3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "3. přednáška. Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin. Téma přednášky: Cíl přednášky:"

Transkript

1 3. přednáška Téma přednášky: Živiny a jejich rozdělení, hlavní živiny, charakteristika a metabolismus bílkovin Cíl přednášky: Přednáška bude věnována zopakování a rozdělení živin, z důrazem na hlavní kalorické živiny. Hlavní část přednášky bude zaměřena na bílkoviny a aminokyseliny. Studenti se seznámí se stavbou bílkovin a aminokyselin a s jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi, s jejich syntézou a hydrolýzou. Pozornost bude rovněž věnována významu a potřebě bílkovin v lidské výživě. Základní charakteristika energie a hlavních energetických živiny Živiny (nutrienty) se dělí na makronutrienty a mikronutrienty. Makronutrienty jsou nositeli energie, proto jsou někdy také označovány jako kalorifery. Patří mezi ně proteiny (bílkoviny), lipidy (tuky), sacharidy (cukry), alkohol. Oxidací těchto živin se získá z 1 g bílkovin, stejně jako z 1 g sacharidů 17.2 kj (4,1 kcal), z 1 g tuků 38.9 kj (9.3 kcal), z 1 g alkoholu 29.3 kj (7 kcal). Jejich doporučovaný tzv. energetický trojpoměr základních živin znamená, že na celkovém energetickém příjmu (CEP) by se měly u zdravých dospělých osob s obvyklou fyzickou aktivitou proteiny podílet bílkoviny %, lipidy % a sacharidy zbylými %. To znamená zhruba poměr 1 gramu bílkoviny k 1 g lipidů a 4 g sacharidů. U kojených dětí a batolat toto pravidlo neplatí. V mateřském mléce tvoří energie z lipidů až 50 % energie celkové. Rovněž výjimku tvoří sportovci s extrémní fyzickou zátěží, kde vzhledem k energetickým nárokům je někdy nutno zvýšit energetickou denzitu stravy zvýšeným podílem tuků.

2 Mikronutrienty dělíme na vitaminy a minerální látky. Ty se podle přijímaného množství dělí na makroelementy (přijímány v dávkách větších než 100 mg denně), mikroelementy (přijímány v množství od 1 do 100 miligramů denně) a stopové prvky (mikrogramové dávky denně). Bílkoviny Bílkoviny (proteiny z řeckého proteios = prvořadý) jsou základní látkou jakéhokoliv živého systému. Jsou to vysokomolekulární látky složené z 20 aminokyselin. Bílkoviny jsou stavební hmotou pro tkáně. Jejich zdrojem je především libové maso, mléko a mléčné výrobky, vejce. Bílkoviny jsou polymery stavebních složek - aminokyselin, které vznikly procesem proteosyntézy v buněčných organelách, které nazýváme ribosomy. Bílkoviny obsahují v molekule většinou od 100 do aminokyselin, vzájemně provázaných peptidovými vazbami. Význačnější roli ve výživě člověka představuje cca 20 aminokyselin a z nich 8 esenciálních aminokyselin (u dětí 10 aminokyselin), které musí člověk dostat potravou (nedokáže si je syntetizovat v játrech ze složek nebílkovinné povahy transaminací. Příjem bílkovin potravou je nezbytným zdrojem dusíku a síry a esenciálních aminokyselin, které si lidský organismus není schopen vytvořit endogenně. Mezi esenciální aminokyseliny pro dospělého člověka patří: valin, leucin, izoleucin, fenylalanin, lysin, methionin, tryptofan a treonin, u dětí jsou navíc aminokyseliny histidin, arginin. Mezi nonesenciální (postradatelné) aminokyseliny řadíme: kyselina asparagová, kyselina glutamová, asparagin, glutamin, prolin, hyrdroxyprolin, glycin, alanin, tyrosin, cystin, cystein a serin.

3 Základní vzorec všech aminokyselin H O R = organický radikál, kterým se aminokyseliny od sebe odlišují R C C OH NH 2 = aminová skupina COOH = karboxylová skupina NH 2 Lidský organismus je závislý na pravidelném a vyrovnaném přísunu aminokyselin, neboť dokáže vytvářet zásobu aminokyselin pouze na jeden den a to v játrech. Tuto jednodenní zásobu aminokyselin nazýváme aminokyselinový pool. Zbylé aminokyselin je organismus nucen odbourat. Zásoby tělesného proteinu a aminokyselin představují vedle aminokyselinového poolu i svaly, dále proteiny a aminokyseliny v krevní plazmě a v trávicí soustavě. Z tohoto důvodu se aminokyseliny konzumované v nadbytku neskladují (mimo situace tvorby svalu cvičením) a jsou degradovány za vzniku urey a ketokyselin, užívaných jako přímý zdroj energie, ke glukoneogenézi a přeměně na tuk. Bílkoviny tvoří, vedle vody většinu hmoty živých organizmů. Podle biologické funkce, kterou vykonávají se rozlišují na proteiny strukturální (tvoří stavební části rostlinných i živočišných pletiv), katalytické (enzymy, hormony), transportní (umožňující přenos dalších sloučenin-například hemoglobin pro přenos kyslíku), pohybové (například svalové aktiny, myozin, aktomyozin), obranné (imunoglobuliny - protilátky), zásobní (ferritin aj.), regulační (hormony) a konečně výživové (hlavní zdroj dusíku v potravě - aminokyseliny sloužící k výstavbě a obnově tkání). Degradace a resyntéza bílkovin probíhá v těle nepřetržitě. Při resyntéze dochází k ztrátám aminokyselin oxidačními pochody za vzniku metabolických produktů: urey, kreatininu a dalších. Aminový dusík představuje 16 % hmotnosti proteinu. Nejvýznamnější jsou ztráty dusíku močí, dále ve stolici, potu, odloupaných epiteliích, vlasech, nehtech. Dusíková bilance je rozdíl mezi přijatým a vyloučeným dusíkem. U dospělých osob by měla být rovnováha mezi příjmem a ztrátami dusíku, u dětí pak pozitivní bilance s převažujícím příjmem, nutným ke krytí růstových požadavků. Funkce tělesných proteinů jsou mnohostranné (strukturální podstata orgánů a svalů, transportní a detoxikační mechanismy, rovněž prokoagulační a trombolytické faktory,

4 hormony, enzymy, imunoglubuliny atd. jsou proteinové povahy). Proteosyntéza = proces tvorby bílkovin řetězením aminokyselin - ribosomy - endoplasmatické retikulum - zákon minima - limitující aminokyselina Z hlediska příjmu bílkovin rozdělujeme bílkoviny podle původu na živočišné a rostlinné, kdy živočišné mají vyšší obsah a zároveň také většinou zastoupení všech esenciálních aminokyselin a jsou lépe vstřebatelné, na rozdíl od rostlinných bílkovin. Výživová hodnota každé bílkoviny se určuje pomocí aminokyselinového skóre, t.j. poměrným zastoupením konkrétní, zpravidla esenciální aminokyseliny ve vyšetřované bílkovině ve srovnání s jejím zastoupením v referenčním proteinu, kterým je bílkovina vejce. Ve smíšené (omnivorní) lidské stravě je z hlediska dostupnosti určující příjem lysinu, dále aminokyselin obsahujících síru (methionin, cystein), treoninu a tryptofanu. Jako minimální doporučovaná výživová denní dávka (VDD) pro dospělou zdravou populaci byla proto stanovena hodnota 0,75-0,8 g proteinu/kg tělesné hmotnosti. Optimální denní dávka bílkovin je o něco vyšší 1 1,2 g proteinu na kg hmotnosti. Proteinová potřeba dětí do dvou let činí 2,4 g na kg hmotnosti. Stejný zvýšený příjem se doporučuje v období druhé strmé růstové fázi tj. v pubertě. U 5-12letých dětí je optimální potřeba 1 g/kg tělesné hmotnosti. V průběhu těhotenství se VDD pro bílkovinu zvyšuje o 15 g denně, v období plného kojení o 20 g denně, tj. 1,5 2 g na kg hmotnosti. Při stresu u tzv. akutního pacienta nebo u pacienta v rekonvalescenci dochází ke zvýšení potřeby bílkovin 1,6 g/kg, přičemž vzestup spotřeby bílkovin je větší nežli zvýšení celkových energetických nároků.

5 Hrazení bílkovin běžnými potravinami Hlavní zdroje bílkovin v populacích ekonomicky vyspělých zemí jsou: maso, mléko a mléčné výrobky, vejce, luštěniny, obiloviny a zelenina včetně brambor. U smíšené stravy v rozvinutých zemích kryjí živočišné zdroje zhruba 65 % celkového příjmu bílkovin, z rostlinných zdrojů pak největší část, celkových 20 % kryjí obiloviny. Rostlinné zdroje bílkovin se liší od živočišných tím, že jsou obvykle v jedné či více esenciálních aminokyselinách limitované, tzn. že určitá esenciální aminokyselina není přítomna vůbec nebo je z hlediska potřeby proteosyntézy její množství koncentračně velmi malé. Z tohoto důvodu je třeba, v případě hrazení bílkovin pouze rostlinnými zdroji, mít stravu pestrou a vzájemně jednotlivé zdroje kombinovat. Z hlediska doporučení hrazení potřeb bílkovin pouze zdroji rostlinného původu jsou shledávány tyto diety v dětském věku jako problémové s vysokou pravděpodobností nedostatečného hrazení všech esenciálních aminokyselin a vzniku dalších nutričních karencí: vitaminu B 12, železa, zinku apod. Některé studie z rozvojových zemí či koncentračních táborů rovněž poukazují na možný vliv nedostatečného přívodu esenciálních aminokyselin na zpoždění psychomotorického a mentálního vývoje dětí. V dospělém věku pak lze správnou kombinací a dostatečným množstvím zdrojů rostlinného původu dobře zásobit lidský organismus potřebnými aminokyselinami. Navíc epidemiologické studie potvrzují v dospělém věku i některé zdravotní přednosti tohoto typu stravování, dané vyšším zastoupením rostlinných zdrojů, pestrostí stravy a pravděpodobně i celkově odlišným životním stylem vzhledem k běžné populaci. Rozdělení bílkovin dle jejich výživné hodnoty Výživná hodnota bílkovin je dána množstvím esenciálních aminokyselin v bílkovině. 1. Plněplnohodnotná bílkovina bílkovina vajec, mléka. Tato skupina bílkovin má z hlediska potřeby člověk ideální složení aminokyselin. 2. Skoroplnohodnotná bílkovina bílkovina kosterního svalstva. Rovněž vysoce kvalitní a hodnotná bílkovina.

6 3. Deficitní bílkovina bílkovina potravin rostlinného původu a méně kvalitní vazivové tkáně živočichů. Aminokyselinové složení bílkovin v této skupině již není tak ideální z hlediska potřeb člověka a je důležité stanovení limitující aminokyseliny. Rozdělení bílkovin dle původu 1. Bílkoviny živočišného původu Obsah esenciálních aminokyselin je v příznivém poměru a optimální z hlediska potřeb člověka. Jsou dražší v porovnání s bílkovinami rostlinného původu. Z tohoto důvodu je snaha při výrobě potravinářských výrobků část živočišné bílkoviny nahradit bílkovinou rostlinnou. Jako náhrada se používá směs sójové a kukuřičné mouky, dále směs mouky z obilovin a moučky z bobů, popřípadě z amarantu nebo pohanky. 2. Bílkoviny rostlinného původu Tato skupina bílkovin je méně hodnotná, protože některá z aminokyselin bývá limitující. U obilovin se jedná o lysin, u luštěnin metionin. Vzhledem k pestrosti stravy člověka však deficit určité aminokyseliny nehrozí. Nedostatky ve složení aminokyselin jednotlivých zdrojů se vzájemně kompenzují a výsledná hodnota přítomných bílkovin stravy je značně lepší než u každé bílkoviny samostatně. Potravinové suroviny rostlinného původu obsahují poměrně málo bílkovin, a proto se často bílkovinami obohacují. Nejjednodušší metodou je získávání bílkovinných koncentrátů. Rostlinný materiál se zahřeje, aby se bílkoviny denaturovaly a vyextrahují se tzv. nebílkovinné extraktivní látky. Zbývající materiál je přitom obohacen bílkovinami, kterých má být v koncentrátu alespoň 50 % sušiny. Koncentráty se mohou dále texturovat, aby dostaly vláknitou strukturu podobnou bílkovinám svaloviny, dále se barví a aromatizují. Dražší metodou je získávání bílkovinných izolátů. Rostlinný materiál se extrahuje (většinou mírně alkalickým roztokem) za podmínek, kdy je rozpustnost bílkovin co největší. Tato etapa procesu musí být rychlá a alkalita mírná, aby se netvořily antinutriční produkty. Následnou centifugací, úpravou ph (dojde k vysrážení) a opětovnou centrifugací se získá bílkovinný izolát s více než 90 % bílkovin v sušině.

7 Jak bílkovinné koncentráty, tak izoláty se užívají jako přídavek k masným výrobkům nebo jako imitace masa pro vegetariány. Místo rostlinných bílkovin se k tomuto účelu mohou použít také bílkoviny mléka (syrovátky), které jsou hodnotnější, ale také dražší. Velice dobře je propracovaná výroba celé řady potravinářských produktů ze sójových bobů. 3. Bílkoviny mikrobiálního původu Využití bílkovin tohoto původu v lidské výživě je zatím v současné době nevýznamné. Denaturace proteinů a jejich trávení Denaturace proteinů Před vlastním trávením bílkovin nastupuje zpravidla denaturace, což je změna terciální struktury. Terciální struktura spočívá v tom, že dlouhé řetězce aminokyselin jsou stočeny do prostorových struktur, které připomínají klubíčka. V této struktuře jsou bílkoviny velice těžko přístupné účinku proteolytických enzymů. Důvodem denaturace je tedy rozrušení terciální struktury a zpřístupnění aminokyselinových řetězců účinku enzymů. V potravinách přichází v úvahu prakticky pouze fyzikální denaturace vlivem zvýšených teplot (při přípravě nebo záhřevu pokrmů) nebo nízkých teplot při marazírenském zpracování. Účinkem denaturace se nejen naruší nativní struktury proteinů a zlepší se tak přístup enzymů k funkčním skupinám proteinů a tedy stravitelnost bílkovin, ale dojde také k denaturaci některých antinutričních a přirozených toxických látek (inhibitory proteáz, lektiny aj.), enzymů a bílkovinné struktury mikroorganismů. Nevýhodou denaturace je, že bývá doprovázena reakcemi, které výživnou hodnotu bílkovin snižují. Dochází k destrukci termolabilních aminokyelin (tryptofan, lysin), ke vzniku xenobiotických aminokyselin (isomerace na D-aminokyseliny) a ke vzniku různých enzymorezistentních komplexů (Maillardova reakce). Účinkem tepelné denaturace rovněž také dochází i k narušení celé řady vitamínů.

8 Trávení a metabolismus bílkovin Proces trávení bílkovin je enzymová hydrolýza, která probíhá na několika stupních, z nichž každý v jiné části trávicího ústrojí a rekce jsou katalyzovány jinými enzymy. První stupeň trávení bílkovin začíná v žaludku, kde jsou vystaveny účinku žaludeční šťávy, jejíž ph je 1.5. Jejími nejdůležitějšími složkami jsou voda, kyselina chlorovodíková a z proteolytických enzymů to jsou především pepsin a rennin. Působením pepsinu se dlouhé řetězce aminokyselin naštěpí na kratší úseky, které nazýváme polypeptidy. Další proces trávení polypeptidů pokračuje v tenkém střevě. Zde se uplatňuje pankreatická šťáva (ph 7.5), která obsahuje dva významné proteolytické enzymy trypsin a chymotrypsin. Působením těchto enzymů se polypeptidy štěpí na další kratší úseky oligopeptidy. V tenkém střevě kromě pankreatické šťávy působí také střevní šťáva. Ta obsahuje další specifické proteolytické enzymy, jako jsou karboxypeptidásy, aminopeptidásy, dipeptidásy. Uvedené enzymy štěpí oligopeptidy na jednotlivé aminokyseliny. Aminokyseliny se vstřebávají v tenkém střevě a přecházejí vrátnicovým krevním oběhem do jater nebo do lymfatického oběhu. Nevstřebané aminokyseliny nebo peptidy jsou dále v tlustém střevě metabolizovány střevní mikroflorou za vzniku produktů hnití (sulfan, indolové deriváty). Zásobárnou aminokyselin pro metabolismus je v játrech tzn. pool aminokyselin. Tento pool má však malou kapacitu a musí se stále obnovovat. Vzhledem k tomu, že přirozený obsah proteinů v potravinách se pohybuje mezi 5 30 % hmotnosti, není tato nutnost významným problémem. Z tohoto poolu se odebírají aminokyseliny potřebné pro výstavbu plasmových a následně tělesných proteinů. Z aminokyselin se dále také syntetizují jiné dusíkaté látky, např. porfyriny, puriny, pyrimidinové deriváty, kreatin a kreatinin, biogenní aminy aj.

9 Přeměna a odbourávání nadbytečných aminokyselin Aminokyseliny se mohou také vzájemně přeměňovat, přičemž se po odštěpení amoniaku získá uhlíkatý skelet molekuly, ten se přemění na jiný a ten dává pak s amoniakem jinou aminokyselinu (tento děj není možný u esenciálních aminokyselin). Tento proces se nazývá transaminace a je jedním ze tří způsobů odbourávání relativně nadbytečných aminokyselin. Uhlíkaté skelety aminokyselin se také mohou odbourávat v citrátovém cyklu na oxid uhličitý a vodu, za uvolnění energie. Odbouraný amoniak se v trávicím systému přeměňuje na močovinu a jako součást moče se vyloučí z těla, uhlíkatý zbytek aminokyselin se může využít k syntéze lipidů nebo sacharidů. Takovýto způsob odbourávání aminokyselin označujeme jako deaminaci (redukční a oxidační). Třetím způsobem odbourávání aminokyselin je dekaroboxylace, kdy odnětím oxidu uhličitého za pomoci dekarboxyláz se vytváří vysoce biologicky účinné látky, tzv. biogenní aminy: Lysin kadaverin, ornitin putrescin, serin etanolamin (složka fosfolipidů), cystein cysteamin (složka koenzymu A), histidin histamin (tkáňový hormon), tyrosin tyramin (vliv na kontrakce dělohy), hydroxy-tryptofan serotonin (tkáňový hormon) Podle toho, jakým způsobem se aminokyseliny během energetického metabolismu odbourávají, se dělí na tyto skupiny: a) glukogenní přeměňují se na glukózu (glycin, alanin, valin, kyselina asparagová a glutamová, serin, treonin, cystein, metionin, prolin, hydroxyprolin, arginin, histidin) a slouží tak k resyntézy glukózy (glukoneogeneze) a to přes látky typu pyruvát, oxalacetát, α oxoglutarát, sukcinyl Co A a fumarát. b) ketogení přeměňují se na acetyl Co A (leucin) c) smíšené mohou se odbourávat oběma mechanismy (isoleucin, lysin, tryptofan, fenylalanin, tyrosin), tzn. že vznikat může jak acetyl Co A, tak i např. sukcinyl Co A nebo fumarát

10 Procesy odbourávání aminokyselin by v organismu měly probíhat pouze omezeně, neboť jsou pro organismu energeticky náročné, zatěžují jej a jsou z hlediska kvality a ceny aminokyselin nehospodárné. Lidský organismus by měl ve stravě přijímat dostatečné, ale ne nadbytečné množství bílkovin s optimálním složením aminokyselin, které budou organismem maximálně využity.

NUTRACEUTIKA PROTEINY

NUTRACEUTIKA PROTEINY NUTRAEUTIKA PROTEINY VYUŽITÍ Proteiny, aminokyseliny, koncentráty většinou pro sportovní výživu Funkční potraviny hydrolyzáty Bílkovinné izoláty i v medicíně Fitness a wellness přípravky PROTEINY Sušená

Více

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy.

V organismu se bílkoviny nedají nahradit žádnými jinými sloučeninami, jen jako zdroj energie je mohou nahradit sacharidy a lipidy. BÍLKOVINY Bílkoviny jsou biomakromolekulární látky, které se skládají z velkého počtu aminokyselinových zbytků. Vytvářejí látkový základ života všech organismů. V tkáních vyšších organismů a člověka je

Více

Složky potravy a vitamíny

Složky potravy a vitamíny Složky potravy a vitamíny Potrava musí být pestrá a vyvážená. Měla by obsahovat: základní živiny cukry (60%), tuky (25%) a bílkoviny (15%) vodu, minerální látky, vitaminy. Metabolismus: souhrn chemických

Více

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje

Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje 1 Bílkoviny/proteiny: co jsou zač a co se s nimi v těle děje www.jakorybicka.cz Blog o zdraví těla, mysli i ducha 2 Cihly a tvárnice: Aneb co to vlastně bílkoviny jsou Bílkoviny, známé také jako proteiny,

Více

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny

Bílkoviny. Charakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny Bílkoviny harakteristika a význam Aminokyseliny Peptidy Struktura bílkovin Významné bílkoviny 1) harakteristika a význam Makromolekulární látky složené z velkého počtu aminokyselinových zbytků V tkáních

Více

BÍLKOVINY A SACHARIDY

BÍLKOVINY A SACHARIDY BÍLKOVINY A SACHARIDY Pro přednášku v Trenérské škole Svazu kulturistiky a fitness České republiky a Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy více na www.skfcr.cz/treneri Mgr. Petr Jebas Bílkoviny

Více

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka

Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Sylabus pro předmět Úvod do nutrice člověka Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Základní pojmy spojené s lidskou výživou a vlivy ovlivňující výživu člověka. Historie výživy člověka. Vysvětlení

Více

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy

Katedra chemie FP TUL www.kch.tul.cz. Typy výživy Typy výživy 1. Dle energetických nároků (bazální metabolismus, typ práce, teplota okolí) 2. Dle potřeby živin (věk, zaměstnání, pohlaví) 3. Dle stravovacích zvyklostí, tradic, tělesného typu 4. Dle zdravotního

Více

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních

*Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních www.bileplus.cz Mléko a mléčné výrobky obsahují řadu bioaktivních látek (vápník, mastné kyseliny, syrovátka, větvené aminokyseliny) ovlivňující metabolismus tuků spalování tuků Mléčné výrobky a mléčné

Více

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku)

- nejdůležitější zdroj E biologická oxidace (= štěpení cukrů, mastných kyselin a aminokyselin za spotřebování kyslíku) / přeměna látek spočívá v těchto dějích: 1. z jednoduchých látek - látky tělu vlastní vznik stavebních součástí buněk a tkání 2. vytváření látek biologického významu hormony, enzymy, krevní barvivo. 3.

Více

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto

Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto Gymnázium Vysoké Mýto nám. Vaňorného 163, 566 01 Vysoké Mýto SUBSTITUČNÍ DERIVÁTY KARBOXYLOVÝCH O KYSELIN R C O X karboxylových kyselin - substituce na vedlejším uhlovodíkovém řetězci aminokyseliny - hydroxykyseliny

Více

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie

Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie Inovace profesní přípravy budoucích učitelů chemie I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í CZ.1.07/2.2.00/15.0324 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem

Více

Sešit pro laboratorní práci z chemie

Sešit pro laboratorní práci z chemie Sešit pro laboratorní práci z chemie téma: Reakce aminokyselin a bílkovin autor: MVDr. Alexandra Gajová vytvořeno při realizaci projektu: Inovace školního vzdělávacího programu biologie a chemie registrační

Více

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny

ÚVOD DO BIOCHEMIE. Dělení : 1)Popisná = složení org., struktura a vlastnosti látek 2)Dynamická = energetické změny BIOCHEMIE 1 ÚVOD DO BIOCHEMIE BCH zabývá se chemickými procesy v organismu a chemickým složením živých organismů Biologie: bios = život + logos = nauka Biochemie: bios = život + chemie Dělení : Chemie

Více

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný

Integrovaná střední škola, Hlaváčkovo nám. 673, Slaný Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DVOLE_SUROVINY1_09 Název materiálu: Trávení a trávicí soustava Tematická oblast: Suroviny, 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva. Očekávaný výstup:

Více

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz

Datum: 19.2.2013 Třída: 8.B www.zdrava-vyziva.net www.wikipedia.cz Složka sady Autor Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Předmět Tematický okruh Téma VY_52_INOVACE_Pr.8.14 Michaela Gleichová Člověk a příroda Přírodopis Přírodopis Biologie člověka Zdravá výživa Ročník 8.

Více

Didaktické testy z biochemie 2

Didaktické testy z biochemie 2 Didaktické testy z biochemie 2 Metabolismus Milada Roštejnská Helena Klímová br. 1. Schéma metabolismu Zažívací trubice Sacharidy Bílkoviny Lipidy Ukládány jako glykogen v játrech Ukládány Ukládány jako

Více

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín

aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Bakterie v mléce a biogenní aminy RNDr. Marcela Vyletělová, Ph.D. Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Rapotín Projekt MSMT 2B08069 Výzkum vztahů mezi vlastnostmi kontaminující mikroflóry a tvorbou biogenních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_413 Jméno autora: Mgr. Alena Krejčíková Třída/ročník:

Více

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ

Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ Iva Hrnčiříková Fakulta sportovních studií MU VÝŽIVA V ZIMNÍCH SPORTECH - LYŽOVÁNÍ VÝŽIVA Její role nezastupitelná Součástí tréninku Správná aplikace může snížit rizika přinášená specifickým tréninkovým

Více

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin

Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Princip ionexové chromatografie a analýza aminokyselin Teoretická část: vysvětlení principu ionexové (iontové) chromatografie, příprava vzorku pro analýzu aminokyselin (kyselá a alkalická hydrolýza), derivatizace

Více

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT

Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Léčebná výživa u onemocnění jater Výuka na VŠCHT Lubomír Kužela Hlavní formy postižení jater. Akutní hepatitida virová, alkoholická, toxická Posthepatitické potíže, hyperbilirubinemie Chronická hepatitida

Více

Bílkoviny, tuky prezentace

Bílkoviny, tuky prezentace Bílkoviny, tuky prezentace VY_52_Inovace_243 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 8, 9 Projekt EU peníze školám Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Bílkoviny

Více

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN prostřednictvím ICT Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0940

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám egistrační číslo projektu: Z.1.07/1.4.00/21.3665 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INVAE_164 Jméno autora: Ing. Kateřina Lisníková Třída/ročník:

Více

Jídlo a doplňky výživy

Jídlo a doplňky výživy Jídlo a doplňky výživy Co běžně jím a jaké doplňky výživy při závodech používám Jak si chráním některé exponované částí těla Zpracoval : Jiří Jíra Hledík Fotografie : Jakub Cejpek Patřím mezi ty ultramaratonce,

Více

makroelementy, mikroelementy

makroelementy, mikroelementy ESENCIÁLNÍ ANORGANICKÉ (MINERÁLNÍ) LÁTKY makroelementy, mikroelementy MAKROELEMENTY Ca - 70kg/ 1200g Ca 98% kosti - 800 mg/denně, gravidní a kojící ženy o 20% více Obsah Ca v mg/100 g mléko 125 mg jogurt

Více

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků

Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Nutriční aspekty konzumace mléčných výrobků Prof. MVDr. Lenka VORLOVÁ, Ph.D. a kolektiv FVHE VFU Brno Zlín, 2012 Mléčné výrobky mají excelentní postavení mezi výrobky živočišného původu - vyšší biologická

Více

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143

PEPTIDY, BÍLKOVINY. Reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 PEPTIDY, BÍLKOVINY Definice: Bílkoviny (proteiny) jsou makromolekulární látky, které vznikají spojením sto a více molekul různých aminokyselin peptidickou vazbou. Obsahují atomy uhlíku (50 až 55%), vodíku

Více

ČESKÁ NATUROPATICKÁ SPOLEČNOST

ČESKÁ NATUROPATICKÁ SPOLEČNOST KURZ KLINICKÉ NUTRIČNÍ MEDICÍNY Klinická nutriční medicína je celosvětově uznávána jako jeden z nejefektivnějších typů léčebné terapie. Zkoumá vztah mezi potravinami, nutrienty a zdravím. Svou účinností

Více

Didaktické testy z biochemie 1

Didaktické testy z biochemie 1 Didaktické testy z biochemie 1 Trávení Milada Roštejnská elena Klímová Trávení br. 1. Trávicí soustava Rubrika A Z pěti možných odpovědí (alternativ) vyberte tu nejsprávnější. A B D E 1 Mezi monosacharidy

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Výživa a zdraví, výživové poradenství MUDr. Jolana Rambousková, CSc. Základní pojmy ve výživě Hlavní živiny: trojpoměr hlavních živin /% z celkové energie na den/ B : T : S 10-15% : 30% : 55-60% Bílkoviny

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Období: jarní 2015 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška Předmět:

Více

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová

Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová Jak sestavit jídelníček I. část (bílkoviny, tuky, sacharidy) PaedDr. & Mgr. Hana Čechová 1. Bílkoviny - Co jsou bílkoviny - Funkce bílkovin - Zdroje bílkovin - Denní potřeba bílkovin 2. Tuky -Co jsou tuky

Více

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost

Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Sylabus pro předmět Biochemie pro jakost Kód předmětu: BCHJ Název v jazyce výuky: Biochemie pro Jakost Název česky: Biochemie pro Jakost Název anglicky: Biochemistry Počet přidělených ECTS kreditů: 6 Forma

Více

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8.

Biochemie. ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: Platnost: od 1. 9. 2009 do 31. 8. Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Biochemie Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za

Více

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb.

VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. VYHLÁŠKA č. 450/2004 Sb. ze dne 21. července 2004, o označování výživové hodnoty potravin, ve znění vyhlášky č. 330/2009 Sb. Změna: 330/2009 Sb. Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle 19 odst. 1 písm.

Více

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE. Pavel Suchánek NEJČASTĚJŠÍ CHYBY VE VE VÝŽIVĚ DĚTÍ A SPORTUJÍCÍ MLÁDEŽE Pavel Suchánek Jaké jsou výkonnostní požadavky na sportovce? Rychlost, ryclost na větš Akcelerace, výbušnost Síla, vytrvalost Dlouhodobá vysoká

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 1) U Studny, Karviná

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2013 Profilová část maturitní zkoušky 1. Povinná volitelná zkouška

Více

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat?

TEST (Aminokyseliny) 9. Kolik je esenciálních aminokyselin a kdo je neumí syntetizovat? TEST (Aminokyseliny) A 1. Definuj deriváty uhlovodíků 2. Napiš obecný vzorec karboxylové kyseliny 3. Napiš vzorec ß - aminakyseliny 5. Doplň: větu: Oligopeptid je... 6. Doplňte větu: Silon vznikl... 7.

Více

METABOLISMUS SACHARIDŮ

METABOLISMUS SACHARIDŮ METABOLISMUS SAHARIDŮ A. Odbourávání sacharidů - nejdůležitější zdroj energie pro heterotrofy - oxidací sacharidů až na. získávají aerobní organismy energii ve formě. - úplná oxidace glukosy: složitý proces

Více

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin

koncentrát přírodních oligopeptidů a aminokyselin Tomagel HG je vodný roztok hydrolyzovaného kolagenu, hnědožluté až hnědé barvy, alkalické reakce. Je dobře mísitelný s vodou. Účinnou složkou jsou vodorozpustné nízkomolekulární peptidy a aminokyseliny.

Více

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození.

Sport a PKU dieta. Dodržováním diety chrání žena své dítě avjeho zájmu by neměla jídelníček porušit až do jeho narození. Strana 30 Po celou dobu těhotenství je žena s PKU v kontaktu s metabolickým centrem a svůj jídelníček upravuje podle pokynů dietní sestry. Cílem léčby dietou je udržovat hladinu PHE pod 6 mg/dl (360 mol/l).

Více

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové

Složky výživy - sacharidy. Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Složky výživy - sacharidy Mgr.Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec králové Sacharidy 1 Nejdůležitější a rychlý zdroj energie 50-60% Dostatečný přísun šetří rezervy tělesných tuků a bílkovin Složeny z C, H2,

Více

TEXT A VEGETARIÁNSTVÍ

TEXT A VEGETARIÁNSTVÍ TEXT A VEGETARIÁNSTVÍ Vegetariánský způsob stravování patří k nejstarším a nejrozšířenějším z alternativních způsobů stravování. Jedná se o bezmasou stravu. Myšlenka bezmasé stravy sahá hluboko do historie,

Více

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice

VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Odpovídá potřebám co do kvality i kvantity Primární prevence Z vědeckých poznatků a zvyklostí jednotlivých zemí Proto jsou

Více

MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up

MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up MLÉKO A MLEZIVO HLAVNÍ ROZDÍLY A NUTRIČNÍ VÝZNAM MLÉKA VE VÝŽIVĚ MVDr. Vladimír Kopřiva, Ph.D. DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4up Základními složkami mléka jsou voda, bílkoviny, tuky,

Více

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim

Hygiena a školní zdravotnictví. Výživa a pitný režim Hygiena a školní zdravotnictví Výživa a pitný režim Diskuse Proč je zdravá výživa důležitá? Jak byste definovali zdravou výživu? Zdravá výživa a populace České republiky. Jakým způsobem vést dítě ke zdravé

Více

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc.

OSLAVA MLÉKA 2009. Ing. Jiří Kopáček, CSc. OSLAVA MLÉKA 2009 Ing. Jiří Kopáček, CSc. Od roku 1957 slaví světová mlékařská veřejnost každé čtvrté úterý v měsíci květnu SVĚTOVÝ DEN MLÉKA Podnět t k tomuto svátku dala konference významných světových

Více

Bílkoviny ve výživě sportovce

Bílkoviny ve výživě sportovce MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sportovních studií Katedra Sportovní medicíny a zdravotní tělesné výchovy Bílkoviny ve výživě sportovce Bakalářská práce Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Lucie Mandelová Vypracovala:

Více

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011

GDA navigace ve světě živin a kalorií, http://www.gda.cz/data/sharedfiles/brozura_gda.pdf, cit., 26.4. 2011 Předmět Přírodověda Třída 5. Autor Dagmar Šnajdarová Anotace Práce s textem týkající se živin a kalorií v potravinách. Soubor obsahuje 5 stran pro žáky a 4 strany pro učitele s řešením. Očekávaný výstup

Více

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ

MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ MVDr. Horník František VÝŽIVA KONÍ TRÁVICÍ FUNKCE U KONÍ nepřežvýkaví býložravci: trávení v kaud. části GIT tlusté střevo: 80-90l, mikroflóra, enzymy, fermentace kontinuální příjem a trávení množství krmiva

Více

Aminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec

Aminokyseliny. Aminokyseliny. Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy COOH H 2 N. Aminokyseliny. Aminokyseliny. Postranní řetězec optická aktivita Peptidy & proteiny Enzymy Lipidy α-uhlík je asymetrický pouze L-aminokyseliny 2 α R rozdělení dle polarity podle počtu karboxylových skupin podle počtu bazických skupin podle polarity

Více

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon

Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Vliv zdravé stravy na sportovní výkon Martin Poklop SCM soustředění - 27.10.2014 Kladky u Konice Motivace Program přednášky Sportovní výkon z pohledu výživy Co si tedy dát? Zajímavá témata z pohledu zdravé

Více

NOVÝ STANDARD VE HNOJENÍ MAKROPRVKŮ, MIKROPRVKŮ A AMINOKYSELINAMI PROLIN GLYCIN K YS E LIN A G L U TA M OVÁ PROLIN G LYCI N GLYCIN KYSELINA GLUTAMOVÁ

NOVÝ STANDARD VE HNOJENÍ MAKROPRVKŮ, MIKROPRVKŮ A AMINOKYSELINAMI PROLIN GLYCIN K YS E LIN A G L U TA M OVÁ PROLIN G LYCI N GLYCIN KYSELINA GLUTAMOVÁ K YS E L I N A G L U TA M OVÁ G LYCIN PROLIN G LYCI N KYSELINA GLUTAMOVÁ PROLIN P RO L I N K YSELINA GLUTAMOVÁ GLYCIN P RO L I N GLYCIN K YS E L I N A G L U TA M OVÁ K YS E L I N A G L U TA M OVÁ K YS

Více

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka

Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu. Danuše Hrbková nutriční terapeutka Stravování sestry v třísměnném a nepřetržitém provozu Danuše Hrbková nutriční terapeutka Směnný provoz narušení cirkadiánního rytmu dopad na zdraví člověka vyšší riziko koronárního postižení nárůst hladiny

Více

Trávení a metabolismus

Trávení a metabolismus Trávení a metabolismus Milada Roštejnská elena Klímová br. 1. Proces vylučování [1] 1 bsah (1. část) Zařazení člověka podle metabolismu Potrava sud potravy v lidském těle Trávení (obecně) Trávení sacharidů

Více

Název: Zdravý životní styl 2

Název: Zdravý životní styl 2 Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího

Více

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Racionální výživa. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Racionální výživa Výživa odpovídající potřebám organismu co do kvality i kvantity Primární prevence řady chorob Vychází z vědeckých poznatků

Více

Fyzická zdatnost a vegetariánská strava

Fyzická zdatnost a vegetariánská strava Natura Plus 28. února 2005 Fyzická zdatnost a vegetariánská strava zpracoval: Jiří Svršek 1 podle článku Davida C. Neiemana Physical fittnes and vegetarian diets is there a relation? Abstract Dostupné

Více

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996

Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0996 Šablona: III/2 č. materiálu: VY_32_INOVACE_CHE_412 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Alena

Více

Bílkoviny a nukleové kyseliny

Bílkoviny a nukleové kyseliny Na www.studijni-svet.cz zaslal(a): Nemám - Samanta - BÍLKOVINY: Bílkoviny a nukleové kyseliny - Bílkoviny, odborně proteiny, patří mezi biopolymery. Jedná se o vysokomolekulární přírodní látky složené

Více

EU peníze středním školám

EU peníze středním školám EU peníze středním školám Název projektu Registrační číslo projektu Název aktivity Název vzdělávacího materiálu Číslo vzdělávacího materiálu Jméno autora Název školy Moderní škola CZ.1.07/1.5.00/34.0526

Více

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo.

VY_52_INOVACE_02_37.notebook May 21, 2014. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo. Mateřská škola, Základní škola a Praktická škola Horní Česká 15, Znojmo EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.1044 Název projektu: Šablona číslo/název: Inovace školství V/2 Inovace

Více

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví

Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč vyrábět nutričně vyvážené potraviny Vliv jednotlivých nutrientů na zdraví Proč je strava tolik důležitá? Dostatečný příjem kvalitní stravy je jednou ze základních podmínek života Výživa ovlivňuje

Více

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. československa socialistická ( 19 ) (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83

POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ. československa socialistická ( 19 ) (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83 československa socialistická r e p u b l i k a ( 19 ) POPIS VYNÁLEZU K AUTORSKÉMU OSVĚDČENÍ (61) (23) Výstavní priorita (22) Přihlášeno 05 09 83 (21) PV 6457-83 (ii) CBi) (51) Int. Cl.' С 12 P 13/00 ÚŘAD

Více

Výživa sportovců v období vrcholové přípravy. Bc. Jindřich Zdráhal

Výživa sportovců v období vrcholové přípravy. Bc. Jindřich Zdráhal Výživa sportovců v období vrcholové přípravy Bc. Jindřich Zdráhal Diplomová práce 2010 ABSTRAKT Práce je zaměřena na výživu sportovců v období intenzivního tréninku. Posuzuje vhodnost použití potravinového

Více

Využití membránových procesů při zpracování syrovátky

Využití membránových procesů při zpracování syrovátky Seminář Membránové procesy v mlékárenství Pardubice 7. 5. 2013 Využití membránových procesů při zpracování syrovátky Jiří Štětina Ústav mléka, tuků a kosmetiky Osnova Charakterizace syrovátky přehled membránových

Více

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A

Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A Přiřazovací úkoly lze provést pomocí barevného odlišení! Kde jsou uvedeny možnosti správnou zatrhni. A 1. Zařaď do správného sloupečku živiny. Shodné termíny napiš vedle sebe na řádek. cukry, stopové prvky,

Více

Sylabus pro předmět Humánní dietetika

Sylabus pro předmět Humánní dietetika Sylabus pro předmět Humánní dietetika Témata a obsah přednášek a cvičení 1. týden Anatomie a fyziologie trávicího ústrojí člověka se podrobně věnuje anatomii a fyziologii trávicího ústrojí člověka. Studenti

Více

Ústav chemie a analýzy potravin. Doc. Dr. Ing. Marek Doležal

Ústav chemie a analýzy potravin. Doc. Dr. Ing. Marek Doležal Ústav chemie a analýzy potravin Doc. Dr. Ing. Marek Doležal Literatura Velíšek J., Hajšlová J.: Chemie potravin I, Ossis, Tábor, 2009 Velíšek J., Hajšlová J.: Chemie potravin II, Ossis, Tábor, 2009 Ing.

Více

Přeměny proteinů a aminokyselin

Přeměny proteinů a aminokyselin Přeměny proteinů a aminokyselin Metabolický obrat proteinů Tkáňové proteiny tamin Močovina Mastné kyseliny Ketonové látky 300 600 g/d NH 3 Acetyl-CoA Příjem potravou Hotovost aminokyselin 2-Oxokyseliny

Více

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta BÍLKOVINY

Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta BÍLKOVINY Masarykova univerzita v Brně Lékařská fakulta BÍLKOVINY Bakalářská práce v oboru Nutriční terapeut Vedoucí bakalářské práce: doc. MUDr. Jan Šimůnek, CSc. Autor: Vojtěch Strbáček Brno 2010 Jméno a příjmení

Více

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování

SSOS_ZD_3.11 Trávící soustava - opakování Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_ZD_3.11

Více

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů Gerifit Doplněk stravy Energie plná zdraví na celý den! Kvalitní produkt z Dánska spojující: extrakt ženšenu extrakt zeleného čaje multivitamin obsahující vyvážené množství 12 druhů vitamínů a 9 minerálů

Více

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH

DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH MOŽNOSTI ÚPRAVY DIETNÍHO REŽIMU HEMODIALYZOVANÝCH PACIENTŮ PŘI HOSPITALIZACI Mengerová O. 1, Duchková M. 1, Hanzlíková P. 1, Teplan V. 2 ÚOP 1, KN TC 2 ; IKEM Praha DIETNÍ REŽIM HEMODIALYZOVANÝCH Musí

Více

6. chyba vytrvalců: nedostatečný příjem bílkovin

6. chyba vytrvalců: nedostatečný příjem bílkovin 6. chyba vytrvalců: nedostatečný příjem bílkovin Existují lidé, kteří se bílkovinám vyhýbají nebo jich přijímají znepokojivě málo. A z toho pak pramení mnohé zdravotní komplikace nebo únava. K těmto lidem

Více

Základní charakteristika výrobků a ceník (platný od 1.12.2013)

Základní charakteristika výrobků a ceník (platný od 1.12.2013) 1-2 HODINY PŘED VÝKONEM ENERVIT PRE SPORT (8x 45 g) pomeranč 359 Jedinečný na trhu: dlouhodobé uvolňování energie díky sacharidům s nízkým glykemickým indexem svým složením představuje optimální jídlo

Více

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta

Tabulace učebního plánu. Obecná chemie. Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : Ročník: 1.ročník a kvinta Tabulace učebního plánu Vzdělávací obsah pro vyučovací předmět : CHEMIE Ročník: 1.ročník a kvinta Obecná Bezpečnost práce Názvosloví anorganických sloučenin Zná pravidla bezpečnosti práce a dodržuje je.

Více

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie

DIETA ZLÍNSKÝ KRAJ. Odvětví / Vzdělávací oblast -- dle RVP.cz -- Obchodní akademie / Informační technologie DIETA Název školy Obchodní akademie, Vyšší odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Uherské Hradiště Název DUMu VY_32_INOVACE_TEV2118 (Dieta) Autor Mgr. Radek Zimčík Datum 4. 4.

Více

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE!

NERO. ZPOŤ SE! MÁKNI! DOBIJ SE! Pot je dobrý. Pot je společníkem dříčů, pro které není první krůpěj důvodem přestat, ale důkazem, že jsme ze sebe něco vydali a blahodárným povzbuzením. Povzbuzením, jenž se stalo tělesnou rozkoší, která

Více

Diabetes mellitus a stravování

Diabetes mellitus a stravování Diabetes mellitus a stravování Složení stravy Výživová hodnota (nutriční jakost) Energetická hodnota (výtěžnost) 1. Vitaminy 2. Minerální látky 3. Voda 1. Sacharidy 2. Bílkoviny 3. Tuky Rozdíly v diabetické

Více

Přírodní látky pracovní list

Přírodní látky pracovní list Přírodní látky pracovní list VY_52_INOVACE_199 Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Ročník: 9 Přírodní látky pracovní list 1)Doplňte křížovku Tajenkou je název skupiny přírodních

Více

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512

Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu. EU peníze školám. Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. ZDRAVOVĚDA Výživa

Více

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník

Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Biochemie Ch52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Chemie. Mezipředmětové přesahy a

Více

Druhy a složení potravin

Druhy a složení potravin Druhy a složení potravin Přednáška 2 Doc. MVDr. Bohuslava Tremlová, Ph.D. Obsah přednášky Složení potravin, energetická a biologická hodnota potravin Význam jednotlivých složek potravin pro výživu Složení

Více

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II

Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Díl VI.: Zotavení a regenerace po výkonu II Co obsahuje tento díl: V tomto díle rozvíjíme problematiku zotavení a regenerace po výkonu z předchozího dílu o syntézu bílkovin po tréninku a o pohled na suplementaci

Více

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky

Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318. Profilová část maturitní zkoušky Střední škola gastronomie, hotelnictví a lesnictví Bzenec, náměstí Svobody 318 Obor: 29 42 M / 01 Analýza potravin Třída: AN4A Období: jaro 2014 Profilová část maturitní zkoušky 1. povinná volitelná zkouška

Více

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace:

Bílkoviny příručka pro učitele. Obecné informace: Obecné informace: Bílkoviny příručka pro učitele Téma Bílkoviny přesáhne rámec jedné vyučovací hodiny. Vyučující rozdělí téma na 2 vyučovací hodiny, zadá klasifikaci bílkovin jako samostatnou práci popř.

Více

Fyziologické aspekty cyklistiky

Fyziologické aspekty cyklistiky Fyziologické aspekty cyklistiky Správná intenzita tréninku, Spotřeba energie při MTB, Kontrola hmotnosti prostřednictvím MTB, Výživa a pitný režim v MTB, Psychika a MTB, Správná intenzita zátěže atrofie

Více

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY

6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY 6 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH ELEMENTŮ TVÉ STRAVY VODA // ODKYSELENÍ TĚLA (UDRŽENÍ SPRÁVNÝCH HODNOT PH V TĚLE) // BÍLKOVINY SACHARIDY TUKY VLÁKNINA MIKRO-ŽIVINY (VITAMÍNY, MINERÁLY, ENZYMY ) VODA NAPROSTO ZÁSADNÍ

Více

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny.

Aminokyseliny příručka pro učitele. Obecné informace: Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Obecné informace: Aminokyseliny příručka pro učitele Téma otevírá kapitolu Bílkoviny, která svým rozsahem překračuje rámec jedné vyučovací hodiny. Navazující učivo Před probráním tématu Aminokyseliny probereme

Více

Vraťte svému tělu přirozenost!! Vraťte svým tělům přirozenou sílu, vytrvalost a obranyschopnost!!

Vraťte svému tělu přirozenost!! Vraťte svým tělům přirozenou sílu, vytrvalost a obranyschopnost!! Vraťte svému tělu přirozenost!! Vraťte svým tělům přirozenou sílu, vytrvalost a obranyschopnost!! PŘIROZENOST A KOMPLEXNOST Přirozenost a čistota Chlorofyl Enzymy Zásadotvornost Antioxidační aktivita Ječmen

Více

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby.

Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. Organická chemie 3.ročník studijního oboru - kosmetické služby. T-7 Funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin Zpracováno v rámci projektu Zlepšení podmínek ke vzdělávání Registrační číslo projektu:

Více

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne:

Označení materiálu: Název materiálu: Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Metodika: Obor: Ročník: Autor: Zpracováno dne: ; Označení materiálu: VY_32_INOVACE_VEJPA_POTRAVINY1_03 Název materiálu: Vitamíny. Tematická oblast: Potraviny a výživa 1. ročník Anotace: Prezentace slouží k výkladu nového učiva na téma Vitamíny. Očekávaný

Více

Hill s Nature s Best produkty pro psy

Hill s Nature s Best produkty pro psy Hill s Nature s Best produkty pro psy Doporučené produkty Pro zdravé psy: ŠTĚŇATA ( DO 1 ROKU VĚKU ) Doporučené produkty Štěňata malých a středních plemen o i do 25 kg v dospělosti Štěňata velkých a obřích

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více