Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu. Nekovy"

Transkript

1 Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd Původ nerostů prvků - kovy skupiny platiny, železo a diamant vyloučení z magmatu (v horninách s vyšším obsahem Mg čedič apod.) - Au křemenné zlatonosné žíly vyloučení z roztoku - Cu, Ag druhotné horniny vznikaly na rozhraní zvětralých a nezvětralých hornin docházelo ke styku s nezvětralou horninou (sulfidem) redukce ryzích kovů - tuha v puklinách rozkladem organických látek z usazených hornin jejich přeměnou - S ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) Nekovy SÍRA - S tvar: většinou ve formě celistvých agregátů, krystaly kosočtverečné nebo jednoklonné (nad 90 C) barva: kalně žlutá, průsvitná až neprůhledná vryp: slabě žlutý až bílý lesk: diamantový nedokonalá lasturnatý, velmi křehká tvrdost: 2 hustota: 2,0 2,1 g/cm 3 hořlavá, při spalování vzniká SO 2 z něho kyselé deště ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) ( činností anaerobních bakterií) výskyt: v sopečných oblastech, Polsko, Sicílie, USA, Mariánské a Františkovy lázně využití: hodně se těží výroba H 2 SO 4, černý střelný prach, pyrotechnika, insekticidy, fungicidy, vulkanizace kaučuku, v lékařství biogenní prvek v bílkovinách GRAFIT (TUHA) - C tvar: zrnité až šupinkovité agregáty, krystaly v šesterečné soustavě (mezimolekulové síly mezi vrstvami) barva: černá, černošedá, neprůhledný vryp: černý lesk: polokovový dokonalá, podle vrstev mřížky tvrdost: 1 hustota: 2,2 g/cm 3 vede elektrický proud (vyplývá z jeho struktury), žáruvzdorný, kyselinovzdorný přeměnou uhelných nalezišť za nízkého tlaku, z CaCO 3 výskyt: Rusko, Cejlon, Rakousko, Pošumaví (Českokrumlovsko), Staré město na Moravě využití: tužky, tavící kelímky, mazadlo, barva, elektrody, v atomových reaktorech - modulátor jeho přeměnou za vysokého tlaku a teploty se vyrábí diamant, výskyt na meteoritech 1

2 DIAMANT C tvar: krychlová soustava, osmistěny, 12- a 24- stěny, zrna barva: bezbarvý, někdy modrý, žlutý, černý, hnědý, zelený příměsi, průhledný až neprůhledný vryp: bílý lesk: diamantový dokonalá lasturnatý až úlomkovitý tvrdost: 10 nejtvrdší, křehký hustota: 3,5 g/cm 3 na rozdíl od grafitu nevodivý při vysokém tlaku, v hornině (hlubinné vyvřelině) s obsahem křemíku - kimberlitu výskyt: JAR, Rusko (Sibiř Jakutsk), Brazílie, u nás nalezeny 2 diamanty v Českém středohoří spolu s granáty využití: šperkařství, brusné materiály lékařství, průmysl briliant vybroušený diamant, ryzost se hodnotí počtem karátů Prvky kovového charakteru - metaloidy ARZEN - As tvar: miskovité agregáty, krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: šedá lesk: tvrdost: 3-4 hustota: 5,7 g/cm 3 jedovatý, při tavení a kování česnekový zápach výskyt: Německo, Francie, Příbram, Jáchymov využití: v lékařství v kovových slitinách, k hubení hlodavců a hmyzu řada alchymistů a středověkých lékařů arsen používala, sami často umírali jeho otravou, Paracelsus léčil i syfilis, Napoleon ANTIMON - Sb tvar: vzácně krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: stříbrobílá lesk: vysoký tvrdost: 3,5 hustota: 6,7 g/cm 3 výskyt: Příbram využití: záměna za stříbro BISMUT - Bi tvar: nejrůznější agregáty, vzácně klencová soustava barva: narůžověle stříbrobílá lesk: vysoký, kovový dokonalá tvrdost: 2,5 2

3 hustota: 9,8 g/cm 3 výskyt: Německo Krušné hory, Španělsko, Jáchymov využití: ve snadno tavitelných kovech (Woodův kov), v lékařství Kovy - vyskytují se jako plíšky, dráty, valouny - vázány na rudy (sulfidy) příslušných kovů Cu a chalkopyritem - ložiska již většinou vyčerpána MĚĎ - Cu tvar: většinou ve formě drátků a plíšků, krystaly v krychlové soustavě barva: růžová až žlutočervená vryp: červený lesk: kovový žádná hákovitý při přejíždění prstem zachytává za kůži tvrdost: 2,5 hustota: 8,9 g/cm 3 vede elektrický proud v místech redukce měděných rud chalkozín Cu 2 S a kuprit Cu 2 O významné rudy (také v náplavech, čedičových příkrovech, v brekciích) výskyt: Německo, Francie, Ural, Michigan největší agregát 400 tun (Hořejší jezero), Borovec u Štěpánova využití: elektrotechnika, střešní krytiny, topenářství, slitiny (bronz, mosaz), příměs šperkového stříbra většinou na povrchu zelená vrstva oxidy a Cu(HCO 3 ) 2, sloučeniny měďnaté jedovaté proti plísním kuprikol, v přírodě zvětrává na malachit a azurit STŘÍBRO - Ag tvar: drátkovité, plíškovité agregáty stromečky, vláskové stříbro, krystaly v krychlové soustavě barva: stříbrobílá, náběhové barvy žlutavé, hnědé, šedé, tenké plátky modře prosvítají vryp: stříbrošedý lesk: kovový tvrdost: 2 hustota: 10,58 g/cm 3 kujné a tažné, výborná tepelná a elektrická vodivost vůbec nejlepší podobnými principy jako měď výskyt: Kanada, Mexiko, Bolívie, Rusko, Francie, Kutná Hora, Jihlava, Havl. Brod, Jáchymov, Příbram využití: ve fotografii, elektronika, lékařství, chemické výroby, šperky, mincovnictví ( stol), užitkové předměty v ryzím stříbře často příměs zlata, často je výskyt vázán na galenit, možnost zaměnění s ryzím antimonem stříbro je ale mnohem měkčí, na vzduchu díky přítomnosti H 2 S černá vzniká Ag 2 S odstraňuje se vyvařením v sodě ZLATO - Au tvar: agregáty podobné jako u stříbra plíšky, drátky, krystaly v soustavě krychlové barva: kovově žlutá čím žlutější, tím ryzejší, může být ovlivněna příměsi (až bělavá barva), na tenkém plíšku zeleně prosvítá vryp: žlutý, někdy stříbrný 3

4 lesk: kovový tvrdost: 2,5 hustota: 19,3 g/cm 3 výborná kujnost velmi tenký plíšek pozlacení, el. vodivost, velmi málo reaktivní, nereaguje s kyselinami pouze s lučavkou královskou (HNO 3 + HCl) ušlechtilý kov výskyt: - primární naleziště zlatonosné rudy (v oblasti křemenných žil) výlevné horniny doprovází ho pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit - sekundární naleziště náplavy řek nuggety (valouny) Chille 153 kg, Austrálie 84, 69, 54 a 50 kg rýžování - JAR, Sibiř, USA Kalifornie, Aljaška Klondike zlaté horečky - Kremnica, B. Štiavnica, Rumunsko, Jílové u Prahy, Kašperské Hory využití: symbol moci (Tutanchamon -110 kg, Aztékové, Inkové), středověk alchymisté kámen mudrců, vytěženo tun, celosvětové zásoby asi tun (1/2 ve státním a soukromém vlastnictví), podklad světových měn, mincovnictví, lékařství zubní náhrady, šperky, ušlechtilé slitiny, elektronika nejčistší zlato 99,7 % ryzosti, v přírodě často směsi se stříbrem (při velkém množství stříbra se označuje jako elektrum), Fe, Cu, Bi,.., ryzí zlato v přírodě rozptýleno v pyritu a dalších rudách čistota zlata karáty, ryzí zlato 24 karátů, karát pochází z jednotky hmotnosti ze semen rohovníku 0,2 g, jednotka ryzosti 1/24 hmotnosti celkem 24 karátů (pokud má 14 karátů obsahuje 14 dílů zlata a 10 příměsí) ŽELEZO - Fe tvar: tvoří zrna, šupinky, kapky v horninách, krystaly krychlové barva: ocelově šedá - černá lesk: kovový hákovitý tvrdost: 4,5 hustota: 7,9 g/cm 3 paramagnetický výskyt: vzácně snadno oxiduje (reaguje se vzdušným kyslíkem), Německo, meteority s obsahem niklu, Grónsko využití: nejpoužívanější kov ocel, litina často obsahuje příměs niklu a dalších prvků PLATINA - Pt tvar: zrnka, šupinky, vzácně krystaly v krychlové soustavě barva: stříbřitě šedá až bílá lesk: kovový tvrdost: 4,5 hustota: 21,4 g/cm 3 kujná, nereaguje s O 2 s kyselinami pouze s lučavkou královskou, T tání = 2000 C výskyt: v doprovodu dalších kovů, v naplaveninách Kalifornie, Ural, Kanada využití: lékařství, katalyzátor, šperky, slitiny 4

5 RTUŤ - Hg tvar: za normální teploty kapalná, při teplotě 38,9 C šesterečné nebo klencové krystaly barva: stříbřitě bílá lesk: třpytivý kovový tvrdost: hustota: 13,5 g/cm 3 velmi jedovaté páry, nesmáčivá výskyt: jako kapičky na rumělce (cinabaritu), ve vulkanických oblastech Německo, Španělsko, Itálie, u nás Dědova Hora u Hořovic využití: teploměry, amalgámy (slitiny) v zubařství, nátěry lodí, ve středověku podobné využití jako arzen v alchymii a v lékařství - léčení Sulfidy - sloučeniny síry s kovem, odvozené od sulfanu (sirovodíku) - často kovového vzhledu - často jako zdroj kovů olovo, zinek, měď, stříbro, rtuť - většinou v magmatických horninách, část v meteoritech - rozdělujem na: - 1) kovové - a) stříbrného vzhledu - b) zlatého vzhledu - 2) nekovové 1) kovové stříbrného vzhledu GALENIT PbS leštěnec olověný tvar: celistvé, zrnité nebo vláknité agregáty, krychlové krystaly barva: olověně šedá stříbřitě bílá (namodralá) lesk: kovový dokonalá podle krychle lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 7,58 g/cm 3 nápadně těžký krystalizací z roztoků, sublimací sopečných plynů (spolu s pyritem, sfaleritem, chalkopyritem) výskyt: Rusko, USA, Austrálie, Polsko, Rakousko, Příbram, Stříbro využití: nejdůležitější olověná ruda 87 % olova (z ní i stříbro asi polovina světové produkce), do akumulátorů, olověné desky proti radioaktivitě, kabely, munice, broky, do barev (olovnatá běloba), dříve byl v benzínu (super, speciál), olovnaté sklo broušené sloučeniny olovnaté jedovaté, v galenitu mnoho příměsí Ag, Cu, Zn, Fe ANTIMONIT Sb 2 S 3 sulfid antimonitý tvar: často jehlicovité krystaly, sloupcovité či paprsčité agregáty (též zrnité), soustava kosočtverečná barva: kovově šedá s modravým odstínem lesk: kovový dokonalá ve směru podélné osy krystalu tvrdost: 2 hustota: 4,6 g/cm 3 5

6 taje v plameni svíčky v žilách, spolu s dalšími minerály, často se zlatem výskyt: Bolívie, JAR, Čína, Boněnov u Mar. Lázní, Krásná Hora u Sedlčan, Příbram využití: antimonová ruda, ve starém Řecku příprava mastí a líčidel, alchymisté projímadlo a dávidlo (antimonové sklo), k čištění zlata, výroba slitin (liteřina Pb + Sb), barvivo do kaučuku, barvy, lékařství, pyrotechnika rozpoznání kápnout NaOH objeví se oranžová až žlutá skvrna po rozetření kapky zčervená největší krystal z Japonska 60 cm 2) kovové zlatého vzhledu PYRIT FeS 2 kyz železnatý disulfid železa tvar: časté krychlové krystalky, častý tvar dvanáctistěn pětiúhelníkový barva: zlatožlutá, mosazná (bledší než u chalkopyritu a sytější než u markazitu) někdy náběh do zelena, růžova, modra vryp: černý lesk: kovový není nerovný tvrdost: 6 hustota: 5,1 g/cm 3 rýhování na krychlových plochách ve vyvřelých horninách, v uhlí, krystalizace z roztoku (spolu s dalšími sulfidy), také v usazeninách s podílem organických zbytků výskyt: nejrozšířenější sulfid vůbec, Španělsko Rio Tinto, Itálie (Elba), Zlaté Hory v Jeseníkách, Příbram, Kutná Hora, oblast hnědouhelné pánve Chvaletice, Hromnice na Plzeňsku v břidlicích, využití: dříve k výrobě kys. sírové, důležitá ruda Cu, Co, Ni, Au, Ag, dokonalé krystaly ve šperkařství rozpadá se na hnědý limonit a sírany železa rozpustné ve vodě - ve stavebnictví se nesmí používat kameny s pyritem, Inkové z nich vyráběli zrcadla kámen Inků, při rozbíjení jiskří, někdy vznikající krystaly opisují terén mají úplně jiný, netypický tvar vápenec, křemen MARKAZIT FeS 2 kyz kopinatý tvar: sloupcovité krystaly, paprsčité až vláknité agregáty, soustava kosočtverečná (tvar ploché sekery, hroty kopí proto kyz kopinatý) barva: světložlutá s odstínem žluté, bledší než pyrit lesk: nedokonalá nerovný tvrdost: 6 hustota: 4,9 g/cm 3 při úderu jiskří, je cítit zápach síry, stejné složení jako pyrit, ale jiné fyz. vlastnosti za normálních teplot nestabilní rozpadá se na kys. sírovou a limonit i ve sbírkách ničí krabičky a skřínky, při 400 C se mění na pyrit z roztoků o nízkých teplotách při povrchu, je mnohem méně častý než pyrit výskyt: Německo Krušné hory, Mostecko hnědé uhlí, Krkonoše Velká a Malá Úpa využití: výroba H 2 SO 4, nepříjemný ve stavebnictví horší než pyrit, z něho v uhelných elektrárnách do vzduchu SO 2 CHALKOPYRIT CuFeS 2 tvar: klínovitý nebo kulovitý vzhled, soustava čtverečná barva: mosazně žlutý, někdy do zelena, sytější barva než u pyritu, náběhové barvy do fialova vryp: zelenošedý až černý lesk: kovový 6

7 není tvrdost: 4,5 hustota: 4,2 g/cm 3 jeden z nejčastějších rudných nerostů, krystalizace z horkých roztoků, v hlubinných vyvřelinách i v přeměněných horninách, spolu s dalšími sulfidy výskyt: Německo, Příbram, Krušné Hory využití: ruda mědi z něho vzniká malachit 3) nekovové SFALERIT ZnS BLEJNO ZINKOVÉ tvar: zrnité, někdy stébelnaté agregáty, celiství krychlová soustava, často dvojčatné srůsty barva: sfaleros = klamavý velké množství barev dáno příměsí železa vzácně čiré, žluté, zelené, červené, červenohnědé, až černý, světlé odrůdy jsou průsvitné s diamantovým leskem vryp: bílý, šedý, žlutý, hnědý lesk: diamantový, polokovový dokonalá podle dvanáctistěnu kosočtverečného velké množství štěpných ploch tvrdost: 3,5 hustota: +- 4,1 g/cm 3 při tření na porcelánové misce cítit po sirovodíku shnilá vejce velmi často s galenitem, stejně jako ostatní sulfidy výskyt: Mexiko, Peru, Turecko, Španělsko, Srbsko, Příbram, Kutná Hora využití: zinková ruda pozinkování železných plechů, galvanické články, proti škůdcům, lékařství často obsahuje řadu i vzácných příměsí Cd, Mn, In, Ga, Tl, Hg, Cu, Sn, Ag, Pb, Au velmi významné pro těžbu, až do 18. stol. Považován za olověnou rudu RUMĚLKA CINABARIT - HgS tvar: kusový, agregáty jemnozrnné až celistvé, krystaly vzácné (Čína) klencová soustava barva: červená, s fialovým nádechem, do hněda příměsi, krystaly jsou průsvitné vryp: červený šarlatový lesk: diamantový dokonalá tvrdost: 2,5 hustota: 8,2 g/cm 3 vysoká! - spolu s tvrdostí významné pro poznání v oblastech sečné činnosti ještě vzniká v teplotách klem 80 C výskyt: Rusko, Falc- Německo, Almadan ve Španělsku již 700 let př. n.l., Dědova Hora u Hořovic využití: nejvýznamnější (a téměř jediná) ruda rtuti Halogenidy HALIT NaCl sůl kamenná tvar: nejčastěji v krychlích krychlová soustava, agregáty zrnité, vláknité, krápníkovité, kusová barva: čirá, příměsi červené, šedé, hnědé, tmavě modré (z radioaktivního záření) vryp: bílý, bezbarvý lesk: skelný až perleťový dokonalá podle krychle lasturnatý tvrdost: 2 7

8 hustota: 2,17 g/cm 3 křehká, rozpustná ve vodě vysoušením moří (evapority), stepní sůl ze slaných jezer, sopečný sublimační produkt výskyt: Solná komora Rakousko (Hallstatt), Německo, USA, Čína, Rusko, Karpaty využití: jedlá sůl, průmysl NaOH, HCl, soda první nerost, který byl těžen, 2,5 g soli každý člověk každý den, v moři 27g na 1 litr, solné dómy, nasycený roztok 35,9 % soli SYLVÍN - KCl tvar: krychlová soustava, velké krystaly, agregáty zrnité, stébelnaté, kusové barva: bezbarvý šedý, žlutý, červený, průsvitné až průhledné vryp: bílý lesk: skelný dokonalá tvrdost: 2 hustota: 2 g/cm 3 rozp. ve vodě, hořkoslaná chuť, barví plamen fialově (draslík) rozlišovací znak od NaCl (žlutě) stejně jako halit, výskyt: stejně jako halit, Německo, Rusko, Texas, Kanada, Etna, Vesuv, Mrtvé moře (vzniká i dnes) využití: KOH, hnojiva FLUORIT KAZIVEC CaF 2 tvar: zrnité, celistvé, paprsčité agregáty, krystaly v soustavě krychlové barva: čirá, žlutá, zelená, fialová, růžová, modrá, průhledný, průsvitný vryp: bílý lesk: skelný dokonalá podle osmistěnu tvrdost: 4 hustota: 3,15 g/cm 3 intenzivně světélkuje v UV světle luminiscence, také při zahřátí na rudných žilách v puklinách (spolu s cínovými rudami), v horských pramenech (z roztoků) výskyt: Velká Británie, Německo, USA, Cínovec, Jáchymov, Harrachov, využití: v hutnictví snižuje teplotu tání kovů (kryolit Na 3 AlF 3 ), sklářství, výroba HF, krystaly využívány v optice čočky teleskopů, mikroskopů, laser podobné jsou baryt, apatit, ametyst Oxidy - sloučeniny prvků a vodíku - dělí se na: - led M 2 O - oxidy trojmocných prvků M 2 O 3 a) bezvodé krevel, korund, hematit b) vodnaté hnědel, bauxit - oxidy čtyřmocných prvků MO 2 a) bezvodé křemen, rutil, kasiterit (cínovec), uraninit (smolinec) b) vodnaté opál, - podvojné oxidy magnetit (FeFe 2 O 4 ), chromit (FeCr 2 O 4 ), ilmenit (FeTiO 3 ), spinel MgAl 2 O 4 ) - původ oxidů různý: magmatický; zvětrávání (pyrit limonit); organický SiO 2 rozsivky, mřížovci 8

9 1) LED tvar: šesterečná soustava barva: čirá lesk: tvrdost: hustota: 0,92 g/cm 3 při 0 C plastický výskyt: polární oblasti, velehory využití: 2) Bezvodé oxidy trojmocných kovů KREVEL HEMATIT Fe 2 O 3 tvar: závisí na teplotě vysoká - šesterečné a klencové krystaly, nízké - tabulovité - tvoří růžice železné růže, ledvinovité masy lebníky, celistvé, zrnité agregáty barva: hnědavá, červená až do fialova, šedá i černá strup vryp: červenohnědý strup znak, jak rozlišit od rumělky lesk: polokovový až nekovový žádná tvrdost: 5-6 hustota: 5,2 g/cm 3 po zahřátí magnetický, v kyselinách pomalu reaguje hlavně v usazeninách, velmi rozšířen, také z lávy, přeměnou magnetitu výskyt: Alpy pěkné krystaly, Elba zelená odrůda, Krušná Hora u Hudlic, Železný Brod, Mníšek pod Brdy využití: železná ruda 70 % železa 2. nejdůležitější (po ilmenitu), jako barvivo, využíváno již velmi dlouho velké množství odrůd svá jména, i různě zbarvené díky Ti 2 O 3, způsobuje zbarvení půd do červena KORUND Al 2 O 3 tvar: sloupcovité klencové krystaly, kusově, zrnité agregáty (zrnité s různ. příměsi smirek) barva: bezbarvý leukosafír, modrý safír (s titanem TiO 2 - rutil), červený rubín (s chrómem), fialový, oranžový atd. vryp: většinou bílý, někdy barevný lesk: skelný až diamantový, průhledný, průsvitný žádná lasturnatý - nerovný tvrdost: 9 ale křehký hustota: 4 g/cm 3 v metamorfovaných horninách, na náplavech výskyt: Cejlon, Zadní Indie krásné krystaly, Pokojovice u Třebíče, Jizerská louka u Kouřimova náplavy safírového potoka využití: šperkařství svatováclavská koruna (největší 250 karátů), brusné materiály brousek na kosu, nože drahokamy 9

10 3) vodnaté oxidy trojmocných kovů HNĚDEL LIMONIT FeO 3 * x H 2 O (často směs minerálů) tvar: amorfní, může mít tvar jiného krystalu, který vznikal spolu s ním, celistvý, kusový, ledvinitý barva: rezavě hnědá vryp: hnědožlutý lesk: není tvrdost: 4 záleží na množství vody hustota: 2,7 4,3 g/cm 3 dle obsahu vody zvětráváním krevelu, pyritu, markazitu, přírodních ložisek železa přírodní rez výskyt: Rusko, Kuba, Příbramsko využití: obsahuje jen málo železa těží se na rudu pouze, je-li ho hodně barví do rezava půdy a horniny BAUXIT směs hydratovaných oxidů hliníku s příměsí oxidu železitého Al 2 O 3 * xh 2 O - nepřesné tvar: celiství až zrnitý barva: bílá až žlutohnědá až do ruda lesk: tvrdost: neuvádí se hustota: 2,3 3,5 g/cm 3 podobný limonitu, nižší hustota, rozlišení chemicky zvětráváním minerálů s hliníkem, v tropech laterální půdy, v krasech výskyt: Maďarsko, bývalá Jugoslávie, málo Rychnov nad Kněžnou využití: ruda hliníku v podstatě jediná jméno po nalezišti ve Francii Baux u Arles 4) bezvodé oxidy čtyřmocných prvků KŘEMEN SiO 2 tvar: klencové a šesterečné krystaly šestiboký hranol s klencem nahoře a dole, kusový, často srůsty dvou krystalů dvojčata nepravidelný srůst barva: čirý a mnoho barev - odrůdy lesk: skelný, neštěpný nerovný, lasturnatý tvrdost: 7 hustota: 2,65 g/cm 3 geologický teploměr 573 β křemen 870 tridymit 1470 crystobalit, kyselý, chemická odolnost - HF ve všech typech hornin, hojný, časté křemenné žíly výskyt: všude obecný křemen, písek, hojný v horninách využití: sklářství, v elektrotechnice, polodrahokamy šperkařství, měsíční kameny, křišťál (z řeckého krystallos = led zkamenělý led), 40 tun Brazílie, velké i Švýcarsko, drúzy záhněda kouřová barva), při radioaktivním ozáření, ještě tmavší až černý je morion ametyst příměs železa fialový, symbol štěstí a zdrženlivosti, chrání před opilostí, - významný pro církev biskupové a kardinálové v prstenech citrín žlutý, vypálením ametystu, záhnědy, Španělsko, vydávány nesprávně za topazy prasolit světle zelený, 10

11 růženín růžový, znám krátce železitý křemen červenohnědý oxidy železa mléčný křemen mléčně zakalen modrý křemen zbarven rutilem nebo amfibolem avanturín červený, hnědý, zelený kovový lesk (fuchsit, hematit) sokolí oko, tygří oko prokřemeněnné krokydolity (křemičitany - azbestové) vláknitá struktura azbestu láme světlo, žíhaná struktura efekt očí JAR, Barma, Austrálie Chalcedon jeví se jako amorfní, celiství, ale je z mikroskopických krystalků, vzniká za nízkých teplot (do 120 c) blízko povrchu řadu odrůd: Pruhovaný chalcedon achát šedý a bílý, ale také barevný černý, hnědý, červený, žlutý, barveny i uměle (už ve starém Římě) onyx = černobíle pruhovaný achát, karneol červený, sardit hnědý, chryzopras zelený, jaspis různobarevný, pazourek šedé shluky v přírodní křídě, mandlovec hornina s acháty URANINIT SMOLINEC UO 2 tvar: vzácně krystaly krychlové, agregáty ztuhlá smůla barva: černá lesk: tvrdost: 4 6 hustota: 10,6 g/cm 3 klesá se stářím radioaktivita postupný rozpad výskyt: Největší ložisko Kanada jezero Ontario, Příbramsko, Jáchymov využití: surovina pro výrobu Uranu a Radia, transuranů, palivo, jaderné zbraně vždy obsahuje olovo produkt radioaktivního rozpadu KASITERIT CÍNOVEC SnO 2 tvar: sloupcovité krystaly, často srůst dvojčata, stébelnaté, zrnité, kusové agregáty, valouny v náplavech, čtverečná soustava barva: hnědá (žlutá, šedá, červená, výjimečně bezbarvé) vryp: světle až tmavě hnědý, zřídka bílý lesk: není tvrdost: 6,5 hustota: 6,9 často s příměsí Fe a Mn spolu se žulou, krystalizuje z plynů z magmatu výskyt: nejvíce (80 % světové těžby) Yuman Čína, Bolívie, Británie, Bretaň, Cínovec (Krušné Hory) využití: ruda cínu, pájení, pocínování plechů nízká teplota tání, cínoví vojáčci 5) vodnaté oxidy čtyřmocných prvků OPÁL SiO 2 x nh 2 O tvar: amorfní, ledvinité, hroznovité útvary barva: bezbarvý, mléčný, žlutavý, oranžový, zelený lesk: opalizuje ve všech duhových barvách tvrdost: 5,5 6,5 - dáno množstvím vody hustota: 2,1 2,2 g/cm 3 11

12 při rozkladu křemičitanů výskyt: v trhlinách, tvoří krusty, využití: odrůdy drahý opál (Mexiko, Austrálie), Ohnivý opál ohnivě červený (Mexiko), Obecný opál většinou neprůhledný, bez barev, Opál dřevitý dřevo zkamenělé prosycením opálovou hmotou PSILOMELAN SMĚS VODNATÝCH OXIDŮ MANGANU tvar: lebníkovitý barva: černá až tmavohnědá, modročerná, lesk: polokovový až matný tvrdost: 5 hustota: 4,6 g/cm 3 vyplňuje mikroskopické dutiny v horninách podobný mechu výskyt: v okolí manganových rud - Chvaletice využití: 6) podvojné oxidy MAGNETIT Fe 3 O 4 FeFe 2 O 4 tvar: krychlová, zrnité až celistvé agregáty barva: černá, neprůhledný vryp: černý lesk: kovový podle osmistěnu lasturnatý (nerovný) tvrdost: 6 hustota: 5,2 g/cm 3 silně magnetický z magmatu nejčastěji v čedičích, krystalizuje za vyšších teplot jako první, vzácněji také přeměnou a usazením výskyt: USA, Kanada, Rusko (Magnitogorsk), Švédsko (Kiruna), Krušné hory (Měděnec), Vlastějovice u Ledče nad Sázavou v přeměněných horninách - skarnech využití: nejvydatnější železná ruda 72,4 % Fe, Říp tvořen čedičem v něm magnetit působí na magnetickou střelku, velké množství v čedičích na dně oceánů, ještě před tuhnutím se krystalky magnetitu orientují podle magnetických pólů Země podle toho se dá zjistit, kde hornina tuhla důkaz posunu zemských desek CHROMIT FeCr 2 O 4 tvar: krychlová, krystaly vzácně, zrnitý, často vtroušený v horninách, větší shluky a prorostlice se světlejšími minerály dodávají vzhled leopardí kůže barva: černá vryp: žlutohnědý lesk: není rovný tvrdost: 5,5 hustota: 4,6 g/cm 3 podobný magnetitu, není magnetický (pouze slabě) 12

13 z magmatu, v hlubinných vyvřelinách - perioditech výskyt: Zimbabwe, Norsko, Nový Zéland, Turecko, Srbsko využití: ruda chrómu (jediná významná), chrom pochromování, legování oceli, odolná proti rzi Uhličitany - soli H 2 CO 3 - v přírodě vznikají reakcí nerostů s CO 2 rozpuštěným ve vodě - na vzduchu z činnosti povrchové vody - v hlubinách uhličité minerální vody KALCIT CaCO 3 tvar: šesterečná a klencová + jejich kombinace mnoho tvarů, lupenité, zrnité agregáty barva: bezbarvá, bílá, různá zabarvení - příměsi lesk: perleťový, matný až skelný dokonalá, podle klence, křehký tvrdost: 3 hustota: 2,7 g/cm 3 dvojlom světla, skrz vidíme např. písmo dvojitě, kyseliny ho rozkládají za unikání CO 2 šumí velmi hojný, srážením z roztoku mořské vody + činnost organizmů (korály, dírkonožci, houby, korýši), často jedinou složkou hornin vápenec, mramor (překrystalovaný za vyšších teplot + příměsi), často tvoří drúzy a geody výskyt: pohoří Alpy, Jura, křídové útesy (křída dírkonožci)) Anglie Dover, Rujána, Příbramsko, Český a Moravský kras, krasové oblasti využití: stavebnictví (vápno, malta, obklady fasád), sochařství, chemický průmysl, polarizační hranoly (islandský čistý vápenec vzácný), hutnictví do vysokých pecí struska, krasové jevy částečně rozpustný ve vodě: CaCO3 + H2O + CO Ca(HCO3)2 - na jiném místě zase se usadí vznik krasových jeskyní a krápníků stalaktity, stalagmity, stalagnáty - způsobuje tvrdost vody vodní kámen - travertin vápenec vzniklý činností rostlin a živočichů pokrytí krustou stromatolity doklad evoluce, různobarevné, obklady ARAGONIT CaCO 3 tvar: kosočtverečná soustava, polymorfie, srostlice, paprsčité agregáty barva: bezbarvý, bílý, různé barvy podle příměs lesk: skelný neznatelná tvrdost: 3,5 hustota: 2,92 g/cm 3 méně stabilní, proto se vyskytuje méně, mění se na kalcit vysrážení z roztoků (vřídel) výskyt: využití: dekorace, broušení, desky stolů, přívěsky, brože odrůdy hrachovec ve formě zrníček, vřídelní kámen vrstevnaté krystaly (Goethe ho označoval za drahokam), železný květ keříčkovité agregáty, onyx na trhu, drahý MAGNEZIT MgCO 3 tvar: krystaly vzácně klencové, zrnité, stébelnaté, celistvé agregáty barva: bezbarvý, bílý až nahnědlý, hnědý až černý příměs FeCO 3 lesk: skelný, matný 13

14 dokonalá podle klence lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 3,1 g/cm 3 šumí v kyselině, světélkuje modrobíle v UV záření 1) reakcí vápenců s roztoky bohatými na hořčík 2) zvětráváním hadců horniny bohaté na Mg a další způsoby výskyt: Norsko, Řecko, Polsko, východní Alpy, Křemže, Mor. Budějovice, Č-M vrchovina využití: výroba žáruvzdorných materiálů, keramický průmysl, zdroj hořčíku, stavebnictví heraklit, v papírenství a sklářství plete se s vápencem, není ho třeba poznat DOLOMIT CaMg(CO 3 ) 2 CaCO 3.MgCO 3 podvojný uhličitan tvar: soustava klencová, jemnozrné až hrubozrnné agregáty barva: bezbarvý, bílý až do růžova a žluta podobně jako předchozí vryp: bílý lesk: perleťový, dokonalá lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 2,85 g/cm 3 v kyselinách šumí jen velmi málo tím rozpoznat, světélkuje v UV záření nahrazením vápence výskyt: tvoří stejnojmennou horninu Dolomity, Západní Karpaty, Slovenské rudohoří, Příbram, Jáchymov využití: vyzdívání tavících pecí, hnojivo, zdroj hořčíku, dlažební kostky barevné růž, modré odolnější, tvrdší, tvoří tzv. bradla kopec denudace ne dolomit čumí z kopce OCELEK SIDERIT FeCO 3 tvar: soustava klencová, zrnité, celistvé agregáty, hroznovité agregáty barva: hnědá, žlutavá, šedá, hnědozelená, hnědočerná vryp: bílý, nažloutlý lesk: skelný, průsvitný dokonalá nerovný, lasturnatý tvrdost: 4 hustota: 3,8 g/cm 3 šumí po kápnutí horké kyseliny, zvětráváním se mění na limonit, obsahuje dost manganu vždy za nepřítomnosti kyslíku, krystalizací z roztoku, rudné žíly, z mořské vody výskyt: Kanada, Portugalsko, Německo, Rakousko, Příbram, Beskydy, uhelné pánve - Kladno využití: železná ruda AZURIT 2CuCO 3. Cu(OH) 2 tvar: jednoklonná soustava, kusové agregáty, barva: azurově modrá, časem zezelená přeměna na malachit vryp: modrý lesk: skelný, krystaly průsvitné až průhledné dokonalá tvrdost: 3,5 hustota: 3,8 g/cm 3 nestálý přeměna na malachit, svým výskytem doprovází měděné rudy 14

15 druhotný minerál vzniká působením povrchové vody nebo prosakující vody s obsahem kyslíku výskyt: Namibie krásné krystaly, Maroko, Německo, využití: šperkařství, modré barvivé - zezelená MALACHIT CuCO 3.Cu(OH) 2 tvar: jednoklonná soustava, nejrůznější agregáty trsovité, paprsčité barva: zelená, modrozelená vryp: zelený lesk: skelný, hedvábný dobrá tvrdost: 3,5 hustota: 4 g/cm 3 druhotný minerál přeměna minerálů s mědí, tvoří zelený povlak výskyt: Austrálie, Německo, USA, Příbram, Jáchymov, Český Brod, Podkrkonoší využití: šperky, ozdobné předměty, dříve proti nemocem dávidlo, líčidlo, při kolikách výskyt spolu s azuritem, ukazatelé ložisek rud mědi - soli kyseliny sírové - většinou měkké, světlé s nízkou hustotou Sírany SÁDROVEC CaSO 4. 2H 2 O tvar: jednoklonná, kryst. tabulkovité, sloupcovité až jehličkovité, časté srůsty dvojčata vlaštovčí ocas, celistvé agregáty, hrubě deskovité mariánské sklo, pestrý vzhled barva: bezbarvý až šedý, náběhové barvy (oranžové, žluté) vryp: bílý až šedavý lesk: perleťový, skelný, hedvábný; průsvitný až průhledný (mariánské sklo) dokonalá tříšťnatý tvrdost: 1,5 2 lze rýpat nehtem hustota: 2,3 g/cm 3 vypařování slané vody, srážením z roztoku, při zvětrávání pyritu se uvolňuje kyselina sírová ta působí na vápenec, výskyt: Německo, Francie. Itálie využití: stavebnictví sádra, papírenství, farmacie, lékařství, hnojiva v oblastech bohatých sádrovcem krasové jevy, alabastr průsvitný, celistvý zrnitý, selenit vláknitý s hedvábným leskem, mariánské sklo deskovitý průhledný, pouštní růže růžicovité agregáty, sádrovcové sedmikrásky - paprsčité ANHYDRIT CaSO 4 tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty barva: čirá, různá zbarvení do modra, červena lesk: skelný tvrdost: 3,5 hustota: 3 g/cm 3 výskyt: na ložiskách soli a sádrovce, Německo, Polsko, Krušné Hory 15

16 využití: výroba síranu amonného, ozdobný kámen, výroba kyseliny sírové pohlcuje vodu sádrovec hadí alabastr CHALKANTIT MODRÁ SKALICE CuSO 4. 5H 2 O tvar: vzácně krystaly trojklonná- uměle, ledvinité agregáty, výkvěty barva: modrá vryp: bezbarvý lesk: skelný, průhledný až průsvitný nedokonalá lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 2,3 g/cm 3 dobře rozpustný ve vodě, při napití nevolnost, odporná chuť, jedovatý sekundární minerál přeměnou na ložiskách mědi výskyt: Německo, Španělsko, Slovensko, Chile využití: v důlních chodbách vytváří krápníky BARYT TĚŽIVEC BaSO 4 tvar: kosočtverečná tabulkovité, sloupcovité krystaly; lupenité, stébelnaté agregáty, pestrý vzhled barva: bezbarvý, bílý, šedý, modrý, hnědý, žlutý vryp: bílý lesk: skelný, perleťový, matný dobrá lasturnatý, tříštivý tvrdost: 3 3,5 hustota: 4,7 g/cm 3 nápadně těžký - těživec krystalizací z roztoku, usazováním výskyt: Polsko, Německo, USA, Karlovarsko, Teplicko radiobaryt slabě radioaktivní, Dědova Hora, Krušná Hora u Berouna využití: plnivo křídového papíru, při těžbě ropy zatížením vrtných kalů se zamezuje ztrátám ropy a zem. plynu, složka těžkého betonu, plnivo v gramofonových deskách, desky proti rentgenovému záření, kontrastní látka barytová kaše, stavba reaktorů, barevné sklo, bílé barvivo nejrozšířenější minerál baria Fosforečnany - fosfáty, soli kyseliny H 3 PO 4 a kovů - vznikají oxidací sulfidů, často měkké, křehké, barvité, dobře krystalizují APATIT Ca 5 (PO 4 ) 3 (F,Cl,OH) tvar: šesterečné sloupcovité krystaly, drúzy jehličkovité až sloupcovité až několik kg barva: čirá, bílá, zelená, modrá, fialová, hnědá vryp: bílý lesk: skelný, mastný na různých plochách, průsvitný až průhledný špatná lasturnatý až nerovný tvrdost: 5 hustota: 3 g/cm 3 náhrady Ca, různý poměr F a Cl různé odrůdy z magmatu, v pegmatitech velké krystaly, při přeměnách, na rudných žilách výskyt: Cínovec, Krupka, Horní Slavkov, Norsko, Kanada, Rusko - Kola využití: zdroj fosforu, přírodní hnojivo, v chemickém průmyslu přikládal se při kousnutí hadem, apatao podvádím 16

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY

Přírodopis 9. Přehled minerálů PRVKY Přírodopis 9 10. hodina Přehled minerálů PRVKY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí I. Prvky V přírodě existuje přes 20 minerálů tvořených samostatnými prvky. Dělí se na kovy: měď (Cu), stříbro (Ag),

Více

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy

Mineralogie 4. Přehled minerálů -oxidy Mineralogie 4 Přehled minerálů -oxidy 4. Oxidy - sloučeniny různých prvků s kyslíkem - vodu buď neobsahují - bezvodé oxidy - nebo ji obsahují vázanou ve své struktuře - vodnaté oxidy (zpravidla jsou amorfní)

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina

Přírodopis 9. Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 15. hodina Přírodopis 9 15. hodina Přehled minerálů UHLIČITANY, SÍRANY, FOSFOREČNANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí VI. Uhličitany Uhličitany jsou soli kyseliny uhličité. Mají výrazně nekovový vzhled. Nejdůležitější

Více

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany

Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Mineralogický systém skupina VIII - křemičitany Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 16. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými zástupci

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I MINERALOGICKÁ SOUSTAVA I PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_264 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Základy geologie pro geografy František Vacek

Základy geologie pro geografy František Vacek Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou

Více

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát

Malý atlas minerálů. jméno minerálu chemické složení zařazení v systému minerálů. achát Malý atlas minerálů. achát Acháty vznikají v dutinách vyvřelých hornin. Jsou tvořené soustřednými vrstvičkami různě zbarvených odrůd křemene a chalcedonu, které vyplňují dutinu achátová pecka. Nauč se

Více

Úvod do praktické geologie I

Úvod do praktické geologie I Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají

Více

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů

Horniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje

Více

Geologie-Minerály I.

Geologie-Minerály I. Geologie-Minerály I. Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Fyzikální vlastnosti minerálů: a) barva

Více

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C)

1. PRVKY kovové nekovové ZLATO (Au) TUHA (GRAFIT) (C) Nerosty - systém 1. PRVKY - nerosty tvořené jediným prvkem (Au, C, ) - dělíme je na: kovové: - ušlechtilé kovy, - velká hustota (kolem 20 g/cm 3 ) - zlato, stříbro, platina, někdy i měď nekovové: - síra

Více

Chemické složení Země

Chemické složení Země Chemické složení Země Geochemie: do hloubky 16 km (zemská kůra) Clark: % obsah prvků v zemské kůře O, Si, Al = 82,5 % + Fe, Ca, Na, K, Mg, H = 98.7 % (Si0 2 = 69 %, Al 2 0 3 =14%) Rozložení prvků nerovnoměrné

Více

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení

1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení Přírodopis 9. třída pracovní list Téma: Mineralogie Jméno:. 1. Co je to mineralogie = věda o minerálech (nerostech), podmínkách jejich vzniku, stavbě a chemickém složení 2. Definice minerálu = nerost =

Více

Prvky. Nekovy SÍRA - S

Prvky. Nekovy SÍRA - S Prvky - většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách - pouze málo v ryzím stavu rozdělení: - 1) nekovové C, S - 2) kovového charakteru metaloidy As, Sb, Bi - 3) kovové kovy Cu, Ag, Au, Fe, Pt,

Více

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa

Hlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,

Více

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí

SOLI A JEJICH VYUŽITÍ. Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí SOLI A JEJICH VYUŽITÍ Soli bezkyslíkatých kyselin Soli kyslíkatých kyselin Hydrogensoli Hydráty solí POUŽITÍ SOLÍ Zemědělství dusičnany, draselné soli, fosforečnany. Stavebnictví, sochařství vápenaté soli.

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem).

4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY. - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). 4. MINERALOGICKÁ TŘÍDA OXIDY - jedná se o sloučeniny kyslíku s jiným prvkem (křemíkem, hliníkem, železem, uranem). Výskyt: Oxidy se vyskytují ve svrchních částech zemské kůry (v místech, kde je litosféra

Více

Laboratorní práce č. 4

Laboratorní práce č. 4 1/8 3.2.04.6 Uhličitany kalcit (CaCO3) nejrozšířenější, mnoho tvarů, nejznámější je klenec, součást vápenců a mramorů - organogenní vápenec nejvíce kalcitu usazováním schránek různých živočichů (korálů,

Více

Mineralogický systém skupina I - prvky

Mineralogický systém skupina I - prvky Mineralogický systém skupina I - prvky Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 11. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými nerosty, které

Více

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina

Přírodopis 9. Fyzikální vlastnosti nerostů. Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí. 8. hodina Přírodopis 9 8. hodina Fyzikální vlastnosti nerostů Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí Hustota (g/cm 3.) udává, kolikrát je objem nerostu těžší než stejný objem destilované vody. Velkou hustotu má

Více

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1

HÁDANKY S MINERÁLY. Obr. č. 1 HÁDANKY S MINERÁLY 1. Jsem zářivě žlutý minerál. Mou velkou výhodou i nevýhodou je, že jsem velice měkký. Snadno se se mnou pracuje, jsem dokonale kujný. Získáš mě těžbou z hlubinných dolů nebo rýžováním

Více

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY

Přírodopis 9. Přehled minerálů KŘEMIČITANY Přírodopis 9 14. hodina Přehled minerálů KŘEMIČITANY Mgr. Jan Souček Základní škola Meziměstí V. Křemičitany Křemičitany (silikáty) jsou sloučeniny oxidu křemičitého (SiO 2 ). Tyto minerály tvoří největší

Více

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava

VY_32_INOVACE_04.03 1/12 3.2.04.3 Krystalová struktura a vlastnosti minerálů Krystalová soustava 1/12 3.2.04.3 Krystalová soustava cíl rozeznávat krystalové soustavy - odvodit vlastnosti krystalových soustav - zařadit základní minerály do krystalických soustav - minerály jsou pevné látky (kromě tekuté

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Dělnická 9. tř. ZŠ základní zájem

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu

VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu Číslo projektu Škola Šablona klíčové aktivity V/2 CZ.1.07/1.4.00/21.1825 Sada Přírodopis 6-9 Základní škola s rozšířenou výukou výtvarné výchovy, Teplice, Koperníkova

Více

PŘECHODNÉ PRVKY - II

PŘECHODNÉ PRVKY - II PŘECHODNÉ PRVKY - II Měď 11. skupina (I.B), 4. perioda nejstabilnější oxidační číslo II, často I ryzí v přírodě vzácná, sloučeniny kuprit Cu 2 O, chalkopyrit CuFeS 2 měkký, houževnatý, načervenalý kov,

Více

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST

MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST MINERÁLY (NEROSTY) PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_263 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 CO JE MINERÁL

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II MINERALOGICKÁ SOUSTAVA II PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_268 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)

a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit

Více

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY

5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY 5. MINERALOGICKÁ TŘÍDA UHLIČITANY Minerály 5. mineralogické třídy jsou soli kyseliny uhličité. Jsou anorganického i organického původu (vznikaly usazováním a postupným zkameněním vápenitých koster a schránek

Více

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY

7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY 7. MINERALOGICKÁ TŘÍDA FOSFOREČNANY Fosforečnany jsou soli kyseliny trihydrogenfosforečné. Fosforečnany vznikají během procesu tuhnutí magmatu v hlubokých vrstvách zemské kůry. Hlavními představiteli třídy

Více

Vnitřní geologické děje

Vnitřní geologické děje Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní

Více

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků

Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků Téma: Kovy Podle vlastností rozdělujeme chemické prvky na. Periodická soustava prvků kovy nekovy polokovy 4/5 všech prvků jsou pevné látky kapalná rtuť kovový lesk kujné a tažné vodí elektrický proud a

Více

Opakování hydroxidy, halogenidy, oxidy; sulfidy Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost:

Opakování hydroxidy, halogenidy, oxidy; sulfidy Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_02_09

Více

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro

Stavba Země. pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země pro poznání stavby Země se používá výzkum šíření = seizmických vln Země má tři hlavní části kůra,, jádro Stavba Země: astenosféra litosféra (zemská kůra a svrchní tuhý plášť) plášť 2 900 km

Více

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie

Výuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a

Více

Určování hlavních horninotvorných minerálů

Určování hlavních horninotvorných minerálů Určování hlavních horninotvorných minerálů Pro správné určení horniny je třeba v prvé řadě poznat texturu a strukturu horninového vzorku a poté rozeznat základní minerály, které horninu tvoří. Každá hornina

Více

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny

Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny Přechodné prvky, jejich vlastnosti a sloučeniny - jsou to d-prvky, nazývají se také přechodné prvky - v PSP jsou umístěny mezi s a p prvky - nacházejí se ve 4. 7. periodě - atomy přechodných prvků mají

Více

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství.

Použití: méně významná ruda mědi, šperkařství. Cu3(CO3)2(OH) Sloupcovité nebo tabulkovité krystaly, agregáty práškovité nebo kůrovité. Fyzikální vlastnosti: T = 3,5-4; ρ = 3,77 g.cm -3 Barva modrá až černě modrá, vryp modrý. Lesk na krystalech vyšší

Více

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky

Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Nabídka vzorků hornin a minerálů pro účely školní výuky Aby se člověk naučil poznávat kameny, musí si je osahat. Žádný sebelepší atlas mu v tom příliš nepomůže. Proto jsme pro vás připravili přehledné

Více

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor

Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor VY 32_INOVACE_02_02_VL Téma Horniny a nerosty Anotace Materiál slouží pro práci ve skupinách. Jde o pracovní list, žáci při práci mohou používat atlas hornin a nerostů. Autor Mgr. Kateřina Svobodová Jazyk

Více

01 ZŠ Geologické vědy

01 ZŠ Geologické vědy 01 ZŠ Geologické vědy 1) Vytvořte dvojice. PALEONTOLOGIE HYDROLOGIE PETROLOGIE SEISMOLOGIE MINERALOGIE VODA NEROST ZEMĚTŘESENÍ ZKAMENĚLINA HORNINA 2) K odstavcům přiřaďte vědní obor. Můžete využít nabídky.

Více

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné

Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 252 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 25.1.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Člověk a příroda

Více

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011

Prvky 8. B skupiny. FeCoNi. FeCoNi. FeCoNi 17.12.2011 FeCoNi Prvky 8. B skupiny FeCoNi Valenční vrstva: x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 6 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 7 x [vzácný plyn] ns 2 (n-1)d 8 Tomáš Kekrt 17.12.2011 SRG Přírodní škola o. p. s. 2 FeCoNi Fe

Více

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy.

PERIODICKÁ TABULKA. Všechny prvky v tabulce můžeme rozdělit na kovy, nekovy a polokovy. PERIODICKÁ TABULKA Je známo více než 100 prvků 90 je přirozených (jsou v přírodě) 11 plynů 2 kapaliny (brom, rtuť) Ostatní byly připraveny uměle. Dmitrij Ivanovič Mendělejev uspořádal 63 tehdy známých

Více

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY:

2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: 2. MINERALOGICKÁ TŘÍDA- SULFIDY: Jedná se o chemické sloučeniny síry a kovu. Vznikají v zemské kůře při chladnutí magmatu krystalizací z jeho horkých vodných roztoků. Vznikají tak rudné žíly = ložiska

Více

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc.

Mineralogie. 2. Vlastnosti minerálů. pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF. Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. Mineralogie pro Univerzitu třetího věku VŠB-TUO, HGF 2. Vlastnosti minerálů Ing. Jiří Mališ, Ph.D. jiri.malis@vsb.cz, tel. 4171, kanc. J441 Fyzikální vlastnosti minerálů Minerály jako fyzikální látky mají

Více

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy:

GEOLOGIE. Stavbou Země, jejím sloţením, tvarem se zabývají geologické vědy: GEOLOGIE NAŠE ZEMĚ VE VESMÍRU Naše Země je součástí vesmíru. Ten vznikl tzv. teorii velkého třesku před 10-15mld. Let. Vesmír je tvořen z galaxii hvězdné soustavy (mají tvar disku a tvoří je miliardy hvězd).

Více

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý

SOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý SOLI Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s vlastnostmi solí,

Více

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku.

Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ. Úkol č. 1. Úkol č. 2. Úkol č. 3. Téma: Prvky. Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. Mineralogie a petrografie PRACOVNÍ pro 9. LIST ročník č. 1 ZŠ Pracovní list 1A Téma: Prvky Úkol č. 1 Spoj minerál se způsobem jeho vzniku. DIAMANT GRAFIT SÍRA STŘÍBRO ZLATO Ze sopečných plynů aktivních

Více

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad

Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad Nejrozšířenější kov V přírodě se vyskytuje v sloučeninách - jsou to zejména magnetovec a krevel Ve vysokých pecích se z těchto rud,koksu a přísad železo vyrábí Surové železo se zpracovává na litinu a ocel

Více

Minerály a horniny I. část

Minerály a horniny I. část Minerály a horniny I. část 1. Úvodem Minerály (nerosty) jsou tvořeny buď jednotlivými prvky, nebo častěji sloučeninami. Vznikly v průběhu geologických procesů. Rozlišujeme látky krystalické a amorfní.

Více

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý

SULFIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková SULFIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými

Více

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie

Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie Testové otázky ke zkoušce z předmětu Mineralogie 1) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní diskontinuum. Co znamená slovo homogenní? 2) Krystal můžeme definovat jako: homogenní anizotropní

Více

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9

Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Škola: Střední škola obchodní, České Budějovice, Husova 9 Projekt MŠMT ČR: EU PENÍZE ŠKOLÁM Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0536 Název projektu školy: Výuka s ICT na SŠ obchodní České Budějovice Šablona

Více

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1

Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html

Více

K O V Y. 4/5 všech prvků

K O V Y. 4/5 všech prvků K O V Y 4/5 všech prvků Vlastnosti kovů 4/5 všech prvků jsou kovy kovový lesk dobrá elektrická a tepelná vodivost tažnost a kujnost nízká elektronegativita = snadno vytvářejí kationty pevné látky (kromě

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

Mineralogie a petrografie

Mineralogie a petrografie Příručka pro učitele Pracovní listy správné odpovědi Mineralogie a petrografie pro 9. ročník ZŠ Mgr. Filip Kolbábek PRACOVNÍ LIST č. 1 (správné odpovědi) Prvky Téma: Prvky Pracovní list 1A Úkol č. 1 Spoj

Více

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace)

Moravský PísekP. Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název. ové aktivity: Název DUM: : Nerosty prvky, halogenidy, sulfidy (prezentace) Základní škola a Mateřsk ská škola, Moravský PísekP Číslo projektu: : CZ.1.07/1.4.00/21.0624 Název šablony klíčov ové aktivity: Využit ití ICT III/2 Inovace a zkvalitnění výuky Název DUM: : Nerosty prvky,

Více

Otázky a jejich autorské řešení

Otázky a jejich autorské řešení Otázky a jejich autorské řešení Otázky: 1a Co jsou to amfoterní látky? a. látky krystalizující v krychlové soustavě b. látky beztvaré c. látky, které se chovají jako kyselina nebo jako zásada podle podmínek

Více

Vznik a vlastnosti minerálů

Vznik a vlastnosti minerálů Vznik a vlastnosti minerálů Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s různými způsoby vzniku minerálů a s

Více

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější.

Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Nejjednodušší prvek. Na Zemi tvoří vodík asi 15 % atomů všech prvků. Chemické slučování je děj, při kterém z látek jednodušších vznikají látky složitější. Vodík tvoří dvouatomové molekuly, je lehčí než

Více

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.

Jan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut. Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):

Více

MINERÁLY I Minerály I

MINERÁLY I Minerály I MINERÁLY I Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin

Oceánské sedimenty jako zdroj surovin Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového

Více

Mineralogický systém skupina IV - oxidy

Mineralogický systém skupina IV - oxidy Mineralogický systém skupina IV - oxidy Autor: Mgr. Vlasta Hlobilová Datum (období) tvorby: 10. 10. 2012 Ročník: devátý Vzdělávací oblast: přírodopis Anotace: Žáci se seznámí s vybranými minerály, které

Více

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV:VY_32_INOVACE_102_Soli AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 9., 15. 9.

NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV:VY_32_INOVACE_102_Soli AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 9., 15. 9. NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO: 600 150 585 NÁZEV:VY_32_INOVACE_102_Soli AUTOR: Igor Dubovan ROČNÍK, DATUM: 9., 15. 9. 2011 VZDĚL. OBOR, TÉMA: Chemie, Soli ČÍSLO PROJEKTU: OPVK

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Dělnická 9 tř. ZŠ základní / zvýšený zájem Předmět Přírodopis

Více

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů

Přednáška č. 7. Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Přednáška č. 7 Systematická mineralogie. Vybrané minerály z třídy: Oxidů, karbonátů, sulfátů a fosfátů Třída oxidů Oxidy tvoří skupinu minerálů s relativně vysokou tvrdostí a hustotou a vyskytují se zpravidla

Více

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III

MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III MINERALOGICKÁ SOUSTAVA III PROJEKT EU PENÍZE ŠKOLÁM OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST VY_52_INOVACE_269 VZDĚLÁVACÍ OBLAST: ČLOVĚK A PŘÍRODA VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘÍRODOPIS ROČNÍK: 9 MINERALOGICKÁ

Více

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O

Chlor Cl 1. Výskyt v přírodě: Chemické vlastnosti: Výroba: 2Na + 2H2O 2NaOH + H2 Významné sloučeniny: 5. Použití: 6. Biologický význam: Kyslík O 1. Výskyt v přírodě: NaCl - kamenná sůl KCl - sylvín Významným zdrojem je mořská voda. Chlor Cl 2. Chemické vlastnosti: Chlor je žlutozelený, štiplavě zapáchající plyn. Je prudce jedovatý, leptá a rozkládá

Více

EU peníze středním školám digitální učební materiál

EU peníze středním školám digitální učební materiál EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Tematická oblast, název DUMu: Autor: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky

Více

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny

Neživá příroda. 1.Vznik Země a Vesmíru. 2.Horniny Neživá příroda 1.Vznik Země a Vesmíru Vesmír vznikl náhle před asi 15 miliardami let. Ještě v počátcích jeho existence vznikly lehčí prvky vodík a helium, jejichž gravitačním stahováním a zapálením vznikla

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL. Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18 DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0763 Název školy SOUpotravinářské, Jílové u Prahy, Šenflukova 220 Název materiálu INOVACE_32_ZPV-CH 1/04/02/18 Autor Obor; předmět, ročník Tematická

Více

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2

HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN. Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 HOŘČÍK KOVY ALKALICKÝCH ZEMIN Pozn. Elektronová konfigurace valenční vrstvy ns 2 Hořčík Vlastnosti: - stříbrolesklý, měkký, kujný kov s nízkou hustotou (1,74 g.cm -3 ) - diagonální podobnost s lithiem

Více

Kovy budoucnosti zlato, platina, titan Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost:

Kovy budoucnosti zlato, platina, titan Druh učebního materiálu: Prezentace s interaktivitou Časová náročnost: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_20

Více

6. OT CHEMICKÉ PRVKY KOVY - 3

6. OT CHEMICKÉ PRVKY KOVY - 3 6. OT CHEMICKÉ PRVKY KOVY - 3 ŽELEZO (Ferrum) Fe v PSP 4. perioda, 8. (VIII.B) skupina na Zemi se vyskytuje ryzí (zemské jádro, meteority), asto vázané v minerálech (magnetovec, krevel, hndel, pyrit, ocelek

Více

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor:

materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Autor: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_03_06

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 15. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

VY_32_INOVACE_05_PYRIT_27

VY_32_INOVACE_05_PYRIT_27 VY_32_INOVACE_05_PYRIT_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody

Neživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch

Více

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk

Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Střední škola obchodu, řemesel a služeb Žamberk Výukový materiál zpracovaný v rámci projektu EU Peníze SŠ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0130 Šablona: III/2 Ověřeno ve výuce dne: 12.3.2013

Více

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin.

Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. PETROLOGIE Je to věda, nauka o horninách, zkoumá vznik, složení, vlastnosti a výskyt hornin. HORNINA = anorganická heterogenní (nestejnorodá) přírodnina, tvořena nerosty, složení nelze vyjádřit chemickým

Více

OXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý

OXIDY. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013. Ročník: osmý Autor: Mgr. Stanislava Bubíková OXIDY Datum (období) tvorby: 14. 3. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s dvouprvkovými sloučeninami

Více

Prvky 14. Skupiny (Tetrely)

Prvky 14. Skupiny (Tetrely) Prvky 14. Skupiny (Tetrely) 19.1.2011 p 2 prvky C nekov Si, Ge polokov Sn, Pb kov ns 2 np 2 Na vytvoření kovalentních vazeb ve sloučeninách poskytují 2, nebo 4 elektrony Všechny prvky jsou pevné látky

Více

5. Třída - karbonáty

5. Třída - karbonáty 5. Třída - karbonáty Karbonáty vytváří cca 210 minerálů, tj. 6 % ze známých minerálů. Chemicky lze karbonáty odvodit od slabé kyseliny uhličité nahrazením jejich dvou vodíků kovem. Jako kationty vystupují

Více

MINERÁLY II Minerály II

MINERÁLY II Minerály II MINERÁLY II Součástí projektu Geovědy vedle workshopů, odborných exkurzí a tvorby výukových materiálů je i materiální vybavení škol, které se do tohoto projektu přihlásily. Situace ve výbavě školních kabinetů

Více

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1

Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů. Cvičení 1GEPE + 1GEO1 Fyzikální a chemické vlastnosti minerálů Cvičení 1GEPE + 1GEO1 1 Pro popis a charakteristiku minerálních druhů je třeba zná jejich základní fyzikální a chemické vlastnosti. Tyto vlastnosti slouží k přesné

Více

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv

Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Chemické složení surovin Chemie anorganických stavebních pojiv Ing. Milena Pavlíková, Ph.D. K123, D1045 224 354 688, milena.pavlikova@fsv.cvut.cz tpm.fsv.cvut.cz Základní pojmy Materiál Stavební pojiva

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: Název projektu: Číslo projektu: Autor: Tematická oblast: Název DUMu: Kód: Datum: 23. 9. 2013 Cílová skupina: Klíčová slova: Anotace: III/2 - Inovace

Více

Geologie Horniny vyvřelé

Geologie Horniny vyvřelé Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to

Více

VY_32_INOVACE_10_KORUND_27

VY_32_INOVACE_10_KORUND_27 VY_32_INOVACE_10_KORUND_27 Autor:Vladimír Bělín Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2400

Více

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Pořadové číslo DUM 254 Jméno autora Jana Malečová Datum, ve kterém byl DUM vytvořen 3.4.2012 Ročník, pro který je DUM určen 9. Vzdělávací oblast (klíčová slova) Metodický list

Více

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL

SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL SVĚTOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ TĚŽBA NEROSTNÝCH SUROVIN TĚŽKÝ A SPOTŘEBNÍ PRŮMYSL TĚŽEBNÍ PRŮMYSL Naleziště a následná těžba nerostných surovin = základ pro průmyslovou výrobu. / nerovnoměrnost/ Tyto státy světa

Více