SCIENTIFIC INFORMATION

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "SCIENTIFIC INFORMATION"

Transkript

1 SCIENTIFIC INFORMATION Svìtový potravinový problém World food problem V. JENÍÈEK Èeská zemìdìlská univerzita, Praha, Èeská republika Svìtový potravinový problém je obecnì považován za jeden z nejvýznamnìjších problémù souèasného svìta. Ve své podstatì pøedstavuje velmi široký komplex ekonomických, sociálních, demografických, technologických a politických aspektù výroby, rozdìlování, smìny a spotøeby potravin. Potravinový problém je zdrojem napìtí a pøedstavuje vážnou hrozbu dalšímu rozvoji spoleènosti. Již v polovinì 70. let, kdy na svìtì žily 4 miliardy obyvatel, se pøedpokládalo, že je možné uživit dvacetimiliardovou svìtovou populaci. Pøestože dnes v globálním mìøítku lze vyrobit dostatek potravin pro celou šestimiliardovou populaci, existují rozsáhlé oblasti hladu a podvýživy. Lze tedy usoudit, že výskyt hladu zdaleka nesouvisí pouze s hojností potravin ve svìtì. Napøíklad Indie, pùvodnì zemì závislá na dovozech potravin, se díky zelené revoluci stala èistým exportérem potravin. V této zemi tedy existuje relativní pøebytek potravin. To však ještì neznamená konec hladu. Lidé trpící hladem jsou totiž chudí a nemohou si dovolit koupit potraviny, které jsou k dispozici. Hlad je tedy základním projevem chudoby. U potravinového problému lze pozorovat dva základní a protichùdné projevy. Jedním z nich je obecný nedostatek potravin, který postihuje velkou èást obyvatelstva. Tito lidé trpí hladomorem, podvýživou a s tím spojenými nemocemi. Tento jev je charakteristický pøedevším pro rozvojové zemì. Na druhé stranì existuje nadmìrný pøíjem potravin a nevhodné složení potravy, které se projevuje otylostí a má za následek mnohé civilizaèní choroby. Tyto projevy jsou typické zejména pro rozvinuté zemì. Na rozdíl od prvního projevu, nelze o tomto øíci, že se jedná o globální problém a že je tøeba jej øešit na celosvìtové úrovni. Úsilí o øešení potravinového problému, tj. dosažení biologicky pøimìøené úrovnì výživy, musí vycházet ze souèasné svìtové potravinové situace: Rozvinuté zemì vyrábìjí kolem 50 % celosvìtové produkce potravin. V tìchto zemích však žije necelých 20 % celkové populace. Zatímco v rozvinutých zemích rùst poètu obyvatel stagnuje, v rozvojových zemích pokraèuje populaèní rùst. V rozvinutých ekonomikách je produkce potravin na obyvatele asi 3,5krát vyšší než v rozvojových zemích. CHARAKTERISTIKA POTRAVINOVÉHO PROBLÉMU Spotøební úroveò potravin FAO rozlišuje podle dosažené ekonomické úrovnì ètyøi stupnì spotøební úrovnì potravin. První stupeò spotøební úrovnì Tento stupeò spotøební úrovnì pøedstavuje stravu nevyhovující jak z hlediska kvantity, tak i kvality. Jedná se tedy o stravu celkovì nedostateènou. Hlavní podíl na spotøebì potravin zaujímají potraviny rostlinného pùvodu z domácí produkce. Tato úroveò spotøeby je typická pøedevším pro zemì subsaharské Afriky (napø. Rwanda, Etiopie), pro nìkteré oblasti jihovýchodní Asie (napø. KLDR, Afghánistán) a pro rozvojové zemì, které nemají dost prostøedkù na to, aby si potraviny mohly nakoupit v zahranièí. Tento první stupeò zahrnuje i nìkteré sociální skupiny obyvatelstva. Druhý stupeò spotøební úrovnì Tato spotøební úroveò pøedstavuje stravu sice dostateènou v množství, v jakosti se ale vyskytují nedostatky. Potraviny vyhovují z hlediska energetické hodnoty, biologická hodnota však nedostaèuje (pøedevším tomu tak je u potravy živoèišného pùvodu). Do první fáze této úrovnì FAO øadí rozvojové zemì, ve kterých pøevládají potraviny rostlinného pùvodu, pøevážnì obiloviny. Ve druhé fázi roste spotøeba tukù, ovoce a zeleniny se spotøebovává velmi mírnì. Z potravin živoèišného pùvodu je na prvním místì spotøeba mléka a masa. Tato spotøební úroveò je charakteristická pro rozvojové zemì, které dosáhly (zejména díky svému pøírodnímu 40 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

2 bohatství, pøedevším ropì) vyšší hospodáøské úrovnì, nebo rozvojové zemì, které mají výjimeènì dobré pøírodní podmínky. Do této skupiny se øadí i støednì vyspìlé zemì (zemìdìlsko-prùmyslové), kde zpravidla existují obì fáze najednou (první fáze se vyskytuje ve venkovských oblastech a druhá v mìstských a prùmyslových aglomeracích). Tøetí stupeò spotøební úrovnì Tato úroveò je charakteristická tím, že se zemìdìlská výroba více pøizpùsobuje požadavkùm potravinového prùmyslu a spotøebitelské poptávce. Nastává prudký rùst spotøeby masa, masných výrobkù a spotøeby cukru, snižuje se spotøeba mléka a obilovin. Hlavní pozornost se soustøeïuje na chu ové vlastnosti potravin, jejich vzhled a rozmanitost. Do této kategorie patøí rozvinuté zemì, a to zejména skupina obyvatel s vyššími pøíjmy. Ètvrtý stupeò spotøební úrovnì Tato úroveò spotøeby se vyznaèuje tím, že se snaží odstranit negativní dùsledky vývoje spotøebitelské poptávky (napø. pomocí zdravotní osvìty, pøijímání zákonù). Dùraz pøitom klade na racionální výživu obyvatelstva (tj. výživa, která se opírá o vìdecké poznatky o vyrovnané výživì). Rozdíl mezi tøetí a ètvrtou kategorií spotøební úrovnì spoèívá v tom, že ve ètvrté skupinì se více zdùrazòují zdravotní požadavky pøi respektování úèelnì zamìøené spotøebitelské poptávky (výživa zamìøená na požadavky a možnosti jednotlivých skupin obyvatelstva, potraviny šetøící pøi úpravì èas). Pøi zkoumání potravinového problému nelze brát v úvahu pouze údaje z ekonomické analýzy. Tento problém je dùležité chápat v širších souvislostech. Proto se pøi tìchto analýzách používají nìkteré specifické velièiny charakterizující výživu obyvatelstva. BMR (Basal Metabolic Rate) stupeò bazálního metabolismu Od této velièiny jsou odvozovány výživové potøeby obyvatelstva. Pùvodnì BMR sloužil k mìøení obezity v rozvinutých zemích, postupnì se ale jeho použití rozšíøilo na mìøení nadváhy a podvýživy obyvatel svìta. Velièina BMR poskytuje jednoduchý a relativnì levný zpùsob jak zjistit, jestli urèitá osoba pøijímá málo, nebo naopak pøíliš energie. Urèení optimální hodnoty BMR urèitého jedince je závislé na vìku, pohlaví, tìlesné hmotnosti a klimatických podmínkách. Samotný výpoèet hodnoty BMR je dán vztahem: BMR = tìlesná hmotnost v kg/výška 2 v metrech FAO a Svìtová zdravotní organizace (WHO World Health Organization) doporuèuje hodnotu BMR pro zdravého dospìlého jedince v rozmezí od 18,5 do 25, pøièemž hodnota 16 a nižší je považována za kritickou podvýživu a 40 a vyšší za kritickou obezitu (obr. 1). Zásoba potravin na obyvatele Tato velièina pøedstavuje celkové množství potravin (pøepoètené na obsah energie v tìchto potravinách) v urèité zemi pøipadající na jednoho obyvatele. Zásoba potravin na obyvatele zahrnuje vedle vlastní produkce potravin urèené k domácí spotøebì i dovozy potravin. Konkrétní hodnota této velièiny ukazuje prùmìrnou dosažitelnost potravin v rámci zemì, nedají se ale vyèíst informace o distribuci potravin mezi jednotlivé obyvatele nebo skupiny obyvatel. Potravinová bezpeènost Pùvodnì se potravinová bezpeènost definovala jako situace, kdy všichni lidé mají po celou urèitou dobu pøístup k bezpeèným a výživným potravinám, aby mohli < ,5 18, >40 vysoká podvýživa støední podvýživa mírná podvýživa optimální hodnota mírná nadváha støední obezita vysoká obezita fyzické projevy spojené s nižším energetickým pøíjmem na svoji výšku hubení jedinci na normální aktivitu nedostateèný pøíjem energie apatie vyšší náchylnost k nemocím špatný zdravotní stav matek a novorozencù zdravotní problémy pramenící z kvalitních i nekvalitních nedostatkù stravy fyzické projevy pro optimální úroveò BMR normální aktivní život nižší riziko nemoci žádné zdravotní problémy související s výživou vyvážená strava fyzické projevy spojené s vyšším energetickým pøíjmem sedavý zpùsob života pøíliš vysoký pøíjem energie kardiovaskulární nemoci cukrovka riziko nádorových onemocnìní zdravotní problémy zpùsobené nevyváženou stravou Obr.1. Spektrum hodnot BMR Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO 2000 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1):

3 vést zdravý a aktivní život. Organizace FAO tento koncept upravila a chápe jej jako dosažitelnost a stabilitu potravinových zásob na národní úrovni domácností a jednotlivcù. Potravinová bezpeènost domácnosti je chápána jako fyzický a ekonomický pøístup k odpovídajícím potravinám pro všechny èlena domácností, bez náhlých rizik ztráty tohoto pøístupu. Pro popis a mìøení potravinové bezpeènosti FAO používá vedle zmínìné zásoby potravin na obyvatele také agregátní index potravinové bezpeènosti domácnosti (nebo podíl podvyživených na celkovém poètu obyvatel). Mezi tìmito velièinami (zásobou potravin na obyvatele a indexem potravinové bezpeènosti domácnosti) byl prokázán úzký vztah, proto se pro potravinovou bezpeènost obyèejnì užívá velièina popisující množství energie obsažené v potravinách pøipadající na obyvatele. VÝŽIVA OBYVATELSTVA SVÌTA Základy výživové situace Úroveò výživy obyvatelstva svìta je dána jeho poètem, jeho ekonomickou úrovní a úrovní výroby potravin. Vývoj poètu obyvatel svìta Svìtová populace roste exponenciálním tempem. Obr. 2 ilustruje vývoj poètu obyvatel za posledních let. Poèátkem našeho letopoètu na svìtì žilo kolem 250 milionù obyvatel. Do 16. století se poèet obyvatel zdvojnásobil na 500 milionù a po dalších dvou a pùl stoletích se znovu zdvojnásobil a dosáhl tak v roce 1850 úrovnì 1 miliardy. Další zdvojnásobení poètu obyvatel svìta trvalo 100 let (v roce 1950). Dnes je ke zdvojnásobení populace tøeba 40 let. Každým rokem na svìtì pøibývá zhruba 86 milionù lidí, do roku 2025 se oèekává témìø 40% pøírùstek svìtové populace (ze souèasných 6 miliard na 8,3 miliard tab. 1). Tab. 1. Vývoj poètu obyvatelstva svìta (v milionech) Afrika Evropa Severní a Støední Amerika Jižní Amerika Asie Oceánie Svìt Pramen: FAO, V roce 2050 bude na Zemi žít asi 10 miliard obyvatel *. Naprostá vìtšina pøírùstku se bude týkat rozvojových zemí pouze 1/5 z celkového poètu obyvatel bude z rozvinutých zemí. V posledním období se však projevuje tendence postupného snižování dynamiky rùstu populace (viz tab. 2), což je pozitivní trend. Ještì však bude dlouho trvat, než se rùst obyvatelstva výraznì zpomalí nebo zastaví. Z tab. 2 je patrné, že aèkoli se tempa rùstu poètu obyvatelstva v celosvìtovém mìøítku i v jednotlivých regionech neustále zmenšují, absolutní pøírùstky se globálnì zvyšují. Podíl obyvatel rozvojových regionù (Afrika, Jižní Amerika, Asie) na svìtové populaci se zvýšil ze 72 % v roce 1960 na 82 % v roce Pøírùstek poètu obyvatel v Asii je pøitom nižší než ve dvou zbývajících rozvojových regionech. Mezi asijské zemì s nejvìtším pøírùstkem obyvatel patøí Bangladéš, Indie a Pákistán. Naopak Èínì, zemi s nejvìtším poètem obyvatel svìta, se podaøilo díky státní politice pøírùstek obyvatelstva snížit. Kritickou oblastí je Afrika, kde se v období zvýšil poèet obyvatel o 20 %. Napøíklad roèní pøírùstek rok Obr. 2. Vývoj poètu obyvatel svìta Pramen: FAO, * Odhady kolísají mezi 7,9 11,9 miliard v závislosti na tom, jak se projeví zmìna míry plodnosti, úmrtnosti, efektivita a šíøení programù pro plánování rodiny, trendy v postavení ženy a dopad ekonomického rùstu na chudobu a populaèní vývoj AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

4 Tab. 2. Vývoj prùmìrných temp rùstu svìtové populace Prùmìrné roèní tempo rùstu populace (v %) Prùmìrný roèní pøírùstek populace (v tisících) Afrika 2,9 2,8 2, Evropa 0,4 0,2 0, Severní a Støední Amerika 1,3 1,4 1, Jižní Amerika 2,1 1,7 1, Asie 1,9 1,6 1, Oceánie 1,5 1,5 1, Svìt 1,7 1,6 1, Pramen: FAO, Tab. 3. HDP na obyvatele rozvojových regionù a rok v USD Jižní Asie Subsaharská Východní Asie Blízký východ Latinská Amerika Zemì s vysokými Afrika a Oceánie a severní Afrika a Karibik pøíjmy HDP/ob.v USD Pramen: World Bank Atlas 1999 obyvatel Keòi èiní 3 %. Tímto tempem (jedno z nejvyšších na svìtì) se tak poèet obyvatel této zemì bìhem pøíštích 25 let zdvojnásobí. Keòa si bude muset vytvoøit kapacity k tomu, aby se mohla vypoøádat s dvojnásobnou poptávkou po potravinách. Nicménì zdvojnásobení výroby potravin staèit nebude. Za 25 let bude muset tato zemì disponovat dvojnásobným poètem škol, nemocnic, domù a dalších služeb. Jedinì tak si udrží souèasnou socioekonomickou úroveò. Prùmìrný roèní pøírùstek obyvatel v Jižní Americe mezi lety 1990 až 1995 èinil 1,7 % a odpovídá tak celosvìtovému vývoji (1,6 % ve stejném období). Ekonomická úroveò Mezi rozvojovými a rozvinutými zemìmi existují v ekonomické úrovni obrovské rozdíly. Velká diference úrovnì HDP na obyvatele je rovnìž charakteristická pro jednotlivé rozvojové oblasti (viz tab. 3). Nejnižší ekonomickou úroveò vykazuje jižní Asie, vyspìlost východní Asie a Oceánie je oproti jižní Asii více než dvojnásobná a úroveò HDP/ob. Latinské Ameriky a Karibiku je v porovnání s jižní Asií dokonce desetinásobná. Výroba potravin Tøetím rozhodujícím faktorem výživové situace obyvatelstva je výroba potravin. Index této výroby, jak je pro jednotlivé dekády sestavuje FAO (tab. 4), ukazuje trvalý rùst svìtové výroby potravin. Z tab. 4 vyplývá, že od roku 1980 je kromì Afriky tempo rùstu výroby potravin vyšší než je tomu u vývoje poètu obyvatelstva. Jižní Amerika zaznamenala v období 1990 až 1998 nejvyšší tempo rùstu výroby potravin a zároveò nejnižší pøírùstek poètu obyvatel, èímž v tomto období dosáhla nejvìtšího pokroku ve výrobì potravin na obyvatele ze všech rozvojových regionù. Naopak v Africe v témže období nedošlo ve výrobì potravin na osobu k žádné zmìnì. Závìry k výživové situaci Pro vyšší potravinové zabezpeèení svìtového obyvatelstva je dùležitá existence pøedstihu rùstu výroby potravin pøed pøírùstkem poètu obyvatel. Celkovì tak na svìtì (i v jednotlivých rozvojových oblastech kromì Afriky) dochází k rùstu produkce potravin na obyvatele. Ukazatel rùstu výroby potravin na osobu však nebere v úvahu distribuci potravin mezi jednotlivé zemì nebo skupiny obyvatel. Na svìtì tak i nadále dochází k nerov- Tab. 4. Øetìžový index výroby potravin (a) a odpovídající index vývoje obyvatelstva (b) (b 1960) (b 1997) Svìt a b Afrika a b Jižní a Amerika b Asie a b Pramen: FAO Yearbook Production 1970, 1980, 1986, 1998 Demographic Yearbook 1965, 1999 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1):

5 nomìrnému zabezpeèení potravinami. Zatímco v chudých ekonomikách panuje obecný nedostatek potravin pro široké masy obyvatelstva projevující se podvýživou, hladomory a s tím spojenými nemocemi (jev, který je typický pøedevším pro rozvojové zemì), rozvinuté zemì jsou naopak charakteristické pøebytkem potravin. Ekonomický rùst vytváøí základ pro rùst životní úrovnì obyvatelstva. Obecnì platí, že èím vyšší je ekonomická úroveò (mìøená HDP/ob. èi HNP/ob.), tím více svých potøeb mohou lidé uspokojit. Jednou ze základních životních potøeb jsou fyzické potøeby, mezi které patøí dostateèná kvalita a kvantita výživy. Rùst HDP je tedy nezbytným pøedpokladem k potravinovému zabezpeèení širších mas obyvatelstva. Problém výživy V úrovni a struktuøe výživy rozvinutých a rozvojových zemí existují markantní rozdíly. V rozvinutých zemích lidé obecnì více jedí a jejich strava je pestøejší. V tab. 5 je uveden podíl jednotlivých komodit ve výživì z hlediska pøíjmu energie a bílkovin. Údaje sice zachycují stav v období let 1983 až 1985, od té doby však k výrazným zmìnám nedošlo. Tab. 5 naznaèuje, že v zemích s nízkými pøíjmy ve složení potravy pøevládají obilniny, a to jak v pøíjmu energie, tak i bílkovin. V rozvinutých zemích v pøíjmech bílkovin dominují živoèišné produkty, v pøíjmech energie pak ostatní rostlinné produkty (hlavnì brambory). Ve stravì nejchudších rozvojových zemí zaujímají z hlediska jak bílkovin, tak energie velmi nízký podíl živoèišné produkty. Podle jiných statistik v rozvojových zemích pøedstavují obilniny 60 % celkového pøíjmu energie, pøièemž v subsaharské Africe je tato hodnota nižší 45 %, v Latinské Americe a Karibiku jen 38 %. Ostatní rostlinné produkty zaujímají zhruba 30 % celkového energetického pøíjmu rozvojových zemí, v subsaharské Africe 48 % (21 % z koøenù a hlíz), v Latinské Americe a Karibiku 44 %. Potrava živoèišného pùvodu se na pøíjmu energie rozvojových zemí podílí pouze 10 %, nejvíce v Latinské Americe 17 %. Pøíjem bílkovin z obilnin èiní v rozvojových zemích 56 %, z ostatních rostlinných produktù 20 % a z živoèišných produktù 24 %. Ryby se na pøíjmu živoèišných bílkovin v jižní Asii podílejí jednou ètvrtinou, v Africe dosahuje tento podíl jedné pìtiny (Food Security Assessment 1996: 1 516). Rozdìlení zemí mezi rozvinuté a rozvojové z hlediska ekonomické vyspìlosti vždy nekoresponduje se strukturou spotøeby potravin v jednotlivých zemích. Øada rozvojových zemí má napøíklad vyšší spotøebu masa a ryb na obyvatele než zemì rozvinuté. Jiné rozvojové zemì mají zase vyšší spotøebu ovoce, což mùže být napø. dùsledkem pøíznivých klimatických podmínek, vysokým podílem rostlinné stravy ve výživì nebo výsledkem spotøebních návykù. Hlad a nedostateèná výživa Problém hladu mùžeme obecnì rozdìlit na dvì skupiny, a to na hladomory a endemické deprivace. Hladomor pøedstavuje akutní nedostatek potravin doprovázený epidemiemi, v jehož dùsledku zemøou øádovì miliony lidí. Endemická deprivace zasahuje až stamiliony lidí nemocemi, zvýšenou mírou úmrtnosti a zkracováním délky života. Na rozdíl od hladomoru je více skrytá, postihuje však daleko více lidí. Hlad mùže rovnìž mít následující podoby: Hladovìní: život ohrožující skuteènost zpùsobená nedostateènou potravou z hlediska kvality i kvantity. Chronický hlad nebo podvýživa: dlouhodobý nedostatek energie z potravin, který zhoršuje šanci vést zdravý a aktivní život. Jiné formy podvýživy: stav plynoucí z nedostatku pøíjmu energie, bílkovin, minerálù nebo stopových prvkù, doprovázený èasto nemocemi, parazity. Hlad navíc zpùsobuje i velké zmìny v chování èlovìka, nerespektování civilizaèních a kulturních norem, sociální rozklad apod. Tab. 5. Relativní podíl skupin komodit ve výživì obyvatel (v %) Skupina zemí Obilniny Ostatní rostlinné produkty Živoèišné produkty Pøíjem energie z jednotlivých skupin komodit Rozvinuté tržní ekonomiky Centrálnì plánované ekonomiky Rozvojové zemì se støedními pøíjmy Rozvojové zemì s nízkými pøíjmy* 67,6 25,6 6,8 Pøíjem bílkovin z jednotlivých skupin komodit Rozvinuté tržní ekonomiky 24,9 14,5 60,6 Centrálnì plánované ekonomiky 36,8 12,4 51,7 Rozvojové zemì se støedními pøíjmy 48,6 19,4 32,0 Rozvojové zemì s nízkými pøíjmy 64,1 20,5 15,4 *Rozvojové zemì s pøíjmem nižším než 500 USD na obyvatele v roce 1985 Pramen: The State of Food Insecurity in the World. FAO, AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

6 Hloubka hladu Smysluplné úsilí smìøující k vyøešení problému hladu vyžaduje informace nejen o množství podílu lidí trpících hladem, ale také o hloubce jejich hladu. Pod oznaèením hloubka hladu FAO rozumí prùmìrné množství kilokalorií, které podvyživeným v urèité zemi chybí k tomu, aby si pøi mírném fyzickém zatížení mohli zachovat svoji tìlesnou hmotnost. Tento ukazatel se mìøí v kcal na osobu a den. Informace o množství kilokalorií chybìjících k nasycení podvyživených obyvatel pomáhají utvoøit si pøedstavu o tom, jak dostupné jsou potraviny pro podvyživené obyvatele v jednotlivých zemích. Publikace The State of Food Insecurity in the World, kterou FAO v roce 2000 vydalo, uvádí jako hranici kritické potravinové situace deficit 300 kcal na obyvatele a den. V potravì vìtšiny z 800 milionù chronicky hladových lidí chybí kilokalorií na osobu a den. Pøítomnost chronického hladu se vždy neprojevuje pouze vyzáblostí. Lidské tìlo totiž na nedostatek energie reaguje tím, že snižuje psychickou a fyzickou aktivitu. Chronický hlad se podílí hlavní mírou na pomalejším vývinu dìtí. U tìhotných žen se zvyšuje riziko potratù nebo narození podvyživených dìtí. Hlad je významnou brzdou ekonomického rozvoje: èím vìtší je deficit energie, tím vyšší je náchylnost postiženého jedince k rùzným nemocím. Slabý a nemocný èlovìk nemùže využít svùj potenciál a zemì plná slabých a nemocných obyvatel se nemùže dále rozvíjet. Absolutnì nejvíce lidí postižených chronickým hladem je v Asii. Nejhlubší hlad se však nachází v subsaharské Africe, kde 46 % zemí má deficit energie vyšší než 300 kilokalorií na osobu a den. V Asii a Oceánii tento podíl èiní 16 %. Optimální energetická potøeba Energetické potøeby jedince závisí na váze, výšce, pohlaví, vìku a stupni aktivity. Starší lidé a dìti obyèejnì potøebují ménì energie než dospìlí. Tab. 6 ukazuje optimální prùmìrnou denní potøebu energie dospìlých mužù a žen s rùznou výškou a váhou pøi rùzném zatížení. Rozsah hladu V publikaci The State of Food Insecurity in the World, kterou FAO v roce 2000 vydalo, se nachází komplexní analýza problému hladu ve svìtì. Analýza bere v úvahu následující faktory: výskyt hladu (podíl podvyživených na celkové populaci) a hloubku hladu v jednotlivých zemích. Kombinací tìchto parametrù vzniklo celkem 6 skupin rozsahu hladu (skupina A až E), do kterých FAO zaøadila jednotlivé zemì. Skupiny jsou seøazeny vzestupnì podle rozsahu hladu: ve skupinì A se nachází zemì s nejnižším rozsahem hladu, ve skupinì E zemì s nejvyšším rozsahem. Pod oznaèením rozsah hladu FAO rozumí kombinaci podílu podvyživených obyvatel a hloubky hladu v urèité zemi. Rozsah hladu ve svìtì dokumentuje tab. 7. Charakteristika jednotlivých skupin je následující: Skupina A: zemì, ve kterých existuje nízký podíl podvyživených a zároveò malá hloubka hladu (hladoví lidé mají relativnì malý hlad). Sem patøí všechny rozvinuté zemì, vìtšina tranzitivních ekonomik a nìkolik málo rozvojových zemí (zejména ropné státy). Skupina B: zemì se støedním výskytem podílu podvyživených a zároveò s malou hloubkou hladu, nebo zemì s nízkým podílem podvyživených a zároveò se støední hloubkou hladu. (Do této kategorie patøí Rusko, èást bývalých sovìtských republik a nìkteré rozvojové zemì.) Skupina C: zemì se støedním výskytem podílu podvyživených a støední hloubkou hladu (vìtšina zemí Latinské Ameriky, Èína a nìkteré další rozvojové zemì). Skupina D: zemì s vysokým podílem podvyživených a støední hloubkou hladu, nebo zemì se støedním podílem podvyživených a velkou hloubkou hladu (Indie, Pákistán a další rozvojové zemì). Tab. 6. Optimální prùmìrná denní potøeba energie dospìlých pøi rùzném stupni zatížení Normy fyzické aktivity dospìlých jedincù Lehké zatížení: velmi nízká aktivita (napø. práce spojená se sezením u stolu nebo u pøepážky) Støední zatížení: lehká fyzická aktivita (napø. práce v lehkém prùmyslu, zemìdìlské práce mimo sezónu) Vysoké zatížení: tìžká a stresující práce (napø. zemìdìlská, tìžební nebo práce v hutnictví) Prùmìrná denní potøeba pro dospìlé Lehké zatížení (kcal) Støední zatížení (kcal) Vysoké zatížení (kcal) Muži (výška 171 cm)* Nejnižší akceptovatelná váha (54 kg) Nejvyšší akceptovatelná váha (73 kg) Ženy (výška 159 cm)* Nejnižší akceptovatelná váha (47 kg) Nejvyšší akceptovatelná váha (63 kg) *s rostoucí výškou jedince se energetické potøeby zvyšují a naopak Normy založeny na Report of the Joint FAO/WHO/UNU Expert Consultation on Energy and Protein Requirements, 1985 Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1):

7 Tab. 7. Rozsah hladu ( ) Hloubka hladu (v kcal/osoba/den) Podíl podvyživených <200 (nízká) (støední) >300 (velká) Poèet zemí poèet zemí/oznaèení skupiny <5 % (nízký) 25/A % (støední) 20/B 30/C 0 50 Více než 20 % (vysoký) 0 32/D 24/E 56 Poèet zemí Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000 Skupina E: zemì s vysokým podílem podvyživených a zároveò s velkou hloubkou hladu (vìtšina zemí subsaharské Afriky, Haiti, Afghánistán, Mongolsko, KLDR a Bangladéš). Z tab. 7 je patrné, že 24 zemí ze skupiny E èelí nejvìtšímu tlaku a problému týkajícího se obživy jejich obyvatel (velkou hloubkou hladu zde strádá více než 20 % populace). Naprostou vìtšinu tìchto zemí charakterizuje politická nestabilita, civilní nebo váleèné konflikty, velká chudoba, nízká zemìdìlská výroba, populaèní tlaky a chronický hlad. Patøí sem mimo jiné i 18 subsaharských zemí, což je témìø polovina ze všech Afrièanù. V opaèném extrému se nachází 52 zemí ze skupiny A. V tìchto zemích trpí relativnì malým hladem (potravinový deficit podvyživených èiní ménì než 200 kcal na osobu a den) ménì než 5 % populace. Jedná se o všechny rozvinuté zemì, 11 tranzitivních ekonomik a 15 relativnì vyspìlých rozvojových zemí. Spoleèným znakem naprosté vìtšiny tìchto zemí je demokracie a ekonomická prosperita. V roce 1996 se v Øímì za úèasti 186 zemí konal Svìtový potravinový summit (World Food Summit). Jeho hlavním cílem je snížení celkového poètu podvyživených obyvatel svìta z 800 milionù v roce 1996 na 400 milionù v roce Výraznému snížení poètu podvyživených nicménì musí pøedcházet snaha o snížení hloubky hladu tzn. nejprve snížit existující potravinový deficit hladovìjících lidí a poté se soustøedit na pokles poètu podvyživených. V zemi, kde se hloubka hladu pohybuje nad 300 kcal/os./den, musí být proto priorita každé vlády zamìøena na snížení hloubky hladu. Tato strategie na jedné stranì povede k pomalejšímu úbytku poètu podvyživených lidí na svìtì. Na druhou stranu ale tím, že výraznì podvyživení lidé budou ménì hladovìt, poklesne riziko nemocí spjatých s podvýživou. To dále umožní úèinnìjší boj proti podvýživì (obr. 3). % zemí ménì než a více Rozvinuté Tranzitivní Blízký východ Latinská Asie Subsaharská zemì zemì a Severní Afrika Amerika a Pacifik Afrika Obr. 3. Prùmìrný potravinový deficit podvyživených (kcal/ob./den) Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

8 Hlad v historii, souèasnosti a pøedpovìï výskytu hladu v budoucnosti Hlad se u èlovìka vyskytuje bìhem celého vývoje lidstva. Historické záznamy se zmiòují celkem o 462 velkých hladomorech. První zachovaný písemný dùkaz o hladu pochází z Egypta z doby po zániku Staré øíše (po roce 2263 pø. n. l.). Hlad byl ve starém Egyptì již pøed lety prostøedkem, kterým velkostatkáøi získávali pùdu od chudých rolníkù tím, že zvýšili cenu obilí. Rolníci tak, pokud nechtìli zahynout hlady, byli nuceni jít do otroctví. Hladomory postihovaly a stále postihují rozsáhlé oblasti svìta. Hladomory v Èínì a Indii pøipravily o život desítky milionù lidí. V Irsku v letech zahynuly na následky hladomoru 2 3 miliony z celkových 8 milionù obyvatel. Èást obyvatel se odstìhovalo do USA, takže v Irsku klesl poèet obyvatel na 4 miliony. K velkým hladomorùm došlo i na Ukrajinì a v Rusku zvláštì v období násilné kolektivizace v 30. letech minulého století.. Vývoj hladu po 2. svìtové válce Na konci války si svìt uvìdomil dimenzi hladu a byla pøijata Všeobecná deklarace lidských práv, ve které je zahrnuto i právo èlovìka na potraviny. Toto základní lidské právo však není všude naplòováno. Na svìtì existují statisíce chronicky podvyživených lidí. V 19. století zemøelo v dùsledku hladu nejménì 150 mil. lidí, ve 20. století se pohybují odhady OSN mezi miliony. Každý den umírá hladem v prùmìru lidí. Od pøelomu 60. a 70. let došlo v rozvojových zemích k poklesu podílu i poètu podvyživených. Tento vývoj popisuje tab. 8. V rozvojovém svìtì se v období 70. až 90. let snížil podíl i poèet podvyživených na celkové populaci. Nejúspìšnìjší oblastí byla východní a jihovýchodní Asie: poèet hladovìjících se od let snížil ze 476 na 220 milionù v letech , v relativním vyjádøení ze 41 % na 12 % obyvatelstva. V Latinské Americe došlo k poklesu podílu podvyživených z 19 % v letech na 11 % v letech , poèet podvyživených však mírnì vzrostl. V subsaharské Africe se sice ve stejném období podaøilo podíl hladovìjících obyvatel snížit o 4 %, tento region se však i nadále vyznaèuje nejvyšším podílem podvyživených obyvatel na celkové populaci (34 %) ze všech rozvojových oblastí. V severní Africe a na Blízkém východì došlo ve stejném období k poklesu podílu i poètu podvyživených. V jižní Asii se sice ve sledovaném období podaøilo snížit poèet podvyživených, vlivem vysokého pøírùstku obyvatel však došlo k absolutnímu rùstu poètu podvyživených. Hlad v souèasnosti a pøedpovìdi pro budoucnost Odhady poètu hladovìjících lidí ve svìtì se rùzní. Postiženy jsou zejména rozvojové zemì, ale i bývalé centrálnì plánované ekonomiky (nìkteré oblasti bývalého SSSR, KLDR, Bulharsko, Jugoslávie). Poslední odhady FAO ukazují, že na svìtì v letech hladovìlo Tab. 8. Vývoj poètu a podílu podvyživených v rozvojových zemích Poèet Podíl Poèet Region Období obyvatel podvyživených (mil.) (%) (mil.) Subsaharská Afrika * Blízký východ a severní Afrika * Východní a jihovýchodní Asie * Jižní Asie * Latinská Amerika * Rozvojové zemì * *rok 1997 Pramen: The Sixth World Food Survey, FAO, 1996, The State of Food Insecurity in the world, 2000 celkem 826 milionu lidí: 792 milionù obyvatel rozvojových zemí a 34 milionù v rozvinutých zemích. Hodnota 792 chronicky podvyživených v rozvojových zemích pøedstavuje 18 % této populace. Vìtšina tìchto obyvatel žije v Asii (514 mil.) a v subsaharské Africe (186 mil.). Dvacet devìt ze 40 zemí subsaharské Afriky má v souèasnosti podle odhadù podvyživených více než 20 % obyvatel, 14 zemí dokonce více než 40 % (obr. 4 a 5). V horizontu let 2015 a 2030 FAO oèekává další snížení výskytu hladu ve svìtì. Odhaduje se, že v roce 2015 se v rozvojových zemích podaøí snížit poèet hladovìjících na 580 milionù. Je to ale stále mnohem více, než si pro tento rok stanovil cíl Svìtového potravinového summitu ten poèítal se snížením poètu podvyživených na 400 milionù. Nejnovìjší odhady navíc pøipouštìjí, že tento cíl se nepodaøí splnit ani do roku FAO dále pøedpokládá, že bìhem období 1990 až 2015 se v rozvojových zemích podaøí snížit podíl podvyživených lidí o polovinu. Poèet podvyživených se má ve stejném období snížit o 30 %. Vzhledem k podílu obyvatelstva Asie na svìtové populaci je celkový pokles poètu podvyživených obyvatel na svìtì do znaèné míry závislý na vývoji v tomto regionu. V Asii totiž pokraèuje trvalý pokles poètu podvyži- AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1):

9 Jižní Afrika Východní Afrika Støední Afrika Západní Afrika Severní Afrika Blízký východ Jižní Amerika Karibik Støední Amerika Severní Amerika Zbytek jižní Asie Indie Jihovýchodní Asie Oceánie Zbytek východní Asie Èína Obr. 4. Podíl podvyživených Indie 26% Èína 18% Zbytek Asie a Pacifik 21% Obr 5. Podíl podvyživených podle regionù Subsaharská Afrika 23% Blízký východ a severní Afrika 5% Latinská Amerika a Karibik 7% Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO 200 vených lidí. Tento obrat nastal v letech ve východní Asii a o dekádu pozdìji v jižní Asii. Ve dvou nejlidnatìjších zemích svìta (Èínì a Indii) se oèekává, že se podíl podvyživených lidí sníží ze 16 % v letech na 7 % v roce Poèet obyvatel obou zemí reprezentuje tøetinu svìtové populace a jakákoliv zmìna v Èínì nebo Indii má výrazný dopad na svìtový prùmìr. Subsaharská Afrika je nejzaostalejší rozvojový region a existují zde velké problémy s podvýživou (podíl podvyživených na celkové populaci v roce 1998 èinil 34 %). Jelikož se zde nepøedpokládá zlepšení ekonomické situace, prostor pro boj s podvýživou je omezený. Mezi nejvíce postižené oblasti regionu patøí centrální, jižní a východní èásti. Pøestože se oèekává, že mezi lety 1996 až 2015 poklesne podíl podvyživených z 34 % na 22 %, vysoký pøírùstek zdejšího obyvatelstva mùže zpùsobit, že se poèet podvyživených obyvatel v subsaharské Africe bìhem tohoto období mùže i krátkodobì zvýšit (oèekává se spíše stagnace a po roce 2015 pokles). Z výše uvedeného plyne, že problém podvýživy bude i nadále trvat pøedevším v Africe. Tab. 9. Pøedpokládaný vývoj poètu a podílu podvyživených Podíl podvyživených (v %) Poèet podvyživených (v mil.) Subsaharská Afrika Blízký východ a severní Afrika Latinská Amerika a Karibik Èína a Indie Zbytek Asie Rozvojové zemì Pramen: Agriculture: Towards 2015/30, Technical Interim Report, FAO, April AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

10 Pøedpovìdi vývoje poètu a podílu podvyživených pro jednotlivé regiony, jak je uvádí FAO, ukazuje tab. 9. Skrytý hlad Výše uvedené údaje se týkají hladovìní zpùsobeného nedostateèným pøísunem energie. Miliony obyvatel svìta však v dùsledku nevyvážené stravy trpí chronickým deficitem nìkterých dùležitých látek, vitamínù a stopových prvkù (vápníku, železa). V nìkterých oblastech lidé jedí jeden druh potraviny po celý život. Tato potravina sice mùže být energeticky bohatá a èlovìka nasytí, chybí jí ale nìkteré pro organismus dùležité látky. Nepøítomnost dùležitých látek v potravì mùže mít i horší následky než nedostatek energie. V tomto smyslu se o tomto typu hladovìní hovoøí jako o skrytém hladu. Kolem 200 milionù obyvatel svìta trpí chronickým nedostatkem vitamínu A (z toho 40 milionù dìtí pøedškolního vìku). Deficit železa zpùsobuje chudokrevnost u 1,5 miliardy lidí, hlavnì matek a dìtí. Mezi 200 až 300 milionù lidí je postiženo endemickou strumou z nedostatku jódu. Nedostatek tìchto látek zpùsobuje kožní nemoci, pøi dlouhodobém deficitu minerálních látek špatný vývoj kostí, pøi hypo- a avitaminózách dochází k chorobným stavùm jako jsou kurdìje, beri beri, køivice a pelagra s nevratnými zmìnami na organismu. Deficit vápníku v tìle ženy v dobì tìhotenství a kojení ovlivòuje další vývoj dítìte, u kterého mùže zpùsobit osteoporózu. Problém skrytého hladovìní je jednodušeji øešitelný než nedostatek energie. Øešení skrytého hladu spoèívá v osvìtì a v dodání potøebných látek postiženým (napø. ve formì tablet). Rozdíly v potravinových potøebách mezi muži a ženami Ženy jsou v porovnání s muži drobnìjší, mají pomalejší metabolismus a ménì svalù, z èehož plyne, že v prùmìru potøebují asi o 25 % ménì energie. Na druhou stranu ženy potøebují relativnì více nìkterých dùležitých látek. Poslední výzkumy týkající se rozdílných potøeb mužù a žen v pøíjmu nìkterých látek ukazuje tab. 10. Z tab. 10 je patrné, že ve vìtšinì pøípadù muž potøebuje vìtší nebo stejný pøísun vitamínù a minerálù než žena. Toto srovnání ovšem nemá úplnou vypovídající hodnotu, nebo hodnoty pøíjmu minerálù a vitamínù jsou spoèítány na základì rozdílného denního pøíjmu energie u muže a ženy. Pro lepší porovnatelnost (bereme v úvahu nižší denní kalorický pøíjem u ženy) je nutné pøevést hodnoty na stejný energetický základ (poslední dva sloupce tab. 10). Z výše uvedeného plyne, že napøíklad potøeba železa je u žen 2,2krát vyšší než u mužù. Pøevedením hodnot na stejný kalorický základ mají ženy 3krát vyšší potøebu železa než muži. Muži a ženy potøebují sice stejné denní množství vápníku a vitamínu C, ženy však ve stejnì kaloricky hodnotné potravì musí pøijmout o 40 % tìchto látek více. V dobì tìhotenství vzrùstají potøeby ženy z hlediska kalorií, minerálù i vitamínù. Bìhem prvních tøí mìsícù tìhotenství žena potøebuje dalších 300 kcal na den, v dobì kojení pak dalších 500 kcal na den. Bílkovinné potøeby vzrostou na témìø stejnou úroveò jako u muže (60 g oproti 63 g). Tìhotná žena potøebuje oproti bìžnému stavu témìø ètyønásobnou dávku železa, o 50 % vyšší množství soli kyseliny listové (folátu) a o 20 % více vápníku. Nemožnost uspokojení vyšších nárokù v dobì tìhotenství zvyšuje rizika pøi porodech. Smrt mnoha novorozencù a malých dìtí v rozvojových zemích nastává právì v dùsledku nedostateèné výživy jejich matek. Zejména mladistvé matky a jejich dìti jsou náchylné k podvýživì, nebo dospívající matky potøebují energii pro svùj vlastní fyzický vývoj. Podvyživené matky proto èasto rodí podvyživené dìti. Studie FAO uvádìjí, že 41 % narozených dìtí v Indii, které se narodily støednì podvyživeným matkám (16<BMR<17), bylo podvyživeno (váha novorozenìte nižší než g). V pøípadech vysoké pod- Tab. 10. Rozdíly v potøebì dùležitých látek mezi muži a ženami Dospìlá žena Dospìlý muž Dospìlá žena Dospìlý muž na den na den na kcal 1 na kcal 2 Vápník (mg) Železo (mg) Vitamín A (µg) Vitamín C (mg) Vitamín E (mg) 7,5 10 3,6 3,6 Niacin (mg) Bílkoviny (g) ,5 1 Kalkulace na základì celkového pøíjmu energie kcal na den 2 Kalkulace na základì celkového pøíjmu energie kcal na den 3 Na základì 12 % biologické dostupnosti *Ženy v dobì tìhotenství nejsou brány v úvahu Pramen: The State of Food Insecurity in the World, FAO, 2000 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1):

11 výživy matek (BMR<16) se narodilo 53 % podvyživených dìtí. ZÁVÌR Na potravinový problém mùže být nahlíženo dvìma rùznými pohledy. V první øadì jde o nedostatek potravin, který se projevuje hladem. Na druhé stranì lze tento problém rovnìž chápat jako nadmìrný pøíjem a nevhodné složení potravy, což má za následek otylost a vznik civilizaèních chorob. Tyto projevy však na rozdíl od nedostatku potravin v souèasnosti nejsou považovány za problém globálního charakteru. Ve 2. polovinì 20. století došlo celkovì v rozvojových zemích k poklesu podílu i poètu podvyživených. Vlivem populaèní exploze však v nìkterých oblastech (subsaharská Afrika a jižní Asie) poèet podvyživených vzrostl. V subsaharské Africe rovnìž pøevládá nejvyšší podíl podvyživených ze všech rozvojových regionù. Ve vìtšinì zemí tohoto regionu žije více než 20 % obyvatel, jejichž energetický deficit považuje organizace FAO za kritický. Subsaharská Afrika je tak z hlediska zabezpeèení potravinami nejkritiètìjším regionem. Vedle nedostateèného energetického pøíjmu mùže další problém výživy spoèívat v absenci nìkterých dùležitých látek v potravinách. V tomto smyslu se o tomto jevu hovoøí jako o skrytém hladovìní. Skryté hladovìní je však snáze øešitelné než deficit energie. LITERATURA FAOSTAT TS 1995, 2000 (software pøiložený k publikaci The State of Food and Agriculture). Kontaktní adresa: Doc. Ing. Vladimír Jeníèek, DrSc., Èeská zemìdìlská univerzita, Kamýcká 129, Praha 6-Suchdol, Èeská republika 50 AGRIC. ECON. CZECH, 49, 2003 (1): 40 50

SCIENTIFIC INFORMATION

SCIENTIFIC INFORMATION SCIENTIFIC INFORMATION Trendy vývoje svìtového zemìdìlství Developmental trends of world agriculture V. JENÍÈEK, V. KREPL Èeská zemìdìlská univerzita, Praha, Èeská republika Svìtové zemìdìlství zaznamenalo

Více

SCIENTIFIC INFORMATION

SCIENTIFIC INFORMATION SCIENTIFIC INFORMATION Pøíèiny a možnosti øešení potravinového problému v rozvojových zemích Solution of the developing countries food problem issues at measures V. JENÍÈEK, V. KREPL Èeská zemìdìlská univerzita,

Více

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001

Vaše zn.: Naše ZD.:. Vyøizuje V Praze dne. HEM-3516-24.9.01l26322 MUDr.Faierajzlová~CSc. 17. 10.2001 / MINISTERS' ZDRA VOTNICTVÍ, 128 01 Praha 2, Palackého nám. 4, pošt. pøihr. 81 Ministerstvo školství~ mládeže a tìlovýchovy øeditelka odboru 26 ing. Božena Suková Kannelitská 7 11 O 00 Praha 1 Vaše zn.:

Více

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B?

Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Jsem ohrožen(a) žloutenkou typu B? Co je to? Žloutenka (hepatitida) typu B je virus, který infikuje játra, a mùže vést k závažnému onemocnìní jater. Játra jsou dùležitým orgánem a obstarávají rozklad potravy

Více

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU

HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Gymnázium Dr. J. Pekaře Mladá Boleslav Globální problémy světa III. ročník HLAD VE SVĚTĚ BLAHOBYTU Petra Dukátová 3.B 5.10.2015 Hlad ve světě blahobytu 1. Úvod Hlad a zároveň chudoba se stali jedním z

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH PRACOVNÌPRÁVNÍ VZTAHY V ODVÌTVÍ OBCHODU Manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Realizátorem

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita

Výživová politika v evropském regionu WHO. Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita Výživová politika v evropském regionu WHO Zuzana Derflerová Brázdová Masarykova univerzita Tři pilíře výživové politiky podle WHO Bezpečnost potravin prevence kontaminace chemické a biologické Výživová

Více

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY

Téma è. 3: 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky ÚVOD DO AGREGÁTNÍ POPTÁVKY A AGREGÁTNÍ NABÍDKY 34 Úvod do agegátní poptávky a agregátní nabídky Téma è. 3: ÚVOD DO AGRGÁTNÍ OTÁVK A AGRGÁTNÍ NABÍDK Klíèové pojmy k zapamatování: Agregátní poptávka Faktory pùsobící na agregátní poptávku (spotøeba, investice,

Více

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE

ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Katedra statistiky TEZE K DIPLOMOVÉ PRÁCI Demografický vývoj v České republice v návaznosti na evropské a celosvětové trendy Jméno autora:

Více

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě

Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Produkce vybrané zemědělské komodity ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka Zadání: Zhodnoťte vývoj a regionální rozdíly

Více

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.

Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět. Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010. Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis. Klima a chudoba - dopady na rozvojový svět Globální změna klimatu fakta a fikce Liberec, 15. června 2010 Jan Doležal, Glopolis dolezal@glopolis.org 1 Chudoba ve světě ¼ populace v rozvojových zemích žije

Více

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators,

KLASTRY. Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, KLASTRY Spoleènosti se spojují lokálnì, aby rostly globálnì. Ifor-Ffowcs Williams, Cluster Navigators, 2004 www.klastr.cz CO JSOU TO KLASTRY? Regionální seskupení firem a pøidružených organizací pùsobících

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

4 (151) 2014 60% 75% 2005. 2012. 2011 2012 65%. V

4 (151) 2014 60% 75% 2005. 2012. 2011 2012 65%. V KVALITA A CENY Výsledky skliznì v ÈR Odhady svìtové produkce cereálií 2014 (v mil. tun) Pramen: IGC k 29.8.2014 Dosavadní výsledky skliznì zemìdìlských plodin podle stavu k 2. záøí 2014 Svìtové trhy -

Více

hlediska rozvoje společnosti

hlediska rozvoje společnosti Světový populační vývoj I.1 Početn etní růst a vývoj základnz kladních populačních charakteristik. Demografické zákonitosti. RNDr. Jiřina ina Kocourková Ph.D. Světový populační vývoj z hlediska rozvoje

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní

PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní PREVENCE PØENOSU plísòových onemocnìní kùže a bradavic v areálech Každý èlovìk prožije bìhem svého života mnoho situací a událostí, v nichž se v souvislosti s ménì èi více závažnými prohrami, zklamáními

Více

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika

2. Globální aspekty světového hospodářství. Ekonomika 2. Globální aspekty světového hospodářství Ekonomika 2.1. Ekonomika a populační problém 2.1.1 Vývoj lidské populace Ekonomika je úzce spojena s populací.proto dříve než se zaměříme na jednotlivé ekonomické

Více

Úvodní slovo pøedsedy

Úvodní slovo pøedsedy Výroèní zpráva Obèanské sdružení K srdci klíè Úvodní slovo pøedsedy Vážení pøátelé, kolegové, ètenáøi této výroèní zprávy Dokument, který právì držíte v rukou, popisuje události, které ovlivnily èinnost

Více

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha

Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Nadváha a obezita u populace v ČR MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha Tisková konference 30.7. 2010 Evropská strategie pro prevenci a kontrolu chronických neinfekčních onemocnění Východiska:

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

Novela zákona o hospodaření energií

Novela zákona o hospodaření energií Novela zákona o hospodaření energií Vládní návrh novely zákona o hospodaøení energií (è. 406/2000 Sb.) bude znamenat výrazný posun k vyšším energetickým standardùm budov v Èeské republice. Reaguje na evropskou

Více

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost.

ANALÝZA KAKAO LONG. Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. ANALÝZA KAKAO LONG Kakao je nejen afrodiziakum, ale i dobrá investiční příležitost. Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30.6. 2015 Shrnutí Kakao je ve vědeckém světě známé

Více

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo

1. Globální aspekty světového hospodářství. Obyvatelstvo 1. Globální aspekty světového hospodářství Obyvatelstvo 1.1 Světová populace, demografické charakteristiky 1.1.1 Demografie Je vědní disciplína, která se zabývá obyvatelstvem, zejména jeho vývojem a složením.

Více

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti

Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Porodnost v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti Základní trendy vývoje porodnosti v Libereckém kraji od počátku devadesátých let dvacátého století do současnosti:

Více

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE

PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH VÝZNAM OBCHODU JAKO ZAMÌSTNAVATELE Tento manuál byl vytvoøen v rámci projektu CZ.1.04/1.1.01/02.00013 Posilování bipartitního dialogu v odvìtvích. Hlavním

Více

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org

Širší souvislosti konzumace lokálních potravin. Kopřivnice, 17. 5. 2012. Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org Širší souvislosti konzumace lokálních potravin Kopřivnice, 17. 5. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext Počet lidí trpících podvýživou

Více

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs)

Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) Chudoba a méně rozvinuté země světa; (LDCs) 1. Úvod Přednáška se zabývá charakteristikou chudoby v méně rozvinutých zemí světa. Úvod se týká základních definicí a charakteristiky chudoby, dále pak jejím

Více

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě

Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě UNIVERZITA KARLOVA Přírodovědecká fakulta Vývoj zemědělského půdního fondu ve světě (cvičení z ekonomické geografie) 2005/2006 Pavel Břichnáč 1.roč. Ge-Ka 1.1 Vývoj zemědělského půdního fondu podle makroregionů

Více

Globální problémy spole ensko ekonomického charakteru. (intersociální, ekosocální, antroposociální problémy)

Globální problémy spole ensko ekonomického charakteru. (intersociální, ekosocální, antroposociální problémy) Globální problémy spole ensko ekonomického charakteru (intersociální, ekosocální, antroposociální problémy) Demografický problém Růst počtu obyvatelstva nerovnoměrný z hlediska regionálního i časového

Více

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis

Demografický vývoj. VY_32_INOVACE_Z.1.01 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. Člověk a společnost Geografie Zeměpis Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzku

Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci základního výzku PSYCHOTRONIKA ZÁKLADNÍ TEORETICKÁ KONCEPCE Oldøich Válek Praha 2002 Tato kniha popisuje výchozí stanoviska psychotroniky jako potenciální vìdní disciplíny Tvoøí ucelenou pracovní hypotézu pro realizaci

Více

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu 1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu V průběhu roku 213 pokračoval v České republice proces stárnutí populace. Zvýšil se průměrný věk obyvatel (na 41,5 let) i počet a podíl osob ve věku 65 a více

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice?

ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? ANALÝZA Kukuřice - LONG Co vše se letos může změnit u kukuřice? Eva Mahdalová cz.linkedin.com/in/evamahdal/cs mahdalova@colosseum.cz 30. 04. 2015 Shrnutí Kukuřice je nejvýznamnější součástí světového obchodu

Více

Potraviny v širších souvislostech

Potraviny v širších souvislostech Potraviny v širších souvislostech Ostrava, 6.11. 2012 Blanka Křivánková, Glopolis krivankova@glopolis.org 1 Svět -7 miliard obyvatel ČR 10,3 mil. Dnešní kontext V roce 2009 trpěla hladem více než miliarda

Více

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje

GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GEOGRAFIE ČR obyvatelstvo, demografické údaje GER2, přednáška 2 letní semestr 2008 Mgr. Michal Holub, holub@garmin.cz v České republice žije cca 10 450 000 lidí (9/2008) je to obdobný počet, jako v roce

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik.

Nejméně rozvinuté země světa. Vyčleněno OSN na základě HDP, zdravotních, k výživě se vztahujících, vzdělanostních apod. charakteristik. 1 HDP, HNP 1. února 2011 12:38 HDP (GDP) = hrubý domácí produkt o Celková peněžní hodnota zboží a služeb vytvořená za dané období (rok) na určitém území bez ohledu na původ obchodu o Nejsou zahrnuty např.

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského Ţáky

Více

Problém HIV/AIDS v Etiopii

Problém HIV/AIDS v Etiopii Českomoravská psychologická společnost Problém HIV/AIDS v Etiopii Mgr. Daniel Messele 29. dubna 2009 Akademie věd Praha Etiopie a sousední státy, velká etiopská města Umístění: východní Afrika Sousední

Více

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ

GENvia, s.r.o. ZÁKLADNÍ VYUÈENA STØEDNÍ S MATURITOU VOŠ DOTAZNÍK KE GENETICKÉMU VYŠETØENÍ (pro ženy) ŽENA OSOBNÍ DATA KLIENTKY PØÍJMENÍ DATUM NAROZENÍ RODNÉ ÈÍSLO TELEFON (MOBIL) ADRESA UKONÈENÉ ŠKOLNÍ VZDÌLÁNÍ ZAMÌSTNÁNÍ NÁRODNOST DATUM SÒATKU JMÉNO MÍSTO

Více

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY

JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY A NEW CLASSIFICATION FOR AIR FILTERS JAK SE STÁT EXPERTEM NA ÚSPORY ENERGY EFFICIENCY CAMFIL Opakfil ES OPGP-F7-0592/0592/0296-ES-25-B00 AIR FILTERS F7 EN779: 2012 0.944 44 44 782 m3/s % % kwh/annum 2015

Více

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz

...a natrvalo. Hubněte zdravě... Výživa. pilíř zdraví. www.stob.cz www.stobklub.cz Hubněte zdravě......a natrvalo Výživa pilíř zdraví www.stob.cz www.stobklub.cz Špatný životní styl a civilizační onemocnění I přesto, že jsou tato témata stále omílaná ve stovkách publikací, na internetových

Více

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.

Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín. Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8. Základní škola T. G. Masaryka, Studénka, ul. 2. května 500, okres Nový Jičín Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1489 Autor: Mgr. Tomáš Hradský Označení vzdělávacího materiálu: VY_32_INOVACE_CAPA.8.20 Vzdělávací

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Člověk a společnost. 17. Chudoba. Chudoba. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. www.ssgbrno.cz. DUM číslo: 17. Chudoba. Strana: 1

Člověk a společnost. 17. Chudoba. Chudoba. Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová. www.ssgbrno.cz. DUM číslo: 17. Chudoba. Strana: 1 Člověk a společnost 17. www.ssgbrno.cz Vytvořila: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM 17

Více

Plodinová burza Brno obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání

Plodinová burza Brno obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo dodání FOOD FORUM 2014 Vývoj prùmìrných cen obilovin v ÈR dle SZIF ve vybraných týdnech roku 2013 Plodinová burza Brno obchody promptní ve vybraných týdnech 2013 a 2014, cena Kè/t, bez DPH, parita DDP = místo

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI

TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI RELIK 2014. Reprodukce lidského kapitálu vzájemné vazby a souvislosti. 24. 25. listopadu 2014 TRH PRÁCE STARŠÍ PRACOVNÍ SÍLY A POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI Kotýnková Magdalena Abstrakt Stárnutí obyvatelstva,

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ

PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ 1 PŮSTEM KE ZDRAVÍ A ŠTÍHLÉ LINII Být štíhlý je přirozené, být zdravý je normální Martin Hyroš www.pustemkezdravi.cz 2 Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i

Více

Věková struktura věková pyramida progresivní typ

Věková struktura věková pyramida progresivní typ Věková struktura věková struktura je považována za výchozí uspořádání demografických dat pro jakoukoliv demografickou analýzu a zároveň je pak sama výsledkem základních demografických procesů (porodnost,

Více

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU

VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU VYUŽITÍ TERMOVIZE U PACIENTÙ S REVMATOIDNÍ ARTRITIDOU Z. Horáková Èeské vysoké uèení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství Abstrakt Práce se zabývá termovizním mìøením pacientù, kteøí

Více

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE

HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE HODNOCENÍ PŘÍVODU NUTRIENTŮ U DĚTÍ PROJEKT PANCAKE Marcela Dofková Zlata Kapounová Jitka Blahová Jiří Ruprich Státní zdravotní ústav, Centrum zdraví, výživy a potravin Palackého 3a, 612 42 Brno www.szu.cz,

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

4 Porodnost a plodnost

4 Porodnost a plodnost 4 Porodnost a plodnost V roce 211 bylo zaznamenáno 18 673 živě narozených dětí. Počet živě narozených se již třetím rokem snižoval. Zatímco v letech 29-21 byl meziroční pokles 1,2 tisíce, v roce 211 se

Více

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000

1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od roku 2000 1. Vývoj počtu ekonomických subjektů v ČR od u 2000 1.1. Celkový vývoj Charakteristika celkového vývoje ekonomických subjektů v ČR vychází z údajů registru ekonomických subjektů (RES), kde se evidují všechny

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné?

Předmět: Biologie Školní rok: 2010/11 Třída: 1.L. Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12. Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Jméno: Dolák Patrik Datum: 4.12 Referát na téma: Jsou všechny tuky opravdu tak špatné? Tuky se v zásadě dělí na přirozené a umělé. Rozlišují se zejména podle stravitelnosti. Nedávný průzkum renomované

Více

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz

Přirozený pohyb obyvatelstva. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Přirozený pohyb obyvatelstva Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Měření demografických jevů počty událostí (absolutní údaje) hrubé míry * specifické / diferenční míry pro různá pohlaví,

Více

Název: Rozvojové problémy

Název: Rozvojové problémy Název: Rozvojové problémy Autor: Mgr. Petra Šípková Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Zeměpis a jeho aplikace Ročník: 3. (1. ročník vyššího gymnázia)

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 6 7 MUDr. Václava Kunová

Více

Edgar Cayce. Eko konzult

Edgar Cayce. Eko konzult Edgar Cayce JÍDLO A ZDRAVÍ Eko konzult Co jsou to vitaminy? Co jsou to aminokyseliny? Jakýsi hudební vìdec jednou poznamenal, že vitamin je jednotou ignorance nikdo neví, co to je. Pouze se ví k èemu slouží.

Více

Petr Skalický Procesory øady 8051 Pøíruèka je urèena pøedevším studentùm a zaèáteèníkùm, kteøí se rozhodli proniknout alespoò na pokraj problematiky monolitických mikropoèítaèù øady 8051 Pomocí této pøíruèky

Více

Vážení zákazníci, dovolujeme si Vás upozornit, že na tuto ukázku knihy se vztahují autorská práva, tzv. copyright. To znamená, že ukázka má sloužit výhradnì pro osobní potøebu potenciálního kupujícího

Více

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE

6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6 HODNOCENÍ VÝVOJE CESTOVNÍHO RUCHU V EVROPĚ S DŮRAZEM NA MAPOVÁNÍ DOPADŮ V OBDOBÍ EKONOMICKÉ KRIZE 6.1 Pozice Evropy na světovém trhu cestovního ruchu 6.1.1 Přehled světových statistik cestovního ruchu

Více

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová

Studie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského

Více

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích

SPOLEČNOST HAMÉ. a expanze na zahraničních trzích SPOLEČNOST HAMÉ a expanze na zahraničních trzích Skupina Hamé Je jedním z největších českých producentů a vývozců trvanlivých a chlazených potravin včetně kojenecké stravy, bagetového programu a polotovarů

Více

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti,

III. ROZVODOVOST. Tab. III.1 Ukazatele rozvodovosti, III. ROZVODOVOST Ani v roce 08 absolutní počet nově rozvedených manželství nikterak nevybočil z úrovně posledních let. Celkem bylo schváleno 31 300 návrhů na rozvod 3, z nichž 65 % iniciovaly ženy. V relaci

Více

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù

Vzpùsobeno pøedevším zdravotními pomùckami, které tyto osoby používají. U vozíèkáøù 7. Základní parametry a rozmìrové požadavky na pohyb a orientaci v prostoru Základním problémem pohybu jakkoliv handicapovaného v daném prostøedí je potøeba prostoru a možnosti dobré orientace v nìm. Filipiová,

Více

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN

Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Svìtové dìdictví UNESCO VÖLKLINGEN Lumír Pecold, Vladimír Tkáè Internet Geographic Magazine www.ingema.net Nìmecko VÖLKLINGEN 15 D SAARLAND SÁRSKO Hutì ve Völklingenu byly zahrnuty do seznamu UNESCO jako

Více

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H.

Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století. Hrstková H. Výživa zdravých a chronicky nemocných dětí v 21.století Hrstková H. Česká republika přední místo na světě ve výskytu kardiovaskulárních chorob Nejčastější příčina úmrtí Budoucí vývoj zdraví - ovlivňován

Více

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE STÁTNÍ ZDRAVOTNÍ ÚSTAV CENTRUM PODPORY VEŘEJNÉHO ZDRAVÍ Oddělení podpory zdraví, dislokované pracoviště Praha ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z AKCE DEN ZDRAVÍ Termín pořádání: 22.5. 213 Místo: SZÚ Praha V rámci Dne

Více

III. SPOLEČNOST. Graf 3.4 Podíl městské populace podle krajů, ČR, 2001. Tisíciletí měst

III. SPOLEČNOST. Graf 3.4 Podíl městské populace podle krajů, ČR, 2001. Tisíciletí měst (například společné rozvody či vytápění, společné čištění vod, nakládání s odpady apod.), lépe využívat prostor (více obyvatel pohromadě například v patrových domech zabere méně plochy využitelné k jiným

Více

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5

INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 / TI STROJíRENSKÝ ZKUŠEBNí ÚSTAV, s. p. TI - technická inspekce, akreditovaný inspekèní orgán è. 48 Hudcova 56b, 621 Brno Èj.: 2939/5/324/6.3/2 list è. ze6 INSPEKÈNí ZPRÁVA è. 63-5116/5 Výrobek: Elektrický

Více

Potravinový problém ve světě. Pavel Rozací

Potravinový problém ve světě. Pavel Rozací Potravinový problém ve světě Pavel Rozací Bakalářská práce 2012 ABSTRAKT Potravinový problém je obecně považován za jeden z nejstarších a nejvýznamnějších problémů světa. Tento problém je v dnešní

Více

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI FAKULTA EKONOMICKÁ Bakalářská práce Potravinový problém jako globální problém světové ekonomiky Food problem as a global problem of world economy Petra Černá Čestné prohlášení

Více

2014 Dostupný z

2014 Dostupný z Tento dokument byl stažen z Národního úložiště šedé literatury (NUŠL). Datum stažení: 08.03.2017 Vývoj indexů spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2014 Český statistický úřad 2014 Dostupný z http://www.nusl.cz/ntk/nusl-261172

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob

Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob P7_TA(2011)0390 Postoj a závazek EU před zasedáním OSN na vysoké úrovni o prevenci a kontrole nepřenosných chorob Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2011 o postoji a závazku EU před summitem

Více

Vývoj ekologického zemědělství ve světě

Vývoj ekologického zemědělství ve světě Vývoj ekologického zemědělství ve světě Ekologické zemědělství se ve světě stále více rozšiřuje a výměra ekologicky obhospodařovaných ploch ve světě každoročně narůstá. Ke konci roku 2013 (dle pravidelného

Více

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe

Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě. OECD and the European Commission s report on health in Europe Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 1. 20 1 Souhrn Zpráva OECD a Evropské komise o zdraví v Evropě OECD and the European Commission s report on health

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

Letní sezóna. Letní sezóna - intenzivní. Zimní sezóna. Zimní sezóna - intenzivní KUBOVA HUT CHROBOLY ZBYTINY KTIŠ KØIŠTANOV VOLARY CHVALŠINY STOŽEC

Letní sezóna. Letní sezóna - intenzivní. Zimní sezóna. Zimní sezóna - intenzivní KUBOVA HUT CHROBOLY ZBYTINY KTIŠ KØIŠTANOV VOLARY CHVALŠINY STOŽEC LIPENSKO - DOVOLENÁ BEZ STRESU 01 VÝCHOZÍ SITUACE - TURISTICKÝ RUCH KUBOVA HUT Letní sezóna Letní sezóna - intenzivní Zimní sezóna Zimní sezóna - intenzivní Turistický ruch je intenzivnìji rozvinut pouze

Více

VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC.

VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC. VÝVOJE SPOTŘEBY VYBRANÝCH DRUHŮ POTRAVIN V ČR CONSUMPTION DEVELOPMENT ANALYSIS OF SELECTED FOODSTUFFS IN THE CZECH REPUBLIC Pavla Šařecová Anotace: Po roce 1990 došlo k rozdílnému zvýšení cen různých druhů

Více

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia

VY_32_INOVACE_Z.2.08 PaedDr. Alena Vondráčková 1.pololetí školního roku 2013/2014. 4. ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky

Autor: Mgr. Lucie Baliharová. Téma: Vitamíny a minerální látky Název školy: Základní škola Dukelských bojovníků a mateřská škola, Dubenec Autor: Mgr. Lucie Baliharová Název: VY_32_INOVACE_20/09_Zdravý životní styl Téma: Vitamíny a minerální látky Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.1355

Více

Budu hovořit o JUNIOR mléce a o výživě pro malé děti. Představím vám belgický konsenzus pro JUNIOR mléka, který byl publikován v roce 2014 v European

Budu hovořit o JUNIOR mléce a o výživě pro malé děti. Představím vám belgický konsenzus pro JUNIOR mléka, který byl publikován v roce 2014 v European Budu hovořit o JUNIOR mléce a o výživě pro malé děti. Představím vám belgický konsenzus pro JUNIOR mléka, který byl publikován v roce 2014 v European Journal of Pediatrics. 1 Pro můj úvod jsem opět zvolil

Více

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2

Copyright 1996, 2003 SAMUEL, Biblická práce pro děti ISBN 80-239-0735-2 první kapitola Nejúrodnìjší misijní pole svìta 0 Nejúrodnìjší misijní pole svìta není na nìjakém zvláštním místì. Není to nìjaká urèitá zemì. Je to urèitý druh lidí jsou to dìti! Žádná skupina lidí není

Více

Matematika II Lineární diferenciální rovnice

Matematika II Lineární diferenciální rovnice Matematika II Lineární diferenciální rovnice RNDr. Renata Klufová, Ph. D. Jihoèeská univerzita v Èeských Budìjovicích EF Katedra aplikované matematiky a informatiky Lineární diferenciální rovnice Denice

Více

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM

STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM PROJEKT POSILOVÁNÍ BIPARTITNÍHO DIALOGU V ODVÌTVÍCH STRUKTURA ZAMÌSTNANCÙ ZEMÌDÌLSKÝCH FIREM SOCIÁLNÍ DIALOG V ZEMÌDÌLSTVÍ Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Václavské náměstí 21

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz - poruchy trávení a metabolismu - poruchy způsobené nevhodnou výživou - poruchy způsobené nedostatečnou pohybovou aktivitou nepoměr energetického příjmu a výdeje 1. Příjem energie (určité živiny nebo skupiny

Více

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz

Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz Ukázka knihy z internetového knihkupectví www.kosmas.cz U k á z k a k n i h y z i n t e r n e t o v é h o k n i h k u p e c t v í w w w. k o s m a s. c z, U I D : K O S 1 8 1 5 6 8 MUDr. Jan Piťha, CSc.

Více

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU

ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ROZBOR VÝVOJE A ROZDÍLŮ CEN VYBRANÝCH AGRÁRNÍCH KOMODIT V ČR A V NĚKTERÝCH STÁTECH EU ANALYSIS OF DEVELOPMENT AND DIFFERENCES IN PRICES OF AGRICULTURAL COMMODITIES IN THE CZECH REPUBLIC AND SOME EUROPEAN

Více