VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŽILINSKA

Transkript

1 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŽILINSKA Ivana KRAFTOVÁ, Jana DIVIŠOVÁ Univerzita Pardubice Fakulta ekonomicko-správní Ivana.Kraftova@upce.cz, Jana.Divisova@upce.cz Abstract This paper deals with impact of inflows (passive) foreign direct investment on regional economy. It pays attention to production factors (capital and labour), and their development in connection with two launched investment projects in the automotive industry: TPCA (the Czech Republic, Kolínsko) and KMS (Slovakia, Žilinsko). The starting points are selected notices about the inflows FDI role generally, investment incentive in the Czech Republic, as well as the description of these both investment projects and both regions. The study results show that inflows FDI increase otherwise the capital power of region and investment rate there, but the unemployment rate depends rather on development of economic cycle and its regional development does not differ from national rate too. However, the impact of inflows FDI come out on the regional labour market in relation between indicator number of applicant for a job and number of vacancy. Moreover, spillovers positive and negative - may not leave aside in a global assessment of inflows FDI. Key words: inflows direct foreign investment, investment incentives, capital power, labour market 1 ÚVOD Při hodnocení konkurenceschopnosti a inovativnosti národní ekonomiky, resp. jejích regionů je moţné zaměřit pozornost na řadu aspektů. Jedním z nich jsou bezpochyby i tzv. pasivní (inflows) přímé zahraniční investice (dále PPZI), a to zejména ve fázi přechodu od ekonomiky taţené investicemi k ekonomice taţené inovacemi. [18, str. 12] PPZI jsou samy jednak projevem konkurenceschopnosti (investor alokuje kapitál s cílem jeho zhodnocení), jednak nositeli (potenciálními či reálnými) zvyšování

2 VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA konkurenceschopnosti regionu 1, popř. inovativnosti hostitelské ekonomiky, jsou-li chápány inovace v Schumpeterově širokém slova smyslu - inovace jako funkce podnikatelů, přinášející změny do způsobů výroby, generující podnikatelský zisk.[25, str. 1] Státy usilující o PPZI vyuţívají zpravidla k získání kapitálu operujícího na jejich území investiční pobídky. Rozvojové státy zpravidla preferují pobídky fiskálního typu (daňové a celní úlevy), zatímco státy rozvinuté podporují pobídky finanční (granty, zvýhodněné úvěry). [21] Významná bývají i další opatření, např. budování dopravní infrastruktury s přímou (ale i nepřímou) vazbou na PPZI. K otázce PPZI a investičních pobídek se vyjádřil i prezident ČR Václav Klaus, který své vystoupení zakončil lapidárním konstatováním hodným liberálně orientovaného ekonoma: Nejlepší investiční pobídkou jsou stejná pravidla pro všechny. 2 Tento příspěvek se zaměřuje na porovnání dopadu dvou PPZI v oblasti výroby motorových vozidel na ekonomiku regionu, resp. národní ekonomiku ČR a SR, a to: investičního projektu automobilového závodu Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v průmyslové zóně Kolín-Ovčáry; joint venture investice společností Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën. investičního projektu automobilového závodu KIA Motors Slovakia (KMS) v průmyslové zóně Ţilina Teplička nad Váhom; investice společnosti Kia Motors Corporation. Spojovat oba projekty s inovativností a růstem konkurenceschopnosti opravňuje i to, ţe japonská Toyota se v analýze 2 7 firem světa provedené Boston Consulting Group Innovation 21 umístila v oboru Průmysl a výroba na 4. místě, v oboru Automobily dokonce na 1. místě na světě. [13] A Jiţní Korea je ve studii Světové banky označována za ekonomický zázrak z hlediska TFP (total factor productivity). Její růst reálného HDP na obyvatele vzrostl za 43 let (196-23) cca 11krát, přičemţ TFP je ukazatel závislý na vyuţití znalostí. [7] Jakkoli je nezbytné při posuzování dopadů PPZI na hostitelskou ekonomiku nahlíţet na ně komplexně (brát v potaz přímé i nepřímé dopady) a z hlediska jejich čistého přínosu v dlouhém období, toto porovnání se zaměří zejména na otázku změn ve výrobních faktorech (kapitál, práce) jejich objemu a míře vyuţívání. 1 EK chápe konkurenceschopnost regionu jako jeho schopnost nabídnout vhodné podmínky pro fungování podniků i jednotlivců. [6] 2 Přímé zahraniční investic určitě nepatří k cílům hospodářské politiky (jako růst HDP, nízká nezaměstnanost či stabilita cenové hladiny), jsou však jedním z prostředků k jejich dosažení. Zahraniční investice jsou proto vítány. Jejich lákání pomocí investičních pobídek je však příliš nákladné a pokřivuje domácí ekonomické prostředí. Významnější pro příchod zahraničních investorů do země jsou nízké daně, dobrá infrastruktura, příznivé podmínky pro podnikání a fungující právní řád. Nejlepší investiční pobídkou jsou stejná pravidla pro všechny. [9, str. 8]

3 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII Cílem příspěvku je ukázat na vývoj výrobních faktorů ve dvou regionech České republiky a Slovenska, v nichţ byla realizovaná významná přímá zahraniční investice v oboru výroby motorových vozidel, které ceteris paribus ovlivnila. Kapitál je posuzován jednak celkovou výší investice vč. investiční pobídky formou finančního příspěvku, jednak výší investic měřenou ukazatelem THFK (tvorba hrubého fixního kapitálu. Jako důsledek ekonomické aktivity takto kvantifikované je posuzován vývoj HDP na obyvatele (v PPS). Trh práce je ilustrován jednak vývojem míry nezaměstnanosti, jednak ukazateli počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst v hodnocených regionech. Východiskem pro naplnění cíle je zachycení vybraných parametrů PPZI, investičních pobídek na příkladu ČR a stručná charakteristika obou investičních projektů i obou regionů. 2 PASIVNÍ PŘÍMÉ ZAHRANIČNÍ INVESTICE V EKONOMICE Při sledování celosvětového vývoje PPZI v dlouhém období cca tří desetiletí je patrný narůstající trend se dvěma významnými vrcholy kolem roku 2 a 27, jak ukazuje obr. 1. Přitom jsou PPZI značně citlivé na průběh hospodářského cyklu. Celosvětový hospodářský pokles v roce 21 [12] s sebou nese pokles PPZI zejména rozvinutých ekonomik, který se zvrátil aţ kolem roku 23. Jejich propad mezi lety 27 a 28 lze chápat jako důsledek finanční krize, která následovala po pádu americké finanční skupiny Lehmans Brothers ve druhé polovině roku 27. Obr. 1 PPZI dle typů ekonomik (v mld USD) [24, in 5, str. 25] Potenciální vliv PPZI, pozitivní či negativní, závisí kromě jiných faktorů také na začlenění nové investice do lokální (resp. regionální) ekonomiky. Míra tohoto začlenění můţe být vyjádřena například intenzitou kontaktů, propojením zahraničního

4 VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA podniku s podniky místními. Obecně lze říci, ţe čím vyšší je intenzita propojení, tím pravděpodobnější jsou dlouhodobé pozitivní efekty. Bez zajímavosti není ani fakt dokládající míru, ve které PPZI řeší deficit běţného účtu platební bilance jako rozdíl mezi úsporami a investicemi. Konkrétní data na příkladu ČR ukazují, ţe tato součást finančního účtu můţe být poloţkou nezanedbatelnou viz tabulka 1. Tabulka 1: Vybrané položky platební bilance ČR (v mld CZK) poloţka bilance\ rok běţný účet , kapitálový účet, finanční účet z toho: PZI Pramen: [14] Pro investory umísťující své investice do zahraničí je rozhodující motivace vstupu, která bývá spojena nejčastěji se snahou o zvýšení trţního podílu se současným přiblíţením výroby spotřebitelům (a sníţení dopravních nákladů), nebo se snahou o vyuţití výhodnějšího výrobního faktoru (levná pracovní síla, přírodní bohatství). Přitom jsou pro ně ale relevantní i hodnocení potenciální hostitelské ekonomiky nezávislými experty. Česká i slovenská ekonomika se jeví jako investorsky poměrně zajímavá: podle matice UNCTAD, v níţ se kombinuje míra výkonnosti a míra potenciálu PPZI jsou řazeny obě země do kvadrantu s vysokou výkonností PPZI i vysokou mírou jejich potenciálu. [23] Velmi blízká jsou i ratingová hodnocení významných světových agentur, jak dokládá tabulka 2. Tabulka 2 Investiční stupně české a slovenské ekonomiky k Země/agentura Moody s Standard&Poor s Fitsch - IBCA Česká republika A1 A A+ Slovenská republika A1 A+ A+ Pramen: [19] Ve srovnání s vyspělými státy světa se jedná o niţší ohodnocení, avšak v rámci střední Evropy se nachází jak Slovensko, tak ČR mezi lépe hodnocenými státy. Kaţdá ekonomická aktivita na sebe váţe jistá pozitiva a negativa, nejinak je tomu u PPZI u nichţ je moţné vysledovat nejen přímé, ale rovněţ nepřímé dopady (spillovers). Ty jsou nezřídka povaţovány za přínos dominantní, třebaţe se autoři ve svých závěrech a to i ve vztahu k jedné zemi - nezřídka rozcházejí. [2] Mezi potenciální pozitiva a negativa PPZI na regionální/národní hostitelskou ekonomiku se řadí [1], [1], [17], [26]:

5 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII pozitiva: příliv volného kapitálu, vytváření nových pracovních příleţitostí, stimulace rozvoje infrastruktury, růst konkurenceschopnosti ekonomiky, vstup nových technologií, vznik technologických center, vyuţití a zpřístupnění nových manaţerských metod a zkušeností, zvýšení exportu s dopadem na platební bilanci, zlepšení institucionálního prostředí, vypovídací schopnost o věrohodnosti a budoucím rozvoji hostitelské ekonomiky; negativa: narušení domácího trhu, vytěsnění domácích úspor zahraničními, dominance zahraničních vlastníků v klíčových sektorech, dodatečné náklady na investiční pobídky, nerovná soutěţ, neprovázanost na lokální ekonomiku, averze ze strany obyvatel, riziko tzv. repatriace zisků společností zpět do zahraničí. Automobilový průmysl je specifickým fenoménem ekonomiky. Jeho produkty umoţňují zvětšování trhu, zvyšování intenzity a zdokonalování infrastruktury silnic, stravovacích a ubytovacích kapacit, je dodavatelem produktů pro mezispotřebu i finální spotřebu, přináší změnu ţivotního stylu, jiné nákupní zvyklosti. Je řazen do tzv. high-tech výroby. Technologický pokrok v TIT oborech (transport, informatika a telekomunikace) lze označit za technologický základ vzniku a rozvoje interdependenčního globálního ekonomického systému; představuje dominantní bázi pro rozvoj výměny materiálních a nemateriálních hodnot, rozvoj trhů a zejména mobility výrobních faktorů s cílem maximalizace ekonomické efektivnosti jejich propojování. [11] Této stručné charakteristice odpovídá i jeho postavení v rámci PPZI v české i slovenské ekonomice. V obou ekonomikách přesahují PPZI do výroby motorových vozidel 8 % celkových PPZI a zhruba ¼ investic ve zpracovatelském průmyslu. (Přitom např. v roce 28 představovaly PPZI ve sluţbách v ČR více neţ 53 %). 3 Podle údajů CzechInvestu [3] dosahoval podíl výroby motorových vozidel na PPZI v ČR v letech co do projektů, finančních prostředků i nových pracovních míst absolutně nejvyšších hodnot. Z hlediska podílu na celkových projektech jde sice o jen o něco málo více neţ 1/5 (2,43 %), z hlediska výše investice uţ přesahují projekty na výrobu motorových vozidel 2/5 (41,69 %) a na vytvořených pracovních místech se podílí ca 1/3 (34,13 %). Průměrný projekt na výrobu dopravních prostředků tedy dosahuje v ČR 1,4 mil CZK a vznikne při něm 254 pracovních míst. 2.1 Investiční pobídky PPZI na příkladu ČR Jako prioritní sektory národní ekonomiky byly z hlediska podpory přílivu PPZI v ČR stanoveny tyto: - sektor high-tech výroby, tj. automobilový, letecký, elektrotechnický průmysl, průmysl elektronických technologií, biotechnologie, farmaceutický průmysl a průmysl zdravotnických techniky; - sluţby podporující obchod, strategické sluţby; 3 Vlastní výpočty na základě dat ČNB a NBS in [5, Příloha A a B].

6 vládní usnesení 298 z 29/4 a 844 z 16/12 vládní usnesení 544 z 31/5 zákon 72/2 Sb. o incest. pobídkách nařízení EK 1628 z 24/1 zákon 159/27 Sb. o incest. pobídkách VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA - technologická centra. Poskytování investičních pobídek investorům bylo v ČR zahájeno v roce Systém poskytování investičních pobídek byl postupně reglementačně rozvíjen a zdokonalován (viz obr. 2). V roce 2 byl přijat zákon o investičních pobídkách, novelizovaný v roce 27. [31] Právní úprava investičních pobídek je obsaţena i v dalších zákonech, zejména v zákoně o daních z příjmů [29], v zákoně o zaměstnanosti [3] a v rámcových programech vlády (např. Program na podporu rozvoje průmyslových zón proroky 27-13). Právní rámec českého systému investičních pobídek byl akceptován Evropskou komisí a je zcela v souladu s jejími pravidly. [16] Obr. 2 Právní úprava investičních pobídek v ČR na časové ose Zákonnými investičními pobídkami se v ČR rozumí: - slevy na daních z příjmů právnických osob, - hmotná podpora vytváření nových pracovních míst, - hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, - převod pozemků ve vlastnictví státu za zvýhodněnou cenu, - poskytnutí technicky vybaveného území za zvýhodněnou cenu. Investiční pobídky představují formu veřejné podpory, narušující hospodářskou soutěţ, proto je jejich výše omezena. Výše maximální veřejné podpory je definována pomocí regionální mapy veřejné podpory v ČR pro období v %, odlišně pro malé, střední a velké podniky. [15] V ČR působí v oblasti podpora přílivu PPZI vládní Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, obdobně jako v SR SARIO - Slovenská agentúra pre rozvoj investicií a obchodu, která vznikla v roce 21 jako státní příspěvková organizace Ministerstva hospodářství SR. Slovensko stejně jako ČR nabízí investorům systém investičních pobídek. Pro ČR tak představuje silnou konkurenci. Novou konkurenční výhodu oproti ČR Slovensko získalo přijetím eura, coţ investoři velice oceňují. Také transparentní a výhodný daňový systém a kvalifikovaná pracovní síla

7 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII jsou významnými faktory, které mají vliv na rozhodování zahraničních investorů o umístění jejich investic právě na Slovensku. [2] 3 POROVNÁNÍ VLIVU TPCA (KOLÍNSKO, ČR) A KMS (ŽILINSKO, SR) V obou investičních projektech šlo o tzv. greenfield investment (investice do nových aktiv) - nikoli o změnu vlastnické struktury, restrukturalizaci či převzetí trţního podílu formou akvizice či fúze - zhruba stejného finančního objemu. Regiony okresy a kraje, do nichţ investoři umístili své investice v oboru výroby motorových vozidel, vykazují jisté prvky odlišnosti (pomineme-li významnou odlišnost geografického reliéfu), které zachycuje tabulka 3. Z nich nejpozoruhodnější jsou relace mezi okresem/krajem z hlediska počtů obyvatel a míry registrované nezaměstnanosti. Tabulka 3 Vybrané statistické ukazatele regionů s PPZI TPCA a KMS Ukazatel okres Kolín (NUTS 4) Středočeský kraj (NUTS 3) okres Ţilina (NUTS 4) Ţilinský kraj (NUTS 3) rozloha 744 km² km² 815,8 km km 2 počet obcí celkem počet obyvatel celkem k míra reg. nezaměstnanosti k ,1% 7,% 7,38% 1,89% Pramen: [4] a [22] Pro úplnost je třeba konstatovat, ţe posouzení korelace mezi přílivem PPZI a mírou nezaměstnanosti v ČR od roku 2, kdy byl přijat zákon o investičních pobídkách, do roku 29, nevedlo k prokázání výrazné souvislosti mezi intenzitou přílivu PPZI a sniţováním míry nezaměstnanosti. Hodnota korelačního koeficientu sice dosáhla záporné hodnoty, avšak relativně nízké 12. [5, str. 51] Investice TPCA v ČR zahájila svou činnost o 1,5 roku dříve, její roční kapacita je o 1 % vyšší, obdobně jako počet nových pracovních míst. Produkce v roce 29 byla více neţ dvojnásobná, ale trţby přesahovaly KMS jen cca o 17 %. (Průměrná jednotková cena produktu TPCA činila 5,9 tis. EUR, u KMS to bylo 11,2 tis. EUR.) Další srovnávací parametry obsahuje tabulka 4.

8 VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA Tabulka 4 Vybrané ukazatele komparující PPZI TPCA a KMS ukazatel TPCA KMS výše investice 1,3 mld. 1,25 mld. výše investiční pobídky 132,25 mil. * 17 mil. zahájení stavby září 22 duben 24 zahájení výroby únor 25 září 26 celková rozloha 124 ha 166 ha kapacita výroby 33 ks/rok 3 ks/rok produkce v roce trţby v roce 29 1,96 mld. * 1,68 mld. počet nových pracovních míst Pramen: [27] a [28] Pozn.: * Pro přepočet na EUR pouţit kurz ČNB z ,465 CZK/EUR. 3.1 Kapitál a investice vývoj ekonomické aktivity Obě investice znamenaní zvýšení kapitálové síly regionu v objemu cca 1,43 mld EUR, vč. investiční pobídky. Přitom roční obrat se blíţí ke 2 mld EUR. Ten jednak přispívá k růstu exportu obou zemí; při saturaci domácího trhu pak na něj vázaná daň z přidané hodnoty posiluje veřejné rozpočty. Jako ukazatel ekonomické aktivity je na obr. 3 a 4 zachycen jednak vývoj výkonnosti měřený HDP na obyvatele (v PPS), jednak vývoj investic měřený ukazatelem THFK (tvorba hrubého fixního kapitálu), a to pro sledované dva kraje Středočeský a Ţilinský (pro úroveň okresů tyto hodnoty nejsou statisticky zpracovány.) V roce zahájení investičního projektu TPCA došlo ke zvrácení negativního vývoje investic ve Středočeském kraji, který pak aţ do zahájení výroby v roce 25 vykazuje poměrně vysokou dynamiku růstu. Obdobný dopad na investice Ţilinského kraje je patrný v období od zahájení budování KMS v roce 24, růst investic však zde pokračuje s nezměněnou intenzitou i v roce 27, coţ můţe být odrazem faktu, ţe v kraji bylo podpořeno v letech celkem 8 investičních projektů. [8] Z hlediska růstu HDP na obyvatele je v roce náběhu výroby a v roce následujícím (tj. pro Středočeský kraj jsou to roky 25 a 26 a pro Ţilinský kraj roky 26 a 27) patrný vyšší meziroční přírůstek, který můţe být způsoben ekonomickou aktivitou TPCA a KMS vč. jejich dodavatelské sítě, kterou tvoří z 8 % buď přidruţené zahraniční investice, nebo podniky blízkého regionu. [13]

9 eur ( PPS) / 1 obyvatele mil. SKk v b.c. eur ( PPS) / 1 obyvatele mil. Kč v b.c. NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII Vývoj ekonomické aktivity, Středočeský kraj HDP v PPS/ 1 ob THFK mil.kč v b.c. Obr. 3 Vývoj ekonomické aktivity Středočeský kraj [5] Vývoj ekonomické aktivity, Žilinský kraj HDP v PPS na 1 ob THFK mil.skk v b.c. Obr. 4 Vývoj ekonomické aktivity Žilinský kraj [5]

10 % VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA 3.2 Práce vývoj poptávky a nabídky na trhu (bez ceny práce) Klesající trend míry nezaměstnanosti zejména v SR začíná v roce 21, ve dvou sledovaných okresech v roce 23, v ČR není tento trend tak jednoznačný, lze ho vysledovat aţ od roku 25, jak ilustruje obr. 5. Přitom ve všech ukazatelích je pokles přerušen v roce 28, coţ lze chápat jako důsledek globálního projevu finanční a ekonomické krize Vývoj míry registrované nezaměstnanosti, okresy Kolín a Žilina, 2-29 SR ČR okres Kolín okres Žilina Pozn.: hodnoty jsou vždy za poslední měsíc roku Obr. 5 Vývoj míry registrované nezaměstnanosti v okresech Kolín a Žilina [5] Daleko zajímavější trend, neţ jakým je vývoj nezaměstannosti, ukazuje porovnání počtu uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst ve sledovaných okresech. V obou je patrný aţ do ledna 28 trend sbliţování obou hodnot,tj. počet volncýh pracovních míst se mírně zvyšuje a počet uchazečů o zaměstnání daleko dynamičtěji klesá. Počet uchazečů a volných míst, okres Kolín, počet uchazečů počet volných míst I.3 VII.3 I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII Počet uchazečů a volných míst, okres Žilina, počet uchazečů počet volných míst I.4 VII.4 I.5 VII.5 I.6 VII.6 I.7 VII.7 I.8 VII.8 I.9 VII.9 Obr. 6 Porovnání počtu uchazečů a volných pracovních míst v okresech Kolín a Žilina [5, na základě dat MPSV ČR a ÚPSVaR SR]

11 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII 4 ZÁVĚR Výsledky studie ukazují, ţe PPZI sice zvyšují kapitálovou sílu regionu a jeho míru investic, ale nezaměstnanost závisí spíše na vývoji ekonomického cyklu a její regionální vývoj se příliš od celonárodního neliší. Nicméně dopad PPZI v regionálním kontextu se projevuje významně v přibliţování relace mezi ukazatelem počet uchazečů o zaměstnání a počet volných pracovních míst. V posledním ze jmenovaných ukazatelů je patrný i kvalitativní aspekt: zatímco zpočátku byla vyšší poptávka po pracovnících se základním vzděláním, vyučením či středním odborným vzděláním, postupem doby převaţují vyšší kvalifikační poţadavky vč. vysokoškolského stupně, a to v obou regionech. Při komplexním hodnocení PPZI však nesmí být opominuty ani další dopady, jak pozitivní, tak negativní, dopady, které determinují konkurenceschopnost regionu z hlediska podmínek pro podnikání i ţivot jednotlivců. K těm nejvýznamnějším ve sledovaných případech patří: zábor orné půdy pro průmyslové účely (TPCA 124 ha, KMS 166 ha); vyšší nároky na dopravní infrastrukturu a zatíţení ţivotního prostředí vyššími dopravními výkony; zvýšení mobility pracovní síly (autobusová obsluţnost TPCA i KMS); zlepšení bytové infrastruktury, často však provázený zvyšováním cen nemovitostí; vyšší podíl osob s niţší kvalifikací v regionu s sebou přináší zvýšení kriminality. Vliv PPZI na podnikatelské prostředí regionu má ambivalentní dopady: vyšší koncentrace pracovníků a jejich rodin vyvolává větší poptávku a iniciuje rozvoj zejména malého a středního podnikání; stejně tak zvýšení mzdové hladiny na trhu práce přináší větší koupěschopnou poptávku pro podnikatele orientované na produkty konečné spotřeby; vyšší mzdy v podnicích PPZI však odlákávají pracovníky ostatním podnikům s niţší mzdovou nabídkou a při omezených pracovních zdrojích potřebné kvalifikační struktury dochází k přetahování pracovníků. Orientace regionální a národní ekonomiky na automobilový průmysl je vedle jisté šance (zvýšení exportu, růst výkonu rovněţ dodavatelských oborů) i rizikem. Přílišná závislost můţe s ohledem na procyklický charakter tohoto odvětví ekonomiku vystavit příliš výkyvům hospodářského cyklu. V neposlední řadě je třeba zmínit, ţe představitelé PPZI nejsou regionálně pasivními hráči. Dopady svého podnikání aktivně ovlivňují, chovají se společensky odpovědně. Jako příklad lze uvést certifikaci TPCA i KMS EN ISO 141:24 či grantové programy obou podniků, kterými podporují vybrané aktivity pozitivně ovlivňující rozvoj regionu, zabezpečované zejména nevládními neziskovými organizacemi. Poděkování: Tento článek byl zpracován v souvislosti s řešením projektu Model řízení povzbudivého růstu regionu č. 42/8/849 za podpory Grantové agentury ČR a projektu IGA Univerzity Pardubice SGS FES 4 1/21.

12 VLIV PPZI NA VÝROBNÍ FAKTORY REGIONU: PŘÍKLAD KOLÍNSKA A ŢILINSKA POUŽITÁ LITERATURA [1] BENÁČEK, Vladimír, Přímé zahraniční investice v české ekonomice. Politická ekonomie, 48. ročník, 1/2, s ISSN: [2] BussinesInfo: Souhrnná teritoriální informace Slovensko. [online ]. [cit ]. Dostupné z WWW: < pdf> [3] CzechInvest: Projekty agentury CzechInvest [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < cz.xls> [4] ČSÚ, Statistická ročenka Středočeského kraje 29. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: [5] DIVIŠOVÁ, Jana, Přímé zahraniční investice a jejich dopad na region. Diplomová práce. Pardubice : Univerzita Pardubice, 21 [6] European Commission: Sixth Periodic Report on Social and Economic Situation and Development of the Regions of the European Union In Topregion.cz: Konkurenceschopnost regionů [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < [7] CHEN, Derek, H.C., DAHLMAN, Carl J., The Knowledge Economy, the KAM Methodology and World Bank Operations. [online]. [cit ] Dostupné na WWW:< MS/KFDLP/EXT> [8] Katalóg investičných priležitostí Žilinský kraj. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < [9] KLAUS, Václav, Projev v Praze 21. ledna 28 in Zahraniční investice. Cíl hospodářské politiky? Sborník textů č. 65/28. Praha: CEP Centrum pro ekonomiku a politiku, 28. ISBN [1] Kol. aut., Proč skomírá evropská ekonomika. Sborník textů č.36/25. Praha : CEP - Centrum pro ekonomiku a politiku, 25. ISBN [11] KRAFT, Jiří., KRAFTOVÁ, Ivana., The influence of globalization on market structure and competitive advantage of selected economies. Conference proceedings: 3th Central European Conference in Regional Science (CERS), October 7th-9th, 29, Košice, Slovak Rebuplic, pp ISBN [12] KRAFT, Jiří, KRAFTOVÁ, Ivana, Dynamic Equilibrium of the Global Economy Effects of Cyclic Develpoment. Economics and Management: 15 (21), p ISSN [13] MENZELOVÁ, Kateřina, Warren Buffett má Čínu rád. Euro 26/21, str ISSN [14] MF ČR: Makroekonomická predikce. Vztahy k zahraničí. [online]. [cit ] Dostupné na WWW: <

13 NATIONAL AND REGIONAL ECONOMICS VIII [15] MF ČR: Stanovená maximální míry veřejné podpory [online]. [cit ] Dostupné na WWW: < [16] Nařízení Komise č. 1628/26 ze dne 24. října 26 o pouţití článků 87 a 88 Smlouvy na vnitrostátní regionální investiční podporu, publikované v Úředním věstníku EU L 32 ze dne 1. listopadu 26 [17] Newton: Ekonomická analýza. Různé pohledy na přímé zahraniční investice. Praha, 21. [online]. [cit ]. Dostupné z WWW: < y_na_prime_zahranicni_investice.pdf> [18] PORTER, Michael E., The Competitive Advantage of Nations. In Manifest znalostní společnosti[online]. [cit ] Dostupné na WWW: < [19] Rating světových ekonomik k [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < [2] STANČÍK, Juraj, Horizontal and Vertical FDI Spillovers: Recent Evidence from the Czech Republic. Working Paper Series 34. Praha : CERGE-EI, 9/27. ISSN [21] ŠTRACH, P., Mezinárodní management. Praha : Grada Publishing, s. ISBN [22] ŠÚ SR, Všeobecné charakteristiky za rok 28. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < [23] UNCTAD, FDI Indices - Comparing Performance and Potential 28. [online]. [cit ]. Dostupné na WWW: < [24] UNCTAD, World Investment Report 29, Transnational Corporations, Agriculture Production and Development, ISBN: [25] VALENTA, František, Tvůrčí aktivita inovace efekty. Praha : Nakladatelství Svoboda, ISBN b.č. [26] VETEČNÍK, R a kol., Přímé zahraniční investice. Příručka pro místní samosprávu. Hradec Králové, 22 [online]. [cit ]. Dostupné z WWW:< _zony/manual/manual.pdf> [27] [28] [29] Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů [3] Zákon č.435/24 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů [31] Zákon 159/27 Sb., kterým se mění zákon č. 72/2 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů [32] ŢÍŢALOVÁ, P.: TPCA - Případová studie. Brno: Trast pro ekonomiku a společnost, květen, vyd. [online]. [cit ] Dostupné na WWW: <