Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050*

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050*"

Transkript

1 Václav Novotný Vize sociálního státu a socialismu v roce 2050* Jenom společnosti, které mají velkou vizi velký společenský ideál - mohou být úspěšné. Romano Guardini Vytvářet vizi sociálního státu v dnešní turbulentní době vyžaduje jistou dávku odvahy, jelikož žijeme ve věku nejistoty" (Zikmund Baumann). Pokud lze identifikovat trend nebo cyklus, je budoucnost absolutně předvídatelná. Pokud je nelze identifikovat, nabývá prognóza normativní charakter (Leif Johanson). V našem případě lze předpokládat, že prognózované období bude poznamenáno závažnými turbulencemi plynoucími z prohlubující se surovinové krize, z pokračující demografické exploze v řadě oblastí světa, z potravinové krize zejména v chudých zemích Afriky a Asie a z pokračující ekologické krize spojené se změnami klimatu. Navíc lze očekávat mezinárodní konflikty plynoucí jednak ze střetu civilizací, jednak ze snah imperiálních velmocí rozšířit své sféry vlivu. To nás však nezbavuje povinnosti zabývat se daným tématem, přestože je obtížné. Efektivní sociální stát bude v podmínkách globální krize ještě potřebnější, než ve zlatém věku kapitalismu. Nicméně je ve hře příliš mnoho činitelů, jejichž zřetězení a vzájemný vliv jsou komplikované. Pokud bychom však upustili od realizace cílů sociálního státu nebo toto úsilí výrazně oslabili, zmocní se sociálních programů demagogové a učiní z nich prostředek k prosazení autoritářských koncepcí. Naplnění cílů sociálního státu patří tak mezi hlavní úkoly demokracie a představuje předpoklad zachování demokratického uspořádání společnosti. Sociální stát je výsledkem politického zápasu o naplnění ideálů svobody, rovnosti a solidarity, a to na základě demokratického konsensu. Je tak protikladný autoritativním řešením, prosazujícím své cíle násilnými prostředky, kde hlavní stimul představuje třídní nebo skupinový egoismus. V perspektivě prohlubující se globální krize je hrozba recidiv totalitarismu zřejmá. Zachování sociálního státu je cílem politickým, který diferencuje současnou občanskou společnost. Neoliberálové a neokonservativci v podstatě odmítají sociální stát. Naopak demokratická levice v Evropě a liberálové v USA považuji upevnění sociálního státu za stěžejní politický cíl. Nejdůležitějším předpokladem budoucího pozitivního vývoje občanské společnosti je přitom setrvání na humanistických východiscích společenského úsilí, představovaných fundamentálními hodnotami západní kultury: Svobodou, rovností a solidaritou. Tyto společenské ideály byly vymezeny osvícenskými revolucemi a demokratické státy z nich vycházejí při stanovení své cílové funkce. Jen tak lze očekávat, že vývoj se bude ubírat dlouhodobě správným směrem, tj. po vzestupné linii antropogeneze spojené se zduchovněním (Pierre Teilhard de Chardin). *Teze referátu předneseného na Mezinárodním futurologickém kolokviu Koncipování budoucnosti v Evropě 11 ve dnech 21. a 22. X na Vysoké škole ekonomické v Praze.

2 Současný sociální stát, tak jak jej známe v evropském a americkém provedení, prodělává krizi. Tato krize je jednak axiologická, jelikož náklady na sociální stát jsou libertariány a neokonservativci považovány za faux frais respektive za konkurenční nevýhodu, jednak zdrojová, jelikož rostoucí sociální výdaje zatěžují nadměrně veřejné rozpočty. 1 Jedná se rovněž o krizi systémovou, jelikož sociální stát vytvořil novou zahálčivou třídu (Ralph Dahrendorf) v podobě sociálních skupin závislých na sociálních podporách. Tyto skupiny zneužívají možností žít na vrub sociálních podpor a obvykle se vyhýbají práci. Součástí systémové krize jsou neoliberální a neokonzervativní snahy o deregulaci ekonomiky a o omezení státní intervence. Důsledkem je návrat cyklické ekonomické krize a rozevírání protikladu mezi bohatstvím a chudobou. 2 Existence sociálního státu se nicméně jeví jako nezbytná podmínka pro zachování demokracie, ohrožované za současné hospodářské krize narůstajícím extrémismem zleva i zprava, což si neokonzervativní pravice zřejmě neuvědomuje. Václav Klaus označil nedávno za příčinu svého skeptického postoje k Evropské unii právě skutečnost, že se jedná o sociální stát 3. Ministr Miroslav Kalousek v rámci kritiky vysokých sociálních výdajů z veřejných rozpočtů označil chudobu za důsledek neschopnosti nebo lenosti. 4 Odmítání solidárních principů je ovšem v každé demokratické společnosti neudržitelné, již proto, že chudí lidé představují obvykle nezanedbatelnou sociální a politickou skupinu. Kromě toho solidarita a rovnost patří mezi základní stavební prvky moderní demokracie. Ekonomickou stránkou demokracie je sociální stát. Současná radikalizace lidových sociálních hnutí, ale též extrémistických směrů, je jednoznačně výrazem naléhavosti požadavků démosu v sociální oblasti. Stojíme tak před historickou volbou mezi tatcherovským konzervativizmem plodícím stagnaci a prohlubujícím sociální konflikty a upevňováním sociálního státu, jako předpokladem obnovení růstového potenciálu společnosti. Formulace sociálních ideálů odráží vždy konkrétní podmínky dané historické etapy a tomu odpovídají též známé formy sociálního státu. V antické historii jsme se setkali s athénským státem a s jeho bonum commune, v epoše měšťanských revolucí s Commonwealthem v Anglii a Veřejným blahem ve Francii. V novější historii sociálního státu to byl Bismarckův Wohlfahrtsstaat, Galbraithův Welfarestate a Erhardtovo Sozialmarktwirschaft. Nejpokročilejším typem sociálního státu je v současnosti skandinávský sociální model, který je označován za nejúspěšnější formu reálného socialismu (Josef Schumpeter). V každém případě skandinávský sociální stát je v současnosti reálným představitelem třetí cesty v protikladu k drsnému kapitalismu a zotročujícímu komunismu. Model optimálního skandinávského státu řeší jak problém chudoby, tak požadavek rovnosti v podmínkách svobody. 1 Socialismus končí, když mu dojdou peníze M. Tatcherová. 2 Krugman, P.: Návrat ekonomické krize. Praha, Vyšehrad Rozhovor prezidenta republiky pro magazín Forbes o evropské krizi. Rozhovory, Kalousek, M.: Rozhovor. Hospodářské noviny , s. 9

3 Evropská unie vyhlásila již na počátku za svůj cíl budování evropského sociálního státu. 5 Tento cíl byl obsažen v zakládajících smlouvách o EHS a EU. Evropská společenství byla koncipována jako integrace politická, hospodářská a sociální, přičemž oficiální doktrínou EHS - později EU/ES - se stalo sociální tržní hospodářství. Lze proto předpokládat, že uvedený cíl smluv o EU/ES bude plnit v uvažovaném období roli organizujícího činitele, nehledě na současnou krizi sociálního státu a předpokládané turbulence v evropské a světové ekonomice. Nicméně i za této situace lze prognostickou vizi založit na původním záměru Komise ES, podle kterého by Unie měla směřovat k vyrovnání sociálních a pracovních podmínek v EU/ES na nejvyšší úrovni dosažené v některé z členských zemí. Je to zároveň významný prvek vyrovnávání konkurenčních podmínek mezi členskými zeměmi. Úsilí o dosažení tohoto cíle bylo ovšem postupně zproblematizováno, a to vzhledem k přetrvávajícím značným rozdílům v ekonomické úrovni mezi členskými zeměmi, ale též v důsledku nedostatku politické vůle některých členských států k dosažení takového cíle. Harmonizace daní, pracovních podmínek a sociálních systémů patří však i nadále mezi dlouhodobé cíle Evropských společenství. Je závažnou otázkou, zda projekty sociálního státu budou uskutečňovány rovněž v rámci globalizačních procesů jako součást vyrovnávání konkurenčních podmínek mezi zeměmi světa. Přihlédneme li ke skutečnosti, že se i nadále prohlubují ekonomické a sociální rozdíly mezi nejvyspělejšími a nejchudšími státy světa, je zřejmé, že reálné výsledky takového programu by mohly být dosahovány jen velmi postupně. Tím se ovšem zmenšuje vyhlídka na rychlé omezení populační exploze v rozvojovém světě přirozenou cestou, tj. jejich hospodářským rozvojem. 6 Pokud by potravinová krize propukla v chudých RZ plnou silou, očekávané populační přírůstky by se zde ovšem citelně snížily. Rozšířit principy budování sociálního státu o problematiky rozvojových zemí a udržitelného rozvoje se pokouší tzv. Tilburgská deklarace z roku 2008 vypracovaná mezinárodní skupinou expertů na holandské universitě v Tilburgu 7 (viz dále). V souvislostech předpokládaného dlouhodobého zvolnění hospodářského růstu ve vyspělých ekonomikách 8 má prohlubování evropského sociálního modelu do budoucna větší opodstatnění, než kdy předtím. Je ovšem nezbytné tento model více přizpůsobit změněným podmínkám, zejména rostoucímu napětí na trhu práce, stárnutí populace, požadavkům ekologicky udržitelného rozvoje i strukturálním změnám ve vyspělých ekonomikách. Ty plynou jednak z globalizace, jednak jsou důsledkem zvolnění růstu ve vyspělých zemích. Je 5 Delors, J., Rasmussen, N.: Nová sociální Evropa. Zpráva přednesená na 7. kongresu PES v Portu Dále - New_Social_Europe,_discussion_paper_CZ United Nations, DESA, Population Division, World Population in 2300 (ESA/P/WP.187). Podle současných prognóz vzroste počet obyvatel světa ze současných 7 mld. na 9,7 mld. v roce Tilburgská deklarace. Tilburg Brusel Srv. A. Áč: Konec růstu. Přítomnost, říjen 2010.

4 přitom nutné zdůraznit, že silný sociální model a hospodářská úspěšnost se nevylučují naopak spolu souvisejí 9. Evropský sociální model je protikladný drsnému kapitalismu praktikovanému v některých nově industrializovaných zemích nebo propagovanému neokonservativci ( kapitalismus bez přívlastků Václav Klaus). Přináší také srovnatelně lepší výsledky pro společenský blahobyt, jak ukazují sociologické průzkumy. V souvislostech požadavků světového sociálního hnutí je též zřetelně sociálně spravedlivější, než neoliberální modely vytvářející drastické rozdíly v příjmech a majetku obyvatelstva. Evropský sociální model se zejména vyznačuje silným veřejným sektorem, který rozhodujícím způsobem ovlivňuje zaměstnanost, poskytuje veřejné statky a služby a přispívá k sociální jistotě. Veřejný sektor je takto páteří evropské ekonomiky a základem sociálního tržního hospodářství. Přispívá zásadním způsobem ke stabilitě hospodářství. Významným rysem dále je partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, namísto rivality a odmítání. 10 Také EU a její sociální tržní hospodářství čelí v současnosti významným výzvám, které vyvolávají obavy o budoucnost sociální Evropy. Vlivem globalizace musí evropské ekonomiky reagovat na nové požadavky světové ekonomiky. Globalizace podpořila rozvoj nového finančního kapitalismu, kdy fondy soukromého kapitálu a investiční fondy se staly během krátké doby vlastníky významných finančních prostředků. Mohou tak rozhodovat o jejich přesouvání z jedné země do druhé, čímž významně ovlivňují budoucí hospodářský vývoj a situaci na trhu práce. Tento činitel významně komplikuje a omezuje možnosti národních hospodářských a sociálních politik. Evropská populace rovněž podstatně stárne a současné demografické trendy povedou k jejímu celkovému poklesu. V daném časovém horizontu se znásobí počet lidí v důchodovém věku téměř 2,5 krát oproti dnešnímu stavu. V roce 2050 bude tak připadat na jednoho důchodce méně než 1,5 pracujícího člověka místo současných tří. Stále více žen v Evropě zůstává bezdětných nebo mají pouze jedno dítě, což je způsobeno obtížemi se sloučením pracovního a rodinného života, ekonomickou nejistotou a nedostatečnou podporou péče o matky a děti. Se zrychlujícími se technologickými změnami se také zvyšuje tlak na kvalifikační mobilitu pracovních sil, což vyžaduje celoživotní vzdělávání, které má umožnit držet krok s rychlým vývojem vědy a technologií. Ačkoli se v některých letech objevují náznaky obratu k lepšímu, je současný i předpokládaný hospodářský růst eurozóny příliš nízký na to, než aby se zde výrazněji snížila nezaměstnanost. Chudoba v Evropě je sice menší než jinde ve světě, existuje ovšem především ve spojení s dlouhodobou nezaměstnaností. V Evropě žije 72 miliónů obyvatel v chudobě nebo je jí bezprostředně ohrožených. Dalších 36 miliónů se nachází na hranici chudoby. Nezaměstnanost v EU dosahuje v průměru cca devíti procent a týká se především mladých lidí (průměr 17%) nebo starších osob a především žen. 11 Zejména v posledních osmi letech roste sociální 9 Nová sociální Evropa. Cit. dokument.. 10 Nová sociální Evropa. Cit. dokument. 11 Tamtéž.

5 nerovnost mezi obyvateli evropských zemí, což bylo umocněno rozšířením Unie o postkomunistické státy a větší nerovností v nových členských zemích. Postupně se rovněž prohlubuje propast mezi zisky společností a mzdami zaměstnanců. Celkem 6% zaměstnanců je řazeno mezi tzv. chudé pracující. Rostoucí životní náklady spojené například s bydlením vystavují vyššímu tlaku lidi s nižšími a středně vysokými příjmy. Je rovněž nezbytné odstranit nedostatečnou rovnost v příjmech mezi pohlavími, jelikož ženy jsou placeny o 15% méně než muži a čelí zvýšenému riziku nejistého zaměstnání, nezaměstnanosti a chudoby. 12 Do budoucna lze předpokládat, že současný sociální model Evropy nebude za daných okolností stačit k posílení soudržnosti, sociální inkluze a udržitelnosti společenského rozvoje. Nicméně EU/ES vznikla jako politické seskupení kladoucí si za cíl, aby hospodářský rozvoj a inkluze společnosti probíhaly paralelně. Přestože období, o kterém uvažujeme, je dlouhé, požadované změny evropského sociálního modelu jsou natolik zásadní, že bude zapotřebí úsilí nejméně jedné lidské generace k tomu, aby byly naplněny. A to za předpokladu že bude zachován mezinárodní mír a budou překonány nebo zmírněny hlavní věcné bariéry rozvoje. Výrazné zpomalení hospodářského růstu ve světové ekonomice by ovšem dramaticky ztížilo situaci. Dokument Nová sociální Evropa konstatuje, že nové podmínky ve světovém hospodářství vyžadují přehodnocení a reformu dosavadního evropského sociálního modelu: 1) Základem bude model ekologicky udržitelného rozvoje při plné zaměstnanosti. 2) Model vychází z potřeby zlepšit současné ekonomické a sociální podmínky v zájmu všeobecného blahobytu, soudržnosti a udržitelnosti rozvoje. 3) Vyzývá socialisty, sociální demokraty, odbory a pokrokové zaměstnavatele ke spojení sil pro tvorbu nových sociálních politik. 4) Realizace modelu představuje cestovní mapu pro tvorbu sociálních politik na všech úrovních. 13 Rizika současného vývoje plynou zejména z prohlubující se sociální nerovností mezi nezaměstnanými a zaměstnanými, starými a mladými, národnostními menšinami a většinovou společností, v důsledku čehož selhává soudržnost společnosti. Vlivem imigračních procesů vzniká ve většině států národnostně diverzifikovaná populace, což je zdrojem nových konfliktů. Kromě toho se všeobecně zhoršuje životní prostředí. Tradiční cíle sociálního státu se tak rozšiřují zejména o inkluzi národnostních menšin, o ekologicky udržitelný rozvoj a zabezpečení plné zaměstnanosti v podmínkách růstu světového obyvatelstva, a to při předpokládaném zvolnění nebo dokonce zastavení hospodářského růstu ve vyspělých zemích. Poslední uvedený cíl by nebyl zřejmě dosažitelný bez krácení délky pracovního týdne a denní pracovní doby, bez dělení pracovních míst, bez přesunu pracovních sil z odvětví materiální výroby do sféry služeb, bez prodloužení období kvalifikační přípravy a bez zkrácení celkového období produktivního zapojení. Je možné očekávat, že produktivita ve sféře materiální výro- 10 Tamtéž. 11 Tamtéž..

6 by poroste rychleji než produkt, což zostří v těchto odvětvích problém nezaměstnanosti. Vývoj produktivity ve sféře služeb bude ovšem pomalejší než ve sféře materiální výroby, což vytváří určité východisko. V odvětvích péče o člověka lze dokonce očekávat opačný vývoj produktivity v zájmu zkvalitnění a rozšíření těchto služeb (zdravotní péče, sociální péče, vzdělávací systém). Podíl zaměstnanosti ve službách má v perspektivě dosáhnout v nejvyspělejších zemích až devadesáti procent na celkové zaměstnanosti. Projekt nové sociální Evropy přestavuje alternativu k neoliberálním a neokonzervativním politikám, které oslabují sociální stát, přičemž neoliberální vývoj není v sociálních souvislostech ani potřebný, ani žádoucí /tamtéž/. Následkem rozvoje neoliberálních koncepcí vznikla řada negativních sociálních jevů, jako zostření konkurence na trhu práce, prohlubování sociální nerovnosti, problematické důchodové reformy, nejistota zaměstnání a obtížné uplatnění starších ročníků na trhu práce. Evropský sociální model by měl přinést řešení uvedených problémů, jelikož bez potřebných reforem se budou tyto problémy prohlubovat. Ponechat konzervativce a neoliberály, aby i nadále vládli v protikladu k hodnotám sociální Evropy, by vedlo k obnovení třídních bojů z minulosti 14. To by znamenalo popření principů občanské společnosti, která je založena na demokratickém konsensu. Politika sociálního státu musí proto směřovat k řešení sociálních a pracovních konfliktů tak, aby byl zachován třídní smír. Dosažení naznačených cílů nového sociálního státu předpokládá výraznější uplatnění solidárních principů. To vyžaduje zájem na dosahování plné zaměstnanosti, na sociální inkluzi a na rovnějším rozdělení důchodů. Již řada významných ekonomů se zabývala v minulosti otázkou, jak financovat válku (například J. M. Keynes). Nyní nastal čas zabývat se hlouběji otázkou, jak financovat sociální stát. Zde nejde o to vyhrát válku, ale vyhrát mír. V podmínkách hospodářské krize nebo zvolnění růstu je financování sociálního státu ztížené, jelikož sociální výdaje se zvyšují v důsledku rostoucí míry nezaměstnanosti a příjmy sociálního systému klesají. Jestliže mají občané získávat za krize od společnosti více veřejných statků a peněz v podobě sociálních transferů a služeb sociálního státu, musí také více přispívat do společenských fondů pro jejich financování. Zvýšení daňové kvóty však obvykle ještě více deceleruje ekonomiku. Některé státy proto praktikují politiku tzv. cyklicky nevyrovnaného rozpočtu (Švédsko) 15. Je přitom empirickým poznatkem, že státy s vyspělým sociálním systémem a účinnou politikou zaměstnanosti mají vesměs výrazně vyšší daňové kvóty než státy, které omezují solidární prvky. Přes vyspělou sociální politiku mají státy v první skupině výrazně nižší míru veřejného zadlužení. Studie také ukazují, že nejúspěšnější ekonomiky ve Skandinávii dosahují růstu a vysoké míry zaměstnanosti při vysoké míře rovnosti příjmů a při relativně nízkém veřejném dluhu, přičemž mají rozsáhlý a dobře fungující veřejný sektor Nová sociální Evropa. Cit. dokument. Tamtéž. 15 Zvýšení sociálních výdajů je hrazeno z rozpočtového přebytku vytvořeného za konjunktury. 16 Michal Novota: Škandinávsky model sociálneho štátu. Úvahy o trvalej udržateľnosti. Bratislava 2004.

7 Zkušenosti dvacátého století svědčí, že v podmínkách společenských turbulencí vyvolaných poruchami hospodářského růstu a s tím spojenými negativními sociálními důsledky je demokracie zásadně ohrožena. Demokracie je v delším časovém horizontu možná pouze jako rostoucí: Bez hospodářského růstu propadá demokracie sebedestrukci, balkanizaci a frakčním bojům 17. Vzniká také fatální otázka, jak spojit očekávané změny v charakteru hospodářského růstu a v rozdělování práce a produktu s demokracií. Nebylo by totiž prozíravé čekat, až bude společnost donucena ke společenským změnám krajními situacemi, které předpokládají demografické, ekologické a ekonomické prognózy. To by nahrávalo stoupencům extrémistických řešení, jakých jsme byli svědky v minulém století. Jestliže evropské demokracie neprojeví včas dostatečnou politickou vůli a úsilí k dosažení výše uvedených cílů, bude patřit recidiva autoritativních režimů mezi hlavní nebezpečí společenského vývoje v budoucím období. Nelze zapomenout, že v minulém století to byli právě dogmatičtí liberálové, kteří vyseděli komunistická, fašistická a nacistická vejce. Podobný vývoj by se mohl opakovat i v tomto století. Lidstvo není příliš ochotné poučit se z minulých omylů. V období, o kterém zde uvažujeme, bude nezbytná radikální přeorientace zejména vyspělých ekonomik. Tyto otázky řeší tzv. Tilburgská deklarace z roku 2008, která vnáší do projektu sociálního státu globální rozměr 18. Jako důvody uvádí následující naléhavé globální problémy: a) Klimatické změny. b) Vyčerpání zdrojů. c) Přetrvávání masové chudoby. d) Růst globální nerovnosti. Podstatná změna Účastníci se shodli na naléhavé nutnosti radikální změny směru, kterým se globální ekonomika vyvíjí. V panelové diskusi označili různí politici, zástupci odborů a podnikatelé úroveň naléhavosti požadovaných změn stupněm 9 na stupnici od 1 (nejnižší stupeň naléhavosti) do 10 (maximum naléhavosti). Snížení národních příjmů, jak je v současné době měřeno, bylo označeno za přijatelné. Místní pozorování ukazují, že prosperita se tím nemusí snižovat, ale naopak Novak, M.: Duch demokratického kapitalismu Tilburgská deklarace. 19 Tamtéž.

8 Prosperita Jihu Účastníci konference se shodli na tom, že pro zajištění živobytí miliard chudých lidí musí dojít k růstu ekonomik na Jihu. To předpokládá také nevyhnutelný růst spotřeby materiálů a energií. Současně se shodli na tom, že ekonomiky Severu je nutné redukovat v materiálním smyslu, tj. co se týče spotřeby materiálů, prostoru a fosilních paliv. To by však nemělo mít vliv na snížení úrovně blahobytu. Je proto nezbytné rozumné přerozdělení. Co spíš potřebujeme, jsou ukazatele výšky (výškoměry), které budou ukazovat, jak daleko jsme od udržitelné ekonomiky založené na solidaritě. Kdybychom např. jako měřící laťku použili tzv. Ekologickou stopu, viděli bychom, že pro udržitelnou ekonomiku by používání materiálů, prostoru a fosilních paliv v našich zemích muselo být sníženo zhruba o dvě třetiny. Navíc by k tomuto snížení muselo dojít v dohledné době, např. v deseti letech, pokud se chceme vyhnout tomu, že během 30 či 40 let by pro udržení naší úrovně materiální spotřeby byly třeba dvě planety Země. 20 Společná vize budoucnosti Existuje naléhavá potřeba vytvořit společnou vizi budoucnosti, která by mohla tvořit základ společné strategie změny existujících bohatých ekonomik na Severu. Je to nezbytná výzva, která bude široce podpořena občanskou společností a pozitivně formulována, aby vytvořila společenské odhodlání k větší udržitelnosti a solidaritě. Nemělo by jít o nerealistickou vizi, tvrdící, že růstem a technologií všechno vyřešíme. Odpověď na často pokládanou otázku, zda existuje prostor pro růst, může být pouze jedna: Ano, ovšem pouze v rámci větší udržitelnosti, větší solidarity, vyšší kvality života a v souvislosti s tím i většího štěstí lidí na Severu a Jihu. 21 Přestože navržená řešení lze označit jako radikální, neměla by přinést snížení blahobytu. Naopak by měla předejít hrozícím problémům, jako jsou ohrožení zdraví, pokračující degradace životního prostředí, nárůst globální chudoby, třídní a mezinárodní konflikty a masová emigrace. Cíle v sociální sféře v EU/ES nelze separovat od globálního rozměr sociálních problémů, jelikož jsme k tomu vázáni nejen závazkem solidarity plynoucím z Evropské sociální charty (1961), ale též bezprostředním dopadem růstu chudoby v rozvojovém světě na blahobyt států EU/ES v podobě rostoucích požadavků na rozvojovou pomoc a tlakem imigračních procesů. Budoucnost socialismu Úhel pohledu na sociální stát se mění, jestliže přijmeme hypotézu výrazného zvolnění hospodářského růstu, nebo dokonce vzniku stacionárního stavu ekonomiky v období, o němž 20 Tamtéž. 21 Tamtéž.

9 uvažujeme. 22 Kapitalismus je možný pouze jako rostoucí, jelikož jinak není schopen sebereprodukce, ani řešit otázku nezaměstnanosti. Podstatná redukce objemu investic do výroby v případě zastavení hospodářského růstu by znamenala pokles výroby i spotřeby a masovou nezaměstnanost. V případě přechodu ke stationary state z toho plyne nutnost změny dosavadního sociálně ekonomického modelu. Tato změna by měla umožnit redistribuci produktu zejména ve prospěch změn struktury zaměstnanosti a zachování úrovně konečné spotřeby. To lze uskutečnit jen pomocí společenského disponování produktivním přebytkem (nadproduktem) nejspíše ve formě tzv. distributivního socialismu. 23 Úvahy o budoucím socialismu lze považovat za aktuální také v současnosti, kdy je otřesena důvěra ve Smithovu neviditelnou uspořádávající ruku trhu" vlivem hospodářské krize a vzhledem k avizované sekulární stagnaci. Socialistická alternativa - nehledě na její zprofanovanost minulými zkušenostmi - má stále své opodstatnění v důsledku opakovaných selhání deregulovaného kapitalismu. Potvrzuje se tak výrok, který učinil před časem Petr Pithart: "Socialismus zůstává stále alternativou ke kapitalismu". Takový výrok ovšem mohou mnozí považovat za opovážlivý vzhledem k nedávným zkušenostem s marxistickým socialismem. Výsledky současných sociologických průzkumů však ukazují, že tento názor není u nás ojedinělý. Bylo by ovšem nepřípustným zjednodušením spojovat socialismus jen s jeho specifickou marxistickou formou, kterou mají příslušníci starší a střední generace ještě v živé paměti. 24 Marxistický socialismus, který vychází z principu třídního boje a násilného uchopení moci proletariátem, nelze ztotožňovat s demokratickým socialismem, představovaným programy a praxí socialistických stran v současnosti. V případě marxistického socialismu se ukázalo, že diktatura jedné strany, zaměřená na odstranění soukromého vlastnictví a nahrazení tržní regulace ekonomiky centrálním direktivním plánováním, nevyřešila ani problém chudoby, ani neurychlila růst produktivity. V ekonomikách sovětského typu byli na tom občané materiálně a občansky srovnatelně hůře než ve vyspělých tržních ekonomikách. Marxovu vizi, že po odstranění soukromého vlastnictví a trhu vznikne komunistická hojnost, bezpeněžní ekonomika a rozdělování podle potřeb, lze charakterizovat jako zjevný případ ekonomického chiliasmu. Vždy totiž budeme muset hospodařit s omezenými zdroji, zatím co 22 Áč, A.: Cit. článek.. 23 J. St. Mill: Autobiography. 1871, česky Viz Holman, R. a kol.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha 1999, s Srov. Kohák, E.: Socialismus, socialismus? Socialismus?!? Přítomnost 29/03/2010.

10 lidské potřeby jsou neomezené a neomezitelné. S rostoucími důchody roste spotřeba luxusních statků exponenciálně. 25 Dobrovolné uskromnění ve spotřebě by předpokládalo duchovní sankci, jelikož je plně závislé na subjektivním rozhodnutí, obdobně jako příklon k ctnosti /I. Kant/. Jelikož lidé jsou morálně autonomní, představa, že se všichni lidé jednoho dne polepší v mravním ohledu, je zřetelným případem náboženského chiliasmu a je všeobecně k posměchu, stejně jako k poblouznění (I. Kant). Současné socialistické programy lze zpravidla charakterizovat snahou odstranit selhání trhu v neřízeném kapitalismu a nahradit liberalistický laissez-fairismus státním intervencionalismem v zájmu plynulosti hospodářského růstu, sociální spravedlnosti a udržitelného rozvoje. Nicméně podle Carla Poppera nelze ovšem hovořit o současných formách organizace společenské výroby ve vyspělých zemích jako o kapitalismu, ale jako o intervencionalismu 26. Jde nepochybně o to, kým je ekonomika řízena a ve prospěch koho. V případě socialismu jsou to společenské skupiny představující většinu společnosti a ztotožňující se socialistickými principy. Komunismus, fašismus a nacionální socialismus přinesly zničující formy státního dirigismu, jelikož vyjadřovaly zájmy sebereprodukujících se společenských skupin a byly spojeny s násilím, útlakem a zotročením. Budou proto vždy sloužit jako případy odstrašujících forem státního dirigismu. Ve srovnání s marxistickým modelem přináší demokratický socialismus výsledky zřetelně povzbudivější. Jako příklady lze uvést současný skandinávský model nebo některé sociální projekty uskutečněné v minulosti v zemích Commonwealthu. Možnost rozšířit již vyzkoušené modely demokratického socialismu na všechny vyspělé státy v EU je tak jen otázkou politické vůle a poměru politických sil v členských zemích. Jak plyne z označení "socialismus", jedná se v tomto případě především o zaměření hospodářské politiky na altruistické cíle, jakými jsou plná zaměstnanost, odstranění nezaviněné chudoby a sociální spravedlnost. Nedílnou součástí toho je zabezpečení bezkrizového vývoje ekonomiky a ekologicky udržitelný rozvoj. V současnosti se tak často hovoří o ekosocialismu. Vztah trhu a socialismu vyjádřil výstižně nositel Nobelovy ceny za ekonomii K. J. Arrow: "Tržní mechanismus nemůže být převzat jako funkce společenského blahobytu, jelikož tento mechanismus nemůže brát v úvahu altruistické motivy Je však možno ovlivňovat trh nepřímo tak, aby působil v souladu s morálními imperativy". 27 V praxi se ukázalo, že v ros- 25 Srv. Engel, E.: Křivky důchodové pružnosti spotřeby. Ekonomická encyklopedie. Nakl. ČSAV Popper, C.: Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha. Oikoméné K. J. Arrow: Společenský výběr a Individuální hodnoty. Praha, Nakl. Svoboda Citováno volně., s

11 toucí ekonomice je možné dosáhnout většiny uvedených společenských cílů též vhodnou hospodářskou a sociální politikou, a to s přispěním odborů a organizací spotřebitelů /viz J. K. Galbraith: Americký kapitalismus: Koncepce vyvažující síly. 1962/. Ve smíšené ekonomice lze zajistit sociální spravedlnost pomocí sociálního zákonodárství a fiskální politiky, která zprostředkuje společenské disponování nadproduktem. Nezastupitelnou roli zde mají také korporátní organizace účastníků trhu. Socialistické projekty lze třídit podle jejich vztahu k vlastnictví a potažmo k politické demokracii: V demokratické společnosti je třeba ustavičné debaty o otázce majetku a také je třeba ustavičného přizpůsobování novému vývoji". 28 Tato maxima naznačuje, že optimální formy vlastnictví se liší nejen v závislosti na historické epoše, ale rovněž podle konjunkturní situace. Jestliže výroba stagnuje, je zapotřebí více socializačních opatření, než když výroba expanduje. Kapitalismus ve fázi průmyslové revoluce byl odlišný od soudobého kapitalismu, který je ve znamení monopolů, státních intervencí, odborového hnutí a organizací spotřebitelů. Nelze také předpokládat, že by vývoj směřoval k nějaké formě všeobecného vlastnictví ve smyslu komunistických představ. Bude li všechno patřit všem, nebude se nikdo starat o nic. Lidé jsou od přírody uzpůsobeni tak, že se každý stará lépe o to, co je jeho vlastní, než o to, co je společné. (Aristoteles Politika II, 3, citováno volně). Sedmdesát let komunismu v SSSR prokázalo jeho deformující účinky na vývoj výrobních sil společnosti. Obdobné zkušenosti byla zaznamenány Čínská LR. Dosavadní zkušenosti tak ukázaly, že úplné odstranění soukromého vlastnictví výrobních prostředků není v současných podmínkách efektivní. Dnešní praxe demokratického socialismu řeší proto otázku vlastnictví vesměs formou vícesektorové ekonomiky. Jako úspěšný se zatím osvědčil současný pragmatický přístup k otázce vlastnictví v Čínské LR, kde soukromý sektor funguje pod kontrolou veřejného sektoru. Tržní organizace společenské výroby se přitom jeví jako nezastupitelná v souvislostech mezinárodní dělby práce a globalizace ekonomiky. Bez tržní organizace výroby by byly možnosti efektivního zapojení do mezinárodní dělby práce velmi omezené. Každý socialistický projekt je proto nutné posuzovat z hlediska jeho kompatibility s potřebami globální ekonomiky. Pokusy o vytváření autarkních ekonomik lze proto považovat za anachronismus. Přes pochmurné prognózy stagancionistů půjde v prognózovaném období spíše o selektivně strukturovaný rozvoj ve vyspělých zemích, zaměřený na zmírnění úzkých profilů ekonomiky a o stimulaci hospodářského růstu v zemích s vysokými populačními přírůstky. Není možné, aby se růst světové výroby zastavil, jelikož lidí na světě rychle přibývá. Jen za posledních dvanáct let přibyla na světě podle statistiků jedna mld. lidí. Bez hospodářského růstu bychom byli svědky humanitární katastrofy apokalyptického rozsahu, jakou lze již v současnosti zaznamenat v nejchudších zemích světa (Laos, Bangladéš, Pákistán, Subsaharská Afrika). Po- 28 Niebuhr,R.: Synové světla synové tmy. Praha, Nakl. Laichter 1947.

12 travinová krize představuje tak dnes i v blízké perspektivě nejožehavější problém pro světové společenství. Podpora hospodářského růstu v rozvojových zemích se neobejde bez výrazné ingerence světoobčanského celku (viz Tilburská deklarace). V prognózovaném období bude nutné dvojí přerozdělení: Jednak v zájmu plné zaměstnanosti ve vyspělých zemích, jednak v zájmu odstranění hladu a urychlení průmyslového rozvoje v hospodářsky méně vyspělých zemích. Lze očekávat vzestup významu hospodářského aktivismu státu ve vyspělých zemích (např. vytváření tzv. zelené ekonomiky ) a mezinárodních projektů zaměřených na řešení úzkých profilů zejména ve sféře energetiky, zásobování vodou a rozvoje surovinové základny. Rozsáhlejším investicím zahraničního kapitálu do rozvojových zemí brání především nízká kvalifikace domácích pracovních sil a politická nestabilita. Investice do lidského kapitálu jsou zde stejně důležité, jako investice do infrastruktury a do výrobních kapacit. V podmínkách sekulární stagnace ekonomiky by se jevila jako možná alternativa k tržní organizaci výroby příkazová ekonomika. Taková společenská situace by nejspíše směřovala k formám organizace hospodářství používaným ve válečné ekonomice (k tomu viz J. M. Clark: Social Control of Business. 1939). Zde připadá v úvahu například nucená kartelizace, stanovení výrobních a surovinových kvót, kontrola cen, reglementace vývozu a dovozu a dočasné omezení odborových práv. V případě vzniku stationary state by kapitalismus ztratil svůj hlavní předpoklad, aby se dále rozvíjel jako sociálně ekonomický systém. Demokracie bez hospodářského růstu propadá sebedestrukci, balkanizaci a frakčním bojům. 29 V případě stacionárního stavu ekonomiky by se stalo hlavním požadavkem hospodářské politiky dosažení plné zaměstnanosti, a to i při stagnující nebo dokonce snižující se materiální výrobě. To by předpokládalo přerozdělování práce a produktu v intencích distributivního socialismu Johna St. Milla. 30 Millovým ideálem byla společnost, která dokáže zajistit rovnější rozdělování, aniž by přitom byla omezena svoboda a soukromé vlastnictví. V současnosti má k takovému řešení patrně nejblíže skandinávský model socialismu. Na rozdíl od Millových představ by však nemělo dojít k zániku přímé vazby mezi výdaji individuálního úsilí ve výrobním procesu a velikostí individuálních odměn. V rovnostářské společnosti se lidé nesnaží, což snižuje produktivitu a oslabuje iniciativu. Lidé obvykle řídí výdaje svého úsilí podle velikosti odměn. Pokud určité úsilí není dlouhodobě spojeno s odpovídající odměnou, přestává být pozitivní hodnotou. Jelikož obyvatelstva světa zatím přibývá exponenciálně, měla by také růst exponenciálně světová výroba, pokud nemá chudá část světového obyvatelstva upadat do ještě hlubší bídy. Jestliže budeme chtít zabránit za těchto okolností válečným konfliktům o přírodní zdroje,jenutné hájit svobodu mezinárodního obchodu. To předpokládá odstranění diskriminač- 29 Novak, M.: Duch demokratického kapitalismu Holman, R.: Dějiny ekonomického myšlení. Praha, 1999.

13 ních stereotypů v mezinárodních hospodářských vztazích 31. Opak nás staví před možnost mezinárodních konfliktů a desintegrace světové ekonomiky vznikem více nebo méně hospodářsky autarkních mocenských bloků. Lze předpokládat, že ekonomická úroveň ve vyspělých zemích by se tím výrazně snížila a rozvoj třetího světa by ustrnul. "Nelze zavřít oči před skutečností, že společenská krize, do které směřuje současný vývoj světové ekonomiky v důsledku přelidnění v rozvojových zemích a přirozených limit hospodářského růstu, si vyžádá radikální řešení v podobě velkého přerozdělení". 32 Bude záviset na prozíravosti a obratnosti politiků, zda bude nový hospodářský řád vytvořen demokratickou cestou, nebo na základě otevřených střetnutí třídních sil v podobě sociálních revolucí. Trvale udržitelná spoločnost je dosud technicky a ekonomicky možná. Mohla by být mnohem přítažlivější než společnost, která se pokouší řešit svoje problémy neustálou expanzí. 33 Za daných okolností bude prvořadým cílem společnosti zajistit plnou zaměstnanost a ekologicky udržitelný rozvoj. Jestliže by se nepodařilo takové řešení uskutečnit demokratickou cestou, budou demokracie i tržní systém smeteny vlnami masové nespokojenosti obyvatelstva. Minulé zkušenosti s komunismem, fašismem a nacismem jsou v tomto směru varující. "Bylo by nevědecké zavírat oči před některými možnostmi budoucího vývoje jen proto, že se nám nelíbí Nelze také zveličovat bezmocnost člověka tváří v tvář tomu, co popisuje jako vše ovládající a démonické síly ekonomické současnosti". 34 Úkol, který vyvstal před demokraciemi - přizpůsobit politickou ekonomii podmínkám globální krize - je naléhavý, připomeneme li si výbuchy nenávisti a násilí, kterými se vyznačovala extrémistická politická hnutí a násilné sociální revoluce v minulosti. Fabiánští socialisté již v devatenáctém století naznačili, že je možné uskutečňovat socializační opatření parlamentními nástroji, což umožňuje vytvořit socialistickou společnost evoluční cestou, tedy postupnými reformami a dalšími demokratickými nástroji. Takové řešení vychází ze základního principu vládnutí v občanské společnosti, kterým je společenská dohoda. Tím se fabiánští socialisté odlišují od svých marxistických a syndikalistických předchůdců, hlásajících násilné uchopení moci. Svým pojetí socializačních opatření se fabiánci přiblížili státnímu socialismu, respektive distributivnímu socialismu J. St. Milla. Jeho původní teorie rozdělování byla zalo- 31 Tinbergen, J.: Ekonomické předpoklady míru Dahrendorf, R.: Hledání nového řádu Meadows, D. a kol.: Beyond the Limits. Zpráva pro Římský klub Popper, C.: Otevřená společnost a její nepřátelé. Praha, Oikoméné

14 žena na ricardiánském pojetí renty jako důchodu plynoucího z monopolu vlastnictví výrobních prostředků. To údajně opravňuje stát k přerozdělování renty ve prospěch všech. Lze konstatovat, že ty současné fiskální systémy, které progresivně zdaňují příjmy nebo majetek v zájmu cílů sociální povahy, naplňují tento cíl. Podle fabiánce Stanleyho Webba je socialismus pokračováním a rozvinutím demokratické myšlenky: Hospodářskou stránkou demokracie je socialismus. 35 Přestože o povaze a cílech socializačních opatření je vedena mnohaletá obsáhlá diskuse, základními cíli socialismu budou i nadále plná zaměstnanost, sociální spravedlnost a vyvážený a ekologicky udržitelný rozvoj. 35 Fabiánská pojednání (Fabian Tractats). Str. 43. Cit podle Gide. Ch., Riste. Ch: Dějiny nauk národohospodářských. II. Nakl. J. Laichter 1926, s Prameny: Baldwin R., Wyplosz, Ch.: Ekonomika evropské integrace. Praha, Grada Dahrendorf, R.: Hledání nového řádu Is Social Europe Fit for Globalisation? Nová sociální Evropa. Novotný, V.: Budoucnost sociálního státu a socialismu v roce Revue Přítomnost, duben Novotný, V.: Sociální stát jako historická kategorie. In: Sociální stát a sociální ekonomie hrozba, přežitek nebo příležitost? Sborník ze semináře. Universita J. E. Purkyně Str Spieker, M.: Sociální stát a jeho krize. Praha Česká křesťanská akademie 1996, 80 s. Tilburská deklarace Ing. Václav Novotný, CSc.;

15

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc.

12. Mezinárodní aspekty veřejných financí. Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12. Mezinárodní aspekty veřejných financí Prof. Ing. Václav Vybíhal, CSc. 12.1 Charakteristika mezinárodních veřejných financí peněžní vztahy vznikající při získávání, rozdělování, přerozdělování a užití

Více

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika

Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Smart Life = schopnost přežít hlavní rizika Ing. Ivan Beneš Místopředseda Českého národního výboru pro omezování katastrof Člen Rady expertů, Czech BCSD/WBCSD Konference Smart Life Praha 29.1.2014 Tento

Více

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

VY_32_INOVACE_022. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám VY_32_INOVACE_022 VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ. 1.07. /1. 5. 00 / 34. 0696 Šablona: III/2 Název: Sociální stát - prezentace Vyučovací předmět:

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií

Ekonomika III. ročník. 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Ekonomika III. ročník 002_Základní ekonomické systémy 003_Historický vývoj ekonomických teorií Základní ekonomické systémy Ekonomický systém představuje způsob spojení lidských schopností a efektivního

Více

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování..

Obsah. KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie... 17. KAPITOLA II: Základní principy ekonomického rozhodování.. Obsah Úvodem.................................................. 15 KAPITOLA I: Předmět, základní pojmy a metody národohospodářské teorie.................... 17 1 Předmět a základní pojmy národohospodářské

Více

Proč potřebujeme důchodovou reformu?

Proč potřebujeme důchodovou reformu? Proč potřebujeme důchodovou reformu? V roce 2008 byl důchodový účet vyrovnaný. Dnes chybí ročně 30 40 mld. Kč. o Přibylo 80 000 důchodců (~ 10 mld. Kč) o Ubylo 180 000 zaměstnanců (~ 15 mld. Kč) o Mimořádná

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice

Světová ekonomika. Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Světová ekonomika Rozvojové země a jejich postavení ve světové ekonomice Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky

Více

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek

Základy ekonomie, managmentu a marketingu. Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Základy ekonomie, managmentu a marketingu Podzim 2006 Mgr. Oldřich Racek Přednášky: Po 15,00-16,30 U5 Konzultační hodiny: Po 13,30 15,00 Budova U2 Email: 21302@mail.muni.cz Zkouška: písemná (ústní) Kostra

Více

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek

Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR. Ing. Jiří Paroubek Možnosti české ekonomiky v globalizovaném světě cesty k prosperitě ČR Ing. Jiří Paroubek Charakteristika současné etapy ve vývoji českého hospodářství po roce 1989 převážila pozitiva: podařilo se vytvořit

Více

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014

Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice. Vídeň, 12. 13. června 2014 Konference ke kolektivnímu vyjednávání a sociální politice Vídeň, 12. 13. června 2014 Vyjednávání naší budoucnosti! Strategie odborů v časech ekonomické krize Rezoluce Zabezpečit budoucnost Evropy - zorganizujme

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18

Obsah. 1. Člověk jako jedinec 17. 1. 1. Člověk jako osobnost 17. 1. 2. Psychické jevy 32. 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. Člověk jako jedinec 17 1. 1. Člověk jako osobnost 17 1. 1. 1. Determinanty lidské psychiky 18 1. 1. 2. Vývoj lidského života a psychický vývoj jedince 19 Etapy vývoje osobnosti 19 Prenatální období

Více

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou.

Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. EKONOMICKÁ REFORMA V EVROPĚ, ÚNOR 2002 - SHRNUTÍ REALIZACE EVROPSKÉHO POTENCIÁLU Aby Evropa fungovala Pro Británii je důležité to, co se děje v Evropě. Prosperita Evropy je i naší prosperitou. Bílá kniha

Více

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně

Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně Nezaměstnanost Definice nezaměstnanosti Nezaměstnaný je ten, kdo nemá práci a aktivně ji hledá Co je to aktivní hledání? Stačí registrace na Úřadu práce? Jakákoliv definice aktivního hledání je arbitrární

Více

14. 15. 16. 17. 18. 19.

14. 15. 16. 17. 18. 19. ČÁST I. - PREAMBULE 1. Uznáváme, že zlepšit lidská sídla, jejichž kvalita značně ovlivňuje každodenní život i celkovou pohodu a spokojenost našich národů, je naprosto nutné. Cítíme, že existuje velká příležitost

Více

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva

1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva 1. okruh Mezinárodní migrace obyvatelstva Kvízové otázky: 1. Která země na světě má největší podíl imigrantů ve své populaci? 2. Která země na světě má největší podíl emigrantů ve své populaci? 3. Která

Více

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest

Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Finální zpráva vyhodnocení dopadů investic čerpajících pobídky a zhodnocení efektivity agentury CzechInvest Agentura pro podporu a podnikání CzechInvest 15. 2. 21 Manažerské shrnutí Investiční pobídky

Více

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole

Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Gymnázium, Žamberk, Nádražní 48 Projekt: CZ.1.07/1.5.00/34.0280 - Inovace ve vzdělávání na naší škole Název: Autor: kód DUMu: Ekonomická transformace Jaroslav Kvapil VY_32_INOVACE_Ek.8.17 Šablona: Tem.

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_35. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_35 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba

Ekonomika III. ročník. 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Ekonomika III. ročník 006_Rozdělování, přerozdělování, směna a spotřeba Znovu si připomeňme: Tzv. hospodářský proces má 4 fáze: 1. Výroba 2. Rozdělování peněz (zaměstnanec x podnikatel) a přerozdělování

Více

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb

Více

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA

Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR. Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Jak přistoupit k realizaci vize 2050 v ČR Zbyněk PITRA člen výboru a předseda Rady expertů ČMA Udržitelný rozvoj: jak tento pojem vnímat? Je to takový způsob globálního rozvoje společnosti, který zajistí

Více

Česká republika a euro

Česká republika a euro Česká republika a euro prezentace pro seminář Fontes Rerum: Euro: kdy je reálné jeho zavedení v ČR? Ing. Pavel Řežábek člen bankovní rady a vrchní ředitel ČNB 4. června 2009 Ekonomická pozice ČR HDP na

Více

Globální problémy-růst lidské populace

Globální problémy-růst lidské populace I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Pracovní list č. 16 Globální problémy-růst lidské

Více

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová

AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE. Markéta Hejlová AKTUÁLNÍ EKONOMICKÁ SITUACE ŘECKA V KONTEXTU TZV. EUROKRIZE Markéta Hejlová OBECNÁ CHARAKTERISTIKA Oficiální název: Řecká republika rozloha: 131 990 m 2 počet obyvatel: 10 787 960 hustota zalidnění: 81,75/m

Více

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

CZ.1.07/1.5.00/34.1076 Pro vzdělanější Šluknovsko 32 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Identifikační údaje školy Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, příspěvková organizace Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, IČO: 18383874 www.vosassvdf.cz, tel. +420412372632 Číslo projektu Název

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN? Od propuknutí celosvětové hospodářské a finanční krize trpí EU nízkou úrovní investic. Ke zvrácení tohoto sestupného trendu a pro pevné navedení

Více

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje

I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika Typy (modely) sociální politiky, její funkce a nástroje OBSAH Úvod................................................ 11 I. oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika.................... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému....

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu

Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Český sociální stát v postkomunistickém kontextu Martin Potůček Centrum pro sociální a ekonomické strategie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze Specifické sociální podmínky a možnosti sociální

Více

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie

Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Krátkodobý realizační plán Strategie rozvoje lidských zdrojů JMK 2012-2013 David Póč Katedra veřejné ekonomie Zápatí prezentace 1 Řízení lidských zdrojů v JMK Jihomoravský kraj dlouhodobý aktivní přístup

Více

Jak stabilizovat veřejný dluh?

Jak stabilizovat veřejný dluh? Jak stabilizovat veřejný dluh? Prof. Jan Švejnar E-mail: kancelar@jansvejnar.cz web: http://idea.cerge-ei.cz 9. června 2011 Struktura prezentace Fiskální situace ČR v mezinárodním srovnání Ekonomie vývoje

Více

ENVIRONMENTALISTIKA GYM

ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTALISTIKA GYM ENVIRONMENTÁLNÍ VÝCHOVA CHARAKTERISTIKA PRŮŘEZOVÉHO TÉMATU V době, kdy jsme svědky rychlého zhoršování stavu globálních životodárných systémů z hlediska podmínek udržitelného rozvoje,

Více

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020

Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 Úspěchy a neúspěchy Lisabonské strategie a jejich odraz v prioritách, cílech a opatřeních současné strategie Evropa 2020 PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a.

Více

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař

FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA. Ing. Luděk Tesař FINANČNÍ KRIZE A JEJÍ DOPADY NA OBCE A MĚSTA Ing. Luděk Tesař Ing. Luděk Tesař 1998 2006 2002 2006 2006 2007 2007 dosud Ministerstvo financí poradce ministra, analytik RUD - posílení daňových příjmů samospráv

Více

3.3 Data použitá v analýze

3.3 Data použitá v analýze ALCHYMIE NEPOJISTNÝCH SOCIÁLNÍCH DÁVEK 3.3 Data použitá v analýze V kapitole se vychází zejména z mikrodat statistického šetření SILC, které je dnes jednotně využíváno ve všech zemích EU k měření sociální

Více

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2)

SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) SVĚTOVÝ VÝHLED ENERGETICKÝCH TECHNOLOGIÍ DO ROKU 2050 (WETO-H2) KLÍČOVÁ SDĚLENÍ Studie WETO-H2 rozvinula referenční projekci světového energetického systému a dvouvariantní scénáře, případ omezení uhlíku

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

POLITICKÉ IDEOLOGIE,

POLITICKÉ IDEOLOGIE, POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list Mgr. Michaela Holubová Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Michaela Holubová. POLITICKÉ IDEOLOGIE, pracovní list 1. Doplňte tabulku:

Více

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ

www.zlinskedumy.cz Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ Název projektu Číslo projektu Název školy Autor Název šablony Název DUMu Stupeň a typ vzdělávání Vzdělávací oblast Vzdělávací obor Tematický okruh Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ CZ.1.07/1.5.00/34.0748

Více

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ

CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ CÍL 2: SPRAVEDLNOST VE ZDRAVÍ DO ROKU 2020 SNÍŽIT ZDRAVOTNÍ ROZDÍLY MEZI SOCIOEKONOMICKÝMI SKUPINAMI NEJMÉNĚ O JEDNU ČTVRTINU ZLEPŠENÍM ÚROVNĚ DEPRIVO- VANÝCH POPULAČNÍCH SKUPIN Spravedlnost ve zdraví

Více

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010

Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Rovná odměna a vliv recese na pracovnice Autorka: Dr. Jane Pillingerová Prezentace pro Konferenci EPSU o kolektivním vyjednávání Bratislava, 14.-15. září 2010 Proč přetrvává genderový rozdíl v odměňování?

Více

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky.

Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové stránky veřejných financí za účelem stabilizace ekonomiky. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 10. Fiskální a důchodová politika Fiskální politika = vědomé a cílené využívání příjmové a výdajové

Více

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí

Reforma rozpočtu EU. Eurocentrum Praha 30. října 2008. Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Reforma rozpočtu EU Eurocentrum Praha 30. října 2008 Kateřina Matoušková Odbor Národní fond Ministerstvo financí Obsah 1. Současná struktura rozpočtu EU 2. Rozhodnutí o revizi 3. Veřejná debata 4. Revize

Více

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky

Světová ekonomika. Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Světová ekonomika Analýza třísektorové ekonomiky veřejné rozpočty a daně jako nástroje fiskální politiky Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního

Více

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR

CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR CÍLE STRATEGIE EVROPA 2020 V OBLASTI ZAMĚSTNANOSTI A JEJICH SROVNÁNÍ S NÁRODNÍMI CÍLI ČR Současnost a předpokládaný vývoj na území hl. m. Prahy Ing. Jiří Mejstřík srpen 2011 Evropská unie a Česká republika

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje

5 Kvalita veřejných financí příjmy a výdaje 5.1 Příjmy vládního sektoru Celkové daňové příjmy vládního sektoru se v roce 2008 vyvíjejí zhruba v souladu s očekáváním. O něco hůře, a to zejména z důvodu většího zpomalení výdajů na konečnou spotřebu,

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020

Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Prezentace: Propojení různých sfér občanské společnosti při prosazování Strategie 2020 Roman Haken Evropský hospodářský a sociální výbor Konference Building Efficiency 7. června 2012, Praha www.beffa.eu

Více

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti

13.3.2012. Kdo je nezaměstnaný? Míra nezaměstnanosti Měření nezaměstnanosti Nezaměstnanost 15.3.2012 Kdo je nezaměstnaný? Ekonomicky aktivní ob. Celkové obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní ob. Zaměstnaní Nezaměstnaní důchodci studenti rodičovská dovolená Zaměstnaní:

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce

Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Makroekonomický vývoj a situace na trhu práce Setkání s představiteli odborových svazů Tomáš Holub Ředitel sekce měnovm nové a statistiky Praha, 3.11.9 Plán n prezentace Vnější prostředí Veřejné finance

Více

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1

Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 Sociální zabezpečení v ČR 2 24.2.2014 1 1. Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. 2. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění

Více

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014

Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Využití demografického potenciálu a adaptace města na demografické změny Seminář IPR, 29. května 2014 Mgr. Petr Wija, Ph.D. Garant pracovní skupiny Sociální koheze, člen expertního týmu pro Strategický

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl

OBSAH. Úvod... 11. I. Oddíl OBSAH Úvod................................................. 11 I. Oddíl 1 Sociální politika, její podstata a základní charakteristika....... 17 1.1 Místo sociální politiky ve společenském systému........

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření:

Dějepis. Učební osnova předmětu. Pojetí vyučovacího předmětu. Studijní obor: Aplikovaná chemie. Zaměření: Studijní obor: Aplikovaná chemie Učební osnova předmětu Dějepis Zaměření: ochrana životního prostředí analytická chemie chemická technologie Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium:

Více

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok):

Matematicky lze ekonomický růst vyjádřit jako změna (růst, pokles) reálného produktu ekonomiky za určité období (1 rok): Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 5. Ekonomický růst 5.1 Základní terminologie Každá ekonomika má za cíl svůj růst, tj. produkovat

Více

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída)

Evropský sociální fond Operační program Praha Adaptabilita Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti. Chudoba (bída) 1 Tento materiál vznikl v rámci projektu Inovace studijního programu Pastorační a sociální práce ETF UK (CZ.2.17/3.1.00/33279) spolufinancovaného z prostředků Evropského sociálního fondu, státního rozpočtu

Více

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz

ProAlt. KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012. www.proalt.cz ProAlt Iniciativa pro kritiku reforem a podporu alternativ MAKROEKONOMICKÁ PRACOVNÍ SKUPINA Jiří Šteg, koordinátor KONFERENCE HOSPODÁŘSKÁ SITUACE ČR A JEJÍ VÝHLED SENÁT 3. dubna 2012 www.proalt.cz Vývoj

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ SOCIÁLNÍ NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ MŮŽEME MÍT prof. Ing. Jaroslav Vostatek, CSc. vedoucí katedry rozpočtové politiky a managementu veřejného sektoru 19. 11. 2008 OSNOVA Studium veřejných financí na VŠFS Hypotéza

Více

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP

Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Příloha č. 3 Souhrnný přehled strategických dokumentů a koncepcí k IROP Strana 1 z 6 TC 2: Zlepšení přístupu k IKT, využití a kvality IKT TC 4: Podpora posunu směrem k nízkouhlíkovému hospodářství ve všech

Více

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků

Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Projevy a řešení krize v sektoru nefinančních podniků Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační seminář Zvládání finančních krizí: evropský a americký

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 1. Sociální politika. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 1 Sociální politika Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006

OBYVATELSTVO. G. Petříková, 2006 OBYVATELSTVO G. Petříková, 2006 Vývoj počtu obyvatel 1830 1930 1960 1975 1987 1999 1 miliarda 2 miliardy 3 miliardy 4 miliardy 5 miliard 6 miliard za 100 let za 30 let za 15 let za 12 let za 12 let Prostudujte

Více

Procesní management veřejné správy

Procesní management veřejné správy Procesní management veřejné správy Václav Řepa Vysoká škola ekonomická v Praze, ČR Projekt PARMA (Public Administration Reference Model and Architecture) repa@vse.cz vaclav@panrepa.com http://parma.vse.cz/w

Více

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004

EVROPSKÝ PARLAMENT NÁVRH ZPRÁVY. Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 EVROPSKÝ PARLAMENT 2004 2009 Výbor pro zaměstnanost a sociální věci PROZATÍMNÍ 2004/2190(INI) 29. 10. 2004 NÁVRH ZPRÁVY o sociální situaci v Evropské unii (2004/2190(INI)) Výbor pro zaměstnanost a sociální

Více

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR

NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Jaroslav Pilný Ústav ekonomie FES UPa Analýza současného stavu NÁVRH DŮCHODOVÉ REFORMY V ČR Současný základní důchodový systém je při splnění stanovených předpokladů povinný pro všechny ekonomicky aktivní

Více

Synergické efekty členství ČR v EU

Synergické efekty členství ČR v EU Synergické efekty členství ČR v EU Ing. Jiří Paroubek VŠ BIBS 27. 3. 2014 EU, evropský projekt vznikl na počátku jako projekt německo-francouzské spolupráce překonávající vše negativní ve vzájemných vztazích

Více

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst?

Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Kam směřuje Evropa? II. Aktuální makroekonomický vývoj ve střední na východní Evropě a dopad hospodářské krize: Stabilizace či růst? Petr Zahradník, Ekonomický konzultant a analytik, Člen Národní ekonomické

Více

Akt pro jednotný trh

Akt pro jednotný trh Akt pro jednotný trh Debata v Evropském domě 8. dubna 2011 Jaroslav Šulc Sulc.jaroslav@cmkos.cz Ekonomický poradce ČMKOS Jungmanova 24, Praha 1 Dilema konsolidace nebo růst? Nutnost vyjít z krize - vytvořením

Více

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010

ODS pro seniory Praha, 13. května 2010 ODS pro seniory Východiska Řešení důsledků pozitivního jevu prodlužování střední délky života a dlouhověkost je jednou z hlavních výzev, před kterou stojíme Pokles podílu ekonomicky aktivních lidí Extrémní

Více

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti

Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti Doporučení pro nastavení politiky v oblasti zahraniční zaměstnanosti s ohledem na připravovanou novou právní úpravu vstupu a pobytu cizinců na území České republiky Předkládaná doporučení vychází především

Více

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled

Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Konkurenceschopnost české ekonomiky a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Strojírenství Ostrava Ostrava, 22. dubna 215 Konkurenceschopnost - definice Konkurenceschopnost

Více

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování

Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Stavební spořen ení s jistotou k vlastnímu bydlení XV. evropský kongres Evropského sdružen ení stavebních spořitelen Očekávané demografické změny v zemích Evropské unie a základní politické směřování Detlef

Více

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz

TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST. Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz TEORIE PRÁVA 10. PRÁVNÍ STÁT, ZÁKONNOST A ÚSTAVNOST Mgr. Martin Kornel kornel@fakulta.cz STÁT Max Weber: lidské společenství, které si na určitém území nárokuje pro sebe monopol legitimního násilí Stát

Více

1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství

1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství 1. Ekonomie, ekonomika, národní hospodářství Ekonomie ( teorie ) zkoumá jak lidé vyrábějí a spotřebovávají statky a služby bere vždy v úvahu, že společnost má k výrobě statků a služeb omezené zdroje (tzv.

Více

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE

Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE O BCHODNĚ PODNIKATELSKÁ FAKULTA V KARVINÉ K ATEDRA EKONOMIE Analýza pro ekonomy MODUL NAVAZUJÍCÍ MAGISTERSKÉ SPECIALIZACE 6 Analytikův občasník LEDEN 2007 O BSAH: VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA V ČESKÉ REPUBLICE

Více

Aktualizace energetické koncepce ČR

Aktualizace energetické koncepce ČR Aktualizace energetické koncepce ČR Ing. Zdeněk Hubáček Úvod Státní energetická politika (SEK) byla zpracována MPO schválena v roce 2004 Aktualizace státní energetické politiky České republiky byla zpracována

Více

Konflikt generací mladí proti starým?

Konflikt generací mladí proti starým? Konflikt generací mladí proti starým? Martin POTŮČEK Předseda odborné komise pro důchodovou reformu Vedoucí Centra pro sociální a ekonomické strategie Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy Praha Vystoupení

Více

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století

Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století SPEECH/07/421 Vladimír Špidla Člen Evropské komise odpovědný za zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti Flexikurita v Evropě:modernizace evropského trhu práce ve 21. století Centrum pro evropskou

Více

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA Jan Frait ředitel samostatného odboru finanční stability Prezentace pro konferenci uspořádanou sdružením SOLUS Praha 19. června 2014 Názory obsažené v této

Více

Daňová teorie a politika. Vývoj teorie daní a veřejných financí

Daňová teorie a politika. Vývoj teorie daní a veřejných financí Daňová teorie a politika Vývoj teorie daní a veřejných financí Od starověku do 18. století Již ve starověku lze nalézt předchůdce daní, mýtné Daně vznikly pravděpodobně jako mimoekonomické donucení panovníka

Více

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje.

Temperament, charakter, schopnosti, inteligence, tvořivost, motivy, potřeby, Maslowova pyramida potřeb, postoje. Témata ústní maturitní zkoušky ze společenských věd Gymnázium a Obchodní akademie Pelhřimov Školní rok: 2014-15 Vyučující: Mgr. Simona Palová Třída: oktáva, 4.A, 4.B 1. Psychologie jako věda. Definice

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE NEZAMĚSTNANOST A TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci.

Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Život podniku Podnik prochází během doby své existence různými vývojovými fázemi, ve kterých se potýká s různými problémy, které mohou ohrozit jeho existenci. Nové podmínky 20. a 21. století nutí podniky

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více