Infekce kůže Pyodermie Exantémová onemocnění Virové infekce Mykotické infekce Parazitární infekce

Transkript

1 Infekce kůže Pyodermie Exantémová onemocnění Virové infekce Mykotické infekce Parazitární infekce MUDr. Drahomíra Rottenbornová

2 Pyodermie Skupina onemocnění způsobených nejčastěji stafylokoky nebo streptokoky Stafylokoková hnisavá kožní onemocnění folikulitida zánět vlasových folikulů a mazových ţlázek (červené papulopustulky v místě ochlupení) furunkl vzniká splynutím několika zanícených folikulů karbunkl vzniká splynutím několika furunků (v šíjové oblasti), šíří se do podkoţí aţ na fascii, často bakteriemie, teplota ZDZ-1 Infekce kůţe 2

3 Panaricium infekce dřeňového prostoru prstů, často po malém píchnutí ( o trn, o střep), bolestivé zarudnutí, zduření regionálních uzlin Paronychium podobná infekce v okolí nehtu ZDZ-1 Infekce kůţe 3

4 Impetigo nebolestivé puchýřky vyplněné hnisem, hojící se stroupky na tvářích a končetinách výskyt: malé děti, soc. slabší skupiny, vlhké, teplé klima (letní tábory) ZDZ-1 Infekce kůţe 4

5 Růže (Erysipelas) ohraničené bolestivé zarudnutí a zduření kůţe + zduření regionálních mízních uzlin + celkové příznaky (horečka, nevolnost) vzniká v místě, kde je porušen koţní kryt či zhoršená trofika kůţe (bércové vředy, varixy dolních končetin) původce: Streptococcus pyogenes (streptokok sk. A) zdroj: člověk s jinou formou streptokokové infekce ( i nemocný sám sobě) často recidivuje na tomtéţ místě ZDZ-1 Infekce kůţe 5

6 Celulitida (Plynatá flegmóna) Hnisavý zánět postihující kůţi a podkoţí vzniká nejčastěji na poraněné kůţi, na končetinách s poškozenými odtokovými mízními cévami KO: postiţená kůţe je teplá, zduřelá, bolestivá, zarudlá, zduření regionálních mízních uzlin, celkové příznaky (horečka, zimnice, bolesti hlavy) V centru zánětlivého loţiska můţe vzniknou absces původci: S. aureus, streptokoky, klostridia, smíšená bakteriální flóra ZDZ-1 Infekce kůţe 6

7 Nekrotizující fasciitida pokud se zánět šíří aţ na svalovou fascii Původci: streptokoky, smíšená aerobní a anaerobní flóra ZDZ-1 Infekce kůţe 7

8 Myonekróza (plynatá sněť, gangrena emphysematosa) závaţné postiţení měkkých tkání, zvl. svalů, bez rychlé adekvátní léčby končící smrtí Původci: histotoxická klostridia, často smíšená bakteriální flora C. perfringens typ A, C. novyi, C. septicum, C. difficile Brána vstupu: operační rána nebo poranění, často jen malá ranka, obvykle na perineu, v dolní polovině břicha, na genitálu, hýţdích, stehnech Zdroj klostridií: zvířecí a lidské exkrementy, spory jsou široce rozšířeny ZDZ-1 Infekce kůţe 8

9 Patogeneze myonekrózy Endogenní infekce: agens se dostane do rány nejčastěji kontaminací vlastní stolicí Exogenní původ: znečištění kontaminovaným prachem či půdou - při dopravních nehodách, ve válečných podmínkách, zemětřesení Disponující faktory pro vznik anaerobní infekce: destrukce tkáně (př. trauma, operace) přítomnost cizího tělesa porucha cévního zásobení (př. nádor, hematom) současná hnisavá infekce nekomunikující tělesné dutiny (obstrukce, stáza sekretu) Jestliţe se do hypoxické tkáně dostanou anaerobní bakterie, zachytí se a začnou se mnoţit. Kyselými produkty svého metabolismu dále prohlubují hypoxii tkáně Produkované enzymy jim umoţňují rychlé šíření infekce Sloţky imunit. systému do hypoxické tkáně špatně pronikají ZDZ-1 Infekce kůţe 9

10 anaerobní podmínky, cizí těleso Pomnožení fakultativních anaerobů. Vyklíčení spor, pomnožení klostridií, produkce toxinů, enzymů, plynu. další snížení prokrvení (okysličení) tkáně, rozšíření poškození tkáně, zlepšení podmínek pro anaerobiozu edém, trombotizace, šíření do okolních tkání průnik toxinů do krev. oběhu (toxemie) šok, kóma, smrt ZDZ-1 Infekce kůţe 10

11 Klinický obraz intenzivní, pronikavá bolest v ráně, tuhý edém, na kůţi se tvoří puchýře a loţiska nekrózy, při pohmatu můţe být zřetelná krepitace (třaskání bublinek vzduchu), celkové příznaky (horečka, úzkost, neklid, hypotenze, poruchy srdeční činnosti, rozvoj šoku) proces způsobený klostridii se šíří velmi rychle, smrt můţe nastat za hodin od prvních příznaků, i při adekvátní terapii smrtnost 20-25% Laboratorní diagnostika Materiál: exsudát, excize z loţiska, pokud na výtěrovce-poslat dvě!!!při sepsi se nedoporučuje odběr na hemokulturu vzniklý hematom by mohl být zdrojem nového loţiska!!! Transport: anaerobní podmínky!!! ZDZ-1 Infekce kůţe 11

12 V laboratoři ihned zpracovat Mikroskopie odebraného materiálu (g+ tyče) Kultivace Průkaz toxinu ZDZ-1 Infekce kůţe 12

13 Léčba: radikální chirurgický zákrok (i amputace končetiny), odstranění cizího tělesa, stehů ATB antigangrenózní globulin hyperbarie symptomatická terapie (podpora dechu a oběhu) Profylaxe: příprava operačního pole jodovým antiseptikem 2-3 dny před ortopedickou operací (spory mohou přeţít předoperační dezinfekci oper. pole) preventivní podávání antibiotik Po poranění: řádné chirurgické ošetření rány zajistit dostatečné prokrvení tkáně ATB, antigangrenózní sérum ZDZ-1 Infekce kůţe 13

14 Plynatá sněť způsobená Cl. septicum po injekci kokainu Myonekróza způsobená Cl. perfringens u 56 letého alkoholika ZDZ-1 Infekce kůţe 14

15 ZDZ-1 Infekce kůţe 15

16 Infekce kůže virového původu Bradavice původce: lidské papilomaviry (HPV) Verrucae vulgares V. plantares V. juveniles ZDZ-1 Infekce kůţe 16

17 Herpetická kožní onemocnění Herpes simplex původce: virus Herpes simplex typ 1 (orální) a typ 2 (genitální) po vstupu do organismu virus způsobí klinické projevy zvané jako primoinfekce z místa vstupu se virus podél nervových vláken šíří do regionálních nervových ganglií, kde doţivotně přetrvává - latence občas se reaktivuje, podél nervů se dostává zpět do kůţe či sliznice a zde vyvolá klinické projevy označované jako reinfekce, recidiva ZDZ-1 Infekce kůţe 17

18 Klinický obraz primoinfekce: 90% případů asymptomaticky herpetická gingivostomatitida, herpetická faryngitida (typ 1) genitální opar (typ 2) reaktivace: opar rtu (typ1) u oslabených osob: encefalitida genitální opar (typ 2) nákaza novorozence: během porodu (můţe se rozvinou závaţné onemocnění mozku a vnitřních orgánů) Pásový opar (Herpes zoster) - viz plané neštovice Condylomata accuminata (fíčky)- viz pohlavně přenášené choroby ZDZ-1 Infekce kůţe 18

19 Mykotické infekce kůže - plísňové onemocnění kůţe, vlasů, nehtů Původci: dermatofyta (rody Trichophyton, Microsporum, Epidermophyton) Výskyt: kosmopolitní, parazité člověka nebo zvířat (antropofilní, zoofilní, geofilní) Přenos: přímým kontaktem nebo společně uţívanými předměty (hřebeny, ručníky, podlahy koupališť, sprch); dermatofyta dlouho přeţívají ZDZ-1 Infekce kůţe 19

20 Onemocnění: dermatofytózy (tinea); podle postiţených struktur: tinea capitis (vlasy) = trichofytóza t. barbae (vousy) t. corporis (hladká kůţe) = epidermofytóza t. pedis (interdigitální mykózy) - noha atleta t. unguium (nehty) = onychomykóza ZDZ-1 Infekce kůţe 20

21 Kvasinkové infekce kůže Nejčastěji kvasinkami rodu Candida (= kandidóza) Kandidy jsou přítomny za fyziologického stavu na sliznici DÚ a tlustého střeva. Jejich přemnoţení a tedy rozvoji infekce napomáhá sníţení lokální rezistence, defekty buněčné imunity, cukrovka, nádorová onemocnění, ATB terapie Klinické formy kandidové infekce: kožní: místa vlhké zapářky, práce ve vlhku vaginální: úporná, u muţů zánět glans a předkoţky (balanopostits) dutina ústní (soor), jazyk, patro, hrdlo, jícen nehty hematogenní diseminace (plicní infekce, endokarditida, mozkový absces) ZDZ-1 Infekce kůţe 21

22 Candida albicans Candida tropicali Candida glabrata Candida crusei ZDZ-1 Infekce kůţe 22

23 Svrab Parazitární infekce kůže Původce: členovec zákoţka svrabová (Sarcoptes scabiei) Svědící erupce na kůţi tisíce pupínků, puchýřků, chodbiček Lokalizace: kde je citlivá, tenká kůţe: mezi prsty, zápěstí, ţeny-prsa, muţi-genitál, děti-dlaně, plosky, kojenci-celé tělo Komplikace: sekundární bakteriální infekce Výskyt: sporadický, rodinný, epidemický místa s nízkou hygienickou úrovní (ale i u čistotných osob-obtíţná diagnóza) ZDZ-1 Infekce kůţe 23

24 Přenos: úzkým kontaktem, choroba částečně pohlavně přenosná Opatření: přeléčení všech rodinných a sexuálních kontaktů, vyvaření všeho osobního, loţního prádla, osobní hygiena ZDZ-1 Infekce kůţe 24

25 Napadení vší (vlasovou, šatní, ohanbí) Napadení štěnicí Napadení blechou Veš šatní Veš dětská Veš muňka Štěnice Blecha 25

26 Exantémová kožní onemocnění Spála (Scarlatina) nemoc je kombinací streptokokové angíny se spálovou vyráţkou původce: Streptococcus pyogenes ( beta-hemolytický streptokok sk. A), který tvoří pyrogenní (erytrogenní) toxin KO: horečka, angína, světle červená drobná vyráţka ZDZ-1 Infekce kůţe 26

27 Spalničky (Morbilli) vysoce nakaţlivé onemocnění, na které ve světě stále umírá hodně dětí teplota, rýma, kašel, poté výsev exantému komplikace: časté zápal plic nebo středního ucha, vzácnou komplikací je postiţení CNS, útlum imunity s následným vzplanutím latentních infekcí (TBC) původce: virus spalniček přenos: kapénkami prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC) ČSSR po roce 1983 eliminace spalniček, pouze zavlečené případy ZDZ-1 Infekce kůţe 27

28 Zarděnky (Rubeola) zpravidla lehce probíhající onemocnění se zvýšenou teplotou, zduřením uzlin a skvrnitou vyráţkou při onemocnění těhotné v 1. trimestru můţe dojít k transplacentárnímu přenosu na plod, jeho generalizované infekci a potratu, při udrţení těhotenství k vrozeným zarděnkám poškození mozku, srdce, oka, sluchu původce: virus zarděnek přenos kapénkami prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC) ZDZ-1 Infekce kůţe 28

29 Plané neštovice (Varicella) vysoce nakaţlivé horečnaté onemocnění s výsevem puchýřků po celém těle původce: virus planých neštovic, po primoinfekci zůstává v těle rektivace viru při imunologickém oslabení = pásový opar (výsev puchýřků v určitém koţním segmentu) přenos: kapénkami a předměty kontaminovanými obsahem puchýřků prevence: aktivní imunizace (v ČR k dispozici od května 2005), zatím ne celoplošně ZDZ-1 Infekce kůţe 29

30 Příušnice (Parotitis) otok slinných ţláz s moţným postiţením mozkových plen, slinivky a pohlavních ţláz původce: virus příušnic přenos kapénkami prevence: aktivní imunizace (TRIVIVAC) ZDZ-1 Infekce kůţe 30

31 Pravé neštovice (Variolla) KO: horečka, vyráţka puchýřky, které zhnisají a hojí se jizvičkami časté komplikace: stafylokoková infekce neštoviček, sepse původce: virus pravých neštovic jediným onemocněním, které bylo eradikováno (v r. 1977) ZDZ-1 Infekce kůţe 31

32 Historie Pravé neštovice - jedna z nejvýznamnějších příčin úspěchů bílých kolonizátorů v Americe Přivlekli s sebou u na americký kontinent svoje nemoci, zejména pravé neštovice panenská populace Indiánů byla v klíčových oblastech během několika desítek let zredukována o úděsných 90 %, coţ vedlo ke zhroucení jejich sociálních struktur Evropané v řadě případů pouţili na podporu svého postupu neštovice jako biologické zbraně (oblíbenou metodou bylo Indiánům prodat či darovat infikované přikrývky). ZDZ-1 Infekce kůţe 32

33 Slavné oběti neštovic Ramses V., egyptský faraon (1145/ /1140 př. n. l.) Šun-č, čínský císař ( ) Marie II. Stuartovna, anglická královna ( ) Ludvík XV., francouzský král ( ). Na černé neštovice zemřela i jeho dcera Anna Jindřiška ( ), Petr II., ruský car ( ) Isabella Parmská, manţelka císaře Svaté říše římské Josefa II. ( ) rakouský císař Josef I. princ Leopold Lotrinský, ţenich Marie Terezie, jehoţ smrt způsobila, ţe se s Marií Terezií oţenil jeho bratr František Lotrinský Ostatně neštovice prodělala v padesáti letech i sama tato panovnice a vypráví se, ţe kvůli nepěkným jizvám na tváři, které jí po onemocnění zůstaly, nechala ze svého okolí odstranit všechna zrcadla. ZDZ-1 Infekce kůţe 33

34 Osobnosti, které onemocnění neštovicemi přežily Hugo Kapet, franský král (939/ ) Anna Klevská, anglická královna ( ) Alžběta I., anglická královna (v roce 1562) Ludwig van Beethoven, německý hudební skladatel ( ) Abraham Lincoln, president USA (v roce 1863) Josef Stalin, sovětský diktátor ( ) ZDZ-1 Infekce kůţe 34

35 Eradikace neštovic Počátkem 60. let 20. století připravila Světová zdravotnická organizace (SZO) největší zdravotnickou akci všech dob - pokus o totální vymýcení (eradikaci) pravých neštovic. Účinnou a originální koncepci této akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška (v letech 1963 aţ 1970 ředitel oddělení přenosných nemocí SZO v Ţenevě) místo nákladného plošného očkování navrhl soustředit se na jednotlivá ohniska nákazy a tam zasáhnout s maximální důsledností do akce se zapojilo dalších dvacet českých odborníků,riskujících přitom nejen zdraví, ale mnohdy i ţivot v politicky nestabilních oblastech Jedním z nich - doc. Zdeněk Ježek ZDZ-1 Infekce kůţe 35

36 Neštovice vymizely nejdříve v Latinské Americe (1971), po značných potíţích pak v Indii (1975) Nakonec zůstala Afrika a v ní pak Etiopie a Somálsko, které ovšem spolu v letech vedly válku, jíţ padlo za oběť i několik dobrovolníků SZO. 17. dubna 1978 dostává ředitel celé eradikační akce památný telegram: "Pátrání skončeno. Žádné další případy nejsou zjištěny. Ali Maow Maalin, kuchař nemocnice v somálském městě Merca, je posledním známým případem neštovic na světě." WHO prohlásilo pravé neštovice za zcela vyhubené Prof. K. Raška ZDZ-1 Infekce kůţe 36 Doc. Z. Jeţek

37 Odhaduje se, ţe jen během 20. století tato choroba zahubila milionů lidí Ještě v roce 1967 onemocnělo 15 miliónů lidí a 2 milióny jich zemřely. Po vyhlášení vymýcení neštovic bylo rozhodnuto zničit všechny laboratorní vzorky původce choroby zůstat měly pouze ve dvou laboratořích - jedna v USA (jsou přechovávány v CDC v Atlantě) a jedna v SSSR. Podle svědectví Kanatjana Alibekova však SSSR ještě v 70. a 80. letech prováděl pokusy s cílem ještě zvýšit nebezpečnost tohoto viru a měl vyrobit značné mnoţství biologických zbraní zaloţených na jeho bázi. ZDZ-1 Infekce kůţe 37

38 Očkování proti variole lady Mary Wortley Montagu: v roce 1721 zavedla v Anglii první očkování proti neštovicím Pouţila přitom metodu jiţ dříve uţívanou v Turecku - záměrné nakažení pacienta sušeným hnisem z puchýřů pravých neštovic, v němţ je původce oslabený Neštovice jsou však velice virulentní a tak i následný lehčí průběh nemoci mohl vést ke znetvoření nebo dokonce smrti pacienta, který byl navíc po celou dobu infekční a mohl šířit nemoc dál ZDZ-1 Infekce kůţe 38

39 Edward Jenner Britský vesnický lékař z Berkeley v hrabství Gloucestershire Povšiml si, ţe lidé, kteří přicházeli často do styku s dobytkem a nakazili se kravskými neštovicemi, téměř nikdy neonemocněli neštovicemi pravými r záměrně naočkoval osmiletému Jamesi Phippsovi hnis z vřídku způsobeného kravskými neštovicemi Chlapec onemocněl kravskými neštovicemi, ale za šest týdnů se uzdravil. Jenner ho poté infikoval vakcinační dávkou pravých neštovic; podle předpokladu u chlapce nemoc nepropukla. Tento pokus je považován za první skutečnou vakcinaci. v roce 1798 o svých výsledcích publikoval článek, ve kterém nazval svoji metodu vakcinací (z latinského slova vacca, česky kráva) a rovněţ zavedl pro původce nákazy termín virus. ZDZ-1 Infekce kůţe 39

40 Očkování na území našich zemí První veřejné očkování dětí na Moravě nechala provést na počátku 19. století hraběnka Marie Walburga hraběnka z Waldburg-Zeilu ( ) v Suchdole na svém kunvaldském panství. Během prusko-francouzské války ( ) zemřelo na variolu francouzských vojáků, zatímco očkovaná pruská armáda takto ztratila pouze 278 muţů. Povinné očkování dětí v nově vzniklém Československu stanovil zákon z roku V současné době se vakcinace díky eradikaci (vymýcení) uţ neprovádí. ZDZ-1 Infekce kůţe 40

41 Historická poznámka V r.1905 Cheinisse utřídil infekční nemoci, které se projevují makulopapulózní vyráţkou takto: 1. spalničky 2. spála 3. zarděnky 4. rubeola scarlatinosa (později se ukázalo, ţe neexistuje) 5. erythema infectiosum (pátá nemoc) 6. exanthema subitum (šestá nemoc) ZDZ-1 Infekce kůţe 41

42 Megalerythema infectiosum (Pátá dětská nemoc) Původce: parvovirus B19 Klinický obraz: nápadné zarudnutí na obličeji (příznak zfackované tváře) asi po 3 dnech se podobné velké rudé fleky objeví na hýţdích a končetinách, postupně vymizí někdy aţ za několik týdnů jiné příznaky většinou nebývají virus můţe způsobovat přechodný útlum krvetvorby a větší vnímavost k infekcím. většinou postiţeny školní děti ZDZ-1 Infekce kůţe 42

43 Exanthema subitum (Šestá dětská nemoc) Etiologie: HHV-6 U kojenců a dětí předškolního věku Klinický obraz: 3-4 dny horečka C poté pokles horečky a výsev vyráţky (drobná, bledě růţová, plošná, někdy splývavá), nejčastěji na krku, trupu, případně přechází na hlavu vyráţka trvá několik hodin aţ 2-3 dny můţe být zaměněno za spalničky či zarděnky Pokud lékař nepomyslí na toto onemocnění a předepíše na léčbu horečky antibiotika, můţe být výsev vyráţky zaměněn s alergií na antibiotika ZDZ-1 Infekce kůţe 43

44 Toxoalergický exantém svědivé eflorescence s tendencí ke splývání vyvolávajícími látkami mohou být: ţivočišné i rostlinné jedy (bodnutí hmyzem, aromatické ovoce,kopřivy) léky (ATB, analgetika, zvířecí imunoglobuliny) dezinficiencia kontrastní látky obsahující jód ZDZ-1 Infekce kůţe 44