ERRATA. 10. Přílohy. Obr. 1: Rekonstrukce římského peristylu (zahrady) domu Vettiiů v Pompejích.

Transkript

1 ERRATA 10. Přílohy Obr. 1: Rekonstrukce římského peristylu (zahrady) domu Vettiiů v Pompejích. Obr. 2: Archeologický výzkum jednotlivých prvků původní zahrady (zárubní zeď terasy, rabatový záhon) v Kirby Hall (Northamptonshire, Velká Britanie). Obr. 3: Rekonstruovaná zahrada v Kirby hall v Northamptonshire (Velká Británie)

2 Obr. 4: Archeologický průzkum a výzkum proběhnutý ve městě Valeč (okres Karlovy Vary) v zámecké zahradě, byl vyvolaný nedochovanými archivními,obrazovými a kartografickými informacemi o podobě a proměnách zahrady. Obr. 5: Jičín Libosad Valdštejnská lodžie. Sondáž archeologického výzkumu proběhla v roce 2002 u parterů loggie, cílem bylo ověření správnosti rekonstrukce zahrady. Obr. 6: Lednice palmový skleník. Rehabilitovaná podoba oválného jezírka a meandru potůčku vzešlá z výsledků zahradního archeologického výzkumu. Obr. 7:Williamsburg koloniální zahrada. Výsledná podoba při použití nedestruktivního i destruktivní průzkumu

3 Obr. 8: Londýn, Privy Garden, Hampton Court Palace (Velká Británie). Výsledný vzhled zahrady rekonstruované na základě studia ikonografických podkladů a informací poskytnutých zahradním archeologickým výzkumem. Obr. 9: Privy Garden, Hamton Court Palace (Velká Británie) - partery při výkopu. Pohled do zahrady s odstraněnými stromy a plochu připravenou pro opětovnou výsadbu. Obr. 10: Rekonstrukce zahrady Viléma III., tzv. Privy Garden, u paláce Hampton Court (Londýn, Velká Británie) do podoby z roku K dosažení nebývalé přesnosti rekonstrukce přispěl zásadní měrou archeologický průzkum a celoplošný archeologický výzkum zahrady v kombinaci s rozsáhlým studiem obrazových a písemných pramenů. Obr. 11: Český Krumlov zámecká zahrada. Archeologický výzkum proběhnutý v zahradách rozprostřených kolem zámeckých objektů

4 Obr. 12: Manětín (okres Plzeň sever) zámecká zahrada. Archeologický výzkum proběhl v zahradách rozprostřených kolem zámeckých objektů. Obr. 13: Kutna Hora, bývala jezuitská kolej u chrámu sv. Barbory, podoba severní zahrady zachycena na planu J. J. Manna z roku Obr. 14: Kutná Hora, bývalá jezuitská kolej u chrámu sv. Barbory. Prostor během zahradního archeologického výzkumu se zvýrazněnými nálezy terasních zídek a kašny. Obr. 15: Zlatá Koruna (okres Český Krumlov), opatská zahrada. Výsledky geofyzikálního průzkumu s viditelnými lineárními a oválnými anomáliemi dokládající v torzu dochovanou zahradnickou úpravu jednotlivých teras.

5 Obr. 16: Výsadbové rýhy pro lemy záhonů z tvarovaných dřevin odhalené v průběhu archeologického výzkumu v zahradě římského paláce ve Fishbourne (Sussex, Velká Britanie), v 60. letech 20. století. Obr. 17: Tvarované lemy záhonů zahrady ve Fishbourne rekonstruované na základě výsledků archeologického výzkumu a Pliniových popisů použití zimostrázu v římských zahradách. Obr. 18: Gilpin parter v Audley End (Essex) odkrytý při archeologickém výzkumu. Obr. 19: Východní parter ve Witley Court (Worcestershire), obnovený v roce Archeologický výzkum pomohl určit detaily parteru. Obr. 20: Obnovená formální zahrada v Audley End (Essex). Archeologický výzkum potvrdil uspořádání parteru s propracovaným vzorem záhonů z 19. století, které poté byly obnoveny dle původního plánu

6 Obr. 21 a 22: Lamberk areál barokní zahrady v roce 2013 zde proběhl nedestruktivní archeologický výzkum formou rozsáhlého geofyzikálního průzkumu. Geofyzikální výzkum naznačil větší výskyt kamenných kašen. Informace z geofyzikálního výzkumu sranovily další efektivní strategii pro další archeologický výzkum formou mikrosondáže. Obr. 23: Vyhledávání prvků původní zahrady pohřbených pod úrovní moderního trávníku za geofyzikálních metod. Obr. 24: Alžbětiny zahrady, Kenilworth Castle. Při archeologickém odkryvu byla objevena centrální fontána. Forma a rozměry fontány se shodují se zaznamenanými Alžbětinými popisy této fontány. Obr. 25: Obraz Wreat parku zaznamenaný LIDAR metodou dálkového průzkumu založený na odraženém pulsu laserového paprsku od objektu. Obraz ukazuje přeživší funkce jako jsou například dlouhé vody a také detaily, jako ztracené cesty. Obr. 26: Bučovice v okrese Vyškov. Zámecká fontána na nádvoří během výzkumu zbytků nádrže.

7 Obr. 27: Vstup do zahrady Müllerovy vily. Obr. 28: Pohled na Müllerovu vilu se zahradou. Obr. 29: Pohled do nižší části zahrady Müllerovy vily. Obr. 30: Druhý vstup do zahrady Müllerovy vily. Obr. 31: Müllerova vila. Původní plány jednoho ze dvou listů výsadby podle Camillia Schneidera. Zahrada byla osázena z větší části podle těchto původních plánů. Obr. 32: Zbytky kamenného zpevnění horní části severního svahu zahrady, které zjistili archeologickým průzkumem. Obr. 33: Müllerova vila. Horní část svahu po obnově kamenného zpevnění a chodníku na úzké terase.

8 Obr. 34: Müllerova vila z pohledu ze zahrady. Obr. 35: Část svahu Müllerovy vily. Obr. 36: Květinové záhony zahrady Müllerovy vily. Obr. 37: Schody do zahrady Müllerovy vily. Obr. 38: Bližší detail záhonu Müllerovy vily. Obr. 39: Pohled na zahradu Müllerovy vily z budovy.

9 Obr. 41: Pohled na Malou Fürstenberskou zahradu z vyhlídkové terasy. Obr. 40: Langweilův model Malé Fürstenberské zahrady. Obr. 43: Pohled na gloriet Malé Fürstenberské zahrady. Obr. 42: Věžice Malé Fürstenberské zahrady. Obr. 45: Spodní pohled na Malou Fürstenberskou zahradu. Obr. 44: Loggie a věžice Malé Fürstenberské zahrad. Obr. 46: Vyhlídková terasa Malé Fürstenberské zahrady směrem k Pražskému hradu. Obr. 47: Historická fotografie na loggii v Malé Fürstenberské zahradě.

10 Obr. 48: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Přímočaré schodiště zahrady před obnovou. Obr. 49: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Přímočaré schodiště zahrady po obnově. Obr. 50: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Původní cihelná dlažba oranžérie odkrytá při archeologickém výzkumu. Obr. 51: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Oranžérie během rekonstrukce v letech 1999 a 2000 vycházejících z části z archeologického výzkumu. Obr. 52: Malá Fürstenberská zahrada (Palácové zahrady pod Pražským hradem). Výsledná podoba obnovených oranžérií.

11 Obr. 53: Podoba Králičí kopce v Květné zahradě v Kroměříži na grafickém listu J. van Nypoorta z roku1691. Obr. 54: Podoba Pstružího rybníčku v Květné zahradě v Kroměříži na grafickém listu J. van Nypoora z roku Obr. 55: Květná zahrada Kroměříž interpretace nálezové situace Králičího kopce Obr. 56: Květná zahrada Kroměříž interpretace nálezové situace Pstružího rybníčku Obr. 57: Půdorys Květné zahrady v Kroměříži s rozvody vody na grafickém listu J. van Nypoorta z roku Žlutý ovál Dělící zeď mezi Králičím kopcem a Ptáčnicí. Obr. 58: Prostory Ptáčnice, Králičího kopce a Bažantnice bývaly dle historických plánů odděleny zdmi. Zeď mezi Kopcem a Ptáčnice byla zrušena. Po existenci zdi nezůstaly v terénu žádné stopy. Průzkum potvrdil existenci dělící zdi a její přesné umístění v prostoru zahrady.

12 Obr. 59: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na rotundu. Obr. 61: Květná zahrada v Kroměříži. Habrové průlezy. Obr. 60: Květná zahrada v Kroměříži. Střecha kolonády. Obr. 62: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na pozůstatek Pstružího rybníčku. Obr. 63: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na zahradu a rotundu z kolonády. Obr. 65: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na kolonádu. Obr. 64: Kroměříž Květná zahrada. Květinová brodérie. Obr. 66: Květná zahrada v Kroměříži. Pohled na záhony a kolonádu. Obr. 67: Kroměříž Květná zahrada. Květinová brodérie.

13 Vila Getty v Pompejích Zahrada vily Getty byla v textu použita jako příklad obnovených zahrad díky archeologickému výzkumu. Při překladu z cizojazyčného textu došlo k chybné interpretaci, že tato zahrada byla obnovena za pomoci archeologických výzkumů. Vila Getty v Pompejích samozřejmě existuje, avšak se nejedná o původní historickou zahradu, ale o zahradu, která byla nově postavena za pomoci poznatků o antickém Řecku a Římu. Vila Getty slouží hlavně jako muzeum, pro památky a archeologické nálezy z Pompejí a je součástí centra zvaného Getty.