Metodická příručka pro zaměstnavatele v oblasti asistenčních činností. rehabilitace aktivace práce

Transkript

1 rehabilitace aktivace práce Metodická příručka pro zaměstnavatele v oblasti asistenčních činností Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem EU a státním rozpočtem České republiky.

2 AUTOŘI: Mgr. Michal Vokurka Hospodářská komora České republiky Mgr. Anna Chvojková Svaz průmyslu a dopravy ČR vyrobeno v dubnu

3 Obsah: 1. Úvod 5 2. Cíle 5 3. Cílová skupina 5 4. Obsah metodiky 6 5. Slovníček 6 6. Typy asistencí Asistence poskytované osobě se zdravotním postižením Asistence poskytovaná v rámci prvního kontaktu se zaměstnavatelem 8 Pracovní potenciál 9 Popis pracovního místa Asistence poskytované zaměstnavateli Poradenství pro zaměstnavatele 10 Poradenská činnost úřadů práce 10 Pro uchazeče a zájemce o zaměstnání: 11 Pro zaměstnavatele 11 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) 11 Informační servis Informačních míst pro podnikatele (InMP) 12 Call centrum služeb zaměstnanosti 12 Personální poradenství projektu ITP 12 Poradenství poskytované dalšími subjekty Zřizování nového pracovního místa Asistenční činnost v průběhu pracovního procesu 15 Příprava k práci 15 Podporované zaměstnávání Závěr Adresář Použité zdroje 19 Příloha 1: 20 Diversity management Odlišnosti mohou být užitečné a ziskové 20 Společensky odpovědné chování firem 21 4

4 Motto: Pokud má člověk se zdravotním postižením vhodné zaměstnání a vhodné pracovní podmínky, je míra vlivu zdravotního znevýhodnění na pracovní výkon minimální. 1. Úvod V České republice žije podle neoficiálních odhadů asi občanů se zdravotním postižením, z toho asi občanů je postiženo těžce. Odhad vychází z teze, že počet osob se zdravotním postižením tvoří 10 % populace (zdroj: Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit), přičemž v sobě zahrnuje i kategorii osob ekonomicky neaktivních (děti 0 18 let, senioři). Z analýz počtu nezaměstnaných osob členěných dle zdravotního znevýhodnění za léta 2005 a 2006 vyplynulo, že nejpočetnější je podskupina osoby s částečnou invaliditou, což může mít pozitivní dopad na jejich zaměstnanost (oproti osobám plně invalidním). Osoby se zdravotním postižením jsou tedy významnou skupinou obyvatel a to jak po sociální, tak po ekonomické stránce. Na konci března 2007 evidovaly úřady práce osob se zdravotním postřižením jako uchazeče o zaměstnání, což představuje téměř 17 % celkového počtu registrovaných nezaměstnaných. Vzhledem k tomu, že osoby se zdravotním postižením patří mezi znevýhodněné skupiny na trhu práce, je tento údaj poměrně závažný a má dopady jak na samotné uchazeče o zaměstnání, tak na celkovou národní ekonomiku. 2. Cíle Jedním z nejdůležitějších faktorů pozitivně ovlivňujících zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) je motivace. Motivace jak uchazečů o zaměstnání (máme na mysli OZP), tak motivace samotných zaměstnavatelů. Jedním z vlivů, které působí na motivaci, je dostatek relevantních informací. Cílem této metodiky je tedy zvýšit informovanost zaměstnavatelů a podnikatelů v problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením, a tím odbourat přetrvávající nedůvěru k nim. Dále informovat zainteresované strany o možnostech, jak proces zaměstnávání této významné skupiny obyvatel usnadnit existující asistenční činností, tedy naučit je využívat vhodné nástroje pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a tím i jejich celkový potenciál k prospěchu všech zúčastněných. 3. Cílová skupina Tato metodika/příručka je zaměřena především na zaměstnavatele, kteří uvažují o zaměstnávání osob se zdravotním postižením či v současné době osoby se zdravotním postižením zaměstnávají. V neposlední řadě může tato metodika být užitečná i pro zaměstnavatele, kteří osoby se zdravotním postižením nezaměstnávají a ani o jejich zaměstnávání zatím neuvažují. Díky informacím mohou svůj pohled na zaměstnávání osob se zdravotním postižením přehodnotit. 5

5 4. Obsah metodiky Tato metodika vzniká v rámci projektu Rehabilitace Aktivace Práce (RAP), který je zaměřen na vytvoření modelu integrovaného systému pracovní rehabilitace. Jde o návrh inovace stávajícího systému pracovní rehabilitace pro osoby se zdravotním postižením a jeho pilotním ověřením v rámci pěti krajů České republiky a podporu zaměstnávání OZP. Naleznete zde relevantní informace týkající se problematiky zaměstnávání OZP, zejména praktický popis asistenčních činností podporujících zaměstnávání OZP, možností čerpání finančních příspěvků včetně odkazů a kontaktů na jednotlivé instituce poskytující asistenci a to i v rámci projektů spolufinancovaných Evropským sociálním fondem v rámci Iniciativy Společenství EQUAL. Přesahem této metodiky je vysvětlení konceptů (Corporate Social Responsibility, Diversity Management), do kterých zaměstnávání OZP jednoznačně patří. Oba texty jsou přiloženy v příloze. 5. Slovníček Osoba se zdravotním postižením Podle zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb.) se osobou se zdravotním postižením rozumí: 1. osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen osoby s těžším zdravotním postižením ), a) osoby plně invalidní podle 39 od. 1 písm. A, zákona č Sb., o důchodovém pojištění (pozn. nemůžou být registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání), b) osoby plně invalidní podle 39 od. 1 písm. B, zákona č Sb., o důchodovém pojištění (pozn. mohou být registrováni na úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání), 2. osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, 3. osoby, které byly rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen osoby zdravotně znevýhodněné ). Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat, jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Původní označení osob se zdravotním znevýhodněním bylo osoby se změněnou pracovní schopností (ZPS). Osobám se zdravotním postižením je poskytována zvýšená ochrana na trhu práce. V praxi se můžeme setkat s následujícími druhy zdravotního znevýhodnění: tělesným, mentálním, kombinací obou a znevýhodněním vyplývajícím z duševního onemocnění. Nejčastěji zastoupené v populaci je postižení tělesné. Může být vrozené, nebo získané (např. úraz, nemoc) a zahrnuje v sobě nejrůznější postižení končetin a orgánů. Takto můžeme např. rozlišovat osoby se sluchovým postižením (neslyšící), osoby se zrakovým postižením, v případě postižení končetin mluvíme např. o paraplegii (úplné ochrnutí poloviny těla, většinou obě dolní končetiny) a kvadruplegii (úplné ochrnutí všech čtyř končetin) vozíčkáři. Běžná je také ztráta končetiny/ končetin v důsledku onemocnění cukrovou. U tohoto typu postižení není narušen intelekt. 6

6 Dalším typem je mentální postižení a opět může být vrozené a získané. Mentální postižení je opět velmi variabilní (zahrnuje různé lékařské diagnózy) a většinou postihuje i intelekt (např. v případě mentální retardace), ale ne vždy tomu tak je, jako příklad můžeme uvést autismus. Kromě výše zmíněných nemocí se do tohoto druhu onemocnění řadí např. Downův syndrom a epilepsie. V případě kombinovaného postižení dochází k narušení tělesných a duševních procesů současně, často jde o velmi těžká postižení. Jako příklad můžeme jmenovat rozštěp páteře. Posledním typem znevýhodnění je duševní onemocnění, které v některých případech může vést k uznání handicapovaného člověka dle definice zákona o zaměstnanosti osobou zdravotně znevýhodněnou či částečně nebo plně invalidní. Duševních onemocnění je opět celá řada a zahrnuje např. nemoci jako schizofrenie, deprese či mánie. Asistence Asistencí, či asistenční činností se v tomto materiálu rozumí soubor činností, které usnadňují procesy při zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve všech jejích fázích. Rozlišujeme asistenci pro osoby se zdravotním postižením a asistenci pro zaměstnavatele. V této metodice se zaměřujeme na asistenci poskytovanou zaměstnavatelům. V rámci této asistence rozlišujme fáze prvního kontaktu se zaměstnavatelem, přijímání zaměstnance (osoby se zdravotním postižením), vlastní průběh pracovní činnosti a ukončení pracovního poměru. Poradenství Je poskytování informací potřebných pro řešení problému na vyžádání uživatele (klienta). Může dávat klientovi příležitost k prozkoumání svých předností, resp. slabých míst a nalezení strategií ke zlepšení či vyřešení problému. Dalším, rozvojovým cílem pro uživatele služby může být získání nového pohledu na svou situaci a získání nových potřebných dovedností. Pracovní rehabilitace Zákon o zaměstnanosti definuje pracovní rehabilitaci jako souvislou činnost zaměřenou na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje přípravu na budoucí povolání, přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy. Na pracovní rehabilitaci mají osoby se zdravotním postižením právo. Osobní asistence Tento termín je spjat především s osobami se zdravotním postižením, zaměstnavatelů se až tak nedotýká. Zmiňujeme jej pro orientaci v problematice pomoci osobám se zdravotním postižením. Osobní asistence zahrnuje služby, které zmírňují důsledky postižení jedince při všech činnostech, zejm. pomoc při zajištění běžných životních úkonů, údržba domácnosti, zajištění stravy, osobní hygieny, pomoc při dopravě a zajištění kontaktů se společenským prostředím. V případě pomoci na pracovišti přechází na pracovní asistenci. Další použité termíny budou vysvětleny přímo v textu jednotlivých kapitol. 7

7 6. Typy asistencí Pro potřeby této metodiky rozlišujeme celkem 3 druhy poskytované asistence (asistenční činnosti). Patří mezi ně asistenční činnosti poskytované osobě se zdravotním postižením, dále asistence poskytovaná v rámci kontaktu se zaměstnavateli a konečně asistence poskytovaná samotnému zaměstnavateli. Na úvod se pro komplexnost zmíníme o asistenci poskytované osobám se zdravotním postižením Asistence poskytované osobě se zdravotním postižením Poskytované asistence osobám se zdravotním postižením zahrnují zejména osobní asistenci, pracovní asistenci a poradenství. Termín osobní asistence je blíže vysvětlen ve výše uvedeném slovníčku, pracovní asistence zahrnuje přímou pomoc a podporu poskytovanou pracovním asistentem na pracovišti, a už je jím pracoviště zaměstnavatele na otevřeném trhu práce, nebo pracoviště chráněné pracovní dílny či chráněného pracovního místa. Pracovní asistence může být poskytována v rámci tzv. přípravy k práci nebo institutu podporovaného zaměstnání. Oběma typům je věnován samostatný prostor v rámci kapitoly Asistenční činnost v průběhu pracovního procesu. Poradenství je osobám se zdravotním postižením poskytováno zejména úřady práce, zdravotnickými, poradenskými a vzdělávacími subjekty (např. nestátními neziskovými organizacemi občanskými poradnami, agenturami podporovaného zaměstnání, nestáními neziskovými organizacemi specializujícími se na poskytování služeb osobám se zdravotním postižením atp.). Poradenství se zejména týká možností pracovního uplatnění volby zaměstnání, případně rekvalifikace, pracovně právní problematiky a sociálního zabezpečení. Neméně důležitou součástí volby zaměstnání je diagnostika pracovního potenciálu, kterou provádí úřady práce sami, nebo ve spolupráci se zdravotnickými subjekty (např. rehabilitační kliniky, rehabilitační centra) a rovněž s odbornými zařízeními (poradenské a vzdělávací subjekty) Asistence poskytovaná v rámci prvního kontaktu se zaměstnavatelem Pro úspěšný proces uplatnění na trhu práce je velice důležitý první kontakt uchazeče o zaměstnání se zaměstnavatelem. Kontakt probíhá bu přímo prostřednictvím aktivní participace uchazeče o zaměstnání, přímým oslovením zaměstnavatele nebo zprostředkovaně přes úřady práce a právnické nebo fyzické osoby, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání agentury práce. Služby agentur práce, tedy zprostředkování zaměstnání, mohou být na rozdíl od úřadů práce poskytovány za úhradu a to včetně úhrady, kdy je dosahován zisk. Při takovémto zprostředkování zaměstnání (za úhradu) nesmí být tato úhrada požadována od fyzických osob (potenciálních pracovníků). Zprostředkováním zaměstnání agenturami práce se rozumí uzavření pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti mezi fyzickou osobou a agenturou práce za účelem výkonu práce u uživatele. Agentura práce může svého zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce pro uživatele jen na základě písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance uzavřené s uživatelem. Kromě agentur práce mohou osoby se zdravotním postižením využít pro zprostředkování zaměstnání nestátní neziskové organizace (např. občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, organizace působící pod patronací církví a arcidiecézí), které jim kromě zprostředkování zaměstnávání poskytují asistenci v rámci prvního kontaktu se zaměstnavateli. Nestátní neziskové organizace zpravidla poskytují své služby bezplatně. 8

8 Důležitým faktorem při přijímání do zaměstnání bývá doporučení a to jak osobní, tak písemné. Při zaměstnávání osob se zdravotním postižením je zvláš důležitá důvěra jak na straně zaměstnavatele, tak na straně zaměstnance a zároveň jejich motivace (motivace získat práci a motivace zaměstnat). Klíčovým faktorem jsou co nejdetailněji specifikované požadavky na uchazeče o zaměstnání a přesně popsané pracovní místo na jedné straně a přesně stanovený pracovní potenciál uchazeče o zaměstnání. Pracovní potenciál Pracovní potenciál je souborem biologických, psychických, sociálních dovedností, vzdělání, zkušeností a praxe. Je jedinečný u každého člověka, pro uplatnění osob se zdravotním postižením je obzvláště důležitá pozitivní rekomendace stanovení schopností a dovedností a doporučení potenciálních možností uplatnění osoby se zdravotním postižením. Pozitivní rekomendace musí být srozumitelná všem zainteresovaným stranám osobě se zdravotním postižením, zaměstnavateli, úřadu práce (agenturám práce), zdravotnickým, poradenským a vzdělávacím subjektům. Vzor pracovního doporučení (rekomendace) je důležitou součástí výstupů projektu Rehabilitace Aktivace Práce a očekává se uvedení tohoto dokumentu do praxe. Pro zaměstnavatele je pracovní potenciál a jeho meze či limity klíčovým faktorem pro zaměstnání potenciálních pracovníků a jsou to osoby se zdravotním postižením či bez něj. V praxi je běžně prezentován názor, že osoby se zdravotním postižením mají pracovní potenciál výrazně nižší než zdravé osoby. Nemusí to tak být vždy. Nedávný průzkum HK ČR mezi zaměstnavateli v oblasti zaměstnávání osob se sluchovým postižením (neslyšící) přinesl zajímavé zjištění, že osoby s tímto druhem postižení mají na daných pracovních pozicích pracovní výkon srovnatelný s nehandicapovanými kolegy. Je proto velmi žádoucí aby požadavky na pracovní místo rámcově odpovídaly pracovnímu potenciálu uvažovaného pracovníka. Existuje mnoho diagnostických metod, které v rámci pracovního potenciálu například zkoumají koncentraci, únavu při stanovené fyzické zátěži, limity fyzické zátěže (např. maximální hmotnost břemene opakovaně zvedaného do určité výšky) apod. Jejich kompletní výčet není v možnostech této metodiky. Diagnostiku pracovního potenciálu (pracovní diagnostika, bilanční diagnostika) mohou například provádět úřady práce, a to bu sami, nebo ve spolupráci s dalšími subjekty (rehabilitační centra, centra léčebné rehabilitace, rehabilitační kliniky a rehabilitační oddělení při nemocnicích viz Adresář). Popis pracovního místa Pro uspokojení vzájemných očekávání při výběru a následném zaměstnávání osob se zdravotním postižením je velmi důležité přesně specifikovat pracovní místo se všemi souvislostmi, které napomůže předejít vzájemnému zklamání a následným špatným zkušenostem na obou stranách. Detailní popis pracovní pozice zahrnuje: Název pozice Pracovní činnosti konkrétní vymezení pracovních činností, náplň práce Obvyklé pracovní podmínky zda a jaké je pracovník vystaven zátěži (např. zvýšené zatížení horních končetin při opakovaném zvedání předmětů, zatížení sluchu v hlučném prostředí, psychická zátěž atp.) Pracovní prostředí v jakém prostředí je práce převážně vykonávána (např. kancelář, montážní hala, venkovní prostředí; prašné, hlučné prostředí) 9

9 Kvalifikační požadavky zahrnuje v sobě tyto tři úrovně: Odborná příprava (dosažená úroveň vzdělání) a certifikáty Odborné dovednosti (tzn. co musí zaměstnanec umět) Odborné znalosti Obecné způsobilosti Osobnostní požadavky Zdravotní požadavky Vypracování takto komplexního popisu pracovního místa je náročné, ale rozhodně přináší žádoucí výsledky. Pro inspiraci mohou zaměstnavatelé navštívit Kartotéku typových pozic na (Integrovaný systém typových pozic, portál provozovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí), kde v prakticky stejné struktuře naleznou komplexní popisy prakticky všech profesí Asistence poskytované zaměstnavateli Posledním, třetím typem, jsou asistenční činnosti poskytované zaměstnavatelům, a to jak při prvním kontaktu (příjímání zaměstnance), jak je uvedeno výše, tak ještě před ním v rámci zřizování nového pracovního místa či před samotným přijímacím procesem. Další asistence může být poskytována v samotném průběhu pracovního procesu. Základním nástrojem asistenčních činností při přijímání nových pracovníků nebo při zřizování nového pracovního místa, je poradenství Poradenství pro zaměstnavatele Základní subjekty poskytující poradenství zaměstnavatelům tvoří: úřady práce, pracoviště informačních míst pro podnikatele, agentury práce (právnické nebo fyzické osoby, které mají povolení ke zprostředkování zaměstnání), poradenské a vzdělávací subjekty vykonávající tuto činnost bu jako svou hlavní nebo vedlejší. Subjekty mohou poskytovat tuto službu na komerční bázi (soukromé poradenské agentury), tak i na bázi nekomerční (úřady práce, pracoviště informačních míst pro podnikatele, nestátní neziskové organizace). Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje zejména na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů. Poradenství se nejčastěji realizuje formou individuálního poradenství, další možností je poradenství skupinové. Poradenská činnost úřadů práce Je vykonávána na základě zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Poradenství provádějí úřady práce v rámci vlastních kapacit nebo tyto služby nakupují od externích subjektů, kterými mohou být zdravotnické, vzdělávací a poradenské organizace. Úřad práce poskytuje poradenství jak pro uchazeče o zaměstnání (i pro zájemce o zaměstnání), tak pro zaměstnavatele. Mimo to poskytují úřady práce poradenství i běžné veřejnosti (osobám, které nejsou v evidenci ÚP) zejména při volbě a změně povolání (žáci končících ročníků ZŠ, běžní občané). 10

10 Pro uchazeče a zájemce o zaměstnání: poskytování informací o povoláních, předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání, možnostech studia, přípravy na povolání a možnostech pracovního uplatnění poradenství pro volbu rekvalifikace, které se zaměřuje na určování obsahu a rozsahu rekvalifikace a vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání zaměřené na posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů pro doporučení vhodného zaměstnání, přípravy pro povolání a rekvalifikace poradenství pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením zaměřené na řešení specifických potřeb ve zdravotní, sociální a jiných oblastech života těchto osob a na odstranění překážek jejich přístupu na trh práce Poradenství je poskytováno jak formou individuální, skupinovou, tak i poradenskými programy zaměřenými na techniky vyhledávání zaměstnání a dalšími aktivitami směřujícími k pracovnímu uplatnění. Další poradenství má formu pracovní diagnostiky, kterou se ověřují předpoklady fyzické osoby k pracovnímu uplatnění a k dalšímu vzdělávání. Bilanční diagnostika se zaměřuje na komplexní posouzení schopností a možností fyzické osoby v návaznosti na její budoucí pracovní uplatnění. Pro zaměstnavatele poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců pro zaměstnavatele podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů uchazečů o zaměstnání a zajištění souladu mezi požadavky zaměstnavatelů a nabídkou pracovních sil na trhu práce. poradenství při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), jejíž součástí je podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným. Součástí aktivní politiky zaměstnanosti je i poradenství a cílené programy k řešení zaměstnanosti. Další informace o APZ obsahuje následující odstavec. Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) Podle 104 Zákona o zaměstnanosti je APZ souhrnem opatření směřujících k maximální možné míře zaměstnanosti. Zabezpečuje ji Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce. Podle situace na trhu práce dále mohou zmíněné instituce spolupracovat při její realizaci s dalšími subjekty. APZ je financována z prostředků státního rozpočtu a je realizována následujícími nástroji: 1. rekvalifikace dle 108 Zákona o zaměstnanosti 2. investiční pobídky dle 111 Zákona o zaměstnanosti 3. veřejně prospěšné práce dle 112 Zákona o zaměstnanosti 4. společensky účelná pracovní místa dle 113 Zákona o zaměstnanosti 5. překlenovací příspěvek dle 114 Zákona o zaměstnanosti 6. příspěvek na dopravu zaměstnanců dle 115 Zákona o zaměstnanosti 7. příspěvek na zapracování dle 116 Zákona o zaměstnanosti 8. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program dle 117 Zákona o zaměstnanosti Bližší informace mohou zájemci nalézt v Zákonu č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti dle uvedených paragrafů. Formuláře na získání příspěvků APZ jsou k dispozici na v sekci pro zaměstnavatele. 11

11 Informační servis Informačních míst pro podnikatele (InMP) Další možností, jak získat informace, je obrátit se na pracoviště kontaktních míst pro podnikatele, jež od konce roku 2003 provozuje Hospodářská komora České republiky gescí a na základě smlouvy s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Kontaktní pracoviště představují jasně definovanou, centrálně řízenou sí poboček po celé České republice. Informační místa pro podnikatele poskytují informační služby podnikatelům (především malým a středním), kteří nemají potřebné znalosti, kapacity nebo možnosti zajistit si informace potřebné pro svoje podnikání z veřejně dostupných informačních zdrojů. Na informační místa je možné se obrátit více způsoby osobní návštěva, telefonický kontakt, přes webové rozhraní skrze formulář. Je možné vznášet prakticky jakékoliv dotazy spojené s podnikáním, tedy i dotazy zaměřené na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a z toho plynoucími výhodami a závazky. Bližší informace o službě Informačních míst pro podnikatele včetně webového formuláře pro zadávání dotazů naleznete na stránkách Hospodářské komory České republiky: Call centrum služeb zaměstnanosti Od poloviny roku 2006 je v provozu Call centrum, jehož provoz spustilo v Praze ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci společného projektu MPSV a Hospodářské komory České republiky. Call centrum, které doplňuje služby úřadů práce, poskytuje informace z oblasti trhu práce, aktivní politiky zaměstnanosti, dále poradenství při zprostředkování zaměstnání, evidenci na úřadu práce, rekvalifikaci atp. a speciální poradenství. Dále je možné získat podrobnosti o cílených programech vedoucích ke snížení nezaměstnanosti či o trhu práce a zaměstnanosti v zemích Evropské unie. Linka je v provozu denně od pondělí do pátku od 08:00 do 20:00 hodin na čísle Za hovor z pevné sítě volající zaplatí 1,53 korun za minutu vč. DPH. Cena hovoru z mobilní sítě činí 4,50 korun za minutu vč. DPH. Dotazy je také možné posílat na callcentrum@mpsv.cz. Personální poradenství projektu ITP Stejně jako Call centrum služeb zaměstnanosti je personální poradenství poskytováno v rámci projektu realizovaném Ministerstvem práce a sociálních věcí s Hospodářskou komorou České republiky jako partnerem. Projekt Institut trhu práce Podpůrný systém služeb zaměstnanosti je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky a je realizován v pěti krajích. Personální poradenství je jedním produktů tohoto projektu, který poskytují okresní i krajská pracoviště Institutu trhu práce při Hospodářské komoře ČR v těchto krajích: Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký, Vysočina, Zlínský. Personální poradenství je určeno především pro malé a střední podnikatele v pilotních regionech projektu, kteří nemají specializovaný útvar nebo pracovníka zabývajícího se personální prací v nejširším rozsahu (otázkami rozvoje a efektivního využívání lidských zdrojů). Je pomocí při výběru, vzdělávání a vhodném zařazení současných a potenciálních zaměstnanců firmy. Personální poradenství spočívá především v pomoci pří následujících činnostech: personální plánování informace o možnostech získávání kvalifikace a vzdělávání informace o personálních agenturách a jejich možnostech tvorba kariérního a platového řádu tvorba motivačního sytému ve firmě systém náboru a přijímání pracovníků orientace v pracovněprávní legislativě Kontakty na jednotlivá pracoviště lze nalézt na v sekci Kontakty. 12

12 Do projektu ITP jsou rovněž ve zmíněných pilotních krajích zahrnuty i úřady práce, při nichž vznikla specializovaná pracoviště ITP. Rovněž na ně je možné se obracet s žádostí o poradenství. Kontakty na jednotlivá pracoviště ITP při úřadech práce lze nalézt na: Poradenství poskytované dalšími subjekty Kromě výše zmíněných subjektů poskytujících poradenství dále můžeme uvést následující subjekty, které mají vzhledem k svému působení bohaté zkušenosti: Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR , Praha 1, Jindřišská 2 tel.: info@azzpcr.cz web: Česká unie podporovaného zaměstnávání , Praha 2, Hálkova 4 tel.: Národní rada zdravotně postižených ČR , Praha 7, Partyzánská 1/7 tel.: nrzp@nrzp.cz web: web: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR , Praha 1, Václavské nám. 21 tel.: kzps@kzps.cz web: Svaz českých a moravských výrobních družstev , Praha 1, Václavské nám. 21 tel.: marketing@scmvd.cz web: Výzkumné centrum integrace osob se zdravotním postižením , Olomouc, I. P. Pavlova 16 tel.: office@vcizp.cz web: Další poradenství, nezřídka doprovázené dalšími službami pro zaměstnavatele, tzn. zprostředkování zaměstnání, pomoc s vyřizováním finančních příspěvků je možné zpravidla bezplatně využívat v rámci projektů podpořených Evropským sociálním fondem. Není v možnostech této metodiky uvést kompletní seznam projektů včetně kontaktních údajů na jejich realizátory, nicméně je možné uvést odkaz na rozcestník projektů realizovaných v rámci Iniciativy Společenství EQUAL (jedna ze součástí Evropského sociálního fondu). Iniciativa Společenství EQUAL je jedním z nástrojů na dosažení cílů Evropské strategie zaměstnanosti a jejím cílem je boj se všemi druhy diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Jednou z cílových skupin Iniciativy jsou osoby se zdravotním postižením. Seznam jednotlivých realizovaných projektů včetně jejich anotace a kontaktních údajů je k dispozici na v záložce Realizované projekty. 13

13 Zřizování nového pracovního místa Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci mají povinnost podle 81 Zákona o zaměstnanosti zaměstnávat minimálně 4 % osob se zdravotním postižením. Tato skutečnost může vést zaměstnavatele ke zřízení nového pracovního místa pro osobu/osoby se zdravotním postižením. Zaměstnavatelé mohou při zřizování nového pracovního místa využívat poradenství prakticky od všech zmiňovaných organizací. Poradenství pro zaměstnavatele se zaměřuje na výběr zaměstnanců podle kvalifikačních a osobnostních předpokladů a dále na možnosti nalezení vhodných podpůrných opatření finančních příspěvků. Ty zprostředkovávají úřady práce a patří mezi ně například: Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa (pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením Příspěvek na úhradu nákladů přípravy k práci osob se zdravotním postižením (příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců). Příprava k práci je jedním z nástrojů pracovní rehabilitace Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % těchto osob Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny (chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny Výše zmíněné příspěvky úřady práce mohou poskytovat, nejsou však nárokové a přiznané komukoli. Podrobné informace obsahuje zákon o zaměstnanosti a vyhláška 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti. Další informace včetně formulářů na získání příspěvků a dotací lze nalézt na v sekci pro zaměstnavatele. Kromě zřízení nového pracovního místa/míst speciálně pro osoby se zdravotním postižením se naskýtá možnost zaměstnávat tyto osoby ve stávající struktuře pracovních míst. Na základě zkušeností poradenských a vzdělávacích organizací (například vzdělávací společnosti Edost s.r.o., která je realizátorem projektu RAP) můžeme konstatovat, že ve většině podniků lze vytipovat vhodné pracovní místo/místa pro osoby se zdravotním postižením, a se již jedná o administrativní činnosti, přes pomocné práce až po odbornou, kvalifikovanou činnost. Povinnost zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci zaměstnávat osoby se zdravotním postižením lze kromě jejich zaměstnáváním plnit i odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců osob se zdravotním postižením nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků chráněných pracovních dílen provozovaných občanskými sdruženími, státem registrovanými církvemi nebo náboženskými společnostmi nebo právnickými osobami evidovanými dle 14

14 zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností nebo obecně prospěšnými společnostmi. Dále pak zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám. Poslední možností je povinné plnění odvodem do státního rozpočtu. Výše uvedené způsoby lze rovněž vzájemně kombinovat Asistenční činnost v průběhu pracovního procesu Poslední asistenční činností, kterou se zde budeme věnovat, je asistence v průběhu pracovního procesu. Zahrnuje problematiku pracovních úrazů, nemocí z povolání a zvláštní kapitolou je problematika tzv. podporovaného zaměstnávání. Pro první dva okruhy platí informace již výše uvedené, zejména je tato problematika řešena institutem pracovní rehabilitace, která kromě poradenství zahrnuje teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením zahrnuje přípravu na budoucí povolání, přípravu k práci a specializované rekvalifikační kurzy. Na pracovní rehabilitaci mají osoby se zdravotním postižením právo. Pracovní rehabilitaci zabezpečují úřady práce ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo mohou na základě dohody pověřit její realizací jiné právnické či fyzické osoby. Jak již bylo uvedeno ve slovníku, úřady práce rovněž hradí náklady s pracovní rehabilitací spojené. Příprava k práci Podle 72 Zákona o zaměstnanosti je příprava k práci cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. Příprava k práci se provádí, bu na pracovištích zaměstnavatele, v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. Příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta. O přípravě k práci uzavírá úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu. Úřad práce hradí náklady na pracovní rehabilitaci. V rámci přípravy k práci jsou to mimo jiné mzdové náklady na zaměstnance, který připravuje k práci osobu se zdravotním postižením. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnávání představuje časově omezenou službu (až 2 roky), která je poskytovaná osobám se zdravotním postižením, kteří hledají placené zaměstnání na otevřeném trhu práce. Podporované zaměstnání v sobě zahrnuje všechny typy zmiňovaných asistenčních činností (asistenci osobám se zdravotním postižením, asistenci v rámci prvního kontaktu se zaměstnavatelem i asistenci poskytovanou zaměstnavatelům). Je možností pro zaměstnavatele, kteří mají zájem zaměstnat motivované osoby se zdravotním postižením a navíc získat potřebný servis od zprostředkující organizace agentury, která se podporovaným zaměstnáváním zabývá. Na rozdíl od přípravy k práci dle 72 Zákona o zaměstnanosti nepatří podporované zaměstnávání do současného systému pracovní rehabilitace, a tudíž na ně v rámci tohoto systému nejsou vyčleněny finanční prostředky. Agentury podporovaného zaměstnávání (zpravidla 15

15 nestátní neziskové organizace) jsou aktuálně financovány z různých dotací a grantů (např. vyhlašovanými ministerstvem práce a sociálních věcí, krajskými úřady, obcemi, Evropským sociálním fondem). Smyslem podporovaného zaměstnávání je vyrovnávání šancí a příležitostí pro osoby se zdravotním, jejichž schopnosti a dovednosti jsou v oblasti získání a udržení zaměstnání snížené a zároveň potřebují odbornou individuální podporu, která je založená na osobní pomoci. Cílem je postupné osamostatnění těchto osob. Současně je podpora poskytována zaměstnavateli uživatele podporovaného zaměstnávání. Podpora v sobě zahrnuje odborné poradenství, zaměřené na problematiku zaměstnávání osob se zdravotním nebo jiným postižením, na vytipování vhodného pracovního místa (analýza pracoviště z hlediska vhodných pracovních činností) a definování pracovní náplně této osoby. Dále potom pomoc s úpravou pracovního místa, pomoc při vytváření podmínek pro přijetí nového pracovníka do pracovního kolektivu, pracovní asistenci uživatelům a v neposlední řadě pomoc s administrativou, která souvisí s přijetím uživatele podporovaného zaměstnávání do pracovního poměru. Agentury zpravidla také poskytují pomoc při vyřizování státních příspěvků. Obdobné služby (poradenství, pracovní asistence, administrativní pomoc) mohou poskytovat v celém nebo dílčím rozsahu i agentury práce, poradenské a vzdělávací organizace. Jejich činnost se liší nejen rozsahem poskytovaných služeb ale také tím, zda uvedené služby poskytují za úplatu či bezúplatně. Odkaz na adresář vybraných poradenských a vzdělávacích organizací, které se zúčastnili šetření poskytovaných služeb v rámci projektu Rehabilitace Aktivace Práce, je zde: záložka Dokumenty ke stažení. 9. Závěr Zaměstnávání osob se zdravotním postižením není jednoduché. V tomto materiálu jsme se snažili přiblížit problematiku osob se zdravotním postižením z hlediska poskytovaných asistenčních činností či finančních příspěvků, které mohou uplatnění OZP na trhu práce usnadňovat. V praxi hodně záleží na motivaci všech zúčastněných stran. Často se stává, že nezaměstnané osoby se zdravotním postižením (i osoby bez znevýhodnění) v evidenci úřadu práce odmítnou nabízenou práci v důsledku nemotivujícího sociálního zabezpečení a mohou tak odradit zaměstnavatele od další snahy OZP zaměstnat. Potěšující zprávou je, že takoví nejsou všichni. Když se navíc podaří osobu se zdravotním postižením umístit na vhodnou pracovní pozici, tak je vliv zdravotního omezení na pracovní výkon minimální. Nezřídka je zaměstnávání OZP spojeno s úpravou pracovního místa, což pro zaměstnavatele představuje náklady. Mohou být velké, ale i minimální a může se při nich uplatnit i kreativita například pracovníkovi se sluchovým postižením zaměstnavatel nabarvil na hlavu vrtačky do spirály pruhy, aby pracovník věděl, zda je či není zapnutá. Minimální náklady, maximální efekt. Navíc lze na úpravu pracovního místa také získat příspěvek. Co vše tedy hovoří pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Jaké jsou silné stránky tohoto procesu? Můžeme konstatovat, že zaměstnávání osob se zdravotním postižením má pozitivní dopad na image firmy a může přilákat nové zákazníky. Dále zaměstnávání OZP přispívá k obohacení sociálních vztahů na pracovišti; OZP mohou obsazovat méně atraktivní pracovní místa, na které by zaměstnavatel těžko získal jiné pracovníky. V případě vhodného umístění mohou OZP být stabilními, firmě věrnými spolehlivými pracovníky. Dalším nesporným pozitivem v procesu zaměstnávání OZP je existence úřadů práce, poradenských a vzdělávacích subjektů, profesních organizací, nestátních neziskových organizací, které mohou výrazným způsobem zaměstnavatelům zaměstnávajícím nebo uvažujícím o zaměstnání OZP pomoci asistenční činností a to zpravidla bezplatně. Dalším pozitivem je existence systému 16

16 finančních příspěvků a daňových úlev pro zaměstnavatele zaměstnávající OZP. A konečně existence zákonných předpisů umožňujících fungování institutu pracovní rehabilitace, poradenství apod. Celý proces zaměstnávání OZP má samozřejmě své slabší stránky, nejslabší stránkou je pravděpodobně nedostatečná provázanost jednotlivých subjektů systému pracovní rehabilitace, tzn. provázanost osob, které díky zdravotnímu postižení vypadli z otevřeného trhu práce, s rehabilitačními centry, poradenskými a vzdělávacími organizacemi, úřady práce či agenturami práce, neziskovými organizacemi až po samotné zaměstnavatele. Jednou z věcí, která může usnadnit spolupráci mezi zmíněnými subjekty, může být Pracovní rekomendace (doporučení o schopnostech osoby, která se vrací na trh práce), která bude srozumitelná pro všechny subjekty. Další, zaměstnavateli uváděnou slabinou, je administrativní náročnost žádání o finanční příspěvky poskytované úřady práce, nebo nedostatečná výše daňových úlev při zaměstnávání OZP. Jako další slabou stránku procesu zaměstnávání OZP můžeme vnímat nevyřešené financování nestátních neziskových organizací, které v systému hrají roli poskytovatelů poradenství, vzdělání a pracovní asistence. A konečně absence motivačního systému sociálního zabezpečení pro OZP, pro které je mnohdy výhodnější zůstat v pasivní roli. Závěrem pro přehlednost všechny zde zmiňované organizace rozdělíme do dvou skupin na poskytovatele poradenství a poskytovatele finančních příspěvků: Poskytovatelé asistence (poradenství): 1. Úřady práce 2. Call centrum služeb zaměstnanosti 3. Pracoviště Informačních míst pro podnikatele (InMP) 4. Pracoviště Institutu trhu práce (ITP) 5. Agentury podporovaného zaměstnání 6. Personální agentury 7. Další subjekty (zdravotnická zařízení, neziskové organizace, rehabilitační centra, poradenské a vzdělávací organizace) Poskytovatelé finančních příspěvků: 1. Úřady práce 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí 3. Evropský sociální fond 17

17 10. Adresář Adresář úřadů práce: Adresář poskytovatelů (agentur) podporovaného zaměstnávání: Adresář pracoviš Institutu trhu práce při HK ČR: sekce Kontakty záložka ITP (pouze v těchto krajích: Moravskoslezský, Pardubický, Ústecký, Vysočina, Zlínský) Adresář pracoviš Institutu trhu práce při Úřadech práce: Adresář pracoviš Informačních míst pro podnikatele při HK ČR: sekce Kontakty záložka InMP; zadávání dotazu skrze www rozhraní: Odkazy na projekty realizované v rámci Evropského sociálních fondu Iniciativy Společenství EQUAL zaměřené na odstranění nerovností na trhu práce: záložka Realizované projekty Burza práce pro OZP při Kontě Bariéry: Burza práce pro OZP při Sociální agentuře o. s.: Odkaz na další burzy práce pro OZP + další info: Svaz českých a moravských výrobních družstev (poradenství, výrobní družstva OZP): Rehabilitační centra zaměřená na ergodiagnostické hodnocení a předpracovní rehabilitaci: Informační a vzdělávací portál zaměřený na potřeby osob se zdravotním postižením a na jejich uplatnění na trhu práce: Inspirativní příklady uplatnění osob se sluchovým postižením (česky): (Sekce Zaměstnavatelé Zkušenostní příspěvky) Desatero komunikace s osobami se zdravotním postižením a další užitečné informace: Noviny Práce a sociální politika: záložka Noviny Práce a sociální politika Corporate social responsibility (společenská odpovědnost firem, česky): Diskriminace a diverzita (česky): Diversity management (německy): Zaměstnání a znevýhodnění rakouský portál s případovými studiemi (německy): 18

18 Portál Centrum pro zdravotně postižené: Informační systém pro zdravotně postižené: Centrum pro zdravotně postižené kraje Praha: Agentura pro podporované zaměstnávání Osmý den: Informační portál Ligy za práva vozíčkářů: Zpravodaj Hendikep.cz: Komplexní informace o problematice zdravotního postižení Dobromysl: Rady pro zaměstnavatele náhradní plnění: Použité zdroje: 1. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti; dostupné z: 2. Vyhláška 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon o zaměstnanosti; dostupné z: HRUBÝ, Jaroslav: Zpráva o situaci zdravotně postižených a nejnaléhavějších úkolech, které je třeba vyřešit. Informace pro členy vlády ČR. Vládní výbor pro zdravotně postižené občany. č. j. VVZP 202/91. Praha MATOUŠEK, Oldřich: Slovník sociální práce. 1. vyd. Praha: Portál s. ISBN

19 Příloha 1: Následující příloha přináší informace a vysvětlení v současné době stále více diskutovanějších konceptů či způsobů řízení lidských zdrojů. Jsou jimi společensky odpovědné chování firem a diversity management. Podrobněji jsou tyto termíny vysvětleny dále. Osoby se zdravotním postižením patří mezi významné cílové skupiny těchto konceptů a zaměstnávání OZP má tedy v rámci nich své místo. Tyto texty byly publikovány jako samostatné články v časopise Komora.cz (05/2007 a 12/ 2006) a vznikly významnou měrou díky mezinárodnímu partnerství projektu Rehabilitace Aktivace Práce, ve kterém vybraní zahraniční partneři (Rakousko, Slovinsko) předávají dále cenné zkušenosti. Diversity management Odlišnosti mohou být užitečné a ziskové V současné době se i u nás začíná prosazovat nový směr v řízení lidských zdrojů diversity management (DM). Do češtiny je termín diversity management zatím překládán jako řízení rozmanitosti či různorodosti, což může v nezasvěceném čtenáři vyvolat různé představy. V České republice je předmětem zatím několika málo iniciativ a bývá nejčastěji spojován se zaměstnáváním cizinců. Ještě v nedávné minulosti nebylo otázce diverzity, čili rozmanitosti na pracovišti a jejímu řízení ve firmách věnováno mnoho pozornosti. Převládala firemní kultura založená na homogenitě a uniformitě, individuální potřeby a rozdíly mezi zaměstnanci nehrály významnější roli. Například v osmdesátých a devadesátých letech minulého století IBM získala reputaci společnosti mužů v bílých košilích. Postupem času si však IBM uvědomila nutnost odklonu od uniformní firemní kultury a začala využívat potenciál svých zaměstnanců díky zavádění diversity managementu. Díky tomuto konceptu a potírání diskriminace začal mít každý zaměstnanec bez rozdílu šanci ukázat co v něm je a mohl se stát součástí managementu společnosti. Naproti tomu již v těchto letech byl důraz na prosazování odlišností a s tím související kreativity součástí mnoha jiných společností. Jako příklad můžeme uvést další společnost zabývající se informačními technologiemi Apple. Diversity management jako nový fenomén Diversity management může být chápán v širším pojetí jako koncept zvládání odlišností na úrovni celé společnosti (politiky státu, práva zákonů), nebo v užším pojetí jako koncept zvládání odlišností řízení rozmanitosti v pracovním prostředí. Koncept DM je založen na předpokladu, že každý člověk je jedinečný, má svou individuální kulturu, a tím pádem je v něčem odlišný. Tyto odlišnosti při vzájemné kooperaci jsou brány jako výhoda, nikoli jako omezení a překážky, jak by se na první pohled mohlo zdát. Diverzní (různorodý) tým ovšem sám o sobě nemusí být zárukou úspěchu. Je zapotřebí identifikovat potenciál každého pracovníka a kvalitního managementu, který tento potenciál využije a dá každému příležitost. Základní úrovní diverzity, se kterou se pracuje, jsou pohlaví (gender), věk, etnická příslušnost/národnost, zdraví, sexuální orientace a víra/náboženství. Do úrovně zdraví potom spadá i problematika zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které jsou díky svému zdravotnímu stavu v různé míře limitováni. To se zejména projevuje v souvislosti s uplatněním na otevřeném trhu práce, kde nezřídka osoby se zdravotním postižením čelí jak přímé, tak nepřímé diskriminaci. 20

20 Proč diversity management? Jedním z hlavních důvodů zavádění DM jako integrální součásti fungování podniku jsou sociodemografické změny naší společnosti. Mezi ně například patří stárnutí populace nebo rostoucí počet osob se zdravotním postižením na trhu práce. V důsledku těchto změn se ztrácí perspektiva pro homogenní týmy (např. kolektiv samých mužů ve věku let) a roste nutnost přizpůsobovat trh práce i jiným skupinám osobám se zdravotním postižením, starším osobám, absolventům, ženám na mateřské dovolené, cizincům. Diverzita patří mezi velké výzvy a priority EU a může organizacím přinášet zisk a výhody. Výhody Je pochopitelné, že diverzita na pracovišti a její řízení něco stojí. Jak již bylo řečeno výše, diverzita na pracovišti sama o sobě úspěch nezaručuje. Je nutné ji řídit. Téměř vždy je otázka kvantifikace nákladů a výnosů prvním kritériem, na jejímž základě se rozhoduje, zda koncept DM v organizaci zavést či ne. Proto je velmi důležité měřit dosažené výsledky. Provedené analýzy v organizacích ukazují, že pokud byl DM úspěšně zaveden, celkový zisk byl mnohem větší než prostředky určené na jeho zavedení. Efekt se například projevil ve snížení počtu absencí pracovníků, jejich menší nemocnosti, v nárůstu nových zákazníků apod. Diverzita jednoznačně působí na kreativitu zaměstnanců, na inovace v podniku, má velký vliv na řešení konfliktů a rozhodovací procesy v organizaci. Efektivní řízení diverzity vede ke zlepšení výkonu jednotlivců a celé organizace a tím i ke zvýšení konkurenceschopnosti. Organizacím se otevírají cesty na nové trhy jak v rámci mateřské země (nové cílové skupiny), tak mohou koncept DM využít v rámci expanze na zahraniční trhy. Organizace tak může využít znalostí a zkušenosti svých zahraničních pracovníků a jejich jazykové vybavenosti. DM přináší zisk nejen pro organizace, ale i pro jejich zákazníky v podobě nových výrobků a služeb. Koncept DM tedy není jen otázkou budovaní image a získávání prestiže. Příklady Z mnoha příkladů můžeme uvést výrobky pro leváky, a to jsou např. nůžky, či anatomicky modifikované myši do PC. Společnost IBM díky DM uvedla na trh produkty uzpůsobené např. osoby se zdravotní postižením a získala tak nové zákazníky. Přeložením svých webových stránek do cizích jazyků oslovíme zahraniční zákazníky, uzpůsobením stránek pro osoby se zrakovým či sluchovým postižením můžeme získat zákazníky v těchto osobách. Dalším příkladem jsou bezbariérové vstupy do budov, které vozíčkářům umožní přístup do objektu. Díky DM můžeme objevit nové mezery na trhu např. jeden zaměstnaný vozíčkář přišel s podnikatelským nápadem vyrábět kuchyňské linky uzpůsobené vozíčkářům, což vyvolalo obrovský zájem potenciálních zákazníků osob se zdravotním postižením. A jak již bylo řečeno výše, úspěšně zavedený DM firmám přinesl nejen kvantifikovatelný zisk ve formě úbytku absencí a nemocnosti, ale také spokojené zaměstnance a nové zákazníky. Společensky odpovědné chování firem Současně s konceptem Diversity managementu také nabývá na významu a dostává se do povědomí fenomén zvaný společensky odpovědné chování firem (anglicky CSR Corporate Social Responsibility). Nejen velké společnosti, ale i malí a střední podnikatelé tento fakt zohledňují a podílejí se tak na kultivaci celého podnikatelského prostředí v České republice. Mnoho podniků a podnikatelů již v praxi realizují principy CSR aniž by své počínání takto nazývaly a charakterizovaly. 21