CARITAS Vyšší odborná škola sociální

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Absolventská práce Sociální podnikání založení sociální firmy a její busssines plán Martina Rybaříková Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci

3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce Ing. Ester Danihelkové, za její odborné vedení, dobré rady a podporu při psaní této práce.

4 OBSAH Úvod Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa Založení sociální firmy Podnikatelský pán Marketingový plán Rozpočet Zdroje financování Evropské fondy Půjčky a úvěry Vlastní prostředky Ostatní zdroje Standardy sociální firmy Případy dobré praxe Praktická část Projekt Podnikatelský plán Závěr Bibliografické zdroje Přílohy Příloha číslo 1. Standardy sociální firmy Anotace... 42

5 Úvod V dnešní době, kdy je velká míra nezaměstnanosti jak mezi osobami se zdravotním postiţením tak také mezi osobami sociálně vyloučenými a zároveň klesá ochota solidarity v majoritní společnosti, by mělo být právě zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce jedním z prioritních opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Tím, ţe budeme zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, sociálně vyloučené či jinak obtíţně zaměstnatelné, ušetříme nemalé finanční částky ze státního rozpočtu, které plynou na výplatu dávek sociálního zabezpečení, zároveň tím podpoříme začleňování těchto osob do společnosti a také podpoříme jejich soběstačnost. Tato absolventská práce je zaměřena na teoretické ukotvení toho co je sociální firma, z jakých teoretických východisek vychází, a jaký uţitek přináší. Dále se věnuje vymezení legislativního rámce, v němţ je v součastné době moţné zaloţení a fungování sociální firmy v České republice. Následně se práce bude věnovat samotnému teoretickému popisu zaloţení sociální firmy a dokumentům, které je dobré si připravit, neţ se do zakládání sociální firmy podnikatel pustí, kdy v ţádném případě nepůjde o výčet toho na jaký úřad má budoucí sociální podnikatel zajít, ale spíše co vše bude potřebovat teoreticky znát, neţ začne sociální firmu zakládat. V poslední části teoretického oddílu této práce je věnováno místo standardům sociální firmy a příkladům dobré praxe v České republice. V praktické části této práce, kterou je projekt, je představeno zaloţení sociální firmy na praktickém příkladu sociální firmy, kde jsou jako cílová skupina zaměstnávaných zvoleni rodiče pečující o dítě do sedmi let věku. Sociální firma, jako prostředek pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce není lékem na všechny problémy s rostoucí nezaměstnaností, ale je cestou jak je moţné zajistit práci osobám, které nemohou být zaměstnány v klasických komerčních firmách, a také je cestou jak ukázat, ţe cílem podnikání nemusí být pouze finanční zisk, ale můţe přinést prospěch komunitě, ve které firma působí, můţe být ohleduplné k ţivotnímu prostředí a zároveň můţe vést prosperujícímu podniku. 5

6 1 Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? Abychom mohli nalézt odpovědi na to jak zaloţit sociální firmu (SF) a jak nejlépe nastavit procesy jejího fungování, tak, aby byla úspěšná na komerčním trhu, je důleţité uvědomit si co to sociální firma je a kam je moţné ji zařadit ve společenském a ekonomickém kontextu. Sociální firmy se v posledních desetiletích začínají ukotvovat v systému národního hospodářství a to nejen v České republice ale po celém světě. Konkrétně se tedy začíná mluvit o tzv. třetím sektoru Sociální ekonomice. Jak uvádí Dohnalová a Průša (2011, s. 7-11) v Evropě se čím dál tím více vymezuje sociální ekonomika vůči sektoru ziskovému a veřejnému. To tedy znamená, ţe na trhu začínají působit firmy, ve kterých nejde primárně o zisk za kaţdou cenu, ale které mají i jiné takzvané neekonomické cíle. S neekonomickými cíli je spojeno ukotvení sociální firmy, jako součástí sociální práce, konkrétně komunitní sociální práce. Podle Fokusu Praha (nedat., s. 9) vychází celá koncepce sociální firmy z existencionálního přístupu. Navrátil (2012, s ) shrnuje hlavní principy existencionální sociální práce v těchto čtyřech bodech: 1. v jakékoliv situaci je člověk hodnotná a důstojná lidská bytost; 2. názor kaţdého člověka je platný a cenný pro práci s ním i s jeho sociální situací; 3. klient sám dobře ví co je jeho problém a sociální pracovník je zde partnerem pro řešení tohoto problému nikoliv jeho řešitelem; 4. sociální prostředí a potenciál klienta jsou prostředky k řešení klientovy situace; Sociální firma není v České republice právně definovaný pojem, proto neexistuje ani jednotná definice. Všichni autoři se v podstatě shodují na velmi obecném názoru, ţe se sociální firma vyznačuje trojím přínosem: 1. Podnikatelsko-ekonomickým 2. Sociálním 3. Environmentálním Dohnalová a Průša (2011, s ) shrnují sociální firmu v podstatě jako běţný ekonomický subjekt, který nalezneme ve většině národních hospodářství, avšak který není zaloţený za účelem získávání zisku, ale za účelem zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, či jinak vyloučených, společně se zdravými. Fokus 6

7 Praha (nedat., s. 15) tuto definici rozšiřuje ještě o myšlenku, ţe sociální firma by měla uzpůsobit svoje pracovní prostředí a podmínky svým znevýhodněným zaměstnancům a jejich potřebám. Takto rozšířenou definici můţeme ještě doplnit o informaci Svazu českých a moravských výrobních druţstev, ţe to co odlišuje sociální firmu od firem nesociálních, je: Širší okruh a struktura vztahů, firemní kultura svázaná se sociálními cíli. (2010, s. 6). Hlavní znaky sociálních firem lze tedy definovat jako: Inovace, Nápaditost a Kreativitu. (tamtéţ). Dále bychom mohli doplnit také snahu trvalé udrţitelnosti, smysluplnosti a konkurenceschopnosti. Dohnalová uvádí jako jeden z důleţitých sociálních ukazatelů sociální firmy to, ţe na rozhodování v sociální firmě nemá vliv výše vloţeného kapitálu (2012 s. 77). Podle Kurkové a Francové je typické pro sociální firmu vyuţívání lokálních zdrojů (2012, s. 6). V Evropském kontextu je jedním z hlavních dokumentů, kde je vydefinována sociální firma, Linecká výzva (The Linz Appeal) z roku Český překlad je moţné najít na webu (www.socialnifirmy.cz). V Linecké výzvě je definován hlavní znak sociálních firem stejně jako v Čechách zaměstnávání osob zdravotně nebo sociálně vyloučených na trhu práce a také pouţití svého fungování ve prospěch sociálních cílů. Jako zdroj informací o sociálních firmách v Evropě můţeme pouţít také webové stránky mezinárodního sdruţení EMES, coţ byla, jak uvádí Dohnalová, původně Evropská síť pro výzkum Vznikání sociálních podniků (2012, s. 54). Identické znaky firmy sociální a komerční můţeme vysledovat podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 8) především ty, ţe sociální firma nese ekonomické rizika stejně jako firma komerční, dále pak působí na běţném trhu, má konkurenci a stejné moţnosti v prosazení se na trhu. To tedy znamená, ţe i sociální firma musí mít výrobky, či sluţby, které jsou schopny obstát v konkurenci na běţném trhu a které se budou dobře prodávat. Jak je zmíněno jiţ výše, pojem sociální firma není v ČR legislativně ukotven, proto se můţeme setkat s různou právní formou těchto podniků. V součastné době je v České republice nejčastějším trendem, podle informacích uvedených v seznamu sociálních firem zveřejněných na webu české-socialni-podnikani, ţe sociální firmy jsou provozovány, jako doplňková činnost nestátních neziskových organizací (NNO). U těchto organizací můţe být důvodem zaloţení, buď samotné zaměstnávání osob z řad cílové skupiny klientů NNO a nebo, můţe být zaloţení sociální firmy odpovědí na 7

8 sniţující se dotace z veřejných financí a tedy snahou o získání dalšího kapitálu na financování sociálních sluţeb. 8

9 2 Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa Proto, aby mohla sociální firma vůbec být zaloţena, a aby mohla fungovat v rámci české ekonomiky, podle v ČR platných zákonů, je důleţité znát alespoň základní právní předpisy, které podnikání v České republice upravují, a také je nutné znát právní formy, které lze pouţít pro sociální firmu. Zaloţení sociální firmy v současnosti provází především nejasnost v informaci, kdo můţe SF zaloţit, jaká je její právní forma, a podle jakých zákonů se vlastně řídit. Zde jsou tedy alespoň základní informace. Bohuţel, protoţe v součastné době chybí mnoho prováděcích a navazujících zákonů k novému občanskému zákoníku, proto je situace prozatím poměrně nepřehledná, větší přehlednost by měl přinést zákon o veřejné prospěšnosti, jehoţ uvedení do praxe je plánováno na rok Podle Dohnalové (2012) v základním schématu můţeme identifikovat tři moţné druhy sociálních podnikatelů či podniků. 1. Podnikatelé, kteří jiţ mají komerční firmu a chtěli by jí transformovat na firmu sociální 2. Osoby, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o směru, kterým se ve svém podnikání chtějí vydat 3. NNO, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o své doplňkové činnosti První skupina, tedy podnikatelé, kteří jiţ nějakou komerční firmu vlastní, ať se jedná o akciovou společnost nebo třeba společnost s ručením omezeným, budou mít z hlediska legislativy a zaloţení sociálních firmy v podstatě nejlehčí pozici. Budou pouze potřebovat přednastavit stávající procesy podnikání a výběru zaměstnanců a začít svou firmu orientovat jako firmu sociální, podle výše zmíněných kritérií. Tito podnikatelé se budou při transfůzi své komerční firmy na firmu sociální řídit zákonem číslo 89/2012 Sb. v platném znění tedy Občanský zákoník a zákonem číslo 34/2012 Sb. v platném znění Zákon o obchodních korporacích a dalšími souvisejícími předpisy. Podnikatelé, kteří teprve uvaţují o zaloţení nové sociální firmy, mají situaci podstatně ztíţenou, a to z toho důvodu, ţe musí projít celým procesem zakládání sociální firmy. Oproti podnikatelům, kteří svou firmu pouze transformují, má ale moţnost, vybrat si 9

10 jakou právní formu pro své sociální podnikání zvolí. V českém prostředí má na výběr podle zákona číslo 34/2012 Sb. tyto moţnosti: Veřejnou obchodní společnost (v.o.s.) 76-92e, Komanditní společnost (k. s.) e, Společnost s ručením omezením (s.r.o.) , Akciovou společnost (a.s.) a Druţstvo Třetí varianta, tedy zaloţení sociální firmy, jako doplňkové činnosti, jedné z nevládních neziskových organizací je v prostředí České republiky jedním z nejčastějších důvodů vzniku sociálních firem. Dohnalová a Průšou se shodují se Svazem českých a moravských výrobních druţstev na tom, ţe sociální podnikání je spojeno s regionem, kde sociální firma působí a také s cílovou skupinou obyvatel, tedy zaměstnanci, kteří ve firmě pracují nebo skupina obyvatel, v lokalitě kde firma působí. Z toho tedy logicky vyplívá, ţe pokud některá z NNO zaloţí sociální firmu, vychází z potřeb své cílové skupiny. Má tedy jednodušší počáteční situaci v tom, ţe jiţ cíl a cílovou skupinu, zná a má s ní určité zkušenosti., které se do jejich sociálního podnikání jistě promítnou. Nevládní neziskové organizace se v rámci svého podnikání řídí v prvé řadě zákony, které upravují jejich fungování. U obecně prospěšné společnosti je to zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech v platném znění. U ústavů a spolků, které mohou vyvíjet ekonomickou činnost, jako doplněk své činnosti hlavní moţnost zaloţení sociální firmy upravuje zákon číslo 89/2012 Sb., U nadací a nadačních fondů, které mají omezenou moţnost podnikání je moţnost zaloţení sociální firmy rovněţ upraveno v Občanském zákoníku. Podnikání a tím i zaloţení sociální firmy v církvích upravuje zákon číslo 3/2002 Sb. o církvích a náboţenských společnostech. Ve výše jmenovaných zákonech najdeme z pravidla ustanovení ţe NNO můţe podnikat, ale nesmí jít o její hlavní činnost, ale o činnost doplňkovou, která doplňuje činnost hlavní a nijak neomezuje tuto činnost. Podnikatelskou činnost pak dále upravují další zákony jako například zákon číslo 586/1992 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 455/1991 Sb. Ţivnostenský zákon ve znění pozdějších předpisů a další. Podle právní formy pod jakou sociální firma vznikne, je nutné mít připraveny právní dokumenty, které jsou definovány ve výše uvedených zákonech k tomu, aby mohla SF legálně fungovat. Vedle těchto právních náleţitostí je dobré, aby měla začínající 10

11 sociální firma předem připraveny některé interní dokumenty, které jí usnadní práci v jejich začátcích. 11

12 3 Založení sociální firmy Pro jakoukoliv firmu, která začíná svou činnost, tedy i pro firmu sociální je důleţité mít před začátkem své podnikatelské činnosti zpracovány dokumenty, které jí pomohou definovat jasný cíl toho, kam směruje a jak toho hodlá dosáhnout a také najít zdroje, ze kterých bude svou činnost financovat. Nejedná se tedy o dokumenty, které jsou vyţadované zákonem, jde spíše o dokumenty, které usnadní začínajícím sociálním podnikatelům jejich start podnikání. Zde se můţeme nechat inspirovat Špačkovou a Rybou (2009), kteří povaţují za základní dokumenty mimo jiné: podnikatelský plán, rozpočet a marketingový plán. 3.1 Podnikatelský pán Podle slovníku cizích slov (1994, s. 527) můţeme také uţít termín podnikatelský záměr či úmysl. Podle Špačkové a Ryby (2009, s. 63) se jedná o důleţitý dokument, který definuje, čeho chceme dosáhnout tedy cíl, a jak toho chceme dosáhnout neboli cestu k němu. Dále autoři uvádějí, ţe se také jedná o prostředek, který nám zajistí informace a pomoc v případě, kdy zjistíme, ţe nevíme, co máme dělat. Plán by měl také obsahovat časový horizont, tedy dobu v jaké chceme našich cílů dosáhnout. Podnikatelský plán sociální firmy se ve větším rozsahu neliší od podnikatelského plánu firmy, která se jako sociální neprezentuje, nicméně odchylky zde jsou. To co je nejnutnější věcí při psaní podnikatelského plánu, je podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2011, s ), přesné rozpoznání a definování cílů našeho tedy v tomto případě sociálního podnikání a to jak cílů, které jsou sociální, tak také coţ je důleţité u kaţdého podnikání, cílů ekonomických. Dále pak Svaz českých a moravských výrobních muţstev uvádí, ţe pokud si hned na počátku naší přípravy na podnikání vydefinujeme naše sociální poslání, na jehoţ základě nastavíme konkrétní a kvalitní cíle i ukazatele je poté jednodušší měřit naplňování případně nenaplňování našeho plánu. Sociální cíle vychází z našeho poslání a také zpotřeb cílové skupiny, kterou chceme svým sociálním posláním podpořit. Kurková a Francová rovněţ upozorňují, ţe je velmi důleţité najít soulad mezi cíli, vizí a posláním ((2012 s. 23). Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 19) lze zjednodušeně říct, ţe cílová skupina jsou lidé, kteří budou mít z našich 12

13 ekonomických úspěchů uţitek. Kurková s Francovou také upozorňují na to, ţe je dobré si předem rozmyslet, jaké jsou moţnosti našich znevýhodněných zaměstnanců, a kde jsou limity jejich práce (2012, s. 16). Coţ je vše dobré v našem podnikatelském plánu zohlednit. Ekonomické cíle, nejsou u sociálních firem prvořadým záměrem, nicméně jsou podle Dohnalové a Průši (2011, s ) jedním z důvodů existence sociálních podniků. I sociální firma by měla umět pokrýt všechny své závazky. V součastné době je trendem udrţitelnost sociálních podniků a jejich nezávislost na dotacích. Nicméně Dohnalová s Průšou i Svaz českých a moravských výrobních druţstev se shodují na tom, ţe v počátku je dobré spolehnout se na vícezdrojovost finančních prostředků. Kromě nejrůznějších nadací a fondů, které jsou k podpoře sociálního podnikání určeny, je dobré zjistit, například také to jaké slevy na daních můţe podnikatel získat, či jaké si můţe zajistit prostředky a dotace z veřejných rozpočtů např. z Úřadu práce. Další nedílnou součástí podnikatelského plánu je průzkum trhu. Špačková a Ryba (2009, s ) průzkum trhu vidí jako získávání informací o zákaznících, konkurenci a trhu samotném. Autoři dále uvádějí, ţe v začátcích podnikání nemusí být průzkum trhu finančně nebo časově náročný. Na začátku podnikání na průzkum trhu podle stejných autorů postačí veřejné zdroje informací, například internet, knihovny, tisk či lidé, které má sociální podnikatel ve svém okolí. Další z kolonek, který by měl podnikatelský plán obsahovat je vydefinování rizik a postupů, jak v případě krize dál postupovat a tím její dopady co nejvíce eliminovat. 3.2 Marketingový plán Podle Švarcové (2007, s ) Mluvíme o marketingu jako o disciplíně zabývající se zákonitostmi trhu, to znamená, ţe marketing se zabývá poznáváním, předvídáním, ovlivňováním a uspokojováním potřeb trhu v konečné fázi tedy potřeb zákazníků. Švarcová dále uvádí, ţe marketing je proces, který musí procházet všemi činnostmi podniku a ţe se nejedná pouze o prodej, který je jen jednou z marketingových aktivit (tamtéţ). Z výše zmíněného tedy vyplívá, ţe díky marketingovému plánu víme jak, kolik, komu, za kolik a jakou formou prodávat naše zboţí či sluţby. Jak uţ jsme několikrát zmínili, 13

14 hlavní funkcí sociální firmy není vydělávat peníze nýbrţ, naplňování jejich sociálních cílů. Tomu by měl tedy odpovídat i marketingový plán. Proto je nutné marketingové plánování nepodcenit. Švarcová se zmiňuje o nechuti některých manaţerů plánovat, coţ jak uvádí, souvisí s hospodářstvím v ČR před rokem 1989, coţ byl naprostý extrém, protoţe se plánovalo naprosto všechno (2007, s ). Marketingové plánování je moţné na několika úrovních, sociální firma si můţe vytvořit, jak plány jednotlivých druhů zboţí či sluţeb, které nabízí klientům, můţe si vytvořit marketingový plán pro své jednotlivé oddělení, které má a samozřejmě si můţe vytvořit i marketingový plán pro celou společnost. To znamená, ţe můţe prodávat sebe, v tom smyslu, prodeje svých sociálních cílů a své výlučnosti na trhu. Moţností jak vyuţít marketing mají tedy sociální firmy více neţ firmy komerční. Velmi záleţí na kvalitně zpracovaném marketingovém průzkumu a na tom jak se průzkum promítne do marketingové strategie. Špačková a Ryba k tomu uvádějí: vţdy je mnohem jednodušší přizpůsobit svoji sluţbu či produkt klientům, neţ své klienty donutit k tomu, aby koupily sluţbu či produkt, který se jim nehodí: 3.3 Rozpočet Také můţeme označit, jako finanční plánování podniku. Někdy se uvádí jakou součást podnikatelského plánu. Rozpočet nám při zaloţení sociální firmy pomůţe, s představou kolik budeme muset do začátku naší sociální firmy investovat prostředků a kde potřebné zdroje vezmeme. Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev se jedná v podstatě o vyjádření našich nákladů a výnosů v penězích (2010, s. 29). Novotný definuje takzvaný Zakladatelský rozpočet a jeho potřebu. Dříve neţ je zaloţen nový podnik, je třeba propočítat, zda se plánovaná aktivita vyplatí. (2006, s. 32) Informace, které by měl obsahovat zakladatelský rozpočet: 1. zjištění potřebného majetku a zdrojů, ze kterých lze tento majetek obstarat 2. jaké budou předpokládané náklady, výnosy a hospodářský výsledek 3. rozdělení příjmů (cash flow) 4. předpokládaná rentabilita, porovnání dosaţené rentability s rentabilitou při jiném moţném vyuţití disponibilních zdrojů. (Novotný, 2006, s. 32) 14

15 Konkrétnější hlediska pro určení jednoduché schéma nákladů a výnosů mají Špačková a Ryba (2009, s. 42). Jsou to náklady, které jsou spjaté s tím, ţe začínáme podnikat (náklady na vybavení, na správní poplatky spojené se zaloţením firmy atd.). Druhá část nákladů jsou ty, které se budou v průběhu podnikání opakovat v pravidelných intervalech (náklady na telefon, pojištění, leasing, výplaty energie atd.). Autoři dále upozorňují také na to, ţe je důleţité započítat do rozpočtu i předpokládané výnosy a ty je potřeba realisticky odhadnout. S rozpočtem jsou úzce spojeny také zdroje financování podniku, protoţe, kdyţ víme, kolik finančních prostředků budeme na zaloţení sociální firmy potřebovat, musíme také vědět, kde tyto zdroje musíme získat. 3.4 Zdroje financování Podle Kurkové a Francové je důleţité získat či doplnit před tím neţ začneme podnikat finanční prostředky, na pokrytí nákupu nutného materiálu, vybavení, či neţ začne naše podnikání vydělávat peníze (2012, s. 13). Podle webových stránek Sociální podnikání.info existují dva základní zdroje financování sociálních firem a to 1. Evropské fondy 2. Půjčky a úvěry Kurková a Francová přidávají jako zdroje financování ještě 3. Vlastní prostředky 4. Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti 5. Jiné zdroje (2012, s. 13) Evropské fondy V České republice je moţné na podporu sociálního podnikání čerpat peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF). Podle Evropské komise (2011, s. 8 a 9) je moţné z Evropského fondu pro regionální rozvoj čerpat podporu pro podnikání malých a středních firem a z Evropského sociálního fondu podporu na propagaci sociálního začleňování a boje proti chudobě a propagace zaměstnanosti. 15

16 V Evropském fondu pro regionální rozvoj jsou pro období 2014 aţ 2020 nachystány Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, jenţ má podle webu strukturálních fondů za cíl dosaţení konkurenceschopné a udrţitelné ekonomiky zaloţené na znalostech a inovacích (web, strukturální fondy). Z Evropského sociálního fondu bude moţné získat peníze na podporu sociálních firem v Operačním programu Zaměstnanost 2014 aţ Podle webu Esfcr je moţné mimo jiné čerpat peníze na podporu oblastí podpory zaměstnanosti, rovných příleţitostí muţů a ţen, sociálního začleňování a boje s chudobou a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů (podle Půjčky a úvěry Podle Jetmara, je v České republice moţnost půjček a úvěrů pro sociální podnikání zastřešena programy pro podporu či rozvoj malého a středního podnikání. (2010, s. 4). Podle Kůrkové a Francové je při ţádání o půjčku či úvěr velmi důleţité mít dobře zpracovaný podnikatelský plán, stojící na realistických finančních propočtech (2012s.14). Protoţe v ČR působí mnoho komerčních bank je nabídka jejich produktů velmi široká. Jak ale uvádí Jetmara většina těchto produktů je určena převáţně pro podnikatele, kteří jiţ nějakou dobu podnikají a mohou prokázat platební historii podniku, nebo mít majetek, kterým mohou ručit. Pokud sociální podnikatel začíná podnikat, většinou se tímto prokázat nemůţe, a proto má problém se získáním bankovních produktů 2010 s. 7) Vlastní prostředky Je více neţ logické, ţe nejlepším prostředkem pro financování svého sociálního podniku je mít k dispozici vlastní kapitál. Kurková a Francová proto doporučují, aby si začínající sociální podnikatel vytvořil rezervy z vlastních zdrojů ještě před zaloţením sociální firmy a zahájením jejího provozu (2012 s. 14) Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti Podle zákona číslo 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti můţe zaměstnavatel zřídit společensky účelné pracovní místo. Podle 113 odstavce 4 tohoto zákona Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České 16

17 republice, můţe maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. A podle odstavce Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa můţe být poskytován aţ do výše vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek můţe být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. Kurková s Frankovou k vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti uvádějí, ţe v České republice momentálně platí, ţe na tyto příspěvky mají nárok pouze sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, nikoliv sociální firmy zaměstnávající sociálně vyloučené, proto většina sociálních firem zaměstnává osoby se zdravotním postiţením (2012 s. 14). Dalším druhem příspěvku z aktivní politiky zaměstnanosti můţe být Příspěvek na zapracování, který je moţné čerpat po dobu maximálně tří měsíců. Posledním druhem příspěvku, který můţe sociální firma vyuţít je Příspěvek na nový podnikatelský program, jehoţ výše můţe být po dobu maximálně šesti měsíců maximálně 50% mzdy. Všechny tyto příspěvky mohou být podle zákona o zaměstnanosti poskytnuty pouze po písemné dohodě s Úřadem práce jakoţto realizátorem aktivní politiky zaměstnanosti Ostatní zdroje Mezi ostatní zdroje financování můţeme počítat veškeré finanční i nefinanční prostředky, které na provoz naší sociální firmy získáme. Podle Kurkové a Frankové se můţe jednat také o sponzorské dary, které mohou mít podobu například poradenství, nebo vybavení. Obce a kraje, které chtějí podporovat sociální podnikání na svém území, mohou například nabídnout sociálním firmám prostory se zvýhodněným nájmem v budovách, které jsou v majetku obce (2012, s. 14). Dohnalová uvádí, ţe sociální firma můţe ve svých začátcích fungovat na dobrovolné práci, coţ můţeme započítat do nefinančních zdrojů financování sociální firmy, Dohnalová však upozorňuje na to, ţe by měl být jasný trend k postupné převaze placených pracovních míst (2012 s. 77). Mimo výše popsaných dokumentů pro snadnější začátek podnikání, které jsou důleţité pro všechny začínající podnikatele ať uţ komerční či sociální, by měla mít sociální firma navíc podle Fokusu Praha ještě rozpracovány Standardy sociální firmy, kterým se budu podrobněji věnovat v následující kapitole. 17

18 4 Standardy sociální firmy Standardy sociální firmy jsou specifikem sociálních firem, kterým se vymezují oproti komerčnímu sektoru a kterými dávají najevo, ţe pro jejich podnikání jsou důleţité jiné hodnoty, neţ jen ekonomický zisk. Následující kapitola je zpracována podle publikace Fokus Praha Sociální firma výzva v podnikání 21. Století (nedat. s ). V České republice byly standardy sociální firmy převzaty z modelu Velké Británie. Jako první, kdo upozornil v ČR, v rámci sociálního podnikání na potřebnost standardů sociální firmy a začal je pouţívat, bylo občanské sdruţení Fokus Praha, provozovatel sociální firmy Jůnův statek. Fokus Praha chtěl zajistit transparentnost sociálních firem ke všem svým partnerům. Déle se Fokus Praha snaţil o vytvoření jakéhosi podkladu pro nové zřizovatele sociálních firem. Jedním z cílů, občanského sdruţení Fokus bylo, aby se v českém prostředí odlišila sociální firma od ostatních forem zaměstnávání a pracovní rehabilitace osob znevýhodněných na trhu práce. Standardy jsou rozděleny na čtyři tzv. pilíře, kdy kaţdý s pilířů upravuje jednu oblast, které se dané standardy dotýkají. Jednotlivé standardy pak kromě svého znění mají kritéria hodnocení, podobně jako například standardy kvality sociálních sluţeb podle zákona číslo 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách. Pílíř Standard č. Znění Definice 1. Poslání sociální Sociální firma veřejně deklaruje své poslání, firmy které obsahuje závazek podnikat, vytvářet pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Tomu jsou uzpůsobeny vnitřní postupy a způsob řízení sociální firmy. Podnikání 2. Podnikání Sociální firma podniká a je schopná obstát na běţném trhu. Podnikání sociální firmy je etické a v souladu s platnými právními předpisy. 18

19 3. Financování Sociální firma má minimálně 50 % příjmů zajištěno z vlastní produkce, tj. prodeje zboţí nebo sluţeb. Ekonomickým cílem je finančně stabilní, dlouhodobě udrţitelná a prosperující firma, která je respektovaná obchodními partnery a bankami. 4. Provoz sociální Provoz sociální firmy je bezpečný. Zohledňuje firmy specifické potřeby svých znevýhodněných zaměstnanců. Pro tento účel má zpracované provozní postupy, včetně řešení nouzových a havarijních situací. Tyto postupy jsou všem zaměstnancům srozumitelné a dostupné. 5. Informovanost a Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje prezentace veřejnost, zejména ostatní podnikatelské subjekty, potenciální zákazníky, veřejné instituce a zájemce o zaměstnání o svém poslání a činnosti. Prezentace sociální firmy nevede ke stigmatizaci zaměstnaných znevýhodněných osob. Zaměstnávání 6. Znevýhodnění zaměstnanci Sociální firma zaměstnává minimálně 25 % znevýhodněných na trhu práce v přepočtu na plné úvazky, maximálně však 55 %. Sociální firma zaměstnává ty znevýhodněné, kteří potřebují delší dobu adaptace při nástupu do zaměstnání a dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu nutnou pro jeho udrţení. 7. Pracovní smlouvy a mzdy Všichni zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu se sociální firmou a jsou za svoji práci finančně ohodnoceni. 8. Etické principy a vnitřní komunikace Sociální firma má stanovené etické principy a pravidla vnitřní komunikace a dbá na informovanost svých zaměstnanců. 19

20 9. Organizační Sociální firma má jasně stanovenou organizační struktura strukturu a systém řízení, který je popsán a je srozumitelný. Podpora 10. Adaptace Sociální firma zohledňuje potřeby svých zaměstnanců a vytváří podmínky pro jejich úspěšnou adaptaci a výkon kvalitní práce. 11. Udrţení Sociální firma přiměřeně přizpůsobuje pracovní podmínky a prostředí potřebám svých zaměstnanců a zajišťuje jejich odborné vedení a pracovní rozvoj. 12. Profesní rozvoj Sociální firma usiluje o profesní rozvoj svých zaměstnanců zejména v oblasti podnikání sociální firmy a dále o rozvoj dovedností a schopností, které mají vliv na pracovní výkonnost a zvyšují konkurenceschopnost a moţnost uplatnit se na trhu práce. 13. Spolupráce Sociální firma spolupracuje s organizacemi sociální firmy a institucemi, které se zabývají problematikou zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce či jejich podporou. Tabulka č. 1 Standardy sociální firmy První pilíř Definice, obsahuje pouze standard číslo 1. tedy poslání sociální firmy. Poslání by mělo být veřejným prohlášením o tom, ţe firma je sociální a ţe hodlá zaměstnávat osoby, které jsou znevýhodněné na běţném trhu práce a pomáhat jim v začleňování do společnosti. Druhým pilířem jsou standardy v oblasti Podnikání. Zde nalezneme standardy číslo 2 podnikání, č. 3 Financování, č. 4 Provoz sociální firmy a č. 5 Informovanost a prezentace. Všechny tyto standardy formulují vztahy sociální firmy směrem k veřejnosti a vyzdvihují její transparentnost a etiku podnikání. Do třetího pilíře, který formuluje standardy v oblasti Zaměstnávání, patří standard č. 6 Znevýhodnění zaměstnanci, standard č. 7 Pracovní smlouva a mzdy, č. 8 Etické principy a vnitřní komunikace a standard č. 9 Organizační struktura. V těchto čtyřech 20

Metodika vzniku sociální firmy

Metodika vzniku sociální firmy Sociální firma Hračkotéka Metodika vzniku sociální firmy Obchod s hračkami jako sociální firma zaměstnávající osoby se zdravotním znevýhodněním Tato metodika vznikla jako jeden z výstupů klíčové aktivity

Více

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR

PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou

Více

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob

Priorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované

Více

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008

Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu

Více

Social return of investment

Social return of investment Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním

Více

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.

Přehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s. PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo

Více

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015

Možnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme

Více

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce

SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

Podnikatelský plán Poradenské služby

Podnikatelský plán Poradenské služby Podnikatelský plán Poradenské služby Podnikatelský plán obsahuje shrnutí podnikatelského záměru - jeho investiční i neinvestiční části. Osnova podnikatelského plánu: Obsah 1. Informace o sociálním podniku

Více

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová

Operační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu

Více

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI

PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRVNÍ VÝZVA CESTA K UDRŽITELNOSTI PRO NESTÁTNÍ NEZISKOVÉ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ VE ZLÍNSKÉM, OLOMOUCKÉM A MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI Vypracoval: Nadace Partnerství Schválil: RNDr. Miroslav Kundrata, ředitel nadace

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Název projektu: Škola Tobě Název operačního

Více

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD

Příloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP

Více

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:

V současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR: Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí

Více

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů

VYROVNÁVÁNÍ ŠANCÍ ŽEN A MUŽŮ. CZ.04.3.07/2.2.02 - Vyrovnávání šancí žen a mužů Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu

11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu 11. Pravidla pro provádění informačních a propagačních aktivit 11.1 Obecná pravidla zajišťování publicity projektu Příjemce podpory z OP VK financovaného Evropským sociálním fondem (ESF) je v souladu s

Více

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Podpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ

Více

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11.

Workshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. Workshop Sociální podnikání - vzdělávání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. 2013 Na Technické univerzitě v Liberci na Ekonomické fakultě se vyučuje

Více

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010

Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE

INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,

Více

Národní tematická síť -NTS

Národní tematická síť -NTS Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje

Více

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem?

Mohou se žáci bez zdravotního postižení vzdělávat i nadále v základních školách s upraveným vzdělávacím programem? Výklad vyhlášky č. 73/2005 Sb., o vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami a dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných, ve znění vyhlášky č. 147/2011 Sb. nejčastější otázky

Více

Národní soustava povolání

Národní soustava povolání OP RLZ, Opatření 3.3 Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Systémový projekt Národní soustava povolání Ing. Michaela NAVRÁTILOVÁ Ministerstvo práce a sociálních věcíčr, Odbor 35, Odbor implementace programů

Více

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR

Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Financování výzkumu a inovací z fondů EU a ČR v létech 2007-2013 2013 Ing. Martin Tlapa Náměstek MPO ČR Strukturální fondy pro výzkum a inovace OP Podnikání a inovace OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:

Více

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání

FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je možné v rámci projektu pořádat kurz / školení? Ne, nelze financovat vlastní realizaci kurzu, finanční prostředky (a tudíţ celý projekt) musí

Více

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů

Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry

Více

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ

PODPORA SPOLUPRÁCE VĚDECKÝCH A VÝZKUMNÝCH PRACOVIŠŤ S PODNIKATELSKOU SFÉROU, PODPORA INOVACÍ Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR vyhlašuje výzvu k předkládání žádostí o finanční podporu v rámci Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha v grantovém schématu

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob

ZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti

Více

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech

Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Ing. Jana Košťálová Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech Univerzita Pardubice Uplatnění nástrojů projektového řízení v ESF projektech ESF fondy a aktuální rozšíření realizace projektů

Více

Prodlouţení ţivotnosti bytového fondu

Prodlouţení ţivotnosti bytového fondu Fakulta stavební VŠB TU Katedra městského inţenýrství Vzdělávací program na zvýšení fyzické dostupnosti bydlení a sníţení regionálních rozdílů ve fyzické dostupnosti bydlení Prodlouţení ţivotnosti bytového

Více

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020

Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Možnosti čerpání finančních prostředků pro obce v OP Zaměstnanost 2014-2020 Marie Hatalová Jihlava 2. prosince 2014 Současný stav přípravy OPZ Schválení návrhu OPZ vládou ČR - 9. 7. 2014 Zaslání návrhu

Více

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)

OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti

Více

CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA

CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA Beseda na téma CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 26.11.2013 Pořádá: Místní akční skupina ORLICKO v rámci přípravy místní rozvojové strategie pro roky 2014 2020 Program Program: 9:00 Mgr. Miroslav Beran Úvodní slovo

Více

vypracovala Petra Štelclová

vypracovala Petra Štelclová Rodina a handicap vypracovala Petra Štelclová Lidé s handicapem (dle speciální pedagogiky): jedinci, u nichž se objevila vada či porucha Mezinárodní kvalifikace ICIDH definuje tyto pojmy: Vada, porucha

Více

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU)

Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Informace k realizaci projektu Kvalitní výuka (Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost -EU) Projekt Kvalitní výuka v ZŠ Senohraby (dále jen projekt) bude realizován v předpokládaném termínu

Více

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele

Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Informační dokument Úřadu práce ČR pro zaměstnavatele Vážení zaměstnavatelé, dovolujeme si Vás oslovit jménem Kontaktního pracoviště Šumperk, Úřadu práce České republiky, Krajské pobočky v Olomouci s informací

Více

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice

Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát

Více

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku

Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Poskytovatel sociálních služeb ve Varnsdorfu a Šluknovském výběžku Vznik občanského sdružení Občanské sdruţení NA KŘIŽOVATCE bylo registrováno na Ministerstvu vnitra ČR č.j.: VS/1-1/51156/02-R dne 11.9.2002

Více

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko)

Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) Regionální pobočka Červeného kříže v Plovdivu a její aktivity v oblasti sociální péče Případová studie (Bulharsko) 1. Úvod Tato případová studie pojednává o aktivitách, které nabízí regionální pobočka

Více

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE

VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE VYHLAŠOVATEL MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŢE A TĚLOVÝCHOVY SEKCE ŘÍZENÍ OPERAČNÍCH PROGRAMŮ EVROPSKÉ UNIE ZPROSTŘEDKUJÍCÍ SUBJEKT OPERAČNÍHO PROGRAMU ROZVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ (OP RLZ) vyhlašuje VÝZVU pro

Více

Komunitní školy - centra místního vzdělávání

Komunitní školy - centra místního vzdělávání Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2009

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2009 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2009 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy

Úplné znění. Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Úplné znění Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy Schváleno usnesením vlády ze dne 1. února 2010 č. 92,

Více

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce

Profil absolventa vyššího odborného studia oboru sociální práce Střední zdravotnická škola a vyšší odborná škola Cheb Hradební 2, 350 38 Cheb tel: 354 422 877, 354 422 259 fax: 354 422 089 E-mail : szs.cheb@worldonline.cz http://szscheb.cz Profil absolventa vyššího

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. na období 2008-2009 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na období 2008-2009 Schválen na 16. zasedání Rady vlády pro BOZP dne 10. 12. 2007 Úvod Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při

Více

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba

P2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA

Více

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE

PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE PRIORITNÍ OSY A JEJICH SPECIFICKÉ CÍLE V rámci jednotlivých prioritních os pracujeme s tzv. specifickými cíli. Objem finančních prostředků bude vždy předmětem vyhlášené výzvy. Vzhledem k vývoji čerpání

Více

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR

Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Ministerstvo práce a sociálních věcí Praha dne 17. března 2014 Pro jednání 107. Plenární schůze Rady hospodářské a sociální dohody ČR Věc: Aktivní politika zaměstnanosti, vyhodnocení programů na podporu

Více

Výzva k podání nabídek

Výzva k podání nabídek Výzva k podání nabídek Číslo zakázky (bude doplěno 01/1.2/01/01 MŠMT v případě IP, v případě GP ZS) 1 Název programu: Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo projektu CZ.1.07/1.

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010

VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond

Více

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací

Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro

Více

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010

CEDR komunitní centrum, občanské sdružení VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA 2010 VÝROČNÍ ZPRÁVA OBSAH 1. ÚVODNÍ SLOVO 2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 3. VZNIK A POSLÁNÍ 4. PROJEKTY 5. ZPRÁVA O HOSPODAŘENÍ 6. PODĚKOVÁNÍ 7. FINANČNÍ PODPORA 8. SPOLUPRÁCE A PODPORA 1. ÚVODNÍ SLOVO Vážené čtenářky,

Více

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA

1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA 1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního

Více

Podnikatelský plán Malé technické služby

Podnikatelský plán Malé technické služby Podnikatelský plán Malé technické služby Podnikatelský plán obsahuje shrnutí podnikatelského záměru - jeho investiční i neinvestiční části. Osnova podnikatelského plánu: Obsah 1. Informace o sociálním

Více

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ

PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ Metodika CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH I. PRŮVODCE METODIKOU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ OBSAH I.1 ÚVOD I.2 CÍLE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MPSV I.3 VÝCHODISKA PRO TVORBU VZDĚLÁVACÍCH PLÁNŮ I.3.1 AUTODIAGNOSTICKÁ

Více

Neziskový inkubátor Nadace OKD

Neziskový inkubátor Nadace OKD Neziskový inkubátor Nadace OKD Nadace OKD je již šestým rokem strategickým partnerem neziskových aktivit v Moravskoslezském kraji. Do komunity v průměru investuje 50 milionů korun ročně. V dubnu roku 2013

Více

AUDIT. Zimní semestr 2014/2015 TUL EF - KFÚ

AUDIT. Zimní semestr 2014/2015 TUL EF - KFÚ AUDIT Zimní semestr 2014/2015 TUL EF - KFÚ Ing. Monika Händelová, MBA (auditor) monika.handelova@vgd.eu monika.handelova@tul.cz Mobil: 602 428 466 Konzultační hodiny: po dohodě AUDIT_PR1 1 Tematické okruhy

Více

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007

Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Úvod Výroční zpráva občanského sdružení Vzdělávacího centra Podkrušnohoří za rok 2007 Občanské sdruţení bylo zaloţeno koncem roku 2001, činnost sdruţení zahájena 4.1.2002. Obsahem činnosti občanského sdruţení

Více

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s.

Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí. ANIMA VIVA o.s. Projekt OP RLZ CZ. 04.1.03/2.1.25.2/2306 Začlenění skupin ohrožených sociální exkluzí ANIMA VIVA o.s. O nás Jsme občanské sdružení ANIMA VIVA o. s., které vzniklo z iniciativy svépomocné organizace rodičů

Více

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy

Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy ~ 1 ~ Povinnosti zaměstnavatelů k úřadu práce a vzájemné vztahy Budeme se pohybovat v dimenzích Zákona o zaměstnanosti konkrétně mezi 4-62. Ihned v úvodu tj. 4 ZZ hovoří o účastnících právních vztahů,

Více

E3 Plánování osobních výdajů projektu

E3 Plánování osobních výdajů projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! E Finance a finanční nástroje E3 Plánování osobních výdajů projektu Anotace tématu: V rámci tématu jsou popsány jednotlivé role v projektovém

Více

2. Evropský sociální fond

2. Evropský sociální fond 2. Evropský sociální fond Úkoly Evropského sociálního fondu vyplývají jednak přímo ze Smlouvy (speciální ustanovení o ESF), jednak z rámce úkolů strukturálních fondů. Smlouva o ES: Hlava XI článek 146/ex-čl.

Více

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko

Komunitní plán sociálních služeb Českolipsko Op1-1 Zajištění pobytových odlehčovacích služeb Podpora vzniku sociální služby na základě zmapování skutečné poptávky pro osoby se zdravotním postižením i pro klienty cílové skupiny seniorů. Tento typ

Více

INOVACE V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ

INOVACE V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ INOVACE V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ Vladimír Žítek Viktorie Klímová Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Banská Bystrica, 6.- 7.11.2014 STRUKTURA PŘÍSPĚVKU Sociální podnik(ání) Inovace Inovace v

Více

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INKANO PÍSEK o. s.

VÝROČNÍ ZPRÁVA. INKANO PÍSEK o. s. VÝROČNÍ ZPRÁVA 2007 INKANO PÍSEK o. s. Úvodní slovo předsedkyně sdružení Váţení přátelé, do rukou se Vám dostává Výroční zpráva občanského sdruţení INKANO Písek za rok 2007. Je v ní shrnuta činnost ze

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Individuální projekty národní Číslo OP i : Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název projektu: Příjemce dotace:

Více

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů

Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Metodický dopis č. 13 Realizace vzdělávacích aktivit v Prioritní ose 3 oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání v rámci Globálních grantů Strana 1 (celkem 7) Východisko V návaznosti na vyhlášení

Více

Jak začít se sociální podnikáním

Jak začít se sociální podnikáním Jak začít se sociální podnikáním Brožura pro budoucí sociální podnikatele Vážení čtenáři, držíte v ruce brožuru s názvem Jak začít se sociálním podnikáním? Ano, jak začít s popisem sociálního podnikání?

Více

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising

Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné

Více

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost

Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost Organizační řád a propozice soutěţe Finanční gramotnost ČÁST PRVNÍ POVAHA A CÍL SOUTĚŢE FINANČNÍ GRAMOTNOST Čl. 1 Povaha a cíl soutěţe Finanční gramotnost (1) Soutěţ Finanční gramotnost (dále téţ jen soutěţ

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014

Jak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014 Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují

Více

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49. Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Střední průmyslová škola strojnická Olomouc tř.17. listopadu 49 Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu Výuka moderně Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0205 Šablona: VI/2 Sada: 2 Číslo

Více

Sociální firma Jůnův statek jako jedna z možností uplatnění zdravotně znevýhodněných na trhu práce. Jiří Novák - vedoucí sociální firmy Jůnův statek

Sociální firma Jůnův statek jako jedna z možností uplatnění zdravotně znevýhodněných na trhu práce. Jiří Novák - vedoucí sociální firmy Jůnův statek Sociální firma Jůnův statek jako jedna z možností uplatnění zdravotně znevýhodněných na trhu práce Jiří Novák - vedoucí sociální firmy Jůnův statek Fokus Praha o.s. - kdo jsme? Jsme nestátní nezisková

Více

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012

Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing. pro studenty studující od roku 2011/2012 Studijní obor Manažerská ekonomika Bakalářský studijní obor Manažerská ekonomika specializace Marketing pro studenty studující od roku 2011/2012 V první fázi studia oboru Manažerská ekonomika získá student

Více

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011

Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013. Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Možnost financování projektů z OP LZZ prioritní osa 3 v období 2007-2013 Mgr. Ivana Příhonská Praha, 19. října 2011 Sociální integrace a rovné příležitosti Podpora a rozvoj systému sociálních služeb je

Více

PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ

PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ PREZENTACE STUDIJNÍHO OBORU EKONOMIKA A PRÁVO V PODNIKÁNÍ HLAVNÍ CÍL STUDIA OBORU: znalost právního rámce regulujícího počínání ekonoma OJEDINĚLOST OBORU: Ekonomická fakulta VŠB TU Ostrava jako první ekonomická

Více

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ

Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ projekt (příklad projektové fiše) 1) název a lokalizace projektu Multimediální tvorba ve výuce ZUŠ Místo realizace a oblast dopadu projektu: obec Dolní Hodolany a Pardubický

Více

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ

KOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože

Více

Program: Investiční pobídky

Program: Investiční pobídky Program: Investiční pobídky Vyhlašovatel: Ministerstvo průmyslu a obchodu Oblast zaměření: Podpora zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických sluţeb na území ČR Cíl programu:

Více

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu

Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje Anotace Legislativa 2. Místo operačních plánů ve struktuře krizového plánu Kratochvílová D., Hendrych T., Krömer A., Operační plány jako součást Krizového plánu Moravskoslezského kraje 112, Odborný časopis požární ochrany, integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva,

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování

Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Evropský sociální fond 2014-2020 Vize MPSV pro oblasti trhu práce a sociálního začleňování Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Venkov 2011,

Více

Často kladené dotazy žadatelé

Často kladené dotazy žadatelé Často kladené dotazy žadatelé Projektové: 1. Kdo může žádat o podporu z OP VK? Odpověď: V případě podpory z globálních grantů realizovaných Jihočeským krajem v rámci Operačního programu Vzdělávání pro

Více

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU

Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU Projekt reg. č.: CZ.1.04/3.4.04/88.00372 je financován z prostředků ESF prostřednictvím OP LZZ a státního rozpočtu ČR, název projektu: PODNIKATELSKÝ MINIINKUBÁTOR. Jak na podnikání? VYPRACOVÁNÍ PODNIKATELSKÉHO

Více

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020

POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 FINANČNÍ NÁSTROJE POLITIKY SOUDRŽNOSTI 2014-2020 POLITIKA SOUDRŽNOSTI 2014-2020 Evropská komise v říjnu roku 2011 přijala legislativní návrhy na politiku soudržnosti pro období od roku 2014 do roku 2020

Více

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative

Sociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk

Více

Problematika seniorů v České republice

Problematika seniorů v České republice Problematika seniorů v České republice Obsah Demografický vývoj v České republice a Evropské unii Aktivní stárnutí z pohledu MPSV Národní akční plán podporující pozitivního stárnutí pro období 2013 až

Více

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora.

WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán. Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. WORKSHOP NO.3 Podnikatelský plán Specifikace podnikatelského plánu. Obsah podnikatelského plánu - obecně. Můj podnikatelský plán pro investora. Co je podnikatelský plán? Specifikace podnikatelského plánu

Více

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI

Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI Příloha č. 10 Obecná pravidla (rámcová metodika) pro vykazování skutečných nepřímých nákladů v projektech OP VaVpI 1 Úvod Tato metodika se zabývá dílčí problematikou vykazování skutečných způsobilých nákladů

Více

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond

Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na

Více

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

PODNIKATELSKÝ PLÁN. Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město. Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy Číslo projektu Autor Název šablony PODNIKATELSKÝ PLÁN Střední odborná škola a Gymnázium Staré Město CZ.1.07/1.5.00/34.1007 Ing. Miroslava Kořínková III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím

Více

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA) 1. medzinárodná internetová konferencia MLADÁ VEDA VŠEMVS 2012 Vysoká škola ekonómie a manaţmentu verejnej správy v Bratislave ALTERNATIVNÍ ZDROJE FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU (PPP PROJEKTY A JEJICH ANALÝZA)

Více

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008

Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008. vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Komunikační plán Eurocentra Hradec Králové na rok 2008 vycházející z Koncepce informování o evropských záležitostech v ČR na rok 2008 Obsah 1 Úvod... 3 2 Komunikační priority a cílové skupiny... 4 2.1

Více

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45

2 Stručná historie tělovýchovy a sportu na území České republiky... 36 Shrnutí / Klíčová slova... 45 OBSAH Úvod k problému ekonomiky sportu................................ 13 ČÁST I SPORT V NÁRODNÍM HOSPODÁŘSTVÍ 1 Pojetí sportu v současné společnosti............................ 19 1.1 Klasifikace a institucionalizace

Více