1. VZNIK, VÝVOJ A STRUKTURA SVĚTOVÉ EKONOMIKY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "1. VZNIK, VÝVOJ A STRUKTURA SVĚTOVÉ EKONOMIKY"

Transkript

1 1. VZNIK, VÝVOJ A STRUKTURA SVĚTOVÉ EKONOMIKY Obsah přednášky 1. Pojem světová ekonomika (SE) 2. Podmínky vzniku SE 3. Vývojové etapy SE 4. Diferenciační proces a struktura světové ekonomiky Pojem světová ekonomika Chápán ve dvou rovinách: Vědní obor, resp. Disciplína (studijní obor) Aplikovaná vědní disciplína Mladá vědní disciplína Vznikla ve 20. Století, kdy se část makroekonomie specializovala na procesy ve světovém hospodářství zkoumá realitu kolem nás, tedy světové hospodářství zkoumá zákonitosti ve světovém hospodářství, jaké vztahy existují, jaké tam platí zákonitosti, čím je to ovlivňováno, jak se světová ekonomika vyvíjí cílem světové ekonomiky je poznat, jak funguje světové hospodářství, čím je ovlivňované a na základě toho tvoří ekonomové doporučení pro hospodářskou praxi doporučení jsou určena pro pracovníky v oblasti zahraničního obchodu, pro vládu jednotlivých států (na jaké zahraniční trhy se má ekonomika orientovat, kam investovat kapitál, kde naopak jsou rizika v rámci mezinárodního investování apod.) Předmět zkoumání realitu, která existuje kolem nás a kterou zkoumáme je to synonymem pro světové hospodářství Světové hospodářství = komplex, který zahrnuje: jednotlivé národní ekonomiky (subjekty), ekonomické vztahy, které mezi těmito ekonomikami vznikají (tedy vazbami mezi nimi). jednotný celek (propojenost vazbami) zároveň vnitřně rozporný a heterogenní (různorodé součásti) tvoří je státy s rozdílnou ekonomickou úrovní, které mají rozdílné zájmy, rozdílné cíle, chovají se rozdílným způsobem

2 Jaké subjekty tvoří světovou ekonomiku? Jaké formy ekonomických vztahů se mezi nimi tvoří? Subjekty světového hospodářství jednotlivé státy a jejich národní ekonomiky hrají zvláštní roli, je schopný tvořit legislativu a prostřednictvím legislativy je schopný ovlivnit chování ostatních subjektů např. má určitou daňovou legislativu a tím ovlivňuje daň z příjmů právnických osob, celní předpisy výše dovozního cla ovlivňuje mezinárodní obchod Transnacionální korporace = nadnárodní společnosti společnosti, firmy, které mají sídla ve více státech (Toyota, Siemens, ) posledních 20 let jsou nejvýznamnějším subjektem jejich význam je takový, že předstihl význam i některých menších států disponují obrovskými kapitálovými zdroji, mají velké objemy zboží,, představitelé jsou schopni působit na politiky, na vlády nějakých zemí, tak aby to odpovídalo zájmům těchto společnosti ostatní podniky (velké, střední, malé podniky) zapojují se do mezinárodních ekonomických vztahů poskytují služby do zahraniční nebo jde o finanční instituce, které poskytují úvěry nebo získávají úvěry ze zahraničí, zaměstnávají zahraniční pracovníky apod. mezinárodní organizace je jich celá řada, hrají různou roli, nejvýznamnějšími jsou: Mezinárodní měnový fond - organizace, která ovlivňuje měnové a finanční vztahy ve světové ekonomice - může poskytovat úvěry zemím, které se dostaly do problémů ekonomických - je významný v tom smyslu, že zkoumá celou řadu analýz Světová banka - úkolem je rozvoj zemí (výstavba zdravotního zařízení, ) WTO Světová obchodní organizace - cílem je působit na odstraňování překážek vzájemného obchodu (rušení cel, předcházení obchodním sporům) OPEC Organizace zemí exportující ropu - státy, které leží kolem Perského zálivu a některé státy mimo tuto oblast - působí jako kartel jaké budou těžební kvóty nabídku, cenu ropy OSN - rozvojové země OECD Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj - provádí analýzy pro 29 nejvyspělejších zemí

3 integrační celky (integrační sdružení) subjekty, které mají nadnárodní charakter příkladem je Evropská unie (společná obchodní politika, je členem Mezinárodního měnového fondu jako celek, členem WTO jako celek, ) jednotlivé domácnosti o prázdninách brigáda v zahraničí po ukončení školy působit jako ekonomický poradci investování majetku v zahraničí (mezinárodní investování) pan Novák jede do Německa a koupí si vánoční dárky apod. Formy ekonomických vztahů: Rozlišujeme 5 forem: 1) mezinárodní obchod mezinárodní pohyb zboží vývoz, dovoz 2) obchod se službami vývoj a dovoz služeb 3) mezinárodní pohyb kapitálu mezinárodní investice (mají různé formy, způsoby, ) 4) mezinárodní pohyb pracovních sil (migrace pracovních sil) pohyb osob, které hledají zaměstnání v jiné zemi (nepatří sem osoby, které nabízejí sami nějaké služby živnostenské služby např. instalatér) 5) mezinárodní pohyb informací a vědecko-technických poznatků zprostředkování informací do jiné země, buď nekomerční zahraniční studijní stáže, mezinárodní vědecké konference + komerční způsoby prodej licencí, patentů,. Etapy vývoje světové ekonomiky 1. Etapa formování a vzniku SE (vznik: poslední třetina 19. století) 2. Etapa zostřování vztahů ( ) 3. Etapa meziválečná + válka ( ) 4. Etapa poválečná ( ) 5. Etapa současná (1990 dosud) Tyto etapy převládají v české literatuře! Metodika analýzy etap Jednotlivé etapy je možno analyzovat např. z hlediska: - struktury světové ekonomiky v dané etapě, - základních změn vůči přecházející etapě, - rozvoje mezinárodních ekonomických vztahů.

4 1. Etapa formování a vzniku SE formování: století připravoval se vznik světové ekonomiky a vrcholí to tím, že SE se vytvořila vznik: poslední třetina 19. století počátek se klade do 16. století (vrcholily zámořské cesty, rozvíjí se zámořský obchod, je význam věd, fyziky objev parního stroje, rozvoj dopravy, námořní dopravy, poté manufaktury se nahrazují strojní výrobou) postupně dochází k tomu, že jednotlivé národní ekonomiky dokážou vytvářet více, než spotřebuje jejich obyvatelstvo Předpoklady vzniku: 1. Konstituování států a jejich národních trhů je nutný, ale není dostatečný státy vznikali již v Antice apod. byly izolované a obchod mezi nimi byl nahodilý, příležitostný 2. Rozvoj mezinárodní dělby práce a vznik mezinárodního trhu vznik mezinárodního trhu rozvíjelo se to postupně, z nahodilých obchodních vztahů se stávali stálé, bylo možné obchodovat s větším objemem, 3. Technické faktory: strojní výroba, rozvoj dopravy, rozvoj moderních telekomunikačních prostředků (telegraf, ) > rychlý rozvoj obchodu koloniální systém koncem 19. století již existuje světová ekonomika a zformovala se s koloniálním systémem (tzn., že prakticky svět byl rozdělen na země rozvinuté, (metropole politicky nezávislé, ekonomiky podporovaly zaostalé území) kolonie (politiky a ekonomicky závislé na své metropoli) strukturu tvořili metropole a kolonie převládající systém byl tržní systém + zvykový systém v koloniích v období, kdy vznikala světová ekonomika, tak neexistovala žádná plánovaná ekonomika! jednotná tržní ekonomika

5 2. etapa: Zostřování vztahů ( ) prakticky se nedá nalézt území, které by nikomu nepatřilo rychlý rozvoj pozice zemí ve světové ekonomice svět byl rozdělen nerovnoměrně (VB, Portugalsko, Španělsko mělo velké kolonie a Německo a Rusko mělo kolonií méně spory o znovurozdělení světa národní problémy ---> 1. světová válka (1914) Socialistická revoluce v Rusku (1917) v dalším období dopad na politickou situaci v Rusku 3. etapa: Meziválečné období ( ) rychlý rozvoj ve 20. letech první desetiletí rychlý rozvoj > poválečná konjunktura a v bývalém carském Rusku došlo k zásadní změně politiky vedoucí úloha komunistické strany SSSR centrálně plánovaná ekonomika > SE není jednotnou tržní ekonomikou postupně se do SSSR zapojilo dalších 15 států (nový státní celek, kde se začal proces přeměny tržní ekonomiky na centrálně plávanou ekonomiku) nebylo to hned po roce 1917 SSSR byl první zemí, kde se začala vytvářet centrálně plánovaná ekonomika, a to přestavovalo 1/6 světa (SSSR + jejich 15 zemí) + Mongolsko přešlo na centrálně plávanou ekonomiku (to bylo ale zanedbatelné) světová hospodářská krize ( ) v USA o katastrofální dopady na všechny země o obrovský nárůst nezaměstnanosti byla podnětem k tomu, proč stát začal zasahovat do ekonomiky => vznikaly různé studie: J. M. Keynes ve 30. letech publikoval Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz F. D. Roosevelt (New Deal jeho ekonomický program Nový úděl v češtině, zdůvodňoval nutnost státních výdajů na rozvoj vědy, ) - sílí krize koloniální soustavy rostl národně osvobozenecké hnutí za svoji nezávislost

6 4. etapa: Etapa poválečná ( ) 1. fáze: 50. a 60. léta vznik dvou světových ekonomických soustav (po vzoru SSSR se začala tvořit centrálně plánovaná ekonomika i v ostatních zemích v rámci Evropy na území, které osvobodil Sovětský svaz vytvořili celou ekonomickou soustavu = soustava států s centrálně plánovanou ekonomikou) a tržní ekonomiky soustava států s centrálně plávanou ekonomikou x soustava států s tržní ekonomikou (Bulharsko, Rumunsko, Jugoslávie, Maďarsko, Polsko, Česko, 15 zemí sovětského svazu; 1949 NDR, během dalších let se připojili Čínská lidová republika; Severní Korea, Vietnamská socialistická republika, Kuba) změna, která měla dopad na další vývoj světové ekonomiky rozpad koloniální soustavy (v průběhu se rozpadla) 1960 rok Afriky, kdy velký počet afrických zemí získalo svoji politickou samostatnost, nebyly politicky závislé, ale byla závislost ekonomická neokolonialismus (závislé ekonomiky na svých metropolí) struktura světové ekonomiky: TE CPE RE tři typy (tržní ekonomiky, centrálně plánované ekonomiky a rozvojové ekonomiky) nejnovější, z bývalých kolonií (zaostalé, nerozvinuté země apod. zformuloval se tento termín, tedy rozvojové země. formují se 3 centra světové ekonomiky > triáda o ve světové ekonomice fungují státy v různých podmínkách o vytvořily se různě silné ekonomiky o nejstarším ekonomickým centrem = Velká Británie nejvýznamnější světovou ekonomikou až do 1. SV o => poté se stali nejsilnější USA (i po 2. SV a stále jsou nejsilnější ekonomikou) o třetí centrum = Japonsko (hovoří se o japonském hospodářském zázraku), zformulovala se v 60. letech Triáda = vymezení 3 center světové ekonomiky a) Velká Británie + SRN (procházelo také obdobím označované jako hospodářský zázrak) b) USA c) Japonsko - rychlý ekonomický růst světové ekonomiky

7 Faktory rychlého růstu světové ekonomiky v 50. a 60. letech: poválečná rekonstrukce zvolená hospodářská politika (Keynesiánská rozpočtová politika) VTR (Vědecko-technická revoluce) o její vliv na rozvoj nových poznatků, rozvoj oborů, chemického průmyslu, strojírenství, dalších oborů farmacie, automobilový průmysl, o => stimul pro vznik nových výrob, docházelo ke zvyšování produktivity práce integrační procesy v západní Evropě o souvisí se vznikem nové integrace Evropské hospodářské společenství přímý předchůdce EU o státy rušily cla, zvyšoval se vnitřní trh vykazovaly příznivý vývoj makroekonomických ukazatelů Mezinárodní měnový systém (Breton-woodský systém) o vhodně zvolená pravidla pro měnové vztahy mezi jednotlivými státy o musí být zachovány pevné měnové kurzy o státy neměly možnost ovlivňovat kurz o MMF stanovil závazná pravidla! o pomohlo to rozvoji, protože obchodníci, investoři měli stabilitu, že se kurzy měny nezmění rozvoj mezinárodního obchodu o rušila se cla o MMF pomáhal obchodu o státy měly zájem se zapojovat do mezinárodních vztahů To se týkalo tržních ekonomik! Vývoj v centrálně-plánovaných ekonomikách v tomto období: tyto státy vykazovaly příznivý ekonomický růst (4 % růst ročně HDP způsobilo to, obnova zničených ekonomik, měly dostatek extenzivních zdrojů zaměstnanost žen, dostatek pracovních sil, dostatek levných surovin, byly zásobované ze Sovětského svazu a SSSR odebíral z ČSSR, MLR, Ve všech zemí probíhal bezproblémový růst, až na výjimku, kterou tvořila Čína hladomory. 2. fáze (70. A 80. Léta) nastaly nové jevy ve světové ekonomice, které dosud neexistovaly strukturální krize (potravinová, ropná, surovinová, energetická) do té doby žádnou strukturální krize nebyla Strukturální chyba = porucha, která se týká určitého ekonomického odvětví, krize která nemá cyklický charakter

8 mohou ji vyvolat politické faktory, klimatické faktory, ekonomické faktory ekonomická rozhodnutí, které způsobí problémy 1972 potravinová krize nedostatek zemědělských plodin silně postihla především rozvojový svět => dva faktory, co to způsobily a) tzv. stoletá neúroda v Asii a Africe b) rozhodnutí rozvinutých zemí omezit osevní plochy > na přelomu 60. a 70. let v důsledku toho, že se tam produkovalo nadbytek potravin (obilovin) státy, aby nemusely snižovat ceny plodin, tak omezily osevní plochy ropná krize říjen 1973 z politických důvodů od 60. let se nesly spory mezi Izraelem a arabskými státy (Arabské státy na protest Izraele se rozhodly omezit těžit ropu rychlý růst cen zvýšila se 5x! ohromný šok => 1. ROPNÝ ŠOK => vedlo to k rychlému nárůstu cen dalších produktů (chemické průmysl, farmaceutický průmysl, zdražení dopravních služeb apod. + rostoucí míra inflace) surovinová a energetická krize projevem byl dočasný nedostatek surovin a energie, vysoká cena těch surovin a energie panika z vyčerpání surovin, poté se situace zklidnila Rychlý nárůst cen, inflace, nedostatek těchto zdrojů, stagnace ekonomik a nastávají v ekonomice nové jevy (nové situace): - stagflace (inflace + stagnace ekonomiky) - slumflace (inflace + pokles ekonomiky) země neměly nástroje pro ovlivňování inflace (zasáhla všechny státy, vedla ke krizi hospodářské politiky) Měnová krize koncem 60. a 70. let se ukazovalo, že v těchto podmínkách přestávají fungovat pravidla nastaveného měnového systému rozpad Breton-woodského systému, protože ta pravidla už nebylo možné udržet potřeby vytvořit nový měnový systém (ve 2. půlce 70. let) nový typ hospodářské politiky sílící globální problémy (potravinový problém v rozvojovém světě, rychlý populační růst v rozvojových zemí, ekologické problémy znečišťování životního prostředí světových oceánů, kácení pralesů) vzniká dlužnická krize rozvojových zemí na jejím počátku stála potravinářská krize (úvěry na nákup potravin) problém se zhoršil tím, že finanční instituce měly dostatek finančních prostředků a půjčovaly rozpočtovým zemím ropné země omezovaly těžbu, ceny ropy rostly tyto peníze petrodolary si ukládaly u finančních institucí

9 => A kdo tedy potřeboval finanční prostředky? = rozvojové země ropné země bohatly a banky poskytovaly úvěry rozvojovým zemí + strukturální krize (inflace, zvyšování cen, zvyšování úrokových sazeb, rozvojové země se dostávaly do situací, kdy nebyly schopny splácet úvěry apod. žádná chudá rozvojová země se nedokáže vyrovnat se dluhy sama Centrálně plánované ekonomiky: sílily ekonomické problémy (zdroje růstu vyčerpaly, nebyly schopné aplikovat nové vědecké poznatky, nebyly schopny přejít na intenzivní zdroje) v 80. letech vyvrcholilo demokratické revoluce 1989/1990 změna politického zřízení v těchto zemích 5. Současná etapa rozpad světového socialistické ekonomické soustavy (svobodné volby, nastává transformační proces) nové označení pro země státy s transformující se ekonomikou (tranzitivní ekonomiky) = země, které přecházejí z centrálně plávané ekonomiky na tržní cílem je vytvořit konkurence schopnou tržní ekonomiku světová ekonomika se stává znovu jednotnou tržní ekonomikou Globalizace světové ekonomiky v 90. letech nastává rozvoj všech ekonomických vztahů, roste obchod, zavádí se internetové elektronické obchodování rychle roste obchod, který se stává hlavním faktorem ekonomického růstu burzy obchodování rychle se zvyšuje mezinárodní migrace (sílí mezinárodní pohyb osob legální i nelegální) Sílí diferenciační proces projevuje se v prohlubování mezi skupinami zemi (bohaté země stále více bohatnou, rozvojové země se stále dostávají do stále větších problémů jsou znevýhodňovány, působí zde přírodní faktory, které nejsou příznivé Afrika) zvyšuje se rozdíl v ekonomické úrovni mezi vyspělými a rozvojovými Regionalismus

10 Časté finanční krize v 90. letech velmi časté a hluboké Nutnost mezinárodní spolupráce při řešení globálních problémů konají se mezinárodní jednání členských zemí WTO, EU, kdo má nejvíce problémů rozvojové země Struktura současné světové ekonomiky: Podle MMF: 1. Vyspělé tržní ekonomiky západní Evropa, Severní Amerika, JAR a část Asie 2. Rozvojové ekonomiky 3. Transformující se ekonomiky od ČR dále na východ 2004: Nový termín Mladé tržní ekonomiky některé země vstoupily do EU (z druhé a třetí skupiny označuje tímto názvem) Kam MMF řadí ČR? Podle světové banky: 1. Země s vysokým důchodem na obyvatele 2. Země se středním důchodem na obyvatele 3. Země s nízkým důchodem na obyvatele Praktický význam: vysoký důchod nedostává žádnou finanční pomoc, ale naopak vzniká těmto zemím povinnost poskytovat finanční pomoc dalším skupinám Kam řadí Světová banka ČR?

11 2. TENDENCE VE VÝVOJI SVĚTOVÉ EKONOMIKY A CHARAKTERISTIKY SOUČASNÉ SVĚTOVÉ EKONOMIKY Obsah přednášky: 1. Základní tendence ve vývoji SE Diferenciace Internacionalizace Interdependence Regionalismus Integrace Globalizace 2. Charakteristiky současné SE Tendence ve vývoji světové ekonomiky = jde o procesy, které nejsou stále silné, neprojevují se stále stejně intenzivně, jsou období, kdy působí výrazněji a poté mohou být potlačeny. Některé procesy se vyvíjeli již před vznikem světové ekonomiky. Tendence působí jen za určitých podmínek. Diferenciace (diferenční procesy) = prohlubování rozdílů v ekonomické úrovni zemí (rozevírání ekonomických nůžek graf) Rozdíl mezi skupinou zemí rozvinutých a zemí zaostávajících -> tendence rozevírání nůžek Důsledek působení tržního mechanismu ve světové ekonomice (na trhu vítězí ten, kdo je silnější, kdo je konkurence schopný; ten kdo krachuje, teda zaostává, jsou rozvojové země. Příčiny vývoje světové ekonomiky a změn její struktury (rozvojové země nemají takové možnosti, aby cíle prosadily) Působila již před samotným vznikem světové ekonomiky Rozvinuté země nemají dostatek finančních prostředků; podmínky, kde působí rozvojové země, je hendikepují. HDP/obyv Rozvinutá země Zaostalá země ČAS

12 Měříme pomocí ekonomických nůžek -> sledujeme skupinu zemí rozvinutých zemí a zemí zaostávajících. V obou zemích se zvyšuje HDP, akorát rozdílně. Rozvinuté země rostou rychleji. Zaostalé země rostou pomaleji, protože mají jiné podmínky mentalitu, nedostatek finančních prostředků, atd. -> dochází k prohlubování rozdílů v ekonomické úrovni zemí (rozvírání ekonomických nůžek. V důsledku působení tržního mechanismu ve světové ekonomice na trhu výrobci, kteří působí v lepších podmínkách, jsou konkurenceschopnější, a ti, co jsou v horších výrobních podmínkách, mají horší podmínky na trhu. Na trhu tedy zvítězí ten, kdo je silnější. Tržní mechanismus se projevuje i v rámci celé světové ekonomiky. Rozvojové země zaostávají, zatímco rozvinuté země využívají příznivých podmínek. Příčina vývoje světové ekonomiky a změn její struktury snaží se upevňovat pozice diferenciace státu v rámci celé světové ekonomiky. Internacionalizace Projevuje se od vzniku společnosti Internacionalizace = zmezinárodňování Jako obecná tendence: všestranné sbližování národů na základě postupného odbourávání různých bariér a přeměna některých původně národních jevů na jevy mezinárodní Některé jevy, které byly na národní úrovni, se stávají jevy mezinárodními = každý stát má svoji kulturu, literaturu, filmy, hudbu, tím jak se šíří informace, jak se propojují vztahy mezi státy a odstraňují se překážky, tak se kultura rozšiřuje a získává mezinárodní rozměr. Původně národní literatura se rozšiřuje do světa a seznamují se s ní obyvatelé ostatních států. Ne jen v oblasti kultury, stejným způsobem se šíří i vědecké informace, zboží, národní trh přestává být dostatečně velkým a zboží se šíří dál do světa a rozšiřuje se mezinárodní obchod => Rozvoj mezinárodní dělby práce. Jako ekonomická tendence: přerůstání ekonomik přes národní hranice a rozšiřování mezinárodních ekonomických vztahů, které propojují jednotlivé ekonomiky = vztahy, které byly dříve uzavřené se říší přes hranice státu. Obchodní vztahy se neomezují jen v rámci jedeno státu, ale rozvíjí se mezinárodní obchod. Investoři investují nejen v rámci jedné ekonomiky, ale mohou investovat i za hranice jiné země, kde jsou výhodné podmínky pro investování.

13 V případě internacionalizace se mohou státy chovat různým způsobem. Mohou ji podporovat nebo ji naopak bránit. Podpora internacionalizace Celní politika, například Schengenský prostor Podpora rozvoje zahraničního obchodu Podpora mezinárodních sil Zábrany internacionalizace Stanovením velmi vysokých dovozních cel Stanovení obchodního embarga Pohyb osob omezen zavedením víz Bránit internacionalizaci může ekonomickou situaci spíše zhoršit. Interdependence Vzájemná závislost zemí, důsledek internacionalizace = vzájemná závislost zemí na sobě. Považuje se za druhou stránku internacionalizace. Vždy, když se rozšiřuje mezinárodní dělba práce a rozvíjejí ekonomické vztahy, tak vzniká vzájemná závislost států na sobě. Např. rozvíjí-li se mezinárodní obchod, vzniká závislost exportera na zemi, kam vyváží výrobky. Hypoteční krize, rozšiřovala se do všech zemí. Původně se to týkalo jen USA, ale v důsledku toho, že země jsou na sobě závislé, tak se to dotklo i Německé ekonomiky, která byla na USA závislá. Na německé ekonomice byly závislé zase jiné ekonomiky, včetně české. -> Dotklo se to téměř celé světové ekonomiky. Typy závislosti: Obchodní: vývozce je závislý na svých odbytištích. Pokud se druhá země dostane do problémů, omezí se export z dané země, chybí stimul pro výrobu, a pro produkty není odbyt. Země, která je závislá na dovozu výrobků je odkázána na chování zemí, které do ní zboží exportují. Je závislá na tom, jak se vyvíjejí světové ceny. Japonci se snažili snížit závislost. Surovinová: Spojené státy Americké mají obrovské zdroje surovin, ale ne tolik, aby uspokojila svoji poptávku, takže jsou také závislé na jiných zemích. Česká ekonomika je hodně závislá, máme pouze uhlí. Ropné země jejich ekonomika je závislá na exportu ropy. Kdyby se ze dne na den objevila jiná významná surovina, která by nahradila ropu, tak by tyto země taky měly problémy. Potravinová: rozvojové země mají nedostatek potravin a jsou velmi závislé na dovozu potravin. Mají ale málo finančních prostředků. Země, která byla závislá na potravinách, je Čína. Během 20 let se stala potravinovou velmocí a dnes může potraviny vyvážet. Potravinová krize v Číně nastala v důsledku

14 špatné politiky, nebyla způsobena přírodními podmínkami, ale společenskými faktory. Ty mohou upřednostňovat produkci něčeho jiného. Technologická: stát není schopný produkovat výrobní technologie, nebo o to nestojí, protože je může získávat z jiných zemí. Přímá hraniční investice -> některé země není schopná vyvíjet výrobní technologie, tak otevře svoji ekonomiku, aby jiné země zde pracovali, a tím sem přinášeli výrobní technologie. Politika otevřených dveří = politika otevření hranic zahraničním investorům, kteří s sebou přinesou nové výrobní technologie. Finanční: Závislost, která se projevuje v případě zemí, které nemají dostatek vlastního kapitálu, a jsou závislé na získávání zahraničních půjček. Nemohou investovat do své ekonomiky a chybí jim prostředky na financování hospodářských cílů. Obráceně: dochází k poskytování půjček jiným zemím, vzniká závislost na věřiteli, jestli půjčku splatí. Řeší se problém řecké ekonomiky, země půjčili Řecku peníze. Pokud by Řekové nemohli splácet a zbankrotovali, dotklo by se to všech ekonomik, které finanční prostředky Řecku poskytly. Mělo by to tak dopad na všechny země, promítlo by se to na ekonomiku, kde působí banky, které Řecku půjčovaly peníze. Regionalismus Vzniká až v posledních 20 letech = proces, ve kterém se některé geografické části světové ekonomiky vzájemně sbližují a propojují se rychleji než ostatních vznik makroregionů, regionů a mikroregionů makroregiony vznikají poblíž velkých center. Regionalismus = přechod mezi internacionalizací až integrací. Může dojít až k integraci Jaké makroregiony vznikly ve světové ekonomice: Evropský makroregion = vznikl v důsledku rozvoje vztahů v západní Evropě a postupně se připojovaly státy ze střední a východní Evropy; jádrem je skupina zemí, které tvoří Eurozónu. Severoamerický makroregion = vedoucí ekonomikou USA Asijsko-tichomořský makroregion = vedoucí ekonomikou je Japonsko Byla by chyba, kdyby se omezily jen na 3 makroregiony => nová centra: o Čína o Indie o Rusko

15 Ekonomická integrace = postupné vytváření větších mezinárodních celků na základě oslabování národních překážek a posilování ekonomických vazeb mezi národními (státními) celky obvykle doprovázena institucionálním zastřešením (= orgány, které řídí integrační procesy) Nejenom se tedy oslabují a odstraňují překážky mezi státy, ale musí vznikat mezinárodní celky K výraznému rozvoji došlo až po druhé světové válce v západní Evropě Charakteristické období od druhé poloviny 20. Století Příkladem je EU. Formy ekonomické integrace: Makroekonomická integrace Forma, kdy součástí integračních procesů se stávají celé ekonomiky (celé státy) Dochází k odbourávání překážek mezi státy, státy vytváří integrační celky Příkladem je Evropská unie, Evropské sdružení volného obchodu. Sektorová integrace Odvětvová integrace Odstraňují se překážky v rámci stejného sektoru v různých zemích (např. v oblasti zemědělství) Státy některé aktivity vytváření společně Příkladem je Evropské sdružení uhlí a oceli (existovalo 50 let, ukončilo činnost) Evropské sdružení pro atomovou energii (EUROATOM) sdružuje stát, které spolupracují v oblasti jaderné energetiky. Mikroekonomická integrace Integrace na úrovni podniků, kdy dochází k rozvoji vztahů, které odbourávají překážky mezi jednotlivými podniky. Metody vytváření ekonomické integrace: (autorem je B. Ballasa) Funkcionální metoda (britská koncepce) Zastánci této metody zastávají názor, že integrace by měla vytvořit prostor pro volné fungování tržních sil Integrační procesy by se měl provádět tak, aby mohly státy mezi sebou volně obchodovat -> mělo by vést k odstranění cel a dalších překážek, které brzdí vzájemnému obchodu.

16 Odmítají vytváření nadstátní integrace Laicky: odstranění cel, nepřipouští společné předpisy,.. Vůči cizím zemím, které nepatří do integračního celku, se státy chovají jako samostatné (svéprávné státy) Institucionální metoda (francouzsko-německá koncepce) Předpokládá náročnější stupně integrace (směřuje k prohloubení integračních procesů) Zastánci předpokládají, že vzniknou nadstátní instituce, které budou řídit integrační proces, instituce, kde budou zastoupeny všechny státy celku, přijatá opatření budou závazná pro všechny členy. Státy dobrovolně předají část svých kompetencí tomu vzniklému nadstátnímu orgánu (instituci) Vychází se z toho, že předání těchto kompetencí, že toto vede k vyššímu stupni (k rozvoji integrace) Výsledkem je např. Evropská unie. Stupně makroekonomické integrace: = vyjadřují strategické cíle členských států ve vzájemných ekonomických vztazích 1. Pásmo volného obchodu Výsledkem funkcionální stupně integrace Státy se dohodnou, že v rámci tohoto pásma se zruší vzájemná cla pro členské státy Vůči třetím zemím (nečlenským zemím) má každá země svoji celní politiku (celní sazebník, předpisy,.) Vytvoření pásma volného obchodu chce i čas (Asijsko-tichomořský region problém je v tom, že jsou zde ekonomiky s rozdílnou ekonomickou úrovní -> pokud by se zrušila cla, tak výrobci budou v krizi, když se začne dovážet z lepších ekonomik; slabé země by na to doplatily; 20 let se na tom pracuje) Suverenita země je zachována, není vytvářena žádná instituce řídící integraci Cílem je rozšíření odbytových možností dané země Vytvoření prostoru, který zvyšuje podporu vzájemného obchodu Příkladem je Evropské sdružení volného obchodu (Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Norsko a Island), severoamerická zóna volného obchodu (NAFTA USA, Kanada, Mexiko) 2. Celní unie (jednotný trh) Přesahuje funkcionální metodu Zahrnuje to, co zahrnuje pásmo volného obchodu.

17 Je o prostor (skupina zemí), které mezi sebou zruší cla a země realizují společnou celní politiku (přijmou společný celní sazebník, předpisy, obchodní politiku, smlouvy) Předpokládá, že se vytvoří orgán, který bude vytvářet společnou celní politiku (bude zastupovat tuto integraci s jednáním s nečlenskými státy) Stát ztrácí možnost samostatně rozhodovat o celní politice (zahraniční politice vůči zahraničnímu světu) Např.: BENELUX (po druhé světové válce) Např. ČR a SR (v roce ) smysl byl v tom, že existoval jeden stát, nemělo cenu, aby se zaváděly jiný. Společný trh (jednotný trh) Považuje se za vysoký stupeň, kterého je obtížné dosáhnout. Skupina států, které vytvoří prostor, které mají navíc tzv. čtyři svobody (svobody pohybu, vývoz, dovoz, zboží) Snaha sjednotit administrativní předpisy, technické normy, uznávání národních norem, sladění daňových zákonů (nepřímé daně DPH, spotřební daně) Svoboda pohybu služeb volné poskytování služeb do zahraničí a kupování služeb ze zahraničí Svoboda pohybu kapitálu volný vývoz a dovoz kapitálu mezi členskými státy možnost bez problému ukládat peníze v bankách v jiných zemích, možnost volně nakupovat zahraniční cenné papíry, možnost prodávat CP do cizích zemí, zřídit pobočku firmy v zahraničí atd. Svoboda pohybu pracovních sil zaměstnanci mohou bez překážek hledat práci v jiných členských zemích (nepotřebují vízum, pracovní povolení) Jednotný trh (stejná charakteristika) výjimka ve 4. Svobodě (volný pohyb osob) -> zrušení hraničních kontrol. Měnová unie Stupeň integrace, který navazuje na společný trh a navíc se přijímá společná měnová = stupeň integrace, který navazuje na společný trh a navíc se přijímá společná měnová politika, kterou realizuje nadstátní (=centrální) banka a tato banka emituje společnou měnu, která nahradí národní měny členských států typickým příkladem je Eurozóna (země EU, které mají společnou měnovou unii, národní měny byly nahrazeny společnou měnou EURO)

18 členské státy se vzdávají společné měnové politiky (nemohou ovlivňovat zahraniční obchod, kurz měny, ) > předávají kompetence nadstátní centrální bance Na měnovou unii navazuje hospodářská unie. Hospodářská unie unie, kde se navíc přepokládá společná rozpočtová politika (státy by se sjednotily i na dalších politikách společná daňová politika, sociálního zabezpečení sociální dávky, důchodová politika atd. státy se vzdávají skoro všech ekonomických kompetencí (ekonomické suverenity) není reální hned přejít ze společného trhu na hospodářskou unii (pouze teoretický model) Úplná integrace (Politická unie) nad rámec státy se vzdávají kompetencí v politické oblasti není moc reálná > jde o teoretický model společná zahraniční politika všechny ty orgány by musely mít nadstátní charakter ministerstvo vnitra policie apod. Globalizace světové ekonomiky =kvalitativní změny ve světové ekonomice, umožněné pokrokem v oblasti informačních, komunikačních a počítačových technologií, které znamenají, že svět je vnímán jako jeden vzájemně propojený celek (v minulosti se mluvilo o tom, že něco přerůstají vztahy přes hranice, ale vztahy nabyly takové formy, jako by hranice mezi státy neexistovaly) = úzká provázanost celé světové ekonomiky, v širším smyslu celé planety stále častěji se začal objevovat pojem globalizace a v ekonomické literatuře se začaly objevovat názory, že se začíná projevovat nová tendence, a to globalizace (v 90. letech), poté se začalo objevovat názory, že to není až tak nový jev nejde pouze o kvantitativní změny (aby se obchodovalo s větším množstvím zbožím, pohybovalo se více osob migrace apod., ale zdůrazňují se kvalitativní změny!) kvalitativní změny těch charakteristik (např. u obchodu ohromný objem, ale i nové formy obchodu způsoby, jakým obchod probíhá např. elektronický obchod, různých moderních způsobů placení apod.) Je to také proces, který zahrnuje všechny oblasti lidské činnosti. V důsledku rychlého propojení světa dochází k tomu, že stejné jevy ve stejném čase ovlivňují prakticky život na celé planetě, ale jiný dopad má rozvojové a jiný na rozvinuté země. Základem globalizace je stále rychlejší výměna informací a pokrok v technologii. Zahrnují i oblast kultury, politiky apod.

19 Otázky spojené s globalizací: co je to globalizace? kdy začala? v jakých oblastech probíhá? jaké má důsledky? Kdy začala globalizace? v průběhu 90. let se považovala za nový jev, který s sebou přinesl internet; dále zrušení železné opony poté se však začaly objevovat hlasy, že globalizace není nic nového, všechny moderní technologie měly již svoji obdobu dříve, kdy se v praxi začaly používat nové technologie (např. telegraf, podmořské kabely nebo telefon, rozvoj dopravy lokomotivy, spalovací motory, silnice, dálnice a jejich rozvoj => rozšíření moderních technologií a) konec 20. století b) před 400 lety - Imman Wallerstein (ve světě se začal rozvíjet zahraniční obchod; první průmyslová revoluce; začala i v roce 1492 kdy Kryštof Kolumbus objevil Ameriku) c) přelom 12. a 13. století obrázek Čingischán (zajímavost) Tuto zprávu zveřejňoval celý svět. Tento vládce sjednotit asijské kmeny => počátek globalizačních procesů.

20 V jakých oblastech probíhala? vysvětleno v učebnici první oblast = oblast informací, informačních toků projevuje se nejvýrazněji zejména v důsledku rozvoje internetu => přenáší se zprávy o vývoji cen různých komodit, o vývoji situace na finančních trzích obchod s cennými papíry apod.; problémem není nedostatek informací; problémem je orientovat se v těchto informacích, vybrat ty správné a dobře je interpretovat o pokud špatně interpretujeme informace => problém v oblasti pohybu kapitálu mohou svůj kapitál přesunout jinam => vede k finanční krizi druhá oblast = finanční oblast oblast pohybu kapitálu; předpokladem jsou předpisy jednotlivých zemí, za předpokladu internetu je možný pohyb kapitálu během několika vteřin => Wall street reagovat pohotově a být ve střehu třetí oblast = obchod se zbožím současné technologické a dopravní možnosti v řádech několika hodin kamkoliv; rozvoj elektronického obchodování, nový způsob placení čtvrtá oblast = oblast na trhu práci je třeba vědět, že je to oblast, kde se globalizační procesy projevují nejpomaleji, protože jde o pohyb pracovních sil (osob, které jsou jejím nositeli) nejvíce překážek, Spojené státy se brání přílivu osob, které by hledali práci, i Česká republika z nečlenské země musí mít pracovní povolení o s pohybem osob je spojena i závažná kriminální činnost, riziko pohybu teroristů, pašování drog, nelegální zaměstnávání zaměstnanců apod. => omezují volný pohyb osob v rámci celého světa Jaké má důsledky? v dalších tématech a) pozitivní důsledky b) negativní důsledky pozitivní důsledky to má především pro rozvinuté státy (bohaté státy z globalizačních procesů získávají, státy mají možnost, co nabídnout světovému trhu, mají lepší podmínky se zapojit do mezinárodního obchodu rozšiřuje se trh apod.; zesiluje se konkurenční prostředí získá opět ten, kdo je schopný obstát v konkurenčním prostředí konkurence lepší podmínky pro spotřebitele) o projeví se v tom, že se zlevňuje řada aktivit klesají náklady => význam pro toho, kdo si může technologie dovolit; v rozvojové zemi nové technologie vede k propouštění apod. pro všechny platí i globalizace terorismus, obchod se zbraněmi apod.

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie

Makroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha

Více

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik.

Mezinárodní obchod. Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Mezinárodní obchod Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní obchod - směnné transakce uskutečňované přes hranice národních ekonomik. Příčiny vzniku mezinárodního obchodu: - Přírodní a klimatické podmínky.

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 1. díl Obecná ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN K MATURITĚ

Více

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce,

1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, 1. Základní ekonomické pojmy Rozdíl mezi mikroekonomií a makroekonomií Základní ekonomické systémy Potřeba, statek, služba, jejich členění Práce, druhy práce, pojem pracovní síla Výroba, výrobní faktory,

Více

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu

Seminární práce. Vybrané makroekonomické nástroje státu Seminární práce Vybrané makroekonomické nástroje státu 1 Obsah Úvod... 3 1 Fiskální politika... 3 1.1 Rozdíly mezi fiskální a rozpočtovou politikou... 3 1.2 Státní rozpočet... 4 2 Monetární politika...

Více

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3

Obsah ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 ODDÍL I TEORIE MEZINÁRODNÍHO OBCHODU 3 v 1 Čistá teorie obchodu 5 1.1 Charakteristika mezinárodního obchodu 5 1.2 Vývoj teorie mezinárodního obchodu do 18. století 8 1.2.1 Merkantilismus 8 1.2.2 Kameralistika

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace

Základy ekonomie II. Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Základy ekonomie II Téma č. 4: Mezinárodní obchod, platební bilance, ekonomická integrace Struktura Mezinárodní ekonomické vztahy Platební bilance Důvody mezinárodního obchodu Absolutní a komparativní

Více

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA

Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Kapitola 13 ZAHRANIČNÍ OBCHOD A OBCHODNÍ POLITIKA Teorie mezinárodního obchodu: podstata mezinárodního obchodu jednotlivé země mají rozdílné náklady na výrobu zboží možnost specializace na určité zboží,

Více

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010

Hlavní poslání centrální banky. Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 Hlavní poslání centrální banky Vzdělávací prezentace, Jiří Böhm, červen 2010 1 Postavení centrální banky (CB) CB je vrcholnou bankou v zemi, která: určuje měnovou politiku vydává bankovky a mince řídí

Více

Mezinárodní finance a rozvoj Vladan Hodulák Osnova Měnový finanční systém Kapitálové toky Dluhová krize RZ Mezinárodní instituce Jak z toho ven? Měnový finanční systém Měnový systém soubor vztahů národních

Více

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23

1.4.1 Demografický problém 20. 1.4.2 Ekologický problém 21. 1.4.3 Problém trvale udržitelného růstu 23 ODDÍL A 10 1. Vymezení světové ekonomiky 11 1.1 Světová ekonomika jako vědní disciplína 11 1.2 Vymezení světové ekonomiky 12 1.3 Klasifikace zemí 14 1.4 Světová ekonomika a biosociální systém 19 1.4.1

Více

- základní rysy a tendence vývoje

- základní rysy a tendence vývoje VysoKÁ ŠKOLA EKONOMiCKÁ V PRAZE Fakulta mezinárodních vztahu Svetová ekonomika - základní rysy a tendence vývoje I Eva Cihelková a kolektiv 2005 . OBSAH Úvod................................................

Více

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy

Základy ekonomie II. Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Základy ekonomie II Téma č. 5: Mezinárodní trh peněz, směnné kurzy Struktura definice měnového kurzu poptávka po národní měně a nabídka měny utváření směnného kurzu a jeho změny nominální vs. reálný kurz

Více

Maturitní témata EKONOMIKA

Maturitní témata EKONOMIKA Maturitní témata EKONOMIKA Školní rok 2014/2015 1. Ekonomie jako věda - význam ekonomického vzdělání - vztah ekonomiky a politiky - makroekonomie - mikroekonomie - zákon vzácnosti - hospodaření - efektivnost

Více

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE

VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE VZOROVÝ STIPENDIJNÍ TEST Z EKONOMIE Jméno a příjmení: Datum narození: Datum testu: 1. Akcie jsou ve své podstatě: a) cenné papíry nesoucí fixní výnos b) cenné papíry jejichž hodnota v čase vždy roste c)

Více

Plán přednášek makroekonomie

Plán přednášek makroekonomie Plán přednášek makroekonomie Úvod do makroekonomie, makroekonomické agregáty Agregátní poptávka a agregátní nabídka Ekonomické modely rovnováhy Hospodářský růst a cyklus, výpočet HDP Hlavní ekonomické

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2006/07, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz. 8) Otevřená ekonomika 7) Peníze

Více

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek

Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Ekonomická transformace a její lekce pro dnešek Konference 25 let kapitalismu v České republice Žofín, 15. listopadu 214 Vladimír Tomšík Česká národní banka Stav ekonomiky na počátku transformace Země

Více

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele

EKONOMIKA. Průvodce pro učitele EKONOMIKA ISBN 978-80-7358-2050 - 9 788073 582050 PRO STŘEDNÍ ŠKOLY Průvodce pro učitele ÚVOD Upozorňujeme vás, že kopírování a rozšiřování kopií této knihy nebo jejích částí (a to i pro vzdělávací účely)

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Téma / kapitola Zpracoval (tým 3) Borovského žáky

Více

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení

i R = i N π Makroekonomie I i R. reálná úroková míra i N. nominální úroková míra π. míra inflace Téma cvičení Téma cvičení Makroekonomie I Nominální a reálná úroková míra Otevřená ekonomika Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Nominální a reálná úroková míra Zahrnutí míry inflace v rámci peněžního trhu

Více

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice KAPITOLA 6: CENTRÁLNÍ BANKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace

Více

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR

Národní h ospo ář dá t s ví a sociální sy sté m ČR Národní hospodářství tí a sociální systém ČR ObN 3. ročník Ekonomické sektory: Národní hospodářství primární (zemědělství a hornictví) sekundární í( (zpracovatelský průmysl) ů terciární (poskytování služeb)

Více

Mezinárodní trh peněz

Mezinárodní trh peněz Mezinárodní trh peněz Doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Mezinárodní trh peněz zprostředkovává přístup cizinců k národní měně a domácích subjektů k cizím měnám. - valuty - devizy - devizový trh, devizové

Více

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz

Inovace bakalářského studijního oboru Aplikovaná chemie http://aplchem.upol.cz http://aplchem.upol.cz CZ.1.07/2.2.00/15.0247 Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. 13. Lekce Evropská integrace, světový a evropský měnový systém

Více

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika

Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Vyspělé a rozvojové státy, politická a ekonomická charakteristika Politická situace Ovlivňuje hospodářský a sociální rozvoj každého státu K extrémnímu ovlivnění hospodářství a sociálních poměrů dochází

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů

Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Osmička zemí SVE by neměla mít problémy s externím financováním díky silnému poklesu deficitů běžných účtů Zurück 24.06.2009 Vyšší investice v zemích střední a východní Evropy, které vedly k rozšiřování

Více

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu

Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Vnější ekonomické vztahy - hlavní faktory a rizika na běžném účtu Ing. Miroslav Kalous, CSc. Česká národní banka, sekce měnová a statistiky miroslav.kalous@.kalous@cnb.czcz Seminář MF ČR, Smilovice 2.12.2003

Více

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz

EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění. Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. soustředění Ing. Martina Šudřichová martina.sudrichova@vsfs.cz 1. Osnova přednášky: Měnová situace po skončení 2. světové války Přechod od bilaterálních k multilaterálním obchodním

Více

Hospodářská politika

Hospodářská politika Hospodářská politika doc. Ing. Jana Korytárová, Ph.D. Hlavní cíl: zajištění ekonomického růstu, ekonomické rovnováhy, cenové stability, plné zaměstnanosti a sociálních úkolů státu. 1 Cílů HP je dosahováno

Více

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny?

Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Konkurenceschopnost firem: Jaké bezprostřední dopady mělo umělé oslabení koruny? Drahomíra Dubská Mezinárodní vědecká konference Insolvence 2014: Hledání cesty k vyšším výnosům pořádaná v rámci projektu

Více

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková

Témata. k ústní maturitní zkoušce. Ekonomika a Podnikání. Školní rok: 2014/2015. Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Témata k ústní maturitní zkoušce Obor vzdělání: Předmět: Agropodnikání Ekonomika a Podnikání Školní rok: 2014/2015 Třída: AT4 Zpracoval(a): Ing. Jitka Slámková Projednáno předmětovou komisí dne: 13.2.

Více

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A

Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH 1999 E.4A Soukromá střední průmyslová škola elektrotechnická spol. s r.o. TRH Žatec 1999 E.4A Bílek Viktor Trh Počátky rozvoje trhu spadají až k samým počátkům vývoje lidského společenství. Již s první dělbou práce

Více

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně.

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie. Správná odpověď je označena tučně. Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek - makroekonomie právná odpověď je označena tučně. 1. Jestliže centrální banka nakoupí na otevřeném trhu státní cenné papíry, způsobí tím:

Více

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi

Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi Geografie zemědělství Postavení v kontextu geografických věd: typická mezní, hraniční, disciplína, souvisí s některými dalšími tak těsně, že mezi nimi nelze vést zcela ostrou hranici Definice: Geografie

Více

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA

Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Kapitola 5 AGREGÁTNÍ POPTÁVKA A AGREGÁTNÍ NABÍDKA Agregátní poptávka (AD): agregátní poptávka vyjadřuje různá množství statků a služeb (reálného produktu), která chtějí spotřebitelé, firmy, vláda a zahraniční

Více

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly

Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT Makroekonomická rovnováha, ekonomický růst a hospodářské cykly Ing. Dagmar Palatová dagmar@mail.muni.cz Agregátní nabídka a agregátní poptávka cena

Více

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU

Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU 4. ročník konference s mezinárodní účastí Trendy evropské energetiky Nová role plynu v energetickém mixu ČR a EU Obsah Globální pohled Evropský pohled Národní pohled na vývoj energetiky a potřebu plynu

Více

Globální problémy lidstva

Globální problémy lidstva 21. Letní geografická škola Brno 2013 Globální problémy lidstva Vladimír Herber Geografický ústav MU Brno herber@sci.muni.cz Globální problémy - opakování Nejčastěji se uvažuje o 9 globálních problémech,

Více

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 ZŠ ZŠ Školská, Karviná - Ráj Určeno pro 7., 9. ročník? Sekce Předmět Téma /

Více

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru

Česká ekonomika v roce 2014. Ing. Jaroslav Vomastek, MBA Ředitel odboru Česká ekonomika v roce 2014 Přehled ekonomiky České republiky HDP Zaměstnanost Inflace Cenový vývoj Zahraniční investice Platební bilance Průmysl Zahraniční obchod Hlavní charakteristiky české ekonomiky

Více

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky

Více

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU

6. CZ-NACE 17 - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU 6. - VÝROBA PAPÍRU A VÝROBKŮ Z PAPÍRU Výroba papíru a výrobků z papíru 6.1 Charakteristika odvětví Odvětví CZ-NACE Výroba papíru a výrobků z papíru - celulózopapírenský průmysl patří dlouhodobě k perspektivním

Více

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 21. října 2015

Více

Ekonomický výhled ČR

Ekonomický výhled ČR Ekonomický výhled ČR Miroslav Singer guvernér, Česká národní banka Den otevřených dveří České národní banky Praha, 8. června 2013 Finanční a dluhová krize v eurozóně Podobně jako povodně neznají hranic,

Více

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB

Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Domácí a světový ekonomický vývoj Pavel Řežábek člen bankovní rady ČNB Ekonomická přednáška v rámci odborné konference Očekávaný vývoj automobilového průmyslu v ČR a střední Evropě Brno, 24. října 212

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz

Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Ekonomie 2 Bakaláři Pátá přednáška Devizový (měnový) kurz Podstata devizového (měnového)kurzu Cena jedné měny vyjádřená v jiné měně (bilaterární kurz) Z pohledu domácí měny: - Přímý záznam: 1 EUR = 25

Více

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115

Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnázium a Střední odborná škola, Rokycany, Mládežníků 1115 Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0410 Číslo šablony: Název materiálu: Národní hospodářství 3 Ročník: Identifikace materiálu: Jméno autora:

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE VNĚJŠÍ EKONOMICKÁ ROVNOVÁHA, PLATEBNÍ BILANCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl

Více

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1

PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PODROBNÝ OBSAH A HARMONOGRAM PŘEDNÁŠEK PRO LETNÍ SEMESTR 2012/13 PRO KURZ 5EN100 EKONOMIE 1 PŘEDNÁŠEJÍCÍ: DOC. ING. ZDENĚK CHYTIL, CSC. 1. PŘEDNÁŠKA - 21. 2. a 22. 2. 2013 Úvod charakteristika kurzu, požadavky,

Více

Zahraniční obchod. VY_32_INOVACE_Z.3.21 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013

Zahraniční obchod. VY_32_INOVACE_Z.3.21 PaedDr. Alena Vondráčková 2.pololetí školního roku 2012/2013 Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce

Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Česká ekonomika a inovace v kontextu transformačních změn 25 let od sametové revoluce Vladimír Tomšík Konference Evropské fórum podnikání Česká ekonomika a inovace v Praze, CERGE-EI, 29. října 214 Obsah

Více

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice MAKROEKONOMIE AGREGÁTNÍ NABÍDKA A POPTÁVKA Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika MANAŽERSKÁ EKONOMIKA (zkouška č. 4) Cíl předmětu Pochopit principy ekonomického stylu myšlení a seznámit se s příklady jeho aplikace v ekonomických analýzách profesního účetního. Porozumět fungování ekonomiky

Více

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com

Základy ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 63-41-M/01 Ekonomika a podnikání ŠVP:

Více

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky

Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky Změny postavení EU a USA v globální ekonomice a jejich důsledky PhDr. Jiří Malý, Ph.D. ředitel Institutu evropské integrace, NEWTON College, a. s. Vědeckopopularizační konference Postavení a vztahy Evropské

Více

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz

ČESKÁ EKONOMIKA 2015. Ing. Martin Hronza ČESKÁ EKONOMIKA 2015. ředitel odboru ekonomických analýz 1 Přehled ekonomiky České republiky HDP Trh práce Inflace Platební bilance Zahraniční investice Průmysl Zahraniční obchod 2 Hlavní charakteristiky české ekonomiky Malá, otevřená ekonomika, výrazně závislá

Více

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman

Základy ekonomie II. Zdroj Robert Holman Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu

Více

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích.

Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. Inflace Inflace je peněžní jev vyvolávaný nadměrnou emisí peněz. Vzniká tehdy, když peněžní zásoba předbíhá poptávku po penězích. V růstovém tvaru m s = + = m s - = míra inflace, m s = tempo růstu (nominální)

Více

EVROPA A GLOBALIZACE

EVROPA A GLOBALIZACE EVROPA A GLOBALIZACE 2011 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Evropa a globalizace V této kapitole se dozvíte: Kdy vznikla globalizace. Proč se 80. léta 20. století nazývají jako turbulentní. Jak moc jsou média

Více

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 1 Webinář ČP INVEST Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer 2 Vývoj ekonomiky USA HDP se v 2Q 2015 zvýšil o 2,7 % po slabých 0,6 % v 1Q 2015 Predikce HDP za celý rok 2015 = 2,6 % Ekonomiku táhne

Více

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012

Fiskální nerovnováha, veřejný dluh. Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha, veřejný dluh Ing. Miroslav Červenka, VSFS, 2012 Fiskální nerovnováha = stav nesouladu mezi rozpočtovými příjmy a výdaji P = V P > V P < V Krátkodobá: nesoulad v jednom rozpočtovém

Více

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE

předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Metodický list pro první soustředění kombinovaného studia předmětu EVROPSKÁ INTEGRACE Název tematického celku: Historický vývoj integračního procesu v Evropě A. Vývoj integračních opatření od konce 2.

Více

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo

Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo Témata profilové maturitní zkoušky z předmětu Ekonomika a právo obor Podnikání 1. Základní ekonomické pojmy - Předmět ekonomie, základní ekonomické systémy, hospodářský proces, potřeby, statky, služby,

Více

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013

Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 Zóna volného obchodu mezi EU a Kanadou (CETA) Mezinárodní strojírenský veletrh, Brno, 9.10.2013 CETA Cílem dohody je odstranit obchodní bariéry v předem daných oblastech a podpořit tím obchod mezi EU a

Více

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika

Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Určeno studentům středního vzdělávání s maturitní zkouškou, předmět Ekonomika, okruh Národní a mezinárodní ekonomika Materiál vytvořil: Ing. Karel Průcha Období vytvoření VM: říjen 2013 Klíčová slova:

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů

ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů ZÁKLADNÍ ŠKOLA KOLÍN II., KMOCHOVA 943 škola s rozšířenou výukou matematiky a přírodovědných předmětů AUTOR Mgr. Helena Kopřivová ČÍSLO MATERIÁLU 11_D_Kop_01_6 DATUM VYTVOŘENÍ 10. 11. 2012 DRUH UČEBNÍHO

Více

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY

OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY ZVYŠOV OVÁNÍ KONKURENCESCHOPNOSTI ČESKÉ EKONOMIKY Mirek Topolánek předseda vlády ČR Fourth Business Roundtable with the Government of the Czech Republic ic,, 20.11.2007 REFORMNÍ DOKTRÍNA FILOZOFIE REFORMNÍ

Více

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005

EVROPSKÁ INTEGRACE. G. Petříková, 2005 EVROPSKÁ INTEGRACE G. Petříková, 2005 Evropa značně rozdrobený světadíl 44 států na ploše 10,5 mil. km 2 počet států se ve 20. století etapovitě zvyšoval dezintegrační tendence konec 20. století další

Více

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance

Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Ekonomie 2 Bakaláři Čtvrtá přednáška Otevřenost ekonomiky, čistý export, čistý pohyb kapitálu, platební bilance Podstata otevřenosti ekonomiky Žádná země není uzavřená Obchoduje se zahraničím vyváží a

Více

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p

Mezinárodní marketing. Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Mezinárodní marketing Ing. Otakar Ungerman, Ph.D. otakar.ungerman@tul.cz Katedra marketingu - 5.p Přednášky 1. Úvod, definice, základní pojmy, vývoj koncepcí, vývoj názorů na zahraniční obchod. 2. Důvody

Více

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1. 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Současná teorie finančních služeb cvičení č. 1 1. Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich

Více

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství

nejen Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz Nakladatelství a vydavatelství nejen 2. díl Podniková ekonomie Ing. Jaroslav Zlámal, Ph.D. Ing. Zdeněk Mendl Nakladatelství a vydavatelství R Vzdìlávání, které baví www.computermedia.cz TEMATICKÉ ROZDĚLENÍ DÍLŮ KNIHY EKONOMIE NEJEN

Více

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

je tvořen navzájem provázanými složkami: část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků) Dopravní systém je tvořen navzájem provázanými složkami: 1. Dopravní prostředky soubor pohyblivých zařízení 2. Dopravní cesty část prostoru upravená či používaná pro dopravu (pohyb dopravních prostředků)

Více

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty.

Cíl: seznámení s pojetím peněz v ekonomické teorii a s fungováním trhu peněz. Peníze jako prostředek směny, zúčtovací jednotka a uchovatel hodnoty. Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. Akademický rok 2007/08, letní semestr Kombinované studium Předmět: Makroekonomie (Bc.) Metodický list č. 3 7) Peníze a trh peněz 8) Otevřená ekonomika 9) Hospodářské

Více

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh

8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh 8 Rozpočtový deficit a veřejný dluh Obsah : 8.1 Bilance státního rozpočtu. 8.2 Deficit státního rozpočtu. 8.3 Důsledky a možnosti financování deficitu. 8.4 Deficit v ČR. 8.5 Veřejný dluh. 8.6 Veřejný dluh

Více

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry

Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry Otevíráme nové trhy a služby pro exportéry EXPORTNÍ STRATEGIE ČESKÉ REPUBLIKY PRO OBDOBÍ 2012-2020 Petr Nečas Martin Kuba RNDr. Petr Nečas předseda vlády 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000

Více

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b.

0 z 25 b. Ekonomia: 0 z 25 b. Ekonomia: 1. Roste-li mzdová sazba,: nabízené množství práce se nemění nabízené množství práce může růst i klesat nabízené množství práce roste nabízené množství práce klesá Zvýšení peněžní zásoby vede

Více

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie?

Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Očekávaný vývoj odvětví energetiky v ČR a na Slovensku Změnila krize dlouhodobý výhled spotřeby energie? Lubomír Lízal, PhD. Holiday Inn, Brno 14.5.2014 Předpovídání spotřeby Jak předpovídat budoucí energetickou

Více

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová

Zdravotnictví jako součást národního hospodářství. Institut ekonomických studií FSV UK PhDr. Lucie Antošová Zdravotnictví jako součást národního hospodářství Zdravotnictví neznamená jen spotřebu, ale také tvorbu hodnot Pomáhá uspokojovat naše potřeby (být zdravý) Zdraví lidé mohou pracovat práce je podmínkou

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 66-41-M/02 Obchodní akademie Školní

Více

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti.

Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech života společnosti. Ekonomie 1 RNDr. Ondřej Pavlačka, Ph.D. pracovna 5.052 tel. 585 63 4027 e-mail: ondrej.pavlacka@upol.cz 8. Hospodářská politika Hospodářská politika (HP) = soubor cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů

Více

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice

Maturitní témata pro obor Informatika v ekonomice 1. Kalkulace, rozpočetnictví - význam kalkulací, druhy kalkulací - náklady přímé a nepřímé, charakteristika - typový kalkulační vzorec - kalkulační metody - kalkulace neúplných nákladů a srovnání úplných

Více

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE

PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. Držitel certifikátu dle ISO 9001 PŘEHLED TÉMAT K MATURITNÍ ZKOUŠCE Předmět: EKONOMIKA Obor vzdělávání: 64-41-l/51 Podnikání - dálková forma

Více

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál

EKONOMIKA Formy mezinárodního obchodu, přístupy k mezinárodnímu obchodu výkladový materiál Výukový materiál zpracován v rámci operačního projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0512 Střední škola ekonomiky, obchodu a služeb SČMSD Benešov, s.r.o. EKONOMIKA Formy

Více

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva?

Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Může jaderná energetika nahradit fosilní paliva? Odhad vývoje v energetickém sektoru a možností jaderné energetiky Přednáška pro konferenci Ekonomické aspekty jaderné energetiky Praha, 28. března 2006

Více

2 0 1 0-2 0 1 3. Projekt : CZ.1.07/3.2.07/01.0036 OPF- SU

2 0 1 0-2 0 1 3. Projekt : CZ.1.07/3.2.07/01.0036 OPF- SU 1 V Ý Z N A M V N Ě J Š Í C H E K O N O M I C K Ý C H V Z T A H Ů V N Á R O D N Í E K O N O M I C E V Z D Ě L Á V A C Í M A T E R I Á L K E K U R Z U Z A H R A N I Č N Í O B C H O D S L E Z S K Á U N I

Více

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR

Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR Konvergence české ekonomiky, výhled spotřeby elektrické energie a měnová politika v ČR doc. Ing. PhDr. Vladimír Tomšík, Ph.D. Vrchní ředitel a člen bankovní rady ČNB 17. května 2007 Parlament České republiky

Více

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia

Člověk a společnost Geografie Zeměpis Sekundér a terciér 4.ročník vyššího gymnázia Název vzdělávacího materiálu: Číslo vzdělávacího materiálu: Autor vzdělávací materiálu: Období, ve kterém byl vzdělávací materiál vytvořen: Vzdělávací oblast: Vzdělávací obor: Vzdělávací předmět: Tematická

Více

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.

VY_32_INOVACE_DEJ_33. Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534. Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. VY_32_INOVACE_DEJ_33 Obchodní akademie, Lysá nad Labem, Komenského 1534 Dostupné z www.oalysa.cz. Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR. Období vytvoření: únor 2013 Ročník: 2., příp. 3. Tematická oblast:

Více

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě 8 7 Realita 6 5 4 Prognózy 3 2 1 0-1 I/03 I/04 I/05 I/06 I/07 I/08 I/09 I/10 I/11 Vzdělávací prezentace, Kamila Koprnická, červen 2010 1 Cenová stabilita

Více

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ

PODNIKÁNÍ V ZAHRANIČÍ Metodické listy pro předmět Vstup České republiky do EU nutně vyžaduje větší rozsah znalostí mezinárodního obchodu a různých forem podnikání v zahraničí. Cílem předmětu je poskytnout studentům potřebné

Více

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel

Eva Zamrazilová. Členka bankovní rady ČNB. Ceny potravin a český spotřebitel Eva Zamrazilová Členka bankovní rady ČNB Ceny potravin a český spotřebitel Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 Soběstačnost ve vleku EU? Žofínské fórum,25. března 2013 Úvodem Národohospodářský

Více

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie? Vyučující Mikroekonomie I. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie Ing. Jaroslav Šetek, Ph.D. Katedra ekonomiky Kancelář č. 16 Konzultační hodiny. Pondělí 13.00-14.30 Doporoučená literatura Přednáška 1. HLADKÝ,

Více

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR

Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR Průzkum prognóz makroekonomického vývoje ČR MF ČR provádí dvakrát ročně průzkum (tzv. Kolokvium), jehož cílem je zjistit názor relevantních institucí na budoucí vývoj české ekonomiky a vyhodnotit základní

Více

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok

Osnova. 1. První ropný šok. 2. Druhý ropný šok. 3. Třetí ropný šok 12. Ropné šoky RB Osnova 1. První ropný šok 2. Druhý ropný šok 3. Třetí ropný šok Ropné šoky na časové ose První ropná krize první šok V 50. a 60. letech prožívá západní Evropa období výrazného hospodářského

Více

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická Plzeň, Koterovská 85 Témata pro ústní profilové zkoušky v předmětu: Aplikovaná ekonomika Školní rok: 2013/2014 Studijní obor: 78-42 M / 001

Více

Karel Engliš a současná měnová politika

Karel Engliš a současná měnová politika prof. JUDr. Karel Engliš státník, vědec, pedagog Karel Engliš a současná měnová politika Vladimír Tomšík viceguvernér Česká národní banka Konference k 5. výročí úmrtí prof. Karla Engliše - guvernéra Národní

Více