PETICE. dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním

Transkript

1 PETICE dle čl. 18 Listiny základních práv a svobod a zákona č. 85/1990 Sb. o právu petičním My, níže podepsaní občané, prostřednictvím této petice: "Žádost o trestní oznámení na Tabákový průmysl" Vážený pane ministře Hegere, my normálně myslící občané, chránící si dle zákona naše zdraví a životy, v naší české republice Vás žádáme, abyste podal trestní oznámení na Tabákový průmysl za úmyslnou výrobu radioaktivních cigaret ( polonium 210 ), které postihují kuřáky závislosti na nich a jejich konzumací dochází k mimořádně četným úmrtím, značně velkého počtu onemocnění. Nejhorší na tom je, že jsou ohrožovány nevinné děti, které musí vdechovat tento toxický kouř od svých rodičů - již závislých a všude v místnostech a autech, kde se tito kuřáci vyskytují. Každý dětský výrostek si chce vyzkoušet něco ze světa dospělých. Závažnost při tom je právě v tom, že na cigarety vzniká ještě větší závislot, než na alkoholu. Jistě uznáte, že se již taková výroba nedá akceptovat. Tabákový průmysl si vydělává svým produktem, i když zná jeho důsledky. Je to neomluvitelné a zaslouží být obviněni za vědomé usmrcování a poškozování zdraví našich spoluobčanů. Důkaz: vědecky podloženo Každý 7. kuřák umírá na ozáření, protože kouř z cigaret obsahuje radioaktivní Polonium-210 a Olovo-210. Z 1000 kuřáků jich na tuto příčinu umírá 138. Zajímavé je, že kdo vykouří 40 cigaret za den, dostane za 6 dní takové radioaktivní ozáření, jako by si nechal udělat rentgenový snímek plic. Cigarety kromě karcinogenů obsahují i silně radioaktivní polonium-210, který

2 způsobuje rakovinu plic a ohrožuje i lidi v okolí kuřáků. Tabákové firmy to vědí už od 50. let, ale dosud své zjištění úzkostlivě tajily. Provedly celou řadu výzkumů, z nichž vyplynulo, že v cigaretách jsou kromě dvacítky karcinogenních látek obsaženy i dva velmi nebezpečné radioaktivní prvky: polonium-210 a olovo-210. Přesto to nezveřejnily. Tyto látky se usazují v plicích a díky dehtu se z nich uvolňuje radioaktivní alfa záření, které zvyšuje pravděpodobnost onemocnění rakovinou plic. Tabákové firmy to přitom ví už půl století. Vědci z University of California prostudovali celkem 27 dokumentů z té doby, jež nebezpečnost polonia i olova dokládají. "Nejenže věděly o přítomnosti polonia, ale také o příčinné souvislosti mezi tímto radioaktivním prvkem a rakovinou," potvrzuje vedoucí studie, Hrayr Karagueuzian. Podle Karagueuziana a jeho týmu způsobují radioaktivní látky z cigaret 138 úmrtí na kuřáků za 25 let. A tabákové firmy měly i informace, kolik záření se v plicích kuřáků uvolňuje. Proč o tom neinformovali veřejnost? Přitom kdyby chtěli, mohou výrobci tabákových produktů radiaci zcela eliminovat. Podle Karagueuziana mohou využít takzvané kyselé promývání, což je metoda, která většinu polonia z tabáku odstraní. Byla objevena už v roce Ale koncerny ji nevyužívají. Důvody pro odpor k "vyčištění" tabáku jsou hned dva. První je finanční - výrobci se vymlouvají, že je to příliš drahé. Ale podle vědců by odstranění polonia snížilo také vliv nikotinu. A ten by nepůsobil tak rychle, jak jsou kuřáci zvyklí. Ozáření z 40 cigaret denně - přirovnání k záření rentgenu Síla ozáření ze 40 vykouřených cigaret za den je stejná, jako byste každý 6. den byli na rentgenovém snímku plic. Z toho zjevně vyplývá vysoká škodlivost a rakovinotvornost. Rakovina Mezi zhoubné nádory postihující kuřáky patří nejen ty plicní, ale i nádory v ústní dutině, nádory slinivky břišní, děložního čípku, ledvin a močového měchýře, střev a konečníku.

3 Srdečně - cévní systém Kouření výrazně urychluje rozvoj aterosklerózy (kornatění tepen). Důsledkem jsou mozkové cévní příhody a srdeční infarkty. Kůže Kouření má vliv na drobné tepénky kůže, čímž podstatně urychluje zevní projevy jejího stárnutí. Důsledkem kouření se zhoršuje pružnost pleti, zmenšuje se přirozená schopnost optimální hydratace, tvoří se více vrásek, pleť povadne a je našedlá. Těhotenství Kouření má velmi negativní vliv na vyvíjející se plod v děloze. Kouří-li matka v době těhotenství, zvyšuje se tím pravděpodobnost potratu, nižší porodní hmotnosti dítěte, narození dítěte s vrozenými vývojovými vadami. Přesto je překvapivé, že v těhotenství přestává kouřit pouze asi 20 % žen. Ohrožení dětí Podle Charty dětských práv má každé dítě právo na čistý vzduch. Tabákový kouř je mimo jiné také jednou z příčin syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS z angl. sudden infant death syndrome). Pobyt v zakouřeném prostředí: zvyšuje u dětí riziko zápalu plic a zánětů středního ucha,je příčinou asi desetiny dětských leukemií, zvyšuje u dětí riziko vzplanutí astmatu a astmatického záchvatu, vede ke snížení plicních funkcí dítěte. Ostatní nemoci Mezi další nemoci a poruchy, které kuřáci obvykle mívají, můžeme zařadit: vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku dřívější rozvoj šedého zákalu a stařecké hluchoty poruchu potence a plodnosti u mužů menstruační obtíže či neplodnost u žen zhoršené hojení ran.

4 Pasivní kouření Jedná se o nedobrovolné kouření spojené s pobytem v uzavřeném, ale i otevřeném prostoru s kuřákem. Kouř vdechovaný při pasivním kouření pochází jednak z doutnajícího konce cigarety mezi dvěma potáhnutími a jednak je vydechován kuřákem. Na pasivní kouření zemře v ČR ročně přes lidí. Inhalace tabákového kouře vede zejména: k psychosomatickým poruchám ke zhoršení chronických onemocnění k urychlení civilizačních chorob, jako jsou nádory a srdečně-cévní onemocnění k opoždění vývoje dítěte Vznik závislosti na nikotinu Závislost na nikotinu vzniká velmi rychle, mechanizmus lze vyložit jako dynamický stereotyp na základě podmíněných reflexů z vnitřních a vnějších receptorů. Složka psychosociální zpočátku převažuje nad složkou toxikomanickou (fyzická závislost), která začne převládat až po určité době. Závislost psychosociální se projevuje potřebou mít v ruce cigaretu, hrát si s ní, manipulovat s ní. Jedná se tedy o závislost na cigaretě jako na předmětu bez ohledu na účinky látky. S odstupem přibližně dvou let se přidává závislost fyzická, která se projeví až u 80 % pravidelných kuřáků. Kouřením se totiž zvyšuje počet tzv. nikotinových receptorů. Ty pak reagují na nedostatek nikotinu a způsobují abstinenční příznaky v situaci, kdy se kuřák se svojí neřestí rozhodne skoncovat. Nejhorší bývají zpravidla první tři týdny, v průměru však tyto příznaky trvají tři týdny až tři měsíce. Důležité je však zdůraznit, že dříve či později abstinenční příznaky ustanou. Příznaky závislosti Obecně můžeme říci, že člověk je závislý tehdy, vyskytnou-li se minimálně 3 z následujících 7 příznaků během období 12 měsíců:

5 růst tolerance (zvyšování počtu vykouřených cigaret) výskyt abstinenčních příznaků po vysazení potíže s kontrolou dávek dlouhodobá neúspěšná snaha o kontrolu užívání trávení velkého množství času obstaráváním a užíváním látky, resp. zotavováním se z jejích účinků zanedbávání aktivit rodinných, pracovních a sociálních užívání látky i přes povědomí o její škodlivosti Následky závislosti Polovina kuřáků zemře na následky kouření, a to v průměru o 15 let dřív, než kdyby nekouřili. Nejčastěji umírají na kardiovaskulární nemoci (infarkt, mozková mrtvice nebo uzavírání tepen na nohou), nádory a na chronické plicní nemoci. K poškození stačí jedna cigareta denně nebo i pasivní kouření. Také pes nebo kočka, kteří žijí v domácnosti kuřáků, mají kratší život, než by měli v nekuřácké domácnosti. Účinky kouření na populaci obyvatel Země v 21. století Každý rok na celém světě zničí kouření cigaret život více lidem než HIV, tuberkulóza a malárie dohromady. Během 21. století prý dojde v jeho důsledku ke snížení počtu obyvatel na Zemi o jednu miliardu. Abstinenční příznaky Abstinenční syndrom je tvořen kombinací příznaků, které se objevují při úplném nebo částečném vysazení látky, která byla dlouhodobě užívána. Pramení z narušení vnitřního prostředí organizmu, které je již na dané látce závislé. Podílí se na něm vysazení pravidelných dávek drogy, předchozí předávkování a vyčerpání rezerv organismu. Nedostatek drogy je prožíván jako velmi nepříjemný stav. Intenzita, s jakou se abstinenční syndrom objevuje, je velmi individuální. V případě kuřáka mohou za nelibé pocity při vysazení cigaret hladové nikotinové receptory v jeho mozku. Ty si v průběhu kouření zvykly na stálý přísun drogy nikotinu, a když jim jej odepřeme, bouří se a způsobují abstinenční příznaky.

6 Nejtypičtější příznaky abstinenčního syndromu: nezvladatelná chuť na cigaretu ( craving ) špatná nálada, deprese úzkost nespavost neschopnost soustředění neschopnost odpočívat zvýšená chuť k jídlu podrážděnost, zlost, frustrace bolesti hlavy závratě pokles krevního tlaku a tepové frekvence pokles schopnosti zvládat stresové a jiné zátěžové situace Abstinenční příznaky při vysazení nikotinu se objevují řádově po několika hodinách a nejhůře bývají pociťovány v průběhu prvních 3 týdnů. Celková doba jejich trvání se pohybuje v rozmezí 3 týdny až 3 měsíce. Vážený pane ministře, pevně doufáme ve Váš střízlivý úsudek a dáte přednost zdraví a životu nás občanů a případných dalších obětí kouření, před byznysem Tabákového průmyslu, kterému je jedno, kolik lidí zemře, nebo se bude "pouze" těžce zdravotně postižen. Nakonec, je to dokonce i Vaše povinnost, chránit zdraví a životy lidí. Od toho má být ministr zdravotnictví. Za petiční výbor: Zastupovat petiční výbor při jednání se státními orgány je oprávněn:

7 Podpisový arch k petici Kompletní text petice je umístěn na první straně této složky, případně v těsné blízkosti tohoto podpisového archu. Dle 4 zák. č. 85/1990 Sb., o právu petičním, uvádíme, že podpisový arch se týká petice "Žádost o trestní oznámení na Tabákový průmysl". Dále uvádíme, že přílohou každé složky jsou citace z petičního zákona. Za petiční výbor:

8 Příloha - Listina základních práv a svobod Čl. 18 (1) Petiční právo je zaručeno; ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi. Příloha - zákon 85/1990 Sb. ze dne 27. března 1990 o právu petičním Úvodní ustanovení 1 (1) Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice"). (poznámka: zákon umožňuje podat petici i jedinému člověku) 2 Ve výkonu petičního práva nesmí být nikomu bráněno. Výkon tohoto práva nesmí být nikomu na újmu. 3 Petiční výbor (1) K sestavení petice, opatření podpisů občanů pod ni, doručení petice státnímu orgánu a jednání s ním mohou občané vytvořit petiční výbor. (poznámka: znamená to, že občané nemusí mít petiční výbor, pokud jej nepotřebují, například když není nutné další jednání se státním orgánem) (3) Členové petičního výboru jsou povinni určit osobu starší 18 let, která je bude zastupovat ve styku se státními orgány. 4 Shromažďování podpisů pod petici (1) Občan nebo petiční výbor může každým způsobem, který neodporuje zákonu, vyzývat občany, aby petici svým podpisem podpořili. K podpisu pod petici občan uvede své jméno, příjmení a bydliště. Musí být umožněno, aby se s obsahem petice před podpisem řádně seznámil. K podpisu nesmí být žádným způsobem nucen. (2) Pokud podpisové archy neobsahují text petice, musí být označeny tak, aby bylo zřejmé, jaká petice má být podpisy podpořena; dále na nich musí být uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo petici sestavil, nebo jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy petičního výboru v této věci zastupovat. (3) K účelu uvedenému v odstavci 1 mohou být petice a podpisové archy vystaveny též na místech přístupných veřejnosti. K tomu není třeba povolení státního orgánu, nesmí však dojít k omezení provozu motorových a jiných vozidel a k rušení veřejného pořádku. (4) Shromažďováním podpisů na místě přístupném veřejnosti může být pověřena osoba, která dosáhla věku 16 let. 5 Podání a vyřízení petice (1) Petice musí být písemná a musí být pod ní uvedeno jméno, příjmení a bydliště toho, kdo ji podává; podáváli petici petiční výbor, uvedou se jména, příjmení a bydliště všech členů výboru a jméno, příjmení a bydliště toho, kdo je oprávněn členy výboru v této věci zastupovat. (2) Státní orgán, jemuž je petice adresována, je povinen ji přijmout. Nepatří-li věc do jeho působnosti, petici do 5 dnů postoupí příslušnému státnímu orgánu a uvědomí o tom toho, kdo petici podal. (3) Státní orgán, který petici přijal, je povinen její obsah posoudit a do 30 dnů písemně odpovědět tomu, kdo ji podal anebo tomu, kdo zastupuje členy petičního výboru. V odpovědi uvede stanovisko k obsahu petice a způsob jejího vyřízení. Společná ustanovení 9 Ustanovení jiných právních předpisů upravující řízení před státními orgány a přijímání a vyřizování stížností, oznámení a podnětů neplatí pro přijímání a vyřizování peticí podle tohoto zákona.