KOMPARACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR A NA SLOVENSKU MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ÚČETNICTVÍ A DANÍ

Transkript

1 MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV ÚČETNICTVÍ A DANÍ KOMPARACE ZDANĚNÍ PŘÍJMŮ V ČR A NA SLOVENSKU DIPLOMOVÁ PRÁCE Jméno a příjmení: Bc. Němcová Petra Vedoucí diplomové práce: Ing. Jarmila Fojtíková Brno 2008

2 PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Komparace zdanění příjmů v ČR a na Slovensku vypracovala samostatně podle pokynů vedoucí diplomové práce a s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu literatury na konci této práce. V Brně dne 15. května 2008 Podpis:...

3 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych chtěla poděkovat své vedoucí diplomové práce paní Ing. Jarmile Fojtíkové za pomoc, vedení, cenné rady a připomínky v průběhu zpracování této diplomové práce.

4 ABSTRAKT NĚMCOVÁ, P. Komparace zdanění příjmů v ČR a na Slovensku. Diplomová práce. Brno, Tato diplomová práce se zabývá zdaňováním příjmů fyzických osob v České a Slovenské republice. V této práci jsou zkoumány daňové reformní změny a jejich dopad na zdanění příjmů fyzických osob v závislé a nezávislé činnosti. Cílem je uvedení rozdílů ve zdaňování příjmů českého a slovenského poplatníka. Klíčová slova: daň z příjmu fyzických osob, rovná daň, daňová reforma, závislá a nezávislá činnost, nezdanitelná část, základ daně, sleva na dani. ABSTRACT NĚMCOVÁ, P. Comparison of income taxation in the Czech and Slovak Republics. Thesis. Brno, This thesis deals with income taxation of natural persons in the Czech and Slovak Republics. Tax reforms and their impact on the income taxation of natural persons in dependent and independent activity are examined in this work. The aim of this work is to present the differences between the income taxation of the Czech and Slovak taxpayers. Key words: Income tax of natural persons, equal tax, tax reform, dependent and independent activity, non-taxable part, tax base, tax abatement.

5 OBSAH 1 ÚVOD CÍL PRÁCE METODICKÝ POSTUP ZPRACOVÁNÍ PRÁCE POJMY A VYBRANÉ METODICKÉ TECHNIKY ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČESKÉ REPUBLICE DAŇOVÁ SOUSTAVA NA SLOVENSKU DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Předmět daně z příjmů fyzických osob Základ daně TECHNIKA A METODIKA STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO Z NEZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z kapitálového majetku Příjmy z pronájmu Ostatní příjmy SLEVY NA DANI U FYZICKÝCH OSOB TECHNIKA VÝBĚRU DANĚ DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB VE SLOVENSKÉ REPUBLICE Předmět daně z příjmů fyzických osob TECHNIKA A METODIKA STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy ze závislé činnosti ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO Z NEZÁVISLÉ ČINNOSTI Příjmy z podnikání, z jiné výdělečné činnosti a z pronájmu Příjmy z kapitálového majetku Ostatní příjmy DAŇOVÉ SYSTÉMY SYSTÉMY ZDANĚNÍ OSOBNÍCH PŘÍJMŮ MEZINÁRODNÍ DAŇOVÉ SYSTÉMY PŘITAŽLIVOST DAŇOVÉHO SYSTÉMU DAŇOVÁ REFORMA ČESKÁ DAŇOVÁ REFORMA A JEJÍ DOPADY Fiskální politika Návrh reformy veřejných financí SLOVENSKÁ DAŇOVÁ REFORMA A JEJÍ DOPADY POROVNÁNÍ DAŇOVÝCH REFOREM POJEM ROVNÁ DAŇ Zavedení rovné daně v České Republice Zavedení rovné daně na Slovensku PŘÍMÉ DANĚ V ČESKÉ REPULBLICE DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZACHYCENÍ REFORMNÍCH ZMĚN V ROCE Sazba daně Slevy na dani a daňový bonus Reformní daňové dopady v závislé činnosti Reformní dopady v nezávislé činnosti Reformní dopady na kapitálový majetek

6 7.3 APLIKACE DAŇOVÝCH ZMĚN V ZAMĚSTNANECKÉM POMĚRU Zdaňování příjmů ze závislé činnosti Příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní Porovnání mezd a daně poplatníka ze závislé činnosti APLIKACE DAŇOVÝCH ZMĚN U NEZÁVISLÉ ČINNOSTI Zdaňování příjmů živnostníků Zdaňování autorských příspěvků PŘÍMÉ DANĚ NA SLOVENSKU DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB ZACHYCENÍ REFORMNÍCH ZMĚN V ROCE Sazba daně Nezdanitelné části a daňový bonus Reformní dopady u závislé činnosti Reformní dopady v nezávislé činnosti APLIKACE DAŇOVÝCH ZMĚN V ZÁVISLÉ ČINNOSTI Zdaňování příjmů ze závislé činnosti Porovnání mezd a daně poplatníka ze závislé činnosti Příjmy ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní APLIKACE DAŇOVÝCH ZMĚN U NEZÁVISLÉ ČINNOSTI Zdaňování příjmů živnostníka KOMPARACE DANĚ Z PŘÍJMŮ FO ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY ZÁSADNÍ REFORMNÍ ZMĚNY Komparace sazby daně z příjmů Zavedení nových pojmů KOMPARACE PODSTATNÝCH ROZDÍLŮ Podání daňového přiznání Placení záloh Zaokrouhlování Nezdanitelné části Daňový bonus Paušální výdaje Ostatní odlišnosti KOMPARACE PODSTATNÝCH ROZDÍLŮ APLIKOVANÝCH V PŘÍKLADECH Komparace zdaňování příjmů v závislé činnosti Porovnání mezd a daně poplatníka Komparace příjmů ze závislé činnosti zdaněné srážkovou daní Komparace zdaňování příjmů v nezávislé činnosti DISKUSE A ZÁVĚR SEZNAM ZKRATEK POUŽITÁ LITERATURA LITERATURA ZÁKONY INTERNETOVÉ ZDROJE PERIODIKY SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK PŘÍLOHY

7 1 ÚVOD Daňové systémy ovlivňují ekonomiku zásadním způsobem. Daně, jejich výše, struktura celého daňového systému, způsob výběru či jejich změny ovlivňují každodenní rozhodování lidí, ať už jsou v roli spotřebitele, zaměstnance, investora nebo podnikatele. Jenže daně představují významnou složku veřejných financí, které financují veřejné výdaje a pokud připustíme, že alespoň některé veřejné výdaje mají oprávnění, musíme se smířit s jejich existencí. Ekonomická teorie se proto snaží najít takovou daňovou strukturu, která by měla co nejméně snižovat ekonomickou efektivnost a která by přitom odpovídala preferencím společnosti. Optimální daňový systém je takový, jenž maximalizuje společenský užitek. Vyžaduje zejména: ekonomickou efektivnost, nízkou administrativní náročnost, spravedlnost a transparentnost. Smyslem daňové teorie je určit, jak zajistit potřebný daňový příjem a zároveň minimalizovat náklady vznikající nedodržením jmenovaných principů. Jenže v souvislosti s přerozdělováním a velikosti daně, neexistuje jednotný názor, proto ve světě můžeme najít rozdílné stanovení základu daně a různé zdaňování. A právě tématem této práce je Komparace zdanění příjmů v ČR a na Slovensku, ve které by měla být zohledněna rozdílná stanovení základu daně z příjmu fyzických osob v závislé i nezávislé činnosti a způsob výpočtu daňové povinnosti poplatníka. V posledních letech ve státech Evropské unie došlo k dynamizaci v oblasti daní. Jde zpravidla o trend, který spočívá v koordinaci a harmonizaci, tedy vytvoření určité základny, která by sloužila jako východisko na synchronizaci jednotlivých úloh a činností v této oblasti. Na druhé straně existují faktory, které jsou proti harmonizaci daní. Jde například o zachování maximální fiskální autonomie. Dalším důležitějším důvodem je skutečnost, že daňové sazby odpovídají preferencím a specifikům jednotlivých členských států. Jedná se především o státy, které uplatňují vyšší sazbu. Specifikum tohoto typu není možno při harmonizaci zohlednit. Strukturální harmonizace přímých daní se jevila zpočátku mnohem jednodušší než u daní nepřímých, neboť téměř ve všech členských zemích s výjimkou Itálie byly odděleně uplatňovány daň z osobních příjmů a daň z příjmů korporací. Výsledkem práce několika komisí, jejichž úkolem bylo zmapovat možnosti harmonizace v této oblasti, však bylo zjištění, že ačkoliv jsou národní systémy přímého zdanění ve struktuře podobné, uvnitř skrývají velké odlišnosti (např. v metodách konstrukce daňových základů, ve formách zdanění, v nezdanitelných částkách, ve zdaňovacích období, v definicích po

8 platníků daně, v definici předmětů daně a celé řady dalších). Takže v oblasti osobních důchodových daní jinak nazývaných daní z příjmů fyzických osob, není situace stabilní, neboť vývoj zdaňování osobních příjmů je neustále v pohybu. 2 CÍL PRÁCE Cílem práce je porovnat zdanění příjmů v České a Slovenské republice se zaměřením na daň z příjmů fyzických osob, na základě komparace zdanění a pomocí metodických výpočtů zhodnotit rozdíly a navrhnout doporučení. Ve své práci zkoumám daňové reformní změny a jejich dopad na zdanění příjmů fyzických osob a to jak v závislé i nezávislé činnosti. Podstatou je uvedení rozdílů ve zdaňování příjmů českého a slovenského poplatníka. Předpokládám, že na základě rozdílného zdaňování příjmů obou poplatníků budou po daňové reformě vykazované nižší daňové povinnosti a to jak v závislé i nezávislé činnosti a vznikne tak uvedeným poplatníkům patřičná úspora. Tento předpoklad bude dokazován na modelových příkladech a to odděleně pro zdaňování příjmů ze závislé a z nezávislé činnosti u českého a slovenského poplatníka. V závěru práce dojde ke zhodnocení zjištěných výsledků z modelových příkladů pro každou činnost. Vzniklé rozdíly u zdaňování příjmů v závislé a nezávislé činnosti českého a slovenského poplatníka vyhodnotí vyšší daňovou povinnost nebo předpokládanou úsporu a to ve srovnání se stavem před reformou. Dále zmiňuji ve své práci průběh daňové reformy obou porovnávaných států, neboť zejména nejen reformní změny, ale i jiné změny probíhající v daňové oblasti je potřeba zohlednit a seznámit se s nimi a uvést správné použití na modelových příkladech. Daň z příjmu se dotýká každého z nás a každý by měl vědět, z čeho se základ daně skládá a jakým způsobem bude provedeno zdanění a následně pak v patřičné lhůtě odvést a uhradit vypočtenou daňovou povinnost. Poslední část této práce je věnována komparaci již zmiňovaných států. Komparace se týká nejen mezi nimi, ale také je zde provedena komparace před reformních a po reformních změn jak u České republiky tak i Slovenské republiky. Patřičné odlišnosti těchto uvedených zemí vyobrazuji v tabulkách a vypracovaných modelových příkladech se závěrečnými komentáři. Tato práce by měla podat ucelený pohled na daně z příjmů fyzických osob a to v době před reformní tak i v době reformních změn u porovnávaných zemí

9 3 METODICKÝ POSTUP ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Při zpracování své práce budu čerpat informace z různých dostupných zdrojů, které jsou uvedené v kapitole Použitá literatura a dalších uvedených zdrojů. Pro pojmový aparát využiji odborných publikací od nejznámějších odborníků jako Kubátové, Vančurové, Nerudové, Vybíhala a dalších, kteří se daňové problematice věnují řadu let. Také některé informace jsou získané z článků odborných časopisů a novin např. Ekonom, Hospodářské noviny a další informace na doplnění a určitý přehled, zejména jde o grafy a tabulky jsou převzaty z internetových stránek, jejichž adresy jsou náležitě uvedené již zmíněné kapitole Použitá literatura. Diplomová práce je pro svou přehlednost rozdělena do několika částí. V teoretické části, je uveden výklad základních používaných pojmů k daňové problematice. Dále také se zde nacházejí metodiky stanovení daňového systému a jejich případná analýza spojená s daňovými reformami porovnávaných států. Praktická část je zaměřena na modelovaní příkladů zdaňování příjmů fyzických osob a zabývání se problematikou jednotné sazby daně. V této části jsou využívány metody komparace a analýzy. 4 POJMY A VYBRANÉ METODICKÉ TECHNIKY 4.1 ZÁKLADNÍ DAŇOVÉ POJMY Daň Podle Kubátové [1] představuje daň transfer 1 finančních prostředků od soukromého k veřejnému sektoru. Je definována jako povinná, nenávratná, zákonem určená platba do veřejného rozpočtu. Jedná se o platbu charakteru neúčelového a neekvivalentního. Daň se pravidelně opakuje v časových intervalech, nebo je nepravidelná a platí se za určitých okolností (např. při převodu nemovitostí, dědictví apod.). Platba charakteru neúčelovosti jde o skutečnost, že konkrétní daň v určité výši nemá financovat konkrétní vládní projekt, nýbrž stává se součástí celkových příjmů veřejného rozpočtu, z něhož se budou financovat různé veřejné potřeby. Platba charakteru neekvivalentnosti tato platba pro poplatníka znamená, že nemá nárok na protihodnotu ve výši odpovídající jeho platbě. 1 Transferem se rozumí jednostranný pohyb zboží, služby, peněz apod.od jednoho subjektu ke druhému

10 Daňový subjekt Podle zákona č. 337/1992 Sb. o správě daní a poplatků (ZSDP) [5] v 33 se daňovým subjektem rozumí poplatník, plátce daně a právní nástupce fyzické či právnické osoby, která je jako daňový subjekt vymezena zákonem. Jedná se osoby, které jsou povinné strpět, odvádět nebo platit daň. Poplatník Osoba, jejíž předmět (tj. příjem nebo majetek) je dani podrobena a zpravidla je povinna daň sama platit. Podle Kubátové [3] poplatník daně je daňový subjekt, který je povinen (nebo nucen) hradit daň na svůj účet a ze svého předmětu zdanění zpravidla hradí daň svým jménem a je také jejím konečným nositelem. Poplatník s neomezenou daňovou povinností Poplatník dle Vybíhala [2] je osoba, jehož daňová povinnost se vztahuje, jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí, tzv. rezident (daňový tuzemec). Je jím fyzická osoba, která má na území ČR bydliště nebo se zde zdržuje alespoň dní v kalendářním roce. Poplatník s omezenou daňovou povinností Podle Vybíhala [2] se jedná o poplatníka, jehož daňová povinnost se vztahuje pouze na příjmy ze zdrojů na území ČR, tzv. nonrezident (daňový cizozemec). Těmito poplatníky jsou fyzické osoby, které na území ČR nemají bydliště, obvykle se nezdržují, zdržují se méně než 183 dní v roce, zdržují se pouze z důvodu studia či léčení a fyzické osoby, které jsou podle mezinárodních smluv o zamezení dvojího zdanění považovány za daňové cizozemce, i když splňují jedno z kritérií pro daňového tuzemce. Plátce daně Jde o daňový subjekt, který je ze zákona povinen odvést do veřejného rozpočtu daň vybranou od jiných subjektů nebo sraženou jiným poplatníkům pod svou majetkovou odpovědností. Jak uvádí Kubátová [3], tak plátce daně tedy odvádí daň vybranou od jiných daňových subjektů nebo sraženou jiným poplatníkem daně. 2 Za daňového rezidenta se nepovažuje osoba, která nemá na území ČR trvalé bydliště, ale zdržuje se na území kratší dobu než 183 dní a to za účelem studia nebo léčení

11 Objekt daně Objektem daně se rozumí veličina, ze které se daň vybírá. Objekt zdanění je možno rozdělit do čtyř velkých skupin: daň z hlavy 3 daň z majetku důchodová daň spotřební daň Podle Kubátové [3] daňový objekt je veličina, ze které se daň vyměřuje. Stručné vymezení předmětu zdanění bývá v názvu daňového zákona. Základními daňovými objekty v současných daňových systémech jsou: důchod (příjem), spotřeba a majetek. Daňový objekt je pojem obecný nebo spíše teoretický. Definovanému daňovému objektu potom říkáme daňový základ (nebo základ daně), což je velmi důležité pro konečnou velikost daňové povinnosti. Předmět daně Jedná se o jednoznačné a úplné určení rozsahu objektu zdanění zákonem, jímž se ukládá konkrétní daňová povinnost. Základ daně Základ daně je předmět daně vyjádřený v měrných jednotkách a to buď ve fyzických jednotkách (např. kus, m 2, t, hl., apod.), nebo v hodnotovém vyjádření v korunách a upravený podle zákonných pravidel. Podle Vybíhala [2] je základ daňová kategorie, ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Zdaňovací období Jak uvádí Vančurová [4] jde zpravidla o časový interval, za který se stanovuje základ a výše daně a daň se platí. Za základní zdaňovací období je považován kalendářní rok (12 měsíců). Zálohovací období Podle 38a Zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP) [6] se jedná o období od prvního dne následujícího po uplynutí posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání za minulé zdaňovací období do posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání v následujícím zdaňovacím období. 3 Daní z hlavy se rozumí daň uložená každému poplatníkovi bez ohledu na jeho příjem. Je pro všechny stejná

12 Sazba daně Sazba daně dle Kubátové [1] představuje algoritmus, prostřednictvím kterého se ze základu daně (sníženého o odpočty) stanoví velikost daně. Typy daňových sazeb mohou být různé, pro další členění je použito sazeb používaných v daňovém systému. Pevná sazba je sazba vztahující s k množstevní jednotce základu daně (např. u spotřebních daní nebo daně z nemovitostí). Relativní sazba je sazba stanovená jako poměrná část (procento) základu daně, přičemž je možno stanovit tuto sazbu jako lineární (např. daň z příjmu právnických osob) nebo progresivní (např. daň z příjmu fyzických osob). Jednotná sazba je sazba stanovená stejně pro všechny části předmětu daně. Diferencovaná sazba je sazba, která rozlišuje předmět daně ve skupinách (např. daň z přidané hodnoty). Jednotná Pevná Typ daňové sazby Progresivní Diferencovaná Relativní Lineární Obrázek 1: Přehled typů daňových sazeb Zdroj: Puchinger [11] 4.2 DAŇOVÁ SOUSTAVA V ČESKÉ REPUBLICE Podle Vybíhala [2] je daňová soustava souborem všech daní, které se vybírají na určitém území. S účinností od vstoupila v České republice v platnost nová daňová soustava. Její právní základ tvoří jednotlivé zákony o daních a navazující široký okruh dalších právních norem. Vznikem této nové daňové soustavy se docílilo radikální ekonomické reformy zabezpečující přechod ekonomiky na tržně orientované hospodářství

13 Podle Vančurové [4] národní ekonomiky nepoužívají k naplnění veřejných rozpočtů jednu velkou daň, ale několik menších daní, které mají mezi sebou různé vazby. V této souvislosti se hovoří o daňovém systému nebo o soustavě daní. V každém daňovém systému se nachází souhrn existujících daní, které mají jak kladné tak i záporné stránky. A tak je rozumné vytvořit soustavu z více daní, jejichž negativní dopady do ekonomiky se poněkud vyruší a kromě toho může systém zároveň plnit více funkcí v rámci fiskální politiky. Lze jmenovat některé požadavky, které se kladou na daně i dobrý daňový systém: daňová spravedlnost, daňová efektivnost, právní perfektnost, jednoduchost a srozumitelnost, správné ovlivňování chování ekonomických subjektů. Daňový systém by měl vytvořit prostředí pro využívání fiskální soustavy jako nástroje makroekonomické regulace, např. pro podporu produktivních investic či ekonomických aktivit šetrných k životnímu prostředí. Přehled o daních, které se používají v českém daňovém systému je zobrazeno v následujícím schématu. Daně Přímé Nepřímé Ostatní z příjmů majetkové ze spotřeby pojistné sociálního pojištění místní poplatky (obecní daně) Obrázek 2: Český daňový systém Zdroj: Vančurová [4]

14 4.3 DAŇOVÁ SOUSTAVA NA SLOVENSKU Soustava daní ve Slovenské republice po nové daňové reformě obsahuje výrazné změny hlavně v majetkových daních, z kterých se jednak některé zrušili (např. daň z převodu a přechodu nemovitostí, daň z darování a daň z dědictví) a vznikly nové místní daně (např. daň za psa, daň za užívání veřejného prostranství, daň za ubytování a další) a jednak nastal jejich přesun do místních daní. Daně Přímé daně Nepřímé daně Zdanění zisku Zdanění majetku Všeobecná spotřeba Specifická spotřeba Daň z příjmů FO a PO Místní daně Daň z přidané hodnoty Spotřební daně Obrázek 3: Daňová soustava Slovenské republiky platná od Zdroj:Harumová A. [9] 4.4 DAŇ Z PŘÍJMU FYZICKÝCH OSOB V ČESKÉ REPUBLICE Daň z příjmů fyzických osob patří mezi důchodové daně spolu s daněmi korporací tedy daně z příjmů právnických osob. Tyto daně jsou vybírány od poplatníků, kteří dle 2 odst. 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, mají na území České republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí. A dále tato daň se vztahuje dle 2 odst. 3 ZDP o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost, která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky. Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem studia nebo léčení mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se na území České republiky obvykle zdržují

15 4.4.1 PŘEDMĚT DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB Předmětem daně z příjmů fyzických osob jsou jednotlivé druhy příjmů, které jsou rozděleny do následujících 5 skupin, u nichž, jsou uplatňované různé daňové režimy a techniky výběru daně. Předmětem daně dle ustanovení 3 ZDP fyzických osob jsou: Příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků ( 6), Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7), Příjmy z kapitálového majetku ( 8), Příjmy z pronájmu ( 9), Ostatní příjmy ( 10). Důležité je, aby každý poplatník byl schopen zařadit svůj jednotlivý příjem do jedné z pěti uvedených skupin druhu příjmů. Při nesprávném zařazení příjmů může docházet k chybám při stanovení základu daně a daňové povinnosti poplatníka a zároveň ho mohou postihnout sankční důsledky. Vyvarování se takových to důsledků je možné využít služeb daňových či jiných finančních služeb od poradců ZÁKLAD DANĚ Jak uvádí Vybíhal [2] základ daně je daňová kategorie (základna), ze které se sazbou daně vypočítává daňová povinnost poplatníka. Metodický přístup ke kvantifikaci základu daně je poněkud odlišný u fyzických osob a u právnických osob. Podle 5 odst. 1 ZDP je základ daně částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud dále u jednotlivých příjmů podle 6 až 10 není stanoveno jinak. U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v 6 až 10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů. Do základu daně (dílčího základu daně) se nezahrnují příjmy osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich daň vybírá zvláštní sazbou daně 36 ZDP ze samostatného základu daně. Do základu daně (dílčího základu daně) se dále nezahrnují příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně (podle 16 odst. 2 ZDP)

16 4.5 TECHNIKA A METODIKA STANOVENÍ ZÁKLADU DANĚ Při stanovení základu daně fyzické osoby je nejprve třeba stanovit dílčí základy daně (DZD). Při stanovení dílčích základů daně u jednotlivých druhů příjmu ( 6) až ( 10) se využívá těchto technik a metodiky. TECHNIKA STANOVENÍ DZD 6 DZD 6 = P C (P Z + P S ), (DZD 6 > 0) kde P C je celkový příjem (hrubý příjem, hrubá mzda), P Z je zdravotní pojištění, P S je pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. TECHNIKA STANOVENÍ DZD 7 DZD 7 = P V dzu, (DZD 7 = 0, >0, <0) kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce (ve zdaňovacím období), V dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmu. TECHNIKA STANOVENÍ DZD 8 DZD 8 = P, (DZD 8 = 0, >0) kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce. Poznámka: Pouze v případě příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry se příjmy snižují o cenu pořízení předkupního práva. Tento výdaj však může být akceptován pouze do výše příjmů, takže DZD 8 může být větší než nula nebo roven nule, tedy nevzniká zde ztráta. TECHNIKA STANOVENÍ DZD 9 DZD 9 = P V dzu, (DZD 9 = 0, >0, <0) kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce, V dzu jsou výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. TECHNIKA STANOVENÍ DZD 10 DZD 10 = P V d, (DZD 10 = 0, >0) kde P jsou příjmy plynoucí poplatníkovi v kalendářním roce, V d jsou výdaje na dosažení příjmů. V případě DZD 10 se příjmy snižují pouze o výdaje na dosažení příjmů. Nelze v žádném případě v rámci tzv. ostatních příjmů (P 10 ) uplatňovat výdaje na zajištění a udržení příjmů. A také k příjmům podle 10 ZDP nelze tvořit zákonné rezervy

17 Výdajem na dosažení příjmů jsou např. spotřeba materiálu, energie a pohonných hmot, náhrady cestovních výdajů, mzdy, nájemné, přepravné apod. Výdajem na zajištění příjmů jsou např. pojistné na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, pojištění majetku. Výdaje na udržení příjmů jsou např. odpisy hmotného a nehmotného majetku, výdaje na opravy a údržbu. TECHNIKA STANOVENÍ CELKOVÉHO ZÁKLADU DANĚ (ZD) ZD = (DZD 6 + DZD 7 + DZD 8 + DZD 9 + DZD 10 ) NČ PO, kde ZD je základ daně, DZD 6 je dílčí základ daně ze závislé činnosti a z funkčních požitků, DZD 7 je dílčí základ daně z podnikání a z jiné výdělečné činnosti, DZD 8 je dílčí základ daně z kapitálového majetku, DZD 9 je dílčí základ daně z pronájmu, DZD 10 je dílčí základ daně z ostatních příjmů, NČ je nezdanitelná část základu daně (podle 15), PO jsou odčitatelné položky podle 34 ZDP (např. výdaje na výuku žáků v SOU, výdaje na realizaci projektů výzkumu a vývoje, daňová ztráta z minulých let). Základ daně může být tedy větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání fyzické osoby se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů. Z uvedených technik stanovení DZD u jednotlivých druhů příjmů nemůže vzniknout ztráta, tedy ztráta u příjmů: ze závislé činnosti a z funkčních požitků (P 6 ), z kapitálového majetku (P 8 ), z ostatních příjmů (P 10 ). Daňová ztráta může vzniknout pouze u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (P 7 ) a příjmů z pronájmu (P 9 ) a tuto ztrátu poplatník může uplatnit v následujících 5 letech formou snížení základu daně fyzické osoby

18 4.6 ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI PŘÍJMY ZE ZÁVISLÉ ČINNOSTI A FUNKČNÍCH POŽITKŮ Příjmy ze závislé činnosti jsou v podstatě příjmy, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnanci. Z těchto příjmů odvádí zaměstnavatel jako plátce daně zálohu na daň nebo přímo daň za svého zaměstnance (poplatníka) správci daně. Mezi příjmy ze závislé činnosti patří: příjmy ze současného nebo dřívějšího poměru: pracovněprávního; služebního; členské; obchodního. U těchto příjmů je poplatník při výkonu práce pro plátce povinen dbát příkazů plátce. Mezi tyto příjmy se řadí i příjmy za práci žáků a studentů z praktického výcviku. příjmy za práci: členů družstev; společníků a jednatelů spol. s r.o.; komanditistů v k.s.; likvidátorů 4. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob příjmy poplatníka, kterému plynou v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším výkonem závislé činnosti nebo funkce bez ohledu na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou činnost nebo funkci nevykonává (Příjmy, které plynou ze závislé činnosti nebo funkce se rozumějí tyto částky: částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutí práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná (podle zákona č.1541/1997 Sb., o oceňování majetku), nebo cena, kterou účtuje jiným osobám (tzv. obvyklá cena); Dále jde o částku ve výši 1% vstupní ceny (včetně DPH) motorového vozidla (nejméně Kč) poskytnutého zaměstnanci zaměstnavatelem k používání pro služební a soukromé účely za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla, přičemž v případě 4 S ohledem na ustanovení 71 odst.5 obchodního zákoníku, podle kterého je likvidátor orgánem společnosti a za výkon své působnosti odpovídá stejným způsobem, jako odpovídají členové statutárních orgánů, budou příjmy za práci likvidátorů zdaňovány jako příjmy ze závislé činnosti

19 najatého vozidla se vychází ze vstupní ceny vozidla u původního vlastníka; poskytneli zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k používání pro služební a soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového vozidla). příjmy (z tzv. mezinárodního pronájmu pracovní síly) vyplácený tuzemskou fyzickou nebo právnickou osobou (rezidentem ČR) považovanou za zaměstnavatele, u něhož zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo s bydlištěm v zahraničí (nonrezidentem). Takto vyplácený příjem se považuje za příjem vyplácený českým rezidentem (tuzemskou fyzickou či právnickou osobou). 5 Za funkční požitky se považují zpravidla platy či odměny za funkce, které nemají charakter příjmů ze závislé činnosti a nositelé tohoto druhu příjmu nejsou v roli poplatníka s povinností dbát příkazů plátce při výkonu práce. Zahrnujeme sem: funkční platy členů vlády, poslanců a senátorů Parlamentu ČR, poslanců Evropského parlamentu zvolených na území ČR a platy vedoucích ústředních úřadů státní správy; odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích, komorách a v jiných orgánech a institucích. Za funkční požitek ( 6 odst. 11 ZDP) se nepovažují příjmy znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za činnost vykonávaných podle zvláštních předpisů. 4.7 ZDAŇOVÁNÍ PŘÍJMŮ FO Z NEZÁVISLÉ ČINNOSTI Jedná se o příjmy poplatníka, které mají charakter (svobodné) samostatné výdělečné činnosti. Do této skupiny příjmů patří: příjmy z podnikání ( 7 odst. 1); příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti ( 7 odst. 2); příjmy z kapitálového majetku ( 8); 5 V případech, že v úhradách zaměstnavatele zahraniční fyzické nebo právnické osobě je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady

20 příjmy z pronájmu ( 9); ostatní příjmy ( 10) PŘÍJMY Z PODNIKÁNÍ A JINÉ SAMOSTATNÉ VÝDĚLEČNÉ ČIN- NOSTI Zdaňování těchto příjmů je zakotveno v 7 ZDP. Představují příjmy, které zdaňují osoby mající samostatnou výdělečnou činnost (OSVČ) a to formou: podnikání, nebo jiné samostatné výdělečné činnosti Příjmy z podnikání zahrnují: příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; příjmy ze živnosti; příjmy z jiného podnikání, podle zvláštních předpisů; (např. daňoví poradci, auditoři, advokáti, lékaři, veterináři, lékárnicí, notáři aj.) podíly společníků veřejné obchodní společnosti (v.o.s.) a komplementářů komanditní společnosti (k.s.) na zisku; Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti (pokud nepatří do příjmů podle 6 ZDP) jsou: příjmy z užití a poskytnutí: práv z průmyslového vlastnictví; práv z jiného duševního vlastnictví; autorských práv; práv příbuzných autorskému právu; příjmy z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem; příjmy z výkonu nezávislého povolání, který není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů; (např. příjmy umělců, herců, zpěváků, akademických malířů, tanečníků, hudebníků, profesionálních sportovců a dalších nezávislých povolání). příjmy za činnosti podle zvláštních předpisů: znalců; tlumočníků; rozhodců; zprostředkovatelů kolektivních sporů

21 příjmy z činnosti správce konkurzní podstaty, včetně příjmů z činnosti předběžného správce, zvláštního správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním. 6 Kromě těchto uvedených příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti se dále považují příjmy z pronájmu majetku vloženého do obchodního majetku poplatníka a příjmy plynoucí z veškerého nakládání s majetkem vloženým do obchodního majetku poplatníka, včetně prodeje cenných papírů. Rovněž do této skupiny příjmů sem zahrnujeme také příjmy spolupracujících osob podle 13 ZDP. Podle ZDP existují 3 základní techniky výběru daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti: 1.Výběr daně prostřednictvím plátce daně ze samostatného základu daně Jde o techniku, kde se výběr daně provádí pomocí srážkové daně a to v našem případě u příjmů z podnikání a z jiné výdělečné činnosti, kde existují dva daňové režimy: 1) příjmy autorů za příspěvky; Tento specifický daňový režim se uplatňuje u příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR. Za předpokladu, že jde o příjmy z užití nebo poskytnutí práv aj., příjmy podle 7 odst. 2 písm. a) ZDP a nejde o příjmy ze závislé činnosti, a zároveň úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhl v kalendářním měsíci částku Kč, zdaňují se zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně ve výši 10 % ( 36 ZDP). V případě, že odměna za příspěvek bude vyšší než Kč, poplatník ji zdaní v daňovém přiznání. Jestliže autor příspěvku je daňový nonerezident, srazí mu plátce daně daň zvláštní sazbou ve výši 25 % z příjmů, pokud příslušná mezinárodní smlouva nestanoví jinak. 2) vymezený okruh příjmů nonrezidentů; V případě u nonrezidentů se z některých příjmů, jejichž zdroj je na území ČR, vybírá daň ze samostatného základu zvláštní sazbou daně ve výši 25 % (podle 36 odst. 1 písm. a) bod 1), pokud není v mezinárodní smlouvě o zamezení dvojího zdanění stanoveno jinak. 6 Podle zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání

22 Jde o následující příjmy: příjmy ze služeb (s výjimkou provádění stavebně-montážních projektů); příjmy z nezávislé činnosti (např. architekta, lékaře, inženýra, právníka, vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných profesí, vykonávané nebo zhodnocované na území ČR); příjmy z osobně vykonávané činnosti na území ČR nebo zde zhodnocované veřejné vystupujícího umělce, sportovce, artisty a spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a z jakého právního vztahu; náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně-technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how), práva autorského nebo práva příbuzného pravu autorskému. 2.Výběr daně prostřednictvím přiznání k dani z příjmů fyzických osob V této technice sám poplatník (pod svou majetkovou odpovědností) vypočítá základ daně a daň. V přiznání se zdaňují veškeré příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Poplatník si vypočítá v prvé řadě dílčí základ daně, kde příjmy jsou snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Tyto výdaje je poplatník povinen dokladově prokázat (například je účetní jednotkou a vede účetnictví, nebo není účetní jednotkou a vede daňovou evidenci) nebo má možnost uplatnit výdaje procentem z příjmů. Zvláštní daňový režim se uplatňuje u společníků veřejné obchodní společnosti a u komplementářů komanditní společnosti. Kde základ daně se rozděluje na jednotlivé společníky podle podílů stanovených ve společenské smlouvě, jinak rovným dílem. V tomto režimu veřejná obchodní společnost nepodává přiznání k dani z příjmů právnických osob. Pokud se poskytují dary, tak se rozdělují na společníky stejným dílem jako podíl na zisku a posuzují se u fyzických osob podle 15 odst. 8 ZDP a u právnických osob podle 20 odst. 5 a 8 ZDP. Avšak příjmy společníka v.o.s. ve formě podílů na zisku nelze rozdělit na spolupracující osoby. Uhradí-li v.o.s. pojistné za své společníky, pak je toto pojistné osvobozeno od daně dle ustanovení 7 odst. 7 ZDP, avšak pojistné zaplacené společníky dle 7 odst. 6 ZDP je považováno za výdaj na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního základu daně

23 3.Výběr daně na základě daně stanovené paušální částkou. Jak uvádí Vybíhal [2], techniku výběru daně na základě daně stanovené paušální částkou (tzv. paušální daň) lze uplatnit počínaje zdaňovacím obdobím 2001 u vymezeného okruhu poplatníků, kteří mají příjmy z podnikání a splňují následující podmínky: mají (kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbu daně) příjmy (P 7 ) včetně úroků na běžném účtu (P 8 ), který je podle podmínek banky určen k podnikání poplatníka, a to příjmy: ze zemědělské výroby, z lesního a vodního hospodářství, ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů; provozují podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo bez spolupracujících osob; roční výše příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla Kč; podají žádost správci daně nejpozději do běžného zdaňovacího období. Výši daně určí správce daně v závislosti na výši předpokládaných zdanitelných příjmů a výdajů. Daň stanovená paušální částkou činí nejméně 600 Kč za zdaňovací období. Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem v termínu do 15. května běžného zdaňovacího období. V případě, že tento termín nebude dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou. Dále správce daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období, nejdéle však na 3 zdaňovací období. V případě, že pro zdaňovací období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že výše daně neodpovídá příjmu z činnosti, ze kterého byla daň stanovena paušální částkou, nebo v případě, že došlo ke změně podmínek pro stanovení daně paušální částkou daně, má správce daně pravomoc zrušit rozhodnutí o stanovení daně paušální částkou. Možnost uplatnění výdajů procentem z příjmů Z hlediska uplatnění výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti má poplatník dvě alternativní možnosti: uplatnit výdaje v prokázané výši; uplatnit výdaje procentem z příjmů (tzv. paušál)

24 První způsob uplatnění výdajů v prokázané výši, zde musí poplatník doložit správci daně jednotlivé doklady k těmto výdajům. Pokud jsou prokázané výdaje vyšší než příjmy, může poplatník umořit ztrátu buď kompenzací s vytvořeným dílčím základem podle 8, 9, 10 ZDP v příslušném zdaňovacím období, nebo uplatněním daňové ztráty nejdéle v 5 bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích. Druhý způsob uplatnění výdajů, který může poplatník zvolit, je stanovení výdajů paušálně procentem z příjmů, kde procentu u jednotlivých příjmů z činností se liší a činí: 80 % z příjmů ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství; 60 % z příjmů ze živnosti řemeslných; 50 % z příjmů ze živností, které podle živnostenského zákona nepatří do skupiny živnosti řemeslných; 40 % z příjmů z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem, dále z příjmů ze živnosti, z jiného podnikání z příjmů z výkonu nezávislého povolání, z příjmů znalce, tlumočníka, rozhodce, zástupce správce a vyrovnávacího správce, které nejsou živností ani podnikáním. V těchto výdajích stanovené paušálním procentem z příjmů jsou zahrnuty výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (tedy i např. odpisy majetku) kromě pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění. Poplatník, který uplatňuje takto stanové výdaje, tedy paušálem, je povinen vždy vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnosti. V rámci správného zdaňování příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti je na poplatníkovi, který způsob uplatnění výdajů zvolí, ale musí být uplatněn jednotný způsob a to buď v prokázané výši, nebo paušálem, s tím, že se také musí přihlédnout k druhu příjmů

25 4.7.2 PŘÍJMY Z KAPITÁLOVÉHO MAJETKU V ustanovení 8 ZDP jsou taxativně vyjmenovány příjmy z kapitálového majetku, které nemají povahu příjmů ze závislé činnosti, ani nejsou příjmy v podobě podílů společníků v.o.s. a komplementářů k.s. na zisku. Dílčím základem daně je příjem nesnížený o výdaje (DZD 8 ). S výjimkou dosažených příjmů z prodeje předkupního práva na cenné papíry je výdajem cena pořízení předkupního práva, maximálně však do výše příjmů prodeje předkupního práva na cenné papíry. U zdaňování příjmů z kapitálového majetku se uplatňují 3 techniky režimu zdanění, a to: 1. příjmy vstupují do dílčího základu daně zdaňovaného v přiznání k dani z příjmů fyzických osob (klouzavě progresivní stupnicí s daňovým zatížením 12 % až 32 %) 2. příjmy (uvedené v 8 odst. 5 ZDP) plynoucí ze zdrojů v zahraničí jsou zahrnuty v samostatném základu daně a zdaňují se podle 16 odst. 2 ZDP sazbou 15 % v daňovém přiznání. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují v hrubé výši. 3. příjmy plynoucí ze zdrojů na území ČR jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (jednorázovou srážkovou daní) podle 36 ZDP (se sazbami daně 15 % a 25 %) PŘÍJMY Z PRONÁJMU Podle ustanovení 9 ZDP jsou zdaňovány příjmy z pronájmu za podmínky, že nejde o příjmy z pronájmu podle 6 až 8 ZDP. Příjmy z pronájmu můžeme rozdělit následovně: příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejích částí); příjmy z pronájmu movitých věcí; 7 příjmy z pronájmu plynoucí manželům ze společného jmění manželů se zdaňují u jednoho z nich. Dílčím základem daně jsou příjmy z pronájmu snížené o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů ( 5 odst. 2). U DZD 9 lze uplatnit pro daňové účely odpočet ztráty po dobu 5 let. 8 7 Kromě příležitostného pronájmu, který se zdaňuje podle 10 odst. 1 písm. a) ZDP 8 U ztráty vzniklé a vyměřené do konce roku 2003 pak 7 let, viz 34 ZDP

26 Poplatníci mající příjmy z pronájmu a uplatňují u těchto příjmů skutečné výdaje mezi než můžeme zahrnout mimo jiné i: odpisy pronajímaného majetku; rezervu na opravy hmotného majetku podle zákona o rezervách 9 pojištění pronajímaného majetku; opravy a výdaje na údržbu majetku. Při uplatňování skutečných výdajů jsou poplatníci povinni vést: záznamy o příjmech a výdajích v časovém sledu; evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat; evidenci tvorbě a použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud je vytvářena; evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém dochází k ukončení pronájmu; mzdové listy, pokud vyplácí mzdy. Neuplatní-li poplatník výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může je uplatnit ve výši 30 % z příjmu z pronájmu, v tomto případě se jedná o paušální část výdajů nebo-li procentní část z příjmů. V paušální částce výdajů jsou zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené pro dosahování příjmů z pronájmu. Při volbě uplatnění výdajů procentem z příjmů poplatník musí vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem OSTATNÍ PŘÍJMY Jedná se o příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, a přitom nejde o příjmy podle 6 až 9 ZDP. Podle ustanovení 10 ZDP zahrnuje příjmy zejména: příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem); příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci a cenného papíru; 9 ( Zákon o rezervách č. 593/1992 Sb., 7 odst. 1)

27 příjmy ze zděděných práv, z průmyslového a jiného duševního vlastnictví včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému; vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti; podíl společníka obchodní společnosti (s výjimkou společníka v.o.s., komplementáře k.s.), podíl člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo družstva, podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu ( s výjimkou splynutí nebo sloučení podílového fondu); výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z reklamních soutěží a slosování; ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží, v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže anebo jde o soutěžící vybrané pořadatelem soutěže. Při zdaňování příjmu dle 10 se můžeme setkat se 3 techniky výběru daně, a to: 1) výběr daně u zdroje zvláštní sazbou ze samostatného základu daně (srážkovou daní) podle sazeb uvedených v 36 ZDP; 2) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani, kdy dílčím základem daně jsou příjmy snížené o výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení příjmů; 3) výběr daně prostřednictvím přiznání k dani zvláštní sazbou daně ze samostatného základu daně. 4.8 SLEVY NA DANI U FYZICKÝCH OSOB V rámci mechanismu fungování daně z příjmů fyzických osob se uplatňují jednak klasické slevy na dani ( 35 ZDP), které jsou poskytovány fyzickým osobám z titulu zaměstnávání osob se změnou pracovní schopnosti, dále z titulu zahájení provozu registrační pokladny ( 35 odst.6, 7 a 8 ZDP), dále slevy na dani mající povahu úlev pro příjemce investičních pobídek ( 35ba, 35b ZDP), slevy na dani nahrazující tzv. nezdanitelné části základu daně ( 35 ba) a poslední forma slev je tzv. daňové zvýhodnění, které lze uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo kombinaci slevy na dani a daňového bonusu ( 35c, 35d ZDP). Tyto slevy významně snižují daňovou povinnost poplatníka a považují se jako solidaristické prvky daňové soustavy

28 Užití 5 způsobů snížení daně Poplatník, který je v roli zaměstnance nebo podnikatele si může platbu daní snížit o tzv. odčitatelné položky. Sice neušetří přímo na vypočtené dani, ale sníží se mu daňový základ, ze kterého se daň počítá. Zaměstnanci, kteří si nechávají daně spočítat v práci, musí v případě, že chtějí platit menší daně, donést do mzdové účtárny potvrzení o tom, na které snížení mají nárok. Je zde dle ZDP vymezen termín do 15. února. A o co všechno si poplatník může daňový základ snížit? Zde je uvedeno 5 způsobů, jak ještě docílit nižšího zdanění. 1. Úrok za bydlení Tuto odčitatelnou položku mohou uplatnit všichni, kdo si pořídili bydlení na úvěr. Pokud se splácí domluvené úroky, tak se úleva na takového poplatníka nevztahuje. Nejvýše se může odečíst korun za rok ( korun měsíčně). Pokud je úvěrová smlouva psána na manžela, je výhodné když si za rok 2007 tuto položku uplatní ten, kdo má vyšší plat. Je ale, také možné, aby se o ní rozdělili každý využije jen část zaplacených úroků. 2. Životní pojištění Lidé, kteří si platí životní pojištění, mohou snížit daňový základ až o korun. To v případě, že mají pojistnou smlouvu se spořící složkou (šetří si tak na penzi), která skončí až v roce, kdy jim bude 60 let, a přitom bude trvat alespoň pět let. U smluv, které mají tzv. pojistku na dožití je navíc třeba, aby byla tato pojistka sjednána na (když bude smlouva kratší než 15 let) nebo na korun (když bude smlouva delší než 15 let). Pokud na životní pojistku přispívá zaměstnavatel, peníze, které dostává poplatník, nejsou zdaněny a poplatník si nemůže uplatnit to jako odčitatelnou položku, to jde jen s pojistným, které uzavřel s pojišťovnou a platí sám. 3. Penzijní připojištění Stejně jako u životního pojištění si může poplatník odečíst nejvýš korun za rok, pokud si spoří v systému penzijního připojištění. Penzijnímu fondu však musí poslat korun. To proto, že k první pětistovce měsíčně dostává státní příspěvek. Daňové zvýhodněny jsou až další peníze, nejvíce však tisícikoruna za měsíc. I zde platí, že smlouva musí být do 60 let a že musí trvat alespoň 5 let. To je ale u penzijního připojištění obecní podmínka a dále penzijní fondy posílají svým klientům informace o tom, o kolik mohou daňový základ snížit

29 Poznámka: U těchto uvedených pojištění dochází v roce 2008 ke změně, kdy je zavedený nový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti z příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a na soukromé životní pojištění, a to v celkovém úhrnu korun ročně dohromady pro obě pojištění. 4. Dary a charita Darovat může poplatník peníze i věci movité, třeba auto do klubovny mládežnického oddílu a podobně. V tomto případě je však potřeba doklad o ceně darované věci, např. znalecký posudek, tabulky ceny ojetých vozidel apod. Dále poplatník může obdarovat charitu, občanská sdružení ochránce přírody, organizace, které pracují s dětmi a s mládeží, ale i města či obce, církev, politické strany atd. Částka, kterou na dobročinnost věnuje, musí být alespoň korun a daňovou úlevu získá nejvýš na 10 % svého daňového základu. Organizace, které peníze přijala jako dar, vydá potvrzení. Toto potvrzení není třeba přikládat k daňovému přiznání, ale dobře si ho doma schovat pro případnou kontrolu z finančního úřadu. Pokud za poplatník vypořádává daně zaměstnavatel, je potřeba přinést do mzdové účtárny kopii darovací smlouvy. V případě u posílání dárcovských esemesek, může poplatníkovi posloužit jako doklad vyúčtování od operátora a také smlouva, ze které je jasné, že telefonní číslo, ke kterému se vyúčtování vztahuje je číslo poplatníka. Speciálním darem je krev. Za každé bezplatné darování krve či krevních derivátů si může poplatník daňový základ snížit o korun. I zde je potřeba mít uschované potvrzení z transfuzní stanice. 5. Odborové příspěvky Je-li poplatník členem odborové organizace, příspěvky, které během roku zaplatil, opět mohou snížit daňový základ. Nejvíc však o korun nebo o 1,5 % zdanitelných příjmů. Potvrzení o platbě vydává odborová organizace. 4.9 TECHNIKA VÝBĚRU DANĚ Z hlediska techniky výběru daně se daň z příjmů platí: Jednorázově v případech, kdy není ze zákona povinnost platit zálohy na daň. To se týká např. případů, kdy daň je vybírána:

30 Srážkovou podle zvláštní sazby daně; Na základě podání přiznání k dani v termínu pro podání přiznání jednorázově bez povinnosti platit zálohy na daň ( týká se fyzických osob podávajících daňové přiznání). Zálohově v daňové praxi existují tři typy záloh na daň z příjmů, a to: Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle 38h odst. 2 ZDP poplatník podepsal prohlášení k dani; Záloha na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků stanovená podle 38h odst. 3 ZDP nejméně ve výši 20 % ze zdanitelné mzdy poplatník nepodepsal prohlášení k dani; Záloha na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti stanovená podle 38a ZDP u fyzických osob s příjmy podle 7 až 10 ZDP podávajících daňové přiznání. Z hlediska záloh, se zálohy na daň z příjmů se platí v průběhu zálohového období. Při stanovení výše a periodicity zálohy se vychází z poslední známé daňové povinnosti (PZDP), což je částka daně uvedená v přiznání za předcházející zdaňovací období. Tabulka č. 1 Režim záloh na daň podle PZDP PZDP (Kč) Periodicita záloh Termíny splatnosti záloh PZDP Kč Neplatí se Kč < PZDP Kč šestiměsíční ZdO ZdO PZDP > Kč tříměsíční ZdO ZdO ZdO ZdO Zdroj: Vybíhal [2] Zálohy neplatí poplatníci, jejichž PZDP nepřesáhla korun, a dále obce a kraje. Pololetní zálohy se platí ve výši 40 % PZDP a čtvrtletní zálohy ve výši ¼ PZDP. U fyzických osob však existují určitá specifika uplatňování výpočtu záloh na daň z příjmů podle poslední známé daňové povinnosti, a to v případech, kdy poplatník vykazuje součet dílčích základů daně, tedy DZD podle 6 ZDP a DZD podle 7 až 10 ZDP. V tomto případě se posuzuje poměr DZD 6 : DZD 6 až 10. Mohou nastat tyto daňové případy: