Lidské zdroje a vzdělávání v oblasti prostorových informací a služeb

Transkript

1 Lidské zdroje a vzdělávání v oblasti prostorových informací a služeb Jiří Horák VŠB-TU Ostrava CAGI člen Zpracovatelského týmu tvorby GeoInfoStrategie 1

2 Obsah analýzy: Teoretický úvod Vzdělávání v EU a ČR Základní vymezení Z Evropy do ČR Situace v terciérním vzdělávání Role VŠ v celoživotním vzdělávání Zahraniční zkušenosti LZV v oblasti GIS/T Profese a zaměstnanost v oblasti GIS/T Vzdělávání v oblasti GIS/T v ČR Formální Neformální Informální Závěr 2

3 Klíčové oblasti rozvoje lidských zdrojů Získávání zaměstnanců není zatím nijak rozpracováno otázka náboru, fluktuací, odchod odborníků z profese? Motivace zaměstnanců Vnitřní a vnější faktory Nutnost motivace i pro vzdělávání Oddanost zaměstnance jako součást etiky - identifikace s cíli a hodnotami organizace, touha náležet k organizaci a ochota vyvíjet úsilí v zájmu organizace Vzdělávání a osobní rozvoj zaměstnanců význam celoživotního vzdělávání 3

4 Efektivní vzdělávání Motivace! Jaký je zájem zaměstnavatele? Aktivní formy učení Vhodné metody (využíváme zlomek!), pestrost Přiměřený čas, upevňování znalostí Definovat cíle a metriky pro měření dosaženého pokroku Vedení lidí Uspokojení lidí 4

5 5

6 Celoživotní učení počáteční vzdělávání + další vzdělávání Formální vzdělávání školy, klasický stupeň vzdělání Neformální vzdělávání organizované školení, kurzy, přednášky Informální neorganizované, sebevzdělávání, kopírování. dle zákona č. 312/2002 Sb. (o úřednících územních samosprávných celků) se rozlišuje vstupní vzdělávání, průběžné vzdělávání a přípravu a ověření zvláštní odborné způsobilosti 6

7 Obecné nedostatky nedostatečné rozvinutí systému dalšího vzdělávání slabé dovednosti absolventů škol - soft skills a jazyky znalost angličtiny dokonce slabší než v ostatních nových členských zemích EU-10 využívání internetu ke komunikaci, k vyhledávání a zpracovávání informací u Čechů zhruba o třetinu nižší. nedostatek technicky zaměřených pracovníků zaostávání v účasti na kurzech v rámci neformálního vzdělávání + výrazně nižší počet strávených hodin 7

8 Situace na VŠ (obecně) Málo na technických oborech + vysoký podíl nedokončení studia Nesoulad mezi volbou uchazečů o studium a poptávkou po absolventech na trhu práce Bakalářské studium Doktorské studium zaměření, uplatnitelnost a zájem? neschopnost spolupracovat s aplikační sférou podpora výzkumu a vývoje na vysokých školách profilace vysokých škol záměr novelizace VŠ zákona malý zájem VŠ na realizaci dalšího vzdělávání zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (197/2006 Sb.) 8

9 Zahraniční zkušenosti LZV v oblasti GIS/T Geoinformační strategie: Wales (mimo jiné): rozvoj aktivit typu pracovní stáže (+ pro zaměstnavatele i studenty), role profesní organizace v organizaci soustavy školení a akreditací, podpory komunikace, organizací setkávání a sdílení příkladů dobré praxe Nizozemí obecná doporučení Vzdělávací infrastruktura - komplexní síť, zahrnuje vzdělávací instituce, profesní sdružení, soukromé firmy, veřejné instituce, veřejná i soukromá média, ale také např. výstavy, dokonce kluby geocachingu 9

10 UCGIS Body of Knowledge proč? Důvody vzniku: Neregulované akademické certifikované programy, nedostatek standardů a zodpovědnosti u akademických programů Nedostatečně náročné pregraduální studium, nízkoúrovňové, netechnického charakteru výuky GIS, které studentům neposkytuje dobrý základ Využití: Plánování studijních programů a jejich revize Akreditace programů Hodnocení programů Vzájemné uznávání výsledků studia a přenositelnost Profesionální certifikace Sledování zaměstnanců 10

11 UCGIS Body of Knowledge - struktura Znalostní oblasti představují jednotlivé domény v rozsahu GIS/T. Jednotky reprezentují koherentní sadu témat, které zahrnují významné koncepty, metody, techniky a aplikace. základní (core) a volitelné (elective). Téma reprezentuje jeden koncept, metodu, techniku. definované pomocí jednoho či více formálních výukových cílů 11

12 UCGIS Body of Knowledge obsah 1 Oblast znalostí: Analytické metody (Knowledge Area: Analytical Methods, AM) Jednotka AM1 Akademické a analytické základy (Academic and analytical origins) Jednotka AM2 Dotazování a dotazovací jazyky (Query operations and query languages) Jednotka AM3 Měření geometrických vlastností (Geometric measures) Jednotka AM4 Základní analytické operace (Basic analytical operations) Jednotka AM5 Základní analytické metody (Basic analytical methods) Jednotka AM6 Analýzy povrchů (Analysis of surfaces) Jednotka AM7 Prostorová statistika (Spatial statistics) Jednotka AM8 Geostatistika (Geostatistics) Jednotka AM9 Prostorové regresní modelování a ekonometrie (Spatial regression and econometrics) Jednotka AM10 Data mining (Data mining) Jednotka AM11 Síťové analýzy (Network analysis) Jednotka AM12 Optimalizace a lokačně-alokační modelování (Optimization and LA modeling) Oblast znalostí: Konceptuální základy (Conceptual Foundations, CF) Jednotka CF1 Filosofické základy (Philosophical foundations) Jednotka CF2 Kognitivní a sociální základy (Cognitive and social foundations) Jednotka CF3 Základní koncepty geografické informace (Domains of geographic information) Jednotka CF4 Prvky a reprezentace geografické informace (Elements of geographic information) Jednotka CF5 Vztahy (Relationships) Jednotka CF6 Nejistota geografické informace (Imperfections in geographic information) Oblast znalostí: Kartografie a vizualizace (Cartography and Visualization, CV) Jednotka CV1 Historie a trendy (History and trends) Jednotka CV2 Datové aspekty (Data considerations) Jednotka CV3 Principy návrhu map (Principles of map design) 12

13 UCGIS Body of Knowledge obsah 2 Jednotka CV4 Techniky grafické reprezentace (Graphic representation techniques) Jednotka CV5 Tvorba map (Map production) Jednotka CV6 Využití a hodnocení map (Map use and evaluation) Oblast znalostí: Aspekty návrh GIS/T (Design Aspects, DA) Jednotka DA1 Rozsah návrhu systému (The scope of GIS&T system design) Jednotka DA2 Definice projektu (Project definition) Jednotka DA3 Plánování zdrojů (Resource planning) Jednotka DA4 Návrh databáze (Database design) Jednotka DA5 Návrh analýzy (Analysis design) Jednotka DA6 Návrh aplikace (Application design) Jednotka DA7 Implementace systému (System implementation) Oblast znalostí: Modelování dat (Data Modeling, DM) Jednotka DM1 Základní struktury pro ukládání dat (Basic storage and retrieval structures) Jednotka DM2 Systémy řízení báze dat (Database management systems) Jednotka DM3 Rastrové a jiné kontinuální datové modely (Tessellation data models) Jednotka DM4 Vektorové a objektové datové modely (Vector and object data models) Jednotka DM5 Modelování 3D, časoprostorových a nejistých jevů (Modeling 3D, temporal, and.. ) Oblast znalostí: Zpracování dat (Data Manipulation, DN) Jednotka DN1 Konverze a transformace (Representation transformation) Jednotka DN2 Generalizace a agregace (Generalization and aggregation) Jednotka DN3 Řízení prostorových dat (Transaction management of geospatial data) 13

14 UCGIS Body of Knowledge obsah 3 (core) Oblast znalostí: Geocomputation (Geocomputation, GC) Oblast znalostí: Prostorová data (Geospatial Data, GD) Jednotka GD1 Geometrie zemského tělesa (Earth geometry) Jednotka GD3 Prostorové refereční systémy (Georeferencing systems) Jednotka GD4 Geodetické datum (Datums) Jednotka GD5 Mapová zobrazení (Map projections) Jednotka GD6 Kvalita dat (Data quality) Jednotka GD7 Zeměměřictví a GPS (Land surveying and GPS) Jednotka GD10 Letecké snímkování a fotogrammetrie (Aerial imaging and photogrammetry) Jednotka GD11 Družicová a lodní data DPZ (Satellite and shipboard remote sensing) Jednotka GD12 Metadata, standardy a infrastruktury (Metadata, standards, and infrastructures) Oblast znalostí: GIS/T a společnost (GIS&T and Society, GS) Jednotka GS6 Etické aspekty GIS/T (Ethical aspects of geospatial information and technology) Oblast znalostí: Organizační a institucionální aspekty (Organizational and Institutional Aspects, OI) Jednotka OI5 Institucionální aspekty (Institutional and inter-institutional aspects) Jednotka OI6 Profesní organizace (Coordinating organizations) 14

15 Geospatial Technology Competency Model Geospatial Management Competency Model 80% shoda UCGIS BoK 15

16 Profesionální certifikace v GIS/T v USA certifikační program URISA (Urban and Regional Information Systems Association) od 2004, certifikační institut GIS ( žádné testy, sebecertifikace založená na bodech vypočtených z dosaženého vzdělání, profesionální zkušenosti a přínosu pro obor Min. kritéria: bakalářský titul s absolvováním kurzu (kurzů) GIS (nebo ekvivalentní), čtyři roky práce s GIS aplikací nebo pořizování geodat (nebo ekvivalent) a roční aktivní členství v profesionální GIS asociaci. každý úspěšný žadatel musí podepsat etická pravidla certifikace ASPRS (American Society for Photogrammetric Engineering and Remote Sensing) založena na zkouškách National Council of Examiners for Engineering and Surveying 16

17 Profese v oblasti GIS/T Rozlišit: profesionály GIS/T, pro které využívání GIS/T představuje hlavní pracovní činnost uživatele GIS/T - při své práci v různém rozsahu pracují s GIS/T a využívají je při řešení svých jinak (tematicky) zaměřených úkolů Jak se bude definovat či vymezovat GIS/T odvětví? 17

18 Profese a zaměstnanost v oblasti GIS/T (USA) 18

19 Profese a zaměstnanost v oblasti GIS/T (ČR) Vhodné provést průzkum reálné situace v praxi, identifikovat profese, ideálně společně s odhadem počtu míst a očekávaného vývoje. Např.: Správce GIS (správce geodat apod.) Správce informačního systému (např. městského) Analytik (s důrazem na prostorové a časoprostorové úlohy) Vývojář GIS/T aplikací Programátor GIS/T aplikací Kartograf Technik zeměměřictví Zeměměřič Technik v GIS/T Specialista DPZ a fotogrammetrie Marketing GIS/T Specialista pro modelování v GIS/T Výzkumník Koncepce VÚGTK obsahuje úvahu o potřebě zeměměřičů: 8000 zeměměřičů (r. 2011), roční potřeba 100 nových absolventů SŠ a VŠ 19

20 20

21 21

22 22

23 23

24 Uživatelé GIS/T Dělení podle: Tematické oblasti (úředník, hasič, záchranář, policista, informatik, politik..) intenzity využívání (úředník stavebního úřadu více) pravidelnost užívání (periodická, nepravidelná, občasná apod.) úroveň a náročnost (jednoduchá úroveň pro politiky, vysoká úroveň pro hydrology) Vymezení hlavních kategorií a doporučení pro ně: Profesionálové (specialisté GIS/T) nezbytný systematický odborný růst a vzdělávání, vysoká kvalita vzdělávání, všestrannost, důraz i na manažerské, obchodní a komunikační dovednosti, soft skills. Intenzivní uživatelé klást důraz na efektivitu a možnosti využití školeného systému, zejména správnost postupů, vyšší míru využití aplikací a zdrojů. Periodičtí uživatelé synchronizovat školení s periodou potřeby práce s GIS/T Občasní uživatelé zajistit pravidelný trénink, nezbytný pro udržování požadované úrovně práce se systémem. 24

25 Formální vzdělávání v oblasti GIS/T část tabulky 25

26 Terciérní vzdělávání v oblasti GIS/T studijní plány různorodé a odrážejí různý základ a zaměření jednotlivých garantujících pracovišť inovace výuky, náročnost vybavení terminologie, učebnice nízká nabídka kombinovaného a distančního studia (např. pro NMgr. pouze VŠB-TU Ostrava a ZČU v Plzni) 26

27 Celoživotní vzdělávání Koncepce VÚGTK (2011) uvádí požadavky na další vzdělávání pro zeměměřiče, vč. povinného doškolování ÚOZI V oblasti GIS/T - využít zahraniční zkušenosti (např. UCGIS body of knowledge) Založit společnou oborou radu pro celoživotní učení? Etické zásady 27

28 Neformální vzdělávání Kurzy a školení problémy: nekontroluje se úroveň výstupních znalostí (vyjma certifikačních kurzů) fenomén placených kurzů akreditované vzdělávání u nás není aktivně vyžadováno a není konkurenční výhodou, formalismus Jak zvýšit jejich kvalitu? Přednášky informovanost Konference, semináře 28

29 Informální učení Slabá úroveň sebevzdělávání v ČR (každý 5. člověk) Četba odborných periodik a odborných publikací Knihovny Popularizačně-vzdělávací aktivity Web Diskusní fóra, blogy např. Konference katastru nemovitostí Profesní organizace Sociální sítě 29

30 Závěry podněty: 1. Budovat systém vzdělávací infrastruktury v oblasti GIS/T v ČR 2. Spolupracovat s MŠMT, MV a dalšími institucemi na zvýšení významu, kvality a profesionality dalšího vzdělávání. Ustavit oborovou komisi pro další vzdělávání (případně celoživotní učení), ve které budou rovnocenně zastoupeny vzdělávací instituce (zejména VŠ) a praxe (profesní sdružení, veřejná správa, komerční subjekty). Komise by měla mít právo se vyjadřovat k akreditacím dalšího vzdělávání (resp. celoživotního učení) v oblasti GIS/T a to jak k obsahu, tak i k délce a metodám výuky s cílem respektování vhodných standardů vzdělávání a posílení účinnosti a efektivnosti dalšího vzdělávání. 3. Zvážit vymezení a specifikaci kvalifikací dle zákona 179/2006 Sb. ve spolupráci s Národním ústavem odborného vzdělávání, MŠMT a MPSV. Definovat kvalifikační a hodnotící standardy. 4. Apelovat na zaměstnavatele pro posílení významu dalšího vzdělávání (celoživotního učení), uplatňování motivace zaměstnanců na svém osobním a odborném růstu, zvyšování efektivity vzdělávání s využitím pestřejšího spektra vzdělávacích aktivit a vyšším využitím náročných, ale nejvíce přínosných metod. 5. V rámci celoživotního učení podporovat i rozvoj netechnických schopností lidí jazyková vybavenost, prezentační a komunikační dovednosti, zásady projektového řízení včetně řízení lidí, řízení rizik apod., finanční aspekty (ekonomické rozvahy), právní prostředí a etické zásady, a další. 30

31 Závěry podněty: 6. Podporovat MŠMT v koncepčním a promyšleném procesu transformace soustavy terciérního vzdělávání, s důsledným zvažováním důsledků transformačních kroků a s respektováním oborové samostatnosti k určování standardů kvality. 7. Zasadit se o rozlišování úrovně certifikátů vydávaných v rámci dalšího vzdělávání. Pro pochopení jejich skutečného významu a dosažených výsledků je např. potřebné odlišit certifikáty získané za účast a certifikáty na základě prokázaných výsledků absolventa. To má přímé dopady na možnost uznávání výsledků neformálního vzdělávání vysokými školami, resp. vzdělávacími institucemi. 8. Podporovat spolupráci mezi VŠ mimo jiné formou výměnných pobytů, společného vydávání publikací a společného výzkumu. Chybí jednotná a akceptovaná terminologie v oblasti GIS/T, chybí celostátní učebnice vytvářené konsensuálně kolektivem odborníků. Vzhledem k nízkým počtům studentů (vůči jiným oborům) je žádoucí daleko vyšší míra spolupráce, která by umožnila hlubší specializaci jednotlivých pedagogů a rovněž hlubší profilaci jednotlivých pracovišť směrem k excelenci, specializaci ve výzkumu a dosahování vynikajících výsledků na mezinárodní úrovni. 9. Podporovat spolupráci VŠ s praxí. Ve spolupráci s MŠMT hledání forem podpory vzájemně prospěšné spolupráce v oblasti výzkumu, vývoje i vzdělávání. Umožňovat a rozvíjet pracovní stáže pracovníků a studentů VŠ ve firmách. Zvážit možnosti vyššího využití zahraničních zkušeností (např. internships). 31

32 Závěry podněty: 10. Podporovat MŠMT, MPO a další instituce v cílevědomých aktivitách na zvýšení zájmu studentů o studium technických oborů. Zvážit možnosti koordinovat aktivity příslušných VŠ a společně připravovat vybrané popularizační a reklamní aktivity ve prospěch studia GIS/T, která přesahují možnosti jednotlivých pracovišť např. kampaně v médiích. 11. Sledování uplatnitelnosti absolventů škol 12. Realizovat průzkum zahraničních národních a nadnárodních kurikul v oblasti GIS/T (typu UCGIS, GTCM), porovnat se stávajícími studijními plány v ČR s cílem zjistit, jaké existují rozdíly a kam směřovat. Nalézat možnosti úpravy studijních plánů, zlepšovat vzájemnost uznatelnost studijních výsledků a mobilitu mezi školami a možnosti uznávání kvalitních (certifikovaných) výsledků neformálního vzdělávání v rámci vysokoškolského studia. 13. Podporovat zavádění a rozšiřování distančního vzdělávání na VŠ. 14. Působit na budování profesní sounáležitosti. Posilovat a prohlubovat spolupráci profesních sdružení jednak pro zlepšování dosahu a kvality jednotlivých aktivit, tak i pro vnější vnímání a respektování oboru jako celku. Klást důraz na etablování a akceptování etických standardů v rámci činnosti profesních sdružení (či společných standardů). 15. Působit na MPSV a mezinárodní organizace k zařazení pracovních pozic, profesí v oblasti GIS/T, do příslušných klasifikací pracovních činností (NSP, ISKO-KZAM, ISTP). Zvážit možnost využití specifikace kvalifikací dle zákona 179/2006 Sb. Využít zkušeností spolupráce GITA a AAG s DOLETA v USA. Toto úsilí má za cíl další profilování oboru, definování schopností a kompetencí potřebných pro danou profesi, návaznost na akreditace a certifikace pro dané profese, nabízení odpovídající práce a monitoring situace na trhu práce v oboru. 32

33 Závěry podněty: 16. Zavést pravidelné sledování (monitoring) zaměstnanosti v oblasti GIS/T. Monitoring reálně existujících a požadovaných pracovních pozic, nároků na ně. Odhadování vývoje zaměstnanosti a profesních požadavků. 17. Podporovat řešení problému stabilizace odborníků ve veřejné správě, mimo jiné schválení zákona o státních úřednících, jeho vstoupení v platnost a dalších opatření. 18. Při přípravě projektů v GIS/T by měl být součástí vždy i dílčí projekt/řešení pro lidské zdroje (podle zásad PMBOK, ale i otázka kompetencí, rozdílu mezi stávajícím a požadovaným, forma překlenutí). 19. Apelovat na takový vývoj GIS/T aplikací, který vede ke zvyšování schopností lidí, nikoliv jejich substituci či degradaci (boj proti černým skříňkám ). 20. Budovat informační servis v rámci vzdělávací infrastruktury (webové stránky, RSS atd.), které poskytují odborné veřejnosti informace o konferencích a jiných odborných setkáních, přednáškách (na VŠ i jinde), nových publikacích, pracovních místech, atd. 21. Podporovat popularizačně-vzdělávací aktivity (pro mládež i dospělé ). 22. Podporovat osobní a odborný rozvoj lidí v oboru, klást důraz na přenositelnost know-how, informace o best practices apod. 33

34 Děkuji za Vaši pozornost. Následuje diskuse 34