Sada 1 Technologie betonu

Transkript

1 S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Technologie betonu 05. Cement historie, výroba Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/ Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Iveta Čopáková 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky

2 Cement je hydraulické pojivo, jemně mletá anorganická látka. Po smíchání s vodou vytváří kaší, která tuhne a tvrdne následkem hydratace vápenatých silikátů. Po zatvrdnutí zachovává pevnost a stálost také ve vodě. Protože tuhne a tvrdne i pod vodou, patří mezi pojiva hydraulická, která nepotřebují ktvrdnutí vzduch, jako vzdušné vápno. 2

3 Historie cementu Název cement má historický původ již ve starém Římě, kde se budovala zdiva z lomového kamene a páleného vápna vyrobeného z vápenců, obsahujících jílové proplástky. Později se přidávaly do pojivové složky vulkanické tufy - pucolány. Za počátek výroby cementu lze považovat rok 1824, kdy byl udělen Josephu Aspdinovianglický patent na výrobu maltoviny, kterou nazval portlandským cementem. Význam obsahu jílu na hydraulické vlastnosti byl objeven v 18. a 19. století (J. Smeaton, L. J. Vicat, J. F. John), když byly stanoveny poměry směsí % vápence a % jílu. Zásadní postup zavedl právě J. Aspdinvypalováním umělé směsi vápence a jílu, ne však až do slinutí. Šlo tedy vlastně o pojivo podobné románským cementům. Vzniklý produkt nazýval Portlandským cementem. Koncem 19. století byly objeveny latentní hydraulické vlastnosti vysokopecní strusky. Zjištěný poznatek vedl k zavedení výroby struskoportlandských cementů a vysokopecních cementů.

4 Cement vyrábíme dvěma základními způsoby. Při suchém způsobusurovinu meleme a mísíme za sucha Při mokrém způsobusemíláme surovinu ve vodě a mísíme na surovinový kal, který potom vypalujeme. Výrobu pak označujeme jako polosuchou nebo polomokrou. 4

5 Výroba cementu za sucha 1. základní surovina (vápenec, vápenné slíny, hlinité břidlice) se roztlouká a drtí v drtičkách na menší kusy, smíchá se s kazivcem a nechá se uležet na skládce 2. uleželá směs se drtí v kulových mlýnech na surovinovou moučku a ukládá se do homogenizačních sil 5

6 3. ze sil putuje směs do rotační pece, kde se taví a dochází k jejímu slinování -slínek(rotační pec se skládá ze tří pásem: pásmo vzrůstu teploty -pásmo slinovací cca 1400 C -pásmo ochlazovací), poté se na delší dobu odveze na skládku 4. po dostatečném odležení se slínekmele a přidávají se do něj přísadypro vylepšení nebo získání požadovaných vlastností (základní přísadou, která se přidává do všech cementů je sádrovec, který reguluje tuhnutí) Výroba cementu 6

7 Výroba cementu 1. část 1) Lom -je tvořen skupinou pater (etáží) oddělených terasami. 2) Drtič-kámen z lomu je rozdrobován v kladivo-odrazovém drtiči 3) Dopravník-materiál z lomu je k drtičům dopravován pomocí demprů. Další pohyb materiálu v rámci závodu je uskutečňován pomocí transportních dopravníků. 7

8 Výroba cementu 2. část 4) Homogenizační skládka -drcený vápenec je homogenizován ukládáním a opětným odebráním z dlouhých vrstvených skládek. Tento materiál je připraven pro mletí a tepelné zpracování v peci. 5) Surovinový mlýn -surovinová drť je mleta v trubnatém kulovém mlýnu s mechanickým oběhem meliva. 6) Filtr -elektrofiltry na bázi tkanin či plstí čistí spaliny z pece. 8

9 Výroba cementu 3. část 7) Výměník -umožňuje předehřát surovinu pro výrobu cementu před vstupem do pece. 8) Pec 9) Chladič -roztavený cementový slinek je pak co nejrychleji schlazen. 9

10 Výroba cementu 4. část 10) Slínkové silo -hotová základní surovina pro výrobu cementu je slínek. Ten může být skladován v silech a přímo v závodě mlet na cement, nebo dopraven do jiného závodu. 11) Mlýnice cementu -při konečném mletí je drcen slinek spolu s cca. 5% přírodního nebo syntetického sádrovce. 12) Logistika -konečný produkt je poté dopraven k zákazníkovi. Cement je dodáván jako volně ložený, nebo balený v papírových pytlích. 10

11 Výroba cementu schéma 11

12 Zdroje: Literatura: DVOŘÁK J.,KVÍTEK Z., SLABÝ J., Betonové kcei, 2. vydání, Sobotáles Praha, 1996, 256 s., ISBN Příručka technologa beton, 2. vydání, Artis, 2005 JELÍNEK L., Dřevěné a kovové kce, ECC Strakonice, 2008, 130 s. Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Iveta Čopáková. Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na