UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYN
|
|
- Miroslav Dvořák
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Katedra informatiky a geoinformatiky PŘEKLAD KAPITOLY Z NĚMECKÉ PUBLIKACE Seminární práce z předmětu DPZ Jméno: JANA KUBÍKOVÁ Studijní obor: Ekologie a ochrana životního prostředí (3. ročník) Datum: TÁBOR
2 OBSAH 1 ANOTACE KLÍČOVÁ SLOVA VLASTNÍ PŘEKLAD REFLEXNÍ VLASTNOSTI PŮDY A HORNIN REFLEXNÍ VLASTNOSTI VODY, SNĚHU A LEDU ZÁVĚR POUŽITÁ LITERATURA
3 1 ANOTACE 1.1 KLÍČOVÁ SLOVA Absorpce záření, globální záření, křivka odrazu, reflexní vlastnosti, rozptyl záření, spektrální oblasti, spektrální odraz světla 3
4 2 VLASTNÍ PŘEKLAD NĚMECKÉHO TEXTU 2.1 REFLEXNÍ VLASTNOSTI PŮDY A HORNIN Odraz globálního záření od hornin je určen povahou jejich povrchu, jejich minerálním složením, velikostí jednotlivých částic minerálů a dalších součástí, drsností a momentálním stupněm vlhkosti horniny. Pro vlastnosti odrazu narostlé zeminy je rozhodující charakter nejsvrchnější vrstvy půdy. Přitom zásadní vliv mají: vlhkost zeminy, druh a velikost nerostů tvořících půdu, druh a podíl humózních látek, složení povrchových hornin, velikost zrn půdních částic a jejich drobtovitost, makrostruktura zvláště v souvislosti s obděláváním půdy (orání, kultivace atd.). Křivky odrazu světla od půd, hornin nebo samotných minerálů se očividně odlišují podle přítomnosti vegetace, apod. Podobně typická křivka jako pro odraz světla od listů rostlin (obr. 22) se nechá definovat jen pro v laboratoři vyšetřované vzorky půdy základního typu spektrálního odrazu světla: Obr. 50: Spektrální odrazová křivky písčité půdy s rozdílným obsahem vlhkosti Ve spektrální oblasti viditelného světla (0,4 0,7 µm) je odraz charakterizován spojitým stoupáním křivky směrem k vlnově delšímu záření. Ve spektrální oblasti blízkého IR záření (0,7 1,3 µm) odrazová křivka stoupá, u mnoha zemin dosáhne asi při 0,8 µm prvního, slabě vyhraněného maxima a znovu stoupá v daném případě po lehkém poklesu u 0,9 µm. Ve spektrální oblasti mezi 1,3 a 2,5 µm křivka odrazu klesá a ukazuje tak, jak to bylo patrné již u odrazu světla od listu rostliny, zřetelná minima v oblastech nasycení vodou u 1,4, 1,9 a 2,2 µm. U čistého nebo téměř čistého minerálního, suchého substrátu, např. u křemenného písku, křídové skály, substrátu prokvétajícího solí, je spektrální odraz kvalitativně závislý na reflexních vlastnostech obsažených minerálů. Minerály přitom ukazují druhově specifické spektrální chování odrazu světla, které je přiváděno zpět na jejich příslušné absorpční pole. Pro viditelnou oblast záření je např. vliv železa na (červené) 4
5 barvy půdy všeobecně znám. Obr. 51 ukazuje závislost odrazu světla od půdy, při λ 0,5 0,64, na obsahu oxidů železa v substrátu. Velký počet vyskytujících se minerálů a nerostných směsí, jakož i dodatečná komplikovaná skutečnost, že toto dohromady spolu se stopovými prvky vázanými v krystalové mřížce, molekulárně vázanou vodou nebo jinými se vyskytujícími látkami, jakožto i variační rozptyl a možnosti kombinace velikostí částic upozorňují na mnohotvárnost spektrálních křivek odrazu světla. Odraz od hornin a vliv odrazu od nerostů mají podle výše řečeného rozmanitý vliv na odraz světla od půdy. Odlišné znalosti spektrálního odrazu od silikátů a karbonátů jsou uvedeny v prácích Hunta a Salisburiho (1970, 1971), odraz od nitrátů a sulfátů v průzkumech aj. pracích od Joviše (1965). Obr. 51: Závislost odrazu světla od půdy na obsahu oxidů železa ve spektrální oblasti λ = 0,5 0,64 µm (Hoffer 1978) Obr. 52: Závislost odrazu světla od půdy na obsahu organických látek (podle Page 1974) 5
6 U každé zeminy ubývá odraženého záření s přibývající vlhkostí svrchní vrstvy půdy až k dosažení bodu nasycení. Vychází se z téměř suchých půd s obsahem vody pod 1 % suché vláhy, obdobně klesají v laboratoři měřené spektrální hodnoty odrazu půd se zvýšeným obsahem vody, a to u půdy každého druhu zpočátku velmi silně a potom přibližně od % obsahu vody méně prudce. Minima odrazu v oblasti zóny nasycení vodou se projevují stále více a více (obr. 50). Velikost změny odrazu v závislosti na vlhkosti svrchní vrstvy půdy je určena vedle druhu zeminy také obsahem humusu, strukturou velikostí zrn a objemem minerálních elementů. Pro interpretaci leteckých snímků a vyhodnocení ostatních podkladů DPZ vyplývají ze vztahů mezi vlhkostí půdy a odrazem světla zajímavé možnosti diferencovaného proslovu o schopnosti svrchní vrstvy půdy zadržovat a vést vodu. Přitom je důležité si povšimnout, že již vysychání relativně tenké svrchní vrstvy, i potom, co je půda o málo centimetrů hlouběji ještě svěží, způsobuje zvýšený odraz. Soudy o půdní vlhkosti využitelné rostlinami musíme ze zobrazení leteckých snímků, kde jsou patrné vlhkostní odlišnosti, činit s obezřetností a pedagogicky věcným porozuměním. V této souvislosti musíme poukázat na to, že také dlouhovlnné záření výrazné zvláště u svrchní vrstvy zeminy je ovlivňováno - a sice té nejvýše položené vrstvy půdy. Proto mohou multispektrální záznamy o odrazu světla a o schopnosti vyzařování půdy vést k dalším informacím o této významné vlastnosti půdy. Na druhé straně však právě vysušení svrchní vrstvy při stanovené povětrnostní situaci vede v závislosti na specifických vlastnostech půdy, např. obsahu humusu, velikosti zrn, drobtovité struktuře atd., k možným logickým konsekventům. Právě tak se v celé solární spektrální oblasti i přes tendenční stejný účinek na absorpci a odraz záření skrz půdy uplatňuje vliv druhu, množství a směšovací formy humusových látek přimíšených nebo uložených do svrchní vrstvy půdy. Již při podílu humusu od 1 % tlačí tento podíl na snížení spektrální odrazivosti. (obr. 52). Tak při vzestupu půdní vlhkosti uvidíme ve viditelném světle půdu přibývající na tmavosti. Rozsah snížení odrazivosti se vzrůstajícím podílem humusu působí u půd rozdílného minerálního složení odlišně. Toto může ilustrovat příklad z vyšetřovací řady od Minuse (1967): slatinný hlinitý písek (slatinná pseudoglej), jehož podíl písku byl od světle šedé ke žlutavé barvě a jehož podíl humusu činil 9,91 %, odrážel světlo při stejném obsahu vody jako hrubozrnná tmavě šedá až hnědá hlína (parahnědá půda) s jen 1,22 % organických složek. Vedle půdní vlhkosti a podílu humusu je třetím tendenčně se na odrazu a absorpci půdy podílející faktor velikost půdních zrn. U jinak srovnatelného poměru půd klesá spektrální odraz s přírůstkem jeho střední velikosti zrn. Bowder a Hanks (1965) nalezli, že např. zvětšení částic půdy z 0,022mm na 2,65 mm způsobuje přinejmenším 14 %-ní zvětšení odrazu záření. Pro minerály v půdě a v horninách logicky platí, že nezávisle na druhu minerálu je odraz tím menší, čím větší jsou částice. Analogicky se nechá k věcem řečeným o odrazu od orgánů listu a rostlinného porostu, z laboratorního měření odrazu od půdy nebo vzorků kamení, odvodit jen část reflexních vlastností půdy a polí v přírodě a můžeme posuzovat zkreslení snímků z DPZ jen na základě poskytnutých označení a rozdílů v označení. Přirozené povrchové struktury jsou při odebírání půdních vzorků a přípravě k spektroradiometrickému nebo photometrickému měření více či méně zničeny. Přímo ale vlastnosti odrazu světla od porostlých půd spolurozhodují ve velkém množství. Menší agregáty půdy tvoří vždy rovinné a uzavřené hrubší povrchy a způsobují tím zdokonalení odrazu. Zničení přirozené drobtovitosti půdy při odběru vzorků a tím 6
7 umělé drcení půdních částic působí na rostoucí odrazivost. Rozdíly mezi laboratorním vyzařováním a půdním odrazem v přírodě jsou relativně nepatrné u půd bez struktury, např. u čistého písku, a zřetelné u půd se silně strukturovaným povrchem. Tímto způsobem se vysvětlují rozpory mezi laboratorními nálezy a zobrazením některých půd např. v leteckých snímcích. Zatímco písčité půdy ukazují při laboratorním měření obecně nepatrnější odraz světla než např. hlinité půdy s jejich ušlechtilou velikostní strukturou zrn, může se odraz kvůli hrubší drobtovitosti posledního obrátit. Účinek zpracovávání půdy u ploch zemědělsky využívaných s podporou drobtovité struktury, zkypřením vrstev, působí v daném případě na vznik půdních hrud a obdělávané půdní pruhy rovněž na reflexní snížení. K tomu přitom přispívá jak silnější působení na nezávislost směru odrazu tak i v daném případě zvýrazněná modulace jasu díky rozdílně osvětleným stranám v brázdách, přehrazených lánů nebo pruzích honů. Jako u ploch krytých vegetací platí také pro nezarostlé zeminy: čím drsnější povrch, tím výraznější je zpětný chod odrazu. Přitom je však přihlídnut též mikroreliéf a v daném případě existující přizpůsobení zpracovávaných vzorků jako nedefinovatelných faktorů. Zpětný rozptyl radarového záření následuje stejné zákony pro zemský povrch obecně popsané již dříve v kapitole Určující vliv na množství zpětného odrazu mají půdní vlhkost, drsnost povrchu a v daném případě existující zpracování půdního vzorku. Hloubka proniknutí radarových paprsků do půdy je závislá na vlnové délce, vlhkosti a substrátové dostupnosti zeminy. Čím jsou vlny delší, půda sušší a čím je substrát ušlechtilejší, tím větší je hloubka proniknutí paprsku. U suchých písčitých půd se mohou např. radarové vlny L pásma s λ = 23 cm infiltrovat až do hloubky 2 m. Podle teoretických úvah může být s infiltrací počítáno, pokud je velikost půdních částic < 0,1 λ a obsah vlhkosti povrchové vrstvy < 1 %. Spodní objekty mohou být v radarových snímcích viděny, když mají pro příslušné vlny jiné vlastnosti zpětného rozptylu než okolní půda, tzn. když se touto dielektrickou hranicí prokazují a mají odpovídající zaměření. 7
8 2.2 REFLEXNÍ VLASTNOSTI VODY, SNĚHU A LEDU Vlastnosti odrazu od vodních částic se odlišují v několika hlavních bodech od těch, které platí pro vegetaci a pevné součásti zemského povrchu. Jen malý díl dopadajícího záření bude povrchem vody odražen, podstatná větší část proniká do vodních částic. Naopak místo rozptýlenému odrazu na nerovném povrchu doposud popisovaného druhu nastane na hladkém vodním povrchu obdobný odraz avšak zrcadlený resp. vyrazí ve směru proudu. Odraz se proto zrcadlí naproti směru zenitu v odlišných úhlech a způsobí tím pro pozorovatele nebo přijímací přístroj na místo bodového slunečního odražení více nebo méně velký plošný odraz. Když je zenitový úhel přímého slunečního záření stejný nebo menší než polovina otevřeného úhlu objektu kamery, tak bude tento lesknoucí se odraz na protisvětelné straně leteckého snímku brán tak, že se tam plochy vody zobrazí světle třpytivě. Pro hodnocení leteckých snímků z toho plynou nevýhody. Označení, která charakterizují vlastnosti vody (znečištění, výskyt rostlin), budou v této oblasti překryty leskem. V oblasti světla nebo pokud bude výše uvedený úhlový vztah splněn, se stane popsaný odraz záření obrazně působivý. Efektní příklad k tomu ukazuje obr. 53. Obr. 53: Vyobrazení vodní plochy ve dvou leteckých zachyceních za sebou přijatého leteckého snímku 1: Největší podíl záření proniká však do vodních částic. Záření se stává na cestě do hloubky skrze organické a anorganické vznášející se částečky ve vodě, skrze submerzní vodní flóru, větší anorganické znečištění a skrz molekuly vody částečně absorbováné a nebo částečně roztroušené. U čistých a relativně mělkých vod (v nejlepším případě až do hloubky 100 m) dosáhne část záření dna vodního tělesa a bude tam absorbována nebo difusně odražena. Ve vodě rozptylované nebo v daném případě ode dna difusně odražené světlo dosáhne opět k části vodní hladiny. Zde na hraniční ploše opticky slabého média je vzduch podle úhlu dopadu záření buď totálně odražen nebo nastane difusní odraz z hlubiny vodního tělesa opět do atmosféry. 8
9 Na absorpci a rozptýlení v hloubce je pohlcení záření čistou vodu celkově velmi velké. Zvyšuje se (jak ve vodě čisté tak zakalené) s hloubkou exponenciálně (Rao a kol. 1978). Odraz z hloubky je potom nepatrný. Struktury a objekty vodního dna (útesy, vraky, ruiny), které jsou snímány specifickým spektrálním odrazem od jejich okolí, mohou být poukázány u čisté vody za příhodných podmínek až z 15 m hloubky díky senzorům DPZ (k tomu Poidebard, Bradford, Bass a jiní citovaní dle Deuel 1981). Odraz a extinkce jsou závislé na vlnové délce. Relativní nejmenší extinkce a v důsledku toho maximum odrazu z hlubiny vykazuje záření s vlnovými délkami kolem 0,47 λm. Čistá voda je proto za jasných dní vnímána jako modrá. Extinkce roste s vlnovou délkou optické spektrální oblasti poměrně rychle. Odraz z hlubiny podle toho klesá, a sice tak, že od vlnových délek > 0,8 λm leží R %-ní hodnota pro čistou vodu, pro odraz ze svrchní vrstvy a z hloubky dohromady pod 1 %. Voda v řekách, jezerech nebo v blízkosti pobřeží je zřídka úplně čistá. Při zakalení spolurozhodují při odrazu solárního záření skrze vodní těleso množství a spektrální složení cizích látek. Podle dříve řečeného toto platí především pro odraz v oblasti viditelného světla. Absorpční a odrazové vlastnosti ve vodě a na její hladině se nacházejících látek a živých tvorů získávají, dle jejich množství a látkových vlastností, větší nebo menší vliv na odraz od vodního tělesa. Odraz je proto také zde nositelem informací, které mohou poskytnout do určité míry vysvětlení kvalitativních vlastností vodního tělesa. Odraz formuluje barvu vody a určuje ji v leteckém snímku vystupujícími šedými tóny a barvami resp. označením vody v multispektrálních záznamech. Existence fytoplanktonu nebo submerzních vodních rostlin snižuje, pokud obsahují chlorofyl, jejich absorpci (porovnání v kapitole ) odrazu mezi 0,4 a 0,5 λm tak jako mezi 0,6 a 0,7 λm. Výzkumy ukazují, že již přídavek od 2 3 mg fytoplanktonu bohatého na chlorofyl v jednom kubickém metru čisté vody z jezera vede k typické změně spektrálního odrazu od modré na zelenou (Duntley 1972, citát podle Fitzgerald 1972). Také je dokázáno, že změny obsahu chlorofylu v zelených řasách, např. kvůli nedostatku fosforu, odpovídajícím způsobem změní složení difusního odrazu z hloubky vodního tělesa. Analogicky k tomu je přirozeně ovlivňován také odraz vyšších submerzních nebo vyplavujících rostlin vodního útvaru. Plankton jako červené nebo hnědé řasy popř. rozsivky a v daném případě také zooplankton s odrazovými maximy v červené nebo žluté barvě mohou odraz vody odpovídajícím způsobem změnit. V podobných případech jako živí tvorové mění odrazivost a absorpci vodního tělesa ve vodě se vznášející nebo transponované minerální nebo humusové látky. Minerální vznášející se částice zesilují odrazivost ve všech oblastech optického spektra a vedou v oblasti viditelného spektra k přesunutí maxima odrazu do oblasti vlnových délek mezi 0,55 a 0,70 λm. Prví známky znečištění mají přitom zásadní vliv. Humusové látky ve vodě naproti tomu zesilují beztoho silnou absorpční schopnost vody. To potom vede v oblasti viditelného světla k téměř totální absorpci dopadajícího záření. Pro lidskou schopnost vidění se stane bažinná voda a jiné silně humózní vodní těleso tmavě šedým až černým. Minerální olej na vodní hladině se prokazuje podle složení olejů a síle vrstvy odlišnými reflexní vlastnostmi. Tenký olejový film odráží více mezi 0,32 a 0,50 λm, mezi 0,50 a 0,80 λm asi ve stejném rozsahu jako okolní nezakrytá voda. Silná vrstva oleje ukazuje v závislosti na druhu oleje do 0,50 λm buď silnější nebo slabší odraz, naproti tomu od 0,50 λm patrně bez výjimky odraz ve spektrální oblasti slabší než voda nepokrytá olejem. Fáze rozšíření olejových skvrn zapříčiňuje změnou tloušťky olejové vrstvy spektrální rozdíly v odrazu, které vedou k známým barevným obrazcům. 9
10 Reflexní vlastnosti sněhu a ledu se vyznačují velkou odrazivostí v oblasti viditelného spektra, poklesem odrazu resp. vzrůstem absorpce směrem k blízkému IR poli a konečně v blízkém IR poli jsou pak patrné rozdíly mezi suchým a mokrým sněhem resp. sněhem tuhým a roztávajícím. Suchý sníh a silně promrzlý led vykazují při 0,4 0,5 λm součinitele odrazu od %, při 0,07 λm ještě stále asi % odrazu (Krinov 1947). V blízkém IR poli schopnost odrazu rychle klesá. Naměřené údaje, které jsou k dispozici, ukazují např. při 1,2 λm součinitele odrazu jen okolo 25 %. Zřetelné zeslabení odrazu je pozorováno ve všech spektrálních oblastech, zvláště ale v infračervené oblasti, při mokrém sněhu a tajícím ledu. V prvním případě se absorpce záření zvyšuje rostoucím množstvím vodních kapek a v druhém případě tající plochou ledu zakrytým vodním filmem. Modely, kterými by mělo být vysvětlováno chování odrazu na sněhových plochách, se odvolávají ve spojitosti s vývojem výzkumů záření z domácností na albedo. V tomto ohledu je zde odkazováno na Wiscome a Warrena (1980), tak jako na Smitha (1983). 10
11 3 ZÁVĚR Reflexní vlastnosti hornin a půd jsou zcela závislé na celé řadě faktorů jako např. na povaze povrchu, na minerálním složení, na velikosti jednotlivých minerálních částic, vlhkosti zeminy apod. Reflexní vlastnosti vody, sněhu a ledu jsou také ovlivňovány množstvím působících faktorů znečištění povrchových vod, obsah minerálních a humusových látek atd. Jednotlivé objekty mají různorodou schopnost pohlcovat, propouštět a odrážet jednotlivá pásma elektromagnetického záření. Při vynesení podílu odraženého záření objektu při různých vlnových délkách do grafu vznikne typická spektrometrická křivka nebo spektrální křivka odrazivosti (spectral response pattern). DPZ je založený právě na této skutečnosti, že odražené nebo emitované záření je diferencované co do intenzity a vlnové délky v závislosti na povaze a kvalitě zkoumaných objektů. 11
12 4 POUŽITÁ LITERATURA Hildebrant G.: Fernerkundung und Luftbildmessung; Lokay, Reinheim 1996, (str ) 12
Faktory ovlivňující intenzitu záření. Spektrální chování objektů. Spektrální odrazivost. Spektrální chování. Spektrální chování objektů [ ]
Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno. Intenzita odraženého krátkovlnného záření, ale i intenzita
VíceIng. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země
Ing. Jiří Fejfar, Ph.D. Dálkový průzkum Země strana 2 Co je DPZ Dálkový průzkum je umění rozdělit svět na množství malých barevných čtverečků, se kterými si lze hrát na počítači a odhalovat jejich neuvěřitelný
VíceFyzikální podstata DPZ
Elektromagnetické záření Vlnová teorie vlna elektrického (E) a magnetického (M) pole šíří se rychlostí světla (c) Charakteristiky záření: vlnová délka (λ) frekvence (ν) Fyzikální podstata DPZ Petr Dobrovolný
VíceSpektrální chování objektů
Spektrální chování objektů Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno (odražení, pohlcení, částečný
VíceSpektrální chování objektů
Spektrální chování objektů Faktory ovlivňující intenzitu záření Elektromagnetické záření je při průchodu atmosférou i po svém dopadu na zemský povrch významně modifikováno. Intenzita odraženého krátkovlnného
VíceDPZ - IIa Radiometrické základy
DPZ - IIa Radiometrické základy Ing. Tomáš Dolanský Definice DPZ DPZ = dálkový průzkum Země Remote Sensing (Angl.) Fernerkundung (Něm.) Teledetection (Fr.) Informace o objektu získává bezkontaktním měřením
VíceDPZ - Ib Interpretace snímků
DPZ - Ib Interpretace snímků Ing. Tomáš Dolanský 2007 Co je DPZ? Bezkontaktní metoda poznávání Zaměřuje se na tvar, velikost a vlastnosti objektů a jevů na zemském povrchu K poznávání využívá vlastností
VíceVoda jako životní prostředí - světlo
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 6: Voda jako životní prostředí - světlo Sluneční světlo ve vodě Sluneční záření dopadající na hladinu vody je 1) cestou hlavního přísunu tepla do vody 2) zdrojem
VíceSpektrometrické metody. Reflexní a fotoakustická spektroskopie
Spektrometrické metody Reflexní a fotoakustická spektroskopie odraz elektromagnetického záření - souvislost absorpce a reflexe Kubelka-Munk funkce fotoakustická spektroskopie Měření odrazivosti elmg záření
VíceDZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DZDDPZ1 - Fyzikální základy DPZ (opakování) Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava Elektromagnetické záření Nositelem informace v DPZ je EMZ elmag vlna zvláštní případ elmag pole,
VíceSpektrální charakteristiky
Spektrální charakteristiky Cíl cvičení: Měření spektrálních charakteristik filtrů a zdrojů osvětlení 1 Teoretický úvod Interakcí elektromagnetického vlnění s libovolnou látkou vzniká optický jev, který
VíceDálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra
Pasivní mikrovlnné snímání Dálkový průzkum země v mikrovlnné části spektra Pasivní mikrovlnné snímání Těmito metodami je měřena přirozená dlouhovlnná energie vyzářená objekty na zemském povrchu. Systémy
VíceStručný úvod do spektroskopie
Vzdělávací soustředění studentů projekt KOSOAP Slunce, projevy sluneční aktivity a využití spektroskopie v astrofyzikálním výzkumu Stručný úvod do spektroskopie Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí,
VíceMĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis
MĚŘENÍ ABSOLUTNÍ VLHKOSTI VZDUCHU NA ZÁKLADĚ SPEKTRÁLNÍ ANALÝZY Measurement of Absolute Humidity on the Basis of Spectral Analysis Ivana Krestýnová, Josef Zicha Abstrakt: Absolutní vlhkost je hmotnost
VíceDPZ Dálkový Průzkum Země. Luděk Augusta Aug007, Vojtěch Lysoněk Lys034
DPZ Dálkový Průzkum Země 1 Obsah Úvod Historie DPZ Techniky DPZ Ukázky 2 DPZ znamená Dálkový průzkum Země nám dává informace o vlastnostech objektů na zemském povrchu s využitím informací získaných v globálním
VíceSPEKTROMETRIE. aneb co jsem se dozvěděla. autor: Zdeňka Baxová
SPEKTROMETRIE aneb co jsem se dozvěděla autor: Zdeňka Baxová FTIR spektrometrie analytická metoda identifikace látek (organických i anorganických) všech skupenství měříme pohlcení IČ záření (o různé vlnové
VíceIng. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113
Sluneční energie, fotovoltaický jev Ing. Pavel Hrzina, Ph.D. - Laboratoř diagnostiky fotovoltaických systémů Katedra elektrotechnologie K13113 1 Osnova přednášky Slunce jako zdroj energie Vlastnosti slunečního
VíceVLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník
VLNOVÁ OPTIKA Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník Vlnová optika Světlo lze chápat také jako elektromagnetické vlnění. Průkopníkem této teorie byl Christian Huyghens. Některé jevy se dají
VíceLABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE KATEDRA APLIKOVANÉ MATEMATIKY FAKULTA DOPRAVNÍ LABORATORNÍ CVIČENÍ Z FYZIKY Jméno Jana Kuklová Stud. rok 7/8 Číslo kroužku 2 32 Číslo úlohy 52 Ročník 2. Klasifikace
VíceGrafika na počítači. Bc. Veronika Tomsová
Grafika na počítači Bc. Veronika Tomsová Proces zpracování obrazu Proces zpracování obrazu 1. Snímání obrazu 2. Digitalizace obrazu převod spojitého signálu na matici čísel reprezentující obraz 3. Předzpracování
VíceFaktory počasí v ekologii - úvod
Faktory počasí v ekologii - úvod Jakub Brom Laboratoř aplikované ekologie ZF JU Z ekologického hlediska nás zajímá, jak působí faktory počasí na organismy a zpětně, jak organismy působí na změnu těchto
VíceMolekulová spektroskopie 1. Chemická vazba, UV/VIS
Molekulová spektroskopie 1 Chemická vazba, UV/VIS 1 Chemická vazba Silová interakce mezi dvěma atomy. Chemické vazby jsou soudržné síly působící mezi jednotlivými atomy nebo ionty v molekulách. Chemická
VíceMěření odrazu a absorpce světla (experiment)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Označení: EU-Inovace-F-9-08 Předmět: Fyzika Cílová skupina: 9. třída Autor: Mgr. Monika Rambousková Časová dotace: 1
VíceKIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln
KIS a jejich bezpečnost I Šíření rádiových vln Podstata jednotlivých druhů spojení, výhody a nevýhody jejich použití doc. Ing. Marie Richterová, Ph.D. Katedra komunikačních a informačních systémů Černá
VíceSPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE)
SPEKTROSKOPICKÉ VLASTNOSTI LÁTEK (ZÁKLADY SPEKTROSKOPIE) Elektromagnetické vlnění SVĚTLO Charakterizace záření Vlnová délka - (λ) : jednotky: m (obvykle nm) λ Souvisí s povahou fotonu Charakterizace záření
VíceA5M13VSO MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
MĚŘENÍ INTENZITY A SPEKTRA SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ Zadání: 1) Pomocí pyranometru SG420, Light metru LX-1102 a měřiče intenzity záření Mini-KLA změřte intenzitu záření a homogenitu rozložení záření na povrchu
Více3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav
Osvětlovací soustavy. Laboratorní cvičení 11 3.1 Laboratorní úlohy z osvětlovacích soustav 3.1.1 Měření odraznosti povrchů Cíl: Cílem laboratorní úlohy je porovnat spektrální a integrální odraznosti různých
VícePOZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH. Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o.
POZOROVÁNÍ SLUNCE VE SPEKTRÁLNÍCH ČARÁCH Libor Lenža Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Obsah 1. Co jsou to spektrální čáry? 2. Historie a současnost (přístroje, družice aj.) 3. Význam pro sluneční fyziku
VíceModerní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15
Moderní metody rozpoznávání a zpracování obrazových informací 15 Hodnocení transparentních materiálů pomocí vizualizační techniky Vlastimil Hotař, Ondřej Matúšek Katedra sklářských strojů a robotiky Fakulta
VíceSystémy pro využití sluneční energie
Systémy pro využití sluneční energie Slunce vyzáří na Zemi celosvětovou roční potřebu energie přibližně během tří hodin Se slunečním zářením jsou spojeny biomasa pohyb vzduchu koloběh vody Energie
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VíceZáklady spektroskopie a její využití v astronomii
Ing. Libor Lenža, Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Základy spektroskopie a její využití v astronomii Hvězdárna Valašské Meziříčí, p. o. Krajská hvezdáreň v Žiline Světlo x záření Jak vypadá spektrum?
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceDIFRAKCE ELEKTRONŮ V KRYSTALECH, ZOBRAZENÍ ATOMŮ
DIFRAKCE ELEKTRONŮ V KRYSTALECH, ZOBRAZENÍ ATOMŮ T. Jeřábková Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 ter.jer@seznam.cz V. Košař Gymnázium, Brno, Vídeňská 47 vlastik9a@atlas.cz G. Malenová Gymnázium Třebíč malena.vy@quick.cz
VíceDosah γ záření ve vzduchu
Dosah γ záření ve vzduchu Intenzita bodového zdroje γ záření se mění podobně jako intenzita bodového zdroje světla. Ve dvojnásobné vzdálenosti, paprsek pokrývá dvakrát větší oblast povrchu, což znamená,
VíceDUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU
DUSÍKATÁ VÝŽIVA JARNÍHO JEČMENE - VÝSLEDKY POKUSŮ V ROCE 2006 NA ÚRODNÝCH PŮDÁCH A MOŽNOSTI DIAGNOSTIKY VÝŽIVNÉHO STAVU Karel KLEM, Jiří BABUŠNÍK, Eva BAJEROVÁ Agrotest Fyto, s.r.o. Po předplodině ozimé
Více2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou
2 Nd:YAG laser buzený laserovou diodou 15. května 2011 Základní praktikum laserové techniky Zpracoval: Vojtěch Horný Datum měření: 12. května 2011 Pracovní skupina: 1 Ročník: 3. Naměřili: Vojtěch Horný,
VícePraktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne: 2.3.
Praktikum z experimentálních metod biofyziky a chemické fyziky I. Vypracoval: Jana Čurdová, Martin Kříž, Vít Marek. Dne:.3.3 Úloha: Radiometrie ultrafialového záření z umělých a přirozených světelných
VíceMĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM
MĚŘENÍ VLNOVÝCH DÉLEK SVĚTLA MŘÍŽKOVÝM SPEKTROMETREM Difrakce (ohyb) světla je jedním z několika projevů vlnových vlastností světla. Z těchto důvodů světlo při setkání s překážkou nepostupuje dále vždy
VíceGeometrická optika. Vnímání a měření barev. světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem
Vnímání a měření barev světlo určitého spektrálního složení vyvolá po dopadu na sítnici oka v mozku subjektivní barevný vjem fyzikální charakteristika subjektivní vjem světelný tok subjektivní jas vlnová
VíceSpráva barev. Měřící přístroje. Správa barev. Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013. www.isspolygr.cz
Měřící přístroje www.isspolygr.cz Vytvořila: Jana Zavadilová Vytvořila dne: 14. února 2013 Strana: 1/12 Škola Ročník 4. ročník (SOŠ, SOU) Název projektu Interaktivní metody zdokonalující proces edukace
VíceMěření šířky zakázaného pásu polovodičů
Měření šířky zakázaného pásu polovodičů Úkol : 1. Určete šířku zakázaného pásu ze spektrální citlivosti fotorezistoru pro šterbinu 1,5 mm. Na monochromátoru nastavujte vlnovou délku od 200 nm po 50 nm
VíceStanovení povrchových vlastností (barva, lesk) materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu
Stanovení povrchových vlastností (barva, lesk materiálů exponovaných za podmínek simulující vnější prostředí v QUV panelu Cíle práce: Cílem této práce je stanovení optických změn povrchu vzorků během dlouhodobých
Více(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu
(Umělé) osvětlování pro analýzu obrazu Václav Hlaváč České vysoké učení technické v Praze Centrum strojového vnímání (přemosťuje skupiny z) Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky 166 36 Praha
Vícewww.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748
VíceTeplota je nepřímo měřená veličina!!!
TERMOVIZE V PRAXI Roman Vavřička ČVUT v Praze, Fakulta strojní Ústav techniky prostředí 1/48 Teplota je nepřímo měřená veličina!!! Základní rozdělení senzorů teploty: a) dotykové b) bezdotykové 2/48 1
VícePůdní voda. *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin.
PODPOVRCHOVÁ VODA Půdní voda *vyplňuje póry v půdách. *nevytváří souvislou hladinu. *je důležitá pro růst rostlin. Podzemní voda hromadí se na horninách, které jsou málo propustné pro vodu vytváří souvislou
VíceZákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.
1. ZÁKON ODRAZU SVĚTLA, ODRAZ SVĚTLA, ZOBRAZENÍ ZRCADLY, Dívejme se skleněnou deskou, za kterou je tmavší pozadí. Vidíme v ní vlastní obličej a současně vidíme předměty za deskou. Obojí však slaběji než
VícePracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2
Pracovní list č. 3 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část 2 Obsah tématu: 1) Vzdušný obal země 2) Složení vzduchu 3) Tlak vzduchu 4) Vítr 5) Voda 1) VZDUŠNÝ OBAL ZEMĚ Vzdušný obal Země.. je směs
Víceč.. 6: Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
Pedologické praktikum - téma č.. 6: Práce v pedologické laboratoři - půdní fyzika Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Půdní
VíceNázev a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA
Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA OPTIKA ZÁKLADNÍ POJMY Optika a její dělení Světlo jako elektromagnetické vlnění Šíření světla Odraz a lom světla Disperze (rozklad) světla OPTIKA
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.
SKLENÍKOVÝ EFEKT 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Skleníkový efekt V této kapitole se dozvíte: Co je to skleníkový efekt. Jaké jsou skleníkové plyny. Co je to tepelné záření. Budete schopni: Vysvětlit
Více3.2.5 Odraz, lom a ohyb vlnění
3..5 Odraz, lom a ohyb vlnění Předpoklady: 304 Odraz a lom vlnění na rozhranní dvou prostředí s různou rychlostí šíření http://www.phy.ntnu.edu.tw/ntnujava/index.php?topic=16.0 Rovinná vlna dopadá šikmo
VíceIDENTIFIKACE NEZNÁMÉ ORGANICKÉ LÁTKY POMOCÍ INFRAČERVENÉ SPEKTROMETRIE
Úvod Infračervená spektrometrie (IR) je analytická technika určená především k identifikaci a strukturní charakterizaci organických sloučenin a anorganických látek. Tato nedestruktivní analytická technika
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceÚloha 3: Mřížkový spektrometr
Petra Suková, 2.ročník, F-14 1 Úloha 3: Mřížkový spektrometr 1 Zadání 1. Seřiďte spektrometr pro kolmý dopad světla(rovina optické mřížky je kolmá k ose kolimátoru) pomocí bočního osvětlení nitkového kříže.
VíceDPZ10 Radar, lidar. Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava
DPZ10 Radar, lidar Doc. Dr. Ing. Jiří Horák Institut geoinformatiky VŠB-TU Ostrava RADAR SRTM Shuttle Radar Topography Mission. Endeavour, 2000 Dobrovolný Hlavní anténa v nákladovém prostoru, 2. na stožáru
VíceVybrané spektroskopické metody
Vybrané spektroskopické metody a jejich porovnání s Ramanovou spektroskopií Předmět: Kapitoly o nanostrukturách (2012/2013) Autor: Bc. Michal Martinek Školitel: Ing. Ivan Gregora, CSc. Obsah přednášky
Vícesvětelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří zdroj do všech směrů.
Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky Světeln telné veličiny iny a jejich jednotky, světeln telné vlastnosti látekl světelný tok -Φ [ lm ] (lumen) Světelný tok udává, kolik světla celkem vyzáří
VíceFyzika II, FMMI. 1. Elektrostatické pole
Fyzika II, FMMI 1. Elektrostatické pole 1.1 Jaká je velikost celkového náboje (kladného i záporného), který je obsažen v 5 kg železa? Předpokládejme, že by se tento náboj rovnoměrně rozmístil do dvou malých
VíceMěření odrazu světla
Úloha č. 5 Měření odrazu světla Úkoly měření: 1. Proměřte velikost činitele odrazu světla pro různě barevné povrchy v areálu školy dvěma různými metodami. 2. Hodnoty naměřených průměrných činitelů odrazu
Více2) Povětrnostní činitelé studují se v ovzduší atmosféře (je to..) Meteorologie je to věda... Počasí. Meteorologické prvky. Zjišťují se měřením.
Pracovní list č. 2 téma: Povětrnostní a klimatičtí činitelé část. 1 Obsah tématu: Obsah tématu: 1) Vlivy působící na rostlinu 2) Povětrnostní činitelé a pojmy související s povětrnostními činiteli 3) Světlo
VíceLaboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 3: Měření vlnové délky světla G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Gymnázium G Hranice Test
VícePříklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie. Miroslav Průcha
Příklady biochemických metod turbidimetrie, nefelometrie Miroslav Průcha Příklady optických technik Atomová absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie Absorpční spektrofotometrie kinetická
Více5.3.5 Ohyb světla na překážkách
5.3.5 Ohyb světla na překážkách Předpoklady: 3xxx Světlo i zvuk jsou vlnění, ale přesto jsou mezi nimi obrovské rozdíly. Slyšíme i to, co se děje za rohem x Co se děje za rohem nevidíme. Proč? Vlnění se
VíceRYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY
RYBNÍKY POHLEDEM Z VÝŠKY HODNOCENÍ KVALITY VODY A EUTROFIZACE POMOCÍ DÁLKOVÉHO PRŮZKUMU ZEMĚ Jakub Brom, Václav Nedbal a Jindřich Duras TAČR Gama TG03010027 Posílení aktivit proof-of-concept na Jihočeské
VíceSTŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková
VíceSoučasné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě
Současné možnosti dálkového průzkumu pro hodnocení heterogenity půd a porostů na orné půdě František Zemek, Miroslav Pikl Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., Brno CzechGlobe I. Sekce klimatických
Více3. PEDOLOGIE Fyzikální vlastnosti půd T Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost (32)
"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". 3. PEDOLOGIE 3.6. Fyzikální vlastnosti půd T - 3.6.1. Měrná a objemová hmotnost půdy, struktura, konzistence, pórovitost
VíceDokumentace projektu. Fotoluminiscence. Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák. 21. 7. 29. 7.
Dokumentace projektu Fotoluminiscence Autorky: Kateřina Limburská, Tereza Fleková Vedoucí projektu: Zdeněk Polák 21. 7. 29. 7. 2014 Plasnice Úvod Lidé jsou fascinování světlem už od pravěku. Tehdy bylo
VíceOchrana obalem před změnami teploty a úloha obalu při tepelných procesech v technologii potravin. Sdílení tepla sáláním. Balení pro mikrovlnný ohřev
Převod tepla obalem z potraviny do vnějšího prostředí a naopak Ochrana obalem před změnami teploty a úloha obalu při tepelných procesech v technologii potravin 1 Obecně tepelné procesy snaha o co nejmenší
VíceM I K R O S K O P I E
Inovace předmětu KBB/MIK SVĚTELNÁ A ELEKTRONOVÁ M I K R O S K O P I E Rozvoj a internacionalizace chemických a biologických studijních programů na Univerzitě Palackého v Olomouci CZ.1.07/2.2.00/28.0066
VíceTAČR gama PoC Remote Guard
TAČR gama PoC Remote Guard Detekce znečištění povrchových vod řasami a sinicemi metodami dálkového průzkumu Země a spektrálního měření Václav Nedbal Jakub Brom, Jindřich Duras, Petr Císař, Mohammadmehdi
VíceSKLENÍKOVÝ EFEKT. Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny.
SKLENÍKOVÝ EFEKT Přečti si text a odpověz na otázky, které jsou za ním uvedeny. SKLENÍKOVÝ EFEKT: SKUTEČNOST NEBO VÝMYSL? Živé věci potřebují k přežití energii. Energie, která udržuje život na Zemi, přichází
Vícenano.tul.cz Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL
Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na TUL nano.tul.cz Tyto materiály byly vytvořeny v rámci projektu ESF OP VK: Inovace a rozvoj studia nanomateriálů na Technické univerzitě v Liberci Experimentální
VíceVíce denního světla, více pohody
Izolace První vydání Květen 2017 Více denního světla, více pohody STUDIE ZLEPŠENÍ DENNÍHO OSVĚTLENÍ V ZÁVISLOSTI NA POUŽITÍ FASÁDNÍ IZOLACE Kingspan Kooltherm K5 KONTAKTNÍ FASÁDNÍ DESKA NAMÍSTO MINERÁLNÍ
Vícemolekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění
molekulární struktura (vodíkové můstky, polarita) hustota viskozita teplo povrchové napětí adheze a koheze proudění Proč se zabývat teplotou vody? řídí biologické děje (růst, přežívání, reprodukci, kompetici,...),
VíceINVESTICE DO ROZVOJE VZDĚLÁVÁNÍ. Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka
Příklady použití tenkých vrstev Jaromír Křepelka Příklad 01 Spočtěte odrazivost prostého rozhraní dvou izotropních homogenních materiálů s indexy lomu n 0 = 1 a n 1 = 1,52 v závislosti na úhlu dopadu pro
VíceSlaná voda pro fyzika?
Slaná voda pro fyzika? JINDŘIŠKA SVOBODOVÁ Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, Brno V příspěvku se zabývám tzv. solárním jezírkem. Jde o zajímavý jev, který má i praktické využití, Uvádíme potřebné
VícePRAKTIKUM III. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Úlohač.III. Název: Mřížkový spektrometr
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM III Úlohač.III Název: Mřížkový spektrometr Vypracoval: Petr Škoda Stud. skup.: F14 Dne: 17.4.2006 Odevzdaldne: Hodnocení:
Více1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení
1 Bezkontaktní měření teplot a oteplení Cíle úlohy: Cílem úlohy je seznámit se s technologií bezkontaktního měření s vyhodnocováním tepelné diagnostiky provozu elektrických zařízení. Součastně se seznámit
VíceTvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů
Zdeněk Máčka Z8308 Fluviální geomorfologie (10) Tvorba povrchového odtoku a vznik erozních zářezů Cesty pohybu vody povodím celkový odtok základní podpovrchový (hypodermický) povrchový Typy povrchového
VíceObecné informace. Products Elektrické stroje Ultrazvukové snímače Zásady ultrazvukové detekce
Products Elektrické stroje Ultrazvukové snímače Zásady ultrazvukové detekce Obecné informace 1 / 8 Princip činnosti Princip ultrazvukové detekce Ultrazvukový snímač cyklicky vysílá vysokofrekvenční impuls,
VícePůdy vlastnosti I. (laboratorní práce)
Zvyšování kvality výuky v přírodních a technických oblastech CZ.1.07/1.1.28/02.0055 Půdy vlastnosti I. (laboratorní práce) Označení: EU-Inovace-Př-9-38 Předmět: přírodopis Cílová skupina: 9. třída Autor:
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceUltrazvuková defektoskopie. Vypracoval Jan Janský
Ultrazvuková defektoskopie Vypracoval Jan Janský Základní principy použití vysokých akustických frekvencí pro zjištění vlastností máteriálu a vad typické zařízení: generátor/přijímač pulsů snímač zobrazovací
VíceUNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KATEDRA INFORMATIKY A GEOINFORMATIKY VEGETAČNÍ INDEXY
UNIVERZITA JANA EVANGELISTY PURKYNĚ V ÚSTÍ NAD LABEM FAKULTA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KATEDRA INFORMATIKY A GEOINFORMATIKY VEGETAČNÍ INDEXY 1. seminární práce z předmětu Dálkový průzkum Země Vypracovala: Pavlína
VíceHLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
HLAVNÍ PROBLÉMY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ Současná etapa je charakterizována: populační explozí a nebývalým rozvojem hospodářské činnosti společnosti řadou antropogenních činností s nadměrnou produkcí škodlivin
VíceObrázek 2 Vodorovné a svislé půlvlnné antény a jejich zrcadlové obrazy. Činitel odrazu. Účinek odrazu je možno vyjádřit jako součinitel, který
10 OBRAZ ANTÉNY Často je vhodné použít pro znázornění účinku odrazu představu obrazu antény. Jak ukazuje obrázek 1, odražený paprsek urazí cestu stejné délky (AD se rovná BD), jakou by urazil, kdyby byl
VíceFyzika II. Marek Procházka Vlnová optika II
Fyzika II Marek Procházka Vlnová optika II Základní pojmy Reflexe (odraz) Refrakce (lom) jevy na rozhraní dvou prostředí o různém indexu lomu. Disperze (rozklad) prostorové oddělení složek vlnění s různou
VíceUčební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití
OPTIKA Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů Světlo je vlnění V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití Podstata světla Světlo je elektromagnetické vlnění Zdrojem světla
VíceElektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM
Elektronová mikroskopie SEM, TEM, AFM Historie 1931 E. Ruska a M. Knoll sestrojili první elektronový prozařovací mikroskop 1939 první vyrobený elektronový mikroskop firma Siemens rozlišení 10 nm 1965 první
VíceObnovitelné zdroje energie Budovy a energie
ČVUT v Praze Fakulta stavební Katedra Technických zařízení budov Obnovitelné zdroje energie Budovy a energie doc. Ing. Michal Kabrhel, Ph.D. Pracovní materiály pro výuku předmětu. 1 Solární energie 2 1
Více25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie υ = -40 C.. +10000 C. Výhody termovize Senzory infračerveného záření Rozdělení tepelné senzory
25 A Vypracoval : Zdeněk Žák Pyrometrie Bezdotykové měření Pyrometrie (obrázky viz. sešit) Bezdotykové měření teplot je měření povrchové teploty těles na základě elektromagnetického záření mezi tělesem
VíceNa květen je sucho extrémní
14. května 2018, v Praze Na květen je sucho extrémní Slabá zima v nížinách, podprůměrné srážky a teplý a suchý duben jsou příčinou současných projevů sucha, které by odpovídaly letním měsícům, ale na květen
VíceOptika nauka o světle
Optika nauka o světle 50_Světelný zdroj, šíření světla... 2 51_Stín, fáze Měsíce... 3 52_Zatmění Měsíce, zatmění Slunce... 3 53_Odraz světla... 4 54_Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem... 4 55_Zobrazení
VíceOtázka č. 14 Světlovodné přenosové cesty
Fresnelův odraz: Otázka č. 4 Světlovodné přenosové cesty Princip šíření světla v optickém vlákně Odraz a lom světla: β α lom ke kolmici n n β α lom od kolmice n n Zákon lomu n sinα = n sin β Definice indexu
VícePokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie
Pokročilé cvičení z fyzikální chemie KFC/POK2 Vibrační spektroskopie Vibrace molekul mohou být měřeny buď pomocí absorpce infračerveného záření, nebo pomocí neelastického rozptylu záření, tzn. Ramanova
VíceSPEKTRÁLNÍ METODY. Ing. David MILDE, Ph.D. Katedra analytické chemie Tel.: ; (c) David MILDE,
SEKTRÁLNÍ METODY Ing. David MILDE, h.d. Katedra analytické chemie Tel.: 585634443; E-mail: david.milde@upol.cz (c) -2008 oužitá a doporučená literatura Němcová I., Čermáková L., Rychlovský.: Spektrometrické
VíceRychlost světla a její souvislost s prostředím
Rychlost světla a její souvislost s prostředím Jak byla změřena rychlost světla? První, kdo přišel s myšlenkou konečné rychlosti světla, byl Francis Bacon. Ve své práci Novum Organum Scientiarum tvrdil,
Více