Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050*

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050*"

Transkript

1 Václav Novotný Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050* Jenom společnosti, které mají velkou vizi velký společenský ideál - mohou být úspěšné. Romano Guardini Vytvářet vizi sociálního státu v dnešní turbulentní době vyžaduje jistou dávku odvahy, jelikož žijeme ve věku nejistoty" (Zikmund Baumann). Pokud lze identifikovat trend nebo cyklus, je budoucnost absolutně předvídatelná. Pokud je nelze identifikovat, nabývá prognóza normativní charakter (Leif Johanson). V našem případě lze předpokládat, že prognózované období bude poznamenáno závažnými turbulencemi plynoucími z prohlubující se surovinové krize, z pokračující demografické exploze v řadě oblastí světa, z potravinové krize zejména v chudých zemích Afriky a Asie a z pokračující ekologické krize spojené se změnami klimatu. Navíc lze očekávat mezinárodní konflikty plynoucí jednak ze střetu civilizací, jednak ze snah imperiálních velmocí rozšířit své sféry vlivu. To nás však nezbavuje povinnosti zabývat se daným tématem, přestože je obtížné. Efektivní sociální stát bude v podmínkách globální krize ještě potřebnější, než ve zlatém věku kapitalismu. Nicméně je ve hře příliš mnoho činitelů, jejichž zřetězení a vzájemný vliv jsou komplikované. Pokud bychom však upustili od realizace cílů sociálního státu nebo toto úsilí výrazně oslabili, zmocní se sociálních programů demagogové a učiní z nich prostředek k prosazení autoritářských koncepcí. Naplnění cílů sociálního státu patří tak mezi hlavní úkoly demokracie a představuje předpoklad zachování demokratického uspořádání společnosti. Sociální stát je výsledkem politického zápasu o naplnění ideálů svobody, rovnosti a solidarity, a to na základě demokratického konsensu. Je tak protikladný autoritativním řešením, prosazujícím své cíle násilnými prostředky, kde hlavní stimul představuje třídní nebo skupinový egoismus. V perspektivě prohlubující se globální krize je hrozba recidiv totalitarismu zřejmá. Zachování sociálního státu je cílem politickým, který diferencuje současnou občanskou společnost. Neoliberálové a neokonservativci v podstatě odmítají sociální stát. Naopak demokratická levice v Evropě a liberálové v USA považuji upevnění sociálního státu za stěžejní politický cíl. Nejdůležitějším předpokladem budoucího pozitivního vývoje občanské společnosti je přitom setrvání na humanistických východiscích společenského úsilí, představovaných fundamentálními hodnotami západní kultury: Svobodou, rovností a solidaritou. Tyto společenské ideály byly vymezeny osvícenskými revolucemi a demokratické státy z nich vycházejí při stanovení své cílové funkce. Jen tak lze očekávat, že vývoj se bude ubírat dlouhodobě správným směrem, tj. po vzestupné linii antropogeneze spojené se zduchovněním (Pierre Teilhard de Chardin). *Teze referátu předneseného na Mezinárodním futurologickém kolokviu Koncipování budoucnosti v Evropě 11 ve dnech 21. a 22. X na Vysoké škole ekonomické v Praze.

2 Současný sociální stát, tak jak jej známe v evropském a americkém provedení, prodělává krizi. Tato krize je jednak axiologická, jelikož náklady na sociální stát jsou libertariány a neokonservativci považovány za faux frais respektive za konkurenční nevýhodu, jednak zdrojová, jelikož rostoucí sociální výdaje zatěžují nadměrně veřejné rozpočty. 1 Jedná se rovněž o krizi systémovou, jelikož sociální stát vytvořil novou zahálčivou třídu (Ralph Dahrendorf) v podobě sociálních skupin závislých na sociálních podporách. Tyto skupiny zneužívají možností žít na vrub sociálních podpor a obvykle se vyhýbají práci. Součástí systémové krize jsou neoliberální a neokonzervativní snahy o deregulaci ekonomiky a o omezení státní intervence. Důsledkem je návrat cyklické ekonomické krize a rozevírání protikladu mezi bohatstvím a chudobou. 2 Existence sociálního státu se nicméně jeví jako nezbytná podmínka pro zachování demokracie, ohrožované za současné hospodářské krize narůstajícím extrémismem zleva i zprava, což si neokonzervativní pravice zřejmě neuvědomuje. Václav Klaus označil nedávno za příčinu svého skeptického postoje k Evropské unii právě skutečnost, že se jedná o sociální stát 3. Ministr Miroslav Kalousek v rámci kritiky vysokých sociálních výdajů z veřejných rozpočtů označil chudobu za důsledek neschopnosti nebo lenosti. 4 Odmítání solidárních principů je ovšem v každé demokratické společnosti neudržitelné, již proto, že chudí lidé představují obvykle nezanedbatelnou sociální a politickou skupinu. Kromě toho solidarita a rovnost patří mezi základní stavební prvky moderní demokracie. Ekonomickou stránkou demokracie je sociální stát. Současná radikalizace lidových sociálních hnutí, ale též extrémistických směrů, je jednoznačně výrazem naléhavosti požadavků démosu v sociální oblasti. Stojíme tak před historickou volbou mezi tatcherovským konzervativizmem plodícím stagnaci a prohlubujícím sociální konflikty a upevňováním sociálního státu, jako předpokladem obnovení růstového potenciálu společnosti. Formulace sociálních ideálů odráží vždy konkrétní podmínky dané historické etapy a tomu odpovídají též známé formy sociálního státu. V antické historii jsme se setkali s athénským státem a s jeho bonum commune, v epoše měšťanských revolucí s Commonwealthem v Anglii a Veřejným blahem ve Francii. V novější historii sociálního státu to byl Bismarckův Wohlfahrtsstaat, Galbraithův Welfarestate a Erhardtovo Sozialmarktwirschaft. Nejpokročilejším typem sociálního státu je v současnosti skandinávský sociální model, který je označován za nejúspěšnější formu reálného socialismu (Josef Schumpeter). V každém případě skandinávský sociální stát je v současnosti reálným představitelem třetí cesty v protikladu k drsnému kapitalismu a zotročujícímu komunismu. Model optimálního skandinávského státu řeší jak problém chudoby, tak požadavek rovnosti v podmínkách svobody. 1 Socialismus končí, když mu dojdou peníze M. Tatcherová. 2 Krugman, P.: Návrat ekonomické krize. Praha, Vyšehrad Rozhovor prezidenta republiky pro magazín Forbes o evropské krizi. Rozhovory, Kalousek, M.: Rozhovor. Hospodářské noviny , s. 9

3 Evropská unie vyhlásila již na počátku za svůj cíl budování evropského sociálního státu. 5 Tento cíl byl obsažen v zakládajících smlouvách o EHS a EU. Evropská společenství byla koncipována jako integrace politická, hospodářská a sociální, přičemž oficiální doktrínou EHS - později EU/ES - se stalo sociální tržní hospodářství. Lze proto předpokládat, že uvedený cíl smluv o EU/ES bude plnit v uvažovaném období roli organizujícího činitele, nehledě na současnou krizi sociálního státu a předpokládané turbulence v evropské a světové ekonomice. Nicméně i za této situace lze prognostickou vizi založit na původním záměru Komise ES, podle kterého by Unie měla směřovat k vyrovnání sociálních a pracovních podmínek v EU/ES na nejvyšší úrovni dosažené v některé z členských zemí. Je to zároveň významný prvek vyrovnávání konkurenčních podmínek mezi členskými zeměmi. Úsilí o dosažení tohoto cíle bylo ovšem postupně zproblematizováno, a to vzhledem k přetrvávajícím značným rozdílům v ekonomické úrovni mezi členskými zeměmi, ale též v důsledku nedostatku politické vůle některých členských států k dosažení takového cíle. Harmonizace daní, pracovních podmínek a sociálních systémů patří však i nadále mezi dlouhodobé cíle Evropských společenství. Je závažnou otázkou, zda projekty sociálního státu budou uskutečňovány rovněž v rámci globalizačních procesů jako součást vyrovnávání konkurenčních podmínek mezi zeměmi světa. Přihlédneme li ke skutečnosti, že se i nadále prohlubují ekonomické a sociální rozdíly mezi nejvyspělejšími a nejchudšími státy světa, je zřejmé, že reálné výsledky takového programu by mohly být dosahovány jen velmi postupně. Tím se ovšem zmenšuje vyhlídka na rychlé omezení populační exploze v rozvojovém světě přirozenou cestou, tj. jejich hospodářským rozvojem. 6 Pokud by potravinová krize propukla v chudých RZ plnou silou, očekávané populační přírůstky by se zde ovšem citelně snížily. Rozšířit principy budování sociálního státu o problematiky rozvojových zemí a udržitelného rozvoje se pokouší tzv. Tilburgská deklarace z roku 2008 vypracovaná mezinárodní skupinou expertů na holandské universitě v Tilburgu 7 (viz dále). V souvislostech předpokládaného dlouhodobého zvolnění hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách 8 má prohlubování evropského sociálního modelu do budoucna větší opodstatnění, než kdy předtím. Je ovšem nezbytné tento model více přizpůsobit změněným podmínkám, zejména rostoucímu napětí na trhu práce, stárnutí populace, požadavkům ekologicky udržitelného rozvoje i strukturálním změnám ve vyspělých ekonomikách. Ty plynou jednak z globalizace, jednak jsou důsledkem zvolnění růstu ve vyspělých zemích. Je 5 Delors, J., Rasmussen, N.: Nová sociální Evropa. Zpráva přednesená na 7. kongresu PES v Portu Dále - New_Social_Europe,_discussion_paper_CZ United Nations, DESA, Population Division, World Population in 2300 (ESA/P/WP.187). Podle současných prognóz vzroste počet obyvatel světa ze současných 7 mld. na 9,7 mld. v roce Tilburgská deklarace. Tilburg Brusel Srv. A. Áč: Konec růstu. Přítomnost, říjen 2010.

4 přitom nutné zdůraznit, že silný sociální model a hospodářská úspěšnost se nevylučují naopak spolu souvisejí 9. Evropský sociální model je protikladný drsnému kapitalismu praktikovanému v některých nově industrializovaných zemích nebo propagovanému neokonservativci ( kapitalismus bez přívlastků Václav Klaus). Přináší také srovnatelně lepší výsledky pro společenský blahobyt, jak ukazují sociologické průzkumy. V souvislostech požadavků světového sociálního hnutí je též zřetelně sociálně spravedlivější, než neoliberální modely vytvářející drastické rozdíly v příjmech a majetku obyvatelstva. Evropský sociální model se zejména vyznačuje silným veřejným sektorem, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje zaměstnanost, poskytuje veřejné statky a služby a přispívá k sociální jistotě. Veřejný sektor je takto páteří evropské ekonomiky a základem sociálního tržního hospodářství. Přispívá zásadním způsobem ke stabilitě hospodářství. Významným rysem dále je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, namísto rivality a odmítání. 10 Také EU a její sociální tržní hospodářství čelí v současnosti významným výzvám, které vyvolávají obavy o budoucnost sociální Evropy. Vlivem globalizace musí evropské ekonomiky reagovat na nové požadavky světové ekonomiky. Globalizace podpořila rozvoj nového finančního kapitalismu, kdy fondy soukromého kapitálu a investiční fondy se staly během krátké doby vlastníky významných finančních prostředků. Mohou tak rozhodovat o jejich přesouvání z jedné země do druhé, čímž významně ovlivňují budoucí hospodářský vývoj a situaci na trhu práce. Tento činitel významně komplikuje a omezuje možnosti národních hospodářských a sociálních politik. Evropská populace rovněž podstatně stárne a současné demografické trendy povedou k jejímu celkovému poklesu. V daném časovém horizontu se znásobí počet lidí v důchodovém věku téměř 2,5 krát oproti dnešnímu stavu. V roce 2050 bude tak připadat na jednoho důchodce méně než 1,5 pracujícího člověka místo současných tří. Stále více žen v Evropě zůstává bezdětných nebo mají pouze jedno dítě, což je způsobeno obtížemi se sloučením pracovního a rodinného života, ekonomickou nejistotou a nedostatečnou podporou péče o matky a děti. Se zrychlujícími se technologickými změnami se také zvyšuje tlak na kvalifikační mobilitu pracovních sil, což vyžaduje celoživotní vzdělávání, které má umožnit držet krok s rychlým vývojem vědy a technologií. Ačkoli se v některých letech objevují náznaky obratu k lepšímu, je současný i předpokládaný hospodářský růst eurozóny příliš nízký na to, než aby se zde výrazněji snížila nezaměstnanost. Chudoba v Evropě je sice menší než jinde ve světě, existuje ovšem především ve spojení s dlouhodobou nezaměstnaností. V Evropě žije 72 miliónů obyvatel v chudobě nebo je jí bezprostředně ohrožených. Dalších 36 miliónů se nachází na hranici chudoby. Nezaměstnanost v EU dosahuje v průměru cca devíti procent a týká se především mladých lidí (průměr 17%) nebo starších osob a především žen. 11 Zejména v posledních osmi letech roste sociální 9 Nová sociální Evropa. Cit. dokument.. 10 Nová sociální Evropa. Cit. dokument. 11 Tamtéž.

5 nerovnost mezi obyvateli evropských zemí, což bylo umocněno rozšířením Unie o postkomunistické státy a větší nerovností v nových členských zemích. Postupně se rovněž prohlubuje propast mezi zisky společností a mzdami zaměstnanců. Celkem 6% zaměstnanců je řazeno mezi tzv. chudé pracující. Rostoucí životní náklady spojené například s bydlením vystavují vyššímu tlaku lidi s nižšími a středně vysokými příjmy. Je rovněž nezbytné odstranit nedostatečnou rovnost v příjmech mezi pohlavími, jelikož ženy jsou placeny o 15% méně než muži a čelí zvýšenému riziku nejistého zaměstnání, nezaměstnanosti a chudoby. 12 Do budoucna lze předpokládat, že současný sociální model Evropy nebude za daných okolností stačit k posílení soudržnosti, sociální inkluze a udržitelnosti společenského rozvoje. Nicméně EU/ES vznikla jako politické seskupení kladoucí si za cíl, aby hospodářský rozvoj a inkluze společnosti probíhaly paralelně. Přestože období, o kterém uvažujeme, je dlouhé, požadované změny evropského sociálního modelu jsou natolik zásadní, že bude zapotřebí úsilí nejméně jedné lidské generace k tomu, aby byly naplněny. A to za předpokladu že bude zachován mezinárodní mír a budou překonány nebo zmírněny hlavní věcné bariéry rozvoje. Výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světové ekonomice by ovšem dramaticky ztížilo situaci. Dokument Nová sociální Evropa konstatuje, že nové podmínky ve světovém hospodářství vyžadují přehodnocení a reformu dosavadního evropského sociálního modelu: 1) Základem bude model ekologicky udržitelného rozvoje při plné zaměstnanosti. 2) Model vychází z potřeby zlepšit současné ekonomické a sociální podmínky v zájmu všeobecného blahobytu, soudržnosti a udržitelnosti rozvoje. 3) Vyzývá socialisty, sociální demokraty, odbory a pokrokové zaměstnavatele ke spojení sil pro tvorbu nových sociálních politik. 4) Realizace modelu představuje cestovní mapu pro tvorbu sociálních politik na všech úrovních. 13 Rizika současného vývoje plynou zejména z prohlubující se sociální nerovností mezi nezaměstnanými a zaměstnanými, starými a mladými, národnostními menšinami a většinovou společností, v důsledku čehož selhává soudržnost společnosti. Vlivem imigračních procesů vzniká ve většině států národnostně diverzifikovaná populace, což je zdrojem nových konfliktů. Kromě toho se všeobecně zhoršuje životní prostředí. Tradiční cíle sociálního státu se tak rozšiřují zejména o inkluzi národnostních menšin, o ekologicky udržitelný rozvoj a zabezpečení plné zaměstnanosti v podmínkách růstu světového obyvatelstva, a to při předpokládaném zvolnění nebo dokonce zastavení hospodářského růstu ve vyspělých zemích. Poslední uvedený cíl by nebyl zřejmě dosažitelný bez krácení délky pracovního týdne a denní pracovní doby, bez dělení pracovních míst, bez přesunu pracovních sil z odvětví materiální výroby do sféry služeb, bez prodloužení období kvalifikační přípravy a bez zkrácení celkového období produktivního zapojení. Je možné očekávat, že produktivita ve sféře materiální výro- 10 Tamtéž. 11 Tamtéž..

6 by poroste rychleji než produkt, což zostří v těchto odvětvích problém nezaměstnanosti. Vývoj produktivity ve sféře služeb bude ovšem pomalejší než ve sféře materiální výroby, což vytváří určité východisko. V odvětvích péče o člověka lze dokonce očekávat opačný vývoj produktivity v zájmu zkvalitnění a rozšíření těchto služeb (zdravotní péče, sociální péče, vzdělávací systém). Podíl zaměstnanosti ve službách má v perspektivě dosáhnout v nejvyspělejších zemích až devadesáti procent na celkové zaměstnanosti. Projekt nové sociální Evropy přestavuje alternativu k neoliberálním a neokonzervativním politikám, které oslabují sociální stát, přičemž neoliberální vývoj není v sociálních souvislostech ani potřebný, ani žádoucí /tamtéž/. Následkem rozvoje neoliberálních koncepcí vznikla řada negativních sociálních jevů, jako zostření konkurence na trhu práce, prohlubování sociální nerovnosti, problematické důchodové reformy, nejistota zaměstnání a obtížné uplatnění starších ročníků na trhu práce. Evropský sociální model by měl přinést řešení uvedených problémů, jelikož bez potřebných reforem se budou tyto problémy prohlubovat. Ponechat konzervativce a neoliberály, aby i nadále vládli v protikladu k hodnotám sociální Evropy, by vedlo k obnovení třídních bojů z minulosti 14. To by znamenalo popření principů občanské společnosti, která je založena na demokratickém konsensu. Politika sociálního státu musí proto směřovat k řešení sociálních a pracovních konfliktů tak, aby byl zachován třídní smír. Dosažení naznačených cílů nového sociálního státu předpokládá výraznější uplatnění solidárních principů. To vyžaduje zájem na dosahování plné zaměstnanosti, na sociální inkluzi a na rovnějším rozdělení důchodů. Již řada významných ekonomů se zabývala v minulosti otázkou, jak financovat válku (například J. M. Keynes). Nyní nastal čas zabývat se hlouběji otázkou, jak financovat sociální stát. Zde nejde o to vyhrát válku, ale vyhrát mír. V podmínkách hospodářské krize nebo zvolnění růstu je financování sociálního státu ztížené, jelikož sociální výdaje se zvyšují v důsledku rostoucí míry nezaměstnanosti a příjmy sociálního systému klesají. Jestliže mají občané získávat za krize od společnosti více veřejných statků a peněz v podobě sociálních transferů a služeb sociálního státu, musí také více přispívat do společenských fondů pro jejich financování. Zvýšení daňové kvóty však obvykle ještě více deceleruje ekonomiku. Některé státy proto praktikují politiku tzv. cyklicky nevyrovnaného rozpočtu (Švédsko) 15. Je přitom empirickým poznatkem, že státy s vyspělým sociálním systémem a účinnou politikou zaměstnanosti mají vesměs výrazně vyšší daňové kvóty než státy, které omezují solidární prvky. Přes vyspělou sociální politiku mají státy v první skupině výrazně nižší míru veřejného zadlužení. Studie také ukazují, že nejúspěšnější ekonomiky ve Skandinávii dosahují růstu a vysoké míry zaměstnanosti při vysoké míře rovnosti příjmů a při relativně nízkém veřejném dluhu, přičemž mají rozsáhlý a dobře fungující veřejný sektor Nová sociální Evropa. Cit. dokument. Tamtéž. 15 Zvýšení sociálních výdajů je hrazeno z rozpočtového přebytku vytvořeného za konjunktury. 16 Michal Novota: Škandinávsky model sociálneho štátu. Úvahy o trvalej udržateľnosti. Bratislava 2004.

7 Zkušenosti dvacátého století svědčí, že v podmínkách společenských turbulencí vyvolaných poruchami hospodářského růstu a s tím spojenými negativními sociálními důsledky je demokracie zásadně ohrožena. Demokracie je v delším časovém horizontu možná pouze jako rostoucí: Bez hospodářského růstu propadá demokracie sebedestrukci, balkanizaci a frakčním bojům 17. Vzniká také fatální otázka, jak spojit očekávané změny v charakteru hospodářského růstu a v rozdělování práce a produktu s demokracií. Nebylo by totiž prozíravé čekat, až bude společnost donucena ke společenským změnám krajními situacemi, které předpokládají demografické, ekologické a ekonomické prognózy. To by nahrávalo stoupencům extrémistických řešení, jakých jsme byli svědky v minulém století. Jestliže evropské demokracie neprojeví včas dostatečnou politickou vůli a úsilí k dosažení výše uvedených cílů, bude patřit recidiva autoritativních režimů mezi hlavní nebezpečí společenského vývoje v budoucím období. Nelze zapomenout, že v minulém století to byli právě dogmatičtí liberálové, kteří vyseděli komunistická, fašistická a nacistická vejce. Podobný vývoj by se mohl opakovat i v tomto století. Lidstvo není příliš ochotné poučit se z minulých omylů. V období, o kterém zde uvažujeme, bude nezbytná radikální přeorientace zejména vyspělých ekonomik. Tyto otázky řeší tzv. Tilburgská deklarace z roku 2008, která vnáší do projektu sociálního státu globální rozměr 18. Jako důvody uvádí následující naléhavé globální problémy: a) Klimatické změny. b) Vyčerpání zdrojů. c) Přetrvávání masové chudoby. d) Růst globální nerovnosti. Podstatná změna Účastníci se shodli na naléhavé nutnosti radikální změny směru, kterým se globální ekonomika vyvíjí. V panelové diskusi označili různí politici, zástupci odborů a podnikatelé úroveň naléhavosti požadovaných změn stupněm 9 na stupnici od 1 (nejnižší stupeň naléhavosti) do 10 (maximum naléhavosti). Snížení národních příjmů, jak je v současné době měřeno, bylo označeno za přijatelné. Místní pozorování ukazují, že prosperita se tím nemusí snižovat, ale naopak Novak, M.: Duch demokratického kapitalismu Tilburgská deklarace. 19 Tamtéž.

8 Prosperita Jihu Účastníci konference se shodli na tom, že pro zajištění živobytí miliard chudých lidí musí dojít k růstu ekonomik na Jihu. To předpokládá také nevyhnutelný růst spotřeby materiálů a energií. Současně se shodli na tom, že ekonomiky Severu je nutné redukovat v materiálním smyslu, tj. co se týče spotřeby materiálů, prostoru a fosilních paliv. To by však nemělo mít vliv na snížení úrovně blahobytu. Je proto nezbytné rozumné přerozdělení. Co spíš potřebujeme, jsou ukazatele výšky (výškoměry), které budou ukazovat, jak daleko jsme od udržitelné ekonomiky založené na solidaritě. Kdybychom např. jako měřící laťku použili tzv. Ekologickou stopu, viděli bychom, že pro udržitelnou ekonomiku by používání materiálů, prostoru a fosilních paliv v našich zemích muselo být sníženo zhruba o dvě třetiny. Navíc by k tomuto snížení muselo dojít v dohledné době, např. v deseti letech, pokud se chceme vyhnout tomu, že během 30 či 40 let by pro udržení naší úrovně materiální spotřeby byly třeba dvě planety Země. 20 Společná vize budoucnosti Existuje naléhavá potřeba vytvořit společnou vizi budoucnosti, která by mohla tvořit základ společné strategie změny existujících bohatých ekonomik na Severu. Je to nezbytná výzva, která bude široce podpořena občanskou společností a pozitivně formulována, aby vytvořila společenské odhodlání k větší udržitelnosti a solidaritě. Nemělo by jít o nerealistickou vizi, tvrdící, že růstem a technologií všechno vyřešíme. Odpověď na často pokládanou otázku, zda existuje prostor pro růst, může být pouze jedna: Ano, ovšem pouze v rámci větší udržitelnosti, větší solidarity, vyšší kvality života a v souvislosti s tím i většího štěstí lidí na Severu a Jihu. 21 Přestože navržená řešení lze označit jako radikální, neměla by přinést snížení blahobytu. Naopak by měla předejít hrozícím problémům, jako jsou ohrožení zdraví, pokračující degradace životního prostředí, nárůst globální chudoby, třídní a mezinárodní konflikty a masová emigrace. Cíle v sociální sféře v EU/ES nelze separovat od globálního rozměr sociálních problémů, jelikož jsme k tomu vázáni nejen závazkem solidarity plynoucím z Evropské sociální charty (1961), ale též bezprostředním dopadem růstu chudoby v rozvojovém světě na blahobyt států EU/ES v podobě rostoucích požadavků na rozvojovou pomoc a tlakem imigračních procesů. Budoucnost socialismu Úhel pohledu na sociální stát se mění, jestliže přijmeme hypotézu výrazného zvolnění hospodářského růstu, nebo dokonce vzniku stacionárního stavu ekonomiky v období, o němž 20 Tamtéž. 21 Tamtéž.

9 uvažujeme. 22 Kapitalismus je možný pouze jako rostoucí, jelikož jinak není schopen sebereprodukce, ani řešit otázku nezaměstnanosti. Podstatná redukce objemu investic do výroby v případě zastavení hospodářského růstu by znamenala pokles výroby i spotřeby a masovou nezaměstnanost. V případě přechodu ke stationary state z toho plyne nutnost změny dosavadního sociálně ekonomického modelu. Tato změna by měla umožnit redistribuci produktu zejména ve prospěch změn struktury zaměstnanosti a zachování úrovně konečné spotřeby. To lze uskutečnit jen pomocí společenského disponování produktivním přebytkem (nadproduktem) nejspíše ve formě tzv. distributivního socialismu. 23 Úvahy o budoucím socialismu lze považovat za aktuální také v současnosti, kdy je otřesena důvěra ve Smithovu neviditelnou uspořádávající ruku trhu" vlivem hospodářské krize a vzhledem k avizované sekulární stagnaci. Socialistická alternativa - nehledě na její zprofanovanost minulými zkušenostmi - má stále své opodstatnění v důsledku opakovaných selhání deregulovaného kapitalismu. Potvrzuje se tak výrok, který učinil před časem Petr Pithart: "Socialismus zůstává stále alternativou ke kapitalismu". Takový výrok ovšem mohou mnozí považovat za opovážlivý vzhledem k nedávným zkušenostem s marxistickým socialismem. Výsledky současných sociologických průzkumů však ukazují, že tento názor není u nás ojedinělý. Bylo by ovšem nepřípustným zjednodušením spojovat socialismus jen s jeho specifickou marxistickou formou, kterou mají příslušníci starší a střední generace ještě v živé paměti. 24 Marxistický socialismus, který vychází z principu třídního boje a násilného uchopení moci proletariátem, nelze ztotožňovat s demokratickým socialismem, představovaným programy a praxí socialistických stran v současnosti. V případě marxistického socialismu se ukázalo, že diktatura jedné strany, zaměřená na odstranění soukromého vlastnictví a nahrazení tržní regulace ekonomiky centrálním direktivním plánováním, nevyřešila ani problém chudoby, ani neurychlila růst produktivity. V ekonomikách sovětského typu byli na tom občané materiálně a občansky srovnatelně hůře než ve vyspělých tržních ekonomikách. Marxovu vizi, že po odstranění soukromého vlastnictví a trhu vznikne komunistická hojnost, bezpeněžní ekonomika a rozdělování podle potřeb, lze charakterizovat jako zjevný případ ekonomického chiliasmu. Vždy totiž budeme muset hospodařit s omezenými zdroji, zatím co 22 Áč, A.: Cit. článek.. 23 J. St. Mill: Autobiography. 1871, česky Viz Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha 1999, s Srov. Kohák, E.: Socialismus, socialismus? Socialismus?!? Přítomnost 29/03/2010.

10 lidské potřeby jsou neomezené a neomezitelné. S rostoucími důchody roste spotřeba luxusních statků exponenciálně. 25 Dobrovolné uskromnění ve spotřebě by předpokládalo duchovní sankci, jelikož je plně závislé na subjektivním rozhodnutí, obdobně jako příklon k ctnosti /I. Kant/. Jelikož lidé jsou morálně autonomní, představa, že se všichni lidé jednoho dne polepší v mravním ohledu, je zřetelným případem náboženského chiliasmu a je všeobecně k posměchu, stejně jako k poblouznění (I. Kant). Současné socialistické programy lze zpravidla charakterizovat snahou odstranit selhání trhu v neřízeném kapitalismu a nahradit liberalistický laissez-fairismus státním intervencionalismem v zájmu plynulosti hospodářského růstu, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje. Nicméně podle Carla Poppera nelze ovšem hovořit o současných formách organizace společenské výroby ve vyspělých zemích jako o kapitalismu, ale jako o intervencionalismu 26. Jde nepochybně o to, kým je ekonomika řízena a ve prospěch koho. V případě socialismu jsou to společenské skupiny představující většinu společnosti a ztotožňující se socialistickými principy. Komunismus, fašismus a nacionální socialismus přinesly zničující formy státního dirigismu, jelikož vyjadřovaly zájmy sebereprodukujících se společenských skupin a byly spojeny s násilím, útlakem a zotročením. Budou proto vždy sloužit jako případy odstrašujících forem státního dirigismu. Ve srovnání s marxistickým modelem přináší demokratický socialismus výsledky zřetelně povzbudivější. Jako příklady lze uvést současný skandinávský model nebo některé sociální projekty uskutečněné v minulosti v zemích Commonwealthu. Možnost rozšířit již vyzkoušené modely demokratického socialismu na všechny vyspělé státy v EU je tak jen otázkou politické vůle a poměru politických sil v členských zemích. Jak plyne z označení "socialismus", jedná se v tomto případě především o zaměření hospodářské politiky na altruistické cíle, jakými jsou plná zaměstnanost, odstranění nezaviněné chudoby a sociální spravedlnost. Nedílnou součástí toho je zabezpečení bezkrizového vývoje ekonomiky a ekologicky udržitelný rozvoj. V současnosti se tak často hovoří o ekosocialismu. Vztah trhu a socialismu vyjádřil výstižně nositel Nobelovy ceny za ekonomii K. J. Arrow: "Tržní mechanismus nemůže být převzat jako funkce společenského blahobytu, jelikož tento mechanismus nemůže brát v úvahu altruistické motivy Je však možno ovlivňovat trh nepřímo tak, aby působil v souladu s morálními imperativy". 27 V praxi se ukázalo, že v ros- 25 Srv. Engel, E.: Křivky důchodové pružnosti spotřeby. Ekonomická encyklopedie. Nakl. ČSAV Popper, C.: Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha. Oikoméné K. J. Arrow: Společenský výběr a Individuální hodnoty. Praha, Nakl. Svoboda Citováno volně., s

11 toucí ekonomice je možné dosáhnout většiny uvedených společenských cílů též vhodnou hospodářskou a sociální politikou, a to s přispěním odborů a organizací spotřebitelů /viz J. K. Galbraith: Americký kapitalismus: Koncepce vyvažující síly. 1962/. Ve smíšené ekonomice lze zajistit sociální spravedlnost pomocí sociálního zákonodárství a fiskální politiky, která zprostředkuje společenské disponování nadproduktem. Nezastupitelnou roli zde mají také korporátní organizace účastníků trhu. Socialistické projekty lze třídit podle jejich vztahu k vlastnictví a potažmo k politické demokracii: V demokratické společnosti je třeba ustavičné debaty o otázce majetku a také je třeba ustavičného přizpůsobování novému vývoji". 28 Tato maxima naznačuje, že optimální formy vlastnictví se liší nejen v závislosti na historické epoše, ale rovněž podle konjunkturní situace. Jestliže výroba stagnuje, je zapotřebí více socializačních opatření, než když výroba expanduje. Kapitalismus ve fázi průmyslové revoluce byl odlišný od soudobého kapitalismu, který je ve znamení monopolů, státních intervencí, odborového hnutí a organizací spotřebitelů. Nelze také předpokládat, že by vývoj směřoval k nějaké formě všeobecného vlastnictví ve smyslu komunistických představ. Bude li všechno patřit všem, nebude se nikdo starat o nic. Lidé jsou od přírody uzpůsobeni tak, že se každý stará lépe o to, co je jeho vlastní, než o to, co je společné. (Aristoteles Politika II, 3, citováno volně). Sedmdesát let komunismu v SSSR prokázalo jeho deformující účinky na vývoj výrobních sil společnosti. Obdobné zkušenosti byla zaznamenány Čínská LR. Dosavadní zkušenosti tak ukázaly, že úplné odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků není v současných podmínkách efektivní. Dnešní praxe demokratického socialismu řeší proto otázku vlastnictví vesměs formou vícesektorové ekonomiky. Jako úspěšný se zatím osvědčil současný pragmatický přístup k otázce vlastnictví v Čínské LR, kde soukromý sektor funguje pod kontrolou veřejného sektoru. Tržní organizace společenské výroby se přitom jeví jako nezastupitelná v souvislostech mezinárodní dělby práce a globalizace ekonomiky. Bez tržní organizace výroby by byly možnosti efektivního zapojení do mezinárodní dělby práce velmi omezené. Každý socialistický projekt je proto nutné posuzovat z hlediska jeho kompatibility s potřebami globální ekonomiky. Pokusy o vytváření autarkních ekonomik lze proto považovat za anachronismus. Přes pochmurné prognózy stagancionistů půjde v prognózovaném období spíše o selektivně strukturovaný rozvoj ve vyspělých zemích, zaměřený na zmírnění úzkých profilů ekonomiky a o stimulaci hospodářského růstu v zemích s vysokými populačními přírůstky. Není možné, aby se růst světové výroby zastavil, jelikož lidí na světě rychle přibývá. Jen za posledních dvanáct let přibyla na světě podle statistiků jedna mld. lidí. Bez hospodářského růstu bychom byli svědky humanitární katastrofy apokalyptického rozsahu, jakou lze již v současnosti zaznamenat v nejchudších zemích světa (Laos, Bangladéš, Pákistán, Subsaharská Afrika). Po- 28 Niebuhr,R.: Synové světla synové tmy. Praha, Nakl. Laichter 1947.

12 travinová krize představuje tak dnes i v blízké perspektivě nejožehavější problém pro světové společenství. Podpora hospodářského růstu v rozvojových zemích se neobejde bez výrazné ingerence světoobčanského celku (viz Tilburská deklarace). V prognózovaném období bude nutné dvojí přerozdělení: Jednak v zájmu plné zaměstnanosti ve vyspělých zemích, jednak v zájmu odstranění hladu a urychlení průmyslového rozvoje v hospodářsky méně vyspělých zemích. Lze očekávat vzestup významu hospodářského aktivismu státu ve vyspělých zemích (např. vytváření tzv. zelené ekonomiky ) a mezinárodních projektů zaměřených na řešení úzkých profilů zejména ve sféře energetiky, zásobování vodou a rozvoje surovinové základny. Rozsáhlejším investicím zahraničního kapitálu do rozvojových zemí brání především nízká kvalifikace domácích pracovních sil a politická nestabilita. Investice do lidského kapitálu jsou zde stejně důležité, jako investice do infrastruktury a do výrobních kapacit. V podmínkách sekulární stagnace ekonomiky by se jevila jako možná alternativa k tržní organizaci výroby příkazová ekonomika. Taková společenská situace by nejspíše směřovala k formám organizace hospodářství používaným ve válečné ekonomice (k tomu viz J. M. Clark: Social Control of Business. 1939). Zde připadá v úvahu například nucená kartelizace, stanovení výrobních a surovinových kvót, kontrola cen, reglementace vývozu a dovozu a dočasné omezení odborových práv. V případě vzniku stationary state by kapitalismus ztratil svůj hlavní předpoklad, aby se dále rozvíjel jako sociálně ekonomický systém. Demokracie bez hospodářského růstu propadá sebedestrukci, balkanizaci a frakčním bojům. 29 V případě stacionárního stavu ekonomiky by se stalo hlavním požadavkem hospodářské politiky dosažení plné zaměstnanosti, a to i při stagnující nebo dokonce snižující se materiální výrobě. To by předpokládalo přerozdělování práce a produktu v intencích distributivního socialismu Johna St. Milla. 30 Millovým ideálem byla společnost, která dokáže zajistit rovnější rozdělování, aniž by přitom byla omezena svoboda a soukromé vlastnictví. V současnosti má k takovému řešení patrně nejblíže skandinávský model socialismu. Na rozdíl od Millových představ by však nemělo dojít k zániku přímé vazby mezi výdaji individuálního úsilí ve výrobním procesu a velikostí individuálních odměn. V rovnostářské společnosti se lidé nesnaží, což snižuje produktivitu a oslabuje iniciativu. Lidé obvykle řídí výdaje svého úsilí podle velikosti odměn. Pokud určité úsilí není dlouhodobě spojeno s odpovídající odměnou, přestává být pozitivní hodnotou. Jelikož obyvatelstva světa zatím přibývá exponenciálně, měla by také růst exponenciálně světová výroba, pokud nemá chudá část světového obyvatelstva upadat do ještě hlubší bídy. Jestliže budeme chtít zabránit za těchto okolností válečným konfliktům o přírodní zdroje,jenutné hájit svobodu mezinárodního obchodu. To předpokládá odstranění diskriminač- 29 Novak, M.: Duch demokratického kapitalismu Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, 1999.

13 ních stereotypů v mezinárodních hospodářských vztazích 31. Opak nás staví před možnost mezinárodních konfliktů a desintegrace světové ekonomiky vznikem více nebo méně hospodářsky autarkních mocenských bloků. Lze předpokládat, že ekonomická úroveň ve vyspělých zemích by se tím výrazně snížila a rozvoj třetího světa by ustrnul. "Nelze zavřít oči před skutečností, že společenská krize, do které směřuje současný vývoj světové ekonomiky v důsledku přelidnění v rozvojových zemích a přirozených limit hospodářského růstu, si vyžádá radikální řešení v podobě velkého přerozdělení". 32 Bude záviset na prozíravosti a obratnosti politiků, zda bude nový hospodářský řád vytvořen demokratickou cestou, nebo na základě otevřených střetnutí třídních sil v podobě sociálních revolucí. Trvale udržitelná spoločnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přítažlivější než společnost, která se pokouší řešit svoje problémy neustálou expanzí. 33 Za daných okolností bude prvořadým cílem společnosti zajistit plnou zaměstnanost a ekologicky udržitelný rozvoj. Jestliže by se nepodařilo takové řešení uskutečnit demokratickou cestou, budou demokracie i tržní systém smeteny vlnami masové nespokojenosti obyvatelstva. Minulé zkušenosti s komunismem, fašismem a nacismem jsou v tomto směru varující. "Bylo by nevědecké zavírat oči před některými možnostmi budoucího vývoje jen proto, že se nám nelíbí Nelze také zveličovat bezmocnost člověka tváří v tvář tomu, co popisuje jako vše ovládající a démonické síly ekonomické současnosti". 34 Úkol, který vyvstal před demokraciemi - přizpůsobit politickou ekonomii podmínkám globální krize - je naléhavý, připomeneme li si výbuchy nenávisti a násilí, kterými se vyznačovala extrémistická politická hnutí a násilné sociální revoluce v minulosti. Fabiánští socialisté již v devatenáctém století naznačili, že je možné uskutečňovat socializační opatření parlamentními nástroji, což umožňuje vytvořit socialistickou společnost evoluční cestou, tedy postupnými reformami a dalšími demokratickými nástroji. Takové řešení vychází ze základního principu vládnutí v občanské společnosti, kterým je společenská dohoda. Tím se fabiánští socialisté odlišují od svých marxistických a syndikalistických předchůdců, hlásajících násilné uchopení moci. Svým pojetí socializačních opatření se fabiánci přiblížili státnímu socialismu, respektive distributivnímu socialismu J. St. Milla. Jeho původní teorie rozdělování byla zalo- 31 Tinbergen, J.: Ekonomické předpoklady míru Dahrendorf, R.: Hledání nového řádu Meadows, D. a kol.: Beyond the Limits. Zpráva pro Římský klub Popper, C.: Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha, Oikoméné

14 žena na ricardiánském pojetí renty jako důchodu plynoucího z monopolu vlastnictví výrobních prostředků. To údajně opravňuje stát k přerozdělování renty ve prospěch všech. Lze konstatovat, že ty současné fiskální systémy, které progresivně zdaňují příjmy nebo majetek v zájmu cílů sociální povahy, naplňují tento cíl. Podle fabiánce Stanleyho Webba je socialismus pokračováním a rozvinutím demokratické myšlenky: Hospodářskou stránkou demokracie je socialismus. 35 Přestože o povaze a cílech socializačních opatření je vedena mnohaletá obsáhlá diskuse, základními cíli socialismu budou i nadále plná zaměstnanost, sociální spravedlnost a vyvážený a ekologicky udržitelný rozvoj. 35 Fabiánská pojednání (Fabian Tractats). Str. 43. Cit podle Gide. Ch., Riste. Ch: Dějiny nauk národohospodářských. II. Nakl. J. Laichter 1926, s Prameny: Baldwin R., Wyplosz, Ch.: Ekonomika evropské integrace. Praha, Grada Dahrendorf, R.: Hledání nového řádu Is Social Europe Fit for Globalisation? Nová sociální Evropa. Novotný, V.: Budoucnost sociálního státu a socialismu v roce Revue Přítomnost, duben Novotný, V.: Sociální stát jako historická kategorie. In: Sociální stát a sociální ekonomie hrozba, přežitek nebo příležitost? Sborník ze semináře. Universita J. E. Purkyně Str Spieker, M.: Sociální stát a jeho krize. Praha Česká křesťanská akademie 1996, 80 s. Tilburská deklarace Ing. Václav Novotný, CSc.;

15

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU. Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ V Bruselu dne 25.5.2005 KOM(2005) 218 v konečném znění SDĚLENÍ KOMISE RADĚ A EVROPSKÉMU PARLAMENTU Předloha Prohlášení o hlavních zásadách pro udržitelný rozvoj CS CS SDĚLENÍ

Více

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ

Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Politická práva občanů, participace. Prezentace pro žáky SŠ Spolufinancováno ESF a státním rozpočtem ČR, reg. č. projektu CZ.1.07/1.1.00/14.0143 OPVK Gymnázium J.A.Komenského s.r.o., 1 Politické strany

Více

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy

8 NEZAMĚSTNANOST. 8.1 Klíčové pojmy 8 NEZAMĚSTNANOST 8.1 Klíčové pojmy Ekonomicky aktivní obyvatelstvo je definováno jako suma zaměstnaných a nezaměstnaných a míra nezaměstnanosti je definovaná jako procento ekonomicky aktivního obyvatelstva,

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě

EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě EU Společná zpráva o penzích: Pokrok a klíčové výzvy v poskytování přiměřených a udržitelných penzí v Evropě projekt Monitoring změn v zahraničních důchodových systémech Zpracoval: Výzkumný ústav práce

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ

CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ CECIMO PROGNÓZY TRENDŮ V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Podzim 2008 Copyright 2008 Oxford Economics 1 PROGNÓZY V OBORU OBRÁBĚCÍCH STROJŮ Celkový přehled za šest členských států CECIMO Francie Německo Itálie Španělsko

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR

Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Jiří Paroubek: Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Charakteristika současné etapy - ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Ekonomika veřejného sektoru

Ekonomika veřejného sektoru Ekonomika veřejného sektoru Ing. Irena Pokorná pokornai@pef.czu.cz Tel.: 224 382 075 Konzultační hodiny: úterý 12. 30 14.00 https://moodle.czu.cz/, heslo: sezimak Podmínky zápočtu a zkoušky Vypracování

Více

TRANSFORMACE EKONOMIKY

TRANSFORMACE EKONOMIKY TRANSFORMACE EKONOMIKY VY_62_INOVACE_FGZSV_PN_15 Sada: Ekonomie Téma: Transformace ekonomiky po 1989 Autor: Mgr. Pavel Peňáz Předmět: Základy společenských věd Ročník: 3. ročník Využití: Prezentace určená

Více

9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností

9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/03.0009 9. 3. Trend vývoje ekonomiky, cyklický vývoj, hranice produkčních možností Hospodářský cyklus nám ukazuje (zobrazuje)

Více

BEYOND ECONOMIC GROWTH.

BEYOND ECONOMIC GROWTH. 1 Světová banka nabízí ke studiu zajímavou publikaci BEYOND ECONOMIC GROWTH. Zde je příklad, jak já využívám tohoto zdroje pro studium a poznání služeb v hodinách zeměpisu. Tabulky, mimochodem značného

Více

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy

N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Cahiers du CEFRES N 3, Politická a ekonomická transformace v zemích střední a východní Evropy Olivier Bouin, Marie-Elizabeth Ducreux (Ed.) Kamil JANÁČEK Transformace české ekonomiky a situace na trhu práce

Více

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium

Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu. Vícezdrojové financování - magisterské studium Metodický list pro 1. soustředění kombinovaného studia předmětu Vícezdrojové financování - magisterské studium Přednášející: Doc. Radim Valenčík, CSc. Název tematického celku: Úvod do studia problematiky

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Nájemní bydlení jak dál?

Nájemní bydlení jak dál? Nájemní bydlení jak dál? Ing. Mgr. Martin LUX, Ph.D. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i Jilská1 110 00 Praha 1 martin.lux@soc.cas.cz http://seb.soc.cas.cz Východiska SFRB a podpora výstavby nájemních bytů

Více

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS

1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt. 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu AD AS Makroekonomie (Bc) LS 2005/06 Podkladové materiály na cvičení 1) Úvod do makroekonomie, makroekonomické identity, hrubý domácí produkt 2) Celkové výdaje, rovnovážný produkt (model 45 ), rovnováha v modelu

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva

Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková Lisabonská smlouva Smlouvy v EU Evropská unie (tedy EU, dříve Evropská společenství, ES, původně Evropské hospodářské společenství, EHS) je definována smlouvami

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod

DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod DOPADY REFORMY VEŘEJNÝCH FINANCÍ (Senátní tisk 106) Úvod Zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky je nutno považovat za výrazně liberální opatření,

Více

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH

STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 2007 A V DALŠÍCH LETECH STAV VEŘEJNÝCH FINANCÍ V ROCE 27 A V DALŠÍCH LETECH Mirek Topolánek předseda vlády ČR Stav veřejných financí vládní deficit Trvale deficitní hospodaření -1-2 -3 % HDP -4-5 -6-7 -8 Saldo vládního sektoru

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ

PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ RADA PRO VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE PRINCIPY PRO PŘÍPRAVU NÁRODNÍCH PRIORIT VÝZKUMU, EXPERIMENTÁLNÍHO VÝVOJE A INOVACÍ 1. Úvod Národní politika výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009 až 2015

Více

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014

L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 L 77/44 CS Úřední věstník Evropské unie 15.3.2014 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci

Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Deklarace MOP o sociální spravedlnosti pro spravedlivou globalizaci Mezinárodní konference práce, která se sešla v Ženevě na svém 97. zasedání, s ohledem na to, že současné podmínky globalizace, jež se

Více

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV

Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn. Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Prohlášení SP ČR k politice klimatických změn Politika udržitelného rozvoje Ing. Josef Zbořil Člen představenstva, člen EHSV Úvod Prohlášení SP ČR k politice Východiska Cíle Nástroje Závěr klimatických

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030

ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ENERGIE A DOPRAVA V EU-25 VÝHLED DO ROKU 2030 ČÁST IV Evropská energetika a doprava - Trendy do roku 2030 4.1. Demografický a ekonomický výhled Zasedání Evropské rady v Kodani v prosinci 2002 uzavřelo

Více

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP

Příloha č. 3. Souhrnný přehled strategických dokumentů a. Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Incidenční matice průkaz uplatňování hlavních témat Evropa 2020 v IROP Průřezové strategie dotýkající se více tematických cílů TC

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012

VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA. Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 VEŘEJNÁ ROZPOČTOVÁ SOUSTAVA Ing. M. Červenka VŠFS Praha, 2012 Netržní činnosti státu Legislativní Alokační Redistribuční Regulační Stabilizační Mají pomoci předcházet a likvidovat důsledky tržního selhání

Více

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2

EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA KOHEZNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI. Regionalistika 2 EVROPSKÁ REGIONÁLNÍ POLITIKA POLITIKA ÚZEMNÍ A SOCIÁLNÍ SOUDRŽNOSTI KOHEZNÍ POLITIKA Regionalistika 2 NÁVRH ROZPOČTU EU NA 2014-2020 POSTAVENÍ RP V POLITIKÁCH EU 1. etapa 1957-1974 2. etapa 1975-1987 3.

Více

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ

19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách. Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ 19. dubna 2002, Bartošovice v Orlických horách Studentská komory Rady vysokých škol FINANCOVÁNÍ VYSOKÉHO ŠKOLSTVÍ Studentská komora Rady vysokých škol (SK RVŠ) je vrcholnou reprezentací studentů veřejných,

Více

Makroekonomický vývoj a trh práce

Makroekonomický vývoj a trh práce Makroekonomický vývoj a trh práce Petr Král Ředitel odboru měnové politiky a fiskálních analýz Sekce měnová a statistiky Setkání bankovní rady ČNB s představiteli Českomoravské konfederace odborových svazů

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny?

Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Nová Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii: zabrání budoucím krizím eurozóny? Ing. Jan Mládek, CSc. předseda představenstva FONTES RERUM, družstvo pro ekonomická, politická

Více

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace

Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016. Pražská deklarace Evropský Habitat Praha, 16.-18. března 2016 Pražská deklarace My, delegace národních vlád členských států regionu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN), dále jen region, jakož

Více

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960

Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 VY_32_INOVACE_DEJ_36 Socialistická hospodářská soustava v textu Ústavy Československé socialistické republiky z r. 1960 Mgr. Veronika Brynychová Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická

Více

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ

AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Poodhalte budoucnost českého zadávání, aneb co nás čeká a nemine AKADEMIE VEŘEJNÝCH INVESTIC AKADEMIE VEŘEJNÉHO INVESTOVÁNÍ Ing. Klára Dostálová Ministerstvo pro místní rozvoj ČR STATISTIKA ČERVENEC

Více

Rating Moravskoslezského kraje

Rating Moravskoslezského kraje Rating Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj Krajský úřad 28. října 117 702 18 Ostrava Tel.: 595 622 222 E-mail: posta@kr-moravskoslezsky.cz RATING MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE V červnu roku 2008 byla

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009

Ekonomická krize. Pohled ČMKOS 11.3.2009 Ekonomická krize Pohled ČMKOS 1 11.3.2009 Příčiny krize a důsledky I. Základní příčiny Krize je především krizí neoliberálních koncepcí, které ovládly v posledních 30. letech jak ekonomické myšlení tak

Více

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE

METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE METODICKÉ LISTY PRO KOMBINOVANÉ STUDIUM PŘEDMĚTU ZÁKLADNÍ OTÁZKY DEMOKRACIE Cílem předmětu je seznámit studenty s pojmem demokracie. V průběhu kurzu bude sledován obsahový vývoj pojmu demokracie. Posluchačům

Více

Citlivostní analý za valorizace dů chodů

Citlivostní analý za valorizace dů chodů Popis výsledků citlivostní analýzy valorizace důchodů Zadání Na základě požadavku Odborné komise pro důchodovou reformu se níže uvedená citlivostní analýza zabývá dopady změny výše valorizace vyplácených

Více

Quo Vadis.. Opět. Luděk Niedermayer Ekonomický růst ČR Očekávání v pohybu Původní předpoklad bylo pokračování postupného oživení se zlepšující se 8 strukturou růstu (růst v roce 2012 urychlí na cca. 2,5%)

Více

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům

Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Postoje populace ČR k ekonomické krizi a k předvolebním tématům Vybrané výsledky aktuálního výzkumu Ipsos Tambor pro Zlatou korunu u příležitosti konání VII. Finančního fóra Zlaté koruny Květen 2010 Nobody

Více

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu

Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu Obchodní podnik - zapojování do vnitřního evropského trhu PhDr. Iveta Šimberová, Ph.D. Ústav managementu 6.patro, P645, Konzultační hodiny: Po:13:00-15:00 E-mail: simberova@fbm.vutbr.cz Cílem přednášky

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012

Význam inovací pro firmy v současném. Jan Heřman 26. říjen 2012 Význam inovací pro firmy v současném období Jan Heřman 26. říjen 2012 Uváděné údaje a informace vychází z výzkumného záměru IGA 2 Inovační management, který je realizován v letech 2012 2013. Je registrován

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D.

Budoucnost pracovního práva JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Budoucnost pracovního práva 1 JUDR. PETR BEZOUŠKA PH.D. Jednoduchá výchozí myšlenka Jaroslav Preiss kdysi konstatoval, že v pracovním poměru se jedná o to, aby dělníku se dobře vedlo, aby pracoval řádně

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů

ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů ANOTACE nově vytvořených/inovovaných materiálů Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tematická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.1017 III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Vybrané

Více

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D.

Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů. Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. Sociální ekonomika jako součást alternativních směrů Kurz Sociální ekonomie, KSP FF UK, 2013/2014 PhDr. Jaroslava Šťastná, Ph.D. (Neo) liberalismus Neo-liberalismus jako součást ekonomie hlavního proudu

Více

Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu

Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Zamyšlení nad systémem poskytování dotací ze strukturálních fondů v rámci Společného regionálního operačního programu Ing. Pavel Pešek, CSc. Fakulta sociálně ekonomická Univerzity J. E. Purkyně v Ústí

Více

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města

Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města 5/3/2013 JUDr. Ing. Tomáš Novotný, Ph.D. Evropské fondy v období 2014-2020 obce a města Kolik zbývá čerpat prostředků ERDF v ROP SČ ERDF (kurz: 24,50 Kč/Euro) Doprava Cestovní ruch Integrovaný rozvoj území

Více

Úřad vlády České republiky

Úřad vlády České republiky Zápis z 10. zasedání Výboru pro socio-ekonomický rozvoj Rady vlády pro udržitelný rozvoj (RVUR) 10. září 2015, Úřad vlády, místnost č. 201 Přítomní: Miroslav Hájek (ČZU), Aleš Chmelař (ÚV ČR), Ivo Kaplán

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES

E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES E-učebnice Ekonomika snadno a rychle HOSPODÁŘSKÝ PROCES Hospodářský proces je sledován v makroekonomické rovině. Hospodářský proces v úplné podobě probíhá ve společnosti s rozvinutou dělbou práce a tržními

Více

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY LISTOPAD 0 ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR (LISTOPAD 0) SHRNUTÍ Výsledky zátěžových testů bankovního

Více

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc.

Prognostické metody. Prognostické metody. Vybrané prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE. Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostické metody ANALÝZA DAT V REGIONALISTICE Prognostické metody Doc. Ing. Alois Kutscherauer, CSc. Prognostická praxe uplatňuje velké množství různých přístupů a metod (formalizovaných, intuitivních

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012

Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize. Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Fiskální úmluva v kontextu ekonomické krize Sekce pro evropské záležitosti Úřad vlády České republiky Duben 2012 Obsah: Ekonomická situace Koordinace hospodářské a fiskální politiky v rámci EU Fiskální

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020

Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 EVROPSKÁ KOMISE Brusel, 26. srpna Shrnutí dohody o partnerství s Českou republikou, 2014 2020 Obecné informace Dohoda o partnerství (DP) s Českou republikou se týká pěti fondů: Evropského fondu pro regionální

Více