ROČENKA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Regionální konkurenceschopnost

Transkript

1

2 ROČENKA KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ REPUBLIKY Regionální konkurenceschopnost

3 KONKURENCESCHOPNOST OBSAH Analytická část O B S A H 1. Komplexní hodnocení konkurenceschopnosti: Anna Kadeřábková, Michal Beneš (CES VŠEM) Plnění cílů Lisabonské strategie a strukturální reformy... 2 Výzkum a inovace... 2 Ekonomické reformy, sociální soudržnost a environmentální udržitelnost Znalostně založená konkurenční výhoda... 4 Rámec znalostní ekonomiky... 4 Pilíře znalostně založené konkurenceschopnosti... 5 Evropské inovační skóre... 8 Evropské regionální inovační skóre Zpráva o konkurenceschopnosti (WEF) Konkurenceschopnost ČR v EU Lisbon Review Ročenka konkurenceschopnosti (IMD) Regionální konkurenceschopnost: Jaroslav Kahoun (CES VŠEM) Regionální konkurenceschopnost a její složky Regionální ekonomická výkonnost Regionální inovační výkonnost Kvalitativní struktura přidané hodnoty a přímé zahraniční investice Přímé zahraniční investice a trh práce Vizitky konkurenceschopnosti krajů ČR Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Případové studie hodnocení regionální konkurenceschopnosti (BermanGroup) Konkurenceschopnost Karlovarského kraje Konkurenceschopnost Pardubického kraje Kvalita a flexibilita lidských zdrojů v regionech ČR: Olga Kofroňová, Zdeňka Šímová (NOZV NVF) Vzdělanostní charakteristiky lidských zdrojů v regionech Vzdělanostní struktura Vzdělanostní struktura a rozdíly v hrubém domácím produktu Vzdělanostní mobilita Studující v terciárním vzdělávání v regionech Účast na dalším neformálním vzdělávání Zaměstnanost ve znalostně náročných odvětvích v regionech Zaměstnanost v technologicky náročném zpracovatelském průmyslu Zaměstnanost ve znalostně náročných službách Zaměstnanost v ICT sektoru Efekty informatiky a přístup k jejich řízení Podnikání a některé aspekty flexibility zaměstnanosti v regionech Podnikání v regionech Flexibilita zaměstnanosti v regionech Částečné pracovní úvazky Druhé zaměstnání Statistická část Jaroslav Kahoun (CES VŠEM) Regionální konkurenceschopnost Pořadí krajů podle jednotlivých ukazatelů konkurenční schopnosti souhrnný indikátor Regiony NUTS 3 s nejvyšším HDP na obyvatele v PPS v jednotlivých zemích EU v % k EU Vývoj regionálního HDP ve stálých cenách, tempa růstu v % Regionální HDP na obyvatele, ČR = Produktivita práce, HDP na zaměstnanou osobu, ČR = Míra registrované nezaměstnanosti, v % pracovní síly Tvorba hrubého fixního kapitálu v % HDP Stav přímých zahraničních investic Technologicky náročná odvětví v % HPH Výdaje a zaměstnanost ve výzkumu a vývoji Podíl pracovní síly s vysokoškolským vzděláním v % pracovních sil Počet podnikatelů v % zaměstnaných pracovních sil Přírůstek obyvatelstva stěhováním v % celkové populace Střední délka života obyvatelstva v letech Kriminalita celkem - počet zjištěných trestných činů na tisíc obyvatel Měrné emise oxidu siřičitého v t na km

4 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ 1. Komplexní hodnocení konkurenceschopnosti Komplexní přístupy k hodnocení konkurenceschopnosti zahrnují nejprve soubor strukturálních ukazatelů vytvořených v návaznosti na plnění tzv. Lisabonských cílů. Druhé pojetí je založeno na metodice Světové banky s důrazem na pilíře znalostní ekonomiky ve zdravém institucionálním rámci. Hodnocení uzavírají výsledky publikované v ročenkách konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra a Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu. Pozice České republiky je srovnávána s Finskem (jako příkladem nejúspěšnější znalostně založené ekonomiky v EU, která v nedávné minulosti prošla zásadní strukturální transformací) a s průměry za dostupné členské země (resp. za původní patnáctku). 1.1 Plnění cílů Lisabonské strategie a strukturální reformy Zatím poslední zpráva Evropské komise s využitím souboru strukturálních ukazatelů (structural indicators) plnění Lisabonské strategie byla publikována na konci roku 2006 (viz EC, 2006). 1 Stanovuje čtyři hlavní priority pro další ekonomický rozvoj a konkurenceschopnost (v podstatě dlouhodobě se opakující a zatím tedy nepříliš úspěšně plněné). První zahrnuje zvýšení investic do znalostí a inovací a především jejich zhmotnění v nových produktech a službách (téma výzkumu a inovací). Další prioritu představuje uvolnění podnikatelského potenciálu, zejména zlepšení přístupu na trh malým a středním podnikům snížením administrativní zátěže (téma ekonomické reformy). Vzhledem k rostoucí globální konkurenci, stále vážnějšímu problému stárnutí populace a změnám životního stylu je rovněž nutné modernizovat a zpružnit evropské trhy práce a další složky sociálního systému (témata zaměstnanosti a sociální soudržnosti). Čtvrtá priorita spočívá v integraci energetické politiky, jež by měla zároveň podporovat ekologickou udržitelnost ekonomického rozvoje (téma environmentální udržitelnosti). 2 Výzkum a inovace Cílem Lisabonské strategie je přeměnit Evropu na znalostně založenou ekonomiku, která představuje atraktivní místo pro investice, k čemuž přispívá i účinná politika výzkumu a vývoje. Klíčem ke konkurenceschopnosti členských států je posílení postavení vzdělávacích a výzkumných institucí a zlepšení partnerství soukromého a veřejného sektoru. Překážkou pro akumulaci znalostí a dlouhodobý ekonomický růst je v tradičním pojetí relativně nízká úroveň výdajů na výzkum a vývoj. Vedle zvýšení vstupů je kladen důraz na efektivnost jejich využití a na rozvoj schopnosti přeměny nových poznatků na nové produkty a služby. Za nezbytnou podmínku je považována aktivnější účast podnikového sektoru na produkci i využití výzkumu a vývoje. V roce 2005 členské státy EU investovaly do výzkumu a vývoje (VaV) v průměru 1,84 % svého HDP, z čehož 54,5 % bylo investováno v rámci podniků. V obou případech EU v průměru zaostává za Spojenými státy, které 1 Aktuální hodnoty publikuje na svých stránkách EUROSTAT a jednou ročně tvoří součást zprávy připravované Evropskou komisí pro březnová zasedání Evropské rady. 2 Na nezbytnost strukturálních reforem upozorňují rovněž analýzy OECD. Specificky se na toto téma zaměřuje od roku 2005 pravidelně publikovaná zpráva pod názvem Going for Growth (viz OECD, 2005, 2006, 2007). investují 2,67 % HDP při podílu podniků 61,4 %. Postavení Finska je však srovnatelné s USA, v případě podílu podniků na financování VaV je na tom Finsko dokonce výrazně lépe. V České republice se do VaV investovalo pouhých 1,42 % HDP, což je méně než průměr EU-27. Ještě výraznější je zaostávání ČR v patentové aktivitě, zejména vůči Finsku. Oproti vyspělým ekonomikám je pro Českou republiku charakteristický špatný přístup k rizikovému kapitálu, který je přitom velmi důležitý pro financování nových inovativních firem. Tabulka 1: Výdaje na výzkum a vývoj (rok 2005) ČR FIN EU-27 EU-15 USA Výdaje na VaV v % HDP 1,42 2,43 1,84 1,91 2,67 2) - podíl podnikových výdajů na VaV 54,1 69,3 2) 54,5 54,8 61,4 1) Patentové přihlášky u 1) EPO na mil. obyvatel 15,9 305,6 128,0 160,7 167,6 Rizik. kapit.: poč. fáze, 0,00 0,44 0,22 0,35.. (expanze), v HDP (0,06) (0,52) (1,15) (1,47) Podíl high-tech vývozů na vývozech 2) 14,0 18,0 18,03) 17,7 27,0 Abs. přír. a tech. oborů (v pop ) 8,2 17,7 13,2.. 10,6 Poznámka: 1) rok 2003, 2) rok ) EU-25. Pramen: EUROSTAT (2007). Používání informačních technologií má významný vliv na růst produktivity ekonomiky. Podíl odvětví ICT v ekonomice je v Evropě mnohem menší než např. v USA. Evropa zaostává také co se týče investic do ICT a do výzkumu v oboru ICT. Pozitivně je však v EU hodnocen vývoj (kvantitativních) ukazatelů v některých oblastech, jako je úroveň připojení škol a domácností k internetu a přístup k širokopásmovému internetu. Příznivý vývoj lze pozorovat i v oblasti internetového obchodování, kdy procento nákupů přes internet na celkovém obratu firem neustále roste. Také e-government se postupně rozšiřuje, avšak této služby využívají spíše podniky než jednotlivci, a to stále v malé míře. Ve srovnání s USA vykazuje EU-27 výrazně nižší podíl výdajů na informační technologie na HDP, avšak větší na telekomunikační technologie. Tabulka 2: Výdaje na ICT a jejich využití (rok 2006) ČR FIN EU-27 EU-15 Výdaje na informační technologie v % HDP 1) 2,9 3,7 3,02) 3,1 Výdaje na telekomunikační technologie v % HDP 1) 3,7 3,3 3,42) 3,3 % domácností s internetovým přístupem % obratu podniků z e-commerce 3,1.. 4,0 4,1 Míra penetrace širokopásmového připojení 8,4 24,9 14,8 16,5 % jednotlivců užívání e-government ) % podniků - užívání e-government Poznámka: 1) rok 2005, 2) EU-25. Pramen: EUROSTAT (2007). Strukturálním specifikem ČR oproti EU-27 jsou dosud poměrně vysoké výdaje na telekomunikační technologie 2

5 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ v podílu na HDP v porovnání s výdaji na informační technologie. Počet domácností s internetovým přístupem je stále velmi nízký, ale postupně se zvyšuje. Příznivý je celkový obrat podniků z e-commerce ve výši 3,1 %, lidé v ČR často využívají internetové obchody, avšak služby e-government jsou pro ně stále nedostupné. To ale neplatí pro podniky, které používají e-government více než je evropský průměr. Základních procedur, které lze vyřídit přes internet, je však v České republice méně ve srovnání s EU-27. Finsko je příkladem země s vysokou úrovní rozvoje informační společnosti, což se projevuje téměř ve všech statistikách týkajících se této oblasti. Zejména v některých ukazatelích (jako je e-government) je jeho náskok oproti průměru EU-27, ale i EU-15 velmi výrazný. V oblasti vzdělávání se EU vyznačuje nízkým podílem soukromých a individuálních investic, zejména do vyššího a dalšího vzdělávání. Česká republika je v tomto ohledu hluboko pod průměrem EU-27, oproti Finsku zaostává ještě více. V zemích EU přetrvává problém nízkého podílu (alespoň) středoškolských absolventů (při velmi výrazných rozdílech mezi zeměmi) a naopak vysokého podílu mladistvých předčasně ukončujících vzdělávání. Pro Českou republiku to však neplatí, její podíl populace s minimálně středoškolským vzděláním činí více než 90 % celkové mladé populace a podíl studentů mezi 18 až 24 lety, kteří předčasně odcházejí ze školy, je mnohem menší než průměr EU-27 i EU-15. Ve srovnání s EU-27 jsou pro sledované ukazatele vzdělávání populace v ČR charakteristické menší rozdíly mezi pohlavími. Česká republika však velmi zaostává v podílu osob účastnících se celoživotního vzdělávání. To je naopak velmi rozšířeno ve Finsku. Tabulka 3: Vzdělávání (rok 2006) ČR FIN EU-27 EU-15 Výdaje na vzdělávání v % 1) HDP 4,42 6,43 5,09.. % populace s min. SŠ vzděláním 91,8 84,7 77,8 74,8 - ženy - muži 92,4 91,1 87,0 82,3 80,7 74,8 78,2 71,5 % pop s předčasně ukončeným vzděláním 5,5 8,3 15,3 17,0 % pop participující na 2) celoživotním učení 5,6 22,5 9,7 11,2 Poznámka: 1) rok 2004, 2) rok Pramen: EUROSTAT (2007). Ekonomické reformy, sociální soudržnost a environmentální udržitelnost Na zvýšení efektivnosti a pružnosti dílčích trhů, zlepšení podmínek pro podnikání a snížení transakčních nákladů jsou zaměřeny ekonomické reformy. Ani v této oblasti nejsou zatím výsledky v EU příliš výrazné. Integrace trhů zboží sice postupuje přijatelným tempem, avšak pro služby je integrace velice pomalá. Mezi starými a novými členskými státy přetrvávají velké cenové rozdíly i překážky přeshraničních transakcí. I když pokračuje otevírání sektoru síťových služeb, neprojevuje se zde skutečně účinná konkurence, protože mnohdy přetrvává vysoký podíl dřívějších monopolních subjektů. Příznivě je hodnoceno zvýšení průhlednosti trhu veřejných zakázek, dochází ke stabilizaci celkové úrovně státní pomoci. V několika členských zemích se postupně zlepšuje podnikatelské prostředí díky poklesu nákladů na vznik firem a díky opatřením zaměřeným na snižování regulační a administrativní zátěže. Tabulka 4: Ukazatele ekonomické reformy (rok 2007) ČR FIN EU-27 EU-25 Cena elektřiny pro podniky (EUR/kWh) 0,078 0,054 0,082 0,084 Cena elektřiny pro domácnosti (EUR/kWh) 0,090 0,088 0,117 0,121 Celková státní pomoc v % HDP 1) 0,54 1,72 0,592) 0,57 Sektorová a ad hoc státní pomoc v % HDP 1) 0,15 1,37 0,252) 0,23 Intenzita přímých zahraničních investic (toky v % HDP) 1) 4,8 2,1 1,2 1,4 Investice soukromého sektoru v % HDP 1) 20,0 16,7 17,42) 17,4 Poznámka: 1) rok 2005, 2) EU-25. Pramen: EUROSTAT (2007). Ukazatele integrace trhů v České republice jsou nejméně příznivé u cen telefonních hovorů, které jsou v případě místních hovorů a hovorů do USA vyšší oproti EU-27. Ceny elektřiny a zemního plynu pro podniky v ČR se rychle přibližují k evropské úrovni, avšak ceny pro domácnosti jsou stále značně rozdílné, přestože i zde dochází v současnosti k rychlému růstu. Trh elektřiny je navíc v nových členských státech ve srovnání s většinou původních států EU velice monopolizovaný. Nové členské státy poskytují v průměru méně státní pomoci než původní státy EU. Státní pomoc v ČR zaznamenala prudký pokles z 3,97 % HDP v roce 2002, což značně převyšovalo průměr EU-27, na pouhých 0,54 % HDP. Poměrně vysokou míru státní podpory vykazuje Finsko. Nadprůměrné jsou pro ČR přímé investice soukromého sektoru a přímé zahraniční investice. Nízká ekonomická výkonnost EU se nepříznivě projevuje ve vývoji sociální koheze. Zejména se zhoršuje pozice na trhu práce u problémových skupin (mladých a s nízkou kvalifikací). Po mírném poklesu dlouhodobé nezaměstnanosti se v některých členských zemích objevuje její opětný nárůst. Regionální rozdíly nezaměstnanosti přetrvávají a promítají se i do rozdílné produktivity práce. Riziko chudoby se v posledních letech v průměru EU-27 mírně zvyšuje. Tabulka 5: Ukazatele sociální soudržnosti (rok 2006) ČR FIN EU-27 EU-15 % populace v riziku chudoby před soc. transfery 1) ) 26 % populace v riziku chudoby po soc. transferech 1) ) 16 Nerovnost rozdělení důchodů 1) 3,7 3,6 4,9 2) 4,8 Rozpětí regionálních měr zaměstnanosti (VAR) 5,5 5,5 11,9 10,9 Dlouhodobá nezaměstnanost v % aktivní populace 3,9 1,9 3,6 3,1 - ženy - muži 4,9 3,1 1,8 2,1 4,0 3,3 3,5 2,8 % populace let v domác. bez zaměstnání 7,3 9,5 9,9 9,5 % dětí 0 17 let v domácnost. bez zaměstnání 8,2 4,9 9,7 9,3 Poznámka: 1) rok 2005, 2) EU-25. Pramen: EUROSTAT (2007). Česká republika z hlediska sociální soudržnosti vykazuje relativně příznivé hodnoty. Procento populace pod prahem rizika chudoby je nižší než průměr EU-27, stejně jako podíl populace žijící v domácnosti bez zaměstnání. Výrazně mírnější je i regionální nerovnost měr zaměstnanosti (na úrovni NUTS2). V případě nerovnosti rozdělení důchodů 3

6 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ ČR dosahuje v rámci EU-27 jednu z nejnižších hodnot podílu důchodu 20 % nejbohatších obyvatel a důchodu 20 % nejchudších obyvatel. Neuspokojivá je dlouhodobá míra nezaměstnanosti v ČR, zejména u žen je výrazně vyšší než v EU-27. Tabulka 6: Ukazatele životního prostředí (rok 2005) ČR FIN EU-27 EU-15 Emise skleníkových plynů 1) 74,9 114,5 92,72) 99,1 Spotřeba energie/hdp, kgoe na 1000 EUR 823,4 241,5 208,1 184,9 Intenzita nákladní dopravy, t-km/hdp 83,4 86,1 104,6 2) 104,8 Vytvořený městský odpad v kg/obyv. za rok Elektřina z obnov. zdrojů v % vyrob. elektřiny 4,5 26,9 14,0 14,5 Poznámka: 1) rok 2004, 2) EU-25. Pramen: EUROSTAT (2007). Problémy environmentální udržitelnosti jsou v EU spatřovány především v dosud nedostatečném uvědomění si významu obnovitelných energetických zdrojů a v postsocialistických zemích rovněž ve stále výrazné energetické náročnosti průmyslu. Nedaří se tlumit nárůst dopravní zátěže ekonomických aktivit, zejména v nákladní přepravě. Česká republika vyprodukuje relativně málo skleníkových plynů (vzhledem k cíli Kjótského protokolu o snížení emisí o 8 % v rámci EU) a městského odpadu. Dokonce ani nákladní doprava není příliš intenzivní. Její hlavní problém však spočívá ve velmi vysoké spotřebě energie, přičemž jen málo jí je vyráběno z obnovitelných zdrojů. Finsko naopak spotřebovává výrazně méně energie, navíc více než čtvrtina elektřiny pochází z obnovitelných zdrojů. Výrazně však zatím převyšuje cíl stanovený pro emise skleníkových plynů. 1.2 Znalostně založená konkurenční výhoda Pro široce pojaté hodnocení kvalitativní konkurenceschopnosti jsou nejprve využity výsledky projektu Světové banky Knowledge Assessment Matrix KAM (World Bank, ), který umožňuje mezinárodní srovnání zdrojů a výsledků znalostně založené konkurenční výhody podle strukturované skupiny ukazatelů ve čtyřech základních oblastech. Motorem kvalitativní konkurenceschopnosti je inovační výkonnost jako klíčový zdroj poptávky po znalostních vstupech. Jejich nabídku ovlivňuje zejména vzdělávání, tj. zvyšování kvality lidských zdrojů. Inovační firmy jsou náročné na kvalitní lidské zdroje a jsou (při správném nastavení pobídek) motivovány k investicím do jejich rozvoje. Kombinace inovační výkonnosti a kvalitních lidských zdrojů představuje základní podmínku rozvoje znalostně založené konkurenceschopnosti. Doplňující, resp. tzv. umožňující charakteristikou, je odpovídající kvalita infrastruktury v oblasti informačních a komunikačních technologií a kvalita správy a podnikového prostředí. (Podrobnější informace o použité metodologii viz Chen, Dahlman, 2005.) Rámec znalostní ekonomiky Rychlost tvorby a šíření znalostí se v posledních desetiletích významně zvýšila především díky rozvoji informačních a komunikačních technologií, včetně jejich stále lepší dostupnosti (OECD 2005, 2006). Zrychlená tvorba a šíření znalostí podporují také rychlé šíření efektivních výrobních postupů a tím i růst konkurenceschopnosti a propojenosti světové ekonomiky. Kombinace znalostní revoluce a globalizace přináší významné příležitosti pro podporu ekonomického a sociálního rozvoje a současně rizika zaostávání při nedostatečné schopnosti přizpůsobení. Vedle nárůstu intenzity konkurence se mění také její charakter. Výrobní náklady nediferencovaných produktů jsou razantně stlačovány, zdrojem dodatečné přidané hodnoty proto mohou být pouze různé formy produktové diferenciace, jako jsou inovační designy, účinné marketingové postupy, efektivní distribuce, renomované značky. Konkurenceschopnost tak závisí na produktivním příspěvku do globálního hodnotového řetězce a vytváření vlastních nových řetězců založených na inovacích a službách s vysokou přidanou hodnotou. Udržitelný ekonomický růst v tomto typu světové ekonomiky závisí na úspěšných strategiích založených na soustavném využívání a vytváření znalostí. Na nižší úrovni rozvoje (obvykle spojené s nižší úrovní vědeckých a technických schopností) konkurenční strategie obvykle zahrnují využití stávajících znalostí a přizpůsobení zahraničních technologií místním potřebám a tím zvýšení domácí produktivity. Na vyšší úrovni rozvoje (s vyšší úrovní vědeckých a technických schopností) znalostní strategie silně závisejí na domácím inovačním úsilí, které umožňuje posun k produktům a službám s vyšší přidanou hodnotou a tím udržení vysokých mezd. Obrázek 1: Hodnoty indexu znalostní ekonomiky DK SE FI NL UK DE AT BE IE FR LU EE SI ES IT CZ LT PT HU LV GR CY SK PL BG RO 5,37 6,13 9,23 9,22 9,12 8,73 8,67 8,48 8,39 8,28 8,27 8,21 8,21 8,13 8,04 7,93 7,66 7,57 7,39 7,29 7,28 7,18 7,11 7,10 7,10 7, ,00 6,00 7,00 8,00 9,00 10,00 Poznámka: Vyšší hodnota (max. 10) = lepší výsledek. Pramen: KAM, World Bank Ve výchozím srovnání pozic členských zemí Evropské unie podle hodnot indexu znalostní ekonomiky (ZE) lze rovněž sledovat vývoj v čase oproti roku 1995 (viz obrázek 1). Index zohledňuje kvalitu prostředí v dané zemi pro účinné využití znalostí pro ekonomický rozvoj. Přibližuje úroveň vyspělosti znalostní ekonomiky (resp. úroveň přechodu ke znalostní ekonomice). Index je vypočí- 4

7 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ tán z průměru normalizovaných hodnot 3 ukazatelů všech čtyř pilířů znalostní ekonomiky kvality správy, lidských zdrojů, inovačního systému a informačních a komunikačních technologií. Na špičce v rámci EU (i v globálním srovnání) se dlouhodobě udržují skandinávské země. Ze starých členských zemí, které v průměru vykazují značný náskok před novými členy, se však pozice zlepšila pouze v Dánsku, Švédsku a Itálii. V ostatních případech se hodnota indexu znalostní ekonomiky snížila, v případě Rakouska a Francie dokonce výrazně. Oproti tomu pozice nových členských zemí se zlepšila ve všech případech (kromě Bulharska), což vede k úspěšnému dohánění znalostní úrovně. Z nových členů si v tomto srovnání vede nejlépe Estonsko a Slovinsko, které zaznamenalo výrazný pokrok oproti výchozímu roku. Česká republika zaujímá v rámci EU stále podprůměrnou pozici a ve sledovaném období byla předstižena Slovinskem. Hodnota indexu znalostní ekonomiky ČR se sice zvýšila, ale celkové pořadí se mírně zhoršilo (je třeba rychleji běžet, abychom alespoň zůstali na místě). Tabulka 7 prezentuje hodnoty dílčích indexů znalostní ekonomiky, a to indexu znalostí a jeho subindexů pro tři nejlepší staré a nové členské země (úplné výsledky jsou uvedeny v příloze). Index znalostí měří schopnost vytváření, přejímání a šíření znalostí. Představuje ukazatel celkového potenciálu rozvoje znalostí v dané zemi. Index je konstruován jako průměr normalizovaných hodnot klíčových proměnných tří pilířů znalostní ekonomiky kvality lidských zdrojů, inovačního systému a informačních a komunikačních technologií. V hodnocení jsou odlišeny průměrné hodnoty pro nové a staré členské země EU. Noví členové si vedou lépe v případě indexu znalostí oproti indexu znalostní ekonomiky (v důsledku horší úrovně institucionální kvality) a v jeho rámci vykazují nejlepší výsledky v případě kvality lidských zdrojů (hodnocených podle gramotnosti dospělých a středoškolské a vysokoškolské vzdělanostní úrovně), u nichž také nejméně zaostávají za starými členy EU. Nejhorší jsou naopak výsledky nových členských zemí v úrovni rozvoje inovačního systému, který je hodnocen zejména podle hledisek technické a vědecké výkonnosti a podle počtu pracovníků výzkumu a vývoje. V případě pilíře informačních a komunikačních technologií (hodnocených podle využití telefonů, počítačů a internetu) noví členové zatím za starými členskými zeměmi zaostávají nejvíce. Česká republika vykazuje oproti roku 1995 výrazné zhoršení institucionální kvality (největší ze všech sledovaných zemí EU). V případě znalostních pilířů se pozice ČR zlepšila, nejvíce u lidských zdrojů (kde je však stále výsledek slabý), nejméně u inovační výkonnosti (zde je výsledná hodnota dokonce pod průměrem nových členských zemí). Slovinsko naopak pozvedlo kvalitu institucionálního prostředí a v ostatních pilířích zvýšilo svůj náskok oproti České republice, který je největší u kvality lidských zdrojů a inovační výkonnosti. Estonsko a Slovinsko převyšují průměr starých členů u inovací a Estonsko i u ICT. Analýza vztahů mezi hodnotami dílčích indexů a jejich vývojem v čase ukazuje velmi silnou závislost mezi výchozí úrovní indexu znalostí a indexu institucionální kvali- 3 Uváděné hodnoty jsou výsledkem normalizace výchozích dat v relaci ke skupině s vysokým indexem lidského rozvoje (HDI>0,8). Hodnoty se pohybují od 10 (nejlepší výsledek) po 0 (nejhorší výsledek). ty a jejich hodnotou na konci sledovaného období (viz obrázek 2). Z tohoto srovnání je zřejmé, že výraznější změna kvalitativních charakteristik ekonomického rozvoje vyžaduje velmi razantní opatření k dosažení výraznějších výsledků, resp. se dlouhodobě projevuje silný vliv vývoje v předchozím období (trajektorová závislost). Pozice České republiky v případě indexu znalostí byla v roce 2005 mírně lepší než je očekávaná hodnota regresní přímky, v případě institucionální kvality byla výsledná hodnota naopak výrazně horší než by odpovídalo očekáváním. Dále je možno sledovat také silný vztah mezi počáteční úrovní institucionální kvality a výslednou úrovní indexu znalostí, což ukazuje na význam širšího ekonomického prostředí pro kvalitativně založenou konkurenceschopnost. V případě České republiky je vliv zhoršení kvality institucí na vývoj indexu znalostí výrazně záporný. Dále je nutno zmínit specifický vztah mezi složkou inovační výkonnosti a kvality lidských zdrojů, který je v rámci EU silně diferencovaný podle úrovně rozvoje znalostní ekonomiky (viz obrázek 3). Staré členské země vykazují spíše vyšší inovační výkonnost oproti kvalitě lidských zdrojů, opak platí pro nové členské země. Tento nesoulad naznačuje, že samotné zvýšení nabídky kvalifikované pracovní síly je nutnou, nikoli však postačující podmínkou růstu kvalitativní konkurenceschopnosti. Zda bude kvalifikovaná pracovní síla odpovídajícím způsobem využita, závisí zejména na úrovni inovační náročnosti ekonomických aktivit. Relativně lepší výsledky nových členských zemí v oblasti kvality lidských zdrojů oproti inovačnímu systému odráží i odlišný charakter použitých ukazatelů. Zatímco v případě inovací se vychází z mezinárodně standardizovaných údajů, zejména patentových statistik, které zaručují odpovídající standard výstupů, u kvality lidských zdrojů takovýto typ informací v mezinárodním srovnání chybí a zdrojem dat jsou pouze národní údaje o dosažené vzdělanostní úrovni. Pilíře znalostně založené konkurenceschopnosti Podrobnější hodnocení struktury jednotlivých složek kvalitativní konkurenceschopnosti podle metodologie KAM na úrovni dílčích ukazatelů je provedeno pro Českou republiku a Finsko. Srovnání umožňuje přesnější identifikaci silných a slabých míst. Sledovány jsou ukazatele ekonomické výkonnosti a efektivnosti ekonomického režimu, na ně navazují ukazatele kvality správy a rovnosti příležitostí mužů a žen. Následují ukazatele indexu znalostí, tj. inovační výkonnosti, kvality lidských zdrojů a rozvoje ICT. Srovnání je provedeno na základě normalizovaných hodnot. Skutečné hodnoty a jejich definice jsou uvedeny v příloze. Ekonomická výkonnost a kvalita správy Ukazatele ekonomické výkonnosti jsou doplněny charakteristikami efektivnosti ekonomického systému. Jeho základním předpokladem je existence pobídek pro efektivní využívání a vytváření znalostí, tj. působení účinných a transparentních makroekonomických a regulačních politik. Efektivní ekonomický systém vykazuje minimum cenových narušení je otevřený vůči obchodu a tím i konkurenci, což podporuje podnikání. Vládní výdaje a deficity se pohybují na udržitelné úrovni, inflace je stabilní a nízká. Domácí ceny nejsou regulovány, směnný kurz je stabilní a odráží skutečnou hodnotu měny. Finanční systém je schopen alokovat zdroje perspektivním investičním příležitostem. Podpůrný institucionální rámec zahrnuje účinnou, zodpovědnou a neúplatnou veřejnou správu a právní 5

8 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ systém, který podporuje a vynucuje základní principy obchodních vztahů a chrání vlastnická práva, včetně práv ochrany duševního vlastnictví. Hodnocení pozice České republiky v oblasti ekonomické výkonnosti, efektivnosti, kvality správy a rovnosti příležitostí ukazují obrázky 4 a 5. V případě ekonomické výkonnosti se ČR vyznačuje relativně velmi vysokou zaměstnaností v průmyslu oproti službám, tj. přetrvává tradiční konkurenční výhoda. Příznivým efektem je vysoká roční růstová výkonnost, která se projevuje ve zvyšování ekonomické úrovně. Méně příznivá je situace u ratingu politického rizika a rovněž míry nezaměstnanosti. V případě efektivnosti ekonomického systému je jednoznačně pozitivní vysoká úroveň vnější otevřenosti, která podporuje konkurenční tlak na domácím trhu. Oproti tomu velmi nepříznivě jsou hodnoceny institucionální charakteristiky podnikatelského prostředí (včetně úrovně ochrany duševního vlastnictví) a kvality bankovního sektoru. Tabulka 7: Znalostně založená konkurenceschopnost a její složky Pořadí Top-EU 2006 Znalostní ekonomika Index znalostí Ekonomický režim Inovační systém Lidské zdroje Inform. a kom. techn DK 9,08 9,23 9,27 9,37 8,54 8,82 9,25 9,42 9,01 9,20 9,53 9, SE 9,13 9,22 9,44 9,49 8,23 8,41 9,66 9,72 9,01 8,98 9,63 9, FI 9,21 9,12 9,45 9,24 8,46 8,79 9,56 9,71 9,15 9,16 9,66 8, EE 7,82 8,13 7,76 8,22 8,02 7,86 7,23 7,58 7,97 8,32 8,08 8, SI 7,21 8,04 7,89 8,28 5,20 7,33 7,79 8,04 7,63 8,56 8,24 8, CZ 7,41 7,57 7,10 7,64 8,33 7,35 6,62 7,34 7,20 7,55 7,49 8,04 Staré členské země EU 8,40 8,32 8,47 8,37 8,21 8,17 8,31 8,40 8,46 8,20 8,62 8,52 Nové členské země EU 6,59 7,12 6,77 7,22 6,06 6,83 6,35 6,73 7,09 7,59 6,85 7,34 Průměr EU celkem 7,64 7,81 7,75 7,88 7,30 7,60 7,48 7,69 7,88 7,94 7,87 8,02 Poznámka: Země seřazeny sestupně podle pořadí indexu znalostní ekonomiky v roce EU bez Malty. Pramen: KAM, World Bank Obrázek 2: Vztah mezi úrovní indexů znalostí a institucionální kvality v roce 1995 a ,0 9,0 rok ,0 7,0 6,0 R 2 = 0,60 R 2 = 0,88 Index znalostí Institucionální kvalita Lineární (Index znalostí ) Lineární (Institucionální kvalita) 5,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 rok 1995 Obrázek 3: Inovační výkonnost a kvalita lidských zdrojů 10,0 Inovační výkonnost 9,0 8,0 7,0 EU11 EU15 EU 6,0 5,0 5,0 6,0 7,0 8,0 9,0 10,0 Kvalita lidských zdrojů Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. 6

9 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Obrázek 4: Ekonomická výkonnost a efektivnost, rok 2006 Růst HDP Vynuc. smluv 10 HDP/obyv. Vznik firmy HDP Nákl. vzniku firmy Lidský rozvoj Soukr. úvěry Rating rizika Lokál. konkur. Kvalita regulace 10 Studující ženy VŠ Právní řád Studující ženy SŠ Ženy poslankyně Ženy v pracovní síle 0 0 Výkonnost vlády Demokracie Politická stabilita Rovnost Kontrola korupce Svoboda tisku CR FI Nezaměstn. Rozpětí úroků Zam. v prům. Vývozy Zam. ve služ. Zdraví bank Hrubý kapitál Duševní vlastn. Obchod Obch. přek. CR Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. Jak již bylo zmíněno velkou slabinou České republiky je nízká kvalita správy a toto zaostávání je zvláště silné vůči skandinávským zemím. Nejhůře je dlouhodobě hodnocena zejména kontrola korupce, což úzce odráží nízkou institucionální kvalitu, pouze mírně lepší je pozice právního řádu a výkonnosti veřejné správy. Výraznější změna tohoto stavu vyžaduje zásadní a komplexní reformy a je nezbytná i pro dosažení odpovídající úrovně účinnosti a efektivnosti podpůrných hospodářsko politických opatření v oblasti přechodu na znalostně založenou ekonomiku. V případě rovnosti příležitostí mužů a žen je zaostávání České republiky opět velmi výrazné. Pouze mírně příznivější je situace v ukazatelích participace žen na trhu práce a dílčích složek indexu lidského rozvoje. Obrázek 5: Kvalita správy a rovnost příležitostí, rok 2006 Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. Inovační výkonnost Efektivní inovační systém je klíčovým předpokladem technického pokroku. Zahrnuje síť institucí, pravidel a procedur, které ovlivňují způsoby získávání, vytváření, šíření a využívání znalostí. Inovačními institucemi jsou univerzity, veřejná a soukromá výzkumná pracoviště, neziskové organizace, vládní sektor. Většina technických znalostí je dosud vytvářena v rozvinutých zemích více než 70 % patentů a vědeckých a technických publikací. Rozdíly v produkci technických znalostí na obyvatele mezi vyspělými a méně vyspělými zeměmi jsou ještě výraznější než rozdíly v ekonomické úrovni. Technologické dohánění nicméně nabízí příležitosti přebírání vnějších technických znalostí za podmínky FI odpovídajícího rozvoje domácích inovačních kapacit (absorpčních schopností). Obrázek 6: Ukazatele inovační výkonnosti, rok 2006 Hodnot. řetězec Absorpce technol. Soukr. VaV výd. Hi-tech výv. Odliv PZI 10 Příliv Výd. na lic. Výd. na lic./rel. Příjmy z lic. Patenty/rel. Patenty 0 Př. z lic./rel. Stud. tech. Rizik. kap. Stud. přírod. Odb. články/rel. Výzkumníci Odb. články Výzkumníci/rel. Univ. a podniky VaV výdaje Zpr. Obchod CR Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. V případě inovačního systému (viz obrázek 6) se projevuje zaostávání České republiky v produkci technických znalostí (patentů a odborných publikací), které odrážejí celkově nižší úroveň rozvoje domácí znalostní základny. Pozitivní je vnější otevřenost systému projevující se zejména v obchodních tocích a přílivech zahraničních investic (jako potenciálních zdrojů technologického transferu), naopak slabší jsou mezinárodní toky technologií v podobě nákupů a prodejů licencí. Poměrně příznivě je hodnocena spolupráce mezi podniky a vysokými školami (i když její rozsah zůstává stále velmi omezený ve srovnání s akademickými ústavy). Velkou slabinou je nízký relativní počet výzkumníků, nízká míra studujících přírodovědných oborů, velmi nízká dostupnost rizikového kapitálu a nepřítomnost úplného hodnotového řetězce. Kvalita lidských zdrojů Vzdělaná a kvalifikovaná populace je klíčovou podmínkou efektivního vytváření, šíření a využívání znalostí. Základní vzdělání zvyšuje kapacitu učení a uplatnění informací. Technické odborné a vyšší vzdělání je nezbytné pro inovační aktivitu i pro přejímání a přizpůsobování vnějších znalostí. Vzdělanější populace je také obvykle technologicky sofistikovanější, což vytváří domácí poptávku po vyspělejších produktech a tím i jejich nabídku. Určitý problém představuje mezinárodní srovnatelnost údajů o výstupech vzdělávacích aktivit, které postrádají objektivní kvalitativní standard. V mezinárodním srovnání v oblasti kvality lidských zdrojů (viz obrázek 7) je v ČR příznivě hodnocena zejména kvalita přírodovědného a matematického vzdělávání, což naznačují i výsledky studentů v mezinárodním testování znalostí v přírodních vědách. Vysoké je i relativní zastoupení skupiny technických a odborných pracovníků a rovněž délka vzdělávání. Ostatní ukazatele jsou ale spojeny s výraznějším zaostáváním. Nejhorší je situace v podílu veřejných výdajů na vzdělávání a míře studujících. Problém však představují i další charakteristiky vzdělávacího systému zejména přístup k internetu na školách, kvalita manažerských škol a průměrný rozsah vzdělávání pracovníků v podnicích (ČR vykazuje velmi nízkou účast na celoživotním učení ve srovnání s průměrem EU). FI 7

10 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Obrázek 7: Ukazatele kvality lidských zdrojů, rok 2006 Gramotnost Únik mozků 10 Délka vzdělávání Kval. manaž. škol. Stud. na SŠ Vzděláv. pracov. Kval. přír. a mat. 0 Stud. na VŠ Délka života Přírodověd. znal. Internet Matem. znalosti Výd. na vzdělávání Odb. a techn. prac. regionální úrovni. Větší pozornost je také věnována institucionálním charakteristikám inovačních aktivit, resp. tzv. netechnickým inovacím. Obrázek 8: Ukazatele ICT infrastruktury, rok 2006 Internet v podn. e-government ICT výdaje Telefony 10 0 Tel. linky Mob.telefony Počítače CR FI Náklady internetu Domácnosti s TV Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. Informační a komunikační technologie Infrastruktura informačních a komunikačních technologií ovlivňuje přístupnost, spolehlivost a efektivnost počítačů, telefonů, televizí a různých sítí, které je propojují. V pojetí Světové banky informační a komunikační technologie zahrnují hardware, software, sítě a média pro sběr, uchování, zpracování, přenos a prezentaci informací ve formě hlasů, dat, textu a obrázků. Informační a komunikační technologie představují páteř znalostní ekonomiky a jsou považovány za jeden z klíčových faktorů podpory hospodářského růstu a udržitelného rozvoje. Díky relativně nízkým uživatelským nákladům a schopnosti překonávat vzdálenosti způsobily informační a komunikační technologie revoluční změnu v přenosu informací a znalostí v globální ekonomice. Prorůstový efekt vykazuje jak produkce informačních a komunikačních technologií, tak jejich využívání v dalších odvětvích. Největší přínos lze spatřovat ve snižování nákladů a nejistoty účasti v ekonomických transakcích, což podporuje nárůst outputu a produktivity. Další zvýšení efektivnosti pramení z propojení trhů a ekonomických subjektů na globální úrovni. V případě infrastruktury informačních a komunikačních technologií (viz obrázek 8) je pozice České republiky značně proměnlivá podle jednotlivých ukazatelů. Na vysoké úrovni je vybavenost mobilními telefony a rovněž podíl výdajů na ICT na HDP. Horší je situace ve sledovaných charakteristikách internetu, a to v jeho kapacitě, nákladech i využití v domácnostech, podnicích i ve veřejné správě. Výrazné je zaostávání zejména v dostupnosti e-governmentu, tj. v úrovni vnitřního propojení v rámci veřejné správy i v nabídce poskytovaných služeb pro občany. Evropské inovační skóre Komplexní přístup k hodnocení inovačně založené konkurenceschopnosti na úrovni zemí představuje Evropské inovační skóre (European Innovation Scoreboard EIS). V tomto pojetí je identifikováno několik klíčových pilířů inovační výkonnosti, které jsou měřeny s využitím souboru různorodých ukazatelů zaměřených na kvalitativní charakteristiky znalostních vstupů a výstupů. V posledních letech se objevují pokusy o oživení používané metodologie jak při konstrukci souhrnných inovačních ukazatelů a identifikaci jejich vztahu k ekonomické výkonnosti, tak při podrobnější dezagregaci analýzy na odvětvové nebo Uživatelé internetu CR Kapacita internetu Pramen: KAM, World Bank , vlastní úpravy. První oblast znalostních vstupů tvoří hnací síly inovací (innovation drivers), které přibližují strukturální podmínky nezbytné pro inovační potenciál. Zahrnují především ukazatele vzdělanosti populace a využívání širokopásmového internetového připojení. Druhá oblast znalostních vstupů zahrnuje podmínky pro tvorbu znalostí (knowledge creation). K nim patří zejména ukazatele výdajů na aktivity výzkumu a vývoje. Specificky je sledován podíl výdajů na výzkum a vývoj v odvětvích vysoké a vyšší technologické náročnosti. Třetí hledisko znalostních vstupů zdůrazňuje vztah inovací a podnikání (innovation & entrepreneurship), tj. soustřeďuje se na inovační aktivity na podnikové úrovni. Specificky jsou sledovány inovační charakteristiky malých a středních podniků, nabídka rizikového kapitálu a výdaje na informační a komunikační technologie. Oblast znalostních výstupů je rozdělena na uplatnění inovací a duševní vlastnictví. Hodnocení aplikace inovací (applications) se zaměřuje na jejich dopady na zaměstnanost v odvětvích, která se vyznačují vysokou úrovní produktivity práce (high-tech odvětví), a dále na schopnost podniků uplatnit inovované produkty na trhu a v mezinárodním obchodě (podíl na vývozech a na tržbách). Problémem je však vypovídací schopnost těchto ukazatelů, které pracují s tradičními odvětvovými klasifikacemi a nezohledňují specifika kvalitativně méně náročné pozice zejména nových členských zemí EU v nadnárodních hodnotových řetězcích. Tento problém se týká zejména ukazatele zaměstnanosti v technologicky náročném zpracovatelském průmyslu a podílu high-tech vývozů. Oblast duševního vlastnictví (intellectual property) je hodnocena podle tradičních ukazatelů mezinárodní ochrany Evropským patentem (EPO), patentem v USA (USPTO) a triádními patenty, dále ochrannými známkami a průmyslovými vzory Společenství. Srovnání na základě souhrnného inovačního indexu (SII) ukazuje (viz obrázek 9), že starší členské země EU dosahují v průměru výrazně lepší pozice. Tradičně nejvyšší hodnoty SII zaznamenává Švédsko následované dalšími severskými zeměmi Finskem a Dánskem. Na opačném pólu jsou jihoevropské země Rumunsko, Řecko a Bulharsko (údaje pro jednotlivé země viz příloha a statistická ročenka). FI 8

11 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Tabulka 8: Inovačně založená konkurenceschopnost a její složky ( ) Pořadí Top- EU (složky) 2006 stimuly tvorba podnik. aplik. duš.vl. 1 1 SE 0,76 0,76 0,75 0,73 0,73-0,04 0,80 0,81 0,81 0,60 0, FI 0,71 0,70 0,70 0,68 0,68-0,03 0,81 0,75 0,62 0,62 0, DK 0,62 0,61 0,61 0,63 0,63 0,00 0,77 0,54 0,69 0,52 0, SI 0,32 0,33 0,34 0,34 0,35 0,03 0,48 0,39 0,32 0,49 0, CZ 0,31 0,31 0,31 0,33 0,34 0,03 0,30 0,38 0,38 0,59 0, EE 0,35 0,34 0,33 0,34 0,34-0,01 0,51 0,11 0,61 0,38 0,03 Staré čl. země EU-15 0,47 0,47 0,47 0,47 0,47-0,01 0,53 0,5 0,47 0,48 0,42 Nové čl. země EU-12 0,25 0,25 0,25 0,26 0,27 0,02 0,34 0,23 0,32 0,39 0,05 Průměr celkem EU-27 0,38 0,38 0,38 0,38 0,39 0,00 0,44 0,38 0,41 0,44 0,25 Pramen: European Commission European Innovation Scoreboard 2006, vlastní úpravy. Nové členské země EU zaostávají v průměru ve všech oblastech inovačního procesu. Největší mezera se objevuje v případě duševního vlastnictví a tvorby znalostí (viz tabulka 8). Naopak nejvíce se blíží starším zemím EU v oblasti aplikace inovací. Pozice ČR se v mezinárodním srovnání zlepšila, zůstává však stále pod průměrem EU-27. Nejvíce zaostává u hnacích sil (stimulů) inovací a duševního vlastnictví. Naopak v oblasti aplikace inovací zaujímá ČR příznivé 6. místo mezi zeměmi EU-27 (významně je ale tato pozice ovlivněna zkreslením vypovídací schopnosti odvětvově založených ukazatelů). Stagnace inovačně založené konkurenceschopnosti EU se projevuje při srovnání vývoje souhrnného indexu v čase. Jeho hodnota se pro průměr EU-15 nezměnila vůbec, pro EU-12 pouze nepatrně. Obrázek 9: Souhrnný inovační index (rok 2006) SE FI DK DE LU UK NL FR AT EU-15 IE BE EU-27 SI IT CZ EE ES MT LT HU CY SK PL LV PT BG GR RO 0,73 0,68 0,62 0,59 0,54 0,53 0,49 0,49 0,48 0,48 0,48 0,48 0,38 0,35 0,35 0,34 0,33 0,31 0,30 0,27 0,26 0,24 0,23 0,22 0,22 0,22 0,21 0,21 0,19 0,0 0,2 0,4 0,6 0,8 Pramen: European Commission European Innovation Scoreboard 2006, vlastní úpravy. Evropské regionální inovační skóre Inovační výkonnost je od roku 2002 na regionální úrovni komplexně hodnocena prostřednictvím Evropského regionálního inovačního skóre (European Regional Innovation Scoreboard RIS). Metodologicky vychází z Evropského inovačního skóre, které hodnotí ekonomiky na národní úrovni. V důsledku horší dostupnosti dat na úrovni regionů však vychází z menšího počtu indikátorů. V posledním šetření RIS jich bylo použito sedm: lidské zdroje ve výzkumu a vývoji, participace na celoživotním učení, veřejné výdaje na VaV, podnikové výdaje na VaV, zaměstnanost v technologicky náročných (high a medium-high) odvětvích zpracovatelského průmyslu, zaměstnanost v technologicky náročných (high-tech) odvětvích služeb, relativní počet patentů u EPO. V roce 2006 bylo srovnáváno 208 evropských regionů na úrovni NUTS2. Obrázek 10 srovnává nejlépe a nejhůře hodnocené regiony v jednotlivých členských zemích EU a průměry těchto zemí. U menších zemí (Dánsko, Slovinsko, Lucembursko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Kypr a Malta) odpovídá NUTS2 celému území. Ze srovnání národních průměrů vyplývá, že nejlépe jsou hodnoceny skandinávské regiony, naopak nejvíce zaostávají portugalské a řecké regiony. Ve většině zemí jsou značné meziregionální rozdíly. Toto pozorování platí zejména pro Českou republiku a Slovenko, kde dominují metropolitní oblasti. Rozdíl mezi Prahou a Severozápadem je dokonce větší než rozdíl mezi nejlepším a nejhorším regionem v Itálii nebo ve Španělsku, tedy v zemích, charakteristických výraznými meziregionálními rozdíly. Při rozkladu celkového indexu na dílčí složky (viz tabulka 9) lze vypozorovat silné a slabé stránky českých oblastí. Výsadní pozice Prahy uvnitř ČR je dána především úrovní rozvoje lidských zdrojů, rozvinutým veřejným VaV a také silným zastoupením sektoru znalostních služeb. Ve srovnání s dalšími českými oblastmi však Praha nikterak nevyniká v ostatních ukazatelích, zejména v podnikových výdajích na VaV a v zaměstnanosti v technologicky náročném zpracovatelském průmyslu. To je důsledkem odvětvové struktury s výrazně vyšším podílem služeb oproti zpracovatelskému průmyslu. Podnikový VaV je však velmi rozvinut ve Středních Čechách, kde je úroveň výdajů dokonce vyšší než v případě některých z pěti nejlépe hodnocených regionů v celé EU. V případě dalších ukazatelů ale ostatní české oblasti výrazně zaostávají. Pozice Prahy (15. místo) je nicméně velmi dobrá i v celoevropském srovnání. Z hlediska srovnání v čase je pozice českých oblastí poměrně stabilní. Nepříjemné je však mírné zhoršení pozice nejhůře hodnocených českých oblastí, zejména Severozápadu. Srovnání v čase je však v šetření RIS problematické kvůli metodologickým změnám, kdy došlo například ke snížení počtu indikátorů. 9

12 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Obrázek 10: Souhrnný regionální inovační index (rok 2006) 1,00 0,90 0,80 0,70 0,60 0,50 0,40 0,30 0,20 0,10 0,00 Stockholm Etela-Suomi Mellersta Norrland Aland South East Oberbayern Northern Ireland Dessau Noord-Brabant Friesland Ile de France Vlaams Gewest Région Wallonne Corse Wien Burgenland Praha Kozép-Magyaroszág Lazio Nejlepší region Nejhorší region Průměr země Bratislavský kraj Comunidad de Madrid Mazowieckie Podkarpackie Dél-Alfold Regiao Calabria Východné Slovensko Autónoma da Illes Balears Severozápad Madeira Attiki Lisboa SE FI DK UK DE NL BE FR SI AT IE LU IT CZ HU ES EE SK LT PL CY LV MT PT GR Notio Aigaio Poznámka: Údaje pro Irsko nejsou na NUTS2 k dispozici. Pramen: European Commission European Regional Innovation Scoreboard (2006 RIS), vlastní úpravy. Tabulka 9: Souhrnný regionální inovační index a jeho složky (rok 2006) Poř Celkem Lidské zdroje Celoživotní učení Medium/hi tech prům Hi-tech služby Veřejný VaV Podnikový VaV 1 Stockholm (SE) 0,92 0,91 0,91 0,89 0,90 0,17 0,17 0,07 0,17.. 0,16 0,15 2 Västsverige (SE) 0,81 0,78 0,82 0,81 0,83 0,13 0,16 0,12 0,10.. 0,18 0,13 3 Oberbayern (DE) 0,82 0,82 0,80 0,77 0,79 0,10 0,08 0,12 0,10 0,10 0,14 0,15 4 Etelä-Suomi (FI) 0,80 0,81 0,80 0,77 0,78 0,12 0,13 0,09 0,12 0,10 0,11 0,12 5 Karlsruhe (DE) 0,80 0,82 0,78 0,76 0,77 0,08 0,08 0,14 0,10 0,13 0,10 0,13 15 Praha 0,72 0,72 0,73 0,67 0,70 0,13 0,11 0,06 0,15 0,12 0,05 0, Jihovýchod 0,48 0,47 0,47 0,41 0,43 0,05 0,07 0,08 0,07 0,07 0,04 0, Střední Čechy 0,45 0,50 0,46 0,43 0,43 0,02 0,05 0,08 0,05 0,05 0,14 0, Jihozápad 0,32 0,35 0,31 0,32 0,34 0,04 0,05 0,09 0,05 0,05 0,03 0, Severovýchod 0,34 0,32 0,32 0,35 0,34 0,02 0,05 0,09 0,05 0,03 0,05 0, Střední Morava 0,33 0,34 0,32 0,33 0,31 0,03 0,05 0,08 0,03 0,04 0,05 0, Moravskoslezko 0,27 0,30 0,28 0,29 0,24 0,03 0,04 0,06 0,03 0,02 0,03 0, Severozápad 0,17 0,18 0,19 0,18 0,12 0,00 0,03 0,04 0,02 0,01 0,01 0,01 Pramen: European Commission European Regional Innovation Scoreboard (2006 RIS), vlastní úpravy. Patenty 1.3 Zpráva o konkurenceschopnosti (WEF) Ročenka konkurenceschopnosti WEF prezentuje dva souhrnné indexy index globální konkurenceschopnosti (Global Competitiveness Index GCI, nástupce dříve používaného indexu růstové konkurenceschopnosti) 4 a index podnikové konkurenceschopnosti (Business Competitiveness Index BCI). Souhrnný index globální konkurenceschopnosti (podle nově zavedené metodologie X. Sala-i-Martiho) rozlišuje devět klíčových pilířů konkurenceschopnosti, které jsou rozděleny do tří skupin: základní předpoklady, faktory zvyšující efektivnost a inovační faktory. Podle převažujícího významu dané skupiny faktorů jsou odlišeny tři úrovně rozvoje konkurenceschopnosti: tažené výrobními faktory, efektivností a inovacemi (viz box 1). Mezi jednotlivými úrovněmi jsou identifikovány dvě fáze přechodu. Do příslušné úrovně a fáze vývoje konkurenceschopnosti je země zařazena podle výše HDP na obyvatele. Index podnikové konkurenceschopnosti (podle metodologie M. Portera) je rozdělen na složku úrovně rozvoje podnikových operací a strategií a složku kvality podnikového prostředí. Větší váhu má druhý 4 V roce 2004 index sestával z 12 pilířů, souhrn otázek byl však velmi podobný se současnou verzí, proto jsou příslušná data srovnatelná. subindex, který je tvořen podle hodnocení čtyř základních charakteristik mikroekonomického prostředí: faktorové vstupy (efektivnost, kvalita a specializace), poptávka (přítomnost náročných a sofistikovaných spotřebitelů), příbuzná a podpůrná odvětví (dostupnost místních dodavatelů), kontext firemní strategie a rivality (pobídky pro investice a produktivitu v konkurenčním prostředí). Pořadí zemí je založeno na kombinaci veřejně dostupných tvrdých dat a výsledků šetření názorů manažerů. V posledním kole soubor respondentů dosáhl rekordního počtu 11 tisíc a hodnocení zahrnulo 125 zemí. Vedle celkového pořadí zemí jsou zveřejňovány i přehledy nejvýznamnějších slabých a silných stránek na národní úrovni, což umožňuje identifikaci klíčových oblastí vyžadujících zlepšení. Poslední vydání Zprávy o globální konkurenceschopnosti (GCR) zařazuje v roce 2006 na první místo Švýcarsko následované skandinávskými zeměmi (viz tabulka 10). Spojené státy naopak zaznamenaly oproti loňsku propad z prvního na šesté místo. Podle slov ředitele Světového ekonomického fóra, Augusta Lopeze-Clarose, vůdčí pozice Švýcarska a severských zemí ukazuje, že kvalitní instituce a makroekonomický management ve spojení s prvotřídní vzdělanostní úrovní a důrazem na technologie a inovace představují 10

13 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ úspěšnou strategii konkurenceschopnosti ve stále komplexnější globální ekonomice. Dobře rozvinutý institucionální rámec v těchto zemích charakterizuje fungující právní řád, efektivní soudnictví, vysoká transparentnost a zodpovědnost veřejných institucí. Stále významnějším motorem růstu produktivity je vyšší vzdělání a další vzdělávání. Box 1 Fáze vývoje konkurenceschopnosti podle WEF Ve výchozí vývojové fázi konkurenceschopnosti tažené výrobními faktory firmy konkurují zejména cenou, tedy využívají výhody levných vstupů s využitím převzatých technologií. V této fázi je podmínkou konkurenceschopnosti splnění základních předpokladů makroekonomické stability, institucionální kvality a bezpečnosti, technické infrastruktury a kvality lidského kapitálu (zdraví a základního vzdělání). Ve fázi tažené efektivností určuje produktivitu firem zejména kvalita výrobků (nikoli už pouze jejich cena) a efektivní výrobní postupy. Klíčovou kvalitativní charakteristiku konkurenceschopnosti představuje zejména technologická připravenost (kapacita), tj. přístup firem k nejlepším dostupným technologiím, byť převzatým ze zahraničí, a schopnost jejich efektivního využití. Další významné faktory zahrnují efektivnost trhů (produktových, finančních a pracovních) a dostupnost rozvinutého lidského kapitálu. Ve fázi tažené inovacemi, tedy v kvalitativně nejvyšší fázi, nabývá na klíčovém významu pro konkurenční výhodu inovační výkonnost, tedy schopnost vytvářet nové produkty a procesy s využitím nejmodernějších výrobních a organizačních postupů. Firmy konkurují jedinečnými strategiemi založenými na sofistikovaných operacích, jejichž významnou charakteristikou se stává (kvalitativní) rozvoj klastrů (jejich vnitřních a vnějších vazeb). Inovační výkonnost podporují související specifické instituce a pobídky. Švýcarsko se na prvním místě žebříčku umisťuje poprvé díky zdravému institucionálnímu prostředí, vynikající infrastruktuře, efektivním trhům a vysoké úrovni technologické inovačnosti. Dobře rozvinutá je infrastruktura pro výzkum a vývoj, který je štědře financován na podnikové úrovni, silná je ochrana duševního vlastnictví, stabilní a transparentní jsou veřejné instituce. Skandinávské země dlouhodobě zaujímají přední místa. Vykazují rozpočtové přebytky a nižší veřejné zadlužení oproti evropskému průměru. Úsporné fiskální politiky umožňují silné investice do vzdělávání, infrastruktury a široké sítě sociálních služeb. Kvalita institucí je řazena k nejlepším na světě. Tabulka 10: Pořadí konkurenceschopnosti zemí rok 2006 Nejlepší patnáctka a ostatní země EU Švýcarsko (1) Tchaj-wan (13) Portugalsko (34) Finsko (2) Island (14) Lotyšsko (36) Švédsko (3) Izrael (15) Slovensko (37) Dánsko (4) Rakousko (17) Malta (39) Singapur (5) Francie (18) Litva (40) USA (6) Belgie (20) Maďarsko (41) Japonsko (7) Irsko (21) Itálie (42) Německo (8) Lucembursko (22) Kypr (46) Nizozemsko (9) Estonsko (25) Řecko (47) V. Británie (10) Španělsko (28) Polsko (48) Hongkong (11) Česká rep. (29) Rumunsko (68) Norsko (12) Slovinsko (33) Bulharsko (72) Poznámka: Hodnoty ukazují pozice v celkovém souboru zemí. Pramen: WEF(2006). Spojené státy se i nadále vyznačují vynikajícím podnikatelským prostředím, efektivními trhy a pozicí globálního centra technologického rozvoje. Celková konkurenceschopnost je však ohrožována velkými makroekonomickými nerovnováhami, zejména rostoucí úrovní veřejného zadlužení v důsledku opakovaných fiskálních deficitů a vysokými obchodními deficity. Německo a Velká Británie si udržují přední místa, nicméně v jejich zdrojích konkurenceschopnosti se objevují některé rozdíly. Velká Británie exceluje díky vysoké efektivnosti trhů (s nejrozvinutějšími finančními trhy na světě), její pružný trh práce provázený nízkou nezaměstnaností ostře kontrastuje se situací v Německu. To naopak zaujímá lepší pozici v inovačních ukazatelích a sofistikovanosti podnikových aktivit. Obrázek 11: Index globální konkurenceschopnosti v EU FI SE DK DE NL UK AT FR BE EU-15 IE LU EE EU-27 ES CZ SI PT LV SK MT LT HU EU-12 IT CY GR PL RO BG 4,0 4,0 4,9 4,8 4,7 4,6 4,6 4,6 4,6 4,5 4,5 4,5 4,5 4,5 4,4 4,3 4,3 5,8 5,7 5,7 5,6 5,6 5,5 5,3 5,3 5,3 5,2 5,2 5,2 5, ,50 4,00 4,50 5,00 5,50 6,00 Poznámka: Vyšší hodnota = lepší výsledek (max. 7). Pramen: WEF (2004, 2006). Nejkonkurenceschopnějšími asijskými ekonomikami jsou Singapur, Japonsko, Hongkong a Tchaj-wan. Tyto ekonomiky charakterizuje vysoce kvalitní infrastruktura, pružné a efektivní trhy, vysoce vzdělaná pracovní síla a vysoká technologická připravenost a inovační kapacita. V případě Tchaj-wanu a Koreje se však projevuje problém nižší institucionální kvality. Pozice ekonomických obrů Číny a Indie zůstávají zatím slabší. Indie dosahuje výborných výsledků u inovační kapacity, technologického transferu a sofistikovanosti firemních operací. Šíření technologií však zatím brání nízká ekonomická úroveň a slabý rozvoj základních předpokladů konkurenceschopnosti. Pozice Číny se zhoršila a její výkonnost je nevyrovnaná. Vynikající jsou výsledky makroekonomických ukazatelů, přetrvávají však některé strukturální slabiny, zejména u efektivnosti finančních trhů. Nízká ekonomická úroveň a nízká kvalita lidského kapitálu omezují šíření technologií. Výrazně se zhoršila kvalita institucionálního prostředí. 11

14 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Konkurenceschopnost ČR v EU-27 Podle úrovně rozvoje konkurenceschopnosti patří Česká republika do fáze přechodu mezi konkurenceschopností taženou efektivností a inovacemi. V celkovém hodnocení si ČR udržela 29. pozici, což je příznivá zpráva, pokud uvažujeme situaci v ostatních nových členských zemích. Pouze Estonsko (nejlepší pozice z nových členů v EU), Lotyšsko a Malta si polepšily, ostatní nové členské státy ztratily nejvíce Litva, Maďarsko, Kypr a Polsko (vůbec nejhorší pozice mezi členy EU), mírně se zhoršilo Slovinsko a Slovensko. Při srovnání ve skupině nových členských zemí EU se Česká republika pohybuje ve většině pilířů na průměru. Za první ligou s inovačně založenou konkurenceschopností však stále výrazně zaostává, nejvíce právě v kvalitě institucí a inovačnosti. Nové členské země se dlouhodobě potýkají s nízkou kvalitou institucionálního prostředí, korupcí, protěžováním a klientelismem, snadnou ovlivnitelností soudního rozhodování, neúčinnou vymahatelností vlastnických práv a neefektivností dílčích trhů (nadměrná a přitom neefektivní regulace, špatný přístup k financování). V řadě případů je důsledkem nekompetentního makroekonomického managementu a neschopnosti realizace zásadních strukturálních reforem rostoucí fiskální nerovnováha. Srovnání pozice České republiky s Finskem a její vývoj v čase v klíčových pilířích globální konkurenceschopnosti ukazuje obrázek 12. K výraznějšímu zlepšení oproti roku 2004 došlo v ukazateli podnikové sofistikovanosti, inovačnosti a vyšším a dalším vzdělávání. Zhoršilo se naopak (byť pouze mírně) hodnocení makroekonomické stability, infrastruktury a základního lidského kapitálu. Pouze k mírnému zlepšení došlo v oblasti kvality institucí, technologické připravenosti a efektivnosti trhů. Obrázek 12: Skóre pilířů konkurenceschopnosti WEF Inovačnost Podniková sofistikovanost Technologická připravenost Efektivnost trhů Instituce Infrastruktura Makroekonomika Zdraví a základní vzdělání Vyšší a další vzdělávání ČR 2004 ČR 2006 FIN 2006 Pramen: WEF (2004, 2006), vlastní úpravy. Při hodnocení jednotlivých skupin faktorů globální konkurenceschopnosti je nutno rozlišovat výsledné skóre (nejlepší výsledek je 7) a pořadí ze 125 zemí. Česká republika je podle skóre nejlépe hodnocena u základních předpokladů konkurenceschopnosti (zejména kvality lidského kapitálu), což však v celkovém pořadí postačuje pouze na 42. pozici. Lepší umístění (ale horší skóre) je dosaženo u faktorů efektivnosti a inovačnosti (27. pozice). Silné stránky konkurenceschopnosti (pořadí v první desítce) zahrnují zejména kvalitu matematického a technického vzdělání, slabá omezení zahraničního vlastnictví, rozsah technologického transferu zahraničních investic, vybavenost mobilními telefony a dostupnost vědců a techniků. Slabé stránky jsou nejvýraznější v pilířích kvality institucí (60. pozice) a efektivnosti trhů (41. pozice). V případě institucí je jmenováno dvanáct slabých stránek a jediná silná, v případě efektivnosti dokonce třináct slabých oproti pouhým čtyřem silným stránkám. V oblasti podnikové sofistikovanosti nevykazuje ČR ani jedinou výraznější konkurenční výhodu. Podrobnější přehled slabých a silných stránek konkurenceschopnosti České republiky je uveden v následující části (uvedeny jsou ukazatele s hodnotou vyšší nebo horší oproti průměrné pozici). Nejvýznamnější konkurenční výhody ČR Instituce: nízké náklady terorismu pro podnikatele (28) Infrastruktura: kvalita nabídky elektřiny (23), rozvoj železniční infrastruktury (27) Makroekonomika: míra inflace (16), vládní dluh (22) Vyšší a další vzdělávání: kvalita matematického a technického vzdělávání (8), dostupnost výzkumných a vzdělávacích služeb (20) Efektivnost trhů: omezenost zahraničního vlastnictví (6), vztah mezd a produktivity (18), intenzita konkurence (23), obchodní bariéry (23) Technologická připravenost: mobilní telefony (5), zahraniční investice a technologický transfer (10), použití internetu (20), technologická absorpce (26) Sofistikovanost podniků: množství dodavatelů (18), kvalita dodavatelů (22), sofistikovanost výrobních procesů (23), přítomnost hodnotového řetězce (27) Inovačnost: dostupnost vědců a techniků (7), spolupráce univerzit a podnikového výzkumu (26), inovační kapacita (27) Nejvýznamnější konkurenční nevýhody ČR Instituce: zátěž regulace (112), neefektivnost vládních výdajů (96), důvěra v politiky (88), spolehlivost politických služeb (73), ochrana zájmů menšinových akcionářů (71), zneužití veřejných prostředků (69), vlastnická práva (64), protěžování v rozhodnutích vládních úředníků (59), soudní nezávislost (57), účetní a auditorské standardy (51), náklady zločinnosti (49), etické chování firem (48) Infrastruktura: kvalita infrastruktury letecké dopravy (45) Makroekonomika: reálný efektivní směnný kurz (112), vládní deficit (74) Vyšší a další vzdělávání: podíl terciárně studujících (38) Efektivnost trhů: praktiky přijímání a propouštění (103), rozsah a dopad zdanění (89), efektivnost právního rámce (73), časová náročnost zahájení podnikání (68), přístup na akciový trh (68), snadnost získání půjčky (65), dostupnost rizikového kapitálu (60), zdraví bankovního sektoru (58), spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců (54), sofistikovanost finančního trhu (51), odliv mozků (44), pružnost mezd (33) Technologická připravenost: zákony v oblasti ICT (44), technologická připravenost (33) Inovačnost: vládní zakázky technologických produktů (53), ochrana duševního vlastnictví (52), kvalita vědeckých a výzkumných institucí (29). Doplňující hledisko průzkumu WEF představuje pořadí závažnosti podmínek podnikání v jednotlivých zemích. Nejproblémovější faktory podnikání v České republice podle hodnocení respondentů v roce 2006 (ve srovnání s rokem 2006) ukazuje obrázek 13. Nejhůře je hodnocena 12

15 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ míra a systém daňového zatížení, neefektivnost veřejné správy a s ní související korupce. Za podobně problémovou je považována regulace trhu práce a dostupnost financování. V roce 2004 byla za nejzávažnější problém považována neefektivní veřejná správa, dostupnost financování a daňové sazby. Oproti roku 2004 se výrazně zvýšilo nepříznivé hodnocení daňového systému a regulace trhu práce. Obrázek 13: Nejproblémovější faktory podnikání v České republice (% respondentů) za průměrem nových členských zemí je velmi výrazné. Podobně špatně jsou hodnoceny také finanční služby, kde je velkým problémem zejména obtížný přístup firem k rizikovému kapitálu. Oproti poslednímu šetření WEF z roku 2004 došlo v ČR k mírnému zlepšení situace (viz obrázek 14). V případě hodnocení podnikového prostředí ale došlo ke zhoršení již tak špatné situace, v ostatních oblastech je vývoj pozitivnější. V porovnání s Finskem je zaostávání nadále velmi výrazně, především v inovační výkonnosti a VaV, kde je však Finsko hodnoceno nejlépe v rámci celé Evropské unie. Daňový systém Daňové sazby Obrázek 14: Hodnocení Lisabonské strategie Informační společnost 7 Neefektivní veřejná správa 12 Udržitelný rozvoj Inovace, VaV Dostupnost financování Regulace trhu práce Soc. začlenění 1 Liberalizace Korupce 11 Pramen: WEF (2004, 2006), vlastní úpravy. Podnikové prostředí Síťová odvětví Lisbon Review Světové ekonomické fórum od roku 2002 sleduje plnění Lisabonské strategie v rámci dokumentu Lisbon Review, který vychází ve dvouleté periodicitě. Vychází ze stejné metodiky jako Zpráva o konkurenceschopnosti. Sledovány jsou jak celková skóre, tak hodnocení osmi klíčových oblastí (v některých případech dále členěných): informační společnost, inovace a výzkum a vývoj, liberalizace, síťová odvětví, finanční služby, podnikové prostředí, sociální koheze a udržitelný rozvoj. Šetření v současnosti pokrývá všechny členské státy EU, kandidátské a potenciálně kandidátské země, USA a pět asijských ekonomik. Tabulka 11: Hodnocení Lisabonské strategie (2006) CZ FI EU-12 EU-15 EU-27 Informační společnost 4,10 5,41 4,02 4,83 4,47 Inovace, výzkum a výv. 3,85 5,90 3,56 4,62 4,15 Liberalizace 4,96 5,58 4,37 5,19 4,83 Síťová odvětví 5,16 5,93 4,59 5,76 5,24 Efektiv. a int. fin. služby 4,84 6,29 4,84 5,99 5,48 Podnikové prostředí 3,99 5,24 4,14 4,82 4,51 Sociální začlenění 4,44 5,35 3,95 4,60 4,31 Udržitelný rozvoj 4,90 6,23 4,22 5,47 4,91 Celkem 4,53 5,74 4,21 5,16 4,74 Pramen: WEF (2006). Česká republika podle posledního šetření Lisbon Review (viz tabulka 11) v průměru nadále zaostává za EU-15, ale i EU-27. Relativně dobře si však stojí v ukazatelích liberalizace, sítových odvětví, sociálního začlenění a udržitelného rozvoje, naopak velmi zaostává v kvalitě podnikového prostředí, inovacích a VaV, rovněž tak v efektivnosti a integrovanosti finančních služeb. Alarmující je především hodnocení podnikového prostředí, které je v tomto šetření zaměřeno především na situaci začínajících firem a administrativní bariéry, jimž musí čelit. V pořadí podle tohoto ukazatele se ČR umístila až na 21. pozici a její zaostávání i Finanční služby ČR 2004 ČR 2006 FIN 2006 Pramen: WEF (2004, 2006), vlastní úpravy. 1.4 Ročenka konkurenceschopnosti (IMD) Alternativu k hodnocení WEF představuje Ročenka světové konkurenceschopnosti (World Competitiveness Yearbook) publikovaná Mezinárodním institutem pro rozvoj managementu v Lausanne (IMD). Cílem je analyzovat a seřadit země podle jejich schopnosti vytvářet a udržovat prostředí, které podporuje podnikovou konkurenceschopnost, neboť právě mikroekonomická úroveň je považována za klíčový zdroj tvorby bohatství. Sledovány jsou čtyři základní faktory: ekonomická výkonnost, efektivnost vlády, efektivnost podniků a infrastruktura. Dále se každý faktor člení na pět subfaktorů. Metodologicky se hodnoty v IMD získávají kombinací tvrdých a měkkých dat, přičemž výrazně významnější je oproti publikaci WEF úloha tvrdých dat. Souhrnné výsledky za poslední rok pro členské země EU ukazuje obrázek 15. Hodnocení v roce 2007 zahrnuje 55 zemí a 323 kritérií rozdělených podle čtyř hledisek: ekonomická výkonnost (makro hodnocení domácí ekonomiky, mezinárodního obchodu, mezinárodních investic, zaměstnanosti a cenového vývoje), efektivnost vlády (vliv vládních politik na konkurenceschopnost v oblasti veřejných financí, fiskální politiky, institucionálního rámce, podnikové legislativy a společenského rámce), efektivnost firem (vliv národního prostředí na podnikovou inovačnost, ziskovost a odpovědnost podle ukazatelů produktivity a efektivnosti, trhu práce, financí, manažerských praktik, postojů a hodnot), infrastruktura (míra uspokojení firemních potřeb v oblasti základní infrastruktury, technologií, vědy, zdravotnictví, životního prostředí a vzdělávání). Zdrojem informací jsou ze dvou třetin tvrdá 13

16 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ data a z jedné třetiny výsledky šetření názorů řídících pracovníků působících ve sledovaných zemích. Obrázek 15: Skóre světové konkurenceschopnosti (2007) DK NL SE AT IE DE FI UK EE BE FR ES LT CZ SK HU GR PT SI BG IT RO PL Pramen: IMD (2007). Zajímavé je srovnání s výsledky konkurenční Zprávy o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra. Výsledky jsou v řadě zemí značně odlišné. USA zde zaujímají až 6. místo, na prvním místě je Švýcarsko (paradoxně domovská země IMD) následované trojicí skandinávských zemí (Finsko, Švédsko, Dánsko) a Singapurem. Hodnocení Finska vychází v pojetí WEF výrazně lépe, Lucemburska naopak hůře než u IMD. U ostatních zemí v první patnáctce, resp. u členských zemí EU, nejsou rozdíly mezi oběma ročenkami příliš výrazné i přes proklamované odlišnosti v metodice hodnocení (liší se např. poměr zastoupení tvrdých a měkkých dat). Tabulka 12: Pořadí konkurenceschopnosti zemí (2007) Nejlepší patnáctka a ostatní země EU USA (1) Austrálie (12) Litva (31) Singapur (2) Norsko (13) Česká rep. (32) Hongkong (3) Irsko (14) Slovensko (34) Lucembursko (4) Čína (15) Maďarsko (35) Dánsko (5) Německo (16) Řecko (36) Švýcarsko (6) Finsko (17) Portugalsko (39) Island (7) V. Británie (20) Slovinsko (40) Nizozemsko (8) Estonsko (22) Bulharsko (41) Švédsko (9) Belgie (25) Itálie (42) Kanada (10) Francie (28) Rumunsko (44) Rakousko (11) Španělsko (30) Polsko (52) Poznámka: Hodnoty ukazují pozice v celkovém souboru zemí. Pramen: IMD (2007). 92 Novinkou ročenky je vývoj konkurenceschopnosti zemí v čase podle průměrného ročního tempa růstu v uplynulé dekádě. Z tohoto tempa je vyjádřena schopnost dohánění vůdčí ekonomiky, kterou jsou Spojené státy (nebo naopak oslabování výchozí pozice). Ve srovnání s předchozím rokem se pozice České republiky kupodivu zhoršila, a to z 28. (dosud nejlepší výsledek) na 32. místo. Z nových členských zemí je příznivěji hodnoceno Estonsko (22) a dokonce i čerstvě zařazená Litva (31), ostatní nováčci jsou za námi (Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Bulharsko, Rumunsko a Polsko). Při pohledu zpět vývoj hodnocení konkurenceschopnosti ČR v poslední dekádě zaznamenává soustavný pokles od roku 1997 (33. místo) až do roku 2000 (40. místo). Potom dochází k postupnému zlepšení až na 29. pozici v roce 2002, následně k opětnému oslabení kombinovanému s (bohužel pouze) přechodným zlepšením v roce V průměrném hodnocení vývoje konkurenceschopnosti po roce 1997 se ČR sice řadí k zemím, které úspěšně dohánějí světovou jedničku USA, ale celkový posun za celou dekádu (tj. mezi rokem 1997 a 2007) činí pouze 1 místo (!). Oproti roku 2003 (i proti roku 2006) se výrazně zhoršilo zejména hodnocení složky vlády, o mnoho lépe si však nevedou ani podniky (viz tabulka 13). Jinými slovy, ČR zatím neprokazuje soustavnější a výrazný tah na branku. Jako by zlepšená očekávání vyvolaná příznivějším ekonomickým vývojem zůstala nenaplněna. Tabulka 13: Vývoj konkurenceschopnosti ČR a jejích složek Ekonomika Vláda Podniky Infrastruktura Celkem Poznámka: Hodnoty ukazují pozice ČR v celkovém souboru zemí. Pramen: IMD (2007). Pravděpodobným důvodem kolísání konkurenceschopnosti po roce 2000 však může být i změna jejích zdrojů, jak ukazuje podrobnější identifikace nejvýznamnějších silných a slabých stránek ve vývoji v čase. Vhodné je přitom rozlišovat mezi ukazateli založenými na tvrdých a na měkkých datech horší je většinou hodnocení ve druhém případě. Tzv. krajina konkurenceschopnosti ukazuje dílčí kritéria podrobně (viz obrázek 16). Výrazně příznivěji je v roce 2007 oproti předchozímu roku hodnoceno zejména hledisko produktivity a efektivnosti, které se také soustavně zlepšuje v čase. Z větší části jde o tvrdá data celkové a sektorové produktivity (úrovně a reálného růstu), kterou lze považovat i za výsledek zlepšování konkurenční pozice v užším slova smyslu. Poměrně příznivě je hodnocen i trh práce, v jeho případě však došlo ke zhoršení oproti loňskému roku. Toto zhoršení vyplynulo zejména z průzkumu expertních názorů, tj. zahrnuje měkká data a v jejich rámci kvalitativní charakteristiky pracovní síly (pokles dostupnosti specifických, resp. vysokých kvalifikací a nedostatečná podpora jejich rozvoje ze strany podniků). Uvedený vývoj expertních hodnocení může odrážet rostoucí kvalifikační nároky ekonomických aktivit, které jsou stále obtížněji uspokojovány nabídkou domácího trhu práce. 14

17 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Obrázek 16: Dílčí ukazatele konkurenceschopnosti ČR rok 2007 (srovnání s rokem 2004) Domácí ekonomika Mezinárodní obchod Mezinárodní investice Zaměstnanost Ceny Veřejné finance Fiskální politika Institucionální rámec Podniková legislativa Společenský rámec Produktivita a efektivn. Trh práce Finance Manažerské praktiky Postoje a hodnoty Základní infrastruktura Technologická infrastr. Vědecká infrastr. Zdraví a životní prostř. Vzdělání Ekonomika Vláda 13 (34) Podniky 15 (22) Infrastruktura 29 (40) 29 (33) 30 (7) 30 (51) 27 (19) 32 (45) 36 (22) 38 (40) 35 (51) 35 (30) 40 (42) 39 (50) 28 (35) 30 (43) 28 (39) 35 (38) 44 (55) 41 (50) Poznámka: Pozice v závorce rok Pramen: IMD (2004, 2007). V případě ukazatelů, které hodnotí výkonnost ekonomiky (makro prostředí), došlo ke zhoršení zejména u mezinárodního obchodu a investic, přičemž toto zhoršení má spíše relativní charakter tj. ostatní země se zlepšují výrazněji. Oslabení pozice ČR v mezinárodní soutěži o obchodní a investiční toky může signalizovat právě nedostatečné přesměrování konkurenceschopnosti od vyčerpávající se nákladové výhody. Problémy neefektivnosti vládních politik je už možno považovat v České republice za chronické. Nicméně i v tomto případě dochází k výraznému zhoršení především u institucionálního a společenského rámce hodnoceného převážně měkkými daty. 5 Ukazatele infrastruktury se v průměru jen mírně zhoršily. Velmi příznivá je nabídka základní infrastruktury, což však k rozvoji kvalitativně založené konkurenční výhody nestačí. Alarmující je zejména velmi špatné hodnocení vzdělávání, jen mírně lepší je hodnocení technologické a vědecké infrastruktury. Ve srovnání s rokem 2004 došlo ke zlepšení téměř ve všech sledovaných ukazatelích, mnohdy velmi výraznému. Výjimku představuje význam zahraničních investic, vývoj cen, kvalita společenského rámce a trh práce. K nejvýraznějšímu zlepšení došlo v oblasti veřejných financí, produktivitě a efektivnosti a kvalitě vědecké infrastruktury. Silné a slabé stránky konkurenceschopnosti ČR podle IMD Slabé a silné stránky konkurenceschopnosti ČR v souboru srovnávaných zemí jsou stanoveny na základě pořadí dílčích ukazatelů a jejich zlepšení či zhoršení v čase. 5 Zajímavé je srovnání pozice výkonnosti ekonomiky a efektivnosti vlády, na které upozorňuje Stephan Garelli (člen autorského týmu ročenky IMD). Výrazně horší pozice vlády ukazuje na škodlivý dopad jejích politik na konkurenceschopnost ekonomiky. To je případ většiny jihoamerických zemí a bohužel právě i České republiky. V případě makroekonomické výkonnosti je silnou stránkou zejména vnější otevřenost vůči obchodním tokům, naopak slabinou je vnější nerovnováha a také nízký vývoz komerčních služeb (což odráží skutečnost, že tradiční konkurenční výhoda čerpá převážně ze zpracovatelského průmyslu). U vládní politiky jsou příznivě hodnoceny investiční pobídky, náklady kapitálu a krátkodobé úrokové sazby, oproti tomu (dlouhodobě) nepříznivé je hodnocení relativní výše dotací soukromých i veřejných podniků (podle posledních údajů se tento podíl výrazně snížil), odvodů zaměstnavatelů, demotivující pracovní legislativy a vysokého deficitu veřejných rozpočtů. Efektivnost podnikové sféry je podpořena nízkými jednotkovými pracovními náklady ve zpracovatelském průmyslu a přitažlivostí pro vysoce kvalifikované zahraniční pracovníky (v řídících pozicích). Slabou stránku představuje nedostatečné zavádění etických praktik ve firmách a nízké využití akciových trhů jako zdroje podnikového financování. V případě infrastruktury jsou příznivě hodnoceny základní charakteristiky zdravotního stavu populace, energetické nabídky a hustoty využívání mobilních telefonů. Oproti tomu slabinou jsou kvalitativně náročnější předpoklady konkurenceschopnosti jako výdaje na vzdělávání, terciární vzdělanostní úroveň populace a podpora technologického rozvoje. Vykázaný velký nárůst počtu pracovníků ve výzkumu a vývoji je způsoben převážně změnou metodiky přepočtu na tzv. ekvivalenty plných úvazků a nikoli skutečným zvýšením výzkumných kapacit. Výraznější zhoršení vykazuje hodnocení adekvátnosti vzdělávacího systému potřebám konkurenceschopné ekonomiky v kombinaci s nedostatečnou nabídkou technických kvalifikací. Z dílčích ukazatelů hodnocení konkurenceschopnosti v ročence IMD lze v souhrnu konstatovat, že vykazované zhoršení oproti loňskému roku při současně příznivých růstových výsledcích domácí ekonomiky naznačuje vyčerpávání stávajících zdrojů konkurenční výhody. Zejména expertní šetření odrážejí rostoucí nedostatek nabídky vyšších kvalifikací při soustavně podprůměrných výdajích na vzdělávání a nedostatečné pozornosti věnované rozvoji lidských zdrojů v samotných podnicích. Objektivně nedostatečný rozvoj domácích výzkumných a technologických kapacit zatím není řazen k výraznějším problémům. Je tedy zřejmé, že přejímání zahraničních technologií je dosud považováno za dostatečné při překonávání technologické mezery (technologie jsou dle potřeby dováženy a přizpůsobovány lokálním potřebám). Nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů i podrozvinutost vzdělávací infrastruktury jsou však pociťovány jako rostoucí problém (lidské zdroje nelze oproti technologiím ve větší míře importovat, musí být dostupné na místě). Výrazné zhoršení subjektivního hodnocení efektivnosti vládní politiky lze zčásti nepochybně připsat problémům při řešení povolební situace a tím i dalšímu odkládání systémových (strukturálních) reforem. Na hodnocení úspěšnosti politiky nové vlády si tak budeme muset nejspíše počkat až do následující ročenky. Výzvy v této oblasti pro Českou republiku formulované opětovně v letošní ročence IMD zahrnují především právě reformu fiskální a daňové politiky, zdravotního, sociálního a důchodového systému, zlepšení právního rámce a státní administrativy, zefektivnění formulace vládních politik a zákonů, snížení byrokracie a zvýšení transparentnosti. 15

18 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Tabulka 1A: Hodnoty ukazatelů KAM (poslední dostupný rok) Česká republika Finsko skutečné normal. skutečné normal. Ekonomická Roční růst HDP (%), ,6 5,38 2,3 3,08 výkonnost HDP na obyvatele (běžné USD PPP), , ,31 HDP (USD, mld., b.c.), , ,93 Index lidského rozvoje, ,88 4,44 0,95 7,96 Rating rizika, 09/ / ,8 3,92 87,5 9,02 Míra nezaměstnanosti (% pracovní síly), ,3 3,60 8,9 3,40 Zaměstnanost v průmyslu (%), ,7 9,80 26,3 5,10 Zaměstnanost ve službách (%), ,8 1,57 68,2 5,69 Ekonomický Tvorba hrubého kapitálu v % HDP, ,2 9,04 19,3 2,31 režim Obchod v % HDP, ,8 8,11 68,7 2,45 Celní a necelní překážky obchodu (0 5), ,0 3,89 2,0 3,89 Ochrana duševního vlastnictví (1 7), ,9 2,08 6,4 9,43 Zdraví bankovního sektoru (1 7), ,6 2,45 6,6 6,79 Vývoz zboží a služeb v % HDP, ,2 8,04 37,1 3,14 Rozpětí úrokových sazeb, ,7 3,83 3,3 7,23 Intenzita lokální konkurence (1 7), ,5 5,58 5,7 7,12 Domácí úvěry soukromého sektoru v % HDP, ,6 2,41 76,1 5,00 Náklady registrace firmy v % HND na obyvatele, ,9 3,33 1,1 7,92 Počet dnů nutných k zahájení podnikání, ,0 5,00 14,0 6,88 Náklady vynucení smlouvy (% dluhu), ,1 4,17 5,9 9,17 Kvalita Kvalita regulace, ,04 4,44 1,74 9,26 správy Kvalita prvního řádu, ,70 3,52 1,96 8,89 Výkonnost vlády, ,94 3,89 2,07 9,26 Demokracie a zodpovědnost, ,01 4,63 1,49 9,63 Politická stabilita, ,69 4,81 1,48 9,63 Kontrola korupce, ,42 2,78 2,39 9,63 Svoboda tisku (1 100), ,19 9 9,63 Inovační Odlivy PZI v % HDP, ,27 2,08 6,12 8,11 systém Přílivy PZI v % HDP, ,25 7,78 4,20 6,30 Výdaje na licenční poplatky (USD mil.), ,0 3,62 805,2 5,53 Výdaje na licenční poplatky (USD/obyv.), ,9 2,77 154,9 8,30 Příjmy z licenčních poplatků (USD mil.), ,8 4,47 849,9 7,66 Příjmy z licenčních poplatků (USD/obyv.), ,6 3,62 163,4 8,72 Míra studujících technických a přírodovědných oborů (%), ,0 7,95 38,3 9,32 Počet výzkumníků, , ,35 Počet výzkumníků/mil. obyv., , ,80 Celkové výdaje na výzkum a vývoj, v % HDP, ,28 5,42 3,51 9,38 Zpracovatelský obchod v % HDP, ,7 8,87 46,9 4,72 Spolupráce mezi univerzitami a podniky (1 7), ,0 5,66 5,5 9,25 Články ve vědeckých a technických časopisech, ,0 5, ,0 6,67 Články ve věd. a technických časopisech/mil. obyv., ,2 5, ,4 9,26 Dostupnost rizikového kapitálu (1 7), ,2 1,51 5,4 9,25 Patenty udělené USPTO, průměr ,0 4,63 854,8 7,41 Patenty udělené USPTO/mil. obyv., průměr ,04 4,63 164,38 9,07 High-tech vývozy v % zpracovatelských vývozů, ,9 4,72 20,9 7,17 Výdaje soukromého sektoru na výzkum a vývoj (1 7), ,0 5,28 5,5 8,87 Absorpce technologií na podnikové úrovni (1 7), ,4 5,66 6,0 8,49 Přítomnost hodnotového řetězce (1 7), ,8 5,28 6,0 7,74 Lidské Míra gramotnosti (% věkové skupiny 15+), ,0 6,11 100,0 6,11 zdroje Průměrná délka vzdělávání v počtu let, ,48 6,74 9,99 7,83 Míra studujících na středních školách, ,7 3,65 109,4 7,88 Míra studujících na vysokých školách, ,2 3,85 89,5 9,81 Očekávaná délka života při narození, ,7 3,70 78,7 5,93 Přístup k internetu na školách (1 7), ,3 5,09 6,4 9,25 Veřejné výdaje na vzdělávání v % HDP, ,6 3,14 6,5 7,84 Odborní a techničtí pracovníci v % pracovní síly, ,3 8,20 33,2 8,80 Výsledky 15letých v matematice, , ,86 Výsledky 15letých v přírodních vědách, , ,55 Kvalita přírodovědného a matem. vzdělávání (1 7), ,7 8,68 6,1 9,43 Rozsah vzdělávání pracovníků (1 7), ,7 5,09 5,6 8,30 Kvalita manažerských škol (1 7), ,8 4,34 5,7 8,30 Únik mozků (1 7), ,8 3,40 5,4 8,30 Rovnost Index rovnosti mužů a žen v lidském rozvoji, ,88 4,51 0,94 7,45 pohlaví Ženy jako pracovní síla (% celkové pracovní síly), ,2 5,19 47,8 9,07 Poslanecká místa žen (% celkového počtu), ,7 3,77 37,5 9,25 Míra studujících na SŠ u žen (% hrubé míry), ,4 3,85 112,1 8,08 Míra studujících na VŠ u žen (% hrubé míry), ,3 3,73 97,8 9,41 Informační Počet telefonů na 1000 obyvatel, , ,22 a komunikační Telefonní linky na 1000 obyvatel, ,7 3,70 452,9 5,74 technologie Mobilní telefony na 1000 obyvatel, ,3 9,07 954,1 7,41 Počítače na 1000 obyvatel, ,8 4,26 481,1 6,30 Kapacita internetového připojení (bity na osobu), ,5 5, ,0 7,25 Uživatelé internetu na 1000 obyvatel, ,8 5,56 628,5 8,52 Dostupnost služeb e-government (1 7), ,9 1,73 5,3 7,88 Využití internetu v podnicích (1 7), ,0 6,04 5,4 7,17 Výdaje na ICT v % HDP, ,24 7,00 6,86 6,00 Pramen: KAM, World Bank (2006). 16

19 KONKURENCESCHOPNOST KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Tabulka 2A: Znalostně založená konkurenceschopnost a její složky (KAM) Pořadí Změna Znal. ekonomika Znalosti Ekonom. režim Inovace Lidské zdroje Infor., kom DK 9,08 9,23 9,27 9,37 8,54 8,82 9,25 9,42 9,01 9,20 9,53 9, SE 9,13 9,22 9,44 9,49 8,23 8,41 9,66 9,72 9,01 8,98 9,63 9, FI 9,21 9,12 9,45 9,24 8,46 8,79 9,56 9,71 9,15 9,16 9,66 8, NL 8,87 8,73 8,97 8,80 8,56 8,51 8,67 8,63 9,12 8,67 9,14 9, UK 8,84 8,67 8,93 8,77 8,56 8,36 8,74 8,62 9,12 8,44 8,94 9, DE 8,63 8,48 8,73 8,57 8,36 8,19 8,82 8,80 8,67 8,07 8,68 8, AT 8,71 8,39 8,59 8,34 9,06 8,51 8,41 8,48 8,75 8,07 8,60 8, BE 8,51 8,28 8,69 8,38 7,98 7,98 8,50 8,52 9,30 8,65 8,28 7, IE 8,23 8,27 8,19 8,24 8,33 8,36 7,70 8,10 8,61 8,54 8,26 8, LU 8,08 8,21 7,98 8,00 8,38 8,84 8,59 8,51 6,16 6,11 9,19 9, FR 8,52 8,21 8,75 8,34 7,83 7,81 8,66 8,46 8,96 8,44 8,62 8, EE 7,82 8,13 7,76 8,22 8,02 7,86 7,23 7,58 7,97 8,32 8,08 8, SI 7,21 8,04 7,89 8,28 5,20 7,33 7,79 8,04 7,63 8,56 8,24 8, ES 7,93 7,93 7,76 7,95 8,45 7,88 7,34 7,75 8,40 8,41 7,55 7, IT 7,61 7,66 7,73 7,85 7,25 7,07 7,53 7,14 7,77 7,84 7,88 8, CZ 7,41 7,57 7,10 7,64 8,33 7,35 6,62 7,34 7,20 7,55 7,49 8, LT 6,05 7,39 6,36 7,45 5,11 7,23 6,20 6,88 7,15 8,30 5,74 7, PT 7,39 7,29 7,21 7,11 7,93 7,81 6,48 7,14 7,30 6,84 7,84 7, HU 6,78 7,28 7,09 7,25 5,84 7,40 6,84 7,10 7,35 7,60 7,07 7, LV 5,81 7,18 5,83 7,23 5,75 7,02 3,98 6,20 7,23 8,33 6,30 7, GR 7,29 7,11 7,30 7,10 7,27 7,15 6,78 6,95 7,54 7,52 7,57 6, SK 6,80 7,10 6,81 7,08 6,79 7,15 6,66 6,84 6,81 6,85 6,95 7, CY 6,48 7,10 6,46 6,85 6,55 7,83 5,95 6,32 5,82 6,50 7,61 7, PL 6,48 7,04 6,99 7,11 4,92 6,82 6,49 6,44 7,99 8,08 6,51 6, BG 6,31 6,13 6,68 6,58 5,17 4,79 6,75 6,12 7,01 7,41 6,29 6, RO 5,34 5,37 5,45 5,72 5,02 4,31 5,39 5,17 5,87 5,94 5,08 6,05 Staré členské země EU-15 8,40 8,32 8,47 8,37 8,21 8,17 8,31 8,40 8,46 8,20 8,62 8,52 Nové členské země EU-12 6,59 7,12 6,77 7,22 6,06 6,83 6,35 6,73 7,09 7,59 6,85 7,34 Průměr EU celkem EU-27 7,64 7,81 7,75 7,88 7,30 7,60 7,48 7,69 7,88 7,94 7,87 8,02 Poznámka: Země jsou seřazeny sestupně podle pořadí indexu znalostní ekonomiky v roce Nové členské země EU bez Malty. Pramen: KAM, World Bank Tabulka 3A: Dílčí ukazatele EIS (poslední dostupný rok) Hnací síly inovací Noví absolventi technických a přírodovědných oborů (v populace 20 29) 7,4 17,4 % populace s terciárním vzděláním 13,1 34,6 Penetrace širokopásmového internetu (v %) 4,3 18,7 Participace na celoživotním učení (v % populace 25 64) 5,9 24,8 % populace s min. SŠ vzděláním 90,3 84,8 Tvorba znalostí Veřejné výdaje na VaV (v % HDP) 0,50 0,99 Podnikové výdaje na VaV (v % HDP) 0,92 2,46 Podíl VaV v medium high-tech a high-tech na celkovém VaV ve zpracovat. průmyslu (v %) 85,4 86,4 Firmy získávající veřejnou podporu pro inovace (v %) 6,1 15,2 Inovace a podnikání Podíl inovujících malých a středních firmy (v %) 23,3 23,8 Spolupracující inovující malé a střední firmy (v % malých a středních firem) 12,9 17,3 Výdaje na inovace (v % tržeb) 2,15 2,5 Rizikový kapitál počáteční fáze (v % HDP) 0,000 0,036 Výdaje na ICT (v % HDP) 6,6 7,0 Malé a střední firmy zavádějící organizační inovace (v % malých a středních firem) 35,0 47,0 Aplikace inovací Zaměstnanost v high-tech službách (v % pracovní síly) 3,10 4,51 Podíl high-tech výrobků na celkovém exportu (v %) 13,7 17,8 Tržby z produkce nové pro trh (v % celkových tržeb) 7,7 9,7 Tržby z produkce nové pro firmu, ale nikoliv pro trh (v % celkových tržeb) 7,8.. Zaměstnanost v medium high-tech a high-tech zprac. průmyslu (v % celkové pracovní síly) 9,42 6,76 Duševní vlastnictví Nové patenty EPO (na mil. obyv.) 15,9 305,6 Nové patenty USPTO (na mil. obyv.) 4,3 104,6 Nové triádní patenty (na mil. obyv.) 1,5 101,7 Nové známky Společenství (na mil. obyv.) 25,7 106,8 Nové průmyslové vzory (na mil. obyv.) 40,9 95,5 Pramen: European Commission European Innovation Scoreboard 2006, vlastní úpravy. ČR FIN 17

20 KONKURENCESCHOPNOST ČR KOMPLEXNÍ HODNOCENÍ Tabulka 4A: Souhrnný ukazatel inovační výkonnosti a jeho změna EIS ( ) Pořadí Změna Změna SE 0,76 0,76 0,75 0,73 0,73-0, FI 0,71 0,70 0,70 0,68 0,68-0, DK 0,62 0,61 0,61 0,63 0,63 0, DE 0,60 0,60 0,60 0,60 0,59-0, LU 0,46 0,46 0,47 0,53 0,54 0, UK 0,56 0,56 0,55 0,54 0,53-0, NL 0,49 0,50 0,51 0,49 0,49-0, FR 0,51 0,50 0,50 0,48 0,48-0, AT 0,47 0,48 0,48 0,48 0,48 0, BE 0,51 0,51 0,51 0,49 0,48-0, IE 0,50 0,49 0,48 0,48 0,48-0, SI 0,32 0,33 0,34 0,34 0,35 0, CZ 0,31 0,31 0,31 0,33 0,34 0, EE 0,35 0,34 0,33 0,34 0,34-0, IT 0,34 0,34 0,34 0,34 0,34 0, ES 0,31 0,31 0,31 0,31 0,31 0, CY 0,25 0,27 0,26 0,30 0,30 0, MT 0,29 0,30 0,31 0,29 0,30 0, LT 0,25 0,25 0,25 0,24 0,27 0, HU 0,26 0,26 0,27 0,25 0,26-0, SK 0,24 0,24 0,23 0,22 0,23-0, PT 0,22 0,23 0,22 0,23 0,23 0, LV 0,19 0,20 0,20 0,22 0,22 0, PL 0,20 0,20 0,21 0,21 0,22 0, EL 0,21 0,21 0,21 0,22 0,22 0, BG 0,20 0,20 0,20 0,21 0,21 0, RO 0,15 0,16 0,17 0,18 0,19 0,04 Staré členské země EU-15 0,47 0,47 0,47 0,47 0,47-0,01 Nové členské země EU-12 0,25 0,25 0,25 0,26 0,27 0,02 Průměr EU celkem EU-27 0,38 0,38 0,38 0,38 0,39 0,00 Pramen: European Commission European Innovation Scoreboard 2006, vlastní úpravy. Tabulka 5A: Hodnocení Lisabonské strategie podle WEF (2006) Celkem Informační společnost Inovace, výzkum a výv. Liberalizace Síťová odvětví Efekt.a integr. fin. služby Podnikové prostředí Sociální začlenění Belgie 5,15 4,44 4,67 5,25 5,84 5,91 4,77 4,83 5,47 Bulharsko 3,31 3,09 2,92 3,49 3,86 3,80 3,43 2,87 3,00 Česká republika 4,53 4,10 3,85 4,96 5,16 4,84 3,99 4,44 4,90 Dánsko 5,76 5,53 5,15 5,58 6,24 6,28 5,63 5,49 6,17 Estonsko 4,93 5,49 4,06 4,98 5,01 5,72 5,10 4,37 4,69 Finsko 5,74 5,41 5,90 5,58 5,93 6,29 5,24 5,35 6,23 Francie 5,21 4,91 4,66 5,17 6,18 6,19 4,87 4,25 5,44 Irsko 5,09 4,55 4,47 5,34 4,95 6,13 5,35 4,82 5,10 Itálie 4,17 4,06 3,73 4,29 4,82 4,80 3,71 3,54 4,40 Kypr 4,28 3,90 3,30 4,46 5,02 5,12 4,25 4,30 3,86 Litva 4,31 3,97 3,69 4,18 4,86 4,96 4,57 3,95 4,26 Lotyšsko 4,25 3,76 3,63 4,32 4,57 4,79 4,78 3,87 4,29 Lucembursko 5,29 5,05 3,96 5,26 6,16 6,14 4,91 5,05 5,82 Maďarsko 4,40 3,74 3,92 4,55 4,80 5,22 4,18 4,16 4,61 Malta 4,38 5,22 3,23 4,46 4,64 5,44 3,83 4,35 3,84 Německo 5,53 4,98 5,31 5,71 6,38 6,39 4,69 4,53 6,23 Nizozemsko 5,59 5,63 4,82 5,62 6,01 6,23 5,48 5,06 5,87 Polsko 3,76 3,32 3,57 4,02 3,86 4,23 3,60 3,41 4,10 Portugalsko 4,64 4,06 3,81 4,74 5,37 5,66 4,50 4,10 4,90 Rakousko 5,30 5,24 4,55 5,35 5,87 6,15 4,43 4,75 6,09 Rumunsko 3,59 3,21 3,17 3,89 3,51 4,19 3,81 3,62 3,33 Řecko 4,19 3,17 3,77 4,32 5,09 5,27 4,14 3,79 3,98 Slovensko 4,38 3,97 3,44 4,82 4,76 4,84 4,33 4,09 4,76 Slovinsko 4,44 4,50 3,96 4,30 5,07 4,88 3,76 4,02 5,00 Španělsko 4,49 3,93 3,89 4,62 5,41 5,65 4,33 3,63 4,48 Švédsko 5,74 5,93 5,73 5,43 6,14 6,36 5,07 5,09 6,15 Velká Británie 5,50 5,61 4,82 5,59 5,97 6,47 5,13 4,74 5,69 EU-15 5,16 4,83 4,62 5,19 5,76 5,99 4,82 4,60 5,47 EU-12 4,21 4,02 3,56 4,37 4,59 4,84 4,14 3,95 4,22 EU-27 4,74 4,47 4,15 4,83 5,24 5,48 4,51 4,31 4,91 Pramen: WEF(2006). Udržitelný rozvoj 18