CARITAS Vyšší odborná škola sociální
|
|
- Radovan Neduchal
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Absolventská práce Sociální podnikání založení sociální firmy a její busssines plán Martina Rybaříková Vedoucí práce: Ing. Ester Danihelková Olomouc 2014
2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci
3 Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucí své práce Ing. Ester Danihelkové, za její odborné vedení, dobré rady a podporu při psaní této práce.
4 OBSAH Úvod Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa Založení sociální firmy Podnikatelský pán Marketingový plán Rozpočet Zdroje financování Evropské fondy Půjčky a úvěry Vlastní prostředky Ostatní zdroje Standardy sociální firmy Případy dobré praxe Praktická část Projekt Podnikatelský plán Závěr Bibliografické zdroje Přílohy Příloha číslo 1. Standardy sociální firmy Anotace... 42
5 Úvod V dnešní době, kdy je velká míra nezaměstnanosti jak mezi osobami se zdravotním postiţením tak také mezi osobami sociálně vyloučenými a zároveň klesá ochota solidarity v majoritní společnosti, by mělo být právě zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce jedním z prioritních opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Tím, ţe budeme zaměstnávat osoby se zdravotním postiţením, sociálně vyloučené či jinak obtíţně zaměstnatelné, ušetříme nemalé finanční částky ze státního rozpočtu, které plynou na výplatu dávek sociálního zabezpečení, zároveň tím podpoříme začleňování těchto osob do společnosti a také podpoříme jejich soběstačnost. Tato absolventská práce je zaměřena na teoretické ukotvení toho co je sociální firma, z jakých teoretických východisek vychází, a jaký uţitek přináší. Dále se věnuje vymezení legislativního rámce, v němţ je v součastné době moţné zaloţení a fungování sociální firmy v České republice. Následně se práce bude věnovat samotnému teoretickému popisu zaloţení sociální firmy a dokumentům, které je dobré si připravit, neţ se do zakládání sociální firmy podnikatel pustí, kdy v ţádném případě nepůjde o výčet toho na jaký úřad má budoucí sociální podnikatel zajít, ale spíše co vše bude potřebovat teoreticky znát, neţ začne sociální firmu zakládat. V poslední části teoretického oddílu této práce je věnováno místo standardům sociální firmy a příkladům dobré praxe v České republice. V praktické části této práce, kterou je projekt, je představeno zaloţení sociální firmy na praktickém příkladu sociální firmy, kde jsou jako cílová skupina zaměstnávaných zvoleni rodiče pečující o dítě do sedmi let věku. Sociální firma, jako prostředek pro zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce není lékem na všechny problémy s rostoucí nezaměstnaností, ale je cestou jak je moţné zajistit práci osobám, které nemohou být zaměstnány v klasických komerčních firmách, a také je cestou jak ukázat, ţe cílem podnikání nemusí být pouze finanční zisk, ale můţe přinést prospěch komunitě, ve které firma působí, můţe být ohleduplné k ţivotnímu prostředí a zároveň můţe vést prosperujícímu podniku. 5
6 1 Co je sociální firma a kde jí můžeme najít? Abychom mohli nalézt odpovědi na to jak zaloţit sociální firmu (SF) a jak nejlépe nastavit procesy jejího fungování, tak, aby byla úspěšná na komerčním trhu, je důleţité uvědomit si co to sociální firma je a kam je moţné ji zařadit ve společenském a ekonomickém kontextu. Sociální firmy se v posledních desetiletích začínají ukotvovat v systému národního hospodářství a to nejen v České republice ale po celém světě. Konkrétně se tedy začíná mluvit o tzv. třetím sektoru Sociální ekonomice. Jak uvádí Dohnalová a Průša (2011, s. 7-11) v Evropě se čím dál tím více vymezuje sociální ekonomika vůči sektoru ziskovému a veřejnému. To tedy znamená, ţe na trhu začínají působit firmy, ve kterých nejde primárně o zisk za kaţdou cenu, ale které mají i jiné takzvané neekonomické cíle. S neekonomickými cíli je spojeno ukotvení sociální firmy, jako součástí sociální práce, konkrétně komunitní sociální práce. Podle Fokusu Praha (nedat., s. 9) vychází celá koncepce sociální firmy z existencionálního přístupu. Navrátil (2012, s ) shrnuje hlavní principy existencionální sociální práce v těchto čtyřech bodech: 1. v jakékoliv situaci je člověk hodnotná a důstojná lidská bytost; 2. názor kaţdého člověka je platný a cenný pro práci s ním i s jeho sociální situací; 3. klient sám dobře ví co je jeho problém a sociální pracovník je zde partnerem pro řešení tohoto problému nikoliv jeho řešitelem; 4. sociální prostředí a potenciál klienta jsou prostředky k řešení klientovy situace; Sociální firma není v České republice právně definovaný pojem, proto neexistuje ani jednotná definice. Všichni autoři se v podstatě shodují na velmi obecném názoru, ţe se sociální firma vyznačuje trojím přínosem: 1. Podnikatelsko-ekonomickým 2. Sociálním 3. Environmentálním Dohnalová a Průša (2011, s ) shrnují sociální firmu v podstatě jako běţný ekonomický subjekt, který nalezneme ve většině národních hospodářství, avšak který není zaloţený za účelem získávání zisku, ale za účelem zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce, či jinak vyloučených, společně se zdravými. Fokus 6
7 Praha (nedat., s. 15) tuto definici rozšiřuje ještě o myšlenku, ţe sociální firma by měla uzpůsobit svoje pracovní prostředí a podmínky svým znevýhodněným zaměstnancům a jejich potřebám. Takto rozšířenou definici můţeme ještě doplnit o informaci Svazu českých a moravských výrobních druţstev, ţe to co odlišuje sociální firmu od firem nesociálních, je: Širší okruh a struktura vztahů, firemní kultura svázaná se sociálními cíli. (2010, s. 6). Hlavní znaky sociálních firem lze tedy definovat jako: Inovace, Nápaditost a Kreativitu. (tamtéţ). Dále bychom mohli doplnit také snahu trvalé udrţitelnosti, smysluplnosti a konkurenceschopnosti. Dohnalová uvádí jako jeden z důleţitých sociálních ukazatelů sociální firmy to, ţe na rozhodování v sociální firmě nemá vliv výše vloţeného kapitálu (2012 s. 77). Podle Kurkové a Francové je typické pro sociální firmu vyuţívání lokálních zdrojů (2012, s. 6). V Evropském kontextu je jedním z hlavních dokumentů, kde je vydefinována sociální firma, Linecká výzva (The Linz Appeal) z roku Český překlad je moţné najít na webu ( V Linecké výzvě je definován hlavní znak sociálních firem stejně jako v Čechách zaměstnávání osob zdravotně nebo sociálně vyloučených na trhu práce a také pouţití svého fungování ve prospěch sociálních cílů. Jako zdroj informací o sociálních firmách v Evropě můţeme pouţít také webové stránky mezinárodního sdruţení EMES, coţ byla, jak uvádí Dohnalová, původně Evropská síť pro výzkum Vznikání sociálních podniků (2012, s. 54). Identické znaky firmy sociální a komerční můţeme vysledovat podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 8) především ty, ţe sociální firma nese ekonomické rizika stejně jako firma komerční, dále pak působí na běţném trhu, má konkurenci a stejné moţnosti v prosazení se na trhu. To tedy znamená, ţe i sociální firma musí mít výrobky, či sluţby, které jsou schopny obstát v konkurenci na běţném trhu a které se budou dobře prodávat. Jak je zmíněno jiţ výše, pojem sociální firma není v ČR legislativně ukotven, proto se můţeme setkat s různou právní formou těchto podniků. V součastné době je v České republice nejčastějším trendem, podle informacích uvedených v seznamu sociálních firem zveřejněných na webu české-socialni-podnikani, ţe sociální firmy jsou provozovány, jako doplňková činnost nestátních neziskových organizací (NNO). U těchto organizací můţe být důvodem zaloţení, buď samotné zaměstnávání osob z řad cílové skupiny klientů NNO a nebo, můţe být zaloţení sociální firmy odpovědí na 7
8 sniţující se dotace z veřejných financí a tedy snahou o získání dalšího kapitálu na financování sociálních sluţeb. 8
9 2 Možné právní formy sociálních firem a jejích legislativa Proto, aby mohla sociální firma vůbec být zaloţena, a aby mohla fungovat v rámci české ekonomiky, podle v ČR platných zákonů, je důleţité znát alespoň základní právní předpisy, které podnikání v České republice upravují, a také je nutné znát právní formy, které lze pouţít pro sociální firmu. Zaloţení sociální firmy v současnosti provází především nejasnost v informaci, kdo můţe SF zaloţit, jaká je její právní forma, a podle jakých zákonů se vlastně řídit. Zde jsou tedy alespoň základní informace. Bohuţel, protoţe v součastné době chybí mnoho prováděcích a navazujících zákonů k novému občanskému zákoníku, proto je situace prozatím poměrně nepřehledná, větší přehlednost by měl přinést zákon o veřejné prospěšnosti, jehoţ uvedení do praxe je plánováno na rok Podle Dohnalové (2012) v základním schématu můţeme identifikovat tři moţné druhy sociálních podnikatelů či podniků. 1. Podnikatelé, kteří jiţ mají komerční firmu a chtěli by jí transformovat na firmu sociální 2. Osoby, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o směru, kterým se ve svém podnikání chtějí vydat 3. NNO, které uvaţují o zaloţení sociální firmy jako o své doplňkové činnosti První skupina, tedy podnikatelé, kteří jiţ nějakou komerční firmu vlastní, ať se jedná o akciovou společnost nebo třeba společnost s ručením omezeným, budou mít z hlediska legislativy a zaloţení sociálních firmy v podstatě nejlehčí pozici. Budou pouze potřebovat přednastavit stávající procesy podnikání a výběru zaměstnanců a začít svou firmu orientovat jako firmu sociální, podle výše zmíněných kritérií. Tito podnikatelé se budou při transfůzi své komerční firmy na firmu sociální řídit zákonem číslo 89/2012 Sb. v platném znění tedy Občanský zákoník a zákonem číslo 34/2012 Sb. v platném znění Zákon o obchodních korporacích a dalšími souvisejícími předpisy. Podnikatelé, kteří teprve uvaţují o zaloţení nové sociální firmy, mají situaci podstatně ztíţenou, a to z toho důvodu, ţe musí projít celým procesem zakládání sociální firmy. Oproti podnikatelům, kteří svou firmu pouze transformují, má ale moţnost, vybrat si 9
10 jakou právní formu pro své sociální podnikání zvolí. V českém prostředí má na výběr podle zákona číslo 34/2012 Sb. tyto moţnosti: Veřejnou obchodní společnost (v.o.s.) 76-92e, Komanditní společnost (k. s.) e, Společnost s ručením omezením (s.r.o.) , Akciovou společnost (a.s.) a Druţstvo Třetí varianta, tedy zaloţení sociální firmy, jako doplňkové činnosti, jedné z nevládních neziskových organizací je v prostředí České republiky jedním z nejčastějších důvodů vzniku sociálních firem. Dohnalová a Průšou se shodují se Svazem českých a moravských výrobních druţstev na tom, ţe sociální podnikání je spojeno s regionem, kde sociální firma působí a také s cílovou skupinou obyvatel, tedy zaměstnanci, kteří ve firmě pracují nebo skupina obyvatel, v lokalitě kde firma působí. Z toho tedy logicky vyplívá, ţe pokud některá z NNO zaloţí sociální firmu, vychází z potřeb své cílové skupiny. Má tedy jednodušší počáteční situaci v tom, ţe jiţ cíl a cílovou skupinu, zná a má s ní určité zkušenosti., které se do jejich sociálního podnikání jistě promítnou. Nevládní neziskové organizace se v rámci svého podnikání řídí v prvé řadě zákony, které upravují jejich fungování. U obecně prospěšné společnosti je to zákon 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech v platném znění. U ústavů a spolků, které mohou vyvíjet ekonomickou činnost, jako doplněk své činnosti hlavní moţnost zaloţení sociální firmy upravuje zákon číslo 89/2012 Sb., U nadací a nadačních fondů, které mají omezenou moţnost podnikání je moţnost zaloţení sociální firmy rovněţ upraveno v Občanském zákoníku. Podnikání a tím i zaloţení sociální firmy v církvích upravuje zákon číslo 3/2002 Sb. o církvích a náboţenských společnostech. Ve výše jmenovaných zákonech najdeme z pravidla ustanovení ţe NNO můţe podnikat, ale nesmí jít o její hlavní činnost, ale o činnost doplňkovou, která doplňuje činnost hlavní a nijak neomezuje tuto činnost. Podnikatelskou činnost pak dále upravují další zákony jako například zákon číslo 586/1992 Sb. o dani z příjmu ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon číslo 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů, zákon číslo 455/1991 Sb. Ţivnostenský zákon ve znění pozdějších předpisů a další. Podle právní formy pod jakou sociální firma vznikne, je nutné mít připraveny právní dokumenty, které jsou definovány ve výše uvedených zákonech k tomu, aby mohla SF legálně fungovat. Vedle těchto právních náleţitostí je dobré, aby měla začínající 10
11 sociální firma předem připraveny některé interní dokumenty, které jí usnadní práci v jejich začátcích. 11
12 3 Založení sociální firmy Pro jakoukoliv firmu, která začíná svou činnost, tedy i pro firmu sociální je důleţité mít před začátkem své podnikatelské činnosti zpracovány dokumenty, které jí pomohou definovat jasný cíl toho, kam směruje a jak toho hodlá dosáhnout a také najít zdroje, ze kterých bude svou činnost financovat. Nejedná se tedy o dokumenty, které jsou vyţadované zákonem, jde spíše o dokumenty, které usnadní začínajícím sociálním podnikatelům jejich start podnikání. Zde se můţeme nechat inspirovat Špačkovou a Rybou (2009), kteří povaţují za základní dokumenty mimo jiné: podnikatelský plán, rozpočet a marketingový plán. 3.1 Podnikatelský pán Podle slovníku cizích slov (1994, s. 527) můţeme také uţít termín podnikatelský záměr či úmysl. Podle Špačkové a Ryby (2009, s. 63) se jedná o důleţitý dokument, který definuje, čeho chceme dosáhnout tedy cíl, a jak toho chceme dosáhnout neboli cestu k němu. Dále autoři uvádějí, ţe se také jedná o prostředek, který nám zajistí informace a pomoc v případě, kdy zjistíme, ţe nevíme, co máme dělat. Plán by měl také obsahovat časový horizont, tedy dobu v jaké chceme našich cílů dosáhnout. Podnikatelský plán sociální firmy se ve větším rozsahu neliší od podnikatelského plánu firmy, která se jako sociální neprezentuje, nicméně odchylky zde jsou. To co je nejnutnější věcí při psaní podnikatelského plánu, je podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2011, s ), přesné rozpoznání a definování cílů našeho tedy v tomto případě sociálního podnikání a to jak cílů, které jsou sociální, tak také coţ je důleţité u kaţdého podnikání, cílů ekonomických. Dále pak Svaz českých a moravských výrobních muţstev uvádí, ţe pokud si hned na počátku naší přípravy na podnikání vydefinujeme naše sociální poslání, na jehoţ základě nastavíme konkrétní a kvalitní cíle i ukazatele je poté jednodušší měřit naplňování případně nenaplňování našeho plánu. Sociální cíle vychází z našeho poslání a také zpotřeb cílové skupiny, kterou chceme svým sociálním posláním podpořit. Kurková a Francová rovněţ upozorňují, ţe je velmi důleţité najít soulad mezi cíli, vizí a posláním ((2012 s. 23). Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev (2010, s. 19) lze zjednodušeně říct, ţe cílová skupina jsou lidé, kteří budou mít z našich 12
13 ekonomických úspěchů uţitek. Kurková s Francovou také upozorňují na to, ţe je dobré si předem rozmyslet, jaké jsou moţnosti našich znevýhodněných zaměstnanců, a kde jsou limity jejich práce (2012, s. 16). Coţ je vše dobré v našem podnikatelském plánu zohlednit. Ekonomické cíle, nejsou u sociálních firem prvořadým záměrem, nicméně jsou podle Dohnalové a Průši (2011, s ) jedním z důvodů existence sociálních podniků. I sociální firma by měla umět pokrýt všechny své závazky. V součastné době je trendem udrţitelnost sociálních podniků a jejich nezávislost na dotacích. Nicméně Dohnalová s Průšou i Svaz českých a moravských výrobních druţstev se shodují na tom, ţe v počátku je dobré spolehnout se na vícezdrojovost finančních prostředků. Kromě nejrůznějších nadací a fondů, které jsou k podpoře sociálního podnikání určeny, je dobré zjistit, například také to jaké slevy na daních můţe podnikatel získat, či jaké si můţe zajistit prostředky a dotace z veřejných rozpočtů např. z Úřadu práce. Další nedílnou součástí podnikatelského plánu je průzkum trhu. Špačková a Ryba (2009, s ) průzkum trhu vidí jako získávání informací o zákaznících, konkurenci a trhu samotném. Autoři dále uvádějí, ţe v začátcích podnikání nemusí být průzkum trhu finančně nebo časově náročný. Na začátku podnikání na průzkum trhu podle stejných autorů postačí veřejné zdroje informací, například internet, knihovny, tisk či lidé, které má sociální podnikatel ve svém okolí. Další z kolonek, který by měl podnikatelský plán obsahovat je vydefinování rizik a postupů, jak v případě krize dál postupovat a tím její dopady co nejvíce eliminovat. 3.2 Marketingový plán Podle Švarcové (2007, s ) Mluvíme o marketingu jako o disciplíně zabývající se zákonitostmi trhu, to znamená, ţe marketing se zabývá poznáváním, předvídáním, ovlivňováním a uspokojováním potřeb trhu v konečné fázi tedy potřeb zákazníků. Švarcová dále uvádí, ţe marketing je proces, který musí procházet všemi činnostmi podniku a ţe se nejedná pouze o prodej, který je jen jednou z marketingových aktivit (tamtéţ). Z výše zmíněného tedy vyplívá, ţe díky marketingovému plánu víme jak, kolik, komu, za kolik a jakou formou prodávat naše zboţí či sluţby. Jak uţ jsme několikrát zmínili, 13
14 hlavní funkcí sociální firmy není vydělávat peníze nýbrţ, naplňování jejich sociálních cílů. Tomu by měl tedy odpovídat i marketingový plán. Proto je nutné marketingové plánování nepodcenit. Švarcová se zmiňuje o nechuti některých manaţerů plánovat, coţ jak uvádí, souvisí s hospodářstvím v ČR před rokem 1989, coţ byl naprostý extrém, protoţe se plánovalo naprosto všechno (2007, s ). Marketingové plánování je moţné na několika úrovních, sociální firma si můţe vytvořit, jak plány jednotlivých druhů zboţí či sluţeb, které nabízí klientům, můţe si vytvořit marketingový plán pro své jednotlivé oddělení, které má a samozřejmě si můţe vytvořit i marketingový plán pro celou společnost. To znamená, ţe můţe prodávat sebe, v tom smyslu, prodeje svých sociálních cílů a své výlučnosti na trhu. Moţností jak vyuţít marketing mají tedy sociální firmy více neţ firmy komerční. Velmi záleţí na kvalitně zpracovaném marketingovém průzkumu a na tom jak se průzkum promítne do marketingové strategie. Špačková a Ryba k tomu uvádějí: vţdy je mnohem jednodušší přizpůsobit svoji sluţbu či produkt klientům, neţ své klienty donutit k tomu, aby koupily sluţbu či produkt, který se jim nehodí: 3.3 Rozpočet Také můţeme označit, jako finanční plánování podniku. Někdy se uvádí jakou součást podnikatelského plánu. Rozpočet nám při zaloţení sociální firmy pomůţe, s představou kolik budeme muset do začátku naší sociální firmy investovat prostředků a kde potřebné zdroje vezmeme. Podle Svazu českých a moravských výrobních druţstev se jedná v podstatě o vyjádření našich nákladů a výnosů v penězích (2010, s. 29). Novotný definuje takzvaný Zakladatelský rozpočet a jeho potřebu. Dříve neţ je zaloţen nový podnik, je třeba propočítat, zda se plánovaná aktivita vyplatí. (2006, s. 32) Informace, které by měl obsahovat zakladatelský rozpočet: 1. zjištění potřebného majetku a zdrojů, ze kterých lze tento majetek obstarat 2. jaké budou předpokládané náklady, výnosy a hospodářský výsledek 3. rozdělení příjmů (cash flow) 4. předpokládaná rentabilita, porovnání dosaţené rentability s rentabilitou při jiném moţném vyuţití disponibilních zdrojů. (Novotný, 2006, s. 32) 14
15 Konkrétnější hlediska pro určení jednoduché schéma nákladů a výnosů mají Špačková a Ryba (2009, s. 42). Jsou to náklady, které jsou spjaté s tím, ţe začínáme podnikat (náklady na vybavení, na správní poplatky spojené se zaloţením firmy atd.). Druhá část nákladů jsou ty, které se budou v průběhu podnikání opakovat v pravidelných intervalech (náklady na telefon, pojištění, leasing, výplaty energie atd.). Autoři dále upozorňují také na to, ţe je důleţité započítat do rozpočtu i předpokládané výnosy a ty je potřeba realisticky odhadnout. S rozpočtem jsou úzce spojeny také zdroje financování podniku, protoţe, kdyţ víme, kolik finančních prostředků budeme na zaloţení sociální firmy potřebovat, musíme také vědět, kde tyto zdroje musíme získat. 3.4 Zdroje financování Podle Kurkové a Francové je důleţité získat či doplnit před tím neţ začneme podnikat finanční prostředky, na pokrytí nákupu nutného materiálu, vybavení, či neţ začne naše podnikání vydělávat peníze (2012, s. 13). Podle webových stránek Sociální podnikání.info existují dva základní zdroje financování sociálních firem a to 1. Evropské fondy 2. Půjčky a úvěry Kurková a Francová přidávají jako zdroje financování ještě 3. Vlastní prostředky 4. Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti 5. Jiné zdroje (2012, s. 13) Evropské fondy V České republice je moţné na podporu sociálního podnikání čerpat peníze z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropského sociálního fondu (ESF). Podle Evropské komise (2011, s. 8 a 9) je moţné z Evropského fondu pro regionální rozvoj čerpat podporu pro podnikání malých a středních firem a z Evropského sociálního fondu podporu na propagaci sociálního začleňování a boje proti chudobě a propagace zaměstnanosti. 15
16 V Evropském fondu pro regionální rozvoj jsou pro období 2014 aţ 2020 nachystány Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, jenţ má podle webu strukturálních fondů za cíl dosaţení konkurenceschopné a udrţitelné ekonomiky zaloţené na znalostech a inovacích (web, strukturální fondy). Z Evropského sociálního fondu bude moţné získat peníze na podporu sociálních firem v Operačním programu Zaměstnanost 2014 aţ Podle webu Esfcr je moţné mimo jiné čerpat peníze na podporu oblastí podpory zaměstnanosti, rovných příleţitostí muţů a ţen, sociálního začleňování a boje s chudobou a adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů (podle Půjčky a úvěry Podle Jetmara, je v České republice moţnost půjček a úvěrů pro sociální podnikání zastřešena programy pro podporu či rozvoj malého a středního podnikání. (2010, s. 4). Podle Kůrkové a Francové je při ţádání o půjčku či úvěr velmi důleţité mít dobře zpracovaný podnikatelský plán, stojící na realistických finančních propočtech (2012s.14). Protoţe v ČR působí mnoho komerčních bank je nabídka jejich produktů velmi široká. Jak ale uvádí Jetmara většina těchto produktů je určena převáţně pro podnikatele, kteří jiţ nějakou dobu podnikají a mohou prokázat platební historii podniku, nebo mít majetek, kterým mohou ručit. Pokud sociální podnikatel začíná podnikat, většinou se tímto prokázat nemůţe, a proto má problém se získáním bankovních produktů 2010 s. 7) Vlastní prostředky Je více neţ logické, ţe nejlepším prostředkem pro financování svého sociálního podniku je mít k dispozici vlastní kapitál. Kurková a Francová proto doporučují, aby si začínající sociální podnikatel vytvořil rezervy z vlastních zdrojů ještě před zaloţením sociální firmy a zahájením jejího provozu (2012 s. 14) Příspěvky z Aktivní politiky zaměstnanosti Podle zákona číslo 435/2004 Sb. Zákon o zaměstnanosti můţe zaměstnavatel zřídit společensky účelné pracovní místo. Podle 113 odstavce 4 tohoto zákona Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání ţádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České 16
17 republice, můţe maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první aţ třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. A podle odstavce Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa můţe být poskytován aţ do výše vynaloţených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek můţe být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. Kurková s Frankovou k vyuţívání aktivní politiky zaměstnanosti uvádějí, ţe v České republice momentálně platí, ţe na tyto příspěvky mají nárok pouze sociální firmy, které zaměstnávají osoby se zdravotním postiţením, nikoliv sociální firmy zaměstnávající sociálně vyloučené, proto většina sociálních firem zaměstnává osoby se zdravotním postiţením (2012 s. 14). Dalším druhem příspěvku z aktivní politiky zaměstnanosti můţe být Příspěvek na zapracování, který je moţné čerpat po dobu maximálně tří měsíců. Posledním druhem příspěvku, který můţe sociální firma vyuţít je Příspěvek na nový podnikatelský program, jehoţ výše můţe být po dobu maximálně šesti měsíců maximálně 50% mzdy. Všechny tyto příspěvky mohou být podle zákona o zaměstnanosti poskytnuty pouze po písemné dohodě s Úřadem práce jakoţto realizátorem aktivní politiky zaměstnanosti Ostatní zdroje Mezi ostatní zdroje financování můţeme počítat veškeré finanční i nefinanční prostředky, které na provoz naší sociální firmy získáme. Podle Kurkové a Frankové se můţe jednat také o sponzorské dary, které mohou mít podobu například poradenství, nebo vybavení. Obce a kraje, které chtějí podporovat sociální podnikání na svém území, mohou například nabídnout sociálním firmám prostory se zvýhodněným nájmem v budovách, které jsou v majetku obce (2012, s. 14). Dohnalová uvádí, ţe sociální firma můţe ve svých začátcích fungovat na dobrovolné práci, coţ můţeme započítat do nefinančních zdrojů financování sociální firmy, Dohnalová však upozorňuje na to, ţe by měl být jasný trend k postupné převaze placených pracovních míst (2012 s. 77). Mimo výše popsaných dokumentů pro snadnější začátek podnikání, které jsou důleţité pro všechny začínající podnikatele ať uţ komerční či sociální, by měla mít sociální firma navíc podle Fokusu Praha ještě rozpracovány Standardy sociální firmy, kterým se budu podrobněji věnovat v následující kapitole. 17
18 4 Standardy sociální firmy Standardy sociální firmy jsou specifikem sociálních firem, kterým se vymezují oproti komerčnímu sektoru a kterými dávají najevo, ţe pro jejich podnikání jsou důleţité jiné hodnoty, neţ jen ekonomický zisk. Následující kapitola je zpracována podle publikace Fokus Praha Sociální firma výzva v podnikání 21. Století (nedat. s ). V České republice byly standardy sociální firmy převzaty z modelu Velké Británie. Jako první, kdo upozornil v ČR, v rámci sociálního podnikání na potřebnost standardů sociální firmy a začal je pouţívat, bylo občanské sdruţení Fokus Praha, provozovatel sociální firmy Jůnův statek. Fokus Praha chtěl zajistit transparentnost sociálních firem ke všem svým partnerům. Déle se Fokus Praha snaţil o vytvoření jakéhosi podkladu pro nové zřizovatele sociálních firem. Jedním z cílů, občanského sdruţení Fokus bylo, aby se v českém prostředí odlišila sociální firma od ostatních forem zaměstnávání a pracovní rehabilitace osob znevýhodněných na trhu práce. Standardy jsou rozděleny na čtyři tzv. pilíře, kdy kaţdý s pilířů upravuje jednu oblast, které se dané standardy dotýkají. Jednotlivé standardy pak kromě svého znění mají kritéria hodnocení, podobně jako například standardy kvality sociálních sluţeb podle zákona číslo 108/2006 Sb. O sociálních sluţbách. Pílíř Standard č. Znění Definice 1. Poslání sociální Sociální firma veřejně deklaruje své poslání, firmy které obsahuje závazek podnikat, vytvářet pracovní příleţitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Tomu jsou uzpůsobeny vnitřní postupy a způsob řízení sociální firmy. Podnikání 2. Podnikání Sociální firma podniká a je schopná obstát na běţném trhu. Podnikání sociální firmy je etické a v souladu s platnými právními předpisy. 18
19 3. Financování Sociální firma má minimálně 50 % příjmů zajištěno z vlastní produkce, tj. prodeje zboţí nebo sluţeb. Ekonomickým cílem je finančně stabilní, dlouhodobě udrţitelná a prosperující firma, která je respektovaná obchodními partnery a bankami. 4. Provoz sociální Provoz sociální firmy je bezpečný. Zohledňuje firmy specifické potřeby svých znevýhodněných zaměstnanců. Pro tento účel má zpracované provozní postupy, včetně řešení nouzových a havarijních situací. Tyto postupy jsou všem zaměstnancům srozumitelné a dostupné. 5. Informovanost a Sociální firma otevřeně a pravdivě informuje prezentace veřejnost, zejména ostatní podnikatelské subjekty, potenciální zákazníky, veřejné instituce a zájemce o zaměstnání o svém poslání a činnosti. Prezentace sociální firmy nevede ke stigmatizaci zaměstnaných znevýhodněných osob. Zaměstnávání 6. Znevýhodnění zaměstnanci Sociální firma zaměstnává minimálně 25 % znevýhodněných na trhu práce v přepočtu na plné úvazky, maximálně však 55 %. Sociální firma zaměstnává ty znevýhodněné, kteří potřebují delší dobu adaptace při nástupu do zaměstnání a dlouhodobou, popř. opakovanou pracovní a psychosociální podporu nutnou pro jeho udrţení. 7. Pracovní smlouvy a mzdy Všichni zaměstnanci jsou v pracovněprávním vztahu se sociální firmou a jsou za svoji práci finančně ohodnoceni. 8. Etické principy a vnitřní komunikace Sociální firma má stanovené etické principy a pravidla vnitřní komunikace a dbá na informovanost svých zaměstnanců. 19
20 9. Organizační Sociální firma má jasně stanovenou organizační struktura strukturu a systém řízení, který je popsán a je srozumitelný. Podpora 10. Adaptace Sociální firma zohledňuje potřeby svých zaměstnanců a vytváří podmínky pro jejich úspěšnou adaptaci a výkon kvalitní práce. 11. Udrţení Sociální firma přiměřeně přizpůsobuje pracovní podmínky a prostředí potřebám svých zaměstnanců a zajišťuje jejich odborné vedení a pracovní rozvoj. 12. Profesní rozvoj Sociální firma usiluje o profesní rozvoj svých zaměstnanců zejména v oblasti podnikání sociální firmy a dále o rozvoj dovedností a schopností, které mají vliv na pracovní výkonnost a zvyšují konkurenceschopnost a moţnost uplatnit se na trhu práce. 13. Spolupráce Sociální firma spolupracuje s organizacemi sociální firmy a institucemi, které se zabývají problematikou zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce či jejich podporou. Tabulka č. 1 Standardy sociální firmy První pilíř Definice, obsahuje pouze standard číslo 1. tedy poslání sociální firmy. Poslání by mělo být veřejným prohlášením o tom, ţe firma je sociální a ţe hodlá zaměstnávat osoby, které jsou znevýhodněné na běţném trhu práce a pomáhat jim v začleňování do společnosti. Druhým pilířem jsou standardy v oblasti Podnikání. Zde nalezneme standardy číslo 2 podnikání, č. 3 Financování, č. 4 Provoz sociální firmy a č. 5 Informovanost a prezentace. Všechny tyto standardy formulují vztahy sociální firmy směrem k veřejnosti a vyzdvihují její transparentnost a etiku podnikání. Do třetího pilíře, který formuluje standardy v oblasti Zaměstnávání, patří standard č. 6 Znevýhodnění zaměstnanci, standard č. 7 Pracovní smlouva a mzdy, č. 8 Etické principy a vnitřní komunikace a standard č. 9 Organizační struktura. V těchto čtyřech 20
PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR
PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ v ČR 2. 12. 2014 Týn nad Vltavou Jitka Čechová Sociální podnikání podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí propojuje oblast sociální, ekonomickou
VícePODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ. Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí
PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ A ZAMĚSTNÁVÁNÍ ZNEVÝHODNĚNÝCH SKUPIN PRACOVNÍKŮ Gabriela Melková Ministerstvo práce a sociálních věcí 24. října 2016, Praha OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST 2014 2020 Navazuje
VíceSocial return of investment
Social return of investment Sociální podnikání pod pojmem sociální podnikání vnímáme podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu prostředí. sociální podnikání hraje důležitou roli v místním
VíceProjekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008
Projekt: Poskytování sociálních služeb v Karlovarském kraji, které jsou dostupné a kvalitní z pohledu uživatele č. OPLZZ-ZS22-14/2008 Kulatý stůl na téma Uplatnitelnost lidí s mentálním postižením na trhu
VíceSociální podnikání v JMK a KV. Katedra Enviromentálních studií
Sociální podnikání v JMK a KV Katedra Enviromentálních studií 15.4.2014 Hlavní poslání společnosti 3P Koncept trojího prospěchu principy SP P3 přináší a prosazuje nové přístupy v podnikání s pozitivním
VíceMožnosti poradenství v sociálním podnikání. Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015
Možnosti poradenství v sociálním podnikání Gabriela Kurková a Eva Dorňáková Praha 25.6. 2015 P3 People, Planet, Profit, o.p.s. Poslání: Prosazování a podpora sociálního podnikání v ČR. Aktivity P3 poskytujeme
VíceSOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce
SOCIÁLNÍ FIRMA nový model zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce výstup projektu Rozvoj sociální firmy Výroční konference CIP Equal Praha, 22.-23.4.2008 Ing. Markéta Würtherlová, Fokus Praha, o.s.
VíceIndikátory sociálního podniku.
Indikátory sociálního podniku http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory Podpora sociálního podnikání Nutné zkontrolovat, jestli náš podnák je sociálním podnikem: http://www.ceske-socialnipodnikani.cz/cz/socialni-podnikani/indikatory
VíceSociální podnikání v ČR Bystré Mgr. Šárka Dořičáková
Sociální podnikání v ČR 10. 12. 2014 Bystré Mgr. Šárka Dořičáková Proč podnikat sociálně? vztah k práci je deformován hledají se cesty smysluplnosti pracovní činnosti pro pracovníky i společnost rostoucí
VíceMetodika vzniku sociální firmy
Sociální firma Hračkotéka Metodika vzniku sociální firmy Obchod s hračkami jako sociální firma zaměstnávající osoby se zdravotním znevýhodněním Tato metodika vznikla jako jeden z výstupů klíčové aktivity
VícePřehled základních právních forem podnikání podává tato grafika: Právní formy podnikání. k.s. s.r.o. a.s.
PRÁVNÍ FORMY PODNIKÁNÍ Právní formy podnikání - přehled Podrobné cíle učení: Umět vysvětlit, proč existují různé právní formy podnikání. Podnikání se vţdy uskutečňuje v určité právní formě. Chce-li někdo
VíceČerpání finančních prostředků v projektech ESF Karel Vít
Čerpání finančních prostředků v projektech ESF Karel Vít ředitel odboru implementace programů ESF, Ministerstvo práce a sociálních věcí Pár čísel úvodem 182,5 26,78 97,5 42,3 280,0 23,8 51,9 (2/3) Náš
VíceVzdělávací program k sociálnímu podnikání
Vzdělávací program k sociálnímu podnikání Sociální podnikání jako efektivní nástroj snižování nezaměstnanosti CZ.1.07/3.2.05/04.0067 5. téma Podpora sociálního podnikání ze strukturálních fondů EU do roku
VícePROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:
PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,
VíceSOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÉM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Mgr. Šárka Dořičáková 18.8.2015 Olomouc
SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ V NOVÉM PLÁNOVACÍM OBDOBÍ 2014+ Mgr. Šárka Dořičáková 18.8.2015 Olomouc SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY Sociální služby financovány zejména z prostředků MPSV závislost na dotacích
VíceProblémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020
Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický
VíceTvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání
Tvorba veřejných projektů příklad Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání Mgr. Bc. David Póč Katedra veřejné ekonomie Oddělení pro strategii a rozvoj 1 Veřejný projekt Realizace projektů moţnost
Více1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA
1) priorita vzdělávání AKČNÍ PLÁN DEKÁDY ROMSKÉ INKLUZE 2005 2015 ČESKÁ REPUBLIKA Prioritní oblast Cíl Úkol Indikátor 1. Včasná péče Zvýšit účast sociálně dětí v předškolním vzdělávání. Vytvoření komplexního
VícePODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN
PODPORA IMPLEMENTACE DĚTSKÝCH SKUPIN Reg. č. projektu CZ.03.1.51/0.0/0.0/15_009/0002266 Mgr. Petra Podzimková, Bc. Kristýna Hondlíková Jihlava, 13. 3. 2017 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O PROJEKTU Doba realizace: 1.
VícePriorita VI. - Řešení/podpora zaměstnávání ohrožených osob
Opatření VI. 1.: Podpora zaměstnávání ohrožených osob Ze sociologického šetření prováděného v rámci komunitního plánování v Mladé Boleslavi vyplynulo, že problém získat a udržet si práci je pro dotazované
VíceSociální podnikání v ČR 23.9.2014 Olomouc
Sociální podnikání v ČR 23.9.2014 Olomouc Proč podnikat sociálně? vztah k práci je deformován hledají se cesty smysluplnosti pracovní činnosti pro pracovníky i společnost rostoucí nezaměstnanost problémy
VícePodpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi
Příloha č. 1 Popis podporovaných aktivit výzvy 034/03_16_047/CLLD_15_01_271 Podpora odlehčovacích služeb pro osoby se sníženou soběstačností, sociální rehabilitace a sociálně aktivizační služby pro rodiny
VíceSociální podnikání a jeho podpora v rámci období Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Sociální podnikání a jeho podpora v rámci období 2014-2020 Ing. Linda Maršíková, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR 27. 4. 2016 O čem budeme hovořit? Definice sociálního podnikání Statistické údaje
VíceVÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ NNO. Jihočeské setkání NNO
VÍCEZDROJOVÉ FINANCOVÁNÍ NNO Jihočeské setkání NNO DOKUMENT Y A TÉMATA Zásady vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní
VícePodpora hospodářské činnosti v komunitách. Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.
Podpora hospodářské činnosti v komunitách Pokročilá komunitní práce KSP FF UK PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Podpora komunitních aktivit Podporované zaměstnávání Veřejně prospěšné práce Sociální ekonomika
VíceV současné době lze vysledovat dva přístupy k CSR:
Společenská odpovědnost organizací (CSR) je koncept, známý v České republice řadu let. Společensky odpovědné aktivity, angažovanost vůči komunitě, realizace veřejně prospěšných projektů, to vše značí rostoucí
VíceRozvoj finanční kapacity - Fundraising
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova: Evropa investuje do venkovských oblastí Rozvoj finanční kapacity - Fundraising Mgr. Michal Jarolímek České Budějovice 13. 5. 2010 a 10. 6. 2010 ZDROJE : veřejné
VíceGRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů
GRANTY A GRANTOVÁ SCHÉMATA jako specifická forma realizace složitých úkolů Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Stručná charakteristika úvodem: Grant je specifickou formou projektu a grantové schéma je vytvořeným
VíceŽeny v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.
Ženy v českém sociálním podnikání Petra Francová P3 People, Planet, Profit o.p.s. Workshop Podpora žen ve vedení firem a organizací Praha 8.10.2015 Moje historie vzdělání: FF UK obor sociologie a VŠE obor
VíceINICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE
INICIATIVA SPOLEČENSTVÍ EQUAL PODROBNĚJŠÍ INFORMACE Popis iniciativy a jejího cíle Iniciativa EQUAL je definována čl. 20 (1) Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o Strukturálních fondech,
VíceProgramový rámec OPZ. Opatření / fiche č. 5. Sociální služby
Programový rámec OPZ Program: Operační program zaměstnanost Prioritní osa: 2 Sociální začleňování a boj s chudobou Investiční priorita: 2.3. Strategie komunitně vedeného místního rozvoje Specifický cíl:
VíceSociální podnikání Pojem, poslání a praxe. Marek Vyskočil 2014
Sociální podnikání Pojem, poslání a praxe Marek Vyskočil 2014 Obsah Co je sociální podnik Poslání a role sociálních podniků Současná praxe Začínáme podnikat, sociálně! Financování a podpora sociálního
VícePříloha č. 2 Popis podporovaných aktivit. I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti
Příloha č. 2 Popis podporovaných aktivit I. Podpora opatření v oblasti zaměstnanosti Tato výzva je realizována v rámci komunitně vedeného místního rozvoje (dále jen CLLD) a Strategie komunitně vedeného
VícePODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2. Národní vzdělávací fond
PODNIKÁNÍ MALÝCH A STŘEDNÍCH FIREM 2 1 A. Specifika podnikání 1. Východiska a cíle podpory vláda systematicky podporuje podnikání předpoklady a schopnosti MSP pro podporu - zmírňovat negativní důsledky
VíceEVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2
EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 SHRNUTÍ Základní charakteristika RP Nástroje RP Principy RP Úrovně realizace: primárně národní státy,
VíceOperační program Zaměstnanost (2014 2020), příprava projektů a psaní žádosti o grant.
Individuální projekt MPSV Podpora pracovního uplatnění starších osob v souvislosti s vyhlášením roku 2012 Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity, Operační program Zaměstnanost (2014
VíceÚpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010
Úpravy Prováděcího dokument OP VK k 9. 6. 2010 Kapitola/ Strana PO1, 1.1 Kap.3.1.3/17 Úprava Rozdělení podporovaných aktivit GG na realizaci zahájenou 2008 ukončenou do 31. 12. 2012 a realizaci zahájenou
VíceNárodní tematická síť -NTS
Konference Programu Iniciativy Společenství EQUAL: Národní tematická síť -NTS Skupina C: Posilování sociální ekonomiky, zejména komunitních služeb Robert Sztarovics, předseda NTS-C 22.4.2008 Jak pracuje
VíceAnotace IPn 1. Individuální projekt národní Národní ústav odborného vzdělávání
Anotace IPn 1 Individuální projekty národní Číslo OP CZ 1.07 Název OP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: 3 Oblast podpory: 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání
VíceVaše budoucnost začíná zde
Vaše budoucnost začíná zde Proč Mexiko? Mexiko aktuálně spolupracuje s 44 zeměmi (včetně zemí Evropské unie) a disponuje 12. dohodami o volném obchodu. Mexiko je 14. největší ekonomika světa. Ve světě
VíceAktuální výzvy programů podpory. Operační program Podnikání a inovace. Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008
Aktuální výzvy programů podpory Operační program Podnikání a inovace Ing. Matýsková Lenka CzechInvest Ostrava 27.11.2008 Regionální kanceláře Karlovy Vary Ústí nad Labem Liberec Hradec Králové Pardubice
VíceVÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010
NADAČNÍ FOND STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY PRŮMYSLOVÉ V HRANICÍCH STUDENTSKÁ 1384 75301 HRANICE VÝROČNÍ ZPRÁVA ROK 2010 Březen 2011 Za SR NF: Ing. Lenka Kandlerová ZÁKLADNÍ ÚDAJE O NADAČNÍM FONDU Nadační fond
VíceManuál pro žadatele o příspěvky Práce na zkoušku v rámci projektu. 1. Stručný obsah projektu Záruky pro mladé v Královéhradeckém kraji
Manuál pro žadatele o příspěvky Práce na zkoušku v rámci projektu Záruky pro mladé v Královéhradeckém kraji reg.č. CZ.03.1.48/0.0/0.0/15_004/0000003 Platnost od 24.5.2017 1. Stručný obsah projektu 2. Cílová
VíceLze podnikat a pomáhat?
Lze podnikat a pomáhat? Sociální podnikání jako udržitelné řešení společenských problémů Jakub Mareš Impact Hub Chřibská 24. 9. 2016 Praha Brno Ostrava Potřeba udržitelných řešení krize důvěry v (sociální)
VíceKomunitní školy - centra místního vzdělávání
Komunitní školy - centra místního vzdělávání Stařeč 24.3.2011 Představení ředitel ZŠ a MŠ Bory Předseda občanského sdruţení Komunitní škola Bory Předseda občanského sdruţení Národní síť venkovských komunitních
VíceMV ČR Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016. ESFR ČR - OP Zaměstnanost - Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce
Aktuální výzvy: Prevence sociálně patologických jevů pro rok 2016 MV ČR Podpora procesů ve službách a podpora rozvoje sociální práce OP Zaměstnanost Podpora sociálního podnikání Deinstitucionalizace sociálních
VícePříloha č. 1 Smlouvy o dílo. Popis projektu. Očekávaný přínos projektu
Příloha č. 1 Smlouvy o dílo Popis projektu Individuální projekt Libereckého kraje Podpora procesů střednědobého plánování, síťování a financování sociálních služeb v Libereckém kraji (dále jen projekt)
VíceMPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020
MPSV a rozvoj venkova v současném programovém období 2007-13 a příprava na programové období 2014-2020 Národní konference Venkov 2012 Nové Hrady, 1.-3. října 2012 Ing. Vladimír Kváča Ph.D., MPSV ČR Obsah
VíceVýsledky průzkumu Mapování rozvojových potřeb sociálních podniků a subjektů zaměstnávajících osoby znevýhodněné na trhu práce
Výsledky průzkumu Mapování rozvojových potřeb sociálních podniků a subjektů zaměstnávajících osoby znevýhodněné na trhu práce Zpracovalo Regionální centrum podpory sociálního podnikání Centrum investic,
VíceWorkshop Sociální podnikání - vzdělávání. Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11.
Workshop Sociální podnikání - vzdělávání Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Technická univerzita v Liberci Banská Bystrice 21. 11. 2013 Na Technické univerzitě v Liberci na Ekonomické fakultě se vyučuje
VícePříjemce musí naplňovat současně tyto principy a charakteristiky sociálního podnikání:
Příloha č. 1 k výzvě Sociální podnikání na území MAS Sokolovsko Popis podporovaných aktivit Bude podporován vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání - integrační
VíceTento tématický celek je rozdělen do dále uvedených dílčích témat:
Metodické listy pro kombinované studium předmětu Fondy Evropské unie a jejich čerpání Metodický list č.1. Název tématického celku: Ekonomické teorie a historie Cíl: Charakterizovat některé běžné protiklady
VíceHodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací
Hodnocení spolehlivosti veřejně prospěšných organizací METODIKA ČLENĚNÍ NÁKLADŮ 1. Popis problematiky Výše nákladů na propagaci/fundraising a administrativu/řízení organizace je podstatnou informací pro
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VíceSOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu
SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ příležitost pro rozvoj regionu Tachov 16. 1. 2015 Ing. Vojtěch Miler PPSD Personální a poradenské družstvo, Brno Program Co je to sociální podnikání? ISÚ MAS Zlatá cesta, o.p.s. - souvislosti
VíceKOMORA SOCIÁLNÍCH PODNIKŮ
SPOLEČENSKÁ ODPOVĚDNOST KOMERČNÍ SFÉRY Ing. Milan Venclík, MBA SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÁ FIRMA Společenská odpovědnost firem (Corporate SocialResponsibility CSR) se stala fenoménem současné doby. Přestože
Víceopatření Sociální služby a sociální začleňování
OPERAČNÍ PROGRAM ZAMĚSTNANOST opatření Sociální služby a sociální začleňování SETKÁNÍ PRACOVNÍ SKUPINY 22. 1. 2019 Představení opatření Alokace: 4 387 050 Kč (3 729 000 Kč) Vyhlášení výzvy: k diskusi,
Více11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE
11 ZAMĚSTNANEC, ZAMĚSTNAVATEL A ÚŘAD PRÁCE Cílem této kapitoly je vysvětlení, případně zopakování, základních principů z oblasti vztahů mezi zaměstnancem, zaměstnavatelem a úřady práce. Po prostudování
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita VI.2 Vytváření podmínek pro rozvoj znalostí, schopností a dovedností v oblasti finanční gramotnosti Výukový materiál pro téma VI.2.1 Řemeslná
VíceSENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov.
SENZA družstvo, chráněná dílna Prostějov www.senzapv.cz senzapv@senzapv.cz cekalova@oslipka.cz Olomouc 17.12.2012 Vznik SENZA družstva subjektivní situace Důvody založení družstva zkušenosti z poskytování
VíceINOVACE V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ
INOVACE V SOCIÁLNÍM PODNIKÁNÍ Vladimír Žítek Viktorie Klímová Ekonomicko-správní fakulta, Masarykova univerzita Banská Bystrica, 6.- 7.11.2014 STRUKTURA PŘÍSPĚVKU Sociální podnik(ání) Inovace Inovace v
VícePříloha č. 2. Podporované cílové skupiny 1/5
Příloha č. 2 Podporované cílové skupiny Cílovou skupinou v IP 2.3 jsou osoby sociálně vyloučené a osoby sociálním vyloučením ohrožené, uchazeči a zájemci o zaměstnání, neaktivní osoby a zaměstnanci místních
VíceOPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD)
OPZ - IP 2.3 KOMUNITNĚ VEDENÝ MÍSTNÍ ROZVOJ (CLLD) SEMINÁŘ PRO MAS PRAHA 29. 7. 2015 VĚCNÉ ZAMĚŘENÍ OPZ IP 2.3 CLLD Specifický cíl 2.3.1: Zvýšit zapojení lokálních aktérů do řešení problémů nezaměstnanosti
VíceOperační program zaměstnanost
Realizace SCLLD MAS Rozvoj Tanvaldska Operační program zaměstnanost Úvodní prezentace Seminář 1_MAS Rozvoj Tanvaldska 17. 1. 2018 Programový rámec OPZ Podporovaná opatření schválená ŘO OPZ: A.1.3 Podpora
VíceEvropské fondy na MPSV ČR
Evropské fondy na MPSV ČR Ing. Vladimír Kváča, Ph.D. vrchní ředitel sekce fondů EU Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Olomouc 25.7.2012 MPSV a evropské fondy 2007-2013 MPSV je v období 2007 2013:
VíceP2: Program rozvoje obce kontext, struktura, tvorba
Elektronická metodická podpora tvorby rozvojových dokumentů obcí (CZ 1.04/4.1.00/62.00008) Část III.b: Postupná realizace vzdělávacích aktivit projektu v řešených územích Dvoudenní vzdělávací kurz TVORBA
VíceMAS a sociální podnikání
MAS a sociální podnikání Hradec Králové 22.10. 2015 místní akční skupina (MAS) mezisektorové partnerství na místní úrovni veřejný sektor podnikatelský sektor neziskový sektor obce DSO příspěvkové organizace
VíceZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015
ZAHRADA HROU GRANTOVÁ VÝZVA 2015 METODIKA PRO ŽADATELE O NADAČNÍ PODPORU Nadace Proměny (dále jen nadace ) vyhlašuje Grantovou výzvu 2015 v programu Zahrada hrou (dále jen grantová výzva ). Program Zahrada
VícePODNIKATELSKÝ PLÁN. Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008
PODNIKATELSKÝ PLÁN Ing. Marcela Tomášová m.tomasova@regionhranicko.cz 14. října 2008 PODNIKATELSKÝ PLÁN Osnova prezentace: důvody podnikatelského plán osnova podnikatelského plánu finanční plán PODNIKATELSKÝ
VícePodpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období Karel Vít Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Podpora sociálního podnikání ve stávajícím období a příprava na období 2014+ Karel Vít Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR Výzva č. 30 OP LZZ neinvestiční podpora Počet přijatých žádostí: 822 Počet
VíceZÁKLADY PODNIKÁNÍ. -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti. -obchodní společnosti. -daň z příjmu fyzických osob
ZÁKLADY PODNIKÁNÍ -živnostenské podnikání, postup při ohlášení živnosti -obchodní společnosti -daň z příjmu fyzických osob -další povinnosti podnikatele -možnost získání podpory dle zákona o zaměstnanosti
VíceNárodní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů
Národní tématická síť E Rovné příležitosti žen a mužů TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM EU A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR Rovné příležitosti žen a mužů = neexistence překážek pro účast
VíceObjednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy.
Objednat si jí můžete (pouze na CD) na sekretariátě ORFEUS. Zde uvádíme obsah příručky a text předmluvy. OBSAH Předmluva... Poděkování... Fáze procesu... Přípravná fáze - Předkontaktní... Předkontaktní
VíceJak používat zdroje ESF na zlepšování demografické situace pro podporu programů místních neziskových organizací?
Jak používat zdroje ESF na zlepšování demografické situace pro podporu programů místních neziskových organizací? V4 Konference Praha 130612 Ministerstvo národních zdrojů, Maďarsko Odbor pro rodinnou politiku
VíceOrganizace zabezpečování veřejných statků a služeb. Soukromý sektor
Organizace zabezpečování veřejných statků a služeb Soukromý sektor 1 Mechanismy zajišťování veřejných služeb Rozsah kompetencí státu, úz.sam dán způsob zabezpečení ne Rostoucí počet kompetencí ÚS x finanční
VíceMarketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013
Marketingový plán základ podnikatelského plánu část 1 MUDr. Jan Šrogl 14.5.2013 Co je podnikatelský plán? Psaný dokument, ve kterém je sepsána Vaše podnikatelská činnost Má odpovídat skutečnosti bez příkras
VíceOsnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů
Osnova studie proveditelnosti pro projekt zakládání a rozvoje klastrů V rámci tohoto dokumentu se předpokládá využití informací a dat, zjištěných v rámci projektu Vyhledávání vhodných firem pro klastry
VíceMarketing neziskových organizací
PBSNPB2: Řízení neziskových organizací Marketing neziskových organizací Jakub Pejcal jakubpejcal@mail.muni.cz ESF MU, Katedra veřejné ekonomie (kancelář č. 416) Centrum pro výzkum neziskového sektoru http://cvns.econ.muni.cz/
VíceVLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č ČÁST PRVNÍ Změna
VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY Příloha k usnesení vlády ze dne 19. června 2013 č. 479 ČÁST PRVNÍ Změna Zásad vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními
VíceŘÁD Služby veřejného zájmu. ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci)
ŘÁD Služby veřejného zájmu Pro služby poskytované společností ARR Agentura regionálního rozvoje, spol. s r.o. (se sídlem v Liberci) ODDÍL I. OBECNÉ PODMÍNKY Článek 1 Předmět úpravy 1. Účelem řádu Služby
VícePříloha č. 2 Legislativa. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD
Příloha č. 2 Legislativa materiálu Zaměstnávání osob se zdravotním postižením v ČR podklad pro teoretickou část výukového DVD Pracovní materiál vytvořený v rámci KA č. 1 projektu Diverzita pro OZP, OP
VíceSociální podnikání zaměstnanecká družstva. Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative
Sociální podnikání zaměstnanecká družstva Mgr. Ivo Škrabal BEC Družstvo Business and Employment Co-Operative Obsah Sociální ekonomika Sociální podnikání Sociální inovace Koncept BEC BEC Družstvo Šumperk
VícePodnikatelský plán Poradenské služby
Podnikatelský plán Poradenské služby Podnikatelský plán obsahuje shrnutí podnikatelského záměru - jeho investiční i neinvestiční části. Osnova podnikatelského plánu: Obsah 1. Informace o sociálním podniku
VíceCZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic
CZECHINVEST Agentura pro podporu podnikání a investic PŘEDSTAVENÍ REGIONÁLNÍ KANCELÁŘE pro ZLÍNSKÝ KRAJ 7. března 2012 Ing. Daniel Hajda Ředitel Regionální kanceláře Zlín CzechInvest Agentura pro podporu
VíceZáměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu
Záměr RIS JMK komunikace Nová konkurenční identita regionu Prezentace pro klíčové představitele Dostat se o úroveň výše RIS JMK je založena na existenci regionálního inovačního ekosystému Regionální
VícePODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V RÁMCI CLLD V OP ZAMĚSTNANOST. Karel Gregor , Hradec Králové
PODPORA SOCIÁLNÍHO PODNIKÁNÍ V RÁMCI CLLD V OP ZAMĚSTNANOST Karel Gregor 22.10.2015, Hradec Králové SOCIÁLNÍ PODNIK DVA TYPY Integrační sociální podnik Typ aktivity musí být uveden v programovém rámci
VíceVýroční zpráva za rok 2001
S O C I Á L N Í A G E N T U R A občanské sdružení Výroční zpráva za rok 2001 Tichá 142, 400 10 Ústí nad Labem Tel.:+42 047 52 32 404 E-mail: soc.agentura@volny.cz IČO: 265 40 495 Vznik, poslání a cíle
VícePilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond
Pilotní projekt MPO na podporu začínajících firem formou kapitálových vstupů: seed fond Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel sekce fondů EU, výzkumu a vývoje Leden 2012, Praha Připravujeme pilotní projekt na
VíceJak uspět na místním trhu. Třebíč 21. 2. 2014
Jak uspět na místním trhu Třebíč 21. 2. 2014 Region{lní produkty Marketing Marketing je sociální proces, kde se jednotlivci a skupiny pokoušejí získat, co chtějí nebo potřebují tím, že vytvářejí a směňují
VíceFAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání
FAQ oblast podpory 3.2 Podpora nabídky dalšího vzdělávání Je možné v rámci projektu pořádat kurz / školení? Ne, nelze financovat vlastní realizaci kurzu, finanční prostředky (a tudíţ celý projekt) musí
VíceInostart v kontextu podpory MSP v České republice
Inostart v kontextu podpory MSP v České republice Program švýcarsko české spolupráce Ing. Petr Očko, Ph.D. ředitel odboru podpory finančních nástrojů a řízení projektů Praha 2. 6. 2015 1 Jak může stát
Více*OBSAH PREZENTACE. 1) Evropské dotace v novém programovacím období. 2) Nástroj ITI. 3) Hradecko-pardubická aglomerace
* *OBSAH PREZENTACE 1) Evropské dotace v novém programovacím období 2) Nástroj ITI 3) Hradecko-pardubická aglomerace 2 *EVROPSKÁ POLITIKA 2014-2020 STRATEGIE EVROPA 2020 Inteligentní růst» rozvíjet ekonomiku
VíceOperační program Podnikání a inovace 2007-2013. Ing. Barbora Krejčová
Operační program Podnikání a inovace 2007-2013 Ing. Barbora Krejčová Základní charakteristika CI - státní agentura, která poskytuje své služby bezplatně - řídicí orgán - Ministerstvo průmyslu a obchodu
VíceSPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE
INTEGROVANÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM SPECIFICKÁ PRAVIDLA PRO ŽADATELE A PŘÍJEMCE SPECIFICKÝ CÍL 2.2 KOLOVÁ VÝZVA Č. 11 PŘÍLOHA Č. 5 OSNOVA PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Strana: 1 PLATNOST OD 19. 1. 2016 1.
VíceShrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020
EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceJak začít se sociální podnikáním
Jak začít se sociální podnikáním Brožura pro budoucí sociální podnikatele Vážení čtenáři, držíte v ruce brožuru s názvem Jak začít se sociálním podnikáním? Ano, jak začít s popisem sociálního podnikání?
VícePODNIKATELSKÝ ZÁMĚR, PLÁN. Zpracováno v rámci projektu IVA 2018/FVHE/2380/55
PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR, PLÁN ČEHO CHCETE V ŽIVOTĚ DOSÁHNOUT? JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL MÍT PODNIKATEL? JAKÉ VLASTNOSTI BY MĚL MÍT PODNIKATEL? sebemotivace chtít vyniknout, být lepší, uspět sebedůvěra pocit vnitřní
VíceMinisterstvo průmyslu a obchodu
Výzva č. I programu podpory Inovační vouchery DOTAČNÍ INFO K 2.6. 2016 Ministerstvo průmyslu a obchodu PO 1: Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace IP 1b, dle čl. 5, odst. 1b) nařízení Evropského parlamentu
VíceCHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA
Beseda na téma CHRÁNĚNÁ PRACOVNÍ MÍSTA 26.11.2013 Pořádá: Místní akční skupina ORLICKO v rámci přípravy místní rozvojové strategie pro roky 2014 2020 Program Program: 9:00 Mgr. Miroslav Beran Úvodní slovo
Více