Kritéria hodnocení vzdělávacích programů DVPP

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Kritéria hodnocení vzdělávacích programů DVPP"

Transkript

1 Kritéria hodnocení vzdělávacích programů DVPP

2 Kritéria hodnocení vzdělávacích programů DVPP uskutečňovaných v souvislosti s kariérním systémem, podklady pro inovaci udělování akreditací 1

3 Předmluva Za poslední čtvrtstoletí jsme si již zvykli na to, že současný proměňující se svět přináší společnostem každodenní výzvy k překonávání, ale také k hledání nových řešení. Ve sférách společenských, ekonomických, politických, právních, technologických, informačních, bezpečnostních, environmentálních a dalších jsou hledána na mnoha úrovních, ať už globálních, národních, regionálních či lokálních, ne vždy jednoduchá řešení, jak se současnými zdroji lidskými, znalostními, materiálními, ekonomickými, časovými naložit tak, aby svět našich dětí byl o kousek lepší. Ne jinak tomu je i v oblasti vzdělávání, jež si neklade za cíl nic menšího, než vybavit člověka tak, aby byl obtížněji manipulovatelný systémem, do něhož je nucen se začlenit. Kdy jde o osobnostní výbavu mravní, etickou a hodnotovou, vycházející z principů demokratismu a humanismu, ale také o výbavu znalostmi, dovednostmi, návyky, postoji, které mu umožní žít plnohodnotný život v osobní rovině, občanské, ale také i profesní. Jsme proto svědky proměn kurikula, evaluace, vzdělávání pedagogů, kvalifikačních systémů, hledání dalších metod, forem, koncepcí apod. A to nejen vymýšlení nových, ale i oprašování, přezkoumávání a inovování do jisté míry již zapomenutých cest. Inženýry proměn, strůjci inovací, hledači řešení jsou všichni, kdo se spoluúčastní vzdělávání: politici 1, praktici vzdělávací politiky, experti, výzkumníci, asociace, ředitelé škol, učitelé, rodiče, zástupci firem a spolupracujících organizací, administrativní pracovníci a další. Ne jinak tomu je i v případě změn v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů. Kam zařadit tyto záměrné změny mezi soudobými teoriemi vzdělávání? V podstatě se jedná o přístup, jak zkvalitnit vzdělávání již kvalifikovaných pedagogů. Posláním proměn je zlepšit rozvíjení znalostí dovedností, postojů praktiků, jež poskytují vzdělávání dětí, při efektivnějším vynaložení finančních prostředků, které jsou s tímto spjaty. Tato deskripce řadí proměnu dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků (dále DVPP) mezi technologické teorie (srov. Bertrand, 1998, s ). Z dvou hlavních tendencí, kdy při DVPP dochází ke zlepšení konkrétních činností/operací učitelů, je pro DVPP charakteristický systémový přístup (dtto, s. 92). S ním je i spjata navrhovaná proměna DVPP v podobě hodnocení kvality vzdělávání poskytovaného učitelům z praxe vzdělávacími organizacemi. Zároveň autoři navrhované proměny implicitně doufají, že inovaci je možné také svoji povahou začlenit mezi personalistické teorie (srov. Bertrand, 1998, s ). Východiskem této představy je úvaha, že učitel v DVPP je v roli žáka, jenž je 1 V celém textu jsou používána některá obecná jména (např. učitel, pedagogický pracovník, lektor, účastník, expert, ředitel, politik, výzkumník apod.) pouze v mužském rodě jako kategorie, bez jakéhokoliv diskriminujícího podtextu. 2

4 pánem svého učení, kdy si sám musí řídit své vzdělávání a užívat při tom své vnitřní energie. Úkolem lektora DVPP ve vztahu k učitelům je usnadňovat jejich učení, přičemž je kladen důraz na svobodu učitele, jeho zájmy, ochotu a vůli dále se učit. Při tom dochází k rozvoji osobnosti učitele, během něhož lektoři pracují se subjektivitou, osobností a svobodou učitele. Lektor DVPP využívá nedirektivní vzdělávání, jež je založeno na principech již zmiňovaných Carlem Rogersem, kdy rolí lektora je (srov. Bertrand, 1998, s ): důvěra celé skupině učitelů i jednotlivým osobám, pomoc jednotlivým učitelům volit a ujasňovat si své cíle a úmysly, byť mohou být protikladné, pomoc učitelům, aby svou touhu proměnili v motivační energii, zorganizování a zpřístupnění co největšího množství učebních zdrojů a pomůcek, z nichž si učitel vybírá, chápání sama sebe jako zdroje poznání, jež může využívat skupina učitelů, přijímání od učitelů nejen intelektuálního obsahu, ale i emotivního přístupu učitele, stát se členem skupiny učitelů, jež se kolektivně učí, sdělování svých pocitů a myšlenek tak, aby po učitelích nic nevyžadoval a nevnucoval jim, akceptování tenzí, jež jsou ve skupině učitelů, poskytnutí do jisté míry riskantní volnosti učitelům. Při DVPP je také uplatňována interaktivní teorie osobnosti (srov. Bertrand, 1998, s ), kdy lektor i vzdělávající učitel pracují na osobním rozvoji učitele. Vzdělání učitele je potom výsledkem individuálního snažení a jeho centrum a dynamika se nachází v učiteli samotném, v růstu a rozvoji osobnosti, která se vzdělává. Při navrhované změně DVPP v kariérním systému bude hodnocena její kvalita. Ta je také spojena s efektivitou (srov. Scheerens, 2004) ekonomickým přístupem minimalizace vstupů (nákladů, zdrojů) s maximalizací výstupů (efektů, výsledků). Dalším ne zcela novým požadavkem je skládání účtů (odpovědnosti) aneb aby vzdělávací organizace byly odpovědné svému vnějšímu prostředí. Poskytovatelé DVPP tak operují s implicitními, ale i explicitními teoriemi, které určují, komu, za co a jak budou akontabilní (srov. Elliott et al., 1981; Elmore, 2005; aj.). V této souvislosti se zjistilo, že pro rozvoj škol je ale nejvhodnější kombinace tlaku působícího na školy a podpory jejich snah zkvalitňovat práci zevnitř (Fullan, 2001; Leithwood, 2001; aj.). Lze s jistotou předpokládat, že to, co platí pro školy, bude v tomto případě platit i pro vzdělávací instituce poskytující DVPP v kariérním systému. Na výše uvedené požadavky reaguje návrh hodnocení 3

5 kvality DVPP, který poskytovatelům DVPP umožní vyrovnat se s vnitřní sebekontrolou a sebehodnocením prostřednictvím procesu autoevaluace (srov. např. Ravnmark, 2003; Bírzea a kol., 2005; MacBeath a kol., 2006; McNamara a O Hara, 2008; Leithwood a kol., 2002 aj.), konceptem externí evaluace v podobě akreditace či vhodným řízením a využitím modelů organizačního učení, kdy vzdělávací organizace bude směřovat k ideálu učící se organizace (Senge, 1990; Tichá, 2005). Odpovědnost poskytovatelů DVPP vychází ze zjištění na základě údajů ČŠI, že školy ročně vynaloží na DVPP skoro 160 mil. Kč 2. Velmi pravděpodobně se jedná o příjmy škol získané ze státního rozpočtu zařazené mezi ostatní neinvestiční výdaje (ONIV). Pokud bychom znali finanční prostředky vynaložené na DVPP, které jsou zakomponované do projektů financovaných ze státního rozpočtu a z Evropského sociálního fondu, určitě bychom dospěli k mnohem vyšším nákladům, jež souvisí s dalším vzděláváním pedagogických pracovníků. Proto je nutné předpokládat, že výsledky vzdělávacích programů poskytovatelů DVPP povedou ke splnění stanovených cílů a vždy budou mít jasně stanovené výstupy, jež se projeví rozvojem znalostí, dovedností, postojů, příp. návyků pedagogických pracovníků. Stejně tak jako se autoevaluace škol stala v posledních letech součástí reality školských systémů v řadě zemí a je dnes převážně chápána jako významný nástroj monitorování a hodnocení práce škol a jejich výsledků (srov. McNamara a O Hara, 2008), podobně sebehodnocení se stalo prvkem systémů řízení kvality, jež je využíváno v komerčním sektoru (např. model excelence EFQM 3, normy ISO řady 9000) či ve veřejné správě (např. model CAF 4 ) a i poskytovatelé DVPP by měli uskutečňovat autoevaluaci organizace. Jaké jsou zdroje pro argumentaci při podpoře autoevaluace poskytovatelů DVPP? Argumentační bázi již nastínil Pol (2012), když si všímal vývoje v oblasti a řízení veřejného sektoru, obecného a školského managementu a když vycházel z teorie a praxe evaluace. Zmiňuje, že ve zprávě OECD k přezkoumávání švédského systému evaluace 2 ČŠI ve Výroční zprávě za rok 2012/2013 uvádí na str. 181 DVPP na žáka. Z tohoto údaje při znalosti počtu dětí (získané z MŠMT) byly spočítány náklady na DVPP ve výši 158,9 mil. Kč pro rok Organizace EFQM byla založena v roce 1989 za podpory Evropské komise 14 evropskými firmami (Bosch, BT, Bull, Ciba-Geigy, Dassault, Electrolux, Fiat, KLM, Nestlé, Olivetti, Philips, Renault, Sulzer, Volkswagen) s posláním být hybnou silou trvale udržitelné excelence v Evropě a vizí svět, ve kterém organizace Evropy vynikají. V současnosti ji tvoří přibližně 700 členů z více než 50 zemí celého světa. Členy jsou zástupci velkých, středních i malých podniků, instituce z oblasti výzkumu a akademické sféry, konzultantské firmy, tj. organizací z většiny odvětví činnosti. Za 25 let činnosti nadace aplikovalo model EFQM více než organizací. 4 Model CAF jako společný hodnoticí rámec je výsledkem spolupráce pracovní skupiny pro inovaci veřejných služeb (IPSG), která vznikla z iniciativy ministrů a generálních ředitelů států Evropské unie. Pilotní verze modelu CAF (Common Assessment Framework) byla prezentována na první evropské konferenci kvality veřejné správy v květnu 2000 v Lisabonu. Model CAF vychází z modelu EFQM. Více na show/&tid=191 4

6 a hodnocení ve vzdělávání se uvádí: Je-li autoevaluace dobře rozvinuta, pak se může vnější evaluace lépe zaměřovat na analýzu rizik, přiměřenou inspekční činnost a na důkladnější sledování problematických případů. (Nusche et al., 2011, s. 6). Dále odkazuje na klasickou teorii X a teorii Y Douglase McGregora z počátku šedesátých let, kdy ukazuje, že cestou k splnění úkolu není pro vedoucího pracovníka nedůvěra, represe a přehlížení tzv. měkkých charakteristik u pracovníka a na pracovišti, ale naopak jejich docenění. McGregor manažerům zdůrazňuje potřebu vnímat člověka (pracovníka) jako bytost, pro kterou je práce přirozenou aktivitou, k níž ji není třeba nutit, bytost, která si umí stanovovat cíle své práce a jít za jejich splněním, bytost, jež je schopna sebereflexe. Dalším atributem uplatnění konceptů autoevaluace je dle Pola (2012) její psychologický aspekt, kdy je všeobecně přijímáno, aby do profesní praxe vstupovaly momenty kritického ohlížení se za tím, co a jak člověk dělá, jak se mu v tom daří, jakým směrem se ubírá apod. Ideál reflektivního praktika, odborníka pravidelně a systematicky nahlížejícího na svoji práci a na tomto základě se snažícího ji zlepšovat, je dnes pevnou součástí odborných diskurzů (Mezirow, 1990 in Pol 2007, Schön, 2003 aj.). Reflexe a sebereflexe se chápe jako potenciální korektiv, stimul po další práci i prostředek mentální hygieny. Za posledních sto let existence praxe a teorie evaluace se také dospělo k poznání, že evaluace je procesem, při němž vedou hodnocení na hodnoceném pracovišti (argumenty získali díky autoevaluaci) dialog s hodnotiteli (např. členy akreditační komise vzdělávacích programů), jehož výsledkem je konsensus nad hodnoticím soudem (srov. např. Scriven, 2003, Stufflebeam & Shinkfield, 2007, Pol, 2012). Dalším nástrojem při hodnocení kvality DVPP v kariérním systému je akreditace, jež je typická pro vzdělávací programy, které garantuje MŠMT, MPSV, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo vnitra. I přesto, že jde o formální proces, získaná akreditace může být určitou známkou kvality vzdělávacího programu. Nejvýznamnější praktický dopad akreditací je při realizaci rekvalifikačních programů, které formou výběrových řízení vyhlašují krajské pobočky Úřadu práce ČR. Hodnocení kvality DVPP v kariérním systému využívá hodnocení spokojenosti zpětnou vazbu účastníků vzdělávacích programů, tj. zákazníků jež je obvyklé v dalším vzdělávání ve firemní praxi. Při hodnocení kvality DVPP je zohledněna evaluace ex ante v plánovací fázi vzdělávacího programu, kdy nástrojem je analýza dokumentace plánovaného vzdělávacího programu. Při realizační fázi je využívaná hospitace uskutečněného vzdělávacího programu. K evaluaci ex post při evaluační fázi je využíváno dotazníkové šetření zjišťující zpětnou vazbu od účastníků na konci jednotlivých setkání a na konci vzdělávacího programu, dále analýza dokumentace a analýza výsledků vzdělávání účastníků. Při evaluaci je hodnocena jak instituce, tak lektor a i samotný vzdělávací program. U instituce se hodnotí: zajištění procesu vzdělávání v celém průběhu vzdělávacího progra- 5

7 mu, zajištění odborné obsahové náplně vzdělávacího programu a loajálnost organizace k cílům a myšlenkám kariérního systému. U lektora jsou posuzovány: odborná způsobilost, andragogická způsobilost, komunikační způsobilost, perceptivní kompetence, didaktické kompetence, organizační kompetence, diagnostické a evaluační kompetence a osobnostní předpoklady a kvality lektora. U vzdělávacího programu se posuzuje, zdali je jasně vymezený, má jasně vymezené cíle, zdali obsah vzdělávacího programu odpovídá zaměření, cílům a úrovni v rámci kariérního systému, zdali je připravený po praktické stránce, je konzistentní, je personálně zajištěný, lekce vzdělávacího programu jsou realizovány dle didaktických zásad, jsou u něj stanoveny evaluační mechanismy, evaluace je provedena pravdivě a má přínos. Navrhované hodnocení kvality DVPP v kariérním systému je vytvořeno pro vzdělávací programy pro učitele MŠ, ZŠ, SŠ. Pomocí tohoto hodnocení je možno posuzovat vzdělávací programy i pro jednotlivé oborové didaktiky. Smyslem hodnocení kvality DVPP je zlepšit rozvoj pedagogických pracovníků. V ideálním případě tak, aby se postupně stávali experty. Experty máme na mysli dle Grubera (2004, s. 23 in Píšová a kol., 2011, s. 14) takové pedagogické pracovníky, kteří konzistentně, podle objektivních měřítek a dlouhodobě podávají vynikající výkon při vzdělávání a výchově mladých lidí. Taky je charakterizuje to, že volí obtížné problémy, resp. problémy stále obtížnější tak, aby pracovali na hraně své kompetence (Bereiter & Scardamalia, 1993, s. 34 in Píšová a kol., 2011, s. 17). Přestože se ne všichni učitelé stanou experty, očekáváme, že po absolvování VP minimálně budou učit ve velmi dobré kvalitě, jež bude korespondovat s očekáváním státu. Ačkoliv systém Hodnocení kvality DVPP v kariérním systému byl vytvářen se záměry napomoci v konečném důsledku k lepšímu vzdělávání žáků mladých lidí, tak bude při jeho implementaci velmi záviset na konkrétních lidech, jak dobře budou ochotni realizovat vzdělávací programy, v jaké kvalitě, co pro to učiní vzdělávací instituce a samotný lektor. Jedná se jen o systém, který je závislý na naplnění konkrétními lidmi, již jistě chtějí dělat výbornou práci, ale zároveň občas pro ni nemají vytvořeny vhodné podmínky, a tak chybují. Proto přejeme všem vzdělávacím institucím, ať poskytují výborné vzdělávací programy, jež povedou ke zkvalitnění pedagogických pracovníků v ČR a budou zajištěné lektory experty. Použitá literatura: Bertrand, Y. (1999). Soudobé teorie vzdělávání. Praha: Portál. Bírzea, C., Cecchini, M., Harrison, C., Krek, J., Spajič-Vrkaš, V. (2005) Tool for Quality Assurance of Education for Democratic Citizenship in Schools. Paris: UNESCO, Council of Europe, CEPS. 6

8 Elliot, J., Bridges, D., Ebbutt, D., Gibson, R., Nias, J. (1981). School Accontability. London: Grant McIntyre Limited. Ellmore, R. F. (2005). Accontable Leadership. The Educational Forum, 69 (2), s Fullan, M. (2001). The Meaning of Educational Change. New York London: Teachers College Press Routledge Falmer. Leithwood, K., Jantzi, D. & Steinbach, R. (2002). Leadership Practices for Accountable Schools. In: K. Leithwood & P. Hallinger (Eds.), Second International Handbook of Educational Leadership and Administration. Dordrecht: Kluwer Academic Publishers, s MacBeath, J., Schratz, M., Meuret, D. Jakobsen, L. a kol. (2006). Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. Redakce českého vydání: M. Pol. Žďár nad Sázavou, Fakta. McNamara, G., O Hara, J. (2008). The importance of the concept of self-evaluation in the changing landscape of education policy. Studies in Educational Evaluation, 34 (3), s Nusche, D., Halász, G., Looney, J., Santiago, P. & Shewbridge, C. (2011). OECD Reviews of Evaluation and Assessment in Education. Sweden. Paris: OECD. Píšová, M., Najvar, P., Janík, T., Hanušová, S., Kostková, K., Janíková, V., Tůma, F., Zerzová J. (2011). Teorie a výzkum expertnosti v učitelské profesi. Brno: Masarykova univerzita. Pol, M. (2012). Autoevaluace škol z čeho vychází a co nabízí. Chvál, M. a kol. Školy na cestě ke kvalitě. Systém podpory autoevaluace škol v ČR. (s ). Praha: Národní ústav pro vzdělávání. Ravnmark, L. L. (2003). An European Guide on Self-assessment for VET-providers. Thessaloniki: CEDEFOP. Scriven, M. (2003). Evaluation Theory and Metatheory. In: T. Kellaghan, D. L. Stufflebeam, & L. A. Wingate (Eds.), International Handbook of Educational Evaluation. Part One, (s ). Perspectives. Dordrecht: Kluwer Academics Publishers. Senge, P. M. (2007). Pátá disciplína. Teorie a praxe učící se organizace. Praha: Management Press. Schön, D. A. (2003). The Reflective Practitioner: how professionals think in action. Aldershot: Ashgate. Stufflebeam, D. L., & Shinkfield, A. J. (2007). Evaluation Theory, Models, and Applications. Research Methods for the Social Sciences Svazek 3. John Wiley & Sons. Tichá, I. (2005). Učící se organizace. Praha: Alfa Publishing. 7

9 Obsah 1 Úvod Základní údaje o projektu Kariérní systém Zásady a principy kariérního systému 11 2 O DOKUMENTU 13 3 PRÁVNÍ OPORA 14 4 HODNOCENÍ KVALITY Kritéria a indikátory Evaluační nástroje Hodnocení vzdělávací organizace Vymezení pojmu vzdělávací organizace Charakteristika vzdělávací organizace Autoevaluace organizace Kritéria, indikátory a nástroje hodnocení organizace Hodnocení lektora Vymezení pojmu lektor Charakteristika lektora Hodnocení vzdělávacího programu Vymezení pojmu vzdělávací program Charakteristika vzdělávacího programu Kritéria, indikátory a nástroje hodnocení vzdělávacího programu 33 5 SLOVNÍK POJMŮ A ZKRATEK Odborné pojmy Používané zkratky 39 6 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE Literatura Právní předpisy Zdroje 41 7 Příloha č. 1 Kritéria, indikátory a nástroje pro hodnocení kvality 43 8 Příloha č. 2 Kritéria, indikátory a nástroje určené pro autoevaluaci vzdělávací organizace 43 9 Příloha č. 3 Komentář k postupu činnosti hodnotitele při posuzování vzdělávacího programu Příloha č. 4 Posuzovací archy 43 8

10 1 Úvod Zavedení kariérního systému pedagogických pracovníků je natolik závažný počin s významnými důsledky ve školské sféře a vzdělávacím systému, že bude nutné, aby byla sledována a zajištěna kvalita poskytovaného vzdělávání pedagogickým pracovníkům. V předloženém materiálu jsou stanoveny požadavky nutné pro získání akreditace vzdělávací organizace, vzdělávacího programu a lektora 5 v rámci Kariérního systému. Zmíněné požadavky jsou vymezeny v podobě kritérií a indikátorů. Součástí materiálu je rovněž nabídka evaluačních nástrojů, které mohou být použity externími i interními evaluátory pro posuzování kvality. V případě vzdělávací instituce je požadována navíc realizace efektivní autoevaluační činnosti, a to v kritériích stanovených v samostatné příloze. Při realizaci Kariérního systému v praxi bude státem požadováno respektování vymezených kritérií a indikátorů kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků. Materiál byl vytvořen jako dílčí výstup, který bude zpětně ovlivněn dalšími výstupy projektu, zejména z klíčové aktivity 1, která se zabývá tvorbou celého kariérního systému. Jedná se zejména o tyto další výstupy v projektu Kariérní systém: 1. problematika hodnoticího a atestačního řízení, v rámci kterých bude hodnocena dosažená úroveň očekávaných kompetencí učitelem na daném stupni kariérního systému; 2. metodika využití profesního portfolia učitele v rámci Kariérního systému k hodnocení dosažené úrovně očekávaných kompetencí učitele a k vlastnímu sebehodnocení a osobnímu růstu učitelů; 3. metodika hodnocení práce učitele ředitelem; 4. právní a legislativní souvislosti se zavedením kariérního systému; 5. rámcová koncepce kariérního systému ředitelů; 6. rámcový obsah, rozsah, cíl vzdělávacích programů v kariérním systému. Z tohoto důvodu bude materiál postupně dotvářen dle průběžných výstupů do konce projektu. Materiál si proto neklade v této fázi za cíl předložit konečný návrh systému hodnocení kvality vzdělávacích programů uskutečňovaných v rámci kariérního systému. Tento systém bude dokončen v průběhu roku 2014, kdy bude předložen konečný návrh hodnocení kvality vzdělávacích programů poskytovaných vzdělávacími organizacemi pedagogickým pracovníkům, kteří se budou zúčastňovat dalšího vzdělávání k podpoře v jejich kariérní cestě. Materiál vychází ze současných potřeb vzdělávání pedagogických pracovníků ve školství, z platných právních předpisů, jejichž úprava bude navržena následně, ze zkušeností ze zahraničí a ze vznikajících výstupů projektu Kariérní systém. 5 Akreditaci uděluje MŠMT. 9

11 V této podobě bude předložený materiál sloužit především k vytváření a následnému pilotnímu ověření vzdělávacích programů přímo v praxi. Na základě této pilotáže bude upraven do finální podoby. Součástí finální podoby tohoto materiálu se stane rovněž podrobný popis všech náležitostí nutných pro získání akreditace, dále pak návrhy úprav právních předpisů a návrhy fungování kariérního systému s grafickým znázorněním i popisem kompetencí participujících osob. Mimo to bude zpracována finanční rozvaha, to znamená, že budou vymezeny finanční podmínky pro efektivní fungování navrženého systému. Předkládaný materiál Hodnocení kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v kariérním systému byl vytvořen v rámci klíčové aktivity Systém vzdělávání v projektu Kariérní systém. Materiál byl tvořen řešitelskou skupinou, která byla složena z odborníků z praxe, ředitelů škol, zkušených lektorů a mentorů. Řešitelská skupina při tvorbě materiálu vycházela z odborné pedagogické a andragogické literatury a zdrojů, z výstupů relevantních projektů, z aktuálních legislativních norem a ze vznikajícího Profesního standardu učitele, který byl tvořen v projektu Kariérní systém. V průběhu tvorby byly zásadní myšlenky konzultovány s externími konzultanty ze vzdělávací a školské oblasti. 1.1 Základní údaje o projektu Kariérní systém Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Prioritní osa: 7.4a Systémový rámec celoživotního učení (Konvergence) Oblast podpory: Systémový rámec počátečního vzdělávání Typ projektu: IP národní Žadatel: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Partner projektu: Národní institut pro další vzdělávání Finanční objem projektu: Kč. Projekt je hrazen z ESF a státního rozpočtu ČR. Časový harmonogram: Cílová skupina: Pedagogičtí pracovníci a vedoucí pracovníci škol MŠ, učitel ZŠ, ZUŠ, SŠ, konzervatoře, VOŠ, učitel praktického vyučování a odborného výcviku, tedy učitelé ve smyslu přílohy č. 1, částečně přílohy č. 2 a přílohy č. 3 vyhlášky č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Cíl projektu: Základním cílem projektu je vytvořit kariérní systém učitelů a ředitelů, navrhnout systém vzdělávání a podobu profesního portfolia pedagogických pracovníků. 10

12 Klíčové aktivity projektu 01 Kariérní systém Cílem klíčové aktivity je vytvořit Profesní standard učitele a navrhnout Kariérní systém, který bude motivovat učitele a ředitele škol k dalšímu profesnímu rozvoji a kvalitní pedagogické práci a umožní jim volbu různých kariérních cest a postupů. 02 Systém vzdělávání V rámci této klíčové aktivity bude vytvořen systém kritérií, indikátorů a evaluačních nástrojů pro hodnocení kvality vzdělávacích programů uskutečňovaných v souvislosti s kariérním systémem. Dále budou vytvořeny vzdělávací programy pro kariérní systém a některé z nich budou ověřeny pilotáží v praxi. 03 Profesní portfolio Cílem klíčové aktivity je vytvořit a ověřit v pilotáži systém vedení profesních portfolií jako základu pro hodnocení kvality práce učitele. Projektový tým Ing. Stanislav Karabec, Ph.D., Mgr. Michal Trunda, PhDr. Jitka Miklová, Mgr. Helena Plitzová, Mgr. Věra Havlíková, Mgr. Jiří Nekola, Mgr. Monika Šimonová, Mgr. Pavla Růžková, Ph.D. Řešitelská skupina PhDr. Romana Lisnerová, Mgr. Jana Kazíková, Mgr. Martina Hovorková, Mgr. Pavel Škramlík, Mgr. Olga Daskin, PhDr. Ondřej Neumajer, Ph.D. 1.2 Zásady a principy kariérního systému Pro rámcové uchopení předkládaného materiálu v souladu s dílčími výstupy celého projektu uvádíme nejdůležitější zásady a principy kariérního sytému a profesního standardu učitele: 1. Vzdělávání pedagogických pracovníků nebude povinné, ale bude ponecháno na rozhodnutí samotného pedagogického pracovníka a ředitele školy, zda a které vzdělávací programy v kariérním systému se rozhodne pedagogický pracovník absolvovat. 2. Očekávaná standardní kvalita práce učitele v kariérním systému je popsána jako soubor očekávaných kompetencí a činností v jednotlivých úrovních standardu. 11

13 3. Profesní standard učitele je využitelný při sebehodnocení učitele, kompetence jsou hodnotitelné interně ředitelem i externím hodnotitelem Náplň a obsah očekávaných kompetencí v profesním standardu učitele musí odůvodňovat vyšší finanční ohodnocení učitele zařazeného do vyššího stupně kariérního systému. 5. Profesní standard učitele je navržen jako nástroj pro dosahování, udržování a zvyšování kvality práce učitele. Umožňuje rozpoznání kvality, a následně tedy i její ocenění. 6. Standard popisuje očekávané kompetence ve třech prolínajících se částech: učitel a jeho osobnost, učitel a jeho třída, učitel, škola a její okolí. Každá z těchto tří oblastí obsahuje základní definici, z ní pak vycházejí očekávané kompetence (3 5 kompetencí) a kritéria hodnocení kvality v jednotlivých kariérních stupních (3 9 kritérií). Pro potřeby praxe bude v rámci projektu vytvořena metodika hodnocení dosažených kompetencí (viz výše). Současný návrh Standardu učitele obsahuje 4 kariérní stupně, přičemž I. kariérní stupeň je chápán jako úroveň absolventa, který nastupuje do praxe, stává se začínajícím učitelem a splňuje kvalifikační předpoklady. II. kariérní stupeň Učitel se samostatně věnuje výchově a vzdělávání žáků, udržuje si své profesní dovednosti a průběžně aktualizuje své odborné znalosti. III. kariérní stupeň Učitel je vnímán jako expert ve svém oboru. Průběžně se zdokonaluje ve svých předmětech, oborových didaktikách, pedagogice, psychologii, speciální pedagogice a v oblasti managementu třídy. Ve své práci dlouhodobě dosahuje prokazatelně výborných výsledků, pozitivně je hodnocen vedením školy, žáky i jejich rodiči. Je respektovaným rádcem a pomocníkem svým kolegům ve škole, předává jim své zkušenosti. Jeho práce pro školu je díky jeho kvalitám velmi obtížně nahraditelná. IV. kariérní stupeň Učitel je vnímán jako lídr ve svém oboru i za hranicemi své školy. Ve své práci dosahuje dlouhodobě výborných výsledků. Angažuje se v profesních sdruženích, publikuje a lektoruje v rámci svého předmětu nebo v oblasti pedagogických nebo psychologických věd nebo v oblasti manažerských dovedností. Je připraven vést a hodnotit ostatní učitele v jejich profesním růstu i mimo svou školu. 6 Pro tyto účely bude zpracovaná metodika hodnocení. 12

14 2 O DOKUMENTU Cílem překládaného materiálu je vymezit požadavky na kvalitu dalšího vzdělávání poskytovaného pedagogickým pracovníkům, kteří se budou účastnit dalšího vzdělávání v rámci kariérního systému. Je určen především vzdělávacím organizacím působícím ve vzdělávání dospělých, lektorům a pedagogickým pracovníkům. Materiál vymezuje soubor znaků kvality dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v kariérním postupu. Tyto znaky jsou vyjádřeny pomocí kritérií a indikátorů, a to pro tři součásti podílející se na vzdělávání pedagogických pracovníků: vzdělávací organizaci, lektora a vzdělávací program. Předložená kritéria a indikátory tvoří nabídku, která se stane v průběhu projektu na základě ověřování v praxi podkladem pro stanovení závazných kritérií a indikátorů vyjadřujících kvalitu vzdělávací instituce, lektora a vzdělávacího programu. Tato závazná kritéria a indikátory budou využity pro získání či prodloužení akreditace. Úvodní část materiálu zahrnuje soubor informací o projektu Kariérní systém, z jehož cílů tento materiál vychází, a popis dalších materiálů vytvořených v rámci tohoto projektu, které s kvalitou dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků přímo souvisí. Další část je věnována hodnocení kvality vzdělávací organizace, lektora a vzdělávacího programu. Každá z těchto kapitol obsahuje nejprve charakteristiku a vymezení příslušného pojmu, poté ukázku kritérií, indikátorů a evaluačních nástrojů, které budou použity při hodnocení kvality a při rozhodování o udělení nebo prodloužení akreditace. Kritérium může obsahovat více ukazatelů kvality (indikátorů), přičemž každý z uvedených indikátorů bude vyhodnocován. Celý proces hodnocení je rozdělen do tří fází: plánovací, realizační a evaluační: plánovací fáze (jde o vytvoření dokumentu obsahujícího součásti jako cíle, profil absolventa, sylabus, personální zajištění, charakteristiky poskytovatele, navržené způsoby práce, metody, učební materiály apod.); realizační fáze (jde o aplikaci vzdělávacího programu v praxi, konkrétní činnost lektora a vzdělávací instituce používané strategie, metody a formy výuky, učební materiály, vnitřní postupy komunikace apod.); evaluační fáze (jde o vyhodnocení efektivity vzdělávacího programu, práce lektora a činnosti instituce: účinky, výstupy pro praxi apod.). Pro potřebu udělení akreditace bude probíhat hodnocení ve fázi plánovací. Hodnocení v dalších fázích se bude týkat prodloužení akreditace. Součástí tohoto materiálu jsou čtyři přílohy. 13

15 Příloha č. 1 obsahuje soupis všech kritérií a indikátorů určených pro posuzování kvality vzdělávací organizace, lektora a vzdělávacího programu. Součástí jsou návrhy evaluačních nástrojů, kterých je možné využít. Příloha č. 2 obsahuje soupis kritérií a indikátorů tvořících autoevaluaci vzdělávací organizace (v textu jsou tyto indikátory označeny hvězdičkou (*). Příloha č. 3 je určena přímo hodnotitelům kvality vzdělávacích programů. Jde o popis postupu jednotlivých činností hodnotitele. Příloha č. 4 obsahuje dva posuzovací archy. První arch bude využit k zaznamenávání výsledků hodnocení kvality vzdělávacích programů. Druhý arch obsahuje komentáře ke kritériím a indikátorům, bude využíván hodnotiteli jako pomůcka při hodnocení kvality vzdělávacího programu. V závěru materiálu je uveden slovník používaných pojmů a zkratek a seznam odborné literatury a dalších zdrojů. 3 PRÁVNÍ OPORA Vyhláška č. 317/2005 Sb. rozděluje DVPP na kvalifikační další vzdělávání (studium ke splnění kvalifikačních předpokladů, studium ke splnění dalších kvalifikačních předpokladů) a průběžné další vzdělávání k prohlubování odborné kvalifikace. Vyhláška č. 317/2005 Sb. dále stanovuje, že průběžné vzdělávání je zaměřeno na aktuální teoretické a praktické otázky související s procesem vzdělávání a výchovy. Obsahem průběžného vzdělávání jsou zejména nové poznatky z obecné pedagogiky, pedagogické a školní psychologie, teorie výchovy, obecné didaktiky, vědních, technických a uměleckých oborů a jejich oborových didaktik, prevence sociálně patologických jevů a bezpečnosti a ochrany zdraví. Průběžné vzdělávání může zahrnovat i jazykové vzdělávání pedagogických pracovníků. Formy průběžného vzdělávání vyhláška chápe zejména jako účast na kurzu nebo semináři. Délku trvání vzdělávacího programu stanovuje nejméně na 4 hodiny. Dokladem o absolvování průběžného vzdělávání je osvědčení. Zákon č. 563/2004, 25 stanovuje, že platnost akreditace MŠMT vzdělávacího programu je na dobu 3 let. 28 dále uvádí, že Akreditační komise, která je zřízena MŠMT jako poradní orgán pro udělování akreditací, při udělování akreditací vzdělávacích programům posuzuje zejména: Plnění podmínek pro udělení akreditace: a. žádost o udělení akreditace vzdělávacímu programu (název, sídlo, statutární orgán a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel právnickou osobou; jméno, příjmení, místo podnikání a identifikační číslo žadatele, je-li žadatel fyzickou osobou) 14

16 b. ověřená kopie akreditace vzdělávací instituce, která bude vzdělávací program uskutečňovat. Obsah vzdělávacího programu: a. název, typ, forma a cíle Typ vzdělávacího programu vyjadřuje druh dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, forma vzdělávacího programu vyjadřuje, zda jde o vzdělávání prezenční, distanční nebo o jejich kombinace. b. Vzdělávací předměty a jejich charakteristiku c. Vzdělávací plán, který stanoví časovou a obsahovou posloupnost vzdělávacích předmětů a dobu vzdělávání Odborné předpoklady lektorů seznam lektorů s uvedením jejich jmen, příjmení a odborných předpokladů pro vzdělávací program. V současnosti jsou programy pro další vzdělávání pedagogických pracovníků (DVPP) akreditovány na základě posouzení žádosti na dobu 3 let a současně musí poskytovatel získat institucionální akreditaci, jejíž platnost je 6 let. Systém akreditace je typickým hodnocením na vstupu, které sice může eliminovat programy, které jsou pro DVPP vyloženě nevhodné, ale o průběhu a účincích programu mnoho neříká. Hodnocení programů DVPP v realizační fázi probíhá v rámci kontrolní činnosti. 7 Výslovný odkaz na možnost odnětí akreditace implicitně naznačuje, že se podobně jako při udělování akreditace jedná spíše o možnost zatažení záchranné brzdy, tedy zastavení programu např. na základě stížností účastníků. 4 HODNOCENÍ KVALITY Navrhovaný kariérní systém pro pedagogické pracovníky musí být podpořen kvalitním vzděláváním, které se stane prostředkem dosažení takových kompetencí pedagogických pracovníků, jež jim pomohou postupovat v jejich profesní kariéře. Pojem kvalita je vymezen definicí ISO 9000 jako stupeň splnění požadavků souborem inherentních znaků, tj. souborem trvalých znaků produktu. Mezinárodní organizace pro normalizaci, která vydává normativně formulované dokumenty popisující řízení kvality v nejrůznějších oblastech hospodářského a společenského života, je chápána jako jeden z účinných nástrojů a prostředků pro management kvality metodou uspokojování požadavků zákazníka na základní vlastnosti produktů. 8 Kvalitou rozumíme vlastnost nebo stav námi promítaný do předmětu (věc, jev, živá by

17 tost), který je následně pozorován (s cílem zaujmout hodnoticí soud) podle určitých kritérií. Řadu definicí kvality poskytuje ekonomická sféra: Kvalita je způsobilost pro užití (J. M. Juran). Kvalita je shoda s požadavky zákazníka (P. B. Crosby). Kvalita je minimum ztrát, které výrobek od okamžiku své expedice společnosti způsobí (G. Taguchi). Kvalita je splnění nebo překračování očekávání zákazníka při ceně, která představuje pro zákazníka hodnotu (H. J. Harrington). Kvalita je také naplnění požadavků daných předem dohodnutým souborem kritérií a ukazatelů. Dnes v tomto smyslu existuje několik světově uznávaných systémů (ISO, EFQM, CAF, TQM apod.). 9 Akreditace bude udělena vzdělávací instituci, vzdělávacímu programu a lektorovi na základě splnění níže uvedených kritérií. 4.1 Kritéria a indikátory Pro potřeby tohoto dokumentu vymezujeme pojmy kritérium, indikátor a evaluační nástroj. Kritérium (kvality) hodnocení v tomto materiálu chápeme jako vymezení znaku, hlediska, charakteristiky či vlastnosti sledovaného ukazatele (jevu, procesu, veličiny či hodnoty). Indikátorem pak nazýváme vyjádření určité hodnoty (četnosti výskytu či intenzity sledovaného jevu), která poskytuje hodnotiteli možnost porovnat sledovaný stav s hodnotou vyjádřenou v indikátoru a posoudit, zda či do jaké míry byl indikátor naplněn. Jedno kritérium má zpravidla více indikátorů. 10 Hranice mezi kritériem a indikátorem není někdy úplně zřetelná. Hlavním rozlišovacím znakem mezi kritériem a indikátorem pak je vyjádření nějaké konkrétní optimální hodnoty, která je součástí indikátoru. Nejdůležitější je, aby danému systému kritérií a indikátorů dobře rozuměli ti, kteří budou s jejich pomocí hodnotit, i ti, kteří budou hodnoceni. Z tohoto důvodu jsou v tomto dokumentu indikátory pojaty jako konkrétní výroky, na které lze jednoznačně odpovědět ano/ne. Každý proces hodnocení má určité předpoklady, bez kterých nemůže korektně probíhat. Pokud nejsou naplněny, celý proces hodnocení kvality je vážně narušen Ilustrujme si to na příkladu hodnocení kvality vína. Jedním z kritérií je vůně. Indikátorem pak je pro určitou odrůdu vůně po ovoci. Výskyt takové vůně je pak naplněním indikátoru. 11 Pokud zůstaneme u výše zmíněného příkladu, je takovým základním předpokladem například teplota vína. Pokud je vzorek příliš teplý nebo studený, nelze jej kvalitně posoudit. 16

18 4.2 Evaluační nástroje Prostřednictvím evaluačního nástroje se provádí sběr dat. Ta jsou následně využita pro popis nebo vyhodnocení určitého jevu. Existuje mnoho druhů evaluačních nástrojů, které lze třídit např. podle způsobu získávání dat: - Dotazník, anketa či rozhovor jsou evaluační nástroje, kterými lze získat informace z výpovědí respondentů o jejich názorech, výsledcích nebo o nich samých. - Pozorování či hospitace jsou evaluační nástroje, které jsou založené na bezprostředním posuzování sledovaných jevů. - Testy nebo různé druhy zkoušek se zaměřují na přímé měření výkonu, dispozic či vlastností daných osob. - Analýza dokumentace či pracovních výstupů jsou evaluační nástroje, které jsou založené na poučeném obsahovém rozboru konkrétních pramenů nebo produktů. Kvalitní evaluační nástroj má následující charakteristiky: - VALIDITA: evaluační nástroj zjišťuje to, co má zjišťovat např. didaktickým testem se mají zjišťovat znalosti a dovednosti k danému tématu, avšak je-li zkonstruován nepřehledně, fakticky se nezjišťují požadované znalosti či dovednosti k danému tématu, nýbrž orientační schopnosti testovaných osob. - OBJEKTIVITA: evaluační nástroj je vyvážený tj. obsah dotazníku či testu nenahrává určité specifické skupině respondentů. - RELIABILITA: evaluační nástroj je spolehlivý tj. není založen na momentálních událostech, takže při opakovaných měřeních s odstupem času se nevyskytují podstatnější odchylky (na témže nebo srovnatelném vzorku za stejných podmínek). Pro hodnocení kvality vzdělávání v rámci kariérního systému budou použity čtyři základní evaluační nástroje: dotazník, rozhovor, a analýza. Testy či zkoušky nebudou součástí evaluačního systému, jelikož se předpokládá, že budou standardně využívány v souvislosti s požadavky na účastníky jednotlivých vzdělávacích programů. DOTAZNÍK Dotazník je založen na vytěžování informací z vyjádření samotné sledované osoby 12. Tato technika je dobře dostupná a umožňuje oslovit velké počty respondentů a získat tak množství dat. Někteří respondenti však nemusí odpovídat pravdivě, mohou se nevědomě stylizovat, mohou být ovlivněni momentální atmosférou či naopak zakořeněnými předsudky, anebo jim nemusí vyhovovat forma dotazování. Další nevýhodou je to, že respondent může postřehnout záměry zadavatele a přizpůsobí se. Odpovídá tak, jak si myslí, že je od něj očekáváno Pelikán, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, s Pelikán, Jiří. Základy empirického výzkumu pedagogických jevů. Praha : Karolinum, s

19 V dotazníku je možné použít otázky uzavřené (respondent vybírá jednu z nabízených variant), polouzavřené (otázky nabízejí baterii variant odpovědí, dávají však možnost pro volbu vlastní nebo vysvětlit volbu) nebo otevřené (poskytují plnou volnost pro samostatné vyjádření). Nevýhodou otevřených otázek je jejich obtížné zpracování. V takovém případě je vhodné vytvořit ex post kategorizaci. Otázky mohou být formulovány přímo (dotaz na daný jev), nebo nepřímo situační formou (reakce respondenta na určitou situaci), případně obrázkovou či jinou grafickou formou. Kromě otázek týkajících se daného jevu se v dotazníku vyskytují otázky pomocné (identifikační, případně i kontrolní). Anonymní dotazník má svoji výhodu v tom, že respondenti zpravidla odpovídají uvolněněji, předností neanonymního dotazníku je větší možnost ověřit údaje i jinými evaluačními nástroji. Pro eliminaci nevýhod dotazníku je potřeba dodržet následující zásady: tvorba dotazníku je možná pouze na základě jasně vymezeného záměru šetření; délka potřebná k vyplnění dotazníku by neměla přesáhnout 45 minut; dotazník by měl obsahovat oslovení respondenta (s vysvětlením, proč se na něj obracíme, jaký je smysl dotazníku, žádost o vyplnění, ujištění o nezneužití získaných informací, představení zadavatele); dotazník by měl obsahovat jasné instrukce, jak jej vyplňovat (vhodné doplnit ilustrací); dotazník by měl obsahovat identifikační údaje (identifikační otázky); otázky by měly být formulovány neutrálně, aby nebylo možno odvodit pozici tazatele; alternativy odpovědí by měly být formulovány tak, aby žádná zjevně neodpuzovala ani se nenabízela; otázky by měly být jasné a srozumitelné všem respondentům, neměly by být tvořeny složitými souvětími; otázky a odpovědi by měly daný jev dostatečně diferencovat; v závěru nesmí chybět poděkování respondentovi za jeho ochotu, že dotazník vyplnil; vypovídající hodnota dotazníku je při minimální 50% návratnosti. ROZHOVOR Rozhovor se neopírá o písemné vyjádření (jako je tomu u dotazníku), nýbrž je založen na ústní komunikaci. Předností rozhovoru je bezprostřední kontakt se zkoumanou osobou (možnost reakce, příležitost k doplňujícím a upřesňujícím dotazům). Jeho problematickou stránkou je časová náročnost (nelze oslovit velké soubory osob). Individualita odpovědí nadto výrazně komplikuje formu zpracování získaných dat. 18

20 Volný (nestrukturovaný) rozhovor je vzájemné vyměňování názorů a reakce na ně. Používá se většinou za účelem hlubšího poznání zkoumané osoby a pro neformální získání informací. Strukturovaný rozhovor je získávání odpovědí na soubor předem připravených otázek (stejné otázky pro celý soubor respondentů). Polostrukturovaný rozhovor má svoji volnou část (motivace, navození atmosféry) i část strukturovanou (sběr dat). Pro získání využitelných informací z rozhovoru je třeba držet se následujících zásad: je nutné vytvořit atmosféru vstřícnosti a bezpečí (jinak se respondent stáhne ); navázání kontaktu by mělo být nenásilné a přirozené (nevtíravé); zároveň je nutné udržet odpovídající rovinu rozhovoru (vážnost a důležitost); je nutná trpělivost tazatele a jeho skutečný zájem o respondenta (nikoliv výslech); otázky musí být pro dotazovaného srozumitelné; otázky nesmí být návodné (naznačující očekávanou odpověď); otázky nesmí být zraňující a necitlivé; formulace stěžejních otázek by měla být pevně daná; otázky by měly tvořit řetězec na sebe obsahově navazujících otázek (od všeobecného ke konkrétnímu nebo naopak); tazatel musí neustále udržovat kontakt s respondentem (přitakání, pochopení, interpretace, žádost o dodatečnou informaci, zopakování otázky, zopakování odpovědi respondenta formou otázky); způsob zaznamenávání rozhovoru nesmí u dotazovaného vyvolat obavy (vhodný je předem připravený formulář, šablona usnadňující záznam a následné třídění získaných dat nebo využití záznamového média); třídění a kategorizace získaných výpovědí se provádí až po skončení rozhovoru. POZOROVÁNÍ Pozorování je založeno na sledování reálných jevů přímo tedy nezprostředkovaně dalšími osobami a jejich pohledy na věc. Problémem je však subjektivita vnímání a tím i hodnocení skutečnosti. Pozorování tedy musí být cílevědomé a systematické: je přesně určen účel i objekt ; jsou přesně vymezeny sledované jevy, a to tak, aby byly precizně rozdělené na zaznamenatelné segmenty; je přesně určeno, zdali se u sledovaného jevu bude zaznamenávat pouze výskyt, nebo i četnost či kvalita; výstupem je záznam, který má jasnou strukturu a jednoduchý způsob registrace sledovaných jevů. 19

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání

Vzdělávací aktivity ve vzdělávání Vzdělávací aktivity ve vzdělávání dospělých Cíle výuky, učební cíl Cíl výuky zachycuje to, co má účastník na konci učební jednotky vědět nebo umět. Učební cíl tedy popisuje ne to, co lektoři chtějí nebo

Více

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení

Příloha č. 5. výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK. Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Č. j.: 5056/2010-41 Příloha č. 5 výzvy k předkládání žádostí o finanční podporu z OP VK Oblast podpory 1.3 - Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení Zvyšování kvalifikace a odborných kompetencí

Více

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn

Kariérní systém učitelů. MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Kariérní systém učitelů MU Brno, 26/11/2014 RNDr. Jiří Kuhn Obsah příspěvku 1. Očekávání a vize 2. Kariérní cesty KS 3. Standard učitele 4. Kariérní cesta rozvoje profesních kompetencí 5. Atestační řízení

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2009 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst. 2 zákona č. 561/2004

Více

Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení)

Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení) Stanovení a popis nových specializovaných činností, zpracování standardu vzdělávání v rámci DVPP (obsah, rozsah a způsob ukončení) Standard udělování akreditací DVPP pro Studium k výkonu specializovaných

Více

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN

HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN HODNOCENÍ UKONČENÝCH IPN ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA Příloha č. 2: Diagramy teorie změn hodnocených IPn v rámci projektu Hodnocení ukončených IPn TEORIE ZMĚNY: METODICKÁ PODPORA RŮSTU KVALITY UČITELSKÉ

Více

SYSTEMATICKÁ PODPORA. Pavel K r p á l e k

SYSTEMATICKÁ PODPORA. Pavel K r p á l e k SYSTEMATICKÁ PODPORA V PŘÍPRAVP PRAVĚ UČITELŮ Pavel K r p á l e k Institut vzdělávání a poradenství ČZU Praha TOTAL QUALITY MANAGEMENT (TQM) KOMPLEXNÍ SYSTÉM ŘÍZENÍ KVALITY ZÁKLADNÍ PRINCIPY TQM VE VZDĚLÁVÁNÍ:

Více

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy

Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Nabídkový list seminářů dalšího vzdělávání pro církevní školy Cyrilometodějské gymnázium a MŠ v Prostějově za podpory německé organizace Renovabis vybudovalo Centrum celoživotního učení církevních škol

Více

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze.

Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. Ukázka je převzata z pracovní verze ŠVP ZŠ pro tělesně postižené při Jedličkově ústavu v Praze. 5.2 Evaluační činnost Vlastní hodnocení školy (VHŠ) napomáhá ke zkvalitnění vzdělávání. Cílem je zhodnocení

Více

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou:

Hlavní oblasti vlastního hodnocení školy schválené pedagogickou radou dne 29. 9. 2008 jsou: Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. Vlastní hodnocení školy pro školní rok 2008/09 1. Právní vymezení Hotelová škola a Obchodní akademie Havířov s. r. o. zpracovává na základě 11 a 12 odst.

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

Anotace IPn. Individuální projekt národní

Anotace IPn. Individuální projekt národní Anotace IPn Individuální projekty národní Číslo P: CZ.1.07 Název P: Číslo výzvy: Název výzvy: Prioritní osa: blast podpory: Typ Kód a název oblasti intervence: Název Předpokládané datum zahájení a ukončení

Více

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a sportu Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme

Více

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj

Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj Prioritní osa 2 Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST 2007-20132013 PhDr. Kateřina Pösingerová, CSc. Samostatné oddělení duben 2008 Evropských programů

Více

Nabídkový list akreditovaných programů Etické výchovy

Nabídkový list akreditovaných programů Etické výchovy Nabídkový list akreditovaných programů Etické výchovy Centrum celoživotního učení při Cyrilometodějském gymnáziu a MŠ v Prostějově bylo založeno s cílem podporovat další vzdělávání pedagogických pracovníků

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY

Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti A. PROJEKT A JEHO KLÍČOVÉ AKTIVITY ZADAVATEL: HLAVNÍ MĚSTO PRAHA se sídlem Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1 IČ: 00064581 DIČ:CZ00064581 MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY Odbor školství, mládeže a tělovýchovy Evropský sociální fond Praha &

Více

Profesní standard v odborném

Profesní standard v odborném Profesní standard v odborném vzdělávání Potřebujeme profesní standard učitelu itelů odborných předmp edmětů a odborného výcviku? NUOV a TTnet 2007 Strategické cíle pro oblast vzdělávání (Lisabon 2000)

Více

Zdroje pro EVVO aktivity

Zdroje pro EVVO aktivity Zdroje pro EVVO aktivity Tato aktivita probíhá v rámci projektu "Environmentální vzdělávání úřadu jako příležitost pro kvalitní rozvoj obce", financovaného ze zdrojů Státního fondu životního prostředíčr.

Více

Poradenská role školy

Poradenská role školy Projekt: AUTOEVALUACE V LIBERECKÉM KRAJI Reg. č. CZ.1.07/1.1.22/02.0024 Projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky Poradenská role školy Zpráva z evaluačního

Více

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB

KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB KATALOG PRODUKTŮ A SLUŽEB 2011 PPŠ INSTITUT CELOŽIVOTNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PŘEROV, s.r.o. PALACKÉHO 1380/19, 750 02 PŘEROV TEL: 581 259 138 MOBIL: 606 045 111, 724 972 133 E-MAIL: pps@ppsinstitut.cz http://www.ppsinstitut.cz

Více

AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH AKTUÁLNÍ TRENDY V KVALITĚ VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Jana Brabcová Tomáš Langer Proč je kvalita tématem dne? dotace ESF výběrová řízení objem dalšího vzdělávání náročnost zákazníka dalšího vzdělávání odlišení

Více

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Globální grant: Podpora nabídky dalšího vzdělávání ve Zlínském kraji realizovaný v rámci prioritní osy 3, oblasti podpory 3.2 21. 1. 2013 Zlín TENTO

Více

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015

AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Vysoká škola sociálně-správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov o.p.s. AKTUALIZACE DLOUHODOBÉHO ZÁMĚRU vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další tvůrčí činnosti pro rok 2015 Havířov

Více

Prezentace individuálního projektu národního

Prezentace individuálního projektu národního Prezentace individuálního projektu národního Číslo OP i : CZ 1.07/3.2.00/36.0001 Název OP: Prioritní osa: Oblast podpory: Podporovaná/é aktivity z PD OP VK: Název Příjemce dotace: Partneři projektu (pokud

Více

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR

Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Vzděláváním ke konkurenceschopnosti chemického průmyslu v ČR Společnost TEMPO byla založena na podzim roku 1996 v Ostravě. V roce 1998 jsme začali působit v Praze. Nyní školíme po celé ČR. Nabízíme vám

Více

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb

III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Hlavní oblasti hodnocení činnosti škol a školských A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školského III. Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Kritéria

Více

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy

SWOT analýza současného stavu. odborného vzdělávání a přípravy SWOT analýza současného stavu odborného vzdělávání a přípravy Cíle: - uvědomit si slabé a rizikové stránky stávající praxe a přístupu k odbornému vzdělávání a přípravě. - Identifikovat silné stránky a

Více

1. Východiska a základní pojmy

1. Východiska a základní pojmy METODIKA HODNOCENÍ ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU pro oblast vzdělávání v sociálních službách a sociální práci únor 2011 1. Východiska a základní pojmy Metodika hodnocení

Více

2.A Formulář žádosti o akreditaci vzdělávacího programu - identifikace žadatele

2.A Formulář žádosti o akreditaci vzdělávacího programu - identifikace žadatele 2.A Formulář žádosti o akreditaci vzdělávacího programu - identifikace žadatele Č. Položka ve formuláři 1 Název žadatele EDLiT s.r.o. 2 IČO 26840791 3 Sídlo Tyršova 275, 739 61 Třinec 4 Adresa instituce

Více

Individuální projekty národní

Individuální projekty národní Individuální projekty národní Číslo OP: CZ 1.07 Název OP: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo výzvy: 49 Název výzvy: Žádost o finanční podporu z OP VK IPn oblast podpory 3.1 Prioritní osa: 7.3

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Číslo výzvy: 21 Žádost o finanční podporu z OP VK - IP oblasti podpory 1.4 - unit costs Číslo prioritní osy: 7.1 PROJEKTOVÝ ZÁMĚR I. Souhrnné informace o projektu Číslo operačního programu: Název operačního programu: Číslo výzvy: 21 CZ.1.07 OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název výzvy: Žádost o finanční podporu

Více

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem

Václav Šneberger. Metodika práce s kompetenčním modelem Václav Šneberger Metodika práce s kompetenčním modelem 1 Autor: Mgr. Václav Šneberger Vytvořeno v rámci projektu OPVK Podpora pedagogů koučováním jako nástroj efektivního řízení procesů ve školách MSK,

Více

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA

VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 136 VÝVOJ ZÁVĚREČNÝCH ZKOUŠEK V UČEBNÍCH OBORECH, ANEB SITUAČNÍ ZPRÁVA A VÝHLED DO BUDOUCNA 1 ÚVOD A KONTEXT Ačkoliv autoři Bílé knihy (Národní program rozvoje vzdělávání v České republice 2001) v rámci

Více

Studium pedagogiky pro učitele 2014

Studium pedagogiky pro učitele 2014 Studium pedagogiky pro učitele 2014 Obsah a průběh studia Obsah vzdělávacího programu Studium pedagogiky vychází z podmínek a požadavků stanovených v 22 odst. 1 písm. a) zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických

Více

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist)

SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) SOUBOR OTÁZEK PRO INTERNÍ AUDIT (Checklist) Oblast 1. STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ Jsou identifikovány procesy v takovém rozsahu, aby byly dostačující pro zajištění systému managementu jakosti v oblasti vzdělávání?

Více

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III

ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III ROZVOJ A METODICKÁ PODPORA PORADENSKÝCH SLUŽEB - VIP III Doba realizace: 1.9.2011 31.12.2013 Příjemce dotace: MŠMT Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Číslo operačního programu: CZ.1.07/4.1.00/33.0001

Více

KVALITA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH

KVALITA VE VZDĚLÁVÁNÍ DOSPĚLÝCH Obsah prezentace VSTUPNÍ WORKSHOP ČLENŮ OTEVŘENÉ SÍTĚ VZDĚLÁVACÍCH INSTITUCÍ A LEKTORŮ STŘEDOČESKÉHO KRAJE Projekt: Podpora inovačních přístupů v dalším vzdělávání Středočeský kraj Jak poznat kvalitní

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE

PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE PROMĚNA STŘEDNÍCH ŠKOL V CENTRA CELOŽIVOTNÍHO UČENÍ Stručný výtah z projektové žádosti projektu UNIV 2 KRAJE Cílem projektu je proměna SŠ (především odborných) v centra celoživotního učení, tzn. otevřené

Více

Školství MAS Region HANÁ

Školství MAS Region HANÁ Školství MAS Region HANÁ VIZE Materiální vybavení škol odpovídající 21. století, kvalitní pracovní podmínky pro pedagogy k zajištění moderní výuky, zlepšení podmínek i pro nepedagogické pracovníky škol.

Více

Kariérní systém učitelů

Kariérní systém učitelů Kariérní systém učitelů 1 Obsah příspěvku Seznámení s připravovaným KS Rozbor standardu učitele a jeho postavení v kariérním systému Předání podrobných informací k nově připravované kariérní cestě cestě

Více

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též

od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též od roku 1989 procesem transformace sociální péče zajišťovaná státem se proměnila v široké spektrum nabídky sociálních služeb poskytovaných též nestátními neziskovými organizacemi, církvemi, samosprávou

Více

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit

CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit Zavádění komplexního systému DVPP do praxe škol CZ.1.07/1.3.43/01.0025 Harmonogram vzdělávacích aktivit NÁZEV SEMINÁŘE LEKTOR STRUČNÝ OBSAH ZÚČASTNĚNÉ ŠKOLY TERMÍN MÍSTO KONÁNÍ 8 hodin Ředitel jako manažer

Více

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby

Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby NABÍDKA ŠKOLENÍ Předmětem nabídky je obecný přehled možných školení: Školení obchodníků Školení středního managementu mistři, vedoucí výroby Školení manažerských dovedností Základní prioritou společnosti

Více

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D.

PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. PERSONÁLNÍ ŘÍZENÍ FIRMY V PRAXI Personální metody a metodologie v malé, střední a velké firmě Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: Vzdělávání pro bezpečnostní

Více

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky

4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky MINISTERSTVO ŠKOLSTVÍ, MLÁDEŽE A TĚLOVÝCHOVY Podklad pro diskuzi ke Strategii vzdělávací politiky do roku 2020 4. Učitel jako předpoklad kvalitní výuky Praha, březen 2013 Úvod V lednu 2013 zahájilo Ministerstvo

Více

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP

POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP Moravskoslezský kraj POKYNY PRO ŽADATELE PŘÍLOHA C2 ZÁVAZNÉ OSNOVY PRO ZPRACOVÁNÍ STUDIE PROVEDITELNOSTI K AKCI PŘEDKLÁDANÉ DO GS JKS 28.6.2006 Strana 1 z 5 ZÁVAZNÁ OSNOVA STUDIE PROVEDITELNOSTI (SP) TITULNÍ

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Žadatel projektu: Základní škola Brno,Bakalovo nábřeží 8,příspěvková

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě

SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ. Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě CESTA KE KVALITĚ SMYSLUPLNOST AUTOEVALUACE ŠKOLY OČIMA ČESKÝCH ŘEDITELŮ A UČITELŮ Mgr. Lucie Procházková Manažerka pro výzkum a analýzy projektu Cesta ke kvalitě Národní ústav pro vzdělávání, školské poradenské

Více

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy Školní vzdělávací program obsahuje základní pravidla pro hodnocení žáků, podrobněji jsou rozpracovaná v klasifikačním řádu školy. Zde především vymezujeme způsoby

Více

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost

Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost U S N E S E N Í Společného monitorovacího výboru operačních programů Praha Adaptabilita a Praha Konkurenceschopnost číslo 12 ze dne 3. prosince 2008 k Evaluačnímu plánu Operačního programu Praha Konkurenceschopnost

Více

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání

Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Kvalita institucí a lektorů dalšího vzdělávání Mgr. Jana Brabcová jednatelka Grafia, s.r.o. Konference KONCEPCE DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ, 13. června 2012 Změny v dalším vzdělávání po 7 letech čerpání ESF Objem

Více

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Souhrnná informace o realizaci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo Název projektu Příjemce Datum zahájení realizace 1. 5. 2013 Datum ukončení realizace 31.

Více

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr

UNICORN COLLEGE. Dlouhodobý záměr UNICORN COLLEGE 2010 Unicorn College, V Kapslovně 2767/2, Praha 3, 130 00 Hlavní projekt: Unicorn College Projekt: Název: Autor: Jiří Kleibl, Jan Čadil, Marek Beránek Naše značka: Kontakt: UCL/DZ2010 E-mail:

Více

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov

SYSTÉM. Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov SYSTÉM VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ Mgr. Petr Kuš 24. června 2010 Institut pro místní správu Praha, vzdělávací středisko Benešov Specifika vzdělávání lektorů v Institutu pro místní správu Praha velmi početný lektorský

Více

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI

Národní 3,117 20 Praha 1,tel. 420 221 403 331;e- mail: preslickova@kav.cas.cz. Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Národní 3, 117 20 Praha 1 Zpracoval: Odbor pro evropskou integraci a využití znalostního potenciálu OEI Ing. Marcela Přesličková, tel.221 403 331, e-mail : preslickova@ kav.cas.cz str.1 1. Specifikace

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov

JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov METODY UČENÍ V PROFESNĚ ZAMĚŘENÉM VZDĚLÁVÁNÍ JUDr. Ivan Barančík rektor - Vysoká škola logistiky o.p.s. Přerov INOVACE VÝSTUPŮ, OBSAHU A METOD BAKALÁŘSKÝCH PROGRAMŮ VYSOKÝCH ŠKOL NEUNIVERZITNÍHO TYPU,

Více

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč

EU peníze školám. Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace. Žadatel projektu: 2 834 891Kč Základní škola Jablunkov, Lesní 190, příspěvková organizace P R O J E K T O V Ý Z Á M Ě R EU peníze školám Žadatel projektu: Název projektu: Název operačního programu: Prioritní osa programu: Název oblasti

Více

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků

VYHLÁŠKA. č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků VYHLÁŠKA č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků ze dne 27. července 2005 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Více

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH

4.9.40. Psychologie MEDIÁLNÍ VÝCHOVA. Média a mediální produkce VÝCHOVA K MYŠLENÍ V EVROPSKÝCH A GLOBÁLNÍCH SOUVISLOSTECH 4.9.40. Psychologie Dvouletý volitelný předmět PSYCHOLOGIE (pro 3. ročník, septima) navazuje na základní okruhy probírané v hodinách ZSV. Zaměřuje se na rozšíření poznatků jak teoretických psychologických

Více

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů

Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů METODICKÝ MATERIÁL KE KULATÉMU STOLU NA TÉMA: Zvyšování kvality a udržitelnost nastavených standardů Cílová skupina: pracovníci SPOD Obsah kulatého stolu: Teoretický úvod k tématu zvyšování kvality a udržitelnost

Více

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání

1.1 Zvyšování kvality ve vzdělávání Zvyšování kvality ve vzdělávání Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství

Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení č.j. 14 712/2009-61 k zabezpečení logopedické péče ve školství Metodické doporučení se týká podmínek organizačního zabezpečení logopedické péče v resortu školství (dále jen logopedická

Více

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ

STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ STRUČNÝ POPIS E LEARNINGOVÝCH KURZŮ A) KURZY ZAMĚŘENÉ NA METODIKU DISTANČNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ A E LEARNINGU. Metodika on line vzdělávání E learning v distančním vzdělávání B) KURZY ZAMĚŘENÉ NA PRAVIDLA VEDENÍ

Více

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy

Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy Národní konference projektu VIP Kariéra II - KP Kariérové poradenství v podmínkách kurikulární reformy PhDr. Helena Úlovcová Národní ústav odborného vzdělávání Národní konference projektu VIP Kariéra II

Více

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy

Současné možnosti ICT ve vzdělávání a strategie vedení školy Makovského 436, 592 31 Nové Město na Moravě mobil.: 774 696 160, e-mail: rama@inforama.cz WWW stránky: http://www.inforama.cz, https://www.evzdelavani.net/learning/ Současné možnosti ICT ve vzdělávání

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

Hodnocení e-learningu

Hodnocení e-learningu Hodnocení e-learningu Ing. Monika Kavanová, Ph.D. Oracle - Regional Education Director monika.kavanova@oracle.com 1. března 2005 Hodnocení e-learningu Hodnotící strategie Hodnocení znalostí jednotlivců

Více

Současné dění v dalším vzdělávání

Současné dění v dalším vzdělávání Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. Současné dění v dalším vzdělávání Konference projektu KRUH Jihlava, 14. 3. 2013 Základní charakteristika období rychle rostoucí aktivity na globálním trhu

Více

Příklad dobré praxe IV

Příklad dobré praxe IV Projekt Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ 1.07/1.3.00/08.0181 Příklad dobré praxe IV pro průřezové téma Člověk a svět práce Mgr. Olga Gajdošíková

Více

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY

DĚKUJI ZA VAŠI POZORNOST A DOTAZY NOVÉ A PŘIPRAVOVANÉ NÁSTROJE HODNOCENÍ KVALITY V DV Tomáš Langer Program Jak poznat kvalitní vzdělávací instituci a kvalitního lektora Profesní kvalifikace Lektor dalšího vzdělávání Rating vzdělávacích

Více

Manažerská ekonomika

Manažerská ekonomika PODNIKOVÝ MANAGEMENT (zkouška č. 12) Cíl předmětu Získat znalosti zákonitostí úspěšného řízení organizace a přehled o současné teorii a praxi managementu. Seznámit se s moderními manažerskými metodami

Více

ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU

ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU METODIKA HODNOCENÍ ŽÁDOSTI O AKREDITACI VZDĚLÁVACÍ INSTITUCE A VZDĚLÁVACÍHO PROGRAMU V RÁMCI CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ SOCIÁLNÍCH PRACOVNÍKŮ A KVALIFIKAČNÍCH KURZŮ PRO PRACOVNÍKY V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH 1.

Více

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR

Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Vzdělávání sociálních pracovníků v ČR Výzvy a trendy ve vzdělávání v sociální práci Prešov 2012 Alois Křišťan Martin Bednář Osnova prezentace 1) ASVSP a systém vzdělávání v ČR 2) Legislativní zakotvení

Více

Autodiagnostika učitele

Autodiagnostika učitele Autodiagnostika učitele Přednáška PdF MU Jana Kratochvílová Autodiagnostika učitele Co si představíme pod daným pojmem? Autodiagnostika učitele V nejširším smyslu jako způsob poznávání a hodnocení vlastní

Více

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU

Měření efektivity informačního vzdělávání. Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Měření efektivity informačního vzdělávání Mgr. Gabriela Šimková gsimkova@phil.muni.cz KISK, Filozofická fakulta MU Evaluace jako výzkumný proces Formy informačního vzdělávání CEINVE Kontaktní (face to

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Loket, okres Sokolov. T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket. Identifikátor školy: 600 073 041 Česká školní inspekce Karlovarský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Loket, okres Sokolov T. G. Masaryka 128, 357 33 Loket Identifikátor školy: 600 073 041 Termín konání inspekce: 20. 22. března

Více

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020

Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Dlouhodobý záměr vzdělávací a vědecké, výzkumné, vývojové, inovační a další činnosti B.I.B.S., a. s. vysoké školy na období 2015 2020 Září 2015 Dlouhodobý záměr vzdělávací, vědecké a výzkumné, vývojové,

Více

Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství

Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství Další vzdělávání pedagogických pracovníků středních škol v oblasti kariérového poradenství CZ.1.07/1.3.00/08.0181 Střední odborné učiliště DAKOL, s.r.o. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM

Více

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora

27. Speciální pedagog. Anotace. Téma: systémová podpora 27. Speciální pedagog Téma: systémová podpora Anotace Činnost speciálního pedagoga ve škole je samostatná poradenská činnost, která není přímou součástí vzdělávací činnosti školy. Školní speciální pedagog

Více

Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. EFEKTIVNĚ VZDĚLÁVAT ZAMĚSTNANCE MŮŽE I MALÝ A STŘEDNÍ PODNIK Tomáš Langer Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. největší sdružení ve vzdělávání

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb na školní rok 2010/2011 Kritéria pro hodnocení 1) 1 Rovný přístup ke vzdělávání 2 Školní vzdělávací programy (vzdělávací programy)

Více

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice"

Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice Projekt Systematickým vzděláváním k rozvoji zaměstnanců a kvalitě řízení Městského úřadu Luhačovice" Registrační číslo: CZ.1.04/4.1.01/69.00060 Zkrácený název projektu: Vzdělávání v MěÚ Luhačovice Datum

Více

Vlastní hodnocení školy

Vlastní hodnocení školy Vlastní Při procesu sebe systematicky shromažďujeme a analyzujeme řadu informací a podkladů, včetně zpětných vazeb od i rodičů. Na začátku každého školního roku je vypracováván roční plán rozvoje. Jedenkrát

Více

Podpora profesního rozvoje pedagogů a spolupráce škol se zaměstnavateli

Podpora profesního rozvoje pedagogů a spolupráce škol se zaměstnavateli OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Podpora profesního rozvoje pedagogů a spolupráce škol se zaměstnavateli reg. č.: CZ.1.07/1.3.44/02.0045 Okresní hospodářská komora Karviná www.hkok.cz Představení

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO PROJEKTOVÝ ZÁMĚR OPERAČNÍ PROGRAM VZDĚLÁVÁNÍ PRO KONKURENCESCHOPNOST Žadatel projektu Číslo projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu: Název oblasti podpory: Rozpočet projektu

Více

AKREDITAČNÍ ŘÍZENÍ NA MŠMT WORKSHOP PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH. Program. Další vzdělávání? Příklady Akreditačních komisí v oblasti vzdělávání

AKREDITAČNÍ ŘÍZENÍ NA MŠMT WORKSHOP PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH. Program. Další vzdělávání? Příklady Akreditačních komisí v oblasti vzdělávání WORKSHOP PRO VZDĚLAVATELE DOSPĚLÝCH Co dělat pro vytváření lepších programů pro další profesní vzdělávání I. část AKREDITAČNÍ ŘÍZENÍ NA MŠMT PhDr. Lenka Vlčková MŠMT Pondělí 17. října 2011, Liberec Program

Více

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách

Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Dotační program Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na rok 2015 ze dne 25. 5. 2015, č. j.: MSMT-40749/2014 Podpora polytechnické výchovy v mateřských a základních školách Ministerstvo školství,

Více

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra

Kvalita ve veřejné správě. Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Ing. Mgr. David Sláma ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstvo vnitra Kvalita ve veřejné správě Kvalita ve veřejné správě = míra naplňování

Více

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás?

Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Jaké jsou současné výzvy pro efektivní a etickou výuku finanční gramotnosti u nás? Lenka Řeháková Kostelec nad Černými lesy 12.11.-13.11.2014 Obsah příspěvku Vymezení finanční gramotnosti dle OECD Irský

Více

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE)

AUTOEVALUACE ŠKOLY A JEJÍ EVALUAČNÍ ČINNOST (EVALUACE UČITELE) AUTOEVALUACE ŠKOLY A HODNOCENÍ ŽÁKŮ Před tvorbou školního vzdělávacího programu byly využívány dílčí kroky a nástroje evaluace a autoevaluace podle dokumentu zpracovaného školou Struktura a kriteria vlastního

Více

PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOLY

PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOLY PLÁN DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ ŠKOLY vydaný na období 2013-2015 Ředitelka školy vydává v souladu s 24 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů a

Více

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr.

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í. Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů. RNDr. I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Zvyšování kvality vzdělávání učitelů přírodovědných předmětů RNDr. Radmila Hýblová Vzdělávací programy základní vymezení ve školském zákonu (zákon

Více