INVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ

Transkript

1 Obsah 1. Sebepoznání a sebehodnocení Osobnostní charakteristiky důležité pro kariérové rozhodování Zdroje informací o potenciálu žáka a způsoby zjišťování Kariérové rozhodování Podpůrné systémy v oblasti kariérového rozhodování Publikace Internetové stránky významné pro kariérové poradenství

2 Vážené kolegyně a vážení kolegové, tento text je určen k podpoře vašeho studia v prvním modulu vzdělávacího programu pro kariérové poradce, který se jmenuje Problematika sebepoznávání a samostatného rozhodování. V modulu je věnováno několik hodin distančnímu studiu, jehož podstatnou část vyplní studium tohoto textu a zpracování vložených úkolů. Cílem modulu Problematika sebepoznávání a samostatného rozhodování je připravit absolventa programu na cílevědomou poradenskou práci se žáky a jejich rodinami týkající se typických situací při rozhodování o budoucím pracovním uplatnění. Obsahem modulu jsou témata: pedagogická diagnostika, priority a aspirace žáků a jejich rodin, vlivy na rozhodování žáka, podpůrné systémy v oblasti kariérového rozhodování. Vaše studium tohoto modulu bude ukončeno těmito třemi způsoby: znalostním testem, praktickou zkouškou, při které budete řešit a rozebírat modelovu situaci hodnocena bude vaše schopnost zvolit adekvátní poradenské nástroje a schopnost identifikovat klady a rizika zvoleného řešení, odevzdáním kazuistiky týkající se vybraného žáka, se kterým jste se setkal/setkala ve své praxi. V textu se zaměříme na několik souvisejících témat. Uvedeme přehled základních osobnostních charakteristik, které by o sobě měl vědět žák, který se rozhoduje o své kariéře. Zaměříme se také na zdroje těchto informací a způsoby jejich zjišťování. Dále si přečtete o tom, kdo má ze žákova okolí vliv na jeho kariérové rozhodování. V závěru textu vám poskytneme přehled institucí a profesí, které se mohou podílet na podpoře žáků středních škol při volbě povolání, resp. dalšího studia. Po prostudování textu byste měli být schopni: uvést, vysvětlit a zhodnotit základní vlivy utvářející sebepojetí, sebevědomí a sebehodnocení dětí a mladých lidí, zvolit ve spolupráci s žákem a jeho rodinou vhodný diagnostický nástroj pro volbu studia a povolání a tuto volbu vysvětlit, facilitovat kariérové rozhodování žáka ve spolupráci s rodinou na základě identifikovaného osobnostního profilu žáka, uvést a charakterizovat základní vlivy na rozhodování žáka a zhodnotit závažnost těchto vlivů, vyjmenovat podpůrné systémy pro kariérové rozhodování žáků na regionální i nadregionální úrovni a vysvětlit na příkladech možnosti jejich využití ve prospěch žáka, podporovat žáky a jejich rodiny v procesu kariérového rozhodování, podporovat žákovo sebevědomí a sebeuvědomění V průběhu studia tohoto textu budete zpracovávat několik úkolů. Písemné výstupy z těchto úloh si prosím uschovejte, protože je budete potřebovat ve čtyřhodinovém semináři, kterým bude zakončena výuka v modulu. Text, který právě otevíráte, vás vybaví potřebnými znalostmi a doufáme, že vám poskytne i příležitosti promyslet si téma do větší hloubky. Text je rozdělen do těchto kapitol: 1. Sebepoznání a sebehodnocení 2. Osobnostní charakteristiky důležité pro kariérové rozhodování 3. Zdroje informací o potenciálu žáků a způsoby zjišťování 4. Kariérové rozhodování 5. Podpůrné systémy v oblasti kariérového rozhodování 3

3 1. Sebepoznání a sebehodnocení Úvodem Rozhodování o profesním směřování je dnes označováno jako kariérové rozhodování. Již na základní škole stojí žáci před první volbou své profesní orientace. Ta může u někoho vyústit do konkrétní představy o budoucím povolání a o vzdělávací dráze s tím související, u jiného může nabýt podoby jen neurčitých představ o profesním směřování. Na základní škole by již žáci měli získat základní orientaci ve světě vzdělávání a práce, identifikovat základní profesní aspirace a umět rámcově posoudit své předpoklady (subjektivní i objektivní) k jejich naplnění. I výběr střední školy je výsledkem určité profesní volby, ale toto rozhodnutí nemusí být volbou konečnou. Z mnoha důvodů může nastat nezbytnost dalších kariérových rozhodnutí druhá volba profesní orientace. Kariérové poradenství na odborných školách by proto mělo přispívat k uvědomění si míry identifikace zvoleného studia s vlastními představami a možnostmi a k hledání optimální možnosti uplatnění nebo i změn nastoupené vzdělávací dráhy. Patří sem tedy jak směřování žáků k dalšímu rozvíjení jejich profesní orientace (seznámení s možnostmi profesní mobility, možnostmi dalšího vzdělávání) a schopnosti úspěšně participovat na trhu vzdělávání i práce, tak podpora jedinců ohrožených možností odchodu ze vzdělávání. Vidíme, že soulad individuálních daností a požadavků profesí je u žáků škol poskytujících střední odborné vzdělání významným cílem, jeho dosažení závisí na podpoře kariérového rozhodování žáků. Soudobé trendy světa práce Než se začneme zabývat žáky a jejich kariérovým rozhodováním, uvedeme jen v obecné rovině (převezmeme z teoretických statí) trendy v současném světě práce. Tedy to, do čeho žáci v současnosti jdou, co se od nich čeká, co by pro ně bylo výhodné. Pod vlivem řady faktorů, především globalizace, probíhají v organizacích restrukturalizace směřující ke snížení počtu hierarchických úrovní, počtu zaměstnanců, snížení nákladů a dosažení maximální flexibility. Z hlediska zaměstnanců to znamená potřebu spojení hlubokých znalostí se širší specializací a flexibilitou. Také menší jistotu zaměstnání, větší odpovědnost a samostatnost. Možnost kariérního postupu se na jedné straně snižuje, na druhé straně požadavek aktivity, vnitřní motivace, sebevzdělávání je stále naléhavější. Soudobá znalostní ekonomika je totiž spjata s učícími se organizacemi, jejichž konkurenceschopnost je dána schopností učit se rychleji než konkurence. Vstup každého zaměstnance do procesu celoživotního učení je nezbytný. Na to musí být připraven zaměstnanec již svým počátečním vzděláváním, stejně jako zaměstnavatelé, mj. vytvářením podnikové kultury pečující o tyto zaměstnance. Jde o docenění zaměstnance jeho vzdělanosti a průběžného sebevzdělávání, dovedností a postojů. To se týká i uchazečů o práci. Očekávána je od nich větší univerzálnost, relativně široké spektrum dovedností jak navazujících na znalosti, tak tzv. soft skills, dále schopnost rychle změnit zaměření činnosti, odpovědnost, sebeřízení, žádoucí postoje, vnitřní motivace, pozitivní postoj k práci, chuť se učit, týmovost. Jako slabé stránky absolventů jsou zaměstnavateli uváděny nízké komunikační dovednosti, znalosti cizích jazyků, nedostatečné schopnosti aplikovat naučené v praxi, neschopnost adekvátně hodnotit své výsledky. (zpracováno dle R. Krninská a I. Kirovová) Jedním z důležitých předpokladů dobré volby budoucího povolání a kariérní cesty žáka je poznání jeho osobnostních charakteristik. Jistě dokážete vyjmenovat celou řadu osob a skupin, které se na tomto rozhodování podílejí a zasahují do něj, ale je zřejmé, že volba je v kompetenci především žáka samotného. V dalším textu budeme tedy používat především termín sebepoznání, abychom zdůraznili fakt žákovy kompetence a jeho zodpovědnosti za rozhodování a rozhodnutí o svém profesním směřování. Poznávání sebe samého/samé v souvislosti s rozhodováním o budoucím povolání lze ilustrovat zcela přirozenými otázkami: K čemu se hodím? Jaká práce by mě bavila? Co by mi šlo? V jaké práci bych byl/byla spokojený/spokojená? 4

4 Tyto otázky nás provázejí od dětství. Zůstávají obvykle v našem vnitřním světě a ve věku středoškolských studií více či méně neúspěšně konkurují otázkám typu: Líbím se mu? Kam pojedeme na kole? Která kapela hraje večer v klubu? Co si vezmu na sebe? Kolik mě bude stát lístek na festival? Občas tyto otázky sami žáci vytáhnou na světlo a sami od sebe si o svých plánech s někým popovídají. Většinou to však jsou dospělí kolem žáka, kteří v různých situacích vytahují téma budoucího povolání. zapamatujte si Sebepoznání je přijímání dalších informací o sobě, včetně jejich vědomého začleňování do informací, které o sobě už máme, tedy vlastně do sebepojetí. Sebepojetí lze považovat za obraz sebe sama/samé, viz dále. Jinak řečeno, žákovo sebepoznání probíhá jako poznávání svých potřeb, motivů, zájmů, emocí a myšlení. Přiměřené sebepoznání a sebepojetí jsou podmínkou pro samostatné a přiměřené kariérové rozhodování žáka, šíře pro autoregulaci jeho činnosti. Předpoklady sebepoznávání jsou: sebereflexe, uvědomění si svých charakteristických vlastností, uvědomování si vlastních možností i omezení, uvědomění si možností ovládání a užívání svých daností (rozumových, emocionálních, tělesných, způsobu myšlení - konvergentní nebo divergentní, aj.), porozumění trendům svého rozvoje, vlivům na něj působícím, porovnání trendů svého rozvoje a společenského, popř. hospodářského pohybu. Sebepoznání není tedy proces probíhající izolovaně od prostředí žáka, který se snaží porozumět sám sobě, naučit se využívat přednosti a uplatnit se. Je třeba, aby sebepoznání a na jeho základě se utvářející sebepojetí přešlo do seberozvoje. V tom je potřeba poskytovat mu podporu v rámci mikro i makroprostředí. shrnutí Sebepojetí vyjadřuje sebepoznání žáka, jak sebe vidí, za koho se považuje. Odpověď na tyto otázky může vyjádřit výčtem vlastností tělesných i duševních, ve kterých oblastech má rozvinuté dovednosti a schopnosti (dosahuje v nich dobrých výsledků), ke komu patří atp. Sebepojetí je vytvářeno na základě podnětů sociálních, osobnostních a situačních (příležitosti, slučitelnost okolí s individuem aj.). Zde je potřeba rozlišovat: jak se vidí žák-jednotlivec, jak je tento jeho názor ovlivněn druhými lidmi (záměrnými nebo nezáměrnými sděleními, postoji), jak by se vidět chtěl. informační zdroje Termínům začínajícím sebe- věnují autoři literatury určené pro přípravu učitelů v psychologii značnou pozornost. Sebedeterminace, sebehodnocení, sebeocenění, sebepojetí, sebepoznání, sebereflexe, sebevýchova to není zdaleka polovina z takto začínajících slov v rejstříku rozšířené publikace J. Čápa a J. Mareše. Pozorný čtenář si povšimne, že jsme při jejich výběru usilovali o významovou blízkost. V rámcových vzdělávacích programech jsou souvislosti sebepoznání doceněny, sebepoznání je považováno jak za prostředek dosahování kompetencí žáka, tak za kompetenci potřebnou pro kariérové rozhodování. Vy se nyní připravujete na roli kariérového poradce. Co se týče povolání, jste pravděpodobně pevně zakotveni. Zkuste se ale teď vrátit na chvíli v čase do doby, kdy jste se rozhodovali o budoucí profesi. Zažívali jste situace, ve kterých jsou nyní žáci, jimž se budete jako poradci věnovat. 5

5 cvičný úkol Tento výlet proti proudu času podnikneme s tužkou a papírem. List si rozdělte na dva sloupce a nadepište je takto: Můj tehdejší obraz o sobě samém/samé. Co o mě říkali rodiče, příbuzní, učitelé. Co mi dávali najevo. Pokuste se vrátit do doby, kdy jste se rozhodoval/rozhodovala o svém budoucím povolání. Do prvního sloupce si zapište poznámky týkající se vašeho obrazu sebe samého/samé. Například: Toužil jsem se stát pilotem. Šla mi výtvarka, představovala jsem si, že budu navrhovat šaty. Bavil mě fotbal a neuměl jsem si představit nic jiného, než že budu fotbalista. Děda mě občas bral do práce, byl řidič, připadalo mi, že by mě to také bavilo dělat. Atd. Do druhého sloupce si zkuste vybavit, co vám dávali najevo lidé kolem vás v souvislosti s volbou povolání: Například: Táta vždycky říkal, že jsem jak generál, že bych mohl být ředitel. Napsala jsem tehdy pár článků do časopisu, učitelka mě za ně chválila, říkala, že bych měla zkusit novinařinu. Pomáhal jsem rodičům v našem obchodě, máma byla spokojená, vydělal jsem si nějaké peníze, rodiče říkali, že bych se měl vyučit jako prodavač. Atd. Jak se tyto dva obrazy o vás shodovaly, rozcházely či doplňovaly? Jak jste tehdy prožíval/prožívala komentáře a výroky rodičů a dalších lidí? Záznam tohoto úkolu si uschovejte, budete jej potřebovat na semináři v druhé polovině studia tohoto modulu. 6

6 zapamatujte si Poznávací aspekty žáka přecházejí i zde do emočně hodnotících souvislostí, do sebehodnocení. Sebehodnocení, tedy postoj žáka k sobě samému, předurčuje také schopnost jeho výkonu. Neadekvátně nízké, negativní sebehodnocení je označováno termínem naučená bezmocnost, tito žáci zastávají názor, že jejich neúspěchy vycházejí z jejich nedostatečných předpokladů, které nemohou změnit. Asi nejen pro kariérové rozhodování, ale pro celkový seberozvoj žáka je výhodnější spíš vyšší sebehodnocení; ovšem žák potřebuje být kladně hodnocen i zevně, a hodnocení ze strany druhých (pro něj významných) se může s přehnaně vysokým sebehodnocením dostávat do rozporu. Je-li tedy rozdíl mezi tím, jak by se žák chtěl vidět a jak se vidí, příliš veliký, může být toto dilema pro žáka také frustrující. Sebepoznání a sebepojetí dále souvisí s pojmy jako sebeúcta, motivace, seberealizace, sebevýchova aj. Žák může své sebepoznání postupně upřesňovat, ovlivňovat, rozvíjet a přiměřeně využívat. To je třeba podporovat různými mechanismy, neboť přiměřené a stabilní sebepoznání a sebepojetí je výrazem zralosti žáka, předpokladem jeho dobrého rozhodování i v obtížných oblastech, jako je kariérové rozhodování. zapamatujte si Jiří Toman ve své knížce Jak zdokonalovat sám sebe (Toman, 1980) uvádí, že u každého člověka existují tři obrazy jeho já: 1. Obraz, jak se vidí člověk sám z poznámek a reakcí lidí ve svém okolí. 2. Obraz, který vidí lidé kolem něho. 3. Ideální obraz, jak by se on sám rád viděl. Jako kariéroví poradci budete vytvářet či pojmenovávat situace, ze kterých se bude žák dozvídat něco o sobě. Budete podněcovat jeho uvažování o sobě samém. Budete se snažit přispět k volbě kariérní cesty, která propojí charakteristiky žáka s vhodným povoláním. 7

7 2. Osobnostní charakteristiky důležité pro kariérové rozhodování V dalším textu se budeme postupně věnovat osobnostním charakteristikám, které jsou pro volbu povolání obzvláště důležité. Zároveň vás budeme informovat o způsobech, jak tyto charakteristiky zjišťovat, případně měřit. Schopnosti Termín schopnosti je v odborné literatuře používán jednak ve smyslu pohotovosti k určitému výkonu (jsem již schopen pracovat na tomto stroji), ale zejména v psychologické literatuře, především jako předpoklad (potenciál) k určitému výkonu, který ale nemusí být naplněn, není-li schopnost rozvíjena (to považujeme za vhodnější, nedochází potom např. k záměně s kompetencemi). Zde budeme schopnosti považovat za relativně stálé a individuálně rozdílné předpoklady pro různé druhy výkonů. Jsou velmi dobrým ukazatelem pro doprovázení žáka na cestě k sebepoznání a vhodné volbě budoucího povolání. Poradce nemusí konstruovat přesný snímek žákových schopností, je však žádoucí, aby se společně se žákem a jeho rodiči pokusil poskládat mozaiku jeho výkonů a vytvořit žákův profil schopností. Je možné např. využít typologii popsanou Štefanem Vendelem v knize Kariérní poradenství (s ): Řídící schopnosti Někteří žáci inklinují k vedení a ovlivňování jiných. Spontánně či při strukturovaných týmových úlohách přebírají iniciativu, rozdělují role, koordinují, přidělují zdroje, hodnotí jiné. Takto zaměření žáci mají potenciál se uplatnit zejména v managementu. Technické schopnosti Část žáků má dobré předpoklady pro práci s nejrůznějšími materiály, stroji a nástroji pro jejich zpracování. Lidově řečeno, mají šikovné ruce. Takto orientovaní žáci mají potenciál pro uplatnění v řemeslech či výrobě. Schopnost matematického myšlení U některých žáků vidíme výrazné dispozice pro matematické operace; velmi dobře chápou matematické zákonitosti a inklinují k převádění prvků, se kterými se setkávají, na počitatelné položky. U těchto žáků se projevuje značný potenciál pro povolání typu ekonom, účetní, rozpočtář, matematik. Prostorová představivost Část žáků má výrazně nadprůměrné předpoklady pro mentální i praktickou manipulaci s objekty v prostoru. Dokáží velmi bystře identifikovat délky, povrhy, objemy, tvary a jejich kombinace. Tito žáci tendují k takovým profesím, jako jsou konstruktéři, architekti, obráběči, zedníci, pracovníci v oboru užitého umění, aranžéři. Jazykové schopnosti Někteří žáci projevují velmi dobré schopnosti při používání jazyka, ať už rodného či cizího. Ovládají výrazové možnosti jazyků v mluvené i psané formě. Cizím jazykům se učí relativně snadno, dokáží pochopit a aplikovat odlišné gramatické systémy cizích jazyků a jejich slovní zásobu i výslovnost. Takto disponovaní žáci se mohou velmi dobře uplatnit jako učitelé, manažeři, slovesní umělci, právníci, vědci v oblasti společenských věd, pracovníci v marketingu, atd. Administrativní schopnosti Žáci s nadprůměrnými administrativními schopnostmi vynikají v přesnosti a rychlosti administrativních úkonů, vypracovávají rádi a dobře seznamy a podobné typy dokumentů. Jejich práce jsou přehledné a úhledné. Takto zaměření žáci mají potenciál se uplatnit především jako účetní, asistenti, sekretářky. Sociální schopnosti Žáci, kteří se vyznačují dobře vyvinutými sociálními schopnostmi, se cítí dobře v komunikaci s jinými lidmi. Jednají a komunikují citlivě, empaticky, jsou zaměřeni na osobní kontakty a pomoc jiným. Inklinují k tzv. pomáhajícím profesím, jako jsou kupř. učitel, sociální pracovník, zdravotní sestra; dále mají potenciál pro uplatnění se ve službách osobního charakteru a v manažerských pozicích. Umělecké schopnosti Potenciál části žáků spočívá ve výrazné tvořivosti v umělecké oblasti. Preferují nejrůznější kombinace prvků do nové reality, experimentují a vyjadřují se originálně. Takto orientovaní žáci mají potenciál pro umělecká povolání. 8

8 Schopnosti vědeckého myšlení Takto orientovaní žáci vynikají v abstraktním myšlení, pracují s pojmy, spojují je do nových konstrukcí, mají značnou představivost a tendenci k experimentování. Nespokojují se s konstatováním evidentních pravd a chtějí přijít věcem na kloub. Tito žáci mají značný potenciál pro povolání ve vědě, výzkumu a vývoji. Platí přitom, že konkrétní žáci většinou nejsou zařaditelní do jedné kategorie, což je přirozené. Také různá povolání a zaměstnání nekladou nároky pouze na jednu kategorii schopností (viz obr. 3 na str. 61 Vendelovy publikace). Kariérovému poradci může tato klasifikace posloužit jako orientační mapa při komunikaci s žákem a jeho rodiči. cvičný úkol Na volný list papíru si do kruhu napište jednotlivé položky z uvedené typologie schopností. Doprostřed kruhu napište jména několika žáků, se kterými jste jako poradce pracoval/pracovala. Pro každého žáka zvolte určitou barvu a touto barvou spojte jeho jméno s oblastmi schopností, kterými podle vašeho názoru ve větší míře disponuje. Záznam tohoto úkolu si uschovejte, budete jej potřebovat na semináři v druhé polovině studia tohoto modulu. Extroverze, introverze Za extroverty bývají označováni lidé zaměřující se navenek, lidé otevření, společenští, s dobrou sociální adaptací, vyhledávající kontakty s lidmi. Těmto lidem nevadí změny a různorodé situace, jsou činorodí, výřeční a dobře se prosazují. Žáci, kteří projevují extrovertní rysy, budou pravděpodobně spokojenější, úspěšnější a výkonnější v povoláních, v jejichž základu je styk s lidmi. Lze uvažovat například o managementu, vzdělávání a výchově, službách, sociální práci, učitelství, poradenství, zdravotnictví. Introverti jsou lidé zaměření do vlastního nitra, na vlastní myšlenky a pocity. Rádi pracují o samotě, rádi přemýšlejí. Nebývají hovorní a hluční, jsou klidní a nekonfliktní. Žáci, kteří inklinují k introverzi, budou směřovat k povoláním, která lze vykonávat o samotě, v klidu. Přichází v úvahu například vědecká práce, zpracovávání účetnictví, samostatná tvorba. cvičný úkol Vybavte si pět šest žáků, které jste měl/měla možnost pozorovat v různorodých situacích a zkuste je zařadit na ose introverze extroverze. Zkuste si je představit jako dospělé lidi a přiřaďte si k nim vhodná povolání. Záznam tohoto úkolu si uschovejte, budete jej potřebovat na semináři v druhé polovině studia modulu Sebepoznání a samostatné rozhodování. Pravděpodobně zjišťujete, že je sice možné různé žáky zahrnout do jedné nebo druhé skupiny, blíže k jednomu či druhému pólu, ale že je také velmi problematické takto škatulkovat žáky. Poradce tu skutečně není proto, aby zařazoval žáky do kategorií a vyvozoval soudy o ideálním profesním zaměření. Jeho úlohou je spíše doprovázení žáka při sebepoznávání. A jednou z dimenzí, která žákovi při rozhodování může pomoci, je právě introverze extroverze. 9

9 3. Zdroje informací o potenciálu žáka a způsoby zjišťování Jako kariérový poradce budete podporovat žáky při poznávání jejich silných a slabých stránek. Vyvstává tedy otázka, z jakých zdrojů je možné čerpat tyto informace a do jaké míry jsou tyto informace hodnověrné. Pedagogická diagnostika Kariérový poradce ve své činnosti využívá výsledků získaných metodami pedagogické diagnostiky. Vzhledem k jeho postavení na škole má na jedné straně specifické možnosti, ovšem vzhledem k tomu, že jeho činnost je zaměřena na větší počet žáků, přinejmenším spolupracuje při formulování pedagogické diagnózy s třídními i dalšími učiteli. Vyplývá to i z porovnání celkového výčtu metod pedagogické diagnostiky a těch, které reálně může kariérový poradce provádět. Podle L. Mojžíška lze pedagogické diagnostické metody členit takto: ústní zkoušky, písemné a grafické zkoušky, analýza výkonů; analýza chybných a vynikajících výkonů, analýza výsledků práce žáka, didaktické testy, metoda dlouhodobého systematického pozorování, metoda pozorování v mezních (uzlových, krizových) situacích, metoda explorační, dotazník, anamnéza a retrospektivní metoda, studium dokladů a školské dokumentace. Pedagogická diagnostika rozpoznává a hodnotí úroveň pedagogického rozvoje žáků, hledá příčiny problémů a zjišťuje podmínky výchovy, směřuje k porovnání činnosti a výkonů žáka s pedagogickou normou, k věcné analýze předností a chyb reálně výchovou dosažené úrovně rozvoje ve srovnání s cílovou úrovní (V. Hrabal). Jeli vyžadováno hlubší poznání žáka, je nezbytná spolupráce s psychologem. Pozn.: Respektujme, že o pedagogicko-psychologickou diagnostiku může jít pouze při spolupráci s psychologem. Mají-li tedy výsledky diagnostiky zahrnovat psychologickou interpretaci, jde o pedagogickopsychologickou diagnostiku, prováděnou ve spolupráci s psychologem. S konkrétními postupy pedagogické (pedagogicko-psychologické) diagnostiky, které může provádět nebo využívat kariérový poradce, se setkáte v dalším textu. Žák a jeho výkony a projevy ve školním prostředí Určitou orientaci o potenciálu a zaměření žáka nám mohou poskytnout informace o jeho školním prospěchu. Známky na vysvědčení je třeba brát pouze orientačně, neboť tato souborná hodnocení na škále 1 až 5 neposkytují prostor pro vyjádření významných nuancí. Žák může např. selhávat v pravopisu, ale zároveň excelovat ve vytváření textů ve výuce slohu. Lze tedy doporučit, abyste se společně s žákem (případně s jeho rodiči) podrobněji podívali přímo na školní práce, za které byl v průběhu studia dobře hodnocen. Mohou to být např. výrobky, písemné práce, výkresy, obrazové záznamy atd. Žák může tyto školní práce doplnit informacemi o výkonech v mimoškolním prostředí. Testování žáka pro účely kariérového rozhodování Žákům, jejich rodičům a poradcům jsou k dispozici strukturované nástroje pro zjišťování osobnostních charakteristik, např. testy a dotazníky. Některé z těchto nástrojů můžete bez omezení a v potřebné kvalitě administrovat při práci se žákem sami. Některé testy je vhodné realizovat ve spolupráci se specialisty. Zcela zdarma a na dosah jsou dotazníky umístěné na internetu. Lze například využít testů na stránce internetového projektu Průvodce světem povolání. 10

10 informační zdroje Dotazníky internetového projektu Průvodce světem povolání Stránky nabízí on-line dotazník zájmů a dotazník dovedností. ( Dotazník dovedností vyhodnocuje odpovědi na 29 otázek zaměřených dle oblastí dovedností. Klient odpovídá s použitím třístupňové škály, poté program vyhodnotí odpovědi a předloží uživateli seznam povolání, která by měla být blízká deklarovaným dovednostem. Stejně tak jako v případě testu zájmů se uživatel může k navrženým povoláním dozvědět další informace. Pro vaši představu uvádíme výběr několika otázek z tohoto dotazníku. Dotazník zájmů vyhodnocuje odpovědi uživatele na 31 otázek zaměřených dle oblastí lidské činnosti. Klient odpovídá s použitím pětistupňové škály podle toho, jak je uvedený druh činnosti blízký jeho zájmům. Zadané údaje program vyhodnotí a předloží uživateli seznam povolání, která by měla být blízká projeveným preferencím. Názvy povolání v tomto seznamu jsou interaktivní a po jejich rozkliknutí získává uživatel informace o náplni práce daného povolání, o pracovním prostředí a pracovních nástrojích a o předpokladech pro úspěšný výkon tohoto povolání. Program uživatele navíc informuje o souvisejících a příbuzných povoláních a lze také využít hypertextového odkazu na tzv. Integrovaný systém typových pozic Umíte naslouchat druhým, chápat jejich problémy? Dokážete přijmout důležité rozhodnutí, aniž byste se museli radit s jinými? Postupujete při své práci systematicky, a nikoliv chaoticky? Myslíte si, že umíte vyřešit technické problémy a poruchy? Zvládáte bez potíží těžší fyzickou práci? Máte prokazatelný talent hudební? Jdou vám dobře slohové práce? Řada dotazníků a testů je uveřejněna v publikacích. Na trhu je např. dostupná kvalitní monografie Antonína Mezery Pro jaké povolání se hodím s podtitulem Jak poznat sám sebe a správně se rozhodnout, v jejímž prvním vydání jsou publikovány např. tyto materiály: Dotazník profesionální orientace. V tomto dotazníku zájemci posuzují na dvoustupňové škále (souhlasím nesouhlasím) výroky typu Myslím si, že mám docela talent a umělecké sklony, protože se věnuji psaní, kreslení, modelování, hudbě nebo baletu či jiným činnostem, které vyžadují tvořivost. Výroky jsou rozděleny do oblastí charakterizovaných otázkami: Co mi jde ze všeho nejlépe? Jaký/jaká jsem? Co mne nejvíce zajímá? Co mne baví dělat? Po čem opravdu toužím? Která povolání mne nejvíce přitahují? K dispozici je návod na vyhodnocení a na zpracování osobního profilu zájmů. Dotazník zájmů o praktické činnosti. V tomto dotazníku je předloženo 30 různých činností ze světa lidské práce, ke kterým zájemce vyjadřuje osobní vztah tím, že odpovídá na otázku, zda by každou z uvedených činností dělal velmi rád, rád, či zda nemá k činnosti žádný vztah, či spíše záporný, nebo velmi záporný vztah. Uvedeny jsou např. tyto činnosti: Seřizovat, opravovat a řídit automobily a jiné stroje. Hrát na různé hudební nástroje a skládat hudbu. Zajišťovat reklamní pořady v televizním a rozhlasovém vysílání. Organizovat nebo řídit práci většího kolektivu lidí. Atd. Malý test sociálních dovedností. Zájemce v tomto testu odpovídá na 30 otázek, které jsou věnovány různým formám sociálního chování, které používáme při kontaktu s ostatními lidmi. Položeny jsou např. tyto otázky: Požádáte o pomoc jiné, jestliže ji potřebujete? Jestliže nerozumíte zadání úkolu, jste schopni se zeptat učitele, co máte vlastně dělat? Je pro vás snadné začít rozhovor jako první? Dodržujete vždy pravidla her, které hrajete? Když vás někdo rozzlobí, dokážete zachovat chladnou hlavu? 11

11 Test Co jste vlastně schopni v životě ovlivnit? Zájemce v tomto testu souhlasí, nebo nesouhlasí s 20 předloženými výroky typu: Za mé neúspěchy ve škole mohou spíše učitelé. Když se mi něco nepodaří, buď to vzdám, nebo se s tím smířím. Proti smůle se většinou nedá bojovat. Když mi něco nejde, najdu si někoho, kdo mi pomůže. Test správného učení. Zájemce v tomto testu odpovídá ano/ne na 44 otázek, které jsou zaměřeny na jeho styl domácího učení. Setkáte se např. s těmito otázkami: Stává se vám často, že při učení spěcháte, abyste to měli už za sebou? Jste dobrý čtenář/ka? Dovedete dobře, pozorně a rychle číst? Nasazujete rychlé tempo domácí přípravy až den před stanoveným termínem písemné nebo ústní zkoušky? To bylo tedy několik dotazníků a testů z knihy Pro jaké povolání se hodím? poradenského psychologa PhDr. Antonína Mezery. My jsme vybírali příklady testů z 1. vydání této knihy; v současné době je na trhu 2., aktualizované vydání. cvičný úkol pro zájemce Půjčte si nebo kupte uvedenou knihu Antonína Mezery, projděte si uvedené testy a dotazníky a zkuste si sami pro sebe nějaký vyplnit. Co jste se o sobě dozvěděli? Jsou tyto dotazníky a testy podle vašeho názoru vhodné a přijatelné pro žáky, se kterými pracujete nebo budete pracovat? Tento úkol je určen pouze pro zájemce, nebudeme se mu věnovat na semináři. cvičný úkol Testy a dotazníky, jejichž cílem je přinést zájemci informace o něm samotném, prohloubit jeho sebepoznání, jsou oblíbené čtenáři nejrůznějších časopisů a novin. Vaší cílovou skupinou jsou žáci střední školy. Udělejte si, prosím přehled o časopisech a případně o webových stránkách, které vaši žáci skutečně čtou či prohlížejí. Zkuste si projít několik vydání těchto časopisů, projděte si případně nalezené webové stránky. Vyskytují se zde nějaké testy vedoucí k sebepoznání? Jakou mají podle vás úroveň. Byly by některé z nich použitelné ve vaší poradenské práci? Přineste nějaké ukázky na seminář, budeme se tomu v jedné jeho části věnovat. Přehled dostupných testů v českém a slovenském jazyce DVP Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry Tento test vydalo v roce 2003 Testcentrum a jeho autory jsou Simone Jörin, François Stoll, Christian Bergmann a Ferdinand Eder; do češtiny přeložila Simona Hoskovcová. DVP je určen pro všechny, kdo se rozhodují o výběru povolání a kdo plánují svou profesní kariéru. Umožní porovnat vlastní zájmy a schopnosti s nabídkou a s možnostmi pracovních příležitostí. DVP lze zpracovávat samostatně bez spolupráce odborníka, může být ovšem i podkladem pro spolupráci s profesionálním poradcem. Úplný testový soubor je tvořen Dotazníkem pro vyplnění a Rejstříkem profesí. Více informací o testu a jeho cenách naleznete na Test profesních zájmů B-I-T II Tento test vydalo v roce 2004 Testcentrum a jeho autory jsou Martin Irle a Wolfgang Allehoff; do češtiny přeložil Jasmin Muhič. Text je určen pro osoby od 14 let a je využíván pro volbu povolání a pro výběr vhodné profese v rámci poradenské psychologie, školní psychologie a psychologie práce a organizace. Test je administrován systémem tužka papír a je možné jej využít individuálně i pro skupinovou práci. Více informací o testu a jeho cenách naleznete na Test struktury zájmů AIST-R Tento elektronicky administrovaný test vydalo Testcentrum a jeho autory jsou Christian Bergmann a Ferdinand Eder; překlad provedl Antonín Mezera. Test je určen adolescentům a dospělým a jeho cílem je usnadnit profesní orientaci žákům zejména základních a středních škol, vést žáky k sebepoznávání vlastních dovedností, zájmů a osobnostních předpokladů a současně jim poskytnout široké spektrum informací o možnostech jejich profesního uplatnění v řadě relevantních povolání, které korespondují s aktuální strukturou jejich profesních zájmů. Více informací o testu a jeho cenách naleznete na 12

12 Test kognitivních schopností TKS Tento test ve slovenštině vydala Psychodiagnostika Bratislava a jeho autory jsou R. L. Thorndike, E. Hagen a J. Vonkomer. Test má několik úrovní pro věk od 7 do 16 let. Cílem je zjistit schopnosti ve třech oblastech: verbální, kvantitativní a neverbální. Více informací o testu a jeho cenách naleznete na Obrázkový test profesionální orientace OTPO Tento test je zaměřen na profesní či studijní orientaci žáků základních a středních škol; je schopen diagnostikovat individuální profesní zaměření žáka a orientovat ho na skupinu velmi podobných povolání, která se nacházejí v příbuzné vertikální a horizontální profesní oblasti. S obrázkovým testem profesní orientace mohou pracovat nejen psychologové v PPP, ale zejména výchovní a kariéroví poradci a školní psychologové. Více informací o testu a jeho cenách naleznete na cvičný úkol Vyhledejte si na uvedených webových stránkách informace o testech a dotaznících vhodných pro sebepoznání. Porovnejte je mezi sebou podle různých parametrů. Zjistěte, zda byly tyto nebo podobné testy u vás na škole používány, a pokud ano, zjistěte podrobnější informace. Pokud v týmu vaší školy pracuje nějaký kolega nebo kolegyně, který má zkušenosti s administrací těchto testů, popovídejte si s ním o jeho zkušenostech a názorech. Zaměřte se především na využívání těchto nástrojů pro potřeby kariérového rozhodování. Informace a názory, které takto zjistíte, využijeme při společné práci na semináři, kterým završíte studium tohoto modulu. 13

13 4. Kariérové rozhodování Rozhodování Výchova ke schopnosti dobrého kariérového rozhodování žáků souvisí s pěstováním dovedností potřebných pro adekvátní rozhodování o důležitých krocích a pro plánování jejich vzdělávací a profesní dráhy (i s postupnými cíli pro její realizaci). zapamatujte si Rozhodování představuje volbu z možností, volbu, o níž přepokládáme, že přinese žádoucí výsledky. Zpravidla je při rozhodování ve složitější situaci více alternativ postupu a je nezbytné vzít v úvahu více faktorů. Rozhodování je zaměřeno na volbu jak cílů, tak i prostředků k jejich dosažení. Ovlivněno je rozhodující se osobou (předsudky, emocemi, znalostmi i neznalostmi) a situací (vnějšími tlaky okolí, náladami, předpisy). Rozhodování může být označováno jako živelné, konvenční, stereotypní, rutinní, plánovité aj. Při rozhodování podle D. Fontany používáme třídění i řadu dalších strategií. Lze nastínit tento obvyklý postup rozhodování: hledáme a rozlišujeme různé alternativy, které můžeme uplatnit, pokoušíme se předvídat výsledky různých alternativ, vytváříme si přednostní pořadí alternativ, odhadujeme pravděpodobnost, s jakou zvolená alternativa povede k úspěchu, přistoupíme k činu, nebo se záměru vzdáme (to při kariérovém rozhodování nejde, někdy však vidíme, že nerozhodnost se projevuje příklonem k všeobecnosti dalšího zaměření ). V běžné životní činnosti neprobíhají tyto kroky takto lineálně, rozhodnutí navazuje na již dosažené výsledky, využita je zpětná vazba. Rozhodování se na základě neúplných informací, odhadem pravděpodobnosti, je dnes běžné, ale bolestivé. Takové je i kariérové rozhodování. Konstelace vnějších vlivů na žákovo rozhodování o budoucím profesním životě jsou individuální. Kariérový poradce by u každého žáka, se kterým pracuje, měl mít určitou představu, jak je u něho tato konstelace postavena. Obecně mají největší vliv rodiče a blízcí příbuzní, ale setkáte se s případy, kdy na volbu povolání konkrétního žáka měl zásadní vliv zcela jiný člověk, např. známý rodičů, který žákovi ukázal svou práci a ta ho zaujala. cvičný úkol Také jste byl/byla v situaci volby povolání. Zkuste si vybavit a případně poznamenat: Která osoba nebo osoby měla či měly na vaše rozhodování největší vliv? Kdo z rodinných příslušníků se ve vašem rozhodování příliš neangažoval? Ovlivnila vás v tomto ohledu nějaká výrazná událost, věc, situace? Záznam tohoto úkolu si uschovejte, budete jej potřebovat na semináři v další části studia tohoto modulu. 14

14 Národní ústav odborného vzdělávání uskutečnil v letech výzkum 1, jehož jedním cílem bylo zjistit, jaké jsou nejčastější rozhodovací zdroje žáků základních a středních škol, jaké podněty hrají roli při kariérovém rozhodování. Z šetření vyplynulo, že největší vliv na kariérovou volbu měli u žáků středních odborných škol a středních odborných učilišť rodiče a blízcí příbuzní, dále následovali přátelé a na třetí pozici se umístil internet jako zdroj informací. Shodují se tyto výsledky s vašimi zkušenostmi jako kariérového poradce? cvičný úkol Pokud již působíte jako kariérový poradce, popište prosím v několika větách příklad ze své praxe, kdy při rozhodování žáka převažovaly netypické vlivy. Tuto minikazuistiku přineste, prosím, na seminář. Záznam tohoto úkolu si uschovejte, budete jej potřebovat na semináři v další části studia tohoto modulu. 1 Tento výzkum realizoval NÚOV ve spolupráci s Institutem pedagogicko-psychologického poradenství a Správou služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Výzkum byl uskutečněn v rámci projektu Kariérové poradenství v ČR a projektu OECD Review of Career Guidance Policies. Bližší informace naleznete na 15

15 5. Podpůrné systémy v oblasti kariérového rozhodování Pomoc při volbě studia či povolání mohou potřebovat a vyhledávat nejen mladí lidé, žáci škol, ale i dospělí. Tento fakt je velmi významný právě pro vás, pracovníky středních škol poskytujících odborné vzdělávání. Část těchto škol (a možná, že mezi ně patří právě ta vaše) se snaží rozšiřovat svoje vzdělávací služby a orientují se i na dospělé zájemce o odborné vzdělávání. Připravujete-li se v tomto vzdělávacím programu na poskytování kariérového poradenství žákům své školy, zároveň tím získáváte cenné informace a kompetence i pro kariérové poradenství určené dospělým klientům. Je možné, že vaše škola bude tyto služby v budoucnu nabízet veřejnosti a nabídne vám tuto roli. Dospělí klienti mají samozřejmě poněkud jiné potřeby, takže budete pravděpodobně potřebovat doplňující informace a výcvik, ale základ je v zásadě stejný. V této kapitole se ovšem budeme věnovat systémům podporujícím kariérové rozhodování žáků středních škol v ČR. Účastníte se právě vzdělávacího programu pro kariérové poradce. Tato role ovšem není v našem systému oficiálně zakotvena. Na školách se kariérovému poradenství nejvíce věnují výchovní poradci. Výchovné poradenství ve školách Poradenství pro volbu povolání v současné době poskytují žákům škol především tzv. výchovní poradci, mezi něž velmi pravděpodobně patří i část účastníků našeho vzdělávacího programu. Výchovný poradce poskytuje žákům informace o možnostech studia na navazujících stupních vzdělávacího systému a o možnostech uplatnění na trhu práce. Převažujícím způsobem práce jsou individuální konzultace; pro předávání společných informací jsou využívány nástěnky. Ve většině případů však nemají výchovní poradci dostatečnou kapacitu a prostor, aby se kariérovému poradenství věnovali v potřebném rozsahu. V tomto modulu mluvíme o sebepoznávání žáků jako o jednom z předpokladů pro správnou kariérní volbu. Víme, že sebepoznání je neustálý proces (Nelze nepoznávat sebe.). Avšak lidé se od sebe navzájem velmi liší tím, do jaké míry vnímají nové informace o sobě a jak je využívají ve prospěch svého rozvoje. Z toho také vyplývá, že příležitostí k sebepoznávání je prakticky každá vyučovací hodina. To by tedy znamenalo, že dalšími významnými osobami na cestě za sebou samým/samou jsou učitelé. Vidíte, že je tu velká příležitost integrovat příležitosti pro sebepoznávání, které přináší žákům život ve škole. S těmito informacemi by mohli poradensky pracovat právě výchovní poradci při poskytování kariérního poradenství. cvičný úkol Část semináře věnujeme diskusi o roli kariérového poradenství na středních školách. Promyslete si, prosím, jak by se měl změnit systém poradenství ve školách, aby umožňoval účinnou pomoc žákům při kariérovém rozhodování. Uvažujte také o tom, jak využít při kariérovém poradenství toho velkého množství informací, které se o sobě žáci dozvídají během pobytu ve škole, zejména při vyučování. Služby pedagogicko-psychologických poraden V ČR existuje síť pedagogicko-psychologických poraden, které poskytují profesionální služby psychologů pro různé účely. Jedním z nich je i kariérové rozhodování žáků škol. Na předchozích stránkách jsme se již setkali s prací speciálního pedagoga a školního a poradenského psychologa Antonína Mezery. Nahlédněme znovu do jeho knihy Pro jaké povolání se hodím?, kde vyjmenovává, co by klientům měl být schopen říci psycholog v pedagogicko-psychologické poradně: 16

16 jaké jsou žákovy intelektové, osobnostní a zájmové předpoklady ke studiu na střední nebo vysoké škole nebo k odborné přípravě v učebním oboru ve srovnání s ostatními vrstevníky, jaké je zaměření a náplň jednotlivých učebních a studijních oborů, které zdravotní problémy výrazně ohrožují možnost profesního uplatnění v určitém oboru, které informační zdroje lze využít při rozhodování o volbě budoucího povolání, jaké metody studia je možné zvolit a kterým oblastem vlastní práce by měl žák věnovat pozornost, jaká jsou rizika, zvolí-li si žák vybranou školu, co by bylo vhodné dělat či nedělat, nemá-li žák sebemenší představu, čemu by se chtěl věnovat. Psychologové v PPP používají zpravidla standardizované diagnostické nástroje např. testy a dotazníky. Některé z nich uvádíme ve 3. kapitole Zdroje informací o potenciálu žáka a způsoby zjišťování. Právě kvůli profesionální diagnostice budete jako kariérový poradce pravděpodobně nejčastěji využívat služeb pedagogicko-psychologických poraden. Informační a poradenská střediska úřadů práce (IPS) Informační a poradenské středisko pro volbu povolání se nachází na každém úřadu práce. K individuálním konzultacím je nutné se předem objednat. Všechny služby těchto středisek jsou zdarma. Služeb mohou využívat žáci škol, jejich rodiče, pracovníci škol, studenti i absolventi a další zájemci. Pro vás, kariérové poradce na střední škole, je významné, že tato střediska disponují krátkými informativními videofilmy, které divákovi představují základní pracovní činnosti jednotlivých profesí, včetně ukázek konkrétního pracovního prostředí. S tím souvisí také možnost pracovat s databází s podrobnými popisy jednotlivých profesí, obsahující výčty pracovních činností a používaných pracovních prostředků. Důležité je také to, že IPS disponují počítačovým programem pro samoobslužné testování profesních zájmů ve vazbě na povolání a příslušné vzdělání. Žákům škol nabízejí IPS individuální i skupinové poradenství v oblasti kariérního rozhodování, organizují besedy a spoluorganizují různé další akce související s volbou studia a povolání. Pro kariérové poradce jsou IPS důležitá i z toho důvodu, že mají přímou vazbu na ostatní služby úřadů práce. To znamená, že disponují různými analýzami a mají přehled o rekvalifikacích i pracovních příležitostech. Přehlednou pomůckou se pro kariérové poradce může stát databáze IPS, ve které je zpracováno 50 zájmových oblastí. Jsou to grafické dokumenty v pdf, které informují zájemce o povoláních podle určitých oblastí zájmů. Databáze je dostupná na adrese Takto jsou zpracovány např. tyto oblasti: Kancelář řízení, organizování. Redakce, nakladatelství, grafické studio, tiskárna. Uměleckořemeslná dílna. Výrobní provoz potraviny. Soudní síň. Atd. Zde si můžete prohlédnout jednu z 50 zpracovaných oblastí zájmů. 17

17 Další informace o službách IPS najdete na WWW adrese: 18

18 cvičný úkol Služby pro kariérové rozhodování budou jedním z témat semináře. Vyhledejte si a vytiskněte informace o nejbližší pedagogicko-psychologické poradně a nejbližším informačním a poradenském středisku při ÚP. Lektor se vás na semináři pravděpodobně také zeptá na vaše zkušenosti se službami těchto institucí. Příprava na seminář Vážení kariéroví poradci, zapojení do tohoto výukového modulu probíhá převážně v distanční formě prostřednictvím studia tohoto textu. Modul je zakončen čtyřhodinovým seminářem, jehož hlavní náplní budou diskuse o tématech, která jsme postupně probrali. Budeme se především opírat o úkoly, které jste v průběhu studia textu zpracovávali. Stěžejním materiálem, který si, prosím, připravte na seminář, bude kazuistika týkající se jednoho žáka z vaší poradenské praxe. Pokud ještě aktivně nepůsobíte jako kariérový poradce, pokuste se modelovou kazuistiku zkonstruovat. Zadání V anonymní kazuistice podejte výstižnou a charakteristiku atributů, které ovlivnily u konkrétního žáka jeho kariérové rozhodování. Postihněte všechny aspekty, které jsou zmíněny v tomto studijním textu, a samozřejmě přidejte cokoliv dalšího podle svého uvážení. Zaměřte se především na: schopnosti, vlastnosti, hodnoty, zájmy, zdravotní stav, vlivy působící na vybraného žáka (v oblasti kariérového rozhodování). Kazuistiku zpracujte písemně na počítači a přineste si ji na seminář. Výstupem ze studia tohoto modulu bude několik dokumentů, které se stanou součástí portfolia, které vám pomůže v dalších modulech a při závěrečném hodnocení vaší účasti v tomto vzdělávacím programu. Závěrem Probrali jsme postupně atributy žáka, které mají vliv na jeho kariérové rozhodování. Postupným uvědomováním si těchto atributů dochází k sebepoznávání žáka, které je předpokladem kvalitního kariérového rozhodování. Jako kariérový poradce budete k dispozici žákovi a jeho blízkým lidem a budete poskytovat podporu při jeho sebepoznávání a kariérovém rozhodování. Těšíme se s vámi na viděnou na semináři a doufáme, že pro vás bylo studium tohoto textu zajímavé a přínosné. Na tento modul navazují další části vzdělávacího programu pro kariérové poradce, ve kterých budete rozvíjet své poradenské kompetence. 19

19 informační zdroje Vážené kolegyně, vážení kolegové, zde je souhrn informačních zdrojů, ve kterých naleznete podrobnější a širší informace o tématu sebepoznání v souvislosti s kariérovým rozhodováním. Přímo k tématu kariérového rozhodování bylo vydáno v češtině či slovenštině pouze několik publikací. Téma sebepoznání ovšem patří k zásadním pro pedagogické pracovníky a také obecně pro pracovníky v pomáhajících profesích. Proto náš výčet informačních zdrojů zahrnuje i řadu publikací, které znáte ze svého pedagogického studia. K tématu bylo v zahraničí publikováno mnoho monografií, článků, výzkumných zpráv. Tyto cizojazyčné zdroje vzhledem k zaměření našeho vzdělávacího programu v přehledu neuvádíme. Bibliografické citace těchto zdrojů si však můžete pohodlně najít sami v česky psaných publikacích, které uvádíme níže. Přehled informačních zdrojů jsme kvůli lepší orientaci rozdělili na část Publikace a na část Internetové stránky. U některých publikací, které jsou dostupné ke stažení na internetu, uvádíme odkaz. K názvům internetových stránek připojujeme krátkou charakteristiku uvedeného zdroje. 20

20 6. Publikace BĚLOHLÁVEK, F. Osobní kariéra. Praha: Grada, CATTEL, R. B., ŘÍČAN, P. 16 PF šestnáctifaktorový dotazník. Bratislava: Psychodiagnostické a didaktické testy, ČERNÝ, V., SMÉKAL, V. Test hierarchie záujmov. Bratislava: Psychodiagnostika, ČAKRT, M. Typologie osobnosti pro manažery. Praha: Management Press, ČAKRT, M. Typologie osobnosti. Přátelé, milenci, manželé, dospělí a děti. Praha: Management Press, ISBN ČÁP, J., MAREŠ, J. Psychologie pro učitele. Praha: Portál, ISBN X. FONTANA, D. Psychologie ve školní praxi. Praha: Portál, ISBN HANISCH, H., KISSMAN, V., JURČO, M. Test pre profesionálnu orientáciu BOT Bratislava: Psychodiagnostika, JURČO, M. Dotazník záujmov o praktické činnosti. Bratislava: Psychodiagnostika, KOSMÁKOVÁ, K. Rozvoj sebepoznání žáků v rámci tematického okruhu Svět práce na základní škole. Diplomová práce (Vedoucí práce: Mgr. Lenka Hloušková, Ph.D.). Brno: Filozofická fakulta MU, Dostupné na: KIROVOVÁ, I. Absolventi, požadavky organizací a systém vzdělávání. In Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice. Díl II. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, ISBN KRNINSKÁ, R. Celoživotní učení vedoucí k sladění pracovního a osobního života a vliv kulturních přístupů. In Svět práce a kvalita života v globalizované ekonomice. Díl II. Praha: Výzkumný ústav bezpečnosti práce, ISBN MEZERA, A. Pro jaké povolání se hodím? Praha: Computer Press, ISBN NAKONEČNÝ, M. Psychologie osobnosti. Praha: Academia, ISBN POSPÍŠILOVÁ, B., TYŠER, J. Výchovné poradenství. Hněvín: Most, PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 4. aktualizované vydání. Praha : Portál, ISBN HARTL, P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál, ISBN X. HRABAL, V. st., HRABAL, V. ml. Diagnostika: Pedagogickopsychologická diagnostika žáka s úvodem do diagnostické aplikace statistiky. Praha: Univerzita Karlova, ISBN MOJŽÍŠEK, L. Základy pedagogické diagnostiky. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, SMITH, P., WHETTON, Ch., JURČOVÁ, M. Testy všeobecných schopností. Bratislava: Psychodiagnostika, Standardy pro pedagogické a psychologické testování (APA). Praha: Testcentrum, STRÁDAL, J. Člověk a svět práce. Praha: FORTUNA, TODT, E., VONKOMER, J. Diferenciačný záujmový test. Bratislava: Psychodiagnostika, TOMAN, J. Jak zdokonalovat sám sebe. Praha: Nakladatelství Svoboda, TRHLÍKOVÁ, J., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Rozhodování žáků při volbě vzdělávací cesty a úspěšnost vstupu na trh práce. Praha: NÚOV, ÚLOVCOVÁ, H. Uplatnění absolventů škol na trhu práce. Praha: NÚOV,