Implementace serveru Linux v malé/střední firmě jako náhrada za Windows server.

Transkript

1 Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta informatiky a statistiky Vyšší odborná škola informačních služeb v Praze Yauheni Semianenka Implementace serveru Linux v malé/střední firmě jako náhrada za Windows server. Bakalářská práce 2009

2 Prohlášení Prohlašuji že jsem bakalářskou práci na téma Implementace serveru Linux v malé/střední firmě jako náhrada za Windows server zpracoval samostatně a použil pouze zdrojů, které cituji a uvádím v seznamu použité literatury. V Praze dne Podpis 2

3 Obsah 1. Role malých a středních podniků v ekonomice státu Vymezení pojmů Architektura IS/ICT Význam architektury IS/ICT Obecné schéma celkové architektury IS/ICT Vývoj versus pořízení programových prostředků Nároky různých podniků na firemní server Definice typických serverových aplikací v podnicích Open Source a Free software v malých a středních podnicích Faktory ovlivňující nasazení volného software v MSP Východisko pro porovnaní OSS/FS a komerčního softwaru Výhody a problémy software s otevřeným zdrojovým kódem Outsourcing rozvoje a provozu systémů na platformě Open Source a Free Software Současný stav ve firmě Sparkel s.r.o Technologické vybavení Existující problémy v byznys procesech podniku Vypracováni projektu rozvoje firemní IT infrastruktury Odhad nákladů na zprovoznění vybraných aplikací Volba distribuce Realizace projektu podnikového serveru v praxi Volba souborového systému a plánovaní organizace diskového místa Instalace OS Ubuntu Server Edition a servisních programů, základní bezpečnost serveru Instalace aplikačního software a seznámení s produkty Závěr Seznam použitých zdrojů Přílohy

4 Abstrakt. Tato bakalářská práce poskytuje informace o možnostech využití softwarových řešení založených na open source v malých a středních podnicích. První kapitola uvádí do problematiky malých a středních podniků a jejich poptávky po informačních službách. Tato část nastiňuje důležitou roli těchto podniků v ekonomice státu. Další kapitola vymezuje pojmy nezbytné pro pochopení celé problematiky. Ve třetí části je představená architektura IS/ICT. Jsou zde vyjmenovány jednotlivé části IS/ICT a probírány možnosti vývoje. Čtvrtá a pátá kapitola definuje požadavky podniků na firemní server a typické varianty využití serverových aplikací v malých a středních podnicích. V těchto kapitolách se vytváří základní koncept přístupu k firemní informatice včetně zásad vybudování IS/ICT. Šestá část pojednává o open source a volném software ve vztahu k malýma středním podnikům. Jaké faktory ovlivňují nasazení volného software v podnicích, jaké jsou klady a zápory software s otevřeným kódem, jaké existují možnosti outsourcingu v malém a středním podniku. V další části práce je zkoumán současný stav informatiky ve firmě Sparkel s.r.o. Osmá kapitola se zabývá vypracováním životaschopného projektu rozvoje IT infrastruktury ve firmě. V deváté kapitole se zabývám realizací projektů podnikového serveru, který předpokládá zavedení řady služeb pro podporu podnikových byznys procesů. Poslední část shrnuje a hodnotí údaje a poznatky představené v práci. Je zde odůvodněn závěr ohledně možnosti vybudování firemního intranetu na produktech open source. Zájemce o tuto problematiku po přečtení získá informace o faktorech, které působí v oblasti řízení firemní informatiky, a to v teoretické i praktické rovině. 4

5 Úvod Ve svojí práci bych se chtěl zabývat problematikou potřeb malých a středních firem po síťových službách a jejich uspokojení. Malé firmy zpravidla nemají možnost utrácet velké částky za komerční softwarové řešení pro svoje potřeby od velkých společností, ale přesto potřebují moderní operační systém, který se může rychle přizpůsobit měnícím se požadavkům firmy. I přesto, že pro operační systém Windows existuje velké množství produktů nabízejících snadnou instalaci a poměrně jednoduchou správu, svět Open Source programů nabízí možnosti výstavby systému na míru, který bude dobře přizpůsobený požadavkům firmy. Bude především zaměřený na bezpečnost a v porovnání s komerčními produkty budou náklady minimální, jelikož open source hnutí poskytuje programy pro volné použití. Větší podniky často používají složité a na vývoj náročné systémy, které jsou vyvíjeny vnějšími společnostmi na míru (ERP, MIS, TPS, EDI a jiné). Malé a střední podniky mají zpravidla menší nároky na podnikový server a mohou výhodně využívat programy s otevřeným kódem. Takový server založený na operačním systému Linux, by mohl být dobrou alternativou operačního systému od firmy Microsoft. Výhody jsou zřejmé, hlavní důvod je samozřejmě cena, za open source se neplatí (i když existuje možnost finančně podpořit vývojáře kvalitního softwaru). Rozhodující je cena, ale jsou zde další hlediska, které musíme zvážit. V současné době se stále více mluví o bezpečnosti. Unix a jeho nástupci, mezi které patří i Linux, byly a jsou vyvíjeni s myšlenkou na bezpečnost a stabilitu. Tato vlastnost vysvětluje proč GNU/Linux servery mají tak velký podíl na trhu internetových služeb (WEB, mail servery atd). Microsoft a další protagonisty uzavřeného kódu poskytují programové vybavení v již zkompilovaném tvaru. Zdrojové kódy mají nepřístupné a různě se brání jejich zveřejnění. Tím pádem nikdo nevidí do podstaty tohoto softwaru a nezná jeho skutečnou funkčnost. Toto je bezpečnostním rizikem i když jméno Microsoftu je všeobecně známo a respektováno. Další problém je ten, že podporu a opravy existujících bezpečnostních mezer, nemůže dělat nikdo jiný kromě pracovníků Microsoftu. Což má svoje výhody a nevýhody oproti otevřeným programům, kde software je vyvíjen komunitou, cestou využití dobrých nápadů a programátorských schopností, mnohem většího počtu lidí než je počet zaměstnanců jedné korporace. Typ práce, kterou se chystám zabývat, je zčásti empirická srovnávací analýza, zčásti projekt specifický typ empirické práce, návrh funkčního systému. Metoda, kterou se chystám v práci použít je 5

6 mimo jiné studium odborné literatury, jelikož potřebuji porozumět problematice zadání. Dále použiji interpretace k vysvětlení podstaty jevů, jejich příčin a způsobů jejich existence. Pomocí indukce chci dospět na základě jednotlivých jevů k obecným pravidlům. Pomocí dedukce aplikuji obecná pravidla na konkretní případy. Speciální metodou, která se dá použít pro zkoumání podnikového IS/ICT, je systémová analýza. Pro pochopení podstaty a principů fungování systému na ní potřebujeme pohlížet jako na jediný celek. Metoda studia dokumentace bude přínosná v etapě vypracování projektu rozvoje IS/ICT, jelikož volba služeb a komponentů systému musí být dobře odůvodněná a vycházet ze znalosti vnitřních vztahů a parametrů služeb. Tato etapa vyžaduje dobrou znalost technologií, parametrů služeb a také pochopení vnitřních vztahů v systému. Pro porovnání softwarových služeb muže být použita srovnávací analýza. Kriteria mám stanovené v zadání k bakalářské práci, jsou to dostupnost podpory, funkčnost, a samozřejmě cena. 1. Role malých a středních podniků v ekonomice státu. Malé firmy si nemohou dovolit investovat velké částky do vývoje software na míru nebo na nákup produktů od renomovaných světových výrobců i když by to pro ně byla velice přínosná investice. Přesto potřebují kvalitní programové vybavení k vybudování vlastní informační infrastruktury. Zabývám se malými a středními firmami vzhledem k jejích důležité roli v ekonomice. V České republice MSP (Malé a Střední Podniky) zaměstnávají kolem 70% celkově zaměstnaných v odvětvích nefinančních podniků a domácností (na celkovém počtu zaměstnaných v národním hospodářství je to více než 50%). Ve vyspělých státech EU tvoří MSP 60% až 70% firem. Rysy mikropodniků má 30% všech firem. MSP současně tvoří více než polovinu výkonů států EU. Počty subjektů Přidaná hodnota 6

7 Graf 1. MSP mezinárodní srovnání [KCZ]. MSP vytvářejí velkou část nových pracovních míst, které jsou charakterizovány nízkými náklady a jsou hlavním zdrojem nových pracovních míst v době recese. MSP jsou velice pružné a rychlé, co se týče přizpůsobení k poptávce. Dokáží rychle rozšiřovat sortiment, objem produkce a lepé vyhovět rozmanitým požadavkům zákazníků. Jsou taký otevřené novým technologiím, které jim mohou poskytnout inovaci a tím pádem umožní získat konkurenční výhodu [VKE] [RTU]. V otevřených tržních ekonomikách jsou důležitým stabilizačním prvkem. Je otázkou, v jakém stádiu vývoje se nachází systémy založené na Unix a OSS/FS softwarových produktech, v souvislosti s volbou operačního systému vnitropodnikového serveru, a v čem mají silné a slabé stránky oproti systému firmy Microsoft Windows Server. 2. Vymezení pojmů Základní software je soubor softwarových prostředků, které zabezpečují běh firemních nadstavbových aplikací na nižší úrovni. Jsou to operační systém, databázový systém, komunikační systém, které jsou nezbytné pro výměnu, ukládaní a přístup k datům. OSS/FS (Open Source Software a Free Software). Pro zjednodušení dalšího výkladu budu používat tuto zkratku, jelikož pro účel této práce nemá cenu rozlišovat tyto dva druhy otevřeného softwaru. Proprietární software je softwarová distribuce, volné využití a možnosti modifikace jsou zakázané anebo vyžadují souhlas majitele, případně spolu se zaplacením licenčního poplatku. Příkladem jsou Microsoft Office, Adobe Photoshop a jiné. Komerční software bývá obvykle vyvinut za účelem získání zisku jeho majitelem. I když většina komerčního software je zároveň proprietární, některý komerční software je v plně míře free/open source software. Například OS Sun Solaris, jehož zdrojové kódy jsou zveřejněné, až na malé výjimky, a licence CDDL, pod kterou byly uvolněny je schválená Open Source Initiative jako Open source software. GNU Ada je distribuována pod licencí GNU GPL, ale zároveň je komerční software a vývojáři prodávají kontrakty na podporu softwaru. [FNF] IS/ICT informační systémy a informační komunikační technologie. 7

8 Malý a střední podnik (dále jen MSP) je to podnik s počtem 50 zaměstnanců u malých podniků a 250 (500 v USA) zaměstnanců v případě středních. V některých zdrojích [VKE] jsou navíc rozlišovány mikropodniky, do 10 zaměstnanců. Patří sem většinou podniky, ve kterých jeden člověk odvádí veškerou práci zaměstnanců a ředitele firmy. Mezi další charakteristické rysy MSP patří nezávislost (v cizích rukou je maximálně 25%ní podíl na základním kapitálu), jednoduchá struktura řízení, omezená rozmanitost produkce a technologií a zaměření na lokální trhy [VKE]. Total Cost Ownership (TCO) celkové náklady na pořizování, zavádění a údržbu systému, včetně nákladů na personál. 3. Architektura IS/ICT 3.1. Význam architektury IS/ICT Proč se máme zajímat o architekturu IS/ICT v malých a středních podnicích? Může se zdát, že řízení informatiky v MSP nevyžaduje vybudování složitých modelů rozvoje a integrace programových produktů, jelikož se v malém podniku zřídka vyskytují komplexní prvky IS/ICT a nároky jsou většinou jednoduché. V malých a středních podnicích často strategické, taktické a operativní řízení firmy není rozděleno a je vykonáváno jednou osobou, která je vytížena řízením a rozvoj firemní informatiky je jen okrajovou záležitostí. V takových podnicích chybí jednotná strategie rozvoje a význam celkové architektury IS/ICT je zanedbáván, což vede k chaotickému budování systému a k dalším následkům, které zahrnují zvýšení doby odezvy, snižování spolehlivosti a vyšší riziko výpadku, špatnou škálovatelnost a rozšiřitelnost systému. Pochopení významu architektury IS/ICT může však být podle [DPE] přínosné z těchto hledisek: vytváří relativně stabilní rámec, do něhož se v průběhu doby vývoje systému začleňují jednotlivé aplikace a prostředky je významným komunikačním prostředkem mezi vedením společnosti, projektanty a návrháři při formulaci představ o IS/ICT a prioritách řešení. Tento řízený růst minimalizuje duplicity, zaručuje systémovou kompatibilitu, vzájemnou propojitelnost a integraci sytému do budoucna 8

9 architektura, pokud je navržená s ohledem na otevřené standardy, zajišťuje stabilitu vývoje systému i při rychlém technologickém vývoji IT umožňuje již v počátku řešení IS/ICT zohlednit hlavní požadavky na vlastnosti IS/ICT, jako například obsah a rozsah řešení, charakter řízení, flexibilitu a spolehlivost IS/ICT umožňuje organizaci minimalizovat náklady na chybně zadané projekty nebo dokonce náklady na rekonstrukci celého systému s rostoucí složitostí a heterogenitou IS/ICT, by měla architektura poukázat na pozici jednotlivých prvků a úloh v celkovém projektu a vytvořit tak základ pro efektivní řízení vývoje a provozu IS/ICT 3.2. Obecné schéma celkové architektury IS/ICT Obecné schéma je v podstatě funkční pohled na systém, při kterém jsou skupiny služeb poskytovány v rámci IS/ICT. Konkrétní architektury jsou obecně založeny na několika obecně formulovaných blocích upravených pro potřeby určitého podniku. Obrázek č. 1 Zdroj [DPE] + úprava Je zřejmé, že uvedené schéma zahrnuje velice širokou škálu praktických úloh a v praxi jde vždy o podmnožinu těchto bloků. Takto v sobě TPS zahrnuje CIS (Customer Information Systems), modul řízení vztahů s dodavateli, nebo dopravci apod. Dále vyjmenuji základní bloky a vysvětlím jejich úkol (dle [DPE] ). EIS (Executive Information System), podpora vrcholového řízení podniku (strategie podniku, 9

10 finanční, marketingový plán) MIS (Management Information System), podpora taktické, operativní úrovně řízení (účetnictví, nákup, prodej atd.) TPS (Transaction Processing System), všechny moduly bezprostředně spojené s typem provozu dané organizace a jejich procesů (systémy podporující provoz na přepážkách, skladovací, transportní operace apod.) OIS (Office Information System), zajištění kancelářských prací, uspořádání a podpora spolupráce na dokumentech, elektronická pošta, groupware atd.) EDI (Elektronic Data Interchange), aplikace podporující výměnu dát Jelikož informační systém podniků je poměrně složitý systém, dá se rozložit na několik složek, bloků, z nichž každý se dá zařadit do určité dimenze (dle [BRP]): datová popis datových prvků a vazeb mezi nimi funkční popis funkcí a služeb technickou specifikace technických prostředků a informačních technologií použitých při vývoji IS programovou zajišťovaná programovými prostředky (ZS, IASW, TASW, open source) ekonomická předpokládané výnosy, efekty z použití bloku organizační pohled na organizační strukturu podniku, které služby jsou využity/zajištěny určitými organizačními jednotkami personální individuální nároky metodickou použité metodiky 10

11 3.3. Vývoj versus pořízení programových prostředků Jednou z nejdůležitějších otázek, kterou musí zodpovědět tvůrce IS/ICT je, jakým způsobem se budou zajišťovat softwarové produkty pro určité potřeby podniku. Přichází v úvahu několik možností řešení individuální aplikační software (IASW), typový aplikační software (TASW). Specifickým případem TASW je použití OSS/FS software. Individuální Aplikační Software je vytvářen na zakázku a na míru určité organizace, jejíž procesy nebo předmět činnosti vyžadují individuální přístup, nebo firma potřebuje řešit nestandardní úlohy. Funkcionalita aplikace je pak navržená tak, aby optimálně podporovala činnosti podnikového procesu, pro který je vyvíjena. Nevýhodou IASW je to, že vývoj je dražší a trvá déle, než v případě TASW a OSS/FS, ale konečný produkt je přesně ušit na míru podnikovým procesům. Z charakteristiky výhod a nevýhod je jasné, že tuto variantu není vhodné volit pro řešení vysoce standardizovaných, podpůrných procesů (www, ftp, , účetnictví). Typový Aplikační Software jedna z možných cest, jak vybudovat firemní IS/ICT, je použití typového řešení. Software vyvíjený specializovanou firmou pro určitý případ použití. Program vzniká generalizací požadavku určité třídy podniků nebo standardizací firemních řešení (firemní ERP, pošta, účetnictví apod.). TASW se kupuje jako již hotový produkt, což má ve výsledku nižší cenu pořízení, než u jiných typů aplikačního software. Je to dáno tím, že podnik kupuje produkt a náklady vývoje jsou rozloženy na větší počet uživatelů. Další výhodou, je kratší doba zavedení software, protože se instaluje již hotový produkt. Podnik však kupuje standardní produkt, který nemusí odpovídat všem jeho požadavkům. Podnikové procesy budou muset být přizpůsobený logice a možnostem typického software. Na druhou stranu je TASW vyvíjeno s použitím posledních technologií, poznatků na trhu, což umožní i méně vyspělému podniku použít poznatky zkušenějších společností na trhu za přiměřenou cenu. Cestou k zákazníkovi TASW prochází lokalizací, integrací a personalizací. To znamená, že produkt se přizpůsobuje požadavkům legislativy daného podniku a propojuje s jinými komponenty IS (sdílení dat a funkcionality mezi aplikacemi). Personalizací se myslí přizpůsobení vzhledu (jazyk, vzhled 11

12 obrazovky atd.). Tyto úpravy se uskutečňují cestou nastavování parametrů software, což komplikuje práci jeho vývojářů, jelikož musí dobře odhadnout, kde v aplikaci parametry nasadit. Open Source Software jsou programové prostředky, které většinou nejsou produktem softwarových firem, ale virtuální skupiny programátorů, komunikujících prostřednictvím internetu a obvykle nemají nárok na odměnu. Charakteristickým rysem takového software je zdrojový kód, který je vždy součástí distribuce programu, nebo je volně dostupný ke stažení. Odtud pochází i název Open Source otevřený kód. Hlavním důvodem zveřejnění kódu je jeho další vývoj a vylepšení odbornou komunitou. Jak lze kód používat uvádí licenční ujednání. Nadace pro otevřený software má v současné době 66 schválených licenci [OSI], čímž se poslední dobou termín Open Source Software zkomplikoval. Free Software se poněkud liší od již zmíněného Open Source pojmu, který se dá přeložit jako software zdarma. Překlad však nevystihuje pravou podstatu pojmu. Název vznikl díky nadaci Free Software Foundation a postupně se vyčlenil z hnutí Open Source, jelikož má jiné ideologické východisko. Open Source se považuje za vývojovou metodologii, Free Software však za sociální hnutí. Zakladatelé FSF zdůrazňují práva spouštět, studovat, měnit program a také redistribuovat ho se změnami nebo bez změn a nabízejí nahlížet na tato práva jako na práva svobodné mluvy ne svobodného piva [GNU]. Tyto možnosti jsou upraveny pravidlem zvaným copyleft, který nedovoluje při použití nebo redistribuci software některé ze svobod omezit. Typická copyleft licence je GPL (General Public License) [GPL]. Kód volných programů nesmí být prodáván a zákazník je může přizpůsobit dle svých potřeb. Spolu s OSS/FS lze prodávat doprovodné služby. U OSS/FS však neexistují garance kvality a opravy chyb ve stanovené lhůtě. Z popisu OSS/FS vyplývá, že tento vývojový postup je vhodný zejména u aplikací, které jsou standardizované a nekritické z hlediska klíčových byznys procesů. Takto se díky nízkým nákladům a nezávislosti na výrobci OSS/FS stává stále oblíbenější. Na v roce 2008 bylo téměř OSS projektů, z nichž 771 byly projekty pro ERP. To znamená že i přes vše problémy OSS/FS vyvíjí se velice rychlými tempy a právě jeho popularita přiláká další vývojáře. 12

13 4. Nároky různých podniků na firemní server Většina MSP se setkává s typickými problémy, ze kterých můžeme zmínit: relativně omezený přístup ke kapitálovým zdrojům, velký konkurenční tlak vyžadující velkou flexibilitu a nízké náklady, nedostatečná dostupnost vhodných řešení pro informační požadavky podnikatelů Pokud uvažujeme o adekvátním uspokojení nároků různých podniků na informační systém centrem kterého je vnitropodnikový server, musíme brát v úvahu řadu faktorů. Například velikost podniku, hlavní a pomocné procesy, které v tomto podniku probíhají, odvětví, ve kterém podnik působí a jiné. Zřejmě se jedná o celou škálu aplikací, jelikož potřeby podniku zabývajícího se velkoobchodním prodejem se budou lišit od potřeb realitní kanceláře. Zatímco v prvním případě pro podporu klíčových procesů bude zapotřebí rozvinutá skladová evidence, v druhém bude potřeba databáze nemovitostí s možností exportu na vlastní webovou stránku a jiné inzertní portály. A samozřejmě realitní kancelář, která má více než 100 zaměstnanců a několik poboček po celé republice, bude mít odlišné nároky v porovnání s mikropodnikem, který působí ve stejném oboru. Proto celkové řešení IT infrastruktury podniku v čele s podnikovým serverem, musí být dobře nadimenzováno tak, aby přesně vyhovovalo všem firemním požadavkům. Jelikož dobře navrhnuté a implementované IT řešení může výrazně redukovat náklady firmy a sloužit jako základ pro správné uspořádání a zrychlení byznys procesu ve firmě, může vytvořit konkurenční výhodu a přilákat nové zákazníky. Ale ani to není vše. V dnešní době se IT technologie mění a vyvíjí velice rychle. Informační infrastruktura musí být navrhnuta takovým způsobem, aby byla pružná ke změnám a mohla růst s podnikem bez zbytečně velkých nákladů. Dále musí být zaručená kontinuita služeb při přechodu z jednoho produktu na jiný. Dobrý návrh musí zaručit škálovatelnost systému. Škálovatelností se podle [VOR] myslí to, jakým způsobem je systém schopen se vyrovnat s rostoucím zatížením. V dobře navrhnuté struktuře, by mělo být možné poměrně jednoduchým zásahem do systému (ne však do aplikační logiky jednotlivých komponentů), rozložit zátěž na více jednotek. Tato vlastnost se týká všech vrstev architektury systému jak softwarové tak i hardwarové. Například mnoho operačních systémů, databází a aplikačních serverů umožňují technologii clusteringu, která 13

14 umožňuje spojit více jednotek stejného typu, do jediného systému, v rámci něhož dojde k rozložení zátěže. 5. Definice typických serverových aplikací v podnicích Nároky a potřeby MSP se mohou lišit a je potřeba je určitým způsobem rozdělit. Nehledě na rozmanitost firemních požadavků, můžeme definovat společné úkoly, které například vyplývají ze zákona (jako je vedení účetnictví), nebo z možnosti použít informační technologie pro podporu pomocných aktivit firmy (např. udržování a třídění firemních kontaktů, ů, dat a td.). Informační technologie tvoří, pro všechny druhy malých a středních podniků, podstatný prostředek podpory základních procesů firmy. Pro správnou definici serveru a serverového software potřebujeme rozlišit podniky následujících velikostí (primárně na tom záleží výběr služeb): mikropodnik do 10 zaměstnanců malý podnik do 50 zaměstnanců střední podnik do 250 zaměstnanců Pro volbu software, v průmyslových a obchodních podnicích, nebudu brát v úvahu jakým způsobem je zajišťována instalace a údržba. Této otázce se budu věnovat v dalších kapitolách. Software pro vnitropodnikový server jsem volil pro podporu činnosti pomocné a ne základní. Základní software Mikropodnik většinou vystačí s jedním počítačem, který je připojen k síti internet pomocí modemu, který zároveň vykonává funkce firewallu. Nároky na operační systém jsou: jednoduchost, spolehlivost, bezpečnost a co nejmenší náklady na údržbu. Pro mikropodnik je důležité zajistit bezproblémový běh systému v jednoúlohovém, jednouživatelském prostředí s připojením na internet přes router/modem. Malý podnik. Je v zásadě shodný s mikropodnikem, co se týče požadavků na spolehlivost, bezpečnost, nízké náklady operačního systému. Rozdílem však bude více počítačů propojených do sítě 14

15 LAN, server, na kterém běží speciální serverová distribuce operačního systému, zprostředkující práci s disky, tiskárny, připojení na internet. Střední podnik. Využije více úzce zaměřených serverů. Co se týče síťové infrastruktury mohou být podporovány mobilní (externí) zaměstnanci, pro přístup k firemním informacím, nebo propojení několika poboček a výměna dat mezi nimi. Aplikační Software Mikropodnik bude potřebovat kancelářské, poštovní programy, software pro výměnu zpráv a jiné TASW. Obchodní podniky budou mít zájem o skladovou evidenci a evidenci zakázek (zjednodušené MIS a CRM systémy). Tyto úlohy mohou být obsluhovány jak pomocí tabulky v Excel, tak i typickými informačními systémy, které mohou zahrnovat i prvky účetních systémů. Jen zřídka se vyvíjí aplikace na míru v závislosti na oboru činnosti, a to v případě, že to nebudou vyžadovat velké investice a podstatné zlepšení přístupu na trh nebo vytvoření jiné konkurenční výhody. Takto například podnikatel, který se zabývá výrobou razítek, může objednat modul pro webové stránky na vytvoření grafického návrhu razítka a jeho přípravu do výroby samotným zákazníkem. Tímto se sníží výrobní náklady, ušetří se zákazníkovi cesta do firmy s razítky a vytvoří se tím profil technicky vyspělé firmy. Mikropodnik s úspěchem využívá služeb webové prezentace a elektronického obchodu. Jelikož jsou jedinečnou cestou jak oslovit širokou veřejnost svoji nabídkou. Kromě toho, což je nejdůležitější, náklady na zřízení a provoz internetového obchodu jsou jen zlomkem ceny provozování obchodu kamenného a skladu. Nemůžeme však brát internetové obchodovaní jako všelék. Tento způsob má i své omezení. Zahrnuje to nedůvěru klienta, nedodržení termínu dodání, způsobu dodání a reklamace zboží. Malý podnik má větší nároky a velkým přínosem bude vnitropodnikový server se sdíleným diskovým prostorem, který zároveň může vykonávat funkce firewallu a proxy, pro ochranu sítě a optimální využití WAN připojení. Poštovní služba zajistí zpracování firemních ů, případně WWW. FTP server pro publikaci dat na webových stránkách a výměnu dat. Malý podnik s úspěchem využije groupware řešení pro sdílení firemních kontaktů a podporu týmové práce. Firemní informační systém může být rozšířen o agendy personalistiky a mezd. Navíc program musí migrovat do serverového prostředí, nebo mít možnost současné práce více uživatelů. Elektronický obchod je možná ještě zajímavější příležitostí, jelikož malý podnik má více zdrojů pro podporu a rozvoj vlastního elektronického obchodu (e shop) a procesů s ním spojených. 15

16 Střední podnik se spíše podobá podniku velkému. Využije stejných služeb co podniky malé, ale ve větším měřítku. Například ve střední firmě může být několik souborových serverů pro vyšší spolehlivost a rozložení zátěže. Střední podnik také může použít software pro plánování a řízení výroby, manažerského rozhodování, logistiku, systémy řízení kvality, vztahů se zákazníky a dodavateli. Webová prezentace se stává rozvinutým systémem zahrnujícím prvky CRM a podporujícím klíčové firemní procesy. 6. Open Source a Free software v malých a středních podnicích 6.1. Faktory ovlivňující nasazení volného software v MSP Dva klíčové faktory ovlivňující vývoj IS/ICT systému v MSP mají nutnost zachování maximální flexibility, při co nejmenších nákladech. Z toho vyplývá několik důležitých závěrů. Za prvé malá firma si zpravidla nemůže dovolit kupit komplexní integrovaný TASW, který by vyhovoval jejím současným požadavkům, ale byl by dobře připraven na další růst. Není vhodným řešením ani vývoj IASW, jelikož může být zdlouhavé a velice drahé. Rozumným řešením pro MSP by bylo, vydat se cestou integrace hotových softwarových komponent a nechat vyvíjet na míru jen ty nezbytné moduly, jejichž funkcionalitu nelez nahradit. Projektování IS/ICT zde má charakter přizpůsobování hotovému produktu. Software musí být upraven na míru dle podnikových požadavků a možnosti software s maximální snahou o zachování stávající infrastruktury a prostředků do ní investovaných. Za druhé musí být zachována flexibilita IS/ICT bez přehnaných nákladů na zajištění kapacity růstu systému. IS/ICT musí obsahovat jen funkce, které jsou zapotřebí. Také při přechodu z jednoho produktu na jiný, musí být zajištěna kontinuita poskytovaných služeb. Situaci komplikuje fakt, že v MSP často chybí jakákoliv strategie výstavby a rozvoje IS/ICT. Chybí rozdělení řízení na strategické, taktické a operativní. Majitel firmy slučuje v sobě obvykle všechny funkce a je z tohoto důvodu přetížen. Řízení IT není věnována patřičná pozornost a rozvoj IS/ICT se řeší pomocí interních zdrojů, často s neuspokojivými výsledky. Proto má dodavatel IT služeb pro MSP velkou odpovědnost, musí zvážit výše zmíněné faktory a 16

17 navrhnout informační infrastrukturu společnosti, která by vyhovovala těmto kriteriím Východisko pro porovnaní OSS/FS a komerčního softwaru Pro posouzení použitelnosti Open Source Software a Free Software (dále jen OSS/FS) musíme prozkoumat nejenom ekonomická kritéria jeho nasazení v podniku, ale musíme se podívat do podstaty problému. Musíme si uvědomit, jak je tento software vyvíjen, kdo ho používá, proč se stal tak populární v poslední době a hlavně pochopit v jaké sféře je jeho použití opodstatněné. Je pravdivý mýtus, že open source je levný? Samotný vznik OSS/FS je pokusem vyrovnat se s rozdílem mezi nemateriální podstatou informace a její legislativní regulace. Musím přiznat, že se jedná o dobrý pokus. Hnutí Open source je určitým způsobem revoluce proti komercializaci svobody myšlenek, postupů a informací. Ale i tento pokus není bezchybný. Nehledě na prohlášení zásady Copyleft, hlavní dokument společností GNU GNU GENERAL PUBLIC LICENSE je chráněn principem Copyright. Pokud by někdo aplikoval zásady copyleft na samotnou licenci GPL, mohl by ji změnit nebo úplně zrušit. Opodstatněná je pak otázka, pokud tato ideologie je tak dobrá, proč se nemůže ubránit a používá k tomu pomocný nástroj? [ELR] Toto svědčí o idealistické podstatě této licence, a to nepřímo přiznávají i její stvořitelé, které při střetu s reálným světem a perspektivou právního použití, museli rozhodnout ve prospěch reálných mechanismů již existujících mechanismů ochrany informace. Z hlediska nemateriální podstaty informace, popisuje licence GPL nový svět informační společnosti dosud nejlepším způsobem a dovoluje se vyhnout většině současných problémů legislativní regulace. Dělá to však cestou nulové ceny licence za program. Což řeší otázku odměňování duševního vlastnictví ve formě licence, ale neřeší problém odměny intelektuální práce jako takové. Proto tato odměna se nutně vyskytne ve službách spojených s tímto softwarem nebo nepřímých platbách za licence. Model propagace OSS/FS je velice účinný a nepotřebuje velké finanční částky, aby fungoval efektivně. Marketingové rozpočty otevřeného software pokud vůbec existují, nejsou srovnatelné s 17

18 rozpočty komerčního softwaru, ale přesto se v mediích o OSS/FS hodně mluví. Decentralizovaný a nekomerční model vývoje softwaru napomáhá jeho popularitě. Na první pohled otevřený software vůbec nemá marketing. Vůdcové se od toho distancují a tvrdí, že tento software se prodává sám. Kromě toho otázky nákladů PR a marketingových kampaní jsou vynechávány v diskuzích kolem ekonomických koncepcí OSS/FS. V čem je příčina tak velké efektivity reklamní kampaně volného software? Podle mého názoru OSS/FS používá mnohem pokročilejší marketingový model, než je používán výrobci komerčního software, který je zcela odkázaný na klasické metody marketingových kampaní. Model otevřeného softwaru je nejblíže modelu používanému současnými religiózními sektami a hnutími (tady mluvíme o mechanizmech ovlivňovaní člověka, nikdy o podobnosti OSS/FS religiózní sektě). Takový přístup nevyžaduje velké investice a je velice účinný. Má však omezenou působnost. Cílová skupina jeho vlivu zahrnuje technické specialisty a sociálně aktivní lidi. Výrobci komerčního softwaru jsou však zaměřeni na ředitelství a sektor velkých korporaci, které jsou přirozeně konzervativní. Takový druh marketingu spíše odrazuje byznys od OSS/FS a brání jeho vstupu do korporativního segmentu. Jiná situace je však v odvětví softwaru zaměřeného na domácí uživatele a MSP. Právě v této oblasti by bylo použití OSS/FS možné a ekonomický opodstatněné. Jelikož tato část trhu vyžaduje vývoj jen omezeného počtu programů. Šíření volného software nezdržují technické problémy a nedostatky, ale hlavně malá informovanost o možnostech OSS/FS produktů. Jelikož v případě komerčních produktu se tato informace dostává k uživateli nejkratší cestou, což neplatí pro nekomerční produkty, které člověk musí vyhledat na fórech nebo speciálních portálech, což omezuje uživatelskou základnu takových programů. Na druhou stranu vytvoření velkých uživatelských spolků kolem otevřeného software je největším úspěchem a nutným krokem ve zvýšení jeho popularity. O čem svědčí údaje o použití OS Linux v desktopech. Dle w3schools.com [W3S] podíl GNU/Linux stoupl během několika posledních let o 1%. Což však nezahrnuje všechny uživatele, jelikož hodně oblíbené v současné době jsou varianty využití Linux jako druhého operačního systému (dual boot) nebo instalace jako virtuální stroj při použití produktu obdobných VMware. Opravdu silné pozice má však Linux a obecně OSS/FS na serverech. Podle statistik společnosti Netcraft viz Graf 2. má web server Apache už delší dobu největší podíl na trhu, a to 47%, červenec

19 Graf 2. Podíl web serveru na internetu za srpen 1995 až červen 2009 [NWS] Vývojáři se zpravidla nemohou věnovat podpoře uživatelů svého software kvůli velké zátěži. Občas osud celého projektu závisí na vytíženosti klíčových vývojářů. Malé projekty jsou nejvíc rizikové, jelikož si nemohou dovolit vysoce kvalifikované specialisty a jsou občas odkázáni na nezaměnitelného jedince. Pod vedením talentovaného specialisty však mohou být úspěšní. Výhodou takových projektů je, že kvůli dispozici zdrojových kódů, může být projekt převzatý jinou skupinou programátorů a s úspěchem pokračovat dál. To je jeden z důvodu proč OSS/FS programy mají delší životnost. Jelikož mohou být opravovány a aktualizovány, i pokud jejích hlavní vývojáři již práci na projektu skončili. Pro posouzení silných a slabých stránek OSS/FS musíme vycházet z důvěryhodných zdrojů informací o použití takového software v praxi. Jenže musíme konstatovat nedostatek kvalitních, nezávislých výzkumných práci, které by porovnali OSS/FS s komerčním. Navíc takové práce zahrnují výpočty TCO (Total Cost Ownership celkové náklady na pořizování, zavadění a údržbu systému), ve kterých jsou obsazené ceny lidské práce na projektu. Toto komplikuje a v některých případech znemožňuje použití výsledků rešerší uskutečněných například v USA na české podmínky, jelikož se částky utracené za lidské zdroje výrazně liší. Opravdu kvalitní výzkumné práce jsou buď sponzorovány výrobci systému, což zpochybňuje jejich objektivitu, nebo výrobci dávají svolení na zkoumání svých 19

20 produktů jen v případech, že si jsou ve velké míře jisti výsledkem.[elr] Další překážkou posouzení opravdové hodnoty OSS/FS je absence obecně uznávaných standardů určení kvality software, ale tímto problémem trpí i komerční software. U OSS/FS se dá spočítat koeficient chybnosti v kódu obecně známých softwarových projektů. U proprietárního software, k tomuto účelu budeme potřebovat svolení výrobce systému, který nemusí být ochoten toto svolení poskytnout. K diskuzi pozitivně nepřispívá ani velká politizovanost této otázky. Těžko se najde diskusní fórum, na kterém by nebyly diskutovány výhody a nevýhody obou hledisek. Jako dobrý příklad můžeme zmínit téma Linux versus Windows, na které se diskutuje už velice dlouho a většina argumentů má spíše emocionální charakter Výhody a problémy software s otevřeným zdrojovým kódem. Pro posouzení silných a slabých stránek OSS/FS si musíme dobře uvědomovat, proč se programátoři rozhodnou podpořit vývoj volného software, a jak se takový vývoj odehrává. Důvodů pro vývojáře, proč se zúčastnit vývoje na software s otevřeným kódem je více. Určitě to nedělají kvůli penězům. Někteří vynikající programátoři nejsou plně vytíženi na svých pracovištích a rozhodnou se podporovat OSS/FS projekt. Velké firmy často poskytují výborné podmínky pro vývoj OSS/FS, jelikož obsahují mezery, ve kterých talentovaným programátorům zbývá hodně volného času. Začáteční etapy vývoje Unix v Bell Labs poskytují dobrý příklad. Další možnosti podpory je podpora OSS/FS projektů, které jsou schopné napomáhat propagaci určitých hardwarových řešení. Programátorské týmy jsou pak svolány manažery firmy, aby napomáhaly ve vývoji. Výborný příklad poskytuje firma Hewlett Packard. Poskytuje zdroje ve formě hardwarových prostředků a hostingových služeb, ale také volný čas svých zaměstnanců pro podporu Linuxové distribuce Debian [DEB]. Další skupinu představují distributoři Linux a práce IBM na projektu Apache [IBM]. V tomto případě se firmy snaží vylepšit produkt, který prodávají nebo zdokonalením OSS/FS software získat konkurenční výhody v konkurenční válce s Microsoft. Firma Microsoft začíná být tak velká, že ohrožuje samotnou existenci ostatních 20