Odpověď na dotaz: Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy

Transkript

1 Odpověď na dotaz: Fungování příspěvkových organizací v České republice a vybraných zemích Evropy Zpracovali: Parlamentní institut Vojtěch Lovětínský Mgr. Petra Mylková Duben 2011 Obsah: ČESKÁ REPUBLIKA... 1 SLOVENSKO... 5 FRANCIE... 7 NĚMECKO... 7 RAKOUSKO PRAMENY: Institut příspěvkových organizací v podobě, v jaké je znám z české právní úpravy, nacházíme pouze v právním řádu Slovenské republiky, což je dáno především dlouhodobým společným vývojem právních řádů těchto dvou zemí. Příspěvkové organizace jsou institutem vzniklým v rámci právního systému socialistického Československa, proto totožná úprava tohoto typu právnických osob v zahraničních úpravách prakticky neexistuje. Obdobný institut, který lze v určitých základních prvcích připodobnit české podobě příspěvkové organizace nacházíme v právních řádech německy mluvících států nebo také ve Francii. Hovoříme však spíše o určitých veřejných ústavech či institucích, u kterých je patrná vazba na financování ze strany státu a nejde o institut totožný s příspěvkovými organizacemi. Česká republika V české právní úpravě rozlišujeme příspěvkové organizace dvojího druhu. Jde o příspěvkové organizace zřizované územním samosprávným celkem na základě zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, zákona č. 129/2000 Sb.

2 o krajích, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 128/2000 o obcích, ve znění pozdějších předpisů a o příspěvkové organizace zřizované státem, upravené zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Obecným východiskem vymezení povahy a postavení příspěvkových organizací (dále také PO) byl v minulosti zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice, ve znění pozdějších předpisů, který zřizoval příspěvkové a rozpočtové organizace na základě 31. Po novele provedené zákonem č. 10/1993 Sb., o státním rozpočtu České republiky na rok 1993 a o změně a doplnění některých zákonů České národní rady a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, tento zákon výslovně stanovil, že se příspěvkové organizace zřizují jako právnické osoby. Legislativní zachycení PO úzce souviselo se socialistickým pojetím státu a jeho majetku, kdy stát byl vnímám jako nositel jednoty moci a vlastnictví. Přestože stát zůstal formálně vlastníkem národního majetku, byl tento svěřen či poskytnut k trvalému užívání socialistickým právnickým osobám. Ty nebyly vlastníky takového majetku, fakticky jej však užívaly a disponovaly s ním. PO tak nenabývaly vlastnictví pro sebe, ale pro stát a své závazky hradily z prostředků, které nepatřily jim, ale státu. Aktuálně platným právním základem postavení příspěvkových organizací je zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, který v 54 stanoví, že státní příspěvkové organizace, které ve vztahu k majetku dosud vykonávaly právo hospodaření, popř. právo společného hospodaření nebo které budou obdobně ještě zřízeny, jsou právnickými osobami a hospodaří s majetkem. Podle 55 však nemají vlastní majetek, za zákonných podmínek jej nabývají pro stát a jejich příslušnost hospodařit s majetkem se řídí zákonem 1. Právní subjektivitu přiznává příspěvkovým organizacím územně samosprávných celků (dále také ÚSC) zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (o malých rozpočtových pravidlech), ve znění pozdějších předpisů. Obec může zřídit podle 35a zákona o obcích PO pro takové účely, který souvisí se samostatnou působností obce, resp. pro výkon takových činností či služeb, o kterých obec v samostatné působnosti rozhodla, že jejich zabezpečení je v zájmu obce a občanů. Příspěvková organizace je právnickou osobou veřejného práva a vzniká a zaniká rozhodnutím zřizovatele. Zřizovatel vydává o vzniku PO zřizovací listinu, která musí obsahovat náležitosti vymezené zákonem o malých rozpočtových 1 Lorenc J., Lorencová M.: Změní se příspěvkové organizace? Dostupné z: 2

3 pravidlech podle 27 odst. 2. Příspěvková organizace zřízená ÚSC se zapisuje do obchodního rejstříku a návrh na zápis podává zřizovatel. Podle 102 odst. 2 zákona o obcích je radě obce vyhrazeno plnit vůči právnickým osobám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, tedy i vůči PO, úkoly zakladatele nebo zřizovatele, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce. Tomu je podle 84 odst 2 písm. d) zákona o obcích vyhrazeno zřizovat a rušit PO a organizační složky obce a schvalovat jejich zřizovací listiny. Podle 27 zákona o malých rozpočtových pravidlech zřizuje územní samosprávný celek příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Hlavní činností příspěvkové organizace je činnost vymezená zřizovatelem při jejím zřízení, a vykonávaná příspěvkovou organizací. Hospodaření PO se řídí rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Příspěvková organizace má k dispozici finanční prostředky získané vlastní činností, prostředky přijaté z rozpočtu zřizovatele, prostředky svých fondů, peněžité dary, prostředky poskytnuté z Národního fondu a ze zahraničí, a také dotace podle 28 odst. 2 zákona. PO je povinna zajistit, aby nezhoršila stanovený hospodářský výsledek, proto se také nesmí zavazovat k úhradám, které nejsou kryty jejím rozpočtem. Jestliže skutečná výše nákladů a výnosů v průběhu rozpočtového roku neodpovídá jejich rozpočtované výši a je předpoklad, že může být zhoršen rozpočtovaný hospodářský výsledek, je příspěvková organizace povinna učinit opatření, která zajistí jeho vyrovnání. PO vytváří peněžní fondy, kterými jsou rezervní fond, investiční fond, fond odměn, fond sociálních a kulturních potřeb, přičemž zůstatky z těchto fondů se převádějí do následujícího roku. Příspěvkové organizaci nemohou být svěřena taková práva, která je k majetku obce nebo kraje povinen vykonávat příslušný orgán zřizovatele, pokud zákon nestanoví jinak. Tak např. může PO uzavírat smlouvy o půjčce nebo úvěru jen s předchozím souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí zřizovat nebo zakládat další právnické osoby a nesmí mít ani majetkovou účast v právnické osobě, která je zřízena nebo založena za účelem podnikání. Fungování příspěvkových organizací je postaveno na tzv. netto principu rozpočtového financování, tj. organizace je napojena na jednu stranu rozpočtu (příjmovou či výdajovou) a dostává z rozpočtu příspěvek nebo odvádí stanovený odvod. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Za zásadní rys příspěvkových organizací je považována skutečnost, že jako jediný typ PO, kterou může obec zřídit, má k tomuto ÚSC rozpočtový vztah. Tzn., že výše zmíněné finanční prostředky z rozpočtu zřizovatele nejsou poskytovány na základě smlouvy podle soukromého práva, ale rozhodnutím zřizovatele o výši příspěvku. Právní úprava 3

4 příspěvkových organizací krajů jako vyšších územně samosprávných celků je prakticky totožná s úpravou PO obcí 2. Právní úprava PO zřizovaných státem je obsažena v zákoně o rozpočtových pravidlech a je obdobná úpravě příspěvkových organizací územně samosprávných celků. Zákon o rozpočtových pravidlech vymezuje svou působnost v 1 písm. d), když stanoví, že upravuje finanční hospodaření příspěvkových organizací zřízených organizačními složkami státu. Zákon stanovuje úhradu ze státního rozpočtu pro výdaje na činnost PO v jejich působnosti, kterými jsou např. příspěvky na provoz, dotace na financování programu a akcí, dotace na úhradu provozním výdajů apod. Podmínky hospodaření PO státu upravuje zákon o rozpočtových pravidlech v části třinácté dílu druhém. Příspěvková organizace hospodaří s finančními prostředky získanými hlavní činností a ze státního rozpočtu pouze v rámci finančních vztahů stanovených zřizovatelem. Hospodaření PO se řídí jejím rozpočtem, který musí být sestaven jako vyrovnaný. Rozpočet může zahrnovat pouze náklady a výnosy související s jí poskytovanými službami, které jsou předmětem její hlavní činnosti. Příspěvková organizace má povinnost dbát, aby plnila stanovené úkoly tím nejhospodárnějším způsobem a dodržela určené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu. Peněžní prostředky může používat pouze k účelům, ke kterým jsou určeny, přičemž úhrady, ke kterým se zaváže v běžném roce nesmí překračovat její rozpočet na tento rok. Hospodářský výsledek PO je tvořen výsledkem hospodaření z hlavní činnosti a ziskem vytvořeným v jiné činnosti po zdanění. Jestliže hospodaření příspěvkové organizace skončí ztrátou, má zřizovatel povinnost projednat s PO zabezpečení její úhrady do konce následujícího rozpočtového roku z rezervního fondu příspěvkové organizace, popř. z rozpočtu kapitoly zřizovatele či ze zisku PO. Pokud nelze zhoršený rozpočtový výsledek uhradit žádným z těchto způsobů, dojde ke zrušení příspěvkové organizace zřizovatelem. Příspěvkové organizaci může být stanoven za porušení rozpočtové kázně odvod a penále, které hradí zejména z rezervního fondu. Pokud PO vykonává jinou než hlavní činnost, musí být její předmět a rozsah doplněn do zřizovací listiny před jejím započetím. V roce 2002 existovalo v České republice příspěvkových organizací: 2 Turoň J.: Příspěvkové organizace a rozdíly mezi státními příspěvkovými organizacemi a příspěvkovými organizacemi zřízenými ÚSC. Dostupné z: 4

5 Právnické osoby podle vybraných právních forem (stav k ) Registrované právnické osoby celkem v tom: obchodní společnosti celkem z toho: státní podniky družstva nadace organizační složky státu [1] příspěvkové organizace školy, školská zařízení, zdravotnická zařízení sdružení fyzických osob, sdružení právnických osob ostatní Území ČR Právnické osoby absolutně % absolutně % absolutně % absolutně % , , , , , , , ,3 veřejné obchodní společnosti , , , ,9 společnosti s ručením omezeným , , , ,4 akciové společnosti , , , , , , ,3 995 [2] 0, , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,6 Poznámky: [1] do roku 2000 rozpočtové organizace [2] podnikající dle zákona č. 105/1990 Sb Zdroj: Český statistický úřad, Slovensko Obdobně jako v České republice je i slovenská úprava příspěvkových organizací obsažena v zákoně č. 523/2004 Z.z., o rozpočtových pravidlech veřejné správy a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon ve svém úvodním ustanovení 1 písm. d) stanoví, že zákon mimo jiné upravuje zřizování rozpočtových a příspěvkových organizací a jejich hospodaření. Obecnou definici příspěvkové organizace podává zákon v 21 odst. 2, když stanoví, že příspěvkovou organizací je právnická osoba státu, obce nebo vyššího územního celku, u které je méně než 50% výrobních nákladů pokryto tržbami a která je na státní, obecní nebo územní rozpočet napojena příspěvkem. Stejně jako v České republice, i slovenská právní úprava rozlišuje v 3 státní příspěvkové organizace zřizované státem v rámci ústřední správy a příspěvkové organizace zřizované obcemi a vyššími územními celky v rámci správy územní. Zákon stanoví, že ze státního rozpočtu se mimo jiné hradí příspěvky státním PO. Peněžní prostředky státních příspěvkových organizací jsou vždy součástí státních finančních aktiv, stejně jako jejich závazky jsou součástí státních finančních pasiv. Státní příspěvková organizace je povinna vést evidenci o všech rozpočtových opatřeních vykonaných v průběhu rozpočtového roku v rámci svého rozpočtu. Obecná ustanovení týkající se vzniku a zřizování PO jsou obsažena v části sedmé zákona. Příspěvkovou organizaci lze zřídit za účelem plnění úloh státu, obce nebo vyššího územního celku vyplývajících ze zvláštních předpisů, nesmí jít však o výkon rozhodovacích pravomocí. Příspěvková organizace může vlastním jménem nabývat práva a zavazovat se ode dne svého 5

6 zřízení. Příspěvkovou organizaci je podle 21 odst. 5 možno zřídit buď zákonem nebo rozhodnutím zřizovatele, kterým je ústřední orgán státní správy, obec nebo vyšší územní celek, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. V případě zřízení PO zákonem, má postavení jejího zřizovatele orgán, na jehož rozpočet je napojená příspěvkem a finančními vztahy. Jinak může zřizovatel zřídit příspěvkovou organizaci k plnění úkolů v rozsahu své působnosti jen s předchozím písemným souhlasem ministerstva financí od první dne následujícího rozpočtového roku. K žádosti je zřizovatel povinen připojit návrh zřizovací listiny, návrh rozpočtu organizace navrhované na zřízení a také uvést a zdůvodnit předpokládané finanční dopady na státní rozpočet, nejen na běžný rok, ale také na následující tři rozpočtové roky. Pokud jde o PO zřízenou zřizovatelem, nikoliv zákonem, vydává zřizovatel tzv. zřizovací listinu příspěvkové organizace. Za zákonem stanovených podmínek může dojít také ke zrušení či změně příspěvkové organizace. Podmínky hospodaření příspěvkových organizací vymezuje zákon o rozpočtových pravidlech veřejné správy v 24 an. Příspěvková organizace hospodaří podle svého rozpočtu, který zahrnuje i příspěvek z rozpočtu zřizovatele a prostředky přijaté od jiných subjektů. Zákon stanoví povinnost použití účelově určených darů v souladu s jejich určením a také povinnost PO dosahovat výnosů určených rozpočtem. Finanční vztah mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací je určen závaznými ukazateli státního rozpočtu a závaznými ukazateli určenými zřizovatelem. Příspěvková organizace hradí náklady na provoz, údržbu a opravy hmotného majetku, jakož i na obstarávání hmotného i nehmotného majetku přednostně ze svých vlastních zdrojů. Zřizovatel poskytuje PO příspěvek na provoz v takové výši, aby byl její rozpočet vyrovnaný. Po uplynutí rozpočtového roku vykoná příspěvková organizace zúčtování finančních vztahů s rozpočtem zřizovatele nebo se státním rozpočtem. Kladného hospodářského výsledku nemůže být dosaženo nesplněním úkolů, omezováním nebo zhoršováním kvality služeb nebo změnou podmínek, za nichž byly určený závazné limity pro PO. Příspěvková organizace vytváří rezervní fond z výsledku svého hospodaření, který může být použit na vypořádání její ztráty. Příspěvkové organizace poskytují své služby zpravidla bezplatně, přičemž si vedou účetnictví a sestavují a předkládají účetní závěrku podle zákona č. 431/2002, o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. PO může sdružovat prostředky vedené na samostatném účtu, pokud tím nevznikne jiná právnická osoba. Příspěvková organizace může vykonávat podnikatelskou činnost nad rámec hlavní činnosti, pro kterou byla zřízena se souhlasem zřizovatele, pouze pokud plní úkoly určené zřizovatelem. Náklady na tuto podnikatelskou činnost musí být kryté jejími výnosy. Výnosy ani náklady podnikatelské činnosti se nerozpočtují a musí být vedeny na samostatném 6

7 mimorozpočtovém účtu. Podle 36 zákona stanoví podrobnosti o hospodaření s veřejnými prostředky a o hospodaření rozpočtových i příspěvkových organizací všeobecně závazný právní předpis, který vydává ministerstvo financí. Francie Ve Francii existuje skupina tzv. les etablissements publiques, tedy veřejných institucí či ústavů, které mají formu právnické osoby veřejného práva, jejímž úkolem je naplňovat potřeby veřejného zájmu. I u těchto osob je důležitá vazba na veřejnou správu a veřejné rozpočty. Francouzská právní úprava poskytuje veřejnoprávním organizacím určitý stupeň autonomie, především v oblasti správy a financování. Veřejnoprávní instituce mohou být navázány na všechny typy územně samosprávných celků. Rozlišujeme tak veřejnoprávní instituce obcí, skupiny obcí, krajů, zámořských území Francie i celého státu. Z hlediska činnosti provozované veřejnoprávními institucemi rozlišujeme dvě hlavní skupiny, jsou to tzv. les etablissements publics a caractere administratif (EPA), tedy veřejnoprávní instituce administrativní či správní povahy. Druhou skupinou jsou tzv. les establissements publics a caractere industriel et commercial (EPIC), což jsou veřejnoprávní organizace průmyslového a obchodního charakteru. Kromě předmětu činnosti se tyto veřejnoprávní instituce liší také několika dalšími základními znaky. Zatímco EPA podléhá výhradně úpravě veřejného práva, některé prvky EPIC jsou podřízeny právu soukromému. Veřejnoprávní instituce může být založena pouze zákonem nebo na jeho základě. Každá veřejnoprávní instituce vymezuje svoje pravomoci a způsob řízení prostřednictvím statutu, kterým vymezuje oblast činností a úkolů veřejnoprávní organizace. Veřejnoprávní instituce mohou vykonávat určitá práva vyhrazená veřejné moci jako např. být vlastníkem veřejného majetku či v některých případech vykonávat právo na vyvlastnění. Veřejnoprávní organizace může být zrušena, jestliže úkoly, pro jejichž plnění byla zřízena, nelze již dále konat, může také dojít k sloučení několika veřejnoprávních organizací či k přeměně jejich právní formy na obchodní společnost. Právní forma veřejnoprávní organizace se využívá zejména v oblasti zdravotnictví, vzdělávání (státní školství a univerzity) či kultury (typicky muzea). Německo V právních řádech německy mluvících států nacházíme instituty právnických osob, které se v základních principech svého fungování přibližují pojetí příspěvkových organizací v České a Slovenské republice. Nejde však o instituty totožné, forma příspěvkové organizace 7

8 je specifikem společným pouze pro tyto dvě země a postavení těchto německých právnických osob je poněkud odlišné. V německé právní úpravě hovoříme o skupině tzv. öffentliche Betriebe, tedy o určitých veřejných podnicích či institucích, které dále dělíme do několika skupin, které se od sebe určitými prvky liší. Jde o tzv. Regiebetriebe (řízené podniky), Eigenbetriebe (vlastní či vlastněné podniky) a Anstalten des öffentlichen Rechts (veřejnoprávní instituce). Jako veřejnoprávní podnik mohou za určitých zákonem stanovených podmínek vystupovat i právnické osoby soukromého práva, např. ve formě společnosti s ručením omezeným či akciové společnosti. Právní úprava tzv. Regiebetriebe, dále jen řízených podniků je nesystematická, roztříštěná do jednotlivých, převážně daňových a rozpočtových zákonů. Řízené podniky jsou typické svou vazbou na veřejné rozpočty ÚSC (tj. obcí, vyšších územně samosprávných celků i jednotlivých spolkových států). Jde o takový typ právnických osob, které jsou právně, organizačně, ale i finančně začleněny pod územně samosprávné celky, zejména obce. Ačkoliv nabývají určitou omezenou autonomii, jsou součástí územní samosprávy a nemají vlastní právní subjektivitu. Nevytváří vlastní orgány, nezpracovávají účetnictví ani nevlastní žádný majetek, naopak jsou podřazeny rozpočtu obce nebo jiného ÚSC, čímž je zaručen jeho vliv. Příjmy řízeného podniku jsou za zákonem stanovených podmínek příjmem kapitálového majetku zřizovatele a podléhají dani z kapitálových výnosů podle zákona o dani z příjmu (EstG) 3. Ztráty řízeného podniku jsou považovány za ztráty územně samosprávného celku a jsou vyrovnávány k danému účetnímu roku. Podle způsobu zařazení do struktury a rozpočtu ÚSC rozlišujeme tzv. reine Regiebetriebe (úplně řízené podniky), jejichž veškeré příjmy a výdaje jsou zaúčtovány v rozpočtu zřizovatele. Vedle nich jde o tzv. verselbständigte Regiebetriebe (samostatné řízené podniky), které vytváří vlastní hospodářský plán a roční účetní závěrku. Tato právní forma právnických osob je využívána především pro menší subjekty ve správě ÚSC, jako jsou muzea, divadla, městské knihovny či mateřské školky. Druhým typem veřejnoprávních podniků jsou tzv. Eigenbetriebe neboli vlastněné podniky. Jde o skupinu právnických osob, které jsou samostatné organizačně, nikoliv však právně a proto zde zůstává důležitá vazba na územně samosprávné celky, především obce. Možnost vytvářet tyto právnické osoby zvláštní kategorie zakotvují zpravidla zákony o obcích, resp. zákony o okresech 4 na úrovni jednotlivých spolkových zemí. Tak například 3 Einkommensteuergesetz. Dostupný z: 4 Gemeindeordnung, Kreisordnung. 8

9 zákon o obcích Severního Porýní Vestfálska 5 vymezuje definici Eigenebetriebe v 14 jako hospodářský subjekt obcí bez právní subjektivity, přičemž v podrobnostech odkazuje na právní úpravu obsaženou ve zvláštních právních předpisech o vlastněných podnicích 6. Vlastněné podniky nemají právní subjektivitu, právní úkony a jednání těchto subjektů je považováno za jednání ÚSC. I zde je personální a majetkový prvek těchto osob navázán na financování z rozpočtu ÚSC, nicméně majetek ÚSC určený na financování vlastních podniků má zvláštní povahu a v účetnictví zřizovatele je vykazován odděleně. Tyto vlastněné podniky mohou být zřizovány pouze tehdy, pokud zvláštní právní úprava na úrovni obcí umožňuje jednotlivým obcím ekonomickou aktivitu. Podle zákona o obcích se pro vedení vlastněných subjektů zřizuje tzv. Betriebsleitung (správní rada) a Betriebausschuss (řídící výbor). Zákon poměrně podrobně upravuje způsob ustavení, počet a způsob jednání jednotlivých orgánů vlastněných podniků. Správní rada je odpovědná za průběžné vedení vlastního podniku, za výkon rozhodnutí řídícího výboru a za zastupování podniku navenek. Protože tento typ právnické osoby nemá vlastní právní subjektivitu a její právní úkony jsou považovány za úkony nadřazeného územně samosprávného celku, je ke schvalování právních úkonů zásadní povahy příslušný zákonem určený orgán obce či okresu. Tato právní forma je využívána např. pro podniky městské hromadné dopravy či nemocnice. Mezi veřejnoprávní podniky, pro které je charakteristická určitá vazba a forma financování z veřejných rozpočtů patří také tzv. Anstalt des öffentlichen Rechts neboli veřejnoprávní instituce. Jde o právnické osoby, které plní zákonem vymezené úkoly veřejné povahy, přičemž jimž je zpravidla přiznána právní subjektivita. Existuje však skupina veřejnoprávních institucí bez právní subjektivity, kterými jsou typicky státní školy. Podle povahy jejího zřizovatele a poskytovaných finančních prostředků rozlišujeme Landesanstalt, Bundesanstalt a Kommunanstalt (zemské, spolkové a obecní veřejnoprávní instituce). Právní úprava zřizování a fungování těchto právnických osob je obsažena zpravidla v zákonech o obcích jednotlivých spolkových zemí. Tak např. výše zmíněný zákon o obcích spolkové země Severní Porýní Vestfálsko obsahuje právní úpravu veřejnoprávních institucí v 114a an. Tato úprava stanoví, že podmínky fungování a právní vztahy veřejnoprávní instituce jsou upraveny stanovami. Ty musí obsahovat vymezení názvu a úkolů veřejnoprávní instituce, počet členů představenstva, výši základního kapitálu a způsob jejího řízení. Veřejnoprávní instituce mohou být zřízeny, měněny či zrušeny pouze zákonem nebo na jeho základě. Pokud 5 Gmeindeordnung für das Land Nordrhein-Westfalen z 14. Června Dostupný z: 9

10 dojde ke zřízení takové veřejnoprávní instituce, musí ÚSC, na jehož úrovni byla zřízena, zajistit možnosti takové instituce tyto úkoly plnit. Odpovědnost státu nebo spolkové země vyplývá z povinnosti státu naplňovat požadavky veřejného zájmu a řádného výkonu veřejné správy. Proto je zřizovatel jako nositel výkonu veřejné správy povinen poskytovat veřejnoprávní instituci nutné finanční prostředky k zajištění jejího provozu a fungování a současně ručí věřitelům veřejnoprávní instituce v případě neplnění jejích závazků. Obecně je tato právní forma veřejnoprávní instituce využívána např. pro veřejnoprávní rozhlasové či televizní vysílání, muzea či pro Německou meteorologickou službu. Rakousko Rakousko využívá především právní formu veřejnoprávní instituce, tj. Anstalt des öffentliches Rechts, a to zejména v podobě Bundesanstalt des öffentliches Rechts, tedy instituce vytvářené na státní úrovni. Právní úprava veřejnoprávních institucí je obdobná právní úpravě německé, v podrobnostech viz. výše. Veřejnoprávní instituce v sobě spojují personální a materiální prvek, jejichž financování je řízeno z rozpočtu nadřazeného územně samosprávného celku. Veřejnoprávní instituce jsou tak právně i organizačně podřízeny ÚSC, resp. státu jako celku a vystupuje v obdobném postavení, jaké je přiznáváno jeho organizačním složkám. Veřejnoprávní instituce plní úkoly veřejného zájmu vymezené zákonem, mohou vstupovat do právních vztahů a jednat svým jménem v rámci přiznané právní způsobilosti. Veřejnoprávní instituce jsou zřizovány zvláštními zákony, které vymezují jejich pravomoc i rozsah jednotlivých práv a povinností. Tato forma státní veřejnoprávní instituce je využívána především pro kulturní instituce jako jsou státní muzea či knihovny, typicky např. rakouská národní knihovna nebo státní statistický úřad 7. 6 Eigenbetriebsverordnung für das Land Nordrhein-Westfalen z 16. listopadu Dostupný z: 7 Neuhofer H.:Gemeinderecht: Organisation und Aufgaben den Gemeinden in Österreich. Dostupné z: 0C&pg=PA411&lpg=PA411&dq=EIgenbetrieb+in+%C3%B6sterreich&source=bl&ots=6FPIok3zTe&sig=ote0 PGAbQfrFMHc9SUypGEfkxW0&hl=cs&ei=KnmtTeDNKdGKswbtoYnYDA&sa=X&oi=book_result&ct=resu lt&resnum=2&ved=0ccaq6aewaq#v=onepage&q&f=false 10

11 Prameny: - Právní předpisy citované v textu - Peková I., Pilný J., Jetmar M.: Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. přepracované vydání. Praha: ASPI, s. - Podhorský J., Svobodová J.: Praktický průvodce vnitřními směrnicemi pro územní samosprávné celky, příspěvkové organizace a organizační složky státu. 2. aktualizované a doplněné vydání. Olomouc: Nakladatelství ANAG, s. - Mockovčiaková A., Prokůpková D., Morávek Z.: Příspěvkové organizace Praha: ASPI, s. - Beran K.: Proč není stát právnickou osobou? Právní rozhledy 7/2006, s Janeček J.: Několik poznámek k transformaci příspěvkových organizací krajů. Sborník konference Dny mezinárodního práva pořádaného Právnickou fakultou Masarykovy univerzity Brno. 11