KOMUNIKAČNÍ PLÁN REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ

Transkript

1 KOMUNIKAČNÍ PLÁN REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD PRO OBDOBÍ Revidovaná verze po zapracování připomínek EK z

2 Obsah Tabulka revizí po zapracování připomínek EK ze Seznam zkratek Úvod Zdůvodnění existence KoP ROP SZ Legislativní rámec KoP ROP SZ Analýza stávající situace Obsah, strategie a komunikační cíle Obsah a strategie KoP ROP SZ Cíle hlavních programových dokumentů Národní strategický referenční rámec Regionální operační program Regionu soudržnosti Severozápad Cíle KoP ROP SZ Globální cíl KoP ROP SZ Specifické cíle KoP ROP SZ Pravidla tvorby informačních priorit na dílčí období Cílové skupiny Identifikace a segmentace cílových skupin Charakteristika cílových skupin Implementační orgány a partneři Žadatelé a příjemci Ostatní Pravidla upřesnění a kvantifikace cílových skupin na dílčí období Nástroje informovanosti a publicity Obsah nástrojů informovanosti a publicity Forma nástrojů informovanosti a publicity Pravidla pro specifikaci nástrojů informovanosti a publicity Použití definovaných nástrojů informovanosti a publicity při plnění povinností vyplývajících z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 čl. 7 bod Indikativní rozpočet a harmonogram Indikativní rozpočet Indikativní harmonogram Zodpovědnost za řízení a realizaci Monitorování a hodnocení Obsah monitoringu Frekvence monitoringu a evaluace Hodnocení výsledků Monitorovací indikátory Syntéza cílů, cílových skupin, nástrojů a monitorovacích indikátorů Přílohy Kontaktní údaje na informačního úředníka Zdroje informací při zpracování KoP ROP SZ

3 Tabulka revizí po zapracování připomínek EK ze Strana Popis změny: Zapracoval: Na základě přípomínky Komise ze dne byla doplněna nová podkapitola 4.4., která upřesňuje použití definovaných nástrojů informovanosti a publicity při naplňování povinnosti vyplývající z Nařízení Komise (ES) č. 1828/2006 čl. 7 bod 2. Rovněž byly doplněny příklady realizace jednotlivých typu opatření dle uvedeného článku Nařízení včetně detailního popisu. 35 Na základě přípomínky Komise ze dne byla do nové kapitoly 4.4. doplněna tab. 16, která popisuje detaily k zveřejňování seznamu příjemců jako jsou místo uveřejnění, periodicita uveřejňování a struktura zveřejněných informací. 37 Ve smyslu připomínky Komise ze dne o zvýraznění aktivity zveřejňování seznamu příjemců byla kromě samostatné nové tabulky na st. 35, aktivita Zveřejňování seznamu příjemců rovněž doplněna do tabulky Tab. 18: Indikativní harmonogram realizace KoP ROP SZ pro období V kapitole 6. Zodpovědnost za řízení a realizaci byla upravena zkratka OTA na OTAP. 40 Do kapitoly 7.2. Frekvence monitoringu a evaluace byl na základě připomínky Komise ze dne doplněn odstavec o výroční zprávě o provádění za rok 2010 a závěrečné zprávě o provádění, které budou rozsáhlejší a budou obsahovat kapitolu hodnotící výsledky informačních a propagačních opatření, pokud jde o viditelnost ROP SZ a povědomí o něm a o úlohu Společenství, jak stanoví čl. 2 odst. 2 písm. e). Doplněný odstavec dále uvádí, jakým způsobem budou potřebné informace do těchto zpráv získávány. 43 V kapitole 7. Monitorování a hodnocení bylo k tabulce, která kvantifikuje vybrané dopadové indikátory doplněno označení tabulky Tab. 20: Vyčíslení klíčových indikátorů dopadu. OTAP OTAP OTAP OTAP OTAP OTAP 3

4 Seznam zkratek ERDF Evropský fond pro regionální rozvoj ES Evropská Společenství ESF Evropský sociální fond EU Evropská unie FS Fond soudržnosti GC Globální cíl HSS Hospodářská a sociální soudržnost I&P Informační a propagační IOP Integrovaný operační program IP Informační priorita(y) KAP Komunikační akční plán: jednotné pojmenování pro období KoP Komunikační plán: jednotné pojmenování pro období KoP ROP SZ Komunikační plán Regionálního operačního programu Severozápad KP Konečný příjemce MSSF Monitorovací systém strukturálních fondů MV Monitorovací výbor (ROP NUTS 2 Severozápad) NNO Nestátní a neziskové organizace NOK Národní orgán pro koordinaci NRP Národní rozvojový plán NSRR Národní strategický referenční rámec NUTS 2 Region soudržnosti (Severozápad) ÚORP Územní odbory realizace programu Ústí n/ Labem a Karlovy Vary OP Operační program OP TP Operační program Technická pomoc OTAP Odbor technické asistence a publicity PCO Platební a certifikační orgán ROP Regionální operační program ROP SZ Regionální operační program Severozápad RPS Rámec podpory Společenství RR Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad ŘO Řídící orgán - Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad SC Specifický(é) cíl(e) SF Strukturální fondy SROP Společný regionální operační program SZ Severozápad TP Technická pomoc ÚRR Úřad Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad VRR Výbor Regionální rady regionu soudružnosti Severozápad 4

5 1. Úvod 1.1. Zdůvodnění existence KoP ROP SZ V programovacím období je ze strany orgánů Evropské unie patrný sílící důraz na komunikaci a transparentnost při realizaci evropských politik a zviditelňování jejich praktických dopadů na životy občanů. Tento důraz je vyjádřen v legislativních požadavcích na implementaci výdajových programů v rámci politiky Hospodářské a sociální soudržnosti, které odráží důležitost komunikace na regionální a místní úrovni pro překonání komunikační propasti mezi Evropskou unií a jejími občany 1. Současně, Regionální operační program Severozápad (dále jen ROP SZ), stejně jako ostatní regionální operační programy, přináší v programovacím období úplně nový přístup při podpoře regionálních priorit. Region soudržnosti Severozápad v něm získal výjimečný a objemem pravděpodobně neopakovatelný nástroj EU na podporu investic pro ryze regionální rozvojové priority, s veškerou odpovědností a povinnostmi za realizaci programu spočívající na regionálních orgánech. Pro optimální využití poskytované pomoci ze strukturálních fondů prostřednictvím ROP SZ je nutné, aby všichni, jichž se strukturální fondy Evropské unie jakkoliv týkají, měli po celou dobu k dispozici relevantní a aktuální informace. Komunikační plán ROP SZ (dále jen KoP ROP SZ) je důležitým nástrojem pro zajištění maximálního využití všech možností, které může ROP SZ v programovacím období přinést regionu soudržnosti Severozápad. KoP ROP SZ představuje rámcovou strategii pro komunikační aktivity ROP SZ pro období Komunikační plán jako rámcový strategický dokument bude dále rozpracováván v ročních plánech komunikačních aktivit. V rámci konkretizace plánů pro jednotlivé roky bude nutno aktualizovat komunikační cíle pro daný rok. Komunikační cíle přitom musejí vycházet z vyhodnocení výsledků předcházejícího období. To samé platí pro klíčová sdělení a plánování konkrétních informačních a propagačních opatření včetně vyčíslení příslušných monitorovacích indikátorů v jednotlivých letech. Komunikační plán proto bude obsahovat jak část definující obecně platné zásady komunikace v celém programovacím období, tak pravidla pro specifikaci všech relevantních komunikačních prvků na jednotlivé roky Legislativní rámec KoP ROP SZ Základní zakotvení komunikačních plánů jsou specifikována v následujících dokumentech: Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/199 dále Obecné nařízení; Nařízení Komise č. 1828/2006 ustanovující detailní pravidla pro aplikaci nařízení Rady o obecných ustanoveních týkajících se Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti dále Prováděcí nařízení. Obecné nařízení v čl. 69 ukládá povinnost informovat a propagovat operace a programy spolufinancované ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti. Prováděcí nařízení definuje především strukturu komunikačního plánu (čl. 2), upravuje 1 Bílá kniha o evropské komunikační politice, KOM (2006) 35 5

6 procedurální aspekty jeho odsouhlasení Evropskou komisí (čl. 3), zakotvuje spolupráci mezi Řídicím orgánem programu a Monitorovacím výborem (čl. 4). Prováděcí nařízení dále definuje pravidla pro zajištění publicity operačního programu. Ve vztahu k potencionálním příjemcům má Řídící orgán povinnost poskytovat podrobné informace přinejmenším o (čl. 5 odst. 2): podmínkách způsobilosti, které je třeba dodržet, aby bylo možné získat finanční prostředky v rámci operačního programu, postupech hodnocení žádostí o financování a daných časových období, výběrových kritériích projektů, kontaktech na osoby, které mohou poskytnout další informace. K tomuto účelu by měl ŘO využít a zapojit alespoň jednu z organizací, které by mohly potenciálním příjemcům zprostředkovávat informace (čl. 5 odst. 3): národní, regionální a místní orgány a rozvojové agentury, obchodní a profesní asociace, hospodářské a sociální partnery, nevládní organizace, organizace zastupující podnikatele, informační centra o Evropě a zastoupení Komise v daném členském státě, vzdělávací instituce. Ve vztahu k široké veřejnosti má řídicí orgán za povinnost realizovat propagaci v médiích s využitím různých forem a metod komunikace na příslušné územní úrovni, přičemž odpovídá za organizaci přinejmenším (čl. 7 odst. 2): hlavní informační činnosti spočívající ve zveřejnění zahájení operačního programu, a to i bez konečné verze komunikačního plánu; jedné větší informační aktivity ročně určené v komunikačním plánu, která představí výsledky operačního programu / programů, a případně rovněž velké projekty; vyvěšení vlajky EU na jeden týden ode dne 9. května před budovou řídícího orgánu; zveřejnění (elektronického nebo jiného) seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů. Řídící orgán rovněž jmenuje kontaktní osoby odpovědné za informování a propagaci programu (čl. 10 odst. 1). Prováděcím nařízením jsou upraveny i povinnosti příjemců dotace (čl. 8) ve vztahu k zajištění povinné publicity projektů spolufinancovaných z fondů EU a technické parametry povinných informačních nástrojů/nosičů: billboardy, upomínkové desky, prezenční listiny atd. (čl. 9). Tyto legislativní požadavky jsou promítnuty do Příručky pro příjemce v příloze č. 3: Metodický pokyn pro publicitu. České právní normy explicitně neupravují povinnosti řídících orgánů informovat a komunikovat realizaci operačních programů, nepřímo však definují podmínky pro zveřejňování informací, respektive omezení zveřejňování těchto informací. Na tomto místě jsou uvedeny pro úplnost. Základní normou regulující tuto oblast v českém právním řádu je zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Upravuje pravidla pro poskytování informací a dále podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím, stanovuje povinnosti a podmínky zveřejňování informací pro státní orgány a jiné veřejné instituce hospodařící s veřejnými prostředky. K realizaci KoP je ROP Severozápad je relevantní především ve vztahu k povinnostem ŘO uvedeným v článku čl. 7 odst. 2 písm. d) Prováděcího nařízení, tedy k zveřejnění seznamu příjemců, názvů operací a výše částky financování přidělené operacím z veřejných zdrojů. Základní informace, které požaduje Prováděcí nařízení v čl. 7 odst. 2 písm. d) zákon 106/1999 Sb. umožňuje za předpokladu naplnění na získání souhlasu s uveřejněním údajů uvedeným tamtéž. Jakékoli osobní údaje, jež jsou součástí informací uvedených v čl. 7 6

7 odst. 2 písm. d), jsou zpracovány pouze za účelem stanoveným v zmíněném článku. Práva a povinnosti při zpracování osobních údajů upravuje zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů. Na regionální úrovni se komunikace ROP SZ týká především pravidel jeho implementace, jež jsou stanovena Řídícím orgánem ROP SZ (Regionální radou regionu soudržnosti NUTS 2 Severozápad). Sem spadá jak tento Komunikační plán, tak vytvoření a dodržování grafického manuálu definujícího vizuální podobu symboliky ROP SZ. Konkrétní podoba Komunikačního plánu se řídí materiálem Metodika komunikace realizace fondů EU v programovém období (transparentnost, koordinace a řízení komunikace): Metodika tvorby a realizace Komunikačního akčního plánu pro OP. Tento dokument byl zpracován Odborem Rámce podpory Společenství MMR ČR jako základní metodický dokument pro tvorbu a realizaci komunikačních plánů operačních programů Analýza stávající situace Tvorbě KoP ROP SZ, zejména definici strategie, cílů, cílových skupin a nástrojů informovanosti a publicity předchází analýza stávající situace, která slouží především ke zjištění komunikačních potřeb. Analýza sumarizuje dopady dosavadních komunikačních aktivit ve vztahu k programům financovaným z fondů EU. Pro získání základního obrazu o znalostech, vnímání a chování cílových skupin byly použity zdroje z úrovně Evropské unie a České republiky, přičemž se přihlíželo k těm aspektům, které mohou být podstatné z hlediska regionálního charakteru programu. Analýza se zakládá zejména na těchto zdrojích: Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 67.2, Národní zpráva ČR, Jaro 2007, Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 12/2004, 10/2005 a 10/2006, Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007. Vnímání EU obyvateli ČR ve srovnání s obyvateli EU Eurobarometr, výzkum zadán a koordinován Generálním ředitelstvím Evropské komise pro komunikaci, průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Sběr dat pro průzkum Eurobarometr 67.2 probíhal v 27 členských zemích Evropské unie a 2 kandidátských zemích. V ČR průzkum probíhal od do mezi 1043 respondenty. Podnětná zjištění o vnímání a postojích české veřejnosti k Evropské unii 2 : Ve srovnání s průměrem EU 27 považují Češi Evropskou unii relativně často za moderní, demokratickou a současně ochranářskou. V názorech, zda k atributům EU patří technokracie, se Češi přibližují průměru EU 27 a jsou znatelně kritičtější, než občané z ostatních nových členských zemí. Čechů, kteří si myslí, že členství ČR v EU je dobrá věc, ubývá, na jaře 2007 jich bylo 46 % ve srovnání s 51 % na podzim Podle téměř dvou třetin Čechů (61 %) má ČR ze vstupu do EU prospěch a výhody, zastánců tohoto názoru však ubývá. Podíl občanů ČR, kteří mají pocit, že rozumějí tomu, jak EU funguje, za poslední 2 Zdroj: Veřejné mínění v zemích EU, EUROBAROMETR 67.2, Národní zpráva ČR, Jaro 2007, 1043 respondentů 7

8 půlrok narostl z 34 % na 41 %, průměr EU 27 činí 43 %. Realizace Plánu D 3 tedy v tomto směru přinesla změnu. Nicméně většina Čechů (55 %) považují svou informovanost o EU za nedostatečnou. Eurobarometr zjišťoval také důvěru v hlavní média. Jak v ČR, tak v EU 27 zaujal první příčku rozhlas, kterému důvěřují 3/4 Čechů a 2/3 všech občanů EU 27. Zatímco v EU jako celku lze pozorovat mírný nárůst důvěry v TV a tisk, v ČR podíl občanů, kteří jim důvěřují, poklesl. Důvěra v internet roste, což souvisí s jeho penetrací. V ČR je ve srovnání s průměrem EU 27 (39 %) důvěra v internet neobvykle vysoká (62 %). Hlavním zdrojem informací o EU, její politice a institucích zůstává nejen pro české, ale obecně pro evropské občany TV, její význam však klesá. Naopak roste význam internetu, který je na třetí příčce v žebříčku nejčastěji využívaných zdrojů za deníky. Hlavním zdrojem informací o EU je internet pro 1/3 Čechů. Naprostá většina české veřejnosti základní symboly EU zná. Vlajku EU poznává 94 % Čechů, což odpovídá evropskému průměru. Vnímání EU a fondů EU obyvateli ČR Součástí hodnocení realizace KAP na úrovni RPS v programovacím období byla analýza dopadů komunikace SF EU na širokou veřejnost, která se zaměřovala na vývoj informovanosti a postojů veřejnosti k fondům EU. Přestože dostupné výzkumy v rámci této analýzy nejsou zpracovány s ohledem na věcné a územní zaměření ROP SZ, závěry učiněné obecně pro skupinu potenciálních žadatelů a širokou veřejnost jsou relevantní i pro cílové skupiny ROP SZ. Výsledky kontinuálního reprezentativního výzkumu společnosti STEM z 12/2004, 10/2005 a 10/2006 lze shrnout následovně 4 : Informovanost o SF EU mírně roste, přesto ke konci roku 2006 ještě 43 % dospělé populace ČR tvrdí, že o strukturálních fondech neslyšelo vůbec. Jen necelých 10 % dotázaných o sobě tvrdí, že se dobře orientují v problematice fondů EU. Hodnocení informací o fondech EU se postupně zlepšuje, nicméně za jasné a srozumitelné je s určitostí považuje jen 5 % dotázaných. Nesnižuje se podíl lidí, kteří získání pomoci z fondů spojují s neúměrnou byrokratičností až 79 % dotázaných souhlasí s tím, že ucházet se o pomoc z fondů EU je natolik administrativně náročné, že to mnoho zájemců odrazuje. Dominantními zdroji informací o fondech EU jsou podle výpovědí dotázaných TV a tisk, tyto zdroje uvádí více než 50 % respondentů, přibližně 1/3 získává informace od kolegů a známých a z rozhlasu. Brožury a letáky a internet uvádí asi 1/5 dotázaných. Méně než 1/10 získává informace z přednášek a školení, což zodpovídá podílu dotázaných, kteří tvrdí že jsou dobře informováni o problematice fondů EU. K největšímu nárůstu v období došlo, v důsledku růstu penetrace, u využívání internetu jako zdroje o fondech EU. Povědomí české veřejnosti o zapojení regionálních orgánů do implementace operačních programů je relativně nízké - 37 % dotázaných alespoň tuší, že na řízení poskytování prostředků z fondů EU se podílí také regionální a místní samospráva. Hodnocení vlastní informovanosti občanů o poskytnuté finanční pomoci v rámci fondů EU při rozvoji jejich regionu je velmi kritické. Podíl neinformovaných je podle 3 K povzbuzení diskuze o budoucnosti EU, Komise v roce 2005 vypracovala tzv. Plán D (demokracie, dialog, diskuze), jehož cílem bylo dát lidem příležitost vyjádřit svůj názor a očekávání. Komisaři se vypravili do všech zemí EU a jejich parlamentů. Bezpočet konferencí a dalších akcí ilustroval úsilí o maximální transparentnost a otevřenost. K účasti na diskuzích byly zvláště vyzývány ženy, mladí lidé, nezaměstnaní a další konkrétní skupiny a pro účely debaty byly založeny interaktivní internetové stránky Zdroj: Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 2006/10, 1600 respondentů 8

9 posledních výsledků z konce roku 2006 více než osmdesátiprocentní. Tři čtvrtiny dotázaných preferují informace o menších projektech s konkrétním regionálním dopadem. Z pohledu zájmu o získání informací o některém z operačních programů pro období je preference ROPů relativně nízká, zájem o ROPy na prvém místě uvedlo jen 9 % dotázaných, tím se ROPy umístili na třetím místě od konce. Vnímání EU a fondů EU potencionálními žadateli z ČR Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, se v průzkumu agentury STEM pro MMR, realizovaném 11/2007 mimo jiné získávaly prostřednictvím internetové ankety 5. Ta se zaměřila především na celkový názor na to, co finanční prostředky ze SF EU mohou našemu státu přinést, jak a k jakému účelu bychom jich měli využívat. Dále zkoumala připravenost potencionálních žadatelů a jejich názor na připravenost řídících orgánů: 2/3 respondentů je přesvědčena, že využití strukturálních fondů významně napomůže posílení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Většina respondentů má v úmyslu fondy EU využít - 55 % jich už nějaký projekt má připravený a dalších 40 % jej připravit hodlá. 46 % dotázaných ze zainteresované veřejnosti, ve srovnání s deseti procenty široké veřejnosti 6, uvedla, že se v problematice evropských fondů dobře orientuje, a 58 % je dobře informována o možnostech, jak podporu z fondů EU získat. Podporu při čerpání fondů z EU očekávají respondenti především v tom, že budou znát pravidla pro výběr projektů a budou mít k dispozici přesné a včasné informace na internetových stránkách řídících a zprostředkujících orgánů. Pouze 13 % respondentů se domnívá, že ČR je dobře připravena na čerpání fondů EU v letech Součástí průzkumu STEM pro MMR byl také cílený výzkum obecních a městských samospráv 7. Respondenty byli představitelé samospráv a státní správy z celé ČR. Na otázky odpovědělo celkem 366 respondentů, přičemž rozhodujícím podílem byli zastoupeni ti, kteří budou zřejmě nejčastějšími žadateli - zástupci obcí s rozšířenou působností: Pouze 28 % respondentů z řad představitelů samosprávy a státní správy uvedlo, že Česká republika je dobře připravena na čerpání fondů EU v letech % dotázaných však věří, že nakonec evropské podpory plně využijeme. O problematice fondů EU a obecně o možnostech, jak z nich získat podporu, jsou představitelé samospráv a státní správy již dobře informováni. To, co nyní v drtivé většině (81 %) požadují, jsou konkrétní údaje - pravidla financování, termíny apod. Povědomí o ROP pro jednotlivé regiony soudržnosti dosahuje u této CS přibližně 80 %. Představitelé státní správy a samosprávy čerpali informace o jednotlivých programech financovaných ze SF EU z následujících zdrojů: internet (93 %), noviny a časopisy (89 %), přednášky, školení, kolegové a známí, brožury a letáky a televize (kolem 80 %). Internet jako nejdůležitější zdroj informací ("má zájem jej využívat především") uvedlo 61 % respondentů. 5 Zdroj: Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007, internetová anketa 887 respondentů 6 Zdroj: Povědomí české veřejnosti o strukturálních fondech, STEM, 2006/10, 1600 respondentů 7 Zdroj: Názory a postoje k čerpání prostředků z fondů EU ze strany zainteresované veřejnosti a představitelů státní správy a samosprávy, STEM pro MMR, 11/2007, osobní rozhovory s 366 představiteli samospráv 9

10 Tab. 1: SWOT analýza Silné stránky: Příležitosti: SWOT analýza hledisek relevantních pro KoP ROP Severozápad věcná návaznost ROP na SROP z minulého programovacího období možnost širšího využití vzorových projektů programů realizovaných v regionu pro potřeby široké osvěty mezi žadateli zkušenost žadatelů s programy z fondů EU, rostoucí gramotnost ve vztahu k programům fondů EU dostupná dobrá praxe komunikačních aktivit ve vztahu k programům fondů EU z minulého období a ze zahraničí relativně dobrá orientace potencionálních žadatelů v problematice fondů EU již na začátku programovacího období vysoké povědomí o ROPech u CS potencionálních žadatelů v ČR využití úspěšně realizovaných projektů v regionu pro posilování image fondů EU i jako vzorových projektů pro potenciální žadatele ROP SZ posilování internetu jako zdroje informací o EU (neobvykle vysoká důvěra veřejnosti v ČR ve srovnání s EU 27) -> využítí internetu v prospěch efektivní komunikace ROP SZ zájem většiny zainteresované veřejnosti (potencionálních žadatelů) využít fondy EU poskytování konkrétních údajů potencionálním žadatelům (základní orientaci mají, požadují pravidla financování, termíny apod.) využití zájmu široké veřejnosti o regionální projekty s konkrétním dopadem Slabé stránky: Hrozby: komunikace nového programu s regionální působností, což představuje nóvum programovacího období silný stereotyp vnímání administrativní náročnosti při získávání pomoci z fondů EU v kombinaci s kriticky nízkou informovaností o poskytnuté finanční pomoci při rozvoji regionu předpokládaná slabší identifikace obyvatel regionu s územím NUTS 2 nízká znalost ROPů u široké veřejnosti a s tím související nízký zájem o informace euroskepticismus (v ČR vládne větší euroskepticismus než v ostatních nových členských zemích EU, což souvisí s faktem, že lidí, kteří nerozumějí EU je u nás stále většina) nízká důvěra potencionálních žadatelů v připravenost ČR na čerpání fondů EU v období případné nekoncepční nebo nekontinuální realizace a hodnocení komunikačních aktivit administrativní bariéry překážející flexibilnímu využívání prostředků TP nedostatečné personální zdroje pro efektivní realizace komunikačních aktivit, nebo vysoká fluktuace kompetentních pracovníků v oblasti publicity 10

11 2. Obsah, strategie a komunikační cíle 2.1. Obsah a strategie KoP ROP SZ Z hlediska obsahu se komunikace bude odehrávat ve třech základních rovinách: Rovině obecné, neboli v rovině politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU s cílem šířit povědomí o dotacích poskytovaných v jejím rámci a posilovat tak image této politiky a zprostředkovaně EU jako takové mezi občany regionu soudružnosti Severozápad. Rovině programové, neboli v rovině ROP SZ, s cílem vytvářet příznivé prostředí pro jeho realizaci ve vztahu k potencionálním žadatelům (zvyšování absorpční kapacity) a subjektům zainteresovaným na jeho realizaci a ovlivňujícím prostředí, ve kterém je program realizován. Rovině projektové, s cílem aktivně podporovat schopnosti potencionálních žadatelů předkládat a realizovat kvalitní projekty naplňující cíle ROP SZ. Pro úspěšné naplnění cíle poskytování informací a publicity definovaného v Obecním nařízení sleduje strategie Komunikačního plánu zodpovězení 7 klíčových otázek: Čeho se má opatřeními informovanosti a publicity dosáhnout? KoP ROP SZ formuluje globální cíl komunikace ke splnění Globálního cíle jsou definované specifické cíle a ukotvena pravidla tvorby informačních priorit na dílčí období Komu jsou opatření informovanosti a publicity určena? KoP ROP SZ segmentuje cílové skupiny a uvádí jejich charakteristiku (KoP ROP SZ stanoví definici jednotlivých cílových skupin podle jejich vazby na ROP SZ) Jaké informace je třeba jednotlivým cílovým skupinám sdělit? KoP ROP SZ definuje jednotlivé okruhy informací, jež jsou relevantní pro různé cílové skupiny; jedná se o informace spojené s existencí a možnostmi a pravidly využívání ROP SZ a s prezentací dosažených výsledků Jakým způsobem budou informace cílovým skupinám předávány? KoP ROP SZ definuje adekvátní nástroje informovanosti a publicity, popisuje jednotlivé prostředky, jež je možné využít k oslovení cílových skupin a definuje pravidla jejich používání. Jaké finanční zdroje jsou k zabezpečení realizace KoP ROP SZ třeba? KoP ROP SZ definuje indikativní rozpočet a předběžný harmonogram realizace Kdo má informace předávat a kdo je za jejich poskytování zodpovědný? KoP definuje řídící strukturu s přiřazením zodpovědnosti za řízení a realizaci Jak bude monitorováno a hodnoceno naplňování KoP ROP SZ? KoP definuje soustavu indikátorů pro monitorování a hodnocení na úrovni výstupů, výsledků a dopadů realizovaných opatření informovanosti a publicity, vybrané indikátory kvantifikuje a dále určí postup uzpůsobení ročních operativních plánů zjištěným výsledkům. Pro zajištění efektivní komunikace jako hlavního úkolu Komunikačního plánu je důležité chápat návaznost a vzájemnou propojenost těchto 7 klíčových otázek. 11

12 Na základě analýzy stávající situace byly identifikovány 4 klíčové komunikační potřeby, pro které má KoP ROP SZ za úkol definovat dlouhodobá řešení: první je asymetrické povědomí o ROP SZ, informovanost široké veřejnosti regionu Severozápad je minimální, u cílové skupiny potencionálních žadatelů ze soukromé sféry je povědomí o ROP SZ také neuspokojivé a u skupiny potencionálních žadatelů ze sféry veřejné je povědomí o ROP SZ relativně vysoké, nicméně se jedná jen o neefektivní znalost druhá problémová oblast je výše zmiňovaná neefektivní znalost ROP SZ u cílové skupiny potencionálních žadatelů, tedy nedostatečná znalost cílů, priorit a pravidel využívání ROP SZ, což může negativně ovlivnit zájem potencionálních žadatelů o čerpání ROP SZ třetí problémová oblast souvisí se silným stereotypem vnímání administrativní náročnosti při získávání pomoci z fondů EU obecně a s relativně nízkou mírou důvěry v připravenost řídících orgánů na čerpání prostředků z fondů EU, což může také odrazovat potencionální zájemce od čerpání ROP SZ čtvrtá problémová oblast pramení v nedostatečné a nemotivující informovanosti cílových skupin o dosavadní poskytnuté finanční pomoci v rámci fondů EU při rozvoji vlastního regionu Klíčové komukační potřeby se odrazí v definici specifických cílů KoP ROP SZ, prostřednictvím kterých se bude naplňovat globální cíl KoP ROP SZ Cíle hlavních programových dokumentů Komunikační cíle KoP ROP SZ, kromě toho, že vycházejí z legislativních požadavků na unijní úrovni a z analýzy stávající situace, jsou v souladu se stanovenými cíli Národního strategického referenčního rámce (NSRR) a samotného Regionálního operačního programu regionu soudružnosti NUTS 2 Severozápad Národní strategický referenční rámec Globálním cílem NSRR pro období je přeměna socioekonomického prostředí ČR v souladu s principy udržitelného rozvoje tak, aby ČR byla přitažlivým místem pro realizaci investic, práci a život obyvatel. Prostřednictvím trvalého posilování konkurenceschopnosti bude dosahováno udržitelného růstu s cílem dosáhnout hospodářské úrovně EU-27. ČR bude usilovat o růst zaměstnanosti a o vyvážený a harmonický rozvoj regionů, který povede ke zvyšování úrovně kvality života obyvatelstva Regionální operační program Regionu soudržnosti Severozápad Globálním cílem ROP Severozápad je Zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni socioekonomického rozvoje ČR/EU. 9 Specifickými cíly ROP Severozápad jsou: Specifický cíl I Moderní a atraktivní města, představující hlavní hybnou sílu ekonomického rozvoje regionu Specifický cíl II Venkovské oblasti, využívající místní i regionální potenciál pro zajištění plnohodnotného života obyvatel 8 Národní strategický referenční rámec ČR , Červenec Regionální operační program NUTS II Severozápad pro období , 9. listopadu

13 Specifický cíl III Dostupný region umožňující efektivní mobilitu svých obyvatel Tyto specifické cíle jsou naplňovány pěti prioritními osami: P1 Regenerace a rozvoj měst Oblast podpory 1.1 Podpora rozvojových pólů regionu Oblast podpory 1.2. Podpora revitalizace a regenerace středních a malých měst Oblast podpory 1.3. Infrastruktura v oblasti rozvoje lidských zdrojů P2 Integrovaná podpora místního rozvoje Oblast podpory 2.1. Budování kapacity pro místní rozvoj a informovanost a osvěta veřejnosti Oblast podpory 2.2. Investice pro zlepšení fyzické infrastruktury P3 Dostupnost a obslužnost regionu Oblast podpory 3.1. Rozvoj dopravní infrastruktury regionálního a nadregionálního významu Oblast podpory 3.2. Rozvoj dopravní obslužnosti regionu P4 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Oblast podpory 4.1. Budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu Oblast podpory 4.2. Zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení Oblast podpory 4.3. Podpora marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu P5 Technická asistence Oblast podpory 5.1. Podpora implementace ROP Severozápad Oblast podpory 5.2. Podpora rozvoje absorpční kapacity a publicity 2.3. Cíle KoP ROP SZ Globální cíl KoP ROP SZ Globálním cílem komunikačních strategií operačních programů je v souladu s Obecným nařízením a s Prováděcím nařízením zdůraznění role Společenství a zajištění, aby pomoc poskytovaná z fondů byla transparentní pro všechny cílové skupiny prostřednictvím zajištění široké publicity operačního programu na všech úrovních implementace. Tab. 2: Globální cíl KoP ROP SZ Globální cíl KoP ROP SZ je definován následovně: Zajistit, aby pomoc poskytovaná z Evropského fondu pro regionální rozvoj prostřednictvím Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severozápad v období byla dostatečně transparentní a srozumitelná pro cílové skupiny potencionálních žadatelů, žadatelů, příjemců i veřejnosti, aby komunikační aktivity přispěly k co největšímu možnému využití finanční pomoci a aby byl zdůrazněn přínos ROP SZ pro rozvoj regionu. Globálního cíle KoP ROP SZ bude dosaženo prostřednictvím čtyř dílčích specifických cílů. Tyto specifické cíle vycházejí z analýzy výchozí situace a budou platné v celém programovacím období. Dále budou upřesňovány v dílčích informačních prioritách na úrovni jednotlivých roků. Strukturu cílů a priorit KoP ROP SZ přibližuje následující schéma: 13

14 Schéma 1: Struktura cílů a priorit KoP ROP SZ Globální cíl KoP ROP SZ Specifický cíl 1 INFORMOVÁNÍ Specifický cíl 2 MOTIVACE Specifický cíl 3 VZDĚLÁVÁNÍ Specifický cíl 4 PREZENTACE INFORMAČNÍ PRIORITY upřesněny pro jednotlivé roky relizace KoP ROP SZ Specifické cíle KoP ROP SZ Pro naplnění základního poslání ROP SZ musí KoP ROP SZ v celém programovacím období informovat o cílech a nástrojích ROP SZ, motivovat a vzdělávat potencionální i skutečné žadatele o prostředky z ROP SZ, stejně tak jako příjemce, a od chvíle, kdy se začnou realizovat první projekty spolufinancované z ROP SZ kontinuálně prezentovat dosažené výsledky a přínosy ROP SZ. Tyto základní úkoly jsou promítnuty do čtyř specifických cílů KoP ROP SZ. Přestože specifické cíle KoP ROP SZ zůstávají po celé programovací období stejné, postupně se bude měnit jejich váha a význam. Na začátku období bude kladen důraz na informování veřejnosti jako celku a motivování potenciálních žadatelů. Ve druhé fázi zesílí vzdělávací priority a hlavním úkolem bude poskytnout co nejdokonalejší informační servis žadatelům a příjemcům pomoci. V pozdější fázi programovacího období se váha přesune na prezentování výsledků a přínosů s cílem posílení pozitivních postojů cílových skupin a případné oslovení nových účastníků programu. Tab. 3: Specifické cíle KoP ROP SZ Specifické komunikační cíle (pro období ) Cíl 1. Informování 2. Motivace 3. Vzdělávání 4. Prezentace Náplň cíle Zajistit kontinuálně rostoucí informovanost všech cílových skupin o možnostech financování z ROP SZ a tím zajistit rovnoprávnost přístupu k informacím pro všechny konkrétní cílové skupiny. Komunikací co nejkonkrétnějších a nejadresnějších informací motivovat potencionální žadatele k účasti na čerpání ROP SZ pro zvýšení ekonomického a sociálního rozvoje regionu NUTS 2 Severozápad. Vzdělávat cílové skupiny v oblasti žádání o dotace a realizace projektů, tím zajistit růst úspěšnosti projektů a zvýšení efektivity čerpání finančných prostředků z ROP SZ. Budovat kontiuálně rostoucí povědomí a pozitivní vnímání ROP SZ a významu strukturálních fondů jako nástrojů společné regionální politiky. 14

15 Pravidla tvorby informačních priorit na dílčí období Na každý rok v období budou po zhodnocení výsledků komunikace v uplynulém období stanoveny specifické informační priority na daný rok. Pro stanovení jednotlivých informačních priorit bude používána metodika SMART. Dle této metodiky by každá informační priorita měla být: S (specific) specifická Konkretizovat zaměření na určitou oblast M (measurable) měřitelná Lze kvantifikovat a změřit dosažený výsledek A (achievable) dosažitelná Odrážet reálné možnosti dané mj. zdroji R (relevant) relevantní Zapadat do soustavy cílů, mít funkci v jejím rámci T (time-managed) časově vymezená Obsahovat určení časového horizontu splnění 15

16 3. Cílové skupiny Identifikace a charakteristika cílových skupin je v rámci komunikačního plánu jedním z nejdůležitějších prvků. Na základě charakteristik jednotlivých cílových skupin a popsání jejich role a potřeb v procesu implementace ROP SZ je možné přesněji stanovit, jaká cílová sdělení a jakými komunikačními prostředky se budou jednotlivým cílovým skupinám předávat. Při popisu identifikovaných cílových skupin je třeba respektovat následující skutečnosti: Potřeby různých cílových skupin jsou ve vztahu k informacím ROP SZ různé. Stejná cílová skupina může mít v průběhu programového období různé potřeby získávání informací o ROP SZ. Tentýž nástroj pro šíření informací o ROP SZ může mít pro různé cílové skupiny různý význam. Množství a obsah informací, které jsou cílovým skupinám poskytovány, se v průběhu času mění. Při analýze cílových skupin je vždy třeba myslet na to, že jejich počáteční výčet a charakteristika, jak jsou podány v KoP ROP SZ, nemusí být úplné. V průběhu programovacího období se může objevit nová relevantní cílová skupina se vztahem k realizaci ROP SZ. Proto je nutné při zpracování ročních operativních komunikačních plánů znovu provézt zjednodušenou analýzu cílových skupin zvláště se zřetelem k možnému rozšíření cílových skupin a přirozenému vývoji postojů a vnímání cílových skupin. Je vhodné u cílových skupin rozlišovat, zda jsou či nejsou součástí implementačního systému ROP SZ. To umožní pro jednotlivé skupiny volit optimální komunikační nástroje. 16

17 3.1. Identifikace a segmentace cílových skupin Pro potřeby Komunikačního plánu ROP SZ je vhodné rozdělit cílové skupiny do tří segmentů. Segmenty se liší podle jejich role při realizaci ROP SZ a míře závislosti jejich činnosti na ROP SZ. Identifikaci cílových skupin a jejich segmentaci do tří skupin podává následující tabulka: Tab. 4: Cílové skupiny KoP ROP SZ 1. Implementační orgány a partneři 2. Žadatelé a příjemci (potenciální i skuteční) 3. Ostatní Cílové skupiny KoP ROP SZ Řídící orgán ROP SZ - Regionální rada NUTS 2 Severozápad Úřad Regionální rady (zaměstnanci) Výbor Regionální rady (členové) Předseda RR Monitorovací výbor ROP SZ Partnerské organizace Zpracovatelé projektů Obce a města v regionu Severozápad a dobrovolné svazky obcí, Kraje v regionu Severozápad Organizace zřízené nebo založené obcí, městem nebo krajem Nestátní neziskové organizace Podnikatelské subjekty Profesní organizace Hospodářská komora a její složky Zájmová sdružení právnických osob Média Informační střediska o Evropské unii v regionu SZ Široká veřejnost obyvatelé regionu Severozápad Investoři Turisté První segment zahrnuje takzvané interní cílové skupiny, jež jsou důležité pro implementaci a řádný průběh ROP SZ. Kvalita jejich práce přímo ovlivní naplnění záměru ROP SZ. Druhý segment zahrnuje uživatele - cílové skupiny potenciálních žadatelů i těch, kteří se rozhodnou v rámci ROP SZ skutečně požádat o finanční pomoc. Především oni rozhodnou o konečném úspěchu ROP SZ. Třetí segment pak zahrnuje vnější cílové skupiny, jež nejsou přímo zainteresovány na průběhu a výsledcích ROP SZ, jejich informovanost je však důležitá pro naplnění Specifických cílů KoP ROP SZ a současně část této skupiny bude sehrávat klíčovou roli zprostředkovatele informací pro účely informování potencionálních žadatelů ROP SZ. Intenzita komunikace a do určité míry i posloupnost oslovování těchto cílových skupin se bude časem vyvíjet. Nejintenzivnější a nejčasnější bude komunikace s cílovými skupinami prvního segmentu, pak se zahájením programu bude zesilovat důraz na komunikaci s druhým segmentem a současně s prvními výsledky programu posílí i komunikační aktivity směrem k cílovým skupinám třetího segmentu. 17

18 V první fázi bude nutné efektivně informovat implementační orgány programu, případně další subjekty, to znamená zaměstnance Regionální rady, partnerské organizace (rozvojová centra a rozvojové agentury) a zpracovatele projektů (odborné subjekty, jež jsou také zprostředkovateli informací o ROP SZ). Tyto cílové skupiny musejí obdržet komplexní informace co nejdříve a v průběhu programovacího období je musejí kontinuálně prohlubovat. Potřebují co nejrozsáhlejší informace dříve než ostatní cílové skupiny, mimo jiné proto, že sekundárně budou sami sloužit jako zdroj informací pro ostatní cílové skupiny. Druhou fází v procesu komunikace ROP SZ bude informování uživatelů, to znamená všech cílových skupin, jež jsou potenciálními žadateli o podporu z ROP SZ. Cílem je zprostředkovat těmto cílovým skupinám dostatečné množství informací pro rozhodnutí, zda se stát žadatelem o podporu, a motivovat potenciální žadatele ke skutečnému podání žádosti. V návaznosti na to poskytovat úspěšným žadatelům, tedy příjemcům pomoci, kvalitní informační servis pro zdárnou realizaci projektů. Předpokládá se průběžná komunikace, jež zesílí v průběhu vyhlašování výzev. Ve třetí fázi bude důležité informovat o ROP SZ vnější cílové skupiny, především veřejnost neboli obyvatelé regionu soudržnosti Severozápad. Tato cílová skupina nepotřebuje podrobné odborné informace, naopak je třeba klást důraz na maximální jednoduchost a názornost poskytovaných informací. Při informování je třeba minimalizovat dotační terminologii a naopak klást důraz na uvádění pozitivních příkladů z praxe a skutečných dopadů realizovaných projektů na zlepšení života v regionu. V informování veřejnosti budou mít nezastupitelnou roli média, proto je nutné v celém období efektivně realizovat aktivity media relations, tj. aktivně a systematicky se věnovat budování vztahů s novináři. Mezi vnější cílové skupiny patří také investoři a turisté. Pozitivní prezentace výsledků a přínosů ROP SZ může příznivě ovlivnit jejich zájem o region Charakteristika cílových skupin Charakteristika cílových skupin poskytuje důležité informace pro správnou volbu nástrojů informovanosti a publicity, definici sdělení, naplánování rozpočtu a stejně tak pro určení správného harmonogramu realizace komunikačních aktivit. Charakteristiku cílových skupin pro potřeby KoP ROP SZ tvoří: Základní popis cílových skupin a u vybraných cílových skupin i stručný sociodemografický a psychografický profil, díky němuž si lépe představíme, jací konkrétní lidé danou cílovou skupinu tvoří, vhodněji nalezneme nejen ty správné nástroje, ale i obsah a styl komunikace pro efektivní doručení sdělení těmto skupinám. V rámci základního popisu CS se definuje také početnost jednotlivých cílových skupin, jelikož při plánování nástrojů a odhadování nákladů na ně je potřeba znát velikost cílové skupiny ryze z praktických důvodů. Popis role a vztahu k fondům EU a ROP SZ, který mimo jiné odpoví na otázky ohledně aktuální úrovně znalosti problematiky fondů EU u dané CS, přiblíží postoje k fondům EU, stanoví znalost, vnímání, postoje a zájem o ROP SZ. Charakteristika cílových skupin v rámci KoP ROP SZ je rámcová a vychází z období na začátku programovacího období. Některé její částí se však budou časem vyvíjet, a to zejména vnímání a postoje CS. Tyto změny je pak potřebné zohlednit při zpracování ročních komunikačních plánů a vycházet přitom z dostupných zdrojů dat o cílových skupinách a hlavně z šetření informovanosti a postojů cílových skupin. 18

19 Implementační orgány a partneři Tab. 5: Charakteristika cílových skupin ze segmentu implementační orgány a partneři Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Základní popis Řídící orgán ROP SZ - Regionální rada NUTS 2 Severozápad Jedná se zejména o: Úřad Regionální rady (zaměstnanci) Výbor Regionální rady (členové) Předseda RR Monitorovací výbor ROP SZ Úřad je výkonným orgánem Regionální rady zabezpečuje veškeré úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu ROP SZ. Zaměstnanci Úřadu Regionální rady v průběhu programovacího období budou průběžně svou informovanost o ROP SZ prohlubovat a doplňovat. Budou navíc figurovat jako zdroj, zprostředkovatel a šiřitel informací o ROP SZ pro další cílové skupiny - potencionální žadatele a příjemce pomoci, zaměstnance relevantních odborů krajských úřadů, média a veřejnost. Role a vztah zaměstnanců Úřadu Regionální rady k ROP SZ jsou dány především jejich náplní práce. Partnerské organizace Pro partnerství budou využívány subjekty (cca 150), které mohou přispívat zejména k informačním aktivitám a aktivitám zvyšování absorpční kapacity (např. struktury vytvořené v rámci SROP 3.3). Dále lze pro partnerství počítat s velkými žadateli a sdruženími menších žadatelů z neziskového sektoru (cca 10). Budou vykonávat nejen roli příjemce dotace a informací, ale částečně i zprostředkovatele, nebo-li distribuční kanál informování jiných cílových skupin nebo zástupců z vlastních řad. ÚRR s nimi může spolupracovat při budování povědomí o ROP SZ a o jeho přínosech a v oblasti vzdělávání žadatelů a příjemců pomoci. Jako partneři při komunikačních aktivitách jsou ideální z pohledu odbornosti, a dobré znalosti vlastních členů. Partneři Regionální rady budou zejména zprostředkovávat informace a poskytovat poradenství pro další cílové skupiny potenciálních žadatelů a příjemců pomoci ve svém nejbližším okolí nebo ve svém oboru. Partneři Regionální rady se budou pravidelně scházet, vyhodnocovat realizované aktivity a připravovat nový plán aktivit. Jedná se o potencionální žadatele a jejich seskupení, kteří se pečlivě připravují na čerpání prostředků z fondů EU. Jejich informovanost je velmi dobrá v důsledku aktivního zájmu o informace. Mají schopnost a zároveň zájem o problematice fondů EU a zejména ROP SZ informovat dále jiné cílové skupiny. Zpracovatelé projektů Za cílovou skupinu zpracovatelů projektů jsou v komunikačním plánu považováni všichni potenciální žadatelé a společnosti zabývající se zejména poradenstvím v oblasti fondů EU. Po organizační stránce jsou zpracovatelé směsicí subjektů jak komerční, tak neziskové povahy. Jedná se řádově stovky subjektů. Přesný počet subjektů není znám, protože zpracovateli projektů mohou být i společnosti se sídlem mimo 19

20 Role a vztah k fondům EU a ROP SZ region Severozápad a mohou mít vedle poradenství i jiný předmět činnosti. Zpracovatelé patří mezi cílové skupiny s aktivním zájmem o informace a novinky týkající se dotací EU. Zároveň jsou cílovou skupinu s vysokou informovaností a znalostí problematiky fondů EU obecně. Informace získávají jak z otevřených zdrojů (internet a média), tak v rámci svých osobních kontaktů na implementační orgány operačních programů. Jsou důležitým distributorem informací a někteří organizují své vlastní komunikační kampaně, pořádají semináře a vedou individuální konzultace. Svou prací tak přispívají ke zvýšení absorpční kapacity Žadatelé a příjemci Tab. 6: Charakteristika cílových skupin ze segmentu žadatelé a příjemci Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Obce a města v regionu Severozápad a dobrovolné svazky obcí Jedná se celkem o 485 obcí a 58 svazků obcí. (v Ústeckém kraji je 354, v Karlovarském kraji 131 obcí) V rámci obcí jsou příjemci informací o ROP SZ převážně starostové, v případě větších obcí přímo projektoví manažeři na příslušném odboru zabývajícím se dotacemi. Obce jako potencionální žadatelé a příjemci pomoci se aktivně zajímají o fondy EU. Komunikaci lze označit za obousměrnou, jelikož obce se na jedné straně aktivně zajímají o možnosti financování ze zdrojů EU a na straně druhé se ochotně zapojují při získávání zpětné vazby. Představitelé obcí představují jednu z nejlépe informovaných CS o fondech EU. Iza nejsrozumitelnější zdroj informací o fondech EU považují především internet a osobní konzultace s představiteli ŘO a ZO. Do budoucna projevují zájem získávat informace o fondech EU z internetu, seminářů a školení a z osobních konzultacích. 10 Při podávání žádostí většina obcí spolupracuje se zpracovateli žádostí a stejně tak využívají jejich konzultaci při samotné realizaci projektů. Už v období před finalizací podoby pomoci v programovacím období se obce zajímají o možnosti získání dotací v tomto nastávajícím období, a to zejména v oblastech dopravní infrastruktury (opravy silnic) a cestovního ruchu (oblasti podpory 3 a 4). Kraje v regionu Severozápad Do této cílové skupiny patří zaměstnanci těch odborů krajských úřadů, které mohou být partnery, žadateli či příjemci a realizátory projektů. Budou sem patřit zejména zaměstnanci odborů regionálního rozvoje, evropských projektů, oddělení informací a vnějších vztahů, investic a grantových schémat, oddělení vnějších vztahů a styků s veřejností, dopravy, životního prostředí a zemědělství, odboru školství a kultury. Na krajských úřadech budou informováni zejména relevantní zaměstnanci, kteří v průběhu programovacího období mohou figurovat jako zdroj informací o ROP SZ pro zaměstnance ostatních odborů kraje, také však pro potenciální žadatele, veřejnost a média, kteří se na pracovníky kraje mohou obrátit se žádostí o informace. 10 Zdroj: Naviga 4, Šetření informovanosti a postojů cílových skupin k SF EU v ÚK, 2007/06 20

21 Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Základní popis Role a vztah k fondům EU a ROP SZ Základní popis Organizace zřízené nebo založené obcí, městem nebo krajem Jde o organizací v oblasti dopravy, kultury, sociálních služeb, školství a zdravotnictví. Představitelé výše uvedených organizací projevují vysoký zájem o informace ohledně pomoci z fondů EU v programovacím období , konkrétně se zajímají např. o možnosti získání dotací v oblastech infrastruktury a vzdělávání. Při podávání žádostí spolupracují se zpracovateli žádostí a stejně tak využívají jejich konzultací při samotné realizaci projektů. Organizace zřízené/založené obcí, kraji, městem nebo krajem jako potencionální žadatelé a příjemci pomoci z ROP SZ patří mezi cílové skupiny s průměrnou informovaností a znalostí problematiky fondů EU. Jejich hlavním zdrojem informací jsou internet a články v tisku. Do budoucna preferují jako zdroje informací o fondech EU především internet, semináře a osobní konzultace 12. Nestátní neziskové organizace V regionu Severozápad je NNO (z toho 69 nadací, 51 nadačních fondů, 137 obecně prospěšných společností a sdružení) 13 Tento vysoký statistický počet organizací je obtížné a nákladné zacílit komunikačními aktivitami. Pro oslovení relevantních organizací vykonávajících aktivity podpořitelné z ROP SZ bude vhodné spolupracovat se zastupujícími (profesními) subjekty v regionu SZ jako jsou například: Asociace nevládních neziskových aktivit Karlovarského Kraje nebo ANOÚK - Asociace neziskových organizací Ústeckého kraje. V rámci NNO jsou příjemci informací o ROP SZ vedoucí pracovníci popř. členové zodpovědní za získávání grantů a dotací. Některé NNO jsou navíc také partnery ÚRR, to znamená jsou nejen příjemci informací, ale také zprostředkovatelé a konzultanti. NNO jako potencionální žadatelé a příjemci pomoci z ROP SZ patří mezi cílové skupiny s lepší informovaností a znalostí problematiky. Při získávání informací jsou spíše iniciativní. Jejich hlavním zdrojem informací je internet, články v tisku, semináře a osobní konzultace. Do budoucna preferují jako zdroje informací o fondech EU internet, osobní konzultace a semináře 14. V rámci seminářů by uvítali zejména konkrétní pomoc, jak dosáhnout souladu mezi potřebami žadatele a podporovanými oblastmi a praktické postupy, praktický návod ke zpracování žádosti o dotaci. V důsledků dobré informovanosti kladně hodnotí přínos fondů EU obecně a především vhodnost pro ně samé a také mají pozitivní postoje k reálnosti získání podpory z fondů EU. Podnikatelské subjekty V regionu Severozápad je přes podnikatelských subjektů (z toho v Ústeckém kraji a v Karlovarském kraji přes ). Demografické ukazatele 15 : Mezi podnikateli v regionu Severozápad převládají muži (62%), 11 Zdroj: Krajské ročenky 2007, ČSÚ (data za rok 2006) 12 Zdroj: Šetření informovanosti a postojů cílových skupin k SF EU v Ústeckém kraji, Naviga 4, 08/ Zdroj: Krajské ročenky 2007, ČSÚ (data za rok 2006) 14 Zdroj: Šetření informovanosti a postojů cílových skupin k SF EU v Ústeckém kraji, Naviga 4, 08/ Zdroj: Analýza cílových skupin a mediálního prostředí v regionu Severozápad, Initiative,