Zlepšení komunikačních dovedností u dětí s Downovým syndromem: Časné užití manuálně provedených znaků

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Zlepšení komunikačních dovedností u dětí s Downovým syndromem: Časné užití manuálně provedených znaků"

Transkript

1 Zlepšení komunikačních dovedností u dětí s Downovým syndromem: Časné užití manuálně provedených znaků Kaisa Mauninen, PhD. Augmentative and Alternative Communication: European Perspectives Stephen von Tetzchner and Mogens Hygum Jensen Volně přeložila a sestavila MUDr.Helena Codrová Originální článek je k dispozici na: Časná intervence u intelektuálně opožděných kojenců a dětí je rychle se rozvíjející oblastí a oblastí nových metod po celém světě. Časná intervence může být definována jako systematická strategie zacílená na optimální vývoj kojenců a batolat se speciálními potřebami a zlepšení funkce v rodině a u opatrovníků (Mitchell a Brown, 1991, p.xii). Tyto preventivní strategie mohou být rozděleny na primární a sekundární. Primární prevenční program zahrnuje metody zabraňující rozvoji podmínek, které způsobují znevýhodnění dítěte. Sekundární prevence zahrnuje časnou identifikaci podmínek, které pravděpodobně povedou k vážnému riziku ve vývoji dítěte, a jejím úkolem je zajistit, aby případná nevýhoda, která z těchto faktorů vyplývá, byla redukována na minimum (Mitchell a Brown, 1991). Lidé s Downovým syndromem mají výrazné problémy ve vývoji řeči, nicméně tento fakt nelze ospravedlnit nízkou inteligencí (Cardoso-Maetins, Mervis a Mervis, 1985; Mundy, Kasari, Sigman a Ruskin, 1995; Smith a vontetzchner, 1986). Ve vývoji řeči jsou tyto děti daleko za dětmi na stejné mentální úrovni, normálně se vyvíjejícími dětmi i mentálně postiženými dětmi. Navíc celkové opoždění rozvoje řeči se u těchto dětí zdá výraznější. Důvody nejsou přesně známy, navíc zde hraje roli individuální variabilita vývoje těchto dětí. Předchozí studie předpokládaly, že nárůst preverbálních dovedností poskytne důležitou potřebu řeči u obou skupin dětí, normálních i dětí s Downovým syndromem (Bates, Camaioni a Volterra, 1975; Goldin-Meadow a Morford, 1990; Mundy a spol., 1995). Mnoho vědců se shodlo na tom, že u dětí s Downovým syndromem existuje určitá odchylka již v časné preverbální fázi vývoje (e.g. Mundy a spol., 1995; Smith a von Thatzchner, 1986). Zdají se být více pasivní a nevykazují tolik iniciativy ve své touze po komunikaci (Cardoso- Martins a Mervis, 1985; Fischer, 1987; Levy-Schiff, 1986). Rodiče těchto dětí jsou více direktivní ve svém působení (Cardoso-Martins a Mervis, 1985; Fischer, 1987; Levy-Shiff, 1986) a dokonce v některých případech až slepí ke komunikačním, snahám svých dětí (Smith a Hagen, 1984). Někteří vědci referují o odlišnostech v procesu naslouchání u dětí s Downovým syndromem (Marcell a Weeks, 1988; Peuschel, Gallagher, Zarter a Pezzullo, 1987; Varnhagen, Das a Varnhagen 1987). Ve studii uvedené Marcellem a Weeksem (1988), osoby poslouchaly nebo pozorovaly různě dlouhé sekvence cifer a jejich úkolem bylo je následně zopakovat buď ústně nebo opisem. Výsledky ukázaly, že normálně se vyvíjející jedinci i osoby s intelektuálním postižením typicky vykazují lepší sluchovou paměťnež osoby s Downovým syndromem. Tyto děti si vedly lépe v testech s úkoly podmíněnými vizuálně-vokálně a vizuálně-motoricky než sluchovo-vokálně a sluchovo-motoricky. Nicméně jedinci s Downovým syndromem dokáží zpravidla využít svých jiných dovedností, jako mimiku, gesta, situace a pokud mohou znaky (Bray a Woolnough, 1988). Některé studie předpokládají, že pro tyto děti je snadnější použít ke komunikaci znaky než mluvenou řeč, zejména v časných stadiích vývoje jazyka/řeči (e.g. Abrahamsen, Lamb, Brown-Williams a McCarthy, 1991; Johansson, 1987; Lakton a Savino, 1990; Le Prevost, 1983). 1

2 Pokud je primární příčinou těžkostí verbální komunikace a má svůj původ v časné preverbální komunikaci, přičemž děti selhávají v brzkých interakcích, časná intervence by se měla soustředit na výuku rodičů a podporovat je v tvorbě a vývoji interakcí. Pokud je důvodem sluchová vada dítěte, pak by se měli soustředit na metody, ze kterých dítě nejvíce profituje, což je vizuálně-motoricky orientovaná komunikace. Projekt raného znakování: Zlepšení vývoje rané komunikace a řečových dovedností u dětí s Downovým syndromem Studie provedená v letech , skupinou logopedů v Helsinkách Cílem studie bylo zjistit, jak ovlivní děti s Downovým syndromem ve věku od šesti měsíců do tří let ve vývoji řečových schopností výuka pomocí znakování rukama, komunikace pomocí gest a aktivit, a to souběžně s rozvojem řeči. Hlavním cílem bylo zjistit efekt projektu dva roky po jeho ukončení. Během studie se samozřejmě postupně rozvíjely nové metody komunikace. Intervenční skupinu tvořilo 29 rodin s dětmi s Downovým syndromem, 17 dívek a 12 chlapců. Výzkumnou skupinu tvořilo 12 nejstarších dětí z intervenční skupiny, 6 chlapců a 6 dívek. Všechny děti měly trizomii 21.chromozomu bez dalších poruch. Kontrolní skupinu tvořilo 12 dětí s Downovým syndromem z oblasti Helsinek. Všechna další péče byla pro obě skupiny stejná, jen kontrolní skupina nebyla primárně vyučována ve znakování. Program začal ve věku 6 měsíců dětí a skončil v jejich 3 letech. Role logopedů byla v intervenci přísně vedlejší. Pouze radili rodičům, kteří sami učili své děti. Logopedi byli v terapeutickém styku s dítětem pouze k ověření přínosu ve vývoji dítěte a k průkazu toho, že vše probíhá v souladu s individuálními potřebami dítěte. Rodiče zaznamenávali každodenní trénink se svými dětmi, aby byl zřejmý efekt používání znaků. Samozřejmě se očekávalo, že rodiny budou používat znaky při každodenních aktivitách. Zpočátku sestával trénink z mnoha společných aktivit, zaměřených na dodání kuráže dětem v tichých činnostech. Zpočátku byly používány hry, kde se klade důraz na používání rukou a postupem času se kladl důraz na předvádění znaků. Ve věku kolem 12 měsíců zahrnoval program 6-10 nových znaků měsíčně, které rodiče trénovali s dětmi doma, a zpívali k tomu písničku, při níž se užívaly znaky. Posledních deset měsíců programu bylo složeno z her, které dětem měly dodat kuráž k aktivnímu používání této odlišné komunikace. Během této doby bylo vyučování nových znaků podřízeno individuálním potřebám dítěte s pomocí videotréninku užívaného logopedy. Zprvu vždy jeden z rodičů seděl naproti dítěti a ukazoval mu znak, druhý rodič seděl za dítětem a případně mu vedl ruce k předvedení daného znaku. Zároveň byli rodiče vedeni k tomu, aby se co nejvíce soustředili na své dítě a snažili se mu porozumět a pomáhali mu pouze minimálně. Jakmile se dítě naučilo několik znaků, byla imitace zdůrazňována pouze jako cesta k naučení se dalších znaků. Rodičům bylo doporučeno, aby mluvili normálně a používali klíčové slovo verbálního projevu podle schopností dítěte. Přestože byla hodina znakování přesně strukturována, nebylo účelem, aby rodiče tuto strukturu otrocky dodržovali i doma. Byli poučeni, že výuka znaků není cíl, ale prostředek. Jedním z hlavních cílů projektu bylo posílit aktivní jednání dětí a to od počátku jejich vývoje. Byla zdůrazněna přirozená systémová interaktivní komunikace a učení, vše v souladu s přesvědčením, že nemluvňata jsou kompetentní jedinci, zodpovědní za svou roli v dialogových interakcích. Bylo samozřejmě rovněž připomenuto, že dítě potřebuje určitou variabilitu a množství podnětů, které je navnadí, aby začaly zkoumat svět kolem sebe. Komunikační schopnost dětí byla s rodiči probírána individuálně. Rodina byla vždy podporována ve vlastní úpravě komunikačních prostředků. 2

3 Hodnocení dětí v intervenční skupině bylo prováděno každých 6 měsíců od jednoho roku do tří let věku. Další zhodnocení pak bylo provedeno, když bylo dětem 4 nebo 5 let (a bude znovu provedeno, až jim bude 8let). Hlavní vývoj byl hodnocen pomocí The Portage Assessment (Tiilikka a Hautamaki, 1986), které umožňuje vytvořit profil dítěte v pěti oblastech: sociální, samostatnosti, kognitivní, jazykové a motorické. Všechny děti zařazené do studie používaly znaky ke svému vyjádření, v průměru ukázaly děti svůj první znak ve věku 17 měsíců. Okolo 1,5 roku většina dětí používala pár znaků, a kolem dvou let všechny děti znakovaly. Existovaly však velké individuální rozdíly ve vztahu k množství používaných znaků a jak aktivně a v jakých kombinacích je děti používaly. Největší rozvoj používání znaků zaznamenali vědci ve věku 3 let, kdy v tomto věku některé děti začínaly mluvit velmi jasně a čistě a ve věku čtyř let přesáhl průměrný počet používaných slov počet používaných znaků. Děti ve sledované skupině používaly ve věku 3 až 4 let více komunikačních metod, aby se domluvily pokud bychom sečetli množství používaných slov i znaků, dostali bychom se k závěru, že průměrný slovník těchto dětí byl ve třech letech daleko bohatší, než u dětí z kontrolní skupiny ve věku 4 let. Přitom na počátku studie se obě skupiny ve věku 12 měsíců nijak výrazně nelišily, dokonce děti z kontrolní skupiny byly poněkud napřed ve všech oblastech vývoje kromě samostatnosti. Ve věku dvou let byly děti z výzkumné skupiny napřed oproti dětem z kontrolní skupiny ve všech směrech kromě samostatnosti a rozdíl byl nejmarkantnější ve vývoji řeči pomocí znaků, tedy v oblasti, kde se ostatně největší okamžitý výsledek očekával. Rozdíl mezi oběma skupinami se začal postupně snižovat ve čtyřech a v pěti letech. Nicméně byl stále znatelný v řečových a kognitivních schopnostech. Výsledky ukazují, že program raného znakování má jasné okamžité výsledky u dětí a tento pozitivní efekt přetrval i po dvou letech od skončení studie. Největší rozdíl mezi oběma skupinami spočíval v tom, že děti z výzkumné části používaly znaky i další neverbální komunikační prostředky daleko více a častěji. Samozřejmě existovaly individuální rozdíly mezi dětmi v obou skupinách. U některých dětí byla doba, kdy znakování bylo při komunikaci dominantní méně než rok, jiné děti využívaly tuto dovednost jako hlavní prostředek k domluvení se nejméně do věku 5 let. Fakt, že mohou děti používat rozdílné symboly, které znají, jim dává mnoho možností v dalším rozvoji jejich řečových dovedností. Například děti, které umí ve třech letech používat 93 znaků, jsou na naprosto jiném stupni komunikačních dovedností ve srovnání se svými vrstevníky, kteří ovládají 17 slov. V průměru používaly děti ze sledované skupiny 111 slov (znaků i mluvených), zatímco v kontrolní skupině bylo takových slov 14. Znakování umožnilo dětem podělit se o mnoho věcí, což nebylo dříve v jejich možnostech; jako třeba kladení otázek a komentování činností, získávání informací, sdělování zážitků a dokonce vtipkování. Současné výsledky předpokládají, že rozšířená jazyková intervence může zvýšit poznávací dovednosti a že tyto dvě oblasti jsou úzce spojeny. Tento poznávací růst na druhou stranu vytváří další podmínky k všeobecným možnostem komunikace a řeči. Tento fakt byl potvrzen nálezem Johanssona (1990) předškolní děti s Downovým syndromem, které se účastnily programu raného intervenčního rozvoje, byly daleko schopnější v lingvistických a kognitivních oblastech ve srovnání s dětmi, které se tohoto programu nezúčastnily. Znakování navíc pravděpodobně ovlivnilo přístup dětí k mluvené řeči, jelikož si zřejmě dokázaly informaci podržet a dokázaly porozumět souvislostem. Částečně to bylo nejspíše přirozenými důsledky znakované řeči přidané k mluvené, a rovněž byl důležitý zásah logopedů rodiče se naučili přizpůsobit se ve svém vyjádření schopnostem svých dětí. Když používali klíčové slovo, mluvili pomaleji, užívali kratší věty a pravděpodobně kladli důraz 3

4 na slova, která současně znakovali (Windsor a Fristoe, 1989). Dalším typickým dopadem byl fakt, že rodiče se při mluvení a současném znakování museli ujistit, zda je děti sledují a soustředí se během doby, kdy na ně mluví. Navíc měli lepší příležitost sledovat své dítě ve smyslu jeho reakce a chování, například počkali a dali dítěti čas, zopakovali otázku, podali další informaci a až následně pokračovali v tématu podle toho, jak dítě reagovalo. Souběžné používání vizuální i sluchové formy komunikace rovněž může usnadnit dětem uvědomění si informace a tím rozvinout poznávací schopnosti. Vizuálně-motorický charakter znaků může mít význam zejména v době, kdy rodiče dětem znaky představují. Na rozdíl od mluvené řeči znakování může být zpomaleno, někdy dokonce zastaveno, a to bez ztráty souvislosti. Rodiče navíc mohou pomoci dětem s předváděním znaků. Navíc pokud jsou vizuální schopnosti dítěte lepší než sluchové, je jasné, že znaky upoutají jejich pozornost daleko snáz, než slova. Většina dětí v tomto programu začala spojovat dva až tři znaky do vět. Nejčastější první kombinací bylo spojení znaku a slova v jedné větě. Podle Caselliho a Volterra (1990) ukazuje tato skutečnost na fakt, že se dítě dostává z používání pouhých základů komunikace k vytváření skutečného lingvistického systému. Většina těchto dětí s Downovým syndromem užívala znaky v této přechodné fázi, ale zdá se, že znakování nikdy nedosahuje zralému stupni verbální komunikace, přestože má mnohostranné využití v komunikaci. Nicméně je jasné, že znaky těchto dětí, navíc když jsou používány jako jednotlivý výraz, působí jako symboly stejně jako jednoslovné vyjadřování normálně se vyvíjejících dětí. Navíc děti, které vykazují větší problém s používáním řeči než s jejím vývojem, začínají používat znaky ve větné struktuře, jako skutečný lingvistický systém. Nálezy této studie předpokládají, že program raného znakování působil jako most od neverbální fáze komunikace k používání mluvené řeči, a že přechodná fáze od neverbální k verbální komunikaci může být zesílena symboly, použitými cíleně na význam jednotlivých řečených slov. Nicméně u dětí s Downovým syndromem komunikace pomocí gest k takovému přechodu nestačí. Potřebují intenzivnější, trvalejší a zdá se jinou stimulaci než ostatní děti. Dalším důležitým aspektem je rodičovská interpretace znaků, provedených dětmi. Tyto interpretace mohou způsobit, že si děti více uvědomí své činy a současně získání významu slov, sdílených s rodiči (cf.smith, vontetzchner a Michaelsen, 1988). Jeden z hlavních významů programu tak bylo vytvoření podmínek ke komunikaci dětí v rámci jejich potřeb a dovedností. Nicméně je možné, že uvedení alternativní formy komunikace může narušit přirozenou komunikaci v rodině. Je velmi důležité, aby rodiče dokázali ocenit význam komunikace a její vývoj. Byla vyslovena hypotéza, že pokud rodiče dávali svým dětem adekvátní informace na tomto základě, mohli si uvědomit význam aktivního zastoupení dítěte v komunikaci a ve vytváření představy světa. Je jasné, že toto vědomí bylo posíleno konzultací s logopedy. Předpokládáme rovněž, že jak rodiče vyhodnocovali pokroky dětí, dozvídali se o daleko více o komunikaci jako takové. Rodiče se naučili rozeznávat co jim chce dítě sdělit ještě dříve, než ukázalo první znak. V takto přátelské atmosféře plné interakcí mělo dítě adekvátní podporu ve své iniciativě a bylo povzbuzováno v rozvoji jak komunikace, tak objevování. Aktivní role od úplného začátku může mít zásadní význam v pohledu na sama sebe jako jedince účastnícího se komunikace. Některé z rozdílů mohou být pravděpodobně vysvětleny celkovým efektem programu - jedním z podstatných aspektů programu je podpora rodičů (Cunningham, 988; Hornby, 1991). Mnoho rodičů s postiženými dětmi se cítí nejistí ve své rodičovské roli. Nevědí, co mohou od svého dítěte očekávat obecně, natož v daném věku. Jakmile získají informace a podporu, mohou být jistější a klidnější a jistěji pokračovat ve své rodičovské roli. To samozřejmě může mít další pozitivní efekt ve vztazích dítěte a rodičů a rozvinout příležitosti dítěte komunikovat. 4

5 Závěr Domněnkou studie bylo, že děti s Downovým syndromem mají specifický problém v dosažení schopnosti mluvit a částečně ve vytváření řeči, a že důvod těchto potíží leží v problému rané interakce a nedostatečného přenosu informací pomocí sluchu. Výsledky studie ukazují, že raná intervence pomocí předváděných znaků a speciálně věnovaná pozornost roli aktivní komunikace dítěte má okamžité i dalekosáhlé důsledky. Děti s Downovým syndromem, které se zúčastnily programu, používaly více komunikačních prostředků a byly pokročilejší nejen ve vývoji řeči, ale celkově, než děti z kontrolní skupiny. Výsledky podpořily vědce, kteří předpokládali, že časný zásah do řečových schopností může být podstatný pro další úspěchy dětí s Downovým syndromem. Předpokládají, že intervenční metody založené na znakování stejně jako ukazování prstem a jiné preverbální prostředky komunikace mohou být použity podobně, aby se předešlo problémům v řeči u dětí, které jsou ohroženy pozdním nebo špatným rozvojem řeči. V tomto procesu vývoje hrají nejzásadnější úlohu lidé v nejbližším okolí dítěte. Předvádění znaků zajišťuje dětem prostředek k aktivní komunikaci a rodičům umožní pomoci dětem vytvořit situace, ve kterých mohou komunikovat aktivně již od úplného začátku. 5

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka

Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Antonínská 548/1, 60190 Brno www.vutbr.cz Služby pro studenty se sluchovým postižením uživatele verbálního jazyka Simultánní vizualizační zápis (přepis) - typ intervence poskytované

Více

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM

ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM VY_32_INOVACE_PSY_11 ČLOVĚK A KOMUNIKACE S OKOLÍM Mgr. Martina Šenkýřová Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření:

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte

INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte INFORMACE k vyhodnocení situace dítěte Om 1. informace o dítěti Jméno a příjmení Rodné číslo Místo narození Trvalý pobyt Faktický pobyt 2. rodiče Rodiče Otec Matka Jméno a příjmení Stav Trvalý pobyt Přechodný

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová

Monitorovací systém problémových projevů chování. PhDr. Jana Zapletalová Monitorovací systém problémových projevů chování PhDr. Jana Zapletalová V průběhu každodenní práce se žáky a studenty se psychologové, speciální pedagogové, výchovní poradci i třídní učitelé ve školách

Více

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk

Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Vyučovací předmět Jazyk a jazyková komunikace Cizí jazyk ANGLICKÝ JAZYK Výchovné a vzdělávací strategie pro rozvoj klíčových kompetencí 1. Kompetence k učení žák dlouhodobě

Více

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy

Zpráva z evaluačního nástroje. Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Zpráva z evaluačního nástroje Strategie učení se cizímu jazyku Dotazník pro učitele základní školy Škola Základní škola, Třída 6. A Předmět Angličtina Učitel Mgr. Dagmar Vážená paní učitelko, vážený pane

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti, na celkový osobnostní rozvoj

Více

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy

Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Alternativní a augmentativní komunikace a její využití v praxi naší školy Naše zařízení je primárně určeno žákům s těžším stupněm mentálního postižení. Mezi charakteristické znaky tohoto postižení patří

Více

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Poruchy řeči Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr.Ladislava Ulrychová ŘEČ Typicky lidská duševní funkce Umoţňuje komunikovat

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM PRO PŘEDŠKOLNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ( Verze pro webové stránky. Kompletní ŠVP je k nahlédnutí u ředitelky školy nebo vedoucí MŠ ) MOTÝLÍ KŘÍDLA jeden bez druhého neumíme létat (jeden bez

Více

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení

soustředění se na odpověď již po úvodní informaci, aniž by bylo vyslechnuto celé sdělení KOMUNIKACE = výměna informací - propojuje jednotlivé články celého podniku - umožňuje koordinovat činnosti týmů a tím dosáhnout stanovených cílů - výsledkem komunikace by mělo být porozumění - měla by

Více

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná

Mateřská škola Ostrava Plesná, příspěvková organizace, Dobroslavická 42/4 725 27 Ostrava Plesná Školní rok 2013/2014 1. INTEGROVANÝ BLOK Název integrovaného bloku: Učím se žít s druhými HLAVNÍ VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ ZÁMĚR adaptace a seznámení se s organizací dne a vnitřními podmínkami MŠ učení se základním

Více

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník)

ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) ANGLICKÝ JAZYK - II. období (3. 5. ročník) Charakteristika předmětu V návaznosti na obsah učiva 1. a 2. ročníku žáci začínají vytvářet jednoduché věty, kde se potřebné výrazy a spojení procvičují. Žáci

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata)

Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Příloha č. 3 Anglický jazyk Ročník: 3. Očekávané výstupy z RVP Školní výstupy Učivo Přesahy (průřezová témata) Řečové dovednosti - rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou sdělovány pomalu

Více

Projekt rozvoje řeči a českého jazyka ÁMOSEK

Projekt rozvoje řeči a českého jazyka ÁMOSEK Projekt rozvoje řeči a českého jazyka ÁMOSEK Motto: Všechny hlavní větve, které má mít, vyhání strom ze svého kmene hned v prvních letech, takže později není třeba nic jiného, než aby rostly. J.A. Komenský

Více

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci

Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1. PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Základy sociální komunikace pro knihovníky a informační pracovníky část 1 PhDr. Libuše Machačová Vědecká knihovna v Olomouci Terminologie Komunikace: communicare (latinské slovo) znamená spojovat se, spoluúčastnit

Více

I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace

I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace I bez mluvení se dá mluvit aneb verbální a neverbální komunikace Garant: Věra Pospíšilová Členové expertní skupiny: Barbora Fárová Tereza Jursíková Monika Dvořáková Karolína Čabajová Anna Trmalová Markéta

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0649

Více

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D.

Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. Mgr. Alena Skotáková, Ph. D. POJMY Diagnostika je poznávacím procesem, jehož cílem je co nejdokonalejší poznání daného předmětu či objektu našeho zájmu, a to všech jeho důležitých znaků a charakteristik

Více

Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II

Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II Logohrátky aneb maminko,tatínku, povídej si se mnou II Anotace projektu (max. 600 znaků, může být zveřejněna) Projekt doplňuje systém logopedické péče na škole o systematickou logopedickou prevenci. Je

Více

1 Mezilidská komunikace a její typy

1 Mezilidská komunikace a její typy 1 Mezilidská komunikace a její typy Cíle studia Po prostudování této kapitoly byste měli být schopni: popsat mezilidskou komunikaci, rozlišit a charakterizovat jednotlivé typy komunikace, vysvětlit zásady

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče

Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče. Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika vyučovacího předmětu Individuální logopedická péče Obsahové, časové a organizační vymezení předmětu Individuální logopedická péče Charakteristika a časové vymezení: Předmět speciálně pedagogické

Více

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM

Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Bc. Lucie Petroušová, DiS. České Budějovice 2013 KOMUNIKACE S PRENATÁLNÍM JEDINCEM Prenatální psychologie a vnímání plodu v této rovině Na významu nabývá nejen zájem o fyzický vývoj plodu, ale dokládají

Více

Funkcionální komunikace

Funkcionální komunikace Funkcionální komunikace Milena Košťálová Neurologická klinika LF MU a FN Brno, Brno Výzkumná skupina aplikované neurovědy CEITEC MU, Brno Obsah přednášky Úvod - komunikace, funkcionální komunikace Dotazník

Více

Speciální základní škola Skuteč

Speciální základní škola Skuteč Speciální základní škola Skuteč SPECIÁLNĚ PEDAGOGICKÉ CENTRUM (SPC) Zřízení SPC: 1. 1. 2010 Zastupitelstvo Pardubického kraje vydalo novou zřizovací listinu Speciální základní školy Skuteč, kde bylo nově

Více

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK)

Úvod do audiovizuální komunikace. Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Úvod do audiovizuální komunikace Jana Dannhoferová Ústav informa3ky PEF MZLU v Brně Audiovizuální komunikace (AVK) Co nás dnes čeká? Představení předmětu Organizace přednášek a cvičení Ukončení předmětu

Více

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ

PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ PAS v každodenní praxi dětské psychiatrie EVA ČÁPOVÁ Poruchy autistického spektra Všepronikající hrubá neurovývojová porucha mozku PAS (autistic spektrum disorder ASD) 1979 Lorna Wing a Judith Gould Výskyt

Více

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání

Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jak vyvažovat autonomii a odpovědnost škol a učitelů: hodnocení výsledků vzdělávání Jana Straková Ústav pro informace ve vzdělávání a Institut pro sociální a ekonomické analýzy Rozmach plošných testů se

Více

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme?

Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? Jak komunikujeme? Chceme-li s lidmi dobře vycházet, musíme se s nimi naučit dobře komunikovat. Co pozitivního nám přináší, když s lidmi mluvíme? A co negativního?.. Co je při komunikaci důležité?.. Jak

Více

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice

vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Školní vzdělávací program Základní škola Velká Jesenice Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Etická výchova Český jazyk - sloh Charakteristika vzdělávacího oboru Obsah doplňujícího vzdělávacího oboru

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením

Alternativní způsoby učení dětí s mentálním postižením Tento dokument byl vytvořen v rámci projektu ESF OPPA č. CZ.2.17/3.1.00/36073 Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok financovaného Evropským sociálním fondem. Alternativní

Více

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková

Psychoterapeutické směry. MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Psychoterapeutické směry MUDr. Mgr. Petra Elizabeth Teslíková Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: 16 Název materiálu: Psychoterapeutické

Více

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ

VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ SE SPECIFICKÝMI PORUCHAMI UČENÍ A CHOVÁNÍ 1. Speciální výuka 2. Podmínky pro vřazení žáka do speciální třídy 3. Charakteristika speciálních tříd 4. Vymezení pojmů SPUCH, logopedických obtíží

Více

Nárůst počtu vyšetření klientů s mentálním postižením v SPC

Nárůst počtu vyšetření klientů s mentálním postižením v SPC Speciálně pedagogické centrum Školské poradenské zařízení fungující jako součást školy je svou činností zaměřeno na dva druhy postižení. Věnuje se dětem, žákům a studentům s vadami řeči a dětem, žákům

Více

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Etická výchova 4. ročník Zpracovala: Mgr. Alena Tupá Základní komunikační dovednosti reflektuje důležitost prvků neverbální komunikace, eliminuje hrubé výrazy z verbální

Více

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno

Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Pedagogicko psychologická poradna Středočeského kraje, pracoviště Kladno Vážená paní ředitelko, pane řediteli, PPP SK, pracoviště Kladno bude v letošním školním roce opět pořádat několik cyklů zaměřených

Více

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ

PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE TESTY SPECIÁLNÍCH SCHOPNOSTÍ A ZNALOSTÍ PŘEDŠKOLNÍ VĚK TESTY INTELIGENCE SON - R (P. J. Tellegen, J. A. Laros, D. Heider, Testcentrum) Věkové určení: 2;5 7 let Čas potřebný k administraci: 50 60 minut Aktuálnost nástroje: Popis testu: Je to

Více

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ

Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ Co musím dokázat? (Katalog poţadavků) AJ ZÁKLADNÍ ÚROVEŇ 2.1.1 Poslech rozpoznat téma pochopit hlavní myšlenku pochopit záměr/názor mluvčího postihnout hlavní body postihnout specifické informace porozumět

Více

Co je Feuersteinova metoda? Autor: Doc. PhDr. Věra POKORNÁ Anotace:

Co je Feuersteinova metoda? Autor: Doc. PhDr. Věra POKORNÁ Anotace: Co je Feuersteinova metoda? Autor: Doc. PhDr. Věra POKORNÁ Anotace: Rozvoj kognitivních, tedy poznávacích funkcí dítěte zlepšuje metoda upevňování a rozvoje poznávacích funkcí Reuvena Feuersteina, kterou

Více

Neverbální komunikace

Neverbální komunikace EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND "PRAHA & EU": INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI" Neverbální komunikace Vyučující: PhDr. Jindra Stříbrská, Ph.D Vymezení neverbální komunikace Neverbální komunikace - komunikace beze

Více

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice

Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice MATEŘSKÁ ŠKOLA 2013/2014 Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Mateřská škola, Základní škola a Dětský domov, Ivančice Adresa: Široká 42. 664 91 Ivančice IČO: 70 840 661 Identifikátor

Více

Učitelé matematiky a CLIL

Učitelé matematiky a CLIL ŠULISTA Marek. Učitelé matematiky a CLIL. Učitel matematiky. Jednota českých matematiků a fyziků, 2014, roč. 23, č. 1, s. 45-51. ISSN 1210-9037. Učitelé matematiky a CLIL Úvod V České republice došlo v

Více

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta

Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Exekutivní dysfunkce Jak se odráží v běžně dostupných psychologických testech a v životě pacienta Sabina Telecká I. neurologická klinika FN u sv. Anny v Brně Exekutivní funkce To, co dělá člověka člověkem

Více

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika

Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Základní projevy autistického chování a jejich diagnostika Kateřina Panáčková dětský psycholog Oddělení dětské neurologie při Fakultní nemocnici v Ostravě Historický vývoj terminologie E. Bleuler, 1911:

Více

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:

Více

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva

Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva Firma XYZ, a.s. Týmová zpráva DŮVĚRNÉ Zpracováno na základě Hogan Personality Inventory. Copyright 2002, HOGAN Assessment Systems Inc. Všechna práva vyhrazena. Firma XYZ, a.s. Stránka 1 březen 2003 Úvod

Více

Příloha 09. Obecné dovednosti - popis obsahu a úrovní

Příloha 09. Obecné dovednosti - popis obsahu a úrovní Příloha 09 Obecné dovednosti - popis obsahu a úrovní Obecné dovednosti - popis obsahu a úrovní 1. Počítačová způsobilost Obecné dovednosti práce s PC a se základním SW vybavením potřebným pro běžnou administrativní

Více

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1.

6.1 I.stupeň. Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK. Charakteristika vyučovacího předmětu 1. 6.1 I.stupeň Vzdělávací oblast: Cizí jazyk 6.1.2. Vyučovací předmět: ANGLICKÝ JAZYK Charakteristika vyučovacího předmětu 1. stupeň Anglický jazyk je důležitý cizí jazyk. Přispívá k chápání a objevování

Více

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5

ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 ŠVP Gymnázium Jeseník Jazyk anglický septima, 3. ročník 1/5 žák komunikaci v rámci známých témat zvládá velmi dobře je zde nepatrný vliv mateřského jazyka, ale komunikace tím není vážněji narušena aktivně

Více

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE

ATTACHMENT KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011. PhDr Petra Vrtbovská PhD DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE ATTACHMENT DŮLEŽITÉ TÉMA NÁHRADNÍ RODINNÉ PÉČE KONFERENCE O PĚSTOUNSKÉ PÉČI OSTRAVA 22 11 2011 PhDr Petra Vrtbovská PhD Co budeme probírat PROČ DÍTĚ POTŘEBUJE RODIČOVSKOU PÉČI Co je citové pouto (attachment)

Více

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika

Pedagogická a speciálně pedagogická diagnostika Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Vzdělávací program Integrativní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ a SŠ běžného typu MODUL A Distanční text k

Více

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života

Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Návaznost a koordinovanost aktivit ucelené podpory návratu osob po CMP do aktivního a pracovního života Metodika Obsah Úvod... 3 Současná situace... 4 Ucelená podpora osob po CMP a její podstata... 4 Proces

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ DRUŢINY Základní škola a Mateřská škola Cheznovice, okres Rokycany, příspěvková organizace Cheznovice 136, 338 06 Cheznovice 1. Identifikační údaje Školní družina při Základní

Více

Charakteristika vyučovacího předmětu

Charakteristika vyučovacího předmětu Seminář k odborné práci Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět je zařazen jako podpůrný předmět při zpracování odborné práce BOČ (Botičská odborná činnost). Studenti získají kompetence

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk, II. stupeň 1/ Charakteristika vyučovacího předmětu a) obsahové vymezení Vyučovací předmět Anglický jazyk je koncipován

Více

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ Úvod Tato analýza je součástí grantového projektu Metodická podpora pro učitele angličtiny, zkr.

Více

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14

Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Domácí vzdělávání Lukáš Matěna MFF UK, Pedagogika II, LS 2013/14 Úvod Jednou z alternativ povinné školní docházky je domácí vzdělávání. Tento fenomén, historicky pocházející z potřeby rodičů zajistit svým

Více

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy

Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Mateřská škola Laudova se speciálními třídami, Laudova 3/1030, 16300, Praha 6 - Řepy Projekt Příprava dětí na povinnou školní docházku v posledním roce před zahájením povinné školní docházky dle očekávaných

Více

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO

E K O G Y M N Á Z I U M B R N O o.p.s. přidružená škola UNESCO Seznam výukových materiálů III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast: Předmět: Vytvořil: Rozvoj řečových dovedností Ruský jazyk Helena Malášková 01 O spánku a váze - prezentace

Více

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící.

Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. Základní škola pro sluchově postižené v Liberci má zpracované dvojí osnovy - pro žáky nedoslýchavé a pro žáky neslyšící. V charakteristice předmětů je uvedena informace o očekávaných výstupech, barevné

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.0527

CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily

Dream job personální agentura zaměřená na hospitality & gastronomy Sny jsou od toho, aby se plnily V Praze, 25. 6. 2013 Vážená paní, vážený pane, ještě jednou děkujeme za Vaši účast ve výzkumu na téma Řízení lidí se zaměřením na osobnost zaměstnance, který probíhal od března do začátku června tohoto

Více

Základní schéma: Komunikace- mluvený projev, psaný projev Charakteristika mluveného projevu Charakteristika psaného projevu

Základní schéma: Komunikace- mluvený projev, psaný projev Charakteristika mluveného projevu Charakteristika psaného projevu Základní schéma: Komunikace- mluvený projev, psaný projev Charakteristika mluveného projevu Charakteristika psaného projevu Komunikace - mluvený projev, psaný projev Člověk myslí mnohem častěji a mnohem

Více

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody:

Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: VÝUKOVÉ METODY Kritéria pro didaktickou účinnost výukové metody: 1. Předává informace a dovednosti obsahově nezkreslené. 2. Je formativně účinná, tj. rozvíjí poznávací procesy. 3. Je racionálně a emotivně

Více

Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Nabídka kurzů. Akreditace MŠMT ČR Čj.: 14 059/2009-25-287 ze dne 26.5.2009

Další vzdělávání pedagogických pracovníků. Nabídka kurzů. Akreditace MŠMT ČR Čj.: 14 059/2009-25-287 ze dne 26.5.2009 Další vzdělávání pedagogických pracovníků Nabídka kurzů Akreditace MŠMT ČR Čj.: 14 059/2009-25-287 ze dne 26.5.2009 Přehled kurzů: Anglický jazyk pro pedagogy (MODUL 1) Anglický jazyk pro pedagogy (MODUL

Více

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE

TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE ČÁST I. TEORETICKÉ ZÁKLADY RODINNÉ TERAPIE 1. Jazyk, metafory a teorie rodinné terapie 1.1 Systemický přístup 1.2 Sociální konstruování 1.2.1 Sociální konstrukce a fakta 1.3 Narativní terapie 1.3.1 Příběhy

Více

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod

Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Systematické sledování míry porušování lidských práv a diskriminace při využívání běžných zdrojů Závěrečná zpráva Úvod Výzkumné šetření, jehož předmětem je systematické sledování míry porušování lidských

Více

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu. Psychopedie a etopedie. studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr. UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta tělesné výchovy a sportu Psychopedie a etopedie studijní opora pro kombinovanou formu studia (Mgr.) Tělesná výchova a sport zdravotně postižených Mgr. et Mgr. Alena Lejčarová,

Více

4. Francouzský jazyk

4. Francouzský jazyk 4. Francouzský jazyk 62 Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Cizí jazyk Vyučovací předmět: Francouzský jazyk Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obsah vyučovacího

Více

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10

Komunikace v organizaci Asertivita. Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Komunikace v organizaci Asertivita Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Povinná: Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s. 156-161

Více

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče

Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02. Příručka pro uživatele Rané péče Správa zdravotních a sociálních služeb Cheb Raná péče Dřevařská 13, Cheb 350 02 Příručka pro uživatele Rané péče Raná péče Co je to raná péče? Raná péče je sociální služba definovaná zákonem č. 108/2006

Více

PRÁVO NESLYŠÍCÍHO DÍTĚTE VYRŮST BILINGVNĚ

PRÁVO NESLYŠÍCÍHO DÍTĚTE VYRŮST BILINGVNĚ Czech PRÁVO NESLYŠÍCÍHO DÍTĚTE VYRŮST BILINGVNĚ The Czech translation of The right of the deaf child to grow up bilingual by François Grosjean University of Neuchâtel, Switzerland Translated by Miriam

Více

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU

ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU ÚSPĚŠNÉ VEDENÍ OBCHODNÍHO ROZHOVORU VZDĚLÁVACÍ M ATERIÁL KE KURZU M ANAG EMENT P RODEJE S L EZSKÁ UNIVERZITA V OPAVĚ OKRESNÍ HOSPODÁŘSKÁ KOMORA KARVINÁ 2 0 1 0-2013 Program ÚVOD - OPAKOVÁNÍ DEFINICE: AKTIVNÍ

Více

SALES TRAINING WORKSHOP

SALES TRAINING WORKSHOP SALES TRAINING WORKSHOP Obsah 2 Sales Solutions s.r.o. Str. 3 Mission Statement Str. 4 Pro koho je program určen Str. 5 Staré prodejní mýty Str. 6 Základní idea workshopu Str. 7 Příklady základních otázek,

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM Vychovat šťastné a spokojené dítě pro nás znamená vychovat zdravého, vyrovnaného člověka, který si váží sám sebe, ale i druhých lidí. ROK S KRÁLÍKY Z KLOBOUKU Náš cíl: BOBEM A

Více

POZNEJTE NÁS JINAK! Výstava fotografií dětí a mladých lidí s Williamsovým syndromem:

POZNEJTE NÁS JINAK! Výstava fotografií dětí a mladých lidí s Williamsovým syndromem: Výstava fotografií dětí a mladých lidí s Williamsovým syndromem: POZNEJTE NÁS JINAK! Koncept výstavy: Hana Kubíková Autorka fotografií: Dagmar Petrásková Realizace výstavy: Martina Michalová mám nemocné

Více

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1

Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život. 1. krok ÚROVEŇ 1 Rozvíjení komunikačních dovedností krok za krokem 1. 5. ročník základní školy program Místo pro život 1. krok ÚROVEŇ 1 vytvářet představy (vizualizace), vyjadřovat je slovy nebo jednoduchými výrazy sdílet

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Střední škola sociální péče a služeb Zábřeh, 8. Května 2a, 789 01 Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE Z PŘEDMĚTU SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA A HUMANITÁRNÍ VÝCHOVA Studijní obor: 75-41-M/01 Sociální činnost sociálně

Více

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání

Předškolní a mimoškolní pedagogika Odborné předměty Výchova a vzdělávání Metody výchovy a vzdělávání VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 10, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 9.2. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní pedagogika

Více

Software pro děti se speciálními potřebami. Specifické poruchy učení

Software pro děti se speciálními potřebami. Specifické poruchy učení Software pro děti se speciálními potřebami Text obsahuje výběr programů (nejen pro děti) s odkazy na výrobce/dodavatele. Nejsou zde obsaženy programy pro osoby s vadami zraku a sluchu. Bližší popis programů

Více

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ

UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ UČEBNÍ PLÁN PRO OBOR VZDĚLÁVÁNÍ ZÁKLADNÍ ŠKOLA SPECIÁLNÍ. stupeň Vzdělávací oblast Vzdělávací obor předmět.. 3. 4. 5. 6. předměty DČD* Jazyk a jazyková Čtení Čtení 3 3 3 3 6 0 komunikace Psaní Psaní 3

Více

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas

TÉMA : drogy. Pocit z besedy Vedoucí besedy S názory vedoucího 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím 4 4 Spíš nesouhlas 5 5 nesouhlas TŘÍDA : 8.A / 22 žáků 1 14 1 22 Souhlas 17 2 8 2 Spíš souhlas 5 3 3 Nevím Ano 22 Ano 21 Ano 14 Ne Ne Ne 7 nevím 1 Nevím 1 Beseda byla poučná 6x Dobře vše vysvětlila 7x Byla zajímavá 5x Ví, o čem mluví,

Více

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR.

Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem ČR. Střední škola hospodářská a lesnická, Frýdlant, Bělíkova 1387, příspěvková organizace Název modulu Občanská nauka Kód modulu On-H-2/1 Délka modulu 16 hodin Platnost 01.09.2010 Typ modulu Povinný Pojetí

Více

Informační chování sluchově postižených

Informační chování sluchově postižených Informační chování sluchově postižených Eva Šebestová Jinonické informační pondělky 7.12. 2009 Program přednášky: komunikace sluchově postižených, bariéry v komunikaci, znakový jazyk informační chování

Více

Zábavná forma výuky angličtiny. Delivering quality early childhood learning programs for over ten years

Zábavná forma výuky angličtiny. Delivering quality early childhood learning programs for over ten years Zábavná forma výuky angličtiny Delivering quality early childhood learning programs for over ten years Ranné dětství je pro děti ten nejlepší čas naučit se anglicky. Pružnost mozku a kapacita mozku při

Více

Komunikace v průmyslové organizaci

Komunikace v průmyslové organizaci Komunikace v průmyslové organizaci doc. Ing. František Steiner, Ph.D. Obsah 1. Funkce komunikace v organizaci. Model základního komunikačního procesu. Komunikační toky v organizaci. Komunikační bariéry

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA

INTEGRACE OČIMA ASISTENTA INTEGRACE OČIMA ASISTENTA ASISTENT PEDAGOGA versus OSOBNÍ ASISTENT Asistent je zaměstnancem školy výhody: je součástí pedagog.sboru je více zapojován do dění ve škole má práva i povinnosti jako ostatní

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed.

Ročník II. Český jazyk. Období Učivo téma Metody a formy práce- kurzívou. Kompetence Očekávané výstupy. Průřezová témata. Mezipřed. Jazyková výchova Zvuková stránka jazyka-sluch, rozlišení hlásek, výslovnost samohlásek, souhlásek a souhláskových skupin. Modelace souvislé řeči/tempo, intonace, přízvuk/ Hláska, slabika, slovo, věta,

Více

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13

Obsah. Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 Obsah Předmluva k českému vydání 11 Úvodem 13 KAPITOLA 1 Metody a techniky logopedické terapie, principy jejich aplikace (Viktor Lechta) 15 1.1 Trendy vývoje 16 1.2 Vymezení 18 1.3 Východiska 20 1.4 Cíle

Více

Prevence úrazů v NPZ PPZ v roce 2006 MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D., Mgr. Lenka Polanská Oddělení podpory veřejného zdraví Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Úrazy současná situace

Více