T T. Think Together Tomáš Rašovec THINK TOGETHER

Transkript

1 Česká zemědělská univerzita v Praze Provozně ekonomická fakulta Doktorská vědecká konference 7. února 2011 T T THINK TOGETHER Think Together 2011 Analýza vývoje mezd v podnikatelské sféře v jednotlivých krajích ČR a pro jednotlivé ekonomické činnosti CZ-NACE Analysis of the development of wages in business sector in particular counties in CZ and in economical sectors CZ-NACE Tomáš Rašovec 351

2 Abstrakt Tento příspěvek se zaměřuje na popsání vývoje mezd v podnikatelské sféře, reprezentovaný mediánem hodinové mzdy, pro územně správní celky na úrovni NUTS 3 a pro jednotlivé ekonomické činnosti CZ-NACE. Předmětem analýzy je sledování vývoje hodinové mzdy v jednotlivých krajích v období Výsledky analýz mezi jednotlivými územními celky jsou vzájemně porovnávány a dochází také ke komparaci s vývojem průměrné hodinové mzdy v podnikatelské sféře v celé ČR. Vedle toho je sledován také vývoj mezd pro jednotlivé sekce ekonomických činností CZ- NACE v letech Hlavním cílem tohoto článku je podat přehled o vývoji mezd v jednotlivých krajích a v jednotlivých ekonomických činnostech, stejně tak jako identifikovat důvody a příčiny případných rozdílů a určit dynamiku vývoje hodinových mezd pro kraje a jednotlivé ekonomické činnosti. Klíčová slova Mzdy, podnikatelská sféra, kraje ČR, ekonomické činnosti CZ- NACE, vývoj mezd Abstract This paper aims to describe the development of average wages per hour, represented by median wage, in the business sector for administrative units at the level NUTS 3. The results of analysis between particular counties are compared with each others as well as with the average wage in the business sector in the Czech Republic. In addition, also the development of wages in different economic sections CZ NACE in is analyzed. The main purpose of this paper is an overview of the development of wages in different regions, as well as to identify the reasons and causes of particular differences and also to determine the dynamics of wages for individual economic activities. Key Words Wages, business sector, counties in CZ, economic activities CZ- NACE, development Úvod Každé čtvrtletí zveřejňované výsledky statistických šetření prezentují veřejnosti zprávy o tom, že průměrná měsíční mzda dosáhla dané hodnoty a oproti předešlému čtvrtletí vzrostla či poklesla o několik procent. Analýza nedostatku ukazatele aritmetického průměru není předmětem tohoto příspěvku, nicméně i ukazatel samotný, agregovaný za celou ČR má omezenou vypovídající schopnost. Vývoj mezd je odlišný v jednotlivých krajích České republiky, stejně tak jako jednotlivé ekonomické činnosti přispívají různou měrou k růstu či naopak poklesu hladiny finanční odměny za práci. Tento přípěvek analyzuje vývoj hodinových mezd desagregovaně právě pro jednotlivé územně správní celky ČR na úrovni NUTS 3 a také pro jednotlivé sektory ekonomických činností podle dělení CZ-NACE. Cíl Cílem tohoto příspěvku je poznání odlišností ve vývoji mediánu mezd v podnikatelské sféře v jednotlivých krajích ČR a v jednotlivých ekonomických činnostech. Důraz je kladen na objasnění případných rozdílů a klarifikaci jejich původu. Dílčím cílem je vývoj důkladně analyzovat a provést komparaci v případech, ve kterých tak učinit lze. ISBN:

3 Metodika Jako podklady pro zkoumání této problematiky sloužily zdroje uvedené v seznamu literatury. Analýza vývoje průměrných mezd byla zpracována na základě údajů Informačního systému o průměrném výdělku, jehož provozovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Statistická analýza byla provedena prostřednictvím analýzy časových řad. Analýza časových řad Pojem časová řada lze definovat jako posloupnost v čase uspořádaných údajů, kde každý údaj se vztahuje buď k určitému časovému okamžiku, nebo k určitému časovému bodu. Časové řady slouží k analýze dynamiky hromadných jevů. Vývoj časové řady lze sledovat pomocí celé řady elementárních statistických charakteristik. V této práci jsou použity ukazatele: Koeficient růstu: kt = yt / yt-1 (1) Bazický index I = qo / qi (2) Modely časových řad Při modelování časových řad podle klasického modelu vycházíme z předpokladu, že časová řada může obsahovat následující složky: Trend (Tt) charakterizuje hlavní dlouhodobou vývojovou tendenci hodnot ukazatelů časové řady. Trend může vykazovat jednak rostoucí anebo klesající charakter. V případě, že hodnoty ukazatele nevykazují kolísavý charakter a oscilují okolo určité stabilní úrovně, hovoříme o časové řadě bez trendu nebo též s konstantním trendem (Hindls 2002). Periodická složka (St) vzniká v důsledku působení faktorů, které se periodicky opakují. Hodnoty ukazatele časové řady se pravidelně vychylují od trendu. Podle délky periody rozlišujeme cyklické kolísaní, sezónní kolísaní a krátkodobé kolísání. Náhodná složka ( εt) popisuje malé, nepravidelné a ojedinělé výkyvy hodnot ukazatele časové řady, které nelze předem předpovídat. Jedná se tedy o část časové řady, která zůstane, odebereme-li trendovou a periodickou složku. Tuto složku nelze popsat funkcí času. Analýza a diskuze Před samotnou analýzou vývoje mezd v jednotlivých krajích a podle jednotlivých ekonomických činností bude zkoumán vývoj mezd v celé podnikatelské sféře v ČR. Tato analýza povede k ucelenému pohledu na vývojové tendence finančního ohodnocení reprezentované mediánem hodinové mzdy. Posléze bude identifikováno, jakým způsobem se na konkrétním vývoji mezd v ČR podílí jednotlivé kraje a jednotlivé ekonomické činnosti. Graf č. 1 zachycuje vývoj mediánu mzdy v podnikatelské sféře v období Think Together 2011 Dostupné z:

4 Graf č. 1 Vývoj mediánu mezd v podnikatelské sféře Medián mezd (Kč/hod) 1 Q Q Q Q Q Q 2010 Zdroj: Časová řada hodnot ukazatele mediánu hodinové mzdy vykazuje ve sledovaném období v celé ČR rostoucí trend. V 1. čtvrtletí 2005 je medián hodinové mzdy v podnikatelské sféře 93, 89 Kč. V následujících čtvrtletích dochází k jeho růstu, koeficient růstu se pohybuje ve většině případů nad úrovní hodnoty 1, a na konci sledovaného období dosahuje medián mzdy 121, 17 Kč. Zajímavým zjištěním je rezistentnost hodinových mezd celého podnikatelského sektoru vůči změnám ve vývoji ekonomiky. Celosvětová hospodářská krize výrazným způsobem zbrzdila vývoj národního hospodářství a negativní vliv měla také na počet nezaměstnaných osob. Nicméně medián hodinové mzdy v období recese v podnikatelské sféře neklesal, ale spíše stagnoval. Porovnáme-li vývoj mezd v jednotlivých čtvrtletích se základní bází, jež bylo zvoleno 1. čtvrtletí 2005, je patrný výrazný nárůst korespondující s vývojem koeficientu růstu. Hodnoty v závěru sledovaného období dosahují úrovně 130 % základního období. Ačkoli se hodnota mediánu v pěti-letém horizontu zvýšila o 30 %, cesta k tomuto navýšení byla charakterizována výraznými sezónními cykly, kdy mzda v určitých čtvrtletích výrazně rostla, a v následujících čtvrtletích nepatrně klesala. Průběh tohoto vývoje zachycuje graf č. 2. 5,00% 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% Graf č. 2 Sezónní vývoj mediánu v podnikatelské sféře Mezičtvrtletní změna -2,00% 2 Q Q Q Q Q Q 2010 Zdroj: ISBN:

5 Sezónní cyklus je pravidelný, kdy vždy v závěru roku, tedy ve 4. čtvrtletí, medián mezičtvrtletně výrazně roste. Důvodem takového vývoje je vyplácení prémií a odměn, ke kterým dochází pravidelně v závěru kalendářního roku. Průměrně ve všech krajích ČR rostou mzdy v tomto čtvrtletí o 3, 62 %. Následující čtvrtletí pak vždy vykazuje výrazný propad, neboť medián mzdy je bez započtení bonusů výrazně menší. Pokles mzdy je také ovlivněn omezením výroby a služeb v odvětvích, která jsou svou produkcí vázána na období roku. Obsahuje-li mzda složku kalkulovanou na základě výstupů, při omezené výrobě či poskytování služeb v zimních měsících, je tato složka redukována (Samuelson 1995). V 1. čtvrtletích byl zaznamenán průměrný pokles mediánu mezd ve výši - 1, 07 %. Vývoj mezd v celé ČR, charakteristický sezónním kolísáním, je typický také ve všech krajích bez výjimky. Vždy v závěru roku dochází k výraznému nárůstu mediánu hodinové mzdy. Na počátku sledovaného období, ve 4. čtvrtletí 2005, vykazoval nejvyšší mezičtvrtletní změnu Jihomoravský a Olomoucký kraj, kdy mzda rostla téměř o 6 % v porovnání s předcházejícím čtvrtletím. I v následujících letech jsou tyto dva kraje v porovnání s ostatními kraji význačné nárůstem mezd právě v posledním čtvrtletí roku. K těmto dvěma krajům se od roku 2006 přidává také kraj Vysočina a kraj Zlínský, kde v témže roce roste mzda v závěru roku o bezmála 8 resp. 7 %. Na druhé straně tyto kraje zaznamenávaly v 1. čtvrtletích roku také nejvýraznější mezičtvrtletní poklesy mzdy, kdy v některých letech atakoval tento pokles hranici 5 %. Je patrné, že prémiová složka mzdy je krajích ležících na Moravě výraznější než jinde, a její výše tak zásadním způsobem ovlivňuje hodnotu mediánu hodinové mzdy. Zvláštní postavení mezi kraji zaujímá hlavní město Praha. Vývoj mzdy ve sledovaném období nevykazoval výraznější kolísaní a byl charakteristický kontinuálním nárůstem, přičemž k nárůstu doházelo také v 1. čtvrtletích roku. V ČR v podnikatelské sféře vzrostla hrubá hodinová mzda v období 2005 až 2010 o 27, 69 % (změna 3. čtvrtletí 2010 k 3. čtvrtletí 2005). V jednotlivých krajích byla dynamiky vývoje nicméně rozdílná. Nejvyšší nárůst byl zaznamenám v kraji Jihomoravském, kde za 60 měsíců vzrostla mzda o 34, 35 %, následoval kraj Ústecký s nárůstem 31, 05 % a kraj Praha s nárůstem 30, 58 %. Naopak k nejmenšímu nárůstu mediánu mzdy došlo v Jihočeském kraji a to pouze o 21, 2 %. Rozdíl ve vývoji mezd mezi jednotlivými kraji dosahuje téměř 15 p.b. Zajímavé výsledky přináší také srovnání absolutních hodnot mediánu hodinové mzdy mezi kraji. Na grafu č. 3 jsou zachyceny sazby hodinových mezd ve 3. čtvrtletí 2010 v jednotlivých krajích ČR. Graf č. 3 Zdroj: Think Together 2011 Dostupné z:

6 Na první pohled je zřejmé, že mzda v hlavním městě výrazně převyšuje medián hodinové mzdy v ostatních krajích. Její výše dosahuje 154, 82 Kč za hodinu, což představuje 127 % mediánu mzdy v ČR. Nejvíce se v tomto ohledu Praze přibližuje kraj Středočeský s hodinovou sazbou za práci ve výši 126, 59 Kč. Naopak na opačném konci srovnání figuruje Karlovarský kraj s mediánem mzdy ve výši 104, 60 Kč. Tato hodnota představuje pouze 67 % mediánu hodinového výdělku v Praze. Důvodem výsadního postavení Prahy je akumulace mzdově nadprůměrně ohodnocených pozic, a také obecně vyšší hladina mezd spojená s vyššími životními náklady. Důležitou roli hraje také vzdělanostní struktura obyvatelstva. Praha má nejvyšší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných pracujících, což se pozitivně odráží také ve výši mezd. Praha je natolik ekonomicky silné centrum, že je nejen spádovou oblastí pro Středočeský kraj, ale výraznou měrou ovlivňuje také výši mezd právě v tomto kraji. Kraje Karlovarský, Pardubický, Jihočeský a Vysočina vykazují nejnižší hodnoty mediánu hodinové ceny práce. Důvody jsou přesně opačné než v Případě hlavního města. Nižší životní náklady, méně mzdově atraktivní zaměstnání a vyšší podíl obyvatel s nižší kvalifikací vedou k tomu, že se hodinová mzda pohybuje nejen vysoko pod úrovní Prahy, ale také pod celorepublikovým průměrem. Podnikatelský sektor byl, jak již víme, vůči ekonomické recesi relativně stabilní. Průměrná hodinová mzda od začátku recese (o recesi lze hovořit v případě, že dvě čtvrtletí za sebou meziročně klesá HDP, v ČR tak od počátku roku 2009) neklesala, ale pohybovala se okolo stabilní úrovně 120 Kč, a to podobu čtyř čtvrtletí za sebou (Fialová 2000). V závěru roku 2009 dokonce vrostla, až na úroveň 122, 43 Kč, což lze ovšem připsat vždy mzdově nadprůměrným závěrům roku. První tři čtvrtletí 2010 jsou charakteristické stagnací mediánu hodinové mzdy, kdy nedochází ani k jeho poklesu ani k jeho nárůstu. Tento vývoj je shodný pro všech 14 krajů. Žádný kraj tak nevykázal výraznější mzdovou náchylnost k ekonomickému vývoji země. Již víme, jak jsou mzdy alokovány podle výše v jednotlivých krajích, ale i v jednotlivých krajích existují výrazné rozdíly ve mzdovém ohodnocení, a to podle odvětví, ve kterém je pracující zaměstnán. Jestliže medián hodinové mzdy dosáhl ve 3. čtvrtletí 2010 hodnoty 121,17 Kč, různou měrou se na jeho výši podílely různé sektory ekonomiky. Graf č. 4 zobrazuje porovnání mezd jednotlivých sektorů ekonomiky s mediánem hodinové mzdy v celé ekonomice ČR. Graf č ,00% 160,00% 140,00% 120,00% 100,00% 80,00% 60,00% 40,00% 20,00% 0,00% Porovnání mezd jednotlivých sektorů s mediánem mzdy v celé ekonomice Zemědělství Těžba a dobývání Zpracovatelský Výroba a rozvod Zásobování vodou Stavebnictví Obchod Doprava a skladování Informační činnosti Peněžnictví a Činnosti v oblasti Profesní, vědecké Administrativní Veřejná správa Vzdělávání Zdravotní a sociální Kulturní činnosti Ostatní činnosti Zdroj: ISBN:

7 Podle grafu je patrné, že rozdíly mezi jednotlivými sektory jsou enormní. Některá odvětví dosahují úrovně 160 % mediánu mzdy, zatímco jiné se pohybují na hranici 80 %. Mezi finančně nejlépe ohodnocená odvětví patří informační a komunikační činnosti (157, 22 % mediánu), peněžnictví a pojišťovnictví (154, 17 % mediánu) a výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla (153, 5 % mediánu). Na opačném konci žebříčku stojí ubytování, stravování a pohostinství (64, 88 % mediánu) a administrativní a podpůrné činnosti (65, 55 % mediánu). Rozdíl mezi nejlépe a nejhůře placenými sektory tak v průměru činí bezmála 120 Kč, tedy výši celého mediánu mzdy. Nejvýraznější vliv na výši diferencí má kvalifikační struktura jednotlivých sektorů ekonomických činností. V sektorech, ve kterých se vyskytují pracovníci s vyšší kvalifikací, je medián mzdy vyšší než v sektorech, kde převládají pracovníci s nižší kvalifikací. Zajímavé výsledky přináší také analýza vývoje mezd v jednotlivých sektorech. Neboť klasifikace CZ NACE v roce 2006 nahradila předchozí klasifikaci OKEČ, je detailní analýza vývoje mezd v jednotlivých sektorech provedena pouze pro období Z pohledu růstu mezd patří mezi nejdynamičtější odvětví zdravotní a sociální péče, kde mzda za období 4 let stoupla o 31, 28 %, dále kulturní, zábavní a rekreační činnosti, nárůst o 27, 52 % a profesní, vědecké a technické činnosti, kde mzdy vzrostly o 26, 71 %. Výrazný nárůst mezd v prvních dvou zmíněných sektorech, dopomohl těmto ekonomickým činnostem dosáhnout nominálně alespoň na výši mediánu mzdy v podnikatelské sféře. Rychlejší dynamika ve vývoji mezd v odvětvích, které se v minulosti pohybovali hluboce pod mediánem mezd, je signálem konvergence na poli mezd v národním hospodářství. Ačkoli jsou stále vysoké rozdíly ve výši mezd v jednotlivých sektorech, dochází přesto k jejich částečnému sblížení vlivem rozdílnosti v dynamice růstu. Z pohledu růstu mezd jsou naopak nejméně atraktivními odvětvími ubytování, stravování a pohostinství kde mzda v daném období vzrostla pouze o 4, 8 % a činnosti v oblasti nemovitostí, kde nárůst dosáhl hodnoty 5, 98 %. V porovnání se mzdově nejdynamičtěji rostoucími odvětvími vykazují dva výše zmíněné sektory méně než šestinové tempo růstu. Závěr Medián hodinové mzdy vzrostl v období o 27, 69 %. Na tomto růstu se vlivem faktorů, jako jsou rozdílné životní náklady, vzdělanostní struktura či nabídka mzdově odlišně ohodnocených pozic, podílely jiným dílem jednotlivé kraje ČR. Obecně lze říci, že vyšší hodinové mzdy jsou alokovány v Čechách, zatímco na Moravě jsou sice mzdy nižší, nicméně vykazují výraznější dynamiku růstu. Žádny ze 14 krajů ČR nebyl výrazněji ovlivněn dopady hospodářské recese. Mezi mediánem mezd v jednotlivých sektorech ekonomických činností existují značné rozdíly. V ekonomických činnostech, kde převládá počet lidí s vyšší kvalifikací, je hodinová mzda podstatně vyšší než v sektorech, kde je tomu naopak. Tento rozdíl dosahuje výše mediánu mzdy v podnikatelském sektoru, tedy hodnoty téměř 120 Kč. V dynamice vývoje mezd jednotlivých ekonomických sektorů existují také výrazné rozdíly, které dosahují ve sledovaném období mezi nejdynamičtější a nejméně dynamickou ekonomickou činností bezmála 25 p.b. Think Together 2011 Dostupné z:

8 LITERATURA Fialová H.: Malý ekonomický výkladový slovník, A plus Praha 2000, ISBN Hindls, R., Hronová, S., Seger, J.: Statistika pro ekonomy. Praha, Professional Publishing, 2002, ISBN Samuelson, P. A. Northaus, W. D.: Ekonomie. Praha, Svoboda 1995,ISBN X ISBN: