dále základ, k nûmuï se vymezené období porovnává. Nejãastûji jsou pouïívány níïe uvedené míry inflace: (Pokraãování na str. 4)

3 PRO REGIONY A ZÁKLADNÍ ORGANIZACE Duben mûsíc bezpeãnosti provozu na silnicích a bezpeãnosti práce? Od nab vá platnosti zákon ã. 374/2007 Sb. ze dne 6. prosince 2007, kter m se mûní zákon ã. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné zpûsobilosti k fiízení motorov ch vozidel. Tato novela podstatn m zpûsobem mûní dosavadní právní úpravu provádûní a zaji Èování kolení fiidiãû. V 46 stanoví, Ïe zdokonalování odborné zpûsobilosti fiidiãû zahrnuje vstupní kolení a následná pravidelná kolení. Zdokonalování odborné zpûsobilosti fiidiãû je povinen se úãastnit fiidiã, kter fiídí motorové vozidlo, k jehoï fiízení opravàuje fiidiãské oprávnûní skupiny C, C+E, D a D+E nebo podskupiny C1, C1+E, D1 a D1+E nebo fiidiãské oprávnûní uznávané jako rovnocenné. Povinnost úãastnit se zdokonalování odborné zpûsobilosti se nevztahuje na fiidiãe: a) vozidel, jejichï nejvy í povolená rychlost nepfiesahuje 45 km/h, b) vozidel pouïívan ch ozbrojen mi silami âeské republiky, Policií âeské republiky, Celní správou âeské republiky a zpravodajsk mi sluïbami âeské republiky, c) vozidel Hasiãského záchranného sboru âeské republiky a jednotek dobrovoln ch hasiãû, zdravotnické záchranné sluïby a Správy státních hmotn ch rezerv, d) vozidel pouïívan ch pfii zabezpeãování civilní ochrany a báàské záchranné sluïby, e) vozidel ve zku ebním provozu, f) vozidel pouïívan ch pfii v cviku, g) vozidel pouïívan ch pfii pfiepravû vûcí, které fiidiã vyuïije pfii v konu své závislé práce nebo podnikání, pokud fiízení není hlavním pfiedmûtem v konu závislé práce nebo podnikání fiidiãe, Duben je zvlá tní mûsíc, ne nadarmo se mu fiíká apríl. Konãí zima, vylézají hadi a tífii a na na ich silnicích se opût po zimû zaãínají prohánût motorky a jiné roztodivné stroje. Jejich fiidiãi se po zimním spánku dostávají do provozu, kter je proti pfiede lému roku opût silnûj í. A tak byl duben po fiadu let, stejnû tak jako tfieba bfiezen - mûsíc knihy a internetu, vyhla ován mûsícem bezpeãnosti silniãního provozu a taky mûsícem bezpeãnosti práce. Mûlo to b t jakési pfiipomenutí v ech povinností v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Dfiíve b valy na silnicích vidût hlídky dopravní policie. Poté, jak postupnû pfiib valo nehod, tak se z mûsíce bezpeãnosti provozu stal Kry tof, ale stejnû mimofiádné akce skonãily a v e se vrátilo do star ch kolejí. Na i páni poslanci si mysleli, Ïe kdyï vydají nov zákon s drastick mi pokutami a bodov m systémem, tak Ïe rázem nehod ubude. BohuÏel praxe ukázala to, co kaïd, kdo má rozum, mohl tu it hned. V silniãním provozu, stejnû jako na pracovi tích, platí, Ïe kdyï nebudeme dodrïovat pfiedpisy, kdyï nebudeme jejich dodrïování soustavnû vyïadovat a kontrolovat, tak mûïeme mít pfiedpisy sebe krásnûj í, ale budou k niãemu. První dva mûsíce po zavedení nového zákona o silniãním provozu si i piráti dávali trochu pozor. A dnes? To jistû zná kaïd z nás. Jedete-li v obci padesátkou, vût ina z tûch, ktefií vás pfiedjíïdûjí, si v znamnû Èuká na ãelo, proã zdrïujete. Myslím si, Ïe vyhla ování nárazov ch akcí asi velk smysl nemá, dûleïitûj í je dûsledná kontrola a postih v ech pfiestupkû, které ohroïují bezpeãnost. A tak duben, aã uï se oficiálnû mûsícem bezpeãnosti nevyhla uje, mûl by pro kaïdého z nás znamenat v zvu ke zv ení ohleduplnosti k druh m - protoïe svoboda jednotlivce musí opravdu konãit tam, kde zaãíná svoboda druhého. V této souvislosti bych chtûl pfiipomenout, Ïe dle zákoníku práce je zamûstnavatel povinen na v ech sv ch pracovi tích a zafiízeních provádût provûrky bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci v dohodû s odborovou organizací. Dfiíve b valo zavedeno, Ïe se provûrky provádûly v dubnu, pfied tím, neï zaãal jarní úklid. V mnoha firmách tento dobr zvyk zachovávají dodnes. I kdyï v minul ch dnech ná Ústavní soud rozhodl o zru ení nûkter ch v znamn ch pravomocí odborû v oblasti bezpeãnosti práce, tak právo na bezpeãná pracovi tû zûstalo zamûstnancûm zachováno. Je pravdou, Ïe mnoho ãeln ch politikû prezentuje odbory jako nepfiátele pokroku a zamûstnavatelû. Myslím si, Ïe to vûbec není pravda. Urãitû ne v oblasti bezpeãnosti a ochrany zdraví pfii práci. Vytváfiení bezpeãn ch a zdraví neohroïujících podmínek na pracovi tích je spoleãn m zájmem odborû a zamûstnavatelû. Slu n zamûstnavatel pfiece nechce, aby na pracovi tích vznikaly pracovní úrazy nebo následkem nevyhovujících podmínek vznikaly nemoci z povolání. Kam vede neregulovaná, bezbfiehá svoboda podnikání a obchodu, vidíme na pfiíkladech rûzn ch nebezpeãn ch v robkû odhalen ch v na ich obchodech. Napfiíklad z pfiibliïnû 500 loni odebran ch vzorkû nesplàovala podmínky ãesk ch vyhlá ek asi tfietina v robkû, vût- inou dovezen ch z âíny. kolení fiidiãû h) vozidel pouïívan ch pro vlastní potfieby, i) zemûdûlsk ch a lesnick ch traktorû. Vstupní kolení se provádí formou v uky a v cviku a je zakonãeno zkou kou z profesní zpûsobilosti fiidiãû. Pfiedmûtem v uky a v cviku je získání a prohloubení znalostí, napfi. teorie pokroãilého racionálního fiízení a zásad bezpeãné a defenzivní jízdy, uplatnûní vnitrostátních a mezinárodních právních pfiedpisû vztahujících se k silniãní dopravû atd. V uka a v cvik v rámci vstupního kolení se provádí v základním rozsahu 140 hodin pro v echny fiidiãe. idiãi, ktefií jsou drïiteli fiidiãského oprávnûní skupiny C, C+E, D a D+E, se mohou podrobit v uce a v cviku v rámci vstupního kolení v roz ífieném rozsahu 280 hodin. Uãební osnovu vstupního kolení, podíl v uky a v cviku na celkovém rozsahu vstupního kolení, obsah v uky a v cviku a dal í podrobnosti má upravit provádûcí vyhlá ka, která je v souãasnosti v pfiipomínkovém fiízení. Novela zákona upravuje zkou ky pro získání prûkazu profesní zpûsobilosti fiidiãe. Písemnou Ïádost o vykonání zkou ky podává fiidiã u obecního úfiadu obce s roz ífienou pûsobností pfiíslu - ného podle místa podnikání nebo sídla provozovatele kolicího stfiediska, u nûhoï ukonãil v uku a v cvik v rámci zdokonalování odborné zpûsobilosti fiidiãû. Îadatel o vykonání zkou ky musí doloïit mimo jiné, Ïe absolvoval v uku a v cvik v rámci vstupního kolení v plném rozsahu, Ïe zaplatil správní poplatek a Ïe je drïitelem fiidiãského oprávnûní pfiíslu né skupiny nebo podskupiny. Zkou ka se provádí písemnou formou a ovûfiuje znalosti ve v ech oblastech v uky. Zkou ku provádí zku ební komisafi. JestliÏe fiidiã pfii zkou ce neuspûje, mûïe zkou ku opakovat nejv e tfiikrát. Opakovaná zkou ka mûïe b t provedena nejdfiíve za pût pracovních dnû ode dne konání pfiedchozí zkou ky. Neuspûje-li fiidiã pfii druhé opakované zkou ce, musí se podrobit opakované v uce z pfiedmûtu, Dobr zamûstnavatel uï dávno ví, Ïe není lep í cesta, jak zjistit v echny závady a nedostatky na pracovi tích, neï provedení provûrky, do které se zapojí opravdu v ichni zamûstnanci. VÏdyÈ kdo by mûl nejlépe vûdût, kde jsou riziková místa v robního procesu, neï ti, co se ho pfiímo kaïdodennû úãastní, neï ti, co dennû fie í problémy a skoronehody na pracovi tích. Na základû jejich poznatkû a pfiipomínek je nutno zajistit, dle schopnosti zamûstnavatele, v nejbliï- ím termínu odstranûní zji tûn ch závad, pfiípadnû i realizovat potfiebné kroky ke zlep ení pohody na pracovi tích. ProtoÏe jen na bezpeãném pracovi ti, na kterém nehrozí zamûstnanci na kaïdém kroku pracovní úraz, lze podávat optimální pracovní v kony. Skuteãností zûstává, Ïe poãet pracovních úrazû je na celém svûtû i u nás stále vysok. V loàském roce do lo v âeské republice k 191 smrteln m pracovním úrazûm, z toho bylo tfiináct smrteln ch úrazû Ïen. Nejãastûji uvádûné pfiíãiny jsou: nepfiízniv stav nebo vadné uspofiádání pracovi tû, popfi. komunikace, nesprávná organizace práce, pouïívání nebezpeãn ch postupû nebo zpûsobu práce vãetnû jednání bez oprávnûní, proti zákazu, prodlévání v ohroïeném prostoru, chybûjící nebo nedostateãná ochranná zafiízení a zaji tûní, chybûjící (nepfiidûlené), nedostateãné nebo nevhodné OOPP. Jako vzpomínkov den na obûti pracovních úrazû a nemocí z povolání a na zranûné pfii práci vyhla uje kaïdoroãnû Mezinárodní konfederace svobodn ch odborû den 28. dubna. Václav âikl ve kterém neprospûl, a zkou ce. Neuspûje-li fiidiã ani pfii této zkou ce, je povinen se zúãastnit nového vstupního kolení v plném rozsahu. Obsah, rozsah a zpûsob provádûní zkou ky a hodnocení jejích v sledkû a vzor potvrzení o vykonání zkou ky stanoví provádûcí vyhlá ka. Na základû úspû nû vykonané zkou ky vydá pfiíslu n obecní úfiad obce s roz- ífienou pûsobností fiidiãi na písemnou Ïádost prûkaz profesní zpûsobilosti fiidiãe. Platnost prûkazu profesní zpûsobilosti fiidiãe je pût let. Pfiedmûtem pravidelného kolení je prohloubení znalostí získan ch pfii vstupním kolení. Pravidelné kolení se provádí formou v uky. idiã se zúãastní pravidelného kolení v celkovém rozsahu 35 hodin do konce pátého roku od data vydání prûkazu profesní zpûsobilosti fiidiãe. Pravidelné kolení je rozdûleno do roãních kurzû v rozsahu sedmi hodin. idiã, kter se zúãastnil pravidelného kolení pro skupiny a podskupiny fiidiãsk ch oprávnûní C1, C1+E, C a C+E a kter fiídí vozidlo, k jehoï fiízení opravàuje fiidiãské oprávnûní skupiny a podskupiny D1, D1+E, D nebo D+E, a naopak, nemusí absolvovat nové pravidelné kolení pro tyto dal í skupiny nebo podskupiny. Uãební osnovu pravidelného kolení, obsah v uky a nejvy í poãet úãastníkû kurzu pravidelného kolení stanoví provádûcí vyhlá ka. Pravidelné kolení je prohlubováním kvalifikace podle zákoníku práce. Dále novela zákona v hlavû druhé upravuje zdokonalování odborné zpûsobilosti fiidiãû, ktefií mají zaznamenány v registru fiidiãû body za jednání zafiazené do bodového hodnocení. Tato ãást zákona nab vá platnosti od 1. záfií Václav âikl 3

4 V poslední dobû se znovu opakovanû objevují dotazy t kající se poãínání na ich základních a místních organizací jakoïto subjektû právních vztahû. Vzhledem k tomu povaïujeme za potfiebné se k tûmto otázkám alespoà ve struãnosti vrátit. Základní a místní organizace jsou podle platn ch stanov na eho odborového svazu jeho organizaãními jednotkami ve smyslu ustanovení 6 odst. 2 zákona ã. 83/1990 Sb., o sdruïování obãanû, ve znûní pozdûj ích pfiedpisû, s právním postavením právnick ch osob. Tyto organizace mají tedy zpûsobilost jednat vlastním jménem a nab vat vlastním jménem práv a povinností. Platné stanovy svazu rovnûï urãují, kdo je jejich statutárním orgánem a jak m zpûsobem jako právnické osoby jednají. Stanovy svazu ve svém ãlánku 37 totiï zakotvují, Ïe základní ãi místní organizace svazu mají právní subjektivitu a v právních vztazích vystupují sv m jménem a za poru- ení sv ch závazkû odpovídají cel m sv m majetkem. Odborov svaz pak za závazky základní ãi místní organizace neruãí, stejnû jako tyto organizaãní jednotky svazu neodpovídají za závazky svazu (ãlánek 51 stanov). Základní a místní organizace mají samostatnou majetkovou odpovûdnost, hospodafií se sv m majetkem samostatnû, rozhodují o jeho vyuïívání, pfievodu nebo likvidaci. Stanovy svazu také urãují, kdo je statutárním orgánem základní nebo místní organizace jakoïto právnické osoby. Jak plyne z ãlánku 44 stanov, je jím závodní v bor nebo místní v bor tûchto organizaãních jednotek svazu. Tento statutární orgán organizace je pak oprávnûn jednat za základní ãi místní organizaci v právních vztazích navenek. Nejen fiídí tedy ãinnost organizace, ale rozhoduje o v ech záleïitostech, pokud nejsou stanovami vyhrazeny ãlenské schûzi nebo konferenci základní nebo místní organizace. Toto rozdûlení pravomocí mezi ãlenskou schûzí (konferencí) a statutárním orgánem je nezbytné plnû respektovat, neboè se jedná o orgány právnické osoby, a proto není moïné jakkoli tyto pravomoci upravovat odli nû od úpravy dané stanovami, s v jimkou pfiípadû, kdy stanovy takov postup pfiipou tûjí. Právní úkony základní ãi místní organizace jako právnické osoby ãiní závodní nebo místní v bor, kter je podle platn ch stanov jejím statutárním orgánem. Jednání statutárních orgánû za právnické osoby není potom jednáním v zastoupení, ale osobním jednáním právnické osoby ( 20 odst. 1 obãanského zákoníku). Osoby zastávající funkci ãlena statutárního orgánu (v na ich podmínkách závodního ãi místního v boru) se nûkdy oznaãují jako reprezentanti právnické osoby. Z tohoto dûvodu je vylouãena moïnost právnick ch osob, aby úãinky jednání sv ch statutárních orgánû pro sebe odmítly. Jakmile se právní úkon stal perfektní, tj. splnil v echny poïadované náleïitosti, je jím právnická osoba vázána. Z toho dûvodu jsou statutární orgány oprávnûny ãinit jménem právnické osoby právní úkony ve v ech vûcech, k nimï je právnická osoba jako taková právnû zpûsobilá. Tyto zásady pak platí i v podmínkách 4 CO VÁS ZAJÍMÁ K jednání na ich základních a místních organizací v právních vztazích na ich základních a místních organizací, pfiiãemï rozsah uvedené právní zpûsobilosti je v podmínkách na eho odborového svazu upraven platn mi stanovami, jak jiï bylo uvedeno. Statutární orgán na ich organizaãních jednotek je orgán kolektivní, av ak vzhledem k tomu, Ïe zákon nevyïaduje, aby za právnickou osobu jednali vïdy v ichni ãlenové statutárního orgánu, upravují stanovy tuto otázku tak (ãlánek 44 odst. 3 stanov), Ïe jménem závodního ãi místního v boru, tedy statutárního orgánu, jedná jeho pfiedseda a v dobû jeho nepfiítomnosti jin povûfien ãlen v boru. Pro právní úkony právnické osoby, pro které je pfiedepsána ãi poïadována písemná forma, v ak zakotvují stanovy povinnost podpisu nejménû dvou ãlenû v boru, a pfiitom podpis není podmiàován jejich funkãním zafiazením v tomto statutárním orgánu. Splnûní podmínky dvou uveden ch podpisû podmi- Àuje perfektnost a úãinnost provádûného právního úkonu za základní ãi místní organizaci jakoïto právnickou osobu. Pfii jejím nedodrïení by lo o úkon neplatn a neúãinn. V pfiípadû, kdy bylo ãlenskou schûzí základní nebo místní organizace rozhodnuto, Ïe funkci závodního ãi místního v boru bude vykonávat pouze závodní dûvûrník ãi dûvûrník místní organizace (ãlánek 45 stanov), má tento dûvûrník pravomoci a postavení v boru ve smyslu ustanovení ãlánku 44 odst. 1 a 2 stanov, a tedy individuálního statutárního orgánu. V takovémto pfiípadû právní úkony, pro které je pfiedepsána ãi vyïadována písemná forma, musí b t podepisovány tak, Ïe k podpisu dûvûrníka musí b t pfiipojen jako druh podpis podpis jednoho z ãlenû základní ãi místní organizace. Jde o v jimku, jejíï nenaplnûní v ak rovnûï ãiní takov to právní úkon neplatn m od poãátku. Právnické osoby mohou jednat buì osobnû, tj. jednání statutárních orgánû, nebo prostfiednictvím zmocnûnce. To samozfiejmû platí i pro jednání na ich základních a místních organizací. Pfii právním úkonu se právnická osoba mûïe nechat zastoupit fyzickou nebo právnickou osobou jako zmocnûncem na základû udûlené plné moci. V této plné moci musí b t uveden rozsah zmocnûncova oprávnûní a v podmínkách na eho odborového svazu platí o poïadavcích na podpis takovéto písemné plné moci to, co bylo jiï shora uvedeno u podepisování právních úkonû, kde je pfiedepsána ãi vyïadována písemná forma. Takov to zmocnûnec jedná jako zástupce za základní ãi místní organizaci jejím jménem. Ze zastoupení vznikají práva a povinnosti pfiímo zastoupené organizaci. Udûlenou plnou moc mûïe zastoupená organizace kdykoli odvolat. Celá tato problematika zastoupení je upravena podrobnû obãansk m zákoníkem (hlava tfietí). Tolik ve struãnosti k nûkter m otázkám jednání na ich základních a místních organizací v právních vztazích. Jde o záleïitosti, kter m je nutno ze strany statutárních orgánû tûchto organizací vûnovat trvale pozornost. V pfiípadû jak chkoli pochybností doporuãujeme kontaktovat právníky svazu. JUDr. Karel Horn K problematice inflace (Dokonãení ze str. 2) 1. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného roãního indexu spotfiebitelsk ch cen 2. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen ke stejnému mûsíci pfiedchozího roku 3. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen k pfiedchozímu mûsíci 4. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen k základnímu období (rok 2005 = 100) 5. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen k základnímu období (prosinec 2005 = 100) Pro jednání o nárûstu mezd se nejvíce vyuïívají následující míry inflace: 1. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem prûmûrného roãního indexu spotfiebitelsk ch cen vyjadfiuje procentní zmûnu prûmûrné cenové hladiny za dvanáct posledních mûsícû proti prûmûru dvanácti pfiedchozích mûsícû. Tato míra inflace je vhodná pfii úpravách nebo posuzování prûmûrn ch veliãin. Bere se v úvahu zejména pfii propoãtech reáln ch mezd, dûchodû apod. Tato inflace se pouïívá pfii sjednávání rûstu mezd v kolektivní smlouvû, kdy sjednáváme rûst prûmûrn ch v dûlkû, nebo tarifních mezd oproti úrovni mezd minulého kalendáfinímu roku. Rok ,0 9,1 8,8 8,5 10,7 2,1 3,9 4,7 1,8 0,1 2,8 1,9 2,5 2,8 2. Míra inflace vyjádfiená pfiírûstkem indexu spotfiebitelsk ch cen ke stejnému mûsíci pfiedchozího roku vyjadfiuje procentní zmûnu cenové hladiny ve vykazovaném mûsíci daného roku proti stejnému mûsíci pfiedchozího roku. Jedná se tedy o dosaïenou cenovou úroveà, která vyluãuje sezonní vlivy tím, Ïe se porovnávají vïdy stejné mûsíce. Tato míra inflace je vhodná ve vztahu ke stavov m veliãinám, které mûfií zmûnu stavu mezi zaãátkem a koncem období bez ohledu na prûbûh v voje bûhem tohoto období. Bere se v úvahu pfii propoãtech reálné úrokové míry, reálného zv - ení cen majetku, valorizací apod. Tuto míru inflace je vhodné brát v úvahu pfii sjednání otevfiení kolektivního vyjednávání o nárûstu mezd v pfiípadû vy ího rûstu inflace. Rok Mûsíc ,9 2,8 2,8 2,8 3,1 2,8 2,9 3,1 2,7 1,3 1,5 1, ,3 1,5 1,9 2,5 2,4 2,5 2,3 2,4 2,8 4,0 5,0 5, ,5 7,5 Ing. Anna Kodlová, zdroj âsú

5 ODPOVùë: V 3 odst. 2 vyhlá ky ã. 114/2001 Sb., o fondu kulturních a sociálních potfieb, je uvedeno: Prostfiedky fondu se ukládají na samostatném úãtu u bank a poboãek zahraniãních bank. Pfievody penûïních prostfiedkû na zálohy na základní pfiídûl do fondu se uskuteãní nejpozdûji do konce mûsíce následujícího po mûsíci, v nûmï k tvorbû fondu do lo. V 3 odst. 3 této vyhlá ky je uvedeno: Organizaãní sloïka státu a pfiíspûvková organizace mûïe pfiispívat pouze na ãinnosti, které organizuje nebo spoluorganizuje nebo pofiídí od jiné organizaãní sloïky státu nebo právnické nebo fyzické osoby. ZamûstnancÛm v pracovním pomûru, pfiíslu níkûm ve sluïebním pomûru, soudcûm, ÏákÛm stfiedních odborn ch uãili È a uãili È a dûchodcûm, ktefií pfii prvém odchodu do starobního nebo plného invalidního dûchodu pracovali u organizaãní sloïky státu nebo pfiíspûvkové organizace (dále jen zamûstnanec ), a jejich manïelûm (druhûm) a nezaopatfien m dûtem (dále jen rodinn pfiíslu ník ) se poskytne plnûní podle vûty první za cenu sníïenou o pfiíspûvek z fondu. Z v e uvedeného vypl vá, Ïe doklad (napfi. faktura) musí b t skuteãnû vystaven na zamûstnavatele. Pouze za tohoto pfiedpokladu lze z FKSP poskytnout pfiíspûvky na rûzné akce, napfi. na kulturní a sportovní akce. Jak je v e uvedeno, prostfiedky FKSP se ukládají na samostatném úãtu, ale samostatná pokladna pro tyto prostfiedky vedena není. DOTAZ: Pr podle nového zákoníku práce zamûstnavatel jiï nemusí pfied v povûdí nabízet jiné volné místo. Dále se pr ru í vedlej í pracovní pomûry. A. L., PlzeÀ ODPOVùë: Ano, je to pravda, zamûstnavatel jiï nemusí pfied v povûdí nabízet jiné volné místo. Jedná se o zásadní zhor ení právní ochrany zamûstnancû v pracovním pomûru. Byla zru- ena i zv ená ochrana samoïivitelek a osob se zdravotním postiïením. Nov zákoník práce jiï nezná pojem vedlej í pracovní pomûr. Vztahuje se to i na vedlej í pracovní pomûry uzavfiené pfied DOTAZ: Pfii odvracení kody, která hrozila zamûstnavateli - pomáhal jsem pfii poïáru a rozbil jsem okno, abychom se mohli dostat do uzamãené místnosti, kde hofielo. MÛÏe zamûstnavatel na mnû tuto kodu vymáhat? A. L., Jiãínsko ODPOVùë: Podle 251 odst. 2 zákoníku práce zamûstnanec neodpovídá za kodu, kterou zpûsobil pfii odvracení kody hrozící zamûstnavateli nebo pfii odvracení nebezpeãí pfiímo hrozícího Ïivotu nebo zdraví, jestliïe tento stav sám úmyslnû nevyvolal a poãínal-li si pfiitom zpûsobem pfiimûfien m okolnostem. Na základû v e uvedeného za tuto kodu neodpovídáte. DOTAZ: Jsem zamûstnán v jednom soukromém podniku, majitelem jsou cizinci. Zfiejmû na základû jejich poïadavku se zde za poru ení zákazu koufiení a pozitivní dechové zkou ky zamûstnancûm ukládají pokuty ve v i 500 Kã. Podle mého názoru zamûstnavatel pokuty ukládat nemûïe. Prosím o vysvûtlení tohoto právního problému. T. M., Liberec ODPOVùë: Máte pravdu, souãasné platné právní pfiedpisy zakazují zamûstnavatelûm ukládat zamûstnancûm za poru ení pracovní káznû pokuty. Tento zákaz je obsaïen v 13 odst. 2 písm. f) zákoníku práce. Postup va eho zamûstnavatele je tedy nezákonn. Doporuãujeme vám poïádat o pomoc odborovou organizaci nebo máte moïnost se obrátit s Ïádostí o pomoc na pfiíslu n oblastní inspektorát práce. Pokud by se zamûstnanec, kterému byla uloïena pokuta, obrátil na soud, nepochybnû by zde uspûl. V závûru je tfieba uvést, Ïe bez souhlasu zamûstnance nelze tuto pokutu srazit z jeho mzdy. DOTAZ: U zamûstnavatele, kde jsem zamûstnána, zaãínají probíhat organizaãní zmûny. Proto prosím o informaci, zda mi pfied pfiípadnou v povûdí musí nabídnout nûjaké volné místo; pokud ano, o jaké místo se musí jednat. J. K., Uherské Hradi tû ODPOVùë: BohuÏel, nov zákoník práce - zákon ã. 262/2006 Sb., povinnost zamûstnavatele nabídnout zamûstnanci pfied doruãením v povûdi jinou vhodnou práci zru il. Jedná se o zásadní zmûnu, která podstatnû zhor uje právní ochranu zamûstnance v pracovním pomûru (poznámka autora: Kritici nového zákoníku práce, kter podle nich posiluje práva zamûstnancû, o této zásadní zmûnû zámûrnû mlãí.). SERVIS RADÍ POMÁHÁ INFORMUJE Na va e dotazy odpovídá JUDr. Jaromír Zrutsk DOTAZ: Prosím o podrobn a pfiedev ím srozumiteln v klad tzv. roãního limitu práce pfiesãas. Pfiedev ím, zda se musí sniïovat o rûzné pfiekáïky v práci, napfiíklad pracovní neschopnost. âetl jsem na to rûzné názory, a to i ve va em ãasopisu. K. Z., Hradec Králové ODPOVùë: Máte pravdu, Ïe na tuto právní problematiku existují rûzné právní v klady. Podle mého názoru je správn tento právní v klad. Pojem tzv. roãního limitu práce pfiesãas existuje pouze v pfiípadû nafiízené práce pfiesãas. Práci pfiesãas lze nafiídit do osmi hodin t dnû a 150 hodin roãnû. Nad tento roãní limit (nafiízené práce pfiesãas) lze práci pfiesãas pouze dohodnout. JestliÏe zamûstnanec v kalendáfiním roce kaïd t den odpracuje osm hodin práce pfiesãas, tzv. roãní limit práce pfiesãas ãiní 416 hodin (52 x 8) s tím, Ïe nad 150 hodin lze práci pfiesãas pouze dohodnout. Souhlas s v konem práce pfiesãas mûïe b t písemn i ústní. Pfiitom za souhlas lze povaïovat i nástup na pfiesãasovou práci a její skuteãn v kon a i to, Ïe zamûstnavatel o v konu této práce vûdûl a v slovnû ho zamûstnanci nezakázal. Pokud zamûstnavatel potfiebuje, aby zamûstnanec v t dnu odpracoval více neï osm hodin práce pfiesãas, je tfieba mít souhlas zamûstnance a dohodnout se zamûstnancem nebo s odborovou organizací v kolektivní smlouvû období, ve kterém práce pfiesãas v prûmûru nepfiekroãí osm hodin t dnû ( 93 odst. 4 zákoníku práce). Celkov rozsah práce pfiesãas nesmí ãinit v prûmûru více neï osm hodin t dnû v období, které mûïe ãinit nejv e 26 t dnû po sobû jdoucích. Pouze v kolektivní smlouvû lze sjednat období 52 t dnû po sobû jdoucích. Zde bude tfieba zdûraznit, Ïe se jedná o jak chkoliv 26 nebo 52 t dnû po sobû jdoucích, nemusí se tedy jednat o t dny v jednom kalendáfiním roce. Toto období mûïe zaãínat kdykoliv v prûbûhu roku a mûïe konãit v dal ím kalendáfiním roce. T dnem se zde nerozumí kalendáfiní t den, ale kaïdé období na sebe navazujících sedmi dnû. Uvedu na pfiíkladu: V kolektivní smlouvû bude toto období sjednáno od do (pokud jsemdobfie poãítal). Jin pfiípad: se zamûstnancemje dohodnuto období 26 t dnû: od do Od lze dohodnout dal í období (opût napfi. na 26 t dnû), ve kterém práce pfiesãas nepfiekroãí osm hodin t dnû. Je logické, Ïe ve vyrovnávacím období 26 t dnû nelze dosáhnout celkem 416 hodin, ale 208 hodin práce pfiesãas. Nesouhlasím v ak s právním názorem, Ïe v tomto pfiípadû lze sjednat období maximálnû 26 t dnû v kalendáfiním roce pouze jednou a Ïe v tomto pfiípadû ãiní roãní limit práce pfiesãas 208 hodin. V e uvedená vyrovnávací období se net kají kalendáfiního roku, ale stejnû jako pracovní doba se sledují v t dnech, pfiiãemï t dnem se rozumí kaïdé období na sebe navazujících sedmi dnû. Dohoda ohlednû sjednání vyrovnávacího období by mûla znít napfiíklad takto: Období, ve kterémpráce pfiesãas v prûmûru nepfiekroãí osmhodin t dnû, se sjednává od do Dále je zde nutno uvést, Ïe do poãtu hodin nejv e pfiípustné práce pfiesãas ve v e uveden ch vyrovnávacích obdobích (26 nebo 52 t dnû) se nezahrnuje práce pfiesãas, za kterou bylo zamûstnanci poskytnuto náhradní volno. Nyní k vlastnímu dotazu. Podle mého názoru je správn ten v klad, podle kterého se poãet hodin nejv e pfiípustné práce pfiesãas ve v e uveden ch vyrovnávacích obdobích (26 nebo 52 t dnû) nesniïuje o doby, kdy zamûstnanec z rûzn ch dûvodû nepracoval, napfiíklad byl práce neschopen, ãerpal dovolenou. Pokud by tomu tak bylo, potom by ustanovení 93 odst. 4 zákoníku práce postrádalo logiku a bylo by v zákoníku práce nadbyteãné. Mimo jiné by to vedlo k absurdním situacím, které uvedu na pfiíkladu. V kolektivní smlouvû je uvedeno, Ïe období, ve kterém práce pfiesãas v prûmûru nepfiekroãí osm hodin t dnû, se sjednává od do Zamûstnanec do odpracuje 416 hodin práce pfiesãas. Od do bude práce neschopen. V tomto pfiípadû by zamûstnavatel poru il zákoník práce, protoïe limit práce pfiesãas by v tomto vyrovnávacím období nebyl 416 hodin, ale 352 hodin. V poãet (8x8)=352(pro zjednodu ení jsem odeãetl za dva mûsíce osm t dnû). Zamûstnavatel v ak nevûdûl a ani vûdût nemohl, Ïe zamûstnanec bude práce neschopen.

6 DOTAZ: V podniku, kde pracuji, vedeme spor, zda je nedûle velikonoãní svátek, za kter náleïí mzda ve v i 100 % prûmûrného v dûlku. U. L., Tábor ODPOVùë: Svátky pro úãely odmûàování podle zákona ã. 245/2000 Sb. jsou 1) státní svátky, kter mi jsou tyto dny: 1. leden - Den obnovy samostatného ãeského státu 8. kvûten - Den osvobození 5. ãervenec - Den slovansk ch vûrozvûstû Cyrila a Metodûje 6. ãervenec - Den upálení mistra Jana Husa 28. záfií - Den ãeské státnosti 28. fiíjen - Den vzniku samostatného ãeskoslovenského státu 17. listopad - Den boje za svobodu a demokracii 2) ostatní svátky, kter mi jsou: 1. leden - Nov rok Velikonoãní pondûlí 1. kvûten - Svátek práce 24. prosinec - tûdr den 25. prosinec - 1. svátek vánoãní 26. prosinec - 2. svátek vánoãní Z v e uvedeného vypl vá, Ïe svátkem pro úãely odmûàování je pouze Velikonoãní pondûlí, nedûle - BoÏí hod velikonoãní svátkem pro úãely odmûàování není. DOTAZ: Pamatuje nov zákoník práce na ochranu osobních údajû zamûstnance? Pfiedev ím mi jde o to, zda stanoví, kdo mûïe nahlíïet do jeho osobního spisu. I. V., Ostrava ODPOVùë: Ano, proti minulé právní úpravû nov zákoník práce (zákon ã. 262/2006 Sb.) upravuje ochranu osobních údajû zamûstnance dûslednûji. Tato ochrana je obsaïena pfiedev ím v 312. Novû je zde uvedeno: (1) Zamûstnavatel je oprávnûn vést osobní spis zamûstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro v kon práce v pracovnûprávním vztahu uvedenémv 3 vûtû druhé. (2) Do osobního spisu mohou nahlíïet vedoucí zamûstnanci, ktefií jsou zamûstnanci nadfiízeni. Právo nahlíïet do osobního spisu má orgán inspekce práce, úfiad práce, soud, státní zástupce, pfiíslu n orgán Policie âeské republiky, Národní bezpeãnostní úfiad a zpravodajské sluïby. (3) Zamûstnanec má právo nahlíïet do svého osobního spisu, ãinit si z nûho v pisky a pofiizovat si stejnopisy dokladû v nûmobsaïen ch, a to na náklady zamûstnavatele. Dal ím ustanovením, které chrání osobní údaje zamûstnance, je i ustanovení 314 zákoníku práce. Zde je uvedeno: (1) PoÏádá-li zamûstnanec zamûstnavatele o vydání posudku o pracovní ãinnosti (pracovní posudek), je zamûstnavatel povinen do 15 dnû zamûstnanci tento posudek vydat; zamûstnavatel v ak není povinen vydat mu jej dfiíve neï v dobû dvou mûsícû pfied skonãenímjeho zamûstnání. Pracovnímposudkemjsou ve keré písemnosti t kající se hodnocení práce zamûstnance, jeho kvalifikace, schopností a dal ích skuteãností, které mají vztah k v konu práce. (2) Jiné informace o zamûstnanci neï ty, které mohou b t obsahem pracovního posudku (odstavec 1 vûta druhá), je zamûstnavatel oprávnûn o zamûstnanci podávat pouze s jeho souhlasem, nestanoví-li zvlá tní právní pfiedpis jinak. Novû je ochrana osobních údajû zamûstnance obsaïena i v 316 odst. 2 a odst. 4 zákoníku práce, kde je uvedeno: 1) odst. 2 Zamûstnavatel nesmí bez závaïného dûvodu spoãívajícího ve zvlá tní povaze ãinnosti zamûstnavatele naru ovat soukromí zamûstnance na pracovi tích a ve spoleãn ch prostorách zamûstnavatele tím, Ïe podrobuje zamûstnance otevfienému nebo skrytému sledování, odposlechu a záznamu jeho telefonick ch hovorû, kontrole elektronické po ty nebo kontrole listovních zásilek adresovan ch zamûstnanci. 2) odst. 4 Zamûstnavatel nesmí vyïadovat od zamûstnance informace, které bezprostfiednû nesouvisejí s v konempráce a s pracovnûprávnímvztahemuveden mv 3 vûtû druhé. Nesmí vyïadovat informace zejména o a) tûhotenství, b) rodinn ch a majetkov ch pomûrech, c) sexuální orientaci, d) pûvodu, e) ãlenství v odborové organizaci, f) ãlenství v politick ch stranách nebo hnutích, g) pfiíslu nosti k církvi nebo náboïenské spoleãnosti, h) trestnûprávní bezúhonnosti; to, s v jimkou písmen c), d), e), f) a g), neplatí, jestliïe je pro to dán vûcn dûvod spoãívající v povaze práce, která má b t vykonávána, a je-li tento poïadavek pfiimûfien, nebo v pfiípadech, kdy to stanoví tento zákon nebo zvlá tní právní pfiedpis. Tyto informace nesmí zamûstnavatel získávat ani prostfiednictvím tfietích osob. Ochrana osobních údajû zamûstnance je obsaïena i v 30 odst. 2 zákoníku práce, kde je uvedeno, Ïe zamûstnavatel smí vyïadovat v souvislosti s jednáním pfied vznikem pracovního pomûru od fyzické osoby, která se u nûj uchází o práci, nebo od jin ch osob jen údaje, které bezprostfiednû souvisejí s uzavfienímpracovní smlouvy. DOTAZ: Obracím se na vás s následující prosbou o radu, jak mám postupovat. Byla jsem vyslána na pracovní cestu. Se souhlasem zamûstnavatele jsem pouïila sluïební vozidlo. V prûbûhu pracovní cesty jsem se zastavila u motorestu, protoïe jsem potfiebovala na toaletu, a pfii této pfiíleïitosti jsem se zde i najedla. KdyÏ jsem se vrátila, zjistila jsem, Ïe mám vykraden vûz. Bylo mi odcizeno v echno obleãení a boty. Ihned jsem zavolala policii, která o tom sepsala protokol. Je tû ten den jsem to oznámila zamûstnavateli a poïadovala náhradu kody. Bylo mi v ak sdûleno, Ïe se nejedná o kodu na odloïen ch vûcech, Ïe by se maximálnû mohlo jednat o kodu podle 187 zákoníku práce, ale zde se vyïaduje zavinûní a poru ení právních povinností ze strany zamûstnavatele. O tento pfiípad se podle nich proto také nejedná. Prosím o informaci, zda má zamûstnavatel pravdu. O.., Mladá Boleslav ODPOVùë: Podle mého názoru má zamûstnavatel pravdu, pokud tvrdí, Ïe se nejedná o kodu na odloïen ch vûcech podle 267 zákoníku práce. Podle mého názoru se skuteãnû o tuto kodu nemûïe jednat. Nesouhlasím v ak jiï s jeho názorem, Ïe v pfiípadû odpovûdnosti za kodu podle 265 zákoníku práce (od se jedná o 265 zákoníku práce, a nikoliv o 187 ZZP) musí poru it právní povinnosti pouze zamûstnavatel. Podle 265 odst. 1 zákoníku práce jde o kodu, která vznikla zamûstnanci pfii plnûní pracovních úkolû nebo v pfiímé souvislosti s ním a která vznikla poru ením právní povinnosti nebo úmysln m jednáním proti dobr m mravûm. Nerozhoduje zde, zda k protiprávnosti do lo zavinûn m jednáním anebo bez zavinûní; nerozhoduje také, zda právní povinnost poru il zamûstnanec zamûstnavatele nebo jiná osoba nebo jiná organizace. Základním pfiedpokladem odpovûdnosti podle ustanovení 265 odst. 1 zákoníku práce je tedy to, Ïe koda vznikla zamûstnanci pfii plnûní pracovních úkolû nebo v pfiímé souvislosti s ním. Vznikla-li koda jako dûsledek protiprávního jednání, nerozhoduje, zda lo o jednání zavinûné ãi nezavinûné. Nerozhoduje ani to, zda právní povinnost poru il zamûstnavatel, u kterého je zamûstnanec v pracovním pomûru, ãi jiná organizace nebo obãan. Ustanovení 265 odst. 1 zákoníku práce se proto t ká odpovûdnosti zamûstnavatele i v tom pfiípadû, kdyï byla koda zpûsobena jinou organizací nebo obãanem. Zamûstnanec mûïe proto poïadovat náhradu kody zpûsobené úmyslnou trestnou ãinností jiné osoby na zamûstnavateli, u kterého je zamûstnán. Zamûstnavatel, kter zamûstnanci tuto kodu uhradí, má pak moïnost poïadovat úhradu vyplacené náhrady na kûdci. ProtoÏe po vás nelze spravedlivû poïadovat, abyste si na toaletu vzala v echno obleãení, domnívám se, Ïe by vám zamûstnavatel mûl kodu podle 265 odst. 1 zákoníku práce uhradit. Samozfiejmû je tfieba prokázat, co vám bylo odcizeno. Doporuãuji vám proto písemnû zamûstnavatele poïádat o úhradu této kody. JestliÏe ji odmítne uhradit, lze poïádat o pomoc odbory, pokud u vás nepûsobí, je zde jediná moïnost, a to fie it spor soudní cestou. V tomto pfiípadû vám doporuãuji poïádat o pomoc advokáta. DOTAZ: Jak m zpûsobem je moïno pfiispût zamûstnancûm z FKSP na masáïe, plavání, náv tûvu divadla apod.? Zfiejmû musí b t vïdy vystavena faktura na zamûstnavatele. To ov em pfiedpokládá nejprve vystavit objednávku. Jak ale postupovat, pokud chtûjí napfiíklad náv tûvu bazénu uskuteãnit jednotlivci? V tûchto pfiípadech se poïaduje platba v hotovosti. Lze nechat vystavit pokladní doklad na organizaci a pak proplatit z úãtu FKSP (organizace nemá pro FKSP vedenu pokladnu)? T. W., Tachov 2 3

7 PRO KAÎDÉHO NùCO Svazové sportovní hry zaãínají Tak nám zaãíná jiï 15. roãník Svazov ch sportovních her OS UNIOS. Do 28. února, kdy byla uzávûrka pfiedbûïn ch pfiihlá ek, jste mûli moïnost pfiihlásit se. ObdrÏeli jsme pfiihlá ku od 218 druïstev (v minulém roce jen od 170) a celkem 541 úãastníkû. Nejvût í podíl na takovém poãtu mají se 76 druïstvy bowling a kuïelky a s 50 druïstvy turistika (vãetnû cykloturistiky). Propozice s pfiihlá kou na turnaje obdrïí pfiihlá ené ZO/MO nejpozdûji mûsíc pfied zaãátkem kaïdého turnaje. Poãty druïstev v ech pfiihlá en ch ZO/MO naleznete v tabulce. V leto ním roce zaãínají nové sporty volejbal Ïen a minigolf. Základní pravidla volejbalu jsou vesmûs známá, a proto trochu podrobnûji pfiiblíïíme alespoà základní pravidla minigolfu. SoutûÏí tfiíãlenná druïstva, v rámci turnaje bude vyhodnocena i soutûï jednotlivcû muïû a Ïen. Turnaj probûhne na tfii kola kvalifikace, semifinále a finále. Kvalifikace se zúãastní v echna pfiihlá ená druïstva, kaïd hráã odehraje est úderû postupnû od první jamky, do dal í ãásti postupuje osm druïstev, která nejlépe odehrají kvalifikaci (umístí míãek do co nejvût ího poãtu jamek) a po osmi jednotlivcích v muïích i Ïenách. Druhá ãást semifinále, probûhne po odehrání celé kvalifikace s tím, Ïe kaïd, kdo postoupí, bude pokraãovat od sedmého úderu tam, kde skonãil v kvalifikaci aï po dokonãení deváté jamky. Nejlep í ãtyfii druïstva a po ãtyfiech jednotlivcích postoupí do finále, v kterém se odehraje zb vajících devût jamek. Pravidla hry: - míãek musí b t dopraven ze základního bodu do cílové jamky dráhy nejmen ím poãtem úderû, za kaïd úder se poãítá bod, - nedosáhne-li míãek pfii prvém úderu jamky, pokraãuje se dále z místa, kde se zastavil, - nepfiekonal-li míãek první pfiekáïku (ãervená ãára), zahajuje se dal í úder ze základního bodu, - dot ká-li se míãek obruby nebo pfiekáïky, takïe je dal í úder nemoïn, smí b t pfiemístûn v pravém úhlu k ãerné ãáfie, - vypadne-li míãek z dráhy pfied pfiekáïkou (ãervená ãára) nebo není-li na dráze ãervená ãára, zahajuje se dal í úder ze základního bodu, - vypadne-li míãek za pfiekáïkou, pokraãuje se z ãerné ãáry nejblíïe místu, kde dráhu opustil, - vrátí-li se míãek po odrazu pfied ãervenou ãáru, zaãíná se opût ze základního bodu, - nedosáhne-li se esti údery jamky, zapoãítává se sedm bodû a pokraãuje se na dal í dráze, - vítûzí ten, kdo získá co nejmen í poãet bodû na v ech 18 drahách Nyní uvádíme nûkolik základních pravidel spoleãn ch pro v echny sporty: Vzhledem k tomu, Ïe turnaje jsou pofiádány pouze pro ãleny OS UNIOS, je souãástí propozic formuláfi závazné pfiihlá ky a formuláfi soupisky hráãû (i náhradníkû), na kterém pfiedseda ZV sv m podpisem a razítkem ZO/MO potvrzuje, Ïe osoby uvedené na soupisce jsou ãleny OS UNIOS (soupiska musí obsahovat jména hráãû i pfiípadn ch náhradníkû, adresu bydli tû a datum narození). V echna zaregistrovaná druïstva jsou povinna tyto dva formuláfie a doklad o uhrazení druhé poloviny startovného odeslat zpût na adresu sportovní komise OS UNIOS nejpozdûji do termínu uvedeného v propozicích, jinak nebudou do turnaje pfiihlá ena. Povinností kaïdého úãastníka je mít s sebou prûkaz ãlena OS UNIOS a pro ubytování prûkaz totoïnosti. UpozorÀujeme v echny úãastníky, Ïe sportovní komise pfii ubytování a registraci tyto doklady kontroluje. Stejnû jako loni i v leto ním roce probûhne na závûr vyhlá ení nejúspû nûj í ZO/MO na sportovních hrách a bude vyhodnocena soutûï o nejlep ího sportovce muïe i Ïenu. Do bodování se zapoãítává umístûní druïstva ãi jednotlivce do 8. místa. Za první místo 5 bodû, za druhé 3 body za tfietí 2 body a za ãtvrté aï osmé 1 bod. Do soutûïe jednotlivcû se u disciplín kde není vyhodnocováno umístûní jednotlivcû, zapoãítává pomûrná ãást bodû druïstva na úãastníka (turistika, cykloturistika, stolní tenis, volejbal, nohejbal vïdy polovina ãi tfietina). Sledujte internetové stránky OS UNIOS ( kde budou prûbûïnû zvefiejàovány dal í informace t kající se jednotliv ch sportû (pravidla, propozice atd.). Pokud se v níïe uvedené tabulce nenaleznete a posílali jste pfiedbûïné pfiihlá ky, kontaktujte Michala Votavu na tel , nebo em votava.michal@cmkos.cz. (mv) 7

8 PRO VOLNOU CHVILKU Tip na v let Vodní hrad vihov Jak prozíraví byli R zmberkové, kdyï v blízkosti fieky Úhlavy pfii obchodní stezce z bavorského Podunají pfies Îeleznou Rudu a Klatovy na PlzeÀ zaloïili poãátkem 14. století mûsteãko a postavili tvrz opevnûnou vodními pfiíkopy. O tu sice pfii li bûhem obléhání, kdy husité tajnû valy prokopali, vodu z pfiíkopû vypustili a tvrz dobyli. Ov em po skonãení husitsk ch válek císafi Zikmund R zmberkûm za vûrné sluïby panství vrátil a pfiidal i nûco navíc. Tak se stali majiteli nejen vihova, ale i Rabí, Skály, Roudnice nad Labem, R zmberku a Ka perku s právem dolovat zlato. Rázem i jedním z nejmocnûj ích rodû v âechách. To, co dnes obdivujeme, je pouhá ãást pûvodní nádhery vodního hradu - tak okázalého, jak jen pfiedstavy R zmberkû mohly b t. Stavbû samotné pfiedcházely velké terénní úpravy. Hrad byl postaven na umûle zbudovaném ostrovû, chránûném na severu a západû ml nsk m náhonem, na v chodû fiekou a na zbylé plo e rybníky. Jádro hradu tvofiilo obdélné nádvofií, kolem nûhoï byly postaveny dva paláce. Na v chodû nádvofií uzavírala hradební zeì s ba tou a kaplí, na západû pak schodi - Èová vûï. Cel prostor jako had obtáãela parkánová hradba s vûïí a ãtyfimi nároïními ba tami (Bílou, Zelenou, Zlatou, âervenou). Vnitfiní komplex spoleãnû s pfiedhradím chránily dal í hradby s vodním pfiíkopem. Z nûj dnes zûstala zachovalá pouze západní ãást, ale i ta nám bohatû staãí, abychom si pfiedstavili velikost celé stavby. Tak, jak doznával hrad za pûsobení R zmberkû rozkvûtu, dostávalo se mu od KavkÛ ãásteãného zapomnûní. ByÈ provedli Hledáme pût rozdílû nûkteré stavební úpravy, celkovû hrad ztrácel na svém v znamu. âást opevnûní byla dokonce zcela ponechána svému osudu. O svou dûleïitost pfii el hrad definitivnû za âernínû, ktefií slouãili panství vihovské s chudenick m. To hor í v ak mûlo teprve pfiijít, a to po ukonãení tfiicetileté války ( ). Jako moïné stfiedisko proticísafiského odporu stal se vihov, tak jako mnoho jin ch v té dobû, nepohodln m císafii Ferdinandu III. a ten nakázal hrad srovnat se zemí. Aã se âernínové ze v ech sil snaïili demolici oddálit, k ãásteãnému bofiení pfiistoupit museli. Zniãen byl díl opevnûní a s ním i ãást postavená Benediktem Rejtem. Nakonec v ak âernínové vihov uchránili a demoliãní pfiíkaz byl zru en. První okruh aneb Pohádka o chrabr ch rytífiích a nûïn ch dámách Expozice je náznaková a pfiibliïuje Ïivot na hradû v 16. století. Rozhodnû stojí za to interiéry projít, obdivovat jedineãnou architekturu pozdní gotiky s novátorsk mi prvky nastávající renesance a obãas i ztratit ponûtí o tom, v které Ïe ãásti hradu to právû jsme. Druh okruh aneb Co se odehrávalo v pozadí? Druhá prohlídková trasa trvá padesát minut a dojde nám pfii ní, Ïe se na vihovû nejen dobfie ba tilo, furiantsky stavûlo a nûïnû vy ívalo, ale Ïe nûkdo musel také pracovat. Projdete zázemí hradu - sklepy, hejtmanskou kanceláfi, stráïnici, fraucimor a ãernou kuchyni. Otevírací doba duben a fiíjen - soboty, nedûle a svátky od 9:00 do 15:00; kvûten a záfií - dennû mimo pondûlí od 9:00 do 16:00; ãerven aï srpen - dennû mimo pondûlí od 9:00 do 17:00. Od 12:00 do 13:00 je polední pfiestávka. Poslední prohlídka zaãíná se zavírací dobou. (mv) Jednou i v pekle vyjde slunce. Gruzínské pfiísloví Tip do kina Bobule Letní komedie, která nás zavede na moravské vinice, je pfiíbûhem dvou kamarádû Honzy a Jirky. Honza (Kry tof Hádek) je typick mûstsk floutek. Jeho kámo Jirka (Luká Langmajer) je podvodníãek, kter moc rozumu nepobral, ale má jednu skvûlou vlastnost. Umí geniálnû oblbnout Ïensk. Právû toho oba vyuïívají pfii sv ch podvodech. K eftují s byty, auty a vûbec se v ím, co se právû namane. Jednoho dne se Honza dozví, Ïe jeho moravsk dûda, kterého dlouho nevidûl, je váïnû nemocn. Tato zpráva vytrhne Honzu ze zajet ch kolejí a on se rozhodne splnit dûdovi jeho Ïivotní sen. Zajistí mu dovolenou snû, a aniï to tu í, splní si tím i svûj sen. Najde to, co dlouho hledal a po ãem touïil. ReÏiséra a scenáristu Tomá e Bafiinu, jehoï reklama Bóbika rychle zlidovûla, napadl námût filmu poté, co se loni vydal poprvé do vinného sklípku. Hlavní roli napsal pfiímo na tûlo pro Kry tofa Hádka. Nevím, kdo jin v âesku by to zahrál. Kry tof má v sobû obû potfiebné polohy, energii i drzost, ale souãasnû i zranitelnost, fiíká Bafiina. Komedie, âesko, 2008, 90 minut ReÏie: Tomá Bafiina Recept pro vás e ení: 1. anténa, 2. otoãená korouhev, 3. ruãiãky na hodinách, 4. muï vedle vûïe, 5. sgrafity ve dvefiích Vydává Odborov svaz UNIOS. Vychází 10x roãnû. Odpovûdná redaktorka: Bc. Lenka imonová. Adresa redakce: nám. W. Churchilla 2, Praha 3, telefon , unios@cmkos.cz. Typografické zpracování: OS UNIOS. Roz ifiuje Ferda, âeská reklamní poãta, Dvorská 648, Hradec Králové, telefon Podávání novinov ch zásilek povoleno âeskou po tou, s. p., od tûpn m závodem stfiední âechy v Praze, ã. j. 2502/96-P ze dne ISSN MK âr E 5057 Pikantní utopenci Ingredience: nakrájené pekáãky nebo kabanos, cibule nakrájená na koleãka, 15 lïic vody, 5 lïic octa, 4 lïíce worcesteru, 4 lïíce oleje, 2 lïíce hofiãice, 1 bobkov list, mlet pepfi, 2 kuliãky nového kofiení, ãili kofiení, sûl, 4 lïíce keãupu Postup pfiípravy: Do sklenice narovnáme na koleãka nakrájenou uzeninu, prokládáme na koleãka nakrájenou cibuli. Smícháme 15 lïic vody, pût lïic octa, ãtyfii lïíce worcesteru, ãtyfii lïíce oleje, dvû lïíce hofiãice a pfiidáme jeden bobkov list, mlet pepfi, dvû kuliãky nového kofiení, ãili kofiení a sûl. Povafiíme pût minut, necháme vychladnout a vmícháme ãtyfii lïíce keãupu. Studen m nálevem prolijeme uzeninu, sklenici zavfieme a necháme 24 hodin v chladu uleïet. Utopenci z gothaje s cibulí Ingredience: 2 kg gothajského salámu, 6 cibulí, 3/4 litru octa, pepfi mlet, bobkov list, sûl Postup pfiípravy: Nakrájíme gothaj na centimetrové plátky (trojúhelníãky, kostky), cibuli na koleãka. Do velké lahve od okurek dáme na stfiídaãku cibuli a salám, popepfiíme, pfiidáme bobkov list, mûïeme pfiidat i cokoliv jiného - nové kofiení, mletou papriku, ãili papriãky, feferony, nakládanou papriku nebo okurky, lïiãku soli a vodu, nakonec zalijeme octem (ãím víc, tím líp). Nálev pfiipravíme klasicky za studena nebo ho mûïeme svafiit pfiedem a nechat radûji vychladnout - pozor, gothaj taje víc neï bufity. (vol)