Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Agronomická fakulta. Seminární práce na téma:
|
|
- Sára Horáčková
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Seminární práce na téma: Význam dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat Vypracovala: Černínová Jitka Obor: Zootechnika Ročník: 3. Upravil: Ing. Sikora Miroslav
2 1. Význam dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat BÍLKOVINY AMINOKYSELINY Využití aminokyselin Úloha esenciálních aminokyselin v organizmu Nebílkovinné dusíkaté látky Použitá literatura... 8
3 1. Význam dusíkatých látek ve výživě hospodářských zvířat Pod pojmem dusíkaté látky rozumíme analyticky stanovený dusík v krmivech vynásobený faktorem 6,25, který je odvozen ze skutečnosti, že obsahují 16% dusíku. Tento faktor je u některých krmiv odlišný. Např. pro mléko je 6,38, živočišné moučky 6,0, obiloviny a mlýnská krmiva 5,25. Dusíkaté látky rozdělujeme na a nebílkovinné dusíkaté látky. Mezi nebílkovinné dusíkaté látky zařazujeme volné aminokyseliny, amidy, nízkomolekulární peptidy, nitráty, puriny, deriváty pyrimidinu, amonné soli, betain, cholin a glykozidy obsahující dusík (SOMMER, 1985). Zvířata jsou odkázána na příjem dusíkatých látek z potravy, ale ne všechny zdroje dusíku přicházejícího v potravě mohou využívat. Největší význam mají, volné aminokyseliny a pro přežvýkavce močovina a amonné soli. Přežvýkavci jako hostitelské zvíře nemohou sami využít močovinu nebo amonné soli, ale mikroorganizmy žijící symbioticky v jejich předžaludcích využívají tyto nebílkovinné dusíkaté látky pro stavbu vlastního těla. Krmné dávky pro skot obsahují především, část volných aminokyselin a menší množství ostatních dusíkatých látek nebílkovinné povahy. Dusíkaté látky nacházíme jako stavební materiál v každé buňce. Jejich úlohu můžeme sledovat při realizaci genetických informací. Jsou obsaženy v nukleových kyselinách. Jsou také funkční látkou, která umožňuje činnost orgánů, spouští a reguluje veškeré změny v živočišném organizmu, které označujeme jako metabolické procesy. Jsou účinnou složkou enzymů a jsou zastoupeny v hormonech. Účinně se podílí na ochraně organizmu proti možným infekcím. Jejich účast můžeme pozorovat i při regulaci metabolismu vody. Osmotický tlak bílkovin a jejich velikost jim nedovolí prostupovat membránami, proto velmi účinně regulují transport vody do buňky i z buňky do mimobuněčného prostoru. Ve výjimečných případech mohou být glukoplastické aminokyseliny i zdrojem energie, případně jejich uhlíkatá kostra může sloužit pro tvorbu glukózy, nebo mastných kyselin (SOMMER, 1985). 1.1 BÍLKOVINY Bílkoviny jsou vysokomolekulární látky, které zabezpečují organizmus zvířat potřebnými aminokyselinami na zachování tělové hmoty, růstu a specifické produkce. V živočišném organizmu dochází ke stálému odbourávání bílkovin. Doba, za kterou dojde k obnově v těle, se označuje jako poločas rozpadu. Je to polovina doby nutné k dokonalé obměně v organizmu. U různých bílkovin podle jejich funkce je různá: enzymy: 1-10 dnů, hemoglobin: 120 dnů, svalová bílkovina: 200 dnů. U enzymů je poločas rozpadu poměrně krátký. Z hlediska organizmu je to velká výhoda, protože to umožňuje velmi rychlé přizpůsobení látkové výměny metabolizmu. Kvalitu bílkovin vyjadřujeme jejich biologickou hodnotou, která udává, kolik tělových bílkovin se vytvoří ze 100 g zkrmených bílkovin. Bílkoviny v průměru obsahují 51 55% uhlíku, 19 24% kyslíku, 6,5 7,3% vodíku, 15,5 18,0% dusíku, 0,5 2% síry, 0 1,5% fosforu a další mikroprvky. Bílkoviny rozdělujeme na proteiny a proteidy (SOMMER, 1985), (KUDRNA, 1998). PROTEINY se skládají jen z aminokyselin ( aminokyselin v peptidickém řetězci) a nebo obsahují jeden pevně vázaný neaminokyselinový komponent. Podle prostorového uspořádání molekul bílkovin je rozdělujeme na skleroproteiny (kolagen,
4 elastin, fibrin, myozin, keratin) a sferoproteiny (albuminy, globuliny, fosfoproteiny, histony a protaminy, prolaminy, glutelin) (SOMMER, 1985). BÍLKOVINY SLOŽENÉ JENOM NEBO Z PŘEVÁŽNÉ ČÁSTI Z AMINOKYSELIN: Bílkoviny Jejich výskyt protaminy Spermie ryb a ptáků histony Jádro buněk hertony Jádro buněk Bílkoviny obilnin prolaminy Gliadin (pšenice, žito), hordein (ječmen), zein (kukuřice) glutelin Glutalin (pšenice), avenin (oves), orizenin (rýže) albuminy Krevní plazma, vaječný bílek globuliny Krevní plazma, vaječný bílek Podpůrné Kolagen ve vazivové a kostní tkáni, elastin (v cévách), keratin (v epidermálních útvarech) (SOMMER, 1985) PROTEIDY obsahují lehko od štěpitelnou neproteinovou skupinu. Sem patří nukleoproteidy, lipoproteidy, glykoproteidy a chromoproteidy.[2] BÍLKOVINY OBSAHUJÍCÍ VELKÉ MNOŽSTVÍ JINÝCH LÁTEK NEŽ AMINOKYSELIN: Glykoproteiny Krevní plazma, vazivové tkáně, kloubní mazivo lipoproteiny Krevní plazma, vaječný žloutek fosfoproteiny Kasein, lipovitelin a fosfoitin vaječného žloutku chemoproteiny Hemoglobin, myoglobin metaloproteiny Enzymy, metalotionein, feritin (SOMMER, 1985) ROZDĚLENÍ BÍLKOVIN PODLE BIOLOGICKÉ AKTIVITY: Skupina Biologická aktivita Enzymy Biokatalýza Struktury tvořící Glykoproteiny (výstavba membrán), kolagen, elastin (vaziva, cévy), keratin (epidermální útvary tepelná izolace, ochrana proti chemickým vlivům) Transportní Hemoglobin (transport O 2 ), lipoproteiny (transport lipidů), transportní pro transport vitamínů (vit. A), pro transport kovů - transferin Zásobní Feritin (zásoba Fe), metalotionein (zásoba Zn) Myofibrilární Aktin, myozin, troponin (svalová kontrakce) Represorové Regulace transkripce Peptidové hormony Regulace metabolizmu Chalony, iniciační Inhibice, stimulace syntetické fáze Imunoglobuliny Imunita Receptorové Účast na příjmu informací (rodopsin)
5 (SOMMER, 1985) Bílkovinné sloučeniny se nacházejí v každé buňce, tvoří hlavní součást protoplazmy. Živočišný organizmus se skládá převážně z bílkovinných látek. 1.2 AMINOKYSELINY Základními stavebními jednotkami bílkovin jsou aminokyseliny. Jsou to sloučeniny typické zastoupením NH 2 a COOH v jedné molekule, přičemž některé mají i dvě aminové, případně karboxylové skupiny ve své molekule. Aminokyselin byla identifikována řada, ale nutričně významných je 21. Podle schopnosti být syntetizovaný v živočišném organizmu byly aminokyseliny rozděleny na nepostradatelné = esenciální, postradatelné = neesenciální a polo postradatelné = semiesenciální (SOMMER, 1985), (KUDRNA, 1998). ROZDĚLENÍ AMINOKYSELIN PODLE ESENCIALITY: Esenciální Semiesenciální Neesenciální Histidin Arginin Glycin Izoleucin Tyrozin Alanin Leucin cystein Kyselina asparagová Lyzin Asparagin Methionin Kyselina glutamová Fenylalanin Glutamin Treonin Prolin Trypsin Hydroxyprolin valin serin (SOMMER, 1985) Esenciální nejsou vůbec nebo jen velmi omezeně syntetizovány v organizmu zvířat. Syntetizují se jen u autotrofních organizmů (mikroorganizmů a rostlin). Zvíře musí dostávat tyto esenciální aminokyseliny v potravě. Výjimku tvoří přežvýkavci, kteří v podávaných krmivech nedostávají všechny esenciální aminokyseliny, avšak jejich organizmus netrpí jejich nedostatkem. Symbioticky žijící mikroorganizmy v předžaludcích jsou schopny syntetizovat esenciální aminokyseliny z různých zdrojů dusíku. Jejich těla jsou při postupu do dalších částí trávicího traktu (slez, tenké střevo), zdrojem těchto esenciálních aminokyselin pro hostitelský organizmus. Funkce aminokyselin závisí na jejich celkovém příjmu, skladbě a spotřebě, řízené fyziologickým stavem zvířete. Například rostoucí organizmus má vyšší spotřebu aminokyselin i přes skutečnost, že je lépe využívá. Přechodný nedostatek aminokyselin znamená snížení užitkovosti (SOMMER, 1985) Využití aminokyselin 1) Při tvorbě bílkovin Syntéza bílkovin probíhá s rozdílnou intenzitou podle druhu tkání. Proteosyntetická aktivita je vysoká v nervových tkáních. U přežvýkavců v důsledku neustálé obnovy povrchového epitelu trávicí soustavy
6 je v těchto buňkách vysoká proteosyntetická aktivita. Skladba aminokyseliny v molekule je dána geneticky a označuje se jako sekvence aminokyselin. Jednotlivé aminokyseliny plní v organizmu zcela rozdílné úlohy. Tvorba bílkovin je velmi náročná na energii. Energetická hodnota vzniklé je vysoká a na její tvorbu se v organizmu spotřebuje až dvakrát větší množství energie. 2) Při tvorbě jiných dusíkatých látek aspartát, glutamát a glycin se využívají při tvorbě purinových bází, z nichž se tvoří přes nukleosidy nekleové kyseliny. Z aminokyselin se tvoří více jak 100 různých jiných dusíkatých látek, které se zúčastňují metabolizmu aminokyselin. 3) Při jejich odbourávání s cílem získat energii - pomáhají vytvářet a udržovat hotovost α - oxosloučenin, které jsou hlavním zdrojem při glukoneogenezi a lipogenezi. Při hladovění nebo při nedostatečné resorpci sacharidů se zvyšují degradační produkty aminokyselin ve prospěch glukoneogeneze. U přežvýkavců je glukoneogeneze významným zdrojem získávání glukózy, která se nedostává organizmu normální dietní cestou enzymatického trávení sacharidů. U dojnice s produkcí kg mléka se na glukoneogenezi využívá g aminokyselin denně (SOMMER, 1985) Úloha esenciálních aminokyselin v organizmu 1) Histidin je nezbytný pro tvorbu a pro tvorbu peptidových hormonů, kterou jsou velmi důležitými složkami ve svalech. Je silně zastoupen v bílkovinné složce krevního barviva. 2) Isoleucin a leucin tyto aminokyseliny s rozvětveným řetězcem se využívají především na tvorbu. 3) Lyzin je nezbytný pro tvorbu peptidů, bílkovin a karnitinu. Velký význam má při syntéze kasein. 4) Methionin je v buněčném metabolizmu využíván pro tvorbu specifických látek, které jsou donory metylových skupin v mnoha syntetických procesech, při tvorbě cholinu, kreatinu, adrenalinu apod. 5) Fenylalanin se velmi často slučuje s činností tyrozinu obě jsou velmi důležité pro tvorbu dijodtyroninu, tyroxinu, adrenalinu a melaninu. Fenylalaninse může měnit na tyrozin, při zastoupení tyrozinu v krmivu se potřeba fenylalaninu snižuje. 6) Tryptofan je důležitý pro tvorbu u mladých i dospělých zvířat. Může se degradovat za vzniku alaninu a vitaminu skupiny B kyseliny nikotinové. 7) Treonin je významnou součástí kaseinu. Pro tvorbu bílkovin a peptidů je nezbytný (SOMMER, 1985). Při syntéze se jednotlivé aminokyseliny řadí za sebou podle geneticky pevně daného klíče. Využívány jsou jak esenciální tak neesenciální aminokyseliny. V případě, že při syntéze je třeba některé aminokyseliny a tato není z aminokyselinové hotovosti v krvi k dispozici, dojde k zastavení proteosyntézy. Jde-li o neesenciální aminokyseliny, může být tato z různých zdrojů syntetizována v organizmu zvířete a dále využita pro doplnění zdroje při proteosyntéze. Jestliže však chybí esenciální aminokyselina a není-li obsažena v dietě, ustává proteosyntéza. Takováto aminokyselina limituje tvorbu a nazývá se limitující aminokyselinou. Obecně se za první limitující aminokyselinu
7 považuje lyzin. Podle aminokyselinové skladby mikrobiální biomasy však lze předpokládat, že u přežvýkavců bude limitující aminokyselinou methionin, na který je bakteriální biomasa chudá. Po naplnění skutečné potřeby první limitující aminokyseliny se vynoří druhá limitující aminokyselina a mohou být i další v pořadí. Aminokyselina, která je v nejmenším zastoupení vzhledem k optimu své potřeby, určuje úroveň transformace bílkovin v organizmu. Nejvyššího a nejefektivnějšího využití dusíkatých látek bude dosaženo, jestliže budou esenciální aminokyseliny pro organizmus přežvýkavce ve střevní trávenině zastoupeny v určitém vzájemném poměru. Poměr aminokyselin vychází z tvorby přírůstku těla nebo tvorby produktu. Čím podrobnější je skladba přijímaných aminokyselin ve skladbě tvořeného produktu, tím je větší efektivita a transformace při menších energetických výdajích. Kvalita takové přijímané, aminokyselinové skladby je vyšší. Ideální skladba tráveniny ve střevě přežvýkavce je taková, která má všechny esenciální aminokyseliny v poměru, který potřebuje. Pak suma esenciálních aminokyselin i zastoupení jednotlivých aminokyselin v ideálním proteinu limitují stejně. Obvykle se udává ideální poměr poměrem lyzinu a ostatních esenciálních aminokyselin. V současné době je prosazován ideální protein ve výživě prasat a drůbeže. Potřeby dusíkatých látek pro skot vycházejí z jejich zhodnocování pro záchovu a pro tvorbu produktu. Rozdíl v potřebě je dán fyziologickým stavem. Jedná-li se o stav, kdy se mladé zvíře vyvíjí a roste, nebo jde-li o produkující zvíře s ukončeným tělesným růstem, potřeba na záchovu se stanovuje na hmotnost zvířete. Potřeba na produkci se stanovuje na jednotku produkce (kg nadojeného mléka, g denního přírůstku, růst plodu v období 3. trimestru březosti, stupně využití v inseminaci). Součet obou potřeb vyjadřuje celkovou potřebu, kterou je nutno v krmné dávce pokrýt (SOMMER, 1985), (KUDRNA, 1998). Nadbytek zdrojů dusíkatých látek a mohou to být o ty nejkvalitnější, je pro organizmus stejně nebezpečné jako jejich nedostatek. Protože se ani aminokyseliny neukládají v těle do zásoby, musí se z těla přebytky vyloučit. Nejdříve se v játrech všechny přebytečné dusíkaté látky, amoniak i aminokyseliny přestaví na netoxickou kyselinu, která se krevní cestou dostává do ledvin, tam se spojí s vodou a ve formě moči se vylučují z těla. Přeměna musí být dokonalá, protože amoniak a metabolity aminokyselin aminy jsou pro živočišný organizmus toxické. Všechny přeměny související s vylučováním přebytečných dusíkatých látek jsou náročné na přísun energie. Spotřebovaná energie může prohlubovat energetický deficit a tak snižovat produkční účinnost používaných krmiv či krmných dávek (KUDRNA, 1998). 2. Nebílkovinné dusíkaté látky Prasata a drůbež může z nebílkovinných N-látek využít jen volné aminokyseliny a jejich amidy. Přežvýkavci však můžou přes mikroflóru předžaludku využít nebílkovinné dusíkaté látky na syntézu bílkovin (SOMMER, 1985). MOČOVINA patří k nejdůležitějším a nejpoužívanějším syntetickým zdrojům nebílkovinného dusíku, který mohou přežvýkavci pomocí bachorových bakterií využít k syntéze všech aminokyselin. V krmných dávkách pro přežvýkavce může močovina nahradit velkou část bílkovinného krmiva. Kromě syntetické močoviny se do trávicího traktu přežvýkavců dostává močovina ze zdrojů endogenních. Část močoviny syntetizované v játrech jako konečný produkt metabolizmu dusíku se jednak vrací do bachoru ve slinách a pak zpětnou resorpcí stěnou bachoru z krevního oběhu. Množství močoviny vstupující do bachoru skotu se slinami kolísá mezi 1,3-14,4 mg
8 na 100 ml slin a tvoří téměř 80 % celkového dusíku slin. Močovina je v bachoru štěpena mikrobiální enzymem ureázou na čpavek a kysličník uhličitý. Využití močoviny jako zdroje dusíku ve výživě přežvýkavců závisí na mnoha činitelích. Močovina se nejlépe využívá z krmné dávky, kde nahrazuje % bílkovin. Doporučená denní dávka močoviny pro skot do 1 roku je 60 g a do 2-3 let g. U dospělého skotu nemají dávky překročit g na kus a den. Z odborného hlediska se největší pozornost věnovala možnostem využití močoviny v krmných dávkách dojnic během laktace. Výsledky mnoha pokusů se shodují v tom, že náhrada až 30 % dusíkatých látek krmné dávky močovinou nemá nepříznivý vliv na tvorbu mléka ani nevyvolává podstatné změny v jeho složení a vlastnostech důležitých pro výrobu másla a tvrdých sýrů. Tam kde se krmí močovinou, musí to být výrazně označeno. Návyk trvá 7 10 dní po 10 g denně, při vyřazení močoviny stejně dlouho odvykáme (agro-navigator.cz, 2005). 3. Použitá literatura SOMMER, A. a kol.: Výživa a kŕmenie hospodářských zvierat. Príroda, Bratislava, 1985, s. KUDRNA, V. a kol.: Produkce krmiv a výživa skotu. Praha, 1998, s. Agro-navigator : Dotazy infopultu [online]. Brno : Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, duben [cit ]. Dostupný z WWW:<
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3
AMK u prasat. Pig Nutr., 20/3 Potřeba AMK ve výživě prasat Prasata mají obecně odlišné nároky na živiny než ostatní hospodářská zvířata, především pak na zastoupení aminokyselin. Ve výživě prasat se krmná
VíceAminokyseliny, peptidy a bílkoviny
Aminokyseliny, peptidy a bílkoviny Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v živé hmotě Z hlediska významu ve výživě Z chemického hlediska Z hlediska rozpustnosti Dělení aminokyselin Z hlediska obsahu v
VíceProteiny. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Proteiny Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = hlavní, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, = jejich energetickou hodnotu tělo využívá jen v některých metabolických
VíceAutorem přednášky je Mgr. Lucie Mandelová, Ph.D. Přednáška se prochází klikáním nebo klávesou Enter.
Bílkoviny Tato přednáška pochází z informačního systému Masarykovy univerzity v Brně, kde byla zveřejněna jako studijní materiál pro studenty předmětu Výživa ve sportu. Autorem přednášky je Mgr. Lucie
VíceV organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je
VíceBÍLKOVINY. V organismu se nedají nahradit jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.
BÍLKOVINY o makromolekulární látky, z velkého počtu AMK zbytků o základ všech organismů o rostliny je vytvářejí z anorganických sloučenin (dusičnanů) o živočichové je musejí přijímat v potravě, v trávicím
VíceUSPOŘÁDEJTE HESLA PODLE PRAVDIVOSTI DO ŘÁDKŮ
Proteiny funkce Tematická oblast Datum vytvoření Ročník Stručný obsah Způsob využití Autor Kód Chemie přírodních látek proteiny 22.7.2012 3. ročník čtyřletého G Procvičování struktury a funkcí proteinů
VíceSložky výživy - proteiny. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové
Složky výživy - proteiny Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Proteiny 1 = jedna z hlavních živin, energetická živina = základní stavební složka orgánů a tkání těla, součást všech buněk, musí
VíceBílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny
Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních
VícePROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech
PROTEINY Bílkoviny patří společně s tuky a sacharidy k hlavním živinám. Jsou součástí všech buněk organismu a musí být neustále obnovovány. Jsou výjimečné v tom, že jako jediná z hlavních živin obsahují
VíceBílkoviny. Bílkoviny. Bílkoviny Jsou
Bílkoviny Bílkoviny Úkol: Vyberte zdroje bílkovin: Citróny Tvrdý sýr Tvaroh Jablka Hovězí maso Luštěniny Med Obilí Vepřové sádlo Hroznové víno Bramborové hlízy Řepa cukrovka Bílkoviny Základními stavebními
VíceBiologická hodnota krmiv. Biologická hodnota bílkovin
Biologická hodnota krmiv Biologická hodnota krmiv je vyjádřena stupněm využití dusíkatých látek organismem zvířete. Čím více dusíku z daného krmiva zvíře asimiluje, a naopak, čím menší množství dusíku
VíceBÍLKOVINY R 2. sféroproteiny (globulární bílkoviny): - rozpustné ve vodě, globulární struktura - odlišné funkce (zásobní, protilátky, enzymy,...
BÍLKVIY - látky peptidické povahy tvořené více než 100 aminokyselinami - aminokyseliny jsou poutány...: R 1 2 + R 2 R 1 R 2 2 2. Dělení bílkovin - vznikají proteosyntézou Struktura bílkovin primární sekundární
VíceBílkoviny. Martina Brázdová
Bílkoviny Patrícia Pažická e-mail: 394981@med.muni.cz ppazicka.trish@gmail.com Martina Brázdová e-mail: 380855@med.muni.cz Co jsou bílkoviny? Co vás napadne když se řekne bílkoviny? Bílkovina jako živina
VíceJá trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení
Já trá, slinivká br is ní, slož ení potrávy - r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0105 Játra Jsou největší žlázou v lidském těle váží přibližně 1,5 kg. Tvar je trojúhelníkový, barva
VíceSložky potravy a vitamíny
Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických
VíceBÍLKOVINY. Bc. Michaela Příhodová
BÍLKOVINY Bc. Michaela Příhodová Výživa člověka makroživiny (hlavní živiny) bílkoviny, tuky, sacharidy mikroživiny vitaminy, minerální látky, stopové prvky voda hlavní živiny významný zdroj energie, získaná
VícePolysacharidy. monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) neškrobové PS resistentní škroby Potravinové zdroje
Klasifikace a potravinové zdroje sacharidů Dělení Jednoduché sacharidy Polysacharidy (PS) monosacharidy disacharidy stravitelné PS nestravitelné PS (vláknina) Zástupci glukóza fruktóza galaktóza maltóza
Víceaminokyseliny a proteiny
aminokyseliny a proteiny funkce proteinů : proteiny zastávají téměř všechny biologické funkce, s výjimkou přenosu informace stavební funkce buněk a tkání biokatalyzátory-urychlují biochemické reakce -
VíceMetabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin - testík na procvičení - Vladimíra Kvasnicová Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp, Glu b) Val, Leu, Ile c) Ala, Ser, Gly d) Phe, Trp Vyberte esenciální aminokyseliny a) Asp,
VícePropojení metabolických drah. Alice Skoumalová
Propojení metabolických drah Alice Skoumalová Metabolické stavy 1. Resorpční fáze po dobu vstřebávání živin z GIT (~ 2 h) glukóza je hlavní energetický zdroj 2. Postresorpční fáze mezi jídly (~ 2 h po
VíceBílkoviny - proteiny
Bílkoviny - proteiny Proteiny jsou složeny z 20 kódovaných aminokyselin L-enantiomery Chemická struktura aminokyselin R představuje jeden z 20 různých typů postranních řetězců R Hlavní řetězec je neměnný
Víceživé organismy získávají energii ze základních živin přeměnou látek v živinách si syntetizují potřebné sloučeniny, dochází k uvolňování energie některé látky organismy nedovedou syntetizovat, proto musí
VícePotřeba živin pro drůbež
Potřeba živin pro drůbež Energie Potřeba energie pro drůbež i obsah energie v krmivech se vyjadřuje v hodnotách bilančně metabolizovatelné energie opravené na dusíkovou rovnováhu (ME N ). Metabolizovatelná
VíceOligobiogenní prvky bývají běžnou součástí organismů, ale v těle jich již podstatně méně (do 1%) než prvků makrobiogenních.
1 (3) CHEMICKÉ SLOŢENÍ ORGANISMŮ Prvky Stejné prvky a sloučeniny se opakují ve všech formách života, protože mají shodné principy stavby těla i metabolismu. Např. chemické děje při dýchání jsou stejné
VícePROTEINY. Biochemický ústav LF MU (H.P.)
PROTEINY Biochemický ústav LF MU 2013 - (H.P.) 1 proteiny peptidy aminokyseliny 2 Aminokyseliny 3 Charakteristika základní stavební jednotky proteinů geneticky kódované 20 základních aminokyselin 4 a-aminokyselina
VíceProteiny ve sportu Diplomová práce
MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra podpory zdraví Proteiny ve sportu Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: Ing. Iva Hrnčiříková, Ph.D. Vypracoval: Bc. Michal Kreutzer Učitelství
VíceTestové úlohy aminokyseliny, proteiny. post test
Testové úlohy aminokyseliny, proteiny post test 1. Které aminokyseliny byste hledali na povrchu proteinů umístěných uvnitř fosfolipidových membrán a které na povrchu proteinů vyskytujících se ve vodném
VíceKloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem
Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace
VíceAminokyseliny, proteiny, enzymy Základy lékařské chemie a biochemie 2014/2015 Ing. Jarmila Krotká Metabolismus základní projev života látková přeměna souhrn veškerých dějů, které probíhají uvnitř organismu
VíceZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY. Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut
ZÁKLADNÍ SLOŽKY VÝŽIVY - BÍLKOVINY Bc. Lucie Vlková Nutriční terapeut ŽIVINY (NUTRIENTY) MAKRONUTRIENTY Bílkoviny (proteiny) Sacharidy Tuky (lipidy) MIKRONUTRIENTY Vitaminy Rozpustné v tucích Rozpustné
VíceNázev školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, 360 09 Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_04_BUŇKA 1_P1-2 Číslo projektu: CZ 1.07/1.5.00/34.1077
VíceMetabolismus aminokyselin. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin Vladimíra Kvasnicová Aminokyseliny aminokyseliny přijímáme v potravě ve formě proteinů: důležitá forma organicky vázaného dusíku, který tak může být v těle využit k syntéze dalších
VíceBiochemie, Makroživiny. Chemie, 1.KŠPA
Biochemie, Makroživiny Chemie, 1.KŠPA Biochemie Obor zabývající se procesy uvnitř organismů a procesy související s organismy O co se biochemici snaží Pochopit, jak funguje život Pochopit, jak fungují
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství. Bílkoviny ve výživě psů Bakalářská práce
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství Bílkoviny ve výživě psů Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Ing. Eva Mrkvicová, Ph.D. Vypracoval:
VíceBÍLKOVINY A SACHARIDY
BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceBiosyntéza a metabolismus bílkovin
Bílkoviny Biosyntéza a metabolismus bílkovin lavní stavební materiál buněk a tkání Prakticky jediný zdroj dusíku pro heterotrofní organismy eexistují zásobní bílkoviny nutný dostatečný přísun v potravě
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Člověk, podobně jako jiní živočichové, potřebuje přijímat v potravě určité množství bílkovin Aminokyseliny, které se z nich získávají, slouží v organismu k několika
VíceInovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie
Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem
VíceMetabolismus proteinů a aminokyselin
Metabolismus proteinů a aminokyselin Proteiny jsou nejdůležitější složkou potravy všech živočichů, nelze je nahradit ani cukry, ani lipidy. Je to proto, že organismus živočichů nedokáže ve svých metabolických
Více*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních
www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné
VíceNUTRACEUTIKA PROTEINY
NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená
VíceMetabolismus bílkovin. Václav Pelouch
ZÁKLADY OBECNÉ A KLINICKÉ BIOCHEMIE 2004 Metabolismus bílkovin Václav Pelouch kapitola ve skriptech - 3.2 Výživa Vyvážená strava člověka musí obsahovat: cukry (50 55 %) tuky (30 %) bílkoviny (15 20 %)
VícePEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143
PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku
VíceVýukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:
VíceBílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:
Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VícePřírodní polymery proteiny
Přírodní polymery proteiny Funkční úloha bílkovin 1. Funkce dynamická transport kontrola metabolismu interakce (komunikace, kontrakce) katalýza chemických přeměn 2. Funkce strukturální architektura orgánů
VícePORUCHY VÝŽIVY Složky výživy
PORUCHY VÝŽIVY Složky výživy Jaroslav Veselý Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických a klinických předmětů na Lékařské
VíceVýznam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky
Význam STH a agonistů. Pig Nutr., 21/2 Význam STH a β-agonistů na růst a jatečnou hodnotu požadavky Somatotropin Somatotropin je přírodní protein přibližně 191 aminokyselinových zbytků, které jsou syntetizovány
VíceGymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto
Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny
VíceBÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA U3V Mgr. Dana Tkadlecová
BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA U3V 2017 Mgr. Dana Tkadlecová Co jsou to bílkoviny nebo-li proteiny? Jedná se o přírodní makromolekulární látky složené z více než 100 tzv. AMINOKYSELIN,
VíceBílkoviny = proteiny
Bílkoviny Bílkoviny = proteiny Jsou nejdůležitější přírodní látky Vytvářejí makromolekuly složené z několika tisíc aminokyselin počet, druh a pořadí vázaných aminokyselin určuje vlastnosti bílkovin Aminokyseliny
Vícevysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk)
JÁTRA Jaterní buňky vysoká schopnost regenerace (ze zachovalých buněk) po resekci 50 60 % jaterní tkáně dorostou lidská játra do předoperační velikosti během několika měsíců (přesný mechanismus neznáme)
VíceMetabolismus krok za krokem - volitelný předmět -
Metabolismus krok za krokem - volitelný předmět - Vladimíra Kvasnicová pracovna: 411, tel. 267 102 411, vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz informace, studijní materiály: http://vyuka.lf3.cuni.cz Sylabus
VíceAminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin. doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie
Aminokyseliny, struktura a vlastnosti bílkovin doc. Jana Novotná 2 LF UK Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 1. 20 aminokyselin, kódovány standardním genetickým kódem, proteinogenní, stavebními
VíceSel-Plex. JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno
sel plex brozura TISK.indd 2 14.12.2006 9:39:52 Sel-Plex JEDINÁ forma organického selenu, jejíž používání je v EU povoleno Selen hraje v metabolismu živých organismů zásadní roli tím, že umožňuje normální
Více3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:
3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické
VíceMVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ
MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. MBIO1/Molekulární biologie 1 Tento projekt je spolufinancován
VíceÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny
BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie
VíceStruktura proteinů. - testík na procvičení. Vladimíra Kvasnicová
Struktura proteinů - testík na procvičení Vladimíra Kvasnicová Mezi proteinogenní aminokyseliny patří a) kyselina asparagová b) kyselina glutarová c) kyselina acetoctová d) kyselina glutamová Mezi proteinogenní
VíceANORGANICKÉ ŽIVINY. Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky. A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie
ANORGANICKÉ ŽIVINY Patří sem: Kyslík Voda Minerální látky A. KYSLÍK nezbytný pro život uplatňuje se při uvolňování energie B. VODA základní podmínka pro život (nezastupitelná) viz. Voda ve výživě HZ C.
VíceI N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í
I V E S T I E D Z V J E V Z D Ě L Á V Á Í AMIKYSELIY PEPTIDY AMIKYSELIY = substituční/funkční deriváty karboxylových kyselin = základní jednotky proteinů (α-aminokyseliny) becný vzorec 2-aminokyselin (α-aminokyselin):
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VíceEU peníze středním školám
EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526
VíceAminokyseliny (AA) Bílkoviny
Aminokyseliny (AA) Bílkoviny RNDr. Bohuslava Trnková ÚKBLD 1.LF UK ls 1 přírodní AK L α AA skelet R-CH-COOH R - postranní řetězec NH 2 koncovky jmen in, zbytky yl, zkratky Asymetrický C*- opticky aktivní
VíceBÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA. Mgr. Dana Tkadlecová
BÍLKOVINY VE VÝŽIVĚ ČLOVĚKA A ZPRACOVÁNÍ MLÉKA Mgr. Dana Tkadlecová Co jsou to bílkoviny nebo-li proteiny? Jedná se o přírodní makromolekulární látky složené z více než 100 tzv. AMINOKYSELIN, což jsou
VícePublikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz)
Publikováno z 2. lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Praze (http://www.lf2.cuni.cz) Biochemie Napsal uživatel Marie Havlová dne 8. Únor 2012-0:00. Sylabus předmětu Biochemie, Všeobecné lékařství, 2.
VíceBílkoviny a nukleové kyseliny
Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené
VíceAnotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o
Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o funkci metabolismu člověka a o složení potravy. Materiál je plně funkční pouze s použitím
VíceAMINOKYSELINY REAKCE
CHEMIE POTRAVIN - cvičení AMINOKYSELINY REAKCE Milena Zachariášová (milena.zachariasova@vscht.cz) Ústav chemie a analýzy potravin, VŠCHT Praha REAKCE AMINOKYSELIN část 1 ELIMINAČNÍ REAKCE DEKARBOXYLACE
VíceSylabus pro předmět Biochemie pro jakost
Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma
VíceNutriční aspekty konzumace mléčných výrobků
Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceCo jsou aminokyseliny
Co jsou aminokyseliny Aminokyseliny jsou molekuly obsahující vodík, uhlík, kyslík a dusík. Dusík je ve formě aminoskupiny, typické právě jen pro aminokyseliny. Přeměnou aminokyselin se vytváří z aminoskupiny
VíceABSOLVENTSKÁ PRÁCE. Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř. Jméno: Adéla Schächterová. Třída: 9. A. Datum odevzdání:
ABSOLVENTSKÁ PRÁCE Název práce: Lidské tělo jako chemická laboratoř Jméno: Adéla Schächterová Třída: 9. A Datum odevzdání: Vedoucí učitel: Mgr. Kateřina Wernerová Prohlášení Prohlašuji, že předložená absolventská
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
VíceDUM VY_52_INOVACE_12CH33
Základní škola Kaplice, Školní 226 DUM VY_52_INOVACE_12CH33 autor: Kristýna Anna Rolníková období vytvoření: říjen 2011 duben 2012 ročník, pro který je vytvořen: 9. vzdělávací oblast: vzdělávací obor:
VíceMetabolizmus aminokyselin II
Metabolizmus aminokyselin II Ústav lékařské chemie a klinické biochemie 2.LF UK a FN Motol MUDr. Bc. Matej Kohutiar, Ph.D. matej.kohutiar@lfmotol.cuni.cz Praha 2018 Degradace uhlíkové kostry aminokyselin
Vícemakroelementy, mikroelementy
ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt
VíceVážení reprezentanti, dovolte, abychom Vám představili nové produkty uvedené na BUSINESS DAY 10. 12. 2013
Vážení reprezentanti, dovolte, abychom Vám představili nové produkty uvedené na BUSINESS DAY 10. 12. 2013 AMINO 1000 STAR pro podporu kostí, chrupavek a cév 525 Kč imunita vitalita tvorba kolagenu nervová
Více- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)
/ přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.
VíceLátky jako uhlík, dusík, kyslík a. z vnějšku a opět z něj vystupuje.
KOLOBĚH LÁTEK A TOK ENERGIE Látky jako uhlík, dusík, kyslík a voda v ekosystémech kolují. Energii se do ekosystémů dostává z vnějšku a opět z něj vystupuje. Základní podmínky pro život na Zemi. Světlo
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VíceČesko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN,
Česko ORGANICKÉ MINERÁLY BIOGENNÍ PRVKY VÁPNÍK, ŽELEZO, JÓD, ZINEK, SELÉN, CHRÓM, Calcium, Magnesium Organické Minerály ORGANICKÉ MINERÁLY Zásadní zvláštností všech přípravků linie «Organické minerály»
VíceMetabolismus aminokyselin 2. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus aminokyselin 2 Vladimíra Kvasnicová Odbourávání AMK 1) odstranění aminodusíku z molekuly AMK 2) detoxikace uvolněné aminoskupiny 3) metabolismus uhlíkaté kostry AMK 7 produktů 7 degradačních
VíceMinerální látky, stopové prvky, vitaminy. Zjišťování vý.zvyklostí 6.10.
Minerální látky, stopové prvky, vitaminy Zjišťování vý.zvyklostí 6.10. Vápník 99% v kostní tkáni, 1% v ECT DDD 1mg průměrně vstřebá se cca 35-50% v proximální části tenkého střeva Vylučuje se ledvinami
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
VíceProcvičování aminokyseliny, mastné kyseliny
Procvičování aminokyseliny, mastné kyseliny Co je hlavním mechanismem pro odstranění aminoskupiny před odbouráváním většiny aminokyselin: a. oxidativní deaminace b. transaminace c. dehydratace d. působení
VíceSůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu
Biochemické vyšetření ve sportu Laktát Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu V klidu 0,8 mmol/l (0,5-1,5 mmol/l) Tvorba laktátu = přetížení aerobního způsobu zisku energie a přestup
VíceMLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up
MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up Základními složkami mléka jsou voda, bílkoviny, tuky,
VíceMETABOLISMUS SACHARIDŮ
METABOLISMUS SACHARIDŮ PRINCIP Rozštěpené sacharidy vstřebávání střevní sliznicí do krevního oběhu dopraveny vrátnicovou žílou do jater. V játrech enzymaticky hexózy štěpeny na GLUKÓZU vyplavována do krve
VíceSložky potravin důležité pro výživu člověka. Jihlava 14. prosince 2017
Složky potravin důležité pro výživu člověka Jihlava 14. prosince 2017 1 A N O T A C E Bílkovin Tuky Cukry Minerální látky Vitamíny Voda 2 Co jsou to živiny Potraviny obsahují živiny, které uspokojují potřeby
VíceVyužitelnost fosforu a požadavky prasat
Využitelnost P a požadavky prasat. Pig Nutr., 12/2 Využitelnost fosforu a požadavky prasat Fosfor je klíčovým prvkem v těle zvířete. Je druhým nejrozšířenějším prvkem v organizmu s podílem cca 1 %. Z tohoto
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
VíceVyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace. Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215
Vyšší odborná škola a Střední škola Varnsdorf, příspěvková organizace Šablona 15 VY 32 INOVACE 0115 0215 VÝUKOVÝ MATERIÁL Identifikační údaje školy Číslo projektu Název projektu Číslo a název šablony Autor
Více