Školní klima jako součást analýzy podmínek školy. (ZŠ a MŠ Loděnice) Diplomová práce. Brno Vedoucí diplomové práce:

Save this PDF as:
 WORD  PNG  TXT  JPG

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Školní klima jako součást analýzy podmínek školy. (ZŠ a MŠ Loděnice) Diplomová práce. Brno 2007. Vedoucí diplomové práce:"

Transkript

1 Masarykova univerzita Pedagogická fakulta KATEDRA PEDAGOGIKY Školní klima jako součást analýzy podmínek školy (ZŠ a MŠ Loděnice) Diplomová práce Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: PhDr. Hana Filová Vypracovala: Martina Partlová

2 Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a použila jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům. 2

3 Dovoluji si tímto poděkovat PhDr. Haně Filové za odborné vedení mé diplomové práce a za její milý a vstřícný přístup. Martina Partlová 3

4 Obsah: Úvod 6 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Školní klima Škola a RVP Typy školního klimatu Metody měření školního klimatu Výzkumy školního klimatu Vztah školy a rodiny Žák a rodina Školní klima a analýza podmínek školy Učitel jako spolutvůrce školního klimatu Učitelovo pojetí učiva Žák jako spolutvůrce školního klimatu Žákovo pojetí učiva Klima třídy Klima školy a rodina Žák a rodina 29 II. EMPIRICKÁ ČÁST 1. Charakteristika školy Historie školy Základní škola a ŠVP Cíle výzkumu Zkoumaný vzorek Použité metody 37 4

5 2.3. Vyhodnocení výzkumu Závěr 78 Literatura 80 Resumé Přílohy 5

6 Úvod Škola s tímto slovem se člověk setkává celý život. Ať již jako dítě nebo později jako dospělý člověk, který své dítě vede poprvé do školy. A právě po nástupu do školy se z dítěte stává žák. Od počátku je nucen se podřizovat chodu školy, třídy, svému učiteli, podávat výkony a snažit se být také dobrým spolužákem. Na dobu prožitou ve škole má každý z nás rozdílné vzpomínky. Ať to jsou vzpomínky příjemné či nepříjemné. To vše právě závisí na školním klimatu. Každá škola má své specifické klima, kterým se odlišuje od druhé. Může to být rozdílné prostředí, vztahy mezi žáky či vztahy mezi žáky a učiteli. Zajímalo mě, jaký mají dnes žáci názor na základní školu. Když se pokusíme vžít do role žáka v dnešní uspěchané době, zjistíme, že dnešní žák má jiné představy a priority než měli žáci třeba před několika desítkami let. Jako pozitivum dnešní doby je právě možnost využití různých moderních didaktických pomůcek a přístrojů, které byly v minulosti považovány za něco neskutečného. Děti si dnes již nemohou představit svůj život bez počítačů a dalších technických vymožeností. Myslím si, že právě využití např. počítačů ve výuce je dnes nezbytné, protože právě hodiny s jejich využitím jsou dětmi velmi oblíbené. V posledních letech probíhá mnoho pedagogických výzkumů zaměřených právě na školní klima. V současnosti každá škola vytváří vlastní školní vzdělávací program. Tvorba takového programu je velmi náročná a vyžaduje spolupráci mnoha pedagogických pracovníků. Aby školský vzdělávací program co nejvíce vyhovoval žákům, je důležité zaměřit se na podmínky školy. Ke klimatu školy patří také její prostředí a vybavenost, které se taky v poslední době mění. Škola se snaží, aby vytvořila pro žáky co nejvhodnější prostředí a vytvořila jim co nejpříjemnější klima ve třídě a co nejkvalitnější výuku. Při tvorbě ŠVP je dobré znát klima školy. Zajímalo mě, jaký názor mají děti a jejich rodiče na klima školy, ve které již několik let učím, a proto jsem si vybrala téma Život dětí v současné základní škole. Práce je komponována jako analýza místních podmínek školy, která byla mým úkolem v rámci tvorby ŠVP. To by také mělo být jejím hlavním přínosem. V první části se zabývám teoretickými východisky problematiky. Druhá empirická část je věnována výzkumnému šetření (dotazníky pro žáky rodiče) klimatu školy. 6

7 I. TEORETICKÁ ČÁST 1. Školní klima Pojem školní klima v každém z nás může vyvolat různé představy. Často bývá spojeno se životem ve škole, se vztahy mezi spolužáky, vztahy mezi žáky a učiteli. Mezi prostředím a klimatem je úzký vztah. Ve škole, kde vládne nepřátelství a utiskující prostředí, se asi nebude rozvíjet pocit bezpečí a důvěry a nebude zde vládnout spravedlnost a tolerance. Geist (1992, s. 162, 313) popisuje prostředí jako objektivní realitu, která se odráží v subjektivním vnímání, prožívání a hodnocení lidí, kteří jsou jeho součástí. Je tvořeno velkou skupinou různých faktorů (bytostí, podmínek, jevů a procesů), kterými je člověk v průběhu svého života obklopován, mají pro něho velký význam a hodnotu. Člověk je s nimi v interakci Škola a RVP Jako největší změnu, kterou přinesl nový školský zákon, můžeme zřejmě považovat nový systém kurikulárních dokumentů pro vzdělávání pro žáky od 3 do 19 let. Jak uvádí Pikálková (2007, s. 10), ve svém článku v týdeníku Školství, MŠMT vydává rámcové vzdělávací programy pro každý obor vzdělání základního a středního vzdělávání, pro předškolní, základní a umělecké vzdělávání a pro jazykové vzdělávání v jazykových školách. RVP je základním pedagogickým dokumentem a vymezuje státem stanovený povinný rámec vzdělávání. Každá škola potom následně připravuje svůj školní vzdělávací program, který vychází z příslušného RVP a specifikuje vzdělání v dané škole a posiluje autonomii školy. ŠVP uvádí konkrétní podmínky a zaměření každé školy a rozpracovává RVP do vlastního učebního plánu a osnov. Zajímavý je i názor, který uvedl Sárkozi (2007, s. 4) v Učitelském Zpravodaji. Z úryvku vyznívá, že myšlenka RVP a ŠVP pedagogy rozdělila do dvou táborů. Učitelům vadí nedostatečná metodická podpora změn. Stěžují si na špatnou propagaci a informovanost veřejnosti. Mnoho učitelů by uvítalo, kdyby vznikl vzorový ŠVP. Sárkozi dále popisuje, že tvůrci RVP školám doporučují, aby si zpracovaly analýzy a dotazníková šetření, která jim pomohou při tvorbě vlastního ŠVP. 7

8 1.2. Typy školního klimatu Školní klima nevznikne najednou, ale dlouhodobě se formuje. Délkou trvání se odlišuje od situačně podmíněné atmosféry. Vždy by mělo být posuzováno jako celek a ne jako pouhá suma částí. Představuje totiž veškeré klima školy. Jeho součástí jsou např. klima učitelského sboru, jednotlivá klimata tříd a vyučování, organizační, komunikační a sociální klima. Zajímavá je charakteristika efektivního školního prostředí, identifikováno odborníky v USA (The Task Force on Defining a Disciplined Enviroment Conductive to Learning. National Educational Goals Panel, 1995): Jsou poskytovány jasné standardy kázně, jejichž naplňování je pevně, poctivě a důsledně vyžadováno. Učitelé očekávají vysoký výkon a přijímají odpovědnost za úspěšné studijní výsledky všech žáků. Rozvoj sociálních a emocionálních kompetencí a osobní odpovědnosti je podporován u všech žáků. Všichni žáci a učitelé mají dostatek příležitosti k tomu, aby se aktivně a soustavně zapojovali do učebního procesu. Úsilí žáků a učitelů je posilováno a oceňováno. Učitelé projevují zájem o intelektuální a osobnostní rozvoj všech žáků a podporují jej. Rodiny a širší komunita jsou úspěšně zapojovány do práce školy a vzdělávání dětí. Prostředí školy je bezpečné a příjemné. Každá škola má své specifické klima. V určitých rysech si ovšem mohou být podobné. To umožňuje rozlišovat typy školního klimatu. Oswald (1989, s. 115) rozlišuje funkčně orientovaný, distanční a osobnostně orientovaný typ školního klimatu. 8

9 Funkčně orientovaný klimatický typ je charakteristický špatnými vztahy mezi učiteli a žáky (malá tolerance, nedůvěra žáků k učitelům). Žáci si stěžují na nepatrnou možnost zapojit se do diskuse, na tvrdou disciplínu a tlak na výkon. Vykazují špatné třídní společenství s malou tolerancí mezi žáky, konkurenční boj. Objevuje se u nich nechuť ke škole a strach z ní. Vzájemný vztah mezi učiteli je však pozitivní. Učitelé se ale málo sociálně angažují a prožívají více stresu. Kontakt mezi učiteli a ředitelem je průměrný. Všeobecné posouzení klimatu rodiči a učiteli je negativní. Distanční klimatický typ se projevuje negativními vztahy mezi učiteli a žáky. Vztahy mezi spolužáky jsou ale na dobré úrovni. Tento klimatický typ je charakteristický osobní distancí mezi učiteli a žáky při vysoké soudržnosti uvnitř třídy. U žáků se projevuje velká nechuť ke škole a k učení. Nemají ze školy vůbec radost. Zřetelná je nízká motivace. Do školy se však nebojí chodit. Vztah ředitele a učitele a vzájemné vztahy mezi učiteli jsou hodnoceny negativně. Učitelé jsou málo sociálně angažováni a hodně trpí stresovými situacemi. Rodiče a učitelé hodnotí toto klima výslovně negativně. Osobnostně orientovaný klimatický typ je velmi příznivý. Projevuje se zde tolerance k žákům, podpora a pomoc žákům, sociální angažovanost pro jejich individuální potřeby. Učitelé jen minimálně vyvolávají stresové situace. Pozitivně se hodnotí vztahy žáků k učitelům i vzájemné vztahy mezi žáky. Třídní společenství označují žáci jako nadprůměrně dobré. Pěkné jsou také vztahy mezi učiteli a učiteli a ředitelem. Strach ze školy a také nechuť ke škole se u žáků projevuje jen na velmi nízké úrovni. Většinou prožívají žáci ve škole radost a zájem o učení s velmi vysokou motivací. V tomto klimatu vnímají učitelé možnost svobodného rozvoje. Jsou spokojeni se zaměstnáním, i když jsou na ně kladeny vysoké kvalitativní nároky. Rodiče a učitelé považují toto školní klima za pozitivní. Školní klima je tedy velmi důležité nejen pro učitele, ale samozřejmě i pro žáky. Pro pozitivní klima je většinou typické vysoké osobní nasazení a autonomie pedagogů, spontánnost, flexibilita, emocionalita, samostatnost, svoboda při utváření života ve škole, orientace na rozvoj dítěte, profesionální a věcná jednání, rozmanité způsoby chování, tvořivost, otevřenost vůči veřejnosti. 9

10 Grecmanová ( , s. 19) rozděluje pozitivní klima: z hlediska žáka: Umožňuje samostatné objevné učení, ze kterého má žák radost. Klade požadavky, odpovídající individuálním schopnostem žáka. Dává žákovi jistotu, že bude akceptován. Umožňuje žákovi zažít úspěch. Je pro žáka organizačně přehledné. Zprostředkuje žákovi vědomí, že se k němu přistupuje spravedlivě. Dává žákovi možnost tvořit školu jako vlastní životní prostor a jako takovou ji vnímat. z hlediska učitele: Můžeme chápat jako pracoviště, kde učitel rád pracuje, dobře a adresně učí, rád spolupracuje se žáky, rodiči a kolegy. Umožňuje učiteli prožívat: citový soulad a pocit sounáležitosti s ostatními učiteli, úspěch v oboru jeho působnosti a pocit seberealizace v práci, pocit svobody a samostatnosti v práci, radost z pochvaly a uznání i ze spravedlivého ohodnocení, spokojenost s daným stavem věci i s bezkonfliktní atmosférou. Od pozitivního školního klimatu rodiče očekávají: vstřícnost učitelů spravedlivé hodnocení a spravedlivé zacházení s dětmi transparentnost rozhodnutí (např. organizačních, výchovných) vychovatelskou kvalifikovanost a vyučovací kompetentnost učitelů vhodnou motivaci žáků k učení individuální podporu každému dítěti cílevědomou práci školy s ohledem na úroveň žáků v kognitivní a emociální oblasti. Pozitivní školní klima z hlediska veřejnosti musí žáky připravit: k úspěšnému zapojení do odborného a pracovního světa k svéprávné a zodpovědné účasti na veřejném životě 10

11 k angažovanosti pro společenské záležitosti k osobní a odborné mobilitě Na mnoha školách se mohou objevit i rozdíly mezi tím, jaké klima by si žáci, rodiče, učitelé či vedení školy přáli a jaká je realita. Zajímavé je přirovnání Aurina (1990), který považuje školy s příznivým klimatem za majáky znamenitosti a vyslovuje názor, že jsou pro ostatní školy příkladem, protože v nich mohou zapalovat jiskry. Pozitivní školní klima lze vytvořit, ale je k tomu nezbytné pracovat s prostředím školy Metody měření školního klimatu V poslední době se tématem školního klimatu a jeho měřením zabývá stále více výzkumníků, ale i učitelů. Všichni si totiž uvědomují, že žák nežije pouze ve třídě, ale jeho život je spojen i s prostředím celé školy. Je tedy v zájmu všech, aby školy mohly svoje fungování stále vylepšovat. Čáp a Mareš (2001, s ) se právě touto problematikou zabývají a uvádí některé metody měření klimatu školy: Jednou z metod je nestandardizované pozorování. Jde o takové pozorování, kdy nezúčastěný pozorovatel prochází školou, seznamuje se s jejím prostředím, vybaveností školy, pozoruje také jednání žáků, učitelů a ostatních zaměstnanců školy. Na základě svých dojmů si utváří představu o klimatu školy. Toto zkoumání je ale závislé na délce pobytu, jeho zkušenostech, dovednostech pozorovat atd. Proto tyto postřehy spadají spíše do kategorie celkových dojmů o škole. Z tohoto důvodu je obtížné na nich stavět a cokoli z nich vyvozovat. Další možností je standardizované pozorování, kdy nezúčastněný pozorovatel již přichází s konkrétním cílem a na svou činnost bývá předem připraven. Má stanoveny určité situace, které bude pozorovat a takovýchto pozorovatelů bývá několik, aby zjistili, zda přijdou k přibližně stejným závěrům. Tyto postupy volí především školní inspekce. Dále následuje třetí metoda, a to zúčastněné pozorování. Výzkumník setrvává ve škole delší dobu a stává se součástí školního života. Proto má také velkou možnost zkoumat školní klima nejen z venku, ale i zevnitř. Tyto postupy volí školní etnografové. Cenné zkušenosti s tímto 11

12 postupem získala Pražská skupina školní etnografie, jak popisuje např. Kučera (1992). Čtvrtou možností je rozhovor. Obvykle se jedná o polostandardizovaný (strukturovaný) rozhovor, kdy část otázek je předem stanovena. Další část otázek se improvizuje, mění se dle průběhu. Předností této metody je, že pozorovatel může zajít až do detailů, měnit směr rozhovoru, reagovat na zajímavé údaje atd. Nevýhodou je nutný speciální výcvik pozorovatelů, časová náročnost. Pátou metodologickou možnost tvoří dotazníky a posuzovací škály. Jde o soubor vybraných položek vztahujících se ke konkrétní problematice. Výhoda této metody je, že lze získat údaje od velkého počtu zkoumaných osob a metoda není tak časově náročná. Mezi nevýhody zde patří náročnost na přípravu kvalitních dotazníků. Tuto poslední metodu, tedy metodu dotazníku, jsem použila ve svém výzkumu (viz. II. kap.) Výzkumy školního klimatu Před samotným pedagogickým výzkumem je třeba si uvědomit, jaké etapy takový výzkum obsahuje. Gavora (2000, s. 13) rozlišuje několik etap výzkumu: Stanovení výzkumného problému - Na počátku každého výzkumu je nutné stanovit si výzkumný problém. Výzkumník si musí ujasnit, co chce, koho chce, kdy a v jakých situacích zkoumat. Informační příprava - K řešení výzkumného problému je nezbytné studium různých materiálů. Příprava výzkumných metod - výzkumník si musí dobře promyslet, kterou metodu výzkumu použije. Sběr a zpracování dat - výzkumní si údaje zaznamenává a následovně zpracuje. Interpretace údajů - sesbírané údaje je třeba vysvětlit s dát do vztahu s dosavadním poznáním. Psaní výzkumné zprávy - výzkum je ukončen písemným informováním o jeho průběhu a výsledcích. 12

13 1.5. Vztah školy a rodiny Jaké jsou vztahy současné rodiny ke škole? Tímto tématem se zabývám ve svém výzkumu (viz. kap. II.). Je to velmi složitá otázka, protože na každé škole je přístup rodiny jiný, tak jako je jiné klima školy či třídy. I když děti nastoupí do školy, rodina stále zůstává významným výchovným činitelem. Proto také rodině i škole by mělo velmi záležet na dobrých vzájemných vztazích, které posílí pouze snažení obou institucí. Kalhous, Obst a kol. (2002, s. 169) se zabývají rodinou žáka a podle výzkumu z roku 1991 většina rodičů vyjádřila spokojenost se školou i učiteli. Zajímavější se také mohou zdát výsledky pozdějších výsledků výzkumů Rabušicové a Pola (1996, s , s ), které nejsou již tak optimistické. Uvádí zde, že rodiče očekávají od učitelů, aby děti naučili vše bez problémů nebo bez domácích úkolů, problémy, které nastanou ve škole, se tam také mají vyřešit, škola nemá rodiče zatěžovat a obtěžovat. Na straně druhé učitelé zase očekávají od rodičů zájem a ochotu dané problémy řešit, kontrolovat práci svých dětí, zajímat se o jejich školní výsledky i o to, co dělají jejich děti ve volném čase. Spolupráce školy a rodiny je tedy nezbytná, ale ne v každé škole je tato spolupráce dostačující. Jak podotýká Csikszentmihalyi (1993, s ), pedagogická teorie ani výzkum, peníze ani odborníci nemohou zlepšit naše školy, dokud se občané nerozhodnou vzít vážně, co se děje s dětmi v jejich obci a nezačnou být aktivní. Na téma hodnocení škol Průcha (1997) uvádí, že na otázky, které se týkají vztahů mezi školou a rodiči musí být objasněny tyto poznatky: O vzájemné percepci ( jak se dívají učitelé na rodiče a naopak). O vzájemných očekáváních (co škola potřebuje od rodičů a co zase vyžadují rodiče od školy). Rabušicová a Pol (1996, s. 113) uvádějí také zajímavé výroky očekávání: očekávání rodičů vztahujících se ke škole a k učitelům: o chci, aby měl učitel moje dítě rád o učitel by měl naučit dítě bez domácích úkolů a bez problémů o učitel má vyřešit školní problémy pouze ve škole o učitel by měl zprávy o dítěti podávat soukromě o chci poradit, co dělat, když není s dítětem něco v pořádku 13

14 o učitel má být spravedlivý ke všem o škola nemá obtěžovat a nezatěžovat rodiče o očekávám, že učitel naučí vše ve škole očekávání učitelů vztahující se k rodičům: o učitelé očekávají ochotu řešit společné problémy o vytvářet pozitivní rodinné prostředí o zájem a péči o práci dětí a jejich kontrolu o zajištění, aby děti nosily pomůcky o zájem o děti a jejich volný čas o zájem o setkání s učitelem o plnit požadavky učitelů 1.6. Žák a rodina Rodina je nejdůležitější prvek ve výchově žáka a měla by mu vytvořit takové prostředí, ve kterém by měl najít podporu a porozumění. V dnešní době se bohužel v některých rodinách domnívají, že veškerou výchovu dítěte po nástupu do školy přebírá právě škola. Mnoho rodičů neví, jak děti tráví volný čas po příchodu ze školy. Škola se snaží také o to, navázet spolupráci s rodiči nejen v budově školy, ale právě pro rodiče se snaží připravit další programy, kterých se mohou zúčastnit spolu se svými dětmi. Mohou to být různá školní vystoupení, akademie, projekty, některé sportovní akce a mnoho dalších. Podle Čápa a Mareše (2001, s ) rodina plní důležité funkce v životě společnosti i jednotlivce: Zajišťuje reprodukci člověka: jeho narození, péči. Zajišťuje členy po stránce ekonomické. Zajišťuje svým členům ochranu, pomoc při zvládání zátěžových situací. vytváří pocit bezpečí. Kontroluje chování a jednání svých členů, určuje pravidla. Zajišťuje svým členům citovou oporu, společně prožívají radost, smutek. 14

15 Ne každá rodina plní všechny tyto funkce tak, jak by měla. Z tohoto důvodu se právě neplnění těchto funkcí může odrazit na jejich chování a jednání. Škola se snaží tyto příznaky včas řešit, ale právě pro špatnou spolupráci školy a rodiny je to někdy velmi těžké. Proto by měla rodina se školou více spolupracovat a brát ji jako partnera a ne jako povinnost pro své dítě. 15

16 2. Školní klima a analýza podmínek školy Klima školy je jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují probíhající kurikulární reformu a atmosféra je odrazem způsobů komunikace, úrovně spolupráce, porozumění a tolerance. Dobré klima má velký vliv na spokojenost lidí, pohodu při práci a vzájemné mezilidské vztahy. Při průzkumu školního klimatu je třeba si připomenout i hlavní aktéry, kteří jsou součástí klimatu školy. V téhle kapitole jsem chtěla uvést učitele i žáka jako spolutvůrce klimatu školy, dále klima třídy, které je také součástí školního klimatu a neméně důležitou rodinu žáka a její spolupráci se školou Učitel jako spolutvůrce školního klimatu Kdo je učitel? O učitelích pojednává mnoho odborné literatury jak naší, tak i zahraniční. I když je tento výraz velmi známý a používaný, není tento pojem přesně vymezen. V běžném jazyce tento výraz označuje osobu, která vyučuje ve škole. Pro objasnění tohoto výrazu jsem použila některé definice: - Učitel je hlavním zprostředkovatelem systematicky upravených a srovnaných poznatků z nejrůznějších oborů vědních ve škole a zároveň vedle otce a matky třetím hlavním činitelem při vychování. (Stručný slovník pedagogický, 1909, s. 1912) - Učitel je jeden ze základních činitelů vzdělávacího procesu, profesionálně kvalifikovaný pedagogický pracovník, spoluzodpovědný za přípravu, řízení, organizaci a výsledky tohoto procesu. (Průcha, Walterová, Mareš, 2001, s. 261). Pelikán ( 1991, s.107) popisuje metody použitelné pro výzkum osobnosti učitele, jeho pedagogické působení, výsledky analýz a empirická data o osobnosti učitele. Úroveň pedagogické praxe učitele závisí na: - stupni a míře sociability učitele 16

17 - typu vzdělání - oblibě ve sboru - interakci se žáky a její úrovni - odbornosti - přiměřenosti klasifikace - organizačních schopnostech - míře tvořivosti Nepotvrdily se hypotézy o závislosti úrovně pedagogické práce na: - věku učitele - jeho pohlaví - délce pedagogické praxe - zdravotním stavu - stupni neurotičnosti Věk učitele (pedagogická zkušenost) Rovněž tak stáří učitele a jeho pedagogická zkušenost sice jeví náznak souvislosti s úrovní pedagogické práce, kdy úroveň má tendenci růstu při stoupající zkušenostní bázi, ale i tento vztah není kupodivu příliš průkazný. Zkušenost někdy může vést k rutině, která negativně ovlivňuje pedagogický proces a jeho výsledky a neguje i pozitivní přínos, vyplývající ze zkušenostního základu. Pohlaví učitele Neprůkazný je i vliv pohlaví učitele na úroveň jeho pedagogické práce. Jistý náznak lepších výsledků učitelů než učitelek může být náhodný, i když při vyšší průkaznosti tohoto vztahu bychom mohli najít vysvětlení ve skutečnosti, že ženy - učitelky nemají 17

18 ve valné části při vyšší náročnosti rolí ženy tolik možností věnovat se vlastní pedagogické činnosti ve škole a přípravě na ni. Zdravotní stav učitele Nízká korelace úrovně pedagogické práce se zdravotním stavem ukazuje, že tyto jevy nejsou na sobě staticky závislé. To však neznamená, že by silně zhoršený zdravotní stav jednotlivého učitele neměl vliv na úroveň pedagogické práce tohoto pedagoga. Jak víme ze zkušenosti, může to být právě tento faktor, který silně ovlivní učitelovu práci. Nejde sice o závislost významnou, ale nelze ji v jednotlivých případech nijak podceňovat navzdory poměrně zanedbatelné korelaci. Učitel a pracovní spokojenost Je známo, že profese učitele je velmi psychicky náročná práce. I když si někteří lidé myslí opak a poukazují na kratší pracovní dobu, zároveň prohlašují, že tuto práci by dělat nemohli. Mnoho výzkumů se věnuje přípravám učitele, ale o pracovní spokojenost, zdraví a další stresové faktory jejich práce se zabývají spíše psychologové a lékaři. První sledování zdravotního stavu učitelů je zaznamenáno již na počátku minulého století. V jednom výzkumu učitelů na Moravě r Loucký a Svoboda konstatují: Není pochyby, že zdraví učitelovo má velký význam pro jeho povolání. V celku, jak se zdá podle velkých statistik, není průměrné zdraví učitelů horší nežli průměrné zdraví ostatního obyvatelstva, ba naopak snad o něco lepší, což můžeme pochopiti, uvědomíme-li si, že učitelstvo zajisté svým vzděláním jest vedeno k většímu porozumění pro výhody a nevýhody určité životosprávy. (Loucký, J., Svoboda, O.: 18

19 Anthropologický a sociologický výzkum učitelstva okresu prostějovského. Prostějov, Nákladem J.F. Bučka 1935, s.18). Vzrůst zájmu výzkumníků o zdraví učitelů nastal až v 80. letech. Skupina zdravotnických odborníků publikovala práci Hygiena školní práce, zaměřenou sice převážně na žáky, ale poskytující též v té době nový požadavek na zdravotní stav učitelů. V této práci se vymezuje, co jsou kritéria duševně zdravé osobnosti učitele : Učitel by neměl být asociální, lhostejný či bezohledný k jiným lidem. - neměl by podléhat úzkostným stavům - neměl by být posedlý jednotlivostmi, na nichž by chorobně ulpíval, ale měl by chápat lidi, věci a události v souvislostech - neměl by být podezíravý, neměl by podléhat svým vnitřním impulzům, ale měl by se umět ovládat - neměl by se poddávat stresu nebo flustracím - neměl by budovat svůj životní styl jen jednostranně na profesionální aktivitě, ale na různorodých aktivitách, zájmech atd. To jsou samozřejmě sympatické postulázy a vyznívají zajisté oprávněně až na to, že jsou stěží realizovatelné. Sotva bylo možno a je možno i nyní splnit požadavek: Osobnost učitele má být modelem duševního zdraví pro žáky. Nestačí uplatňovat toto hledisko jenom při výběru kandidátů učitelství. Důležité je dbát na to, aby tělesné a duševní zdraví vydrželo učitelům i s postupujícím výkonem učitelského povolání. (Provazník, K. a spolupracovníci. Hygiena školní práce. Praha: 1985, s ). Autorita učitele Kalhous a Obst (2002, s. 398) uvádějí, že autorita je vliv, který učitel má díky tomu, že žáci, rodiče a veřejnost respektují jeho převahu v nějaké oblasti a dobrovolně se 19

20 pravomoci učitele podřizují. Učitel bez autority může jen těžko dosahovat výukových cílů. Uznání pravomoci by mělo být založeno na respektu k osobě konkrétního učitele - neformální autorita - nebo na respektu k roli, pověřenou společností - formální autorita. Formální autorita Učitel je zde představitelem požadavků, které společnost klade na žáky. Učitel, který jedná z pověření společnosti má také určitý prostor své svobody, ať je to ústava, normy a předpisy nebo zákony společnosti. Učitel je zodpovědný za realizaci práva na vzdělání. Má-li se stát učitel profesionálem, musí být schopen se samostatně rozhodovat o cílech i prostředcích výuky. Podle Rysa (1979) má pedagogické rozhodování některé zvláštnosti a problémy: 1. Cíl rozhodování není vždy přesně určen. Většinu cílů si učitel stanoví sám. Musí mít ujasněny potřebné informace a správně si odpovědět na některé otázky Jsou mu jasné cíle výuky daného předmětu? Umí formulovat cíle se zřetelem k individuálním potřebám žáků? 2. Velkým problémem můžou být informace, které učitel potřebuje ke svému rozhodování. Informace mohou být nesprávné, zkreslené nebo nezkušenost tyto informace využít. 3. Do učitelova rozhodování mohou zasahovat např. emoce, sympatie, antipatie, zkreslené zkušenosti. Celé rozhodování může ztěžovat tedy ten, kdo rozhodování činí. Je zde důležitá učitelova kvalifikace a zkušenost. 4. Někdy je nezbytné rychlé rozhodnutí, kdy není možné provádět dlouhý rozbor situace. Zde se velmi uplatní intuice cit pro situaci. Pro rozhodování jsou velmi důležitým prvkem právě informace, jejich kvalita i kvantita. Kalhous a Obst (2002, s. 105) uvádějí, že učitel při řízení výuky pracuje s dvojím druhem informací: 20

21 s informacemi fixními (stálými), které jsou představovány jeho znalostmi, zkušenostmi a úrovní vzdělání. s informacemi proměnnými (oběžnými), jejichž využití je dočasné. Jde o aktuální informace o minulosti, současnosti i budoucnosti, které učitel získává pomocí metod pedagogicko - psychologické diagnostiky. Neformální autorita souvisí s učitelovou osobností. Je založena na respektu učitele a souvisí s jeho oblibou. Základem neformální autority je snaha napodobit učitele ve vlastnostech, které žáci sami nemají, ale chtěli by je mít. Na čem závisí neformální autorita učitele? Jednak závisí na věcné znalosti předmětu, kde žáci oceňují učitelovu odbornost a schopnosti. Dalším bodem je určitě jak učitel umí vyučovat, kdy žáci ocení organizaci práce žáků, připravenost na výuku a příklady k vysvětlení látky a určitě dalším bodem je přístup k žákům, kdy žáci ocení učitele, který kolem sebe nešíří hrůzu a je přiměřeně náročný. Důležitý také je zájem učitele o vztahy žáků ke škole, jejich prospěch a dobré učitelovo vyjadřování, ve kterém mohou žáci vidět projev úcty k nim. Každý rodič si určitě přeje, aby učitel, který vyučuje jejich děti, byl po všech stránkách kvalitní. Ale každý má nejen své přednosti, ale také své nedostatky. Žáci to dovedou pochopit a určité nedostatky se kompenzují. Učitelova autorita není pevně stanovena. Jde o nepřetržitý celoživotní proces. Souvisí to s jeho profesní dráhou a udržováním se na úrovni doby, což dnes vůbec není jednoduché. 21

22 2.2. Učitelovo pojetí učiva V dnešní době se můžeme ve škole potkat s různými typy učitelů. Jedna skupina, která s nadšením přijímá nové nápady, experimenty, projektovou výuku i některé technicky vyspělé didaktické pomůcky a druhá skupina učitelů, která má na jakékoliv změny negativní názory a nemají chuť něco na dosavadní výuce měnit. Podle Kalhouse a Obsta (2002, s ) je možno učitelovo pojetí výuky charakterizovat řadou vlastností : Implicitní - není popsáno výslovně řečenými a propracovanými zásadami. Subjektivní - souvisí s osobností učitele, který si formuje svůj styl pedagogické činnosti. Neuvědomované - učitel je vědomě nerozebírá, nekontroluje. Stereotypní - je málo pružné. Stabilní odolává vnějším zásahům a mění se v čase. Učitelovo pojetí výuky plní také různé funkce: Projektivní - ovlivňuje, co a jakým způsobem chce učitel udělat. Selektivní - pomáhá učiteli se rozhodnout, co je a není důležité. Motivační - k určité činnosti učitele motivuje. Regulační - záleží na tom, které řídící postupy upřednostňuje, a jak se učitel rozhoduje. Korelativní jak učitel v konkrétních situacích jedná, a o co se snaží. Učitelovo pojetí výuky nevzniká hned, ale postupně a v průběhu jeho pedagogické praxe. Začínající učitel si své pojetí hledá a zjišťuje, které mu bude vyhovovat nejvíce Žák jako spolutvůrce školního klimatu I když byly v psychologii provedeny stovky a tisíce experimentů týkajících se nejrůznějších stránek člověka jako subjektu psychické činnosti, zůstávají stále otevřeny otázky: 22

23 Platí zjištěné údaje o všech lidech stejně? Platí to o témže člověku v každém okamžiku jeho existence? Platí to o něm vždy, ať dělá činnosti zcela odlišného typu, tj. učí se, hraje si, řeší problémy apod.? Tyto otázky stojí jako naléhavý úkol před každým, kdo chce optimálně řídit učení člověka a jeho poznávací činnosti. (Kulič, V. Člověk učení automat. 1984) Mnoho pedagogických výzkumů týkajících se žáků bylo zaměřeno na jejich inteligenci. Podle Průchy (1997) podstatu této problematiky vystihují tyto otázky: - jak inteligence jedinců usnadňuje nebo brzdí jejich přístup ke vzdělávání? - jsou intelektové schopnosti vrozené (dědičné), nebo se mohou zdokonalovat prostřednictvím školního vzdělávání? - jsou intelektové schopnosti závislé na sociálních nebo etnických rozdílech mezi lidmi? A pokud ano, musí školní vzdělávání na tyto rozdíly nějak reagovat? Na počátku tohoto století zkonstruoval Alfred Binet se spolupracovníky série problémových úloh používaných pak pro měření tzv. inteligenčního kvocientu (IQ). Při měření inteligence u různých skupin subjektů dospěl Jensen k tomu, že velká část intelektových schopností je vrozená. Používání testů je až dosud nejlepší záruka toho, že jedinci z nižšího socioekonomického prostředí dostanou spravedlivou příležitost v procedurách výběru ke studiu. Širší uplatňování testů ve školách, spojené s moudrým poradenstvím, by mohlo skutečně zvýšit počet kandidátů z ekonomicky znevýhodněných prostředí pro 23

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY 6. HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY Pravidla pro hodnocení žáků Hodnocení výsledků vzdělávání a chování žáků vychází z posouzení míry dosažení očekávaných výstupů formulovaných v učebních osnovách jednotlivých

Více

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA

PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA PEDAGOGICKOPSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA Pedagogickopsychologická diagnostika je učitelův nástroj poznání podmínek, průběhu a výsledků řízeného procesu. Snaží se o poznání příčin, které učiteli umožní na základě

Více

Koncepční záměry školy na období

Koncepční záměry školy na období Základní škola Hýskov, okres Beroun Koncepční záměry školy na období 2014-2018 Škola pro děti, škola pro radost Vize školy: Vytvářet školu jako výchovně vzdělávací instituci s přátelskou a tvůrčí atmosférou.

Více

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO

OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO OBSAH VZDĚLÁVÁNÍ, UČIVO Vzdělání Učivo patří mezi jeden ze tří hlavních činitelů výuky. Za dva zbývající prvky se řadí žák a učitel. Každé rozhodování o výběru učiva a jeho organizaci do kurikula vychází

Více

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín

Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E. Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Mateřská škola Bartošovice, okres Nový Jičín Č E S K Á Š K O L N Í I N S P E K C E Č. j.: 144 256/98-11084 Inspektorát č. 14 Signatura: an4as103 Okresní pracoviště Nový Jičín INSPEKČNÍ ZPRÁVA Škola / školské zařízení: Mateřská škola Bartošovice,

Více

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy

Autoevaluace školy. Část čtvrtá vlastní hodnocení školy 8 Rámcová struktura vlastního hodnocení školy a kritéria vlastního hodnocení školy Autoevaluace školy 1. Právní vymezení I. Zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) 12 1) Hodnocení školy se uskutečňuje jako vlastní hodnocení

Více

7. Občanská výchova 81

7. Občanská výchova 81 7. Občanská výchova 81 Vzdělávací oblast: Člověk a společnost Vzdělávací obor: Výchova k občanství Vyučovací předmět: Občanská výchova Charakteristika vyučovacího předmětu Vzdělávací obor Občanská výchova

Více

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI

Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI OBSAH Úvod 11 I. VÝZNAM PSYCHOLOGIE VE VZDĚLÁVÁNÍ, SOUVISLOST SE VZDĚLÁVACÍMI TEORIEMI A CÍLI 1. Psychologie, její role a význam v procesu vzdělávání 16 1.1 Současné pojetí psychologie ve vzdělávání 16

Více

Kvalita školního života interpretace dat

Kvalita školního života interpretace dat Kvalita školního života interpretace dat 2. stupeň ZŠ Prostředí, v němž se školní život odehrává, obsahuje mnoho oblastí a dílčích aspektů, které utváří a ovlivňují procesy vzdělávání, učení a vyučování.

Více

Školní vzdělávací program Zdravá škola

Školní vzdělávací program Zdravá škola Školní vzdělávací program Zdravá škola (Plné znění ŠVP je přístupné veřejnosti ve vestibulu školy.) Název ŠVP Zdravá škola je odvozen od zaměření školy na holistické chápání podpory zdraví, tj. rozvoj

Více

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY...

I ÚVOD DO PEDAGOGIKY... Obsah 5 OBSAH PŘEDMLUVA............................................ 7 I ÚVOD DO PEDAGOGIKY.............................. 9 II PEDAGOGIKA VOLNÉHO ČASU....................... 25 III PŘEDŠKOLNÍ PEDAGOGIKA..........................

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

V. 10 Osobnostní a sociální výchova

V. 10 Osobnostní a sociální výchova 1/7 V. 10 Osobnostní a sociální výchova V.10. 1 Charakteristika předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Osobnostní a sociální výchova rozvíjí praktické dovednosti, které žáci mohou využít v běžném

Více

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24

Základní škola a Mateřská škola Verneřice. Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 Základní škola a Mateřská škola Verneřice Tel.: 412 559 063 Mírové náměstí 141, 407 25 Verneřice IČO: 71 01 25 24 e-mail: zsvernerice@volny.cz Číslo účtu:925864329/0800 Platnost od 1. 9. 2012 Platnost

Více

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018

Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Základní škola Český Brod, Tyršova 68, okres Kolín IČO: 46383514 tel.: 321622446, 602373396 www.2zscbrod.cz 2zscbrod@iol.cz Strategie rozvoje školy na období 2012-2018 Sledované oblasti, v nichž se budou

Více

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015

KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH. na období 2012 2015 KONCEPCE ROZVOJE ZŠ A MŠ V HOLASICÍCH na období 2012 2015 Brno, květen 2012 Obsah : I.. Úvodní informace II. Charakteristika školy III. Hlavní cíle školy 1. Oblast výchovně vzdělávací A: Předškolní vzdělávání

Více

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ

PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ PROJEKT EVALUACE MATEŘSKÉ ŠKOLY JANSKÉ LÁZNĚ Vypracovala: Hana Stránská 30. 6. 2007 ÚVOD: Evaluace je neustálý proces vyhodnocování podmínek vzdělávání a vzdělávacího procesu v MŠ. Jedná se o systematické

Více

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb

Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní spokojenosti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb Zpráva z dotazníku zjišťování pracovní osti učitelů v oblasti kvality pracovních podmínek a naplňování profesních potřeb JT's test, Ostrava-Poruba, U Sportoviště 1164 VNITŘNÍ OBLASTI PRACOVNÍ SPOKOJENOSTI

Více

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace

Název a adresa právnické osoby vykonávající činnost školského zařízení: Základní škola a mateřská škola Bečov, okres Most, příspěvková organizace Školní vzdělávací program školního klubu ZŠ Bečov Školní vzdělávací program školního klubu je v souladu se zákonem č.561/2004 Sb. 28 ods.1. Formuluje konkrétní cíle vzdělávání i jeho obsah, navrhuje odpovídající

Více

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce.

2. Předmětem hodnocení je osobní pokrok žáka. Učitel porovnává jeho aktuální výkon s předchozími výsledky práce. 6.1. HODNOCENÍ ŽÁKŮ Hodnocení žáků vychází ze zákona č.561/2004 Sb., školského zákona a z vyhlášky č.48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky. Hodnocení

Více

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region)

NÁŠ SVĚT. Tematické okruhy: 1. Místo, kde žijeme dopravní výchova, praktické poznávání školního prostředí a okolní krajiny (místní oblast, region) NÁŠ SVĚT Vyučovací předmět Náš svět se vyučuje jako samostatný předmět v prvním až třetím ročníku a jako vyučovací blok přírodovědných a vlastivědných poznatků v čtvrtém a pátém ročníku. Zastoupení v jednotlivých

Více

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP

Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Příloha 4 Oblasti hodnocení stanovené v ŠVP Oblasti hodnocení podmínky vzdělávání, průběh vzdělávání, podpora školy žákům, spolupráce s rodiči, vliv vzájemných vztahů školy, žáků, rodičů a dalších osob

Více

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu

Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA. Charakteristika vyučovacího předmětu Název vyučovacího předmětu: PŘÍRODOVĚDA Charakteristika vyučovacího předmětu A) Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace: předmět je vyučován ve 4. ročníku 2 hodiny týdně v 5. ročníku 2 hodiny

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY

ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÉ ŠKOLA UHERSKÉ HRADIŠTĚ, PALACKÉHO NÁMĚSTÍ ORGANIZAČNÍ ŘÁD ŠKOLY část 2. ŠKOLNÍ ŘÁD - pro ZŠ při zdravotnickém zařízení Č.j. ZŠ/291/2010 Skartační znak, spisový znak: 1.2.1.1 S

Více

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha

Koncepce. Základní školy Jana Wericha 2013 2017. Základní škola Jana Wericha Základní škola Jana Wericha 163 00 Praha Řepy, Španielova 19/1111, tel. 235 314 162, tel./fax. 235 314 362 Koncepce Základní školy Jana Wericha 2013 2017 Aby se holky smály a školy se nebály a kluci jakbysmet.

Více

ŠVP Škola poznání a pohody

ŠVP Škola poznání a pohody ŠVP Škola poznání a pohody Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod Charakteristika školy Základní údaje o škole Adresa: Základní škola a Mateřská škola Velká Jesenice, okres Náchod

Více

Plán rozvoje školy na období 2012-2017

Plán rozvoje školy na období 2012-2017 ZÁKLADNÍ ŠKOLA ŠUMPERK, SLUNEČ NÍ 38 Sluneční 38 E-mail: skola@iv-zs-sumperk.cz 787 01 Šumperk WWW: http://www.iv-zs-sumperk.cz tel. 583250402 fax : 583250401 IČ O: 00852864 DIČ :CZ00852864 -----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Více

Jeden za všechny, všichni za jednoho

Jeden za všechny, všichni za jednoho Školní vzdělávací program ŠD Základní škola Bystřice n.p., Nádražní 615 Jeden za všechny, všichni za jednoho Obsah školního vzdělávacího programu 1. Charakteristika školního vzdělávacího programu - Název

Více

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace

Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Koncepce rozvoje (2013 2018) 1. základní škola Plzeň, Západní 18, příspěvková organizace Mgr. et Bc. Radek Dolenský, ředitel školy Plzeň 29. listopadu 2013 Mise školy: Škola je budována na pěti pilířích:

Více

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny

Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice Školní vzdělávací program. ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny Základní škola Vizovice, Školní 790, Vizovice ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PLÁN školní družiny HRAJEME SI S ÚSMĚVEM ZÁKLADNÍ ŠKOLA VIZOVICE ŠKOLNÍ 790 VIZOVICE 1. Identifikační údaje Základní škola Vizovice, Školní

Více

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace

Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace Základní škola a Mateřská škola Ústí nad Labem, SNP 2304/6, příspěvková organizace SNP 2304/6, Ústí nad Labem, IČ 44226233 SMĚRNICE č. 17/2007 Poradenské sluţby ve škole Obsah: ČL.1 ČL.2 ČL.3 ČL.4 ČL.5

Více

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI

PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Slezská univerzita v Opavě Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné PEDAGOGICKÉ DOVEDNOSTI Distanční studijní opora Helena Kolibová Karviná 2012 Projekt OP VK 2.2 (CZ.1.07/2.2.00/15.0176) Rozvoj kompetencí

Více

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie

O naší škole. Pedagogické principy Montessori školy. Den ve škole Sofie Pedagogické principy Montessori školy Každé dítě je jedinečnou osobností, má svůj vlastní tvůrčí potenciál, motivaci učit se a právo být respektováno jako osobnost. Jelikož jsou děti zásadně ovlivňovány

Více

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika

6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 6.4 Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika Vyučovací předmět Informatika je realizován v rámci ŠVP na 1. stupni ZŠ (5. ročník) s časovou týdenní dotací 1 hodina. Na 2. stupni ZŠ je realizována

Více

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva

ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE. Inspekční zpráva ČESKÁ ŠKOLNÍ INSPEKCE Oblastní pracoviště Jihlava Inspekční zpráva Mateřská škola Juliánka Jihlava, Erbenova 37 Erbenova 37, 586 04 Jihlava Identifikátor zařízení: 600 116 417 Zřizovatel: Městský úřad,

Více

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE

Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Školní vzdělávací program Mateřské školy SOKOLNICE Název programu : POZNÁVÁME SVĚT KOLEM NÁS Jedna, dva, tři, čtyři, pět, poznáváme ten náš svět, postavíme z kostek hrady, najdeme si kamarády, zpívání

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Malá didaktika innostního u ení.

Malá didaktika innostního u ení. 1. Malá didaktika činnostního učení. / Zdena Rosecká. -- 2., upr. a dopl. vyd. Brno: Tvořivá škola 2006. 98 s. -- cze. ISBN 80-903397-2-7 činná škola; vzdělávání; vyučovací metoda; vzdělávací program;

Více

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova

4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Výtvarná výchova 4.7.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Výtvarná výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Výtvarný výchova spadá spolu

Více

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ

ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Centrum dalšího vzdělávání PdF OU ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY PEDAGOGICKÉHO STUDIA PRO UČITELE VŠEOBECNĚ VZDĚLÁVACÍCH PŘEDMĚTŮ 2. ST. ZŠ A SŠ, PRO UČITELE ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ Předkládáme Vám zkušební okruhy k závěrečným

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Zvířata domácí, divoká

Zvířata domácí, divoká ZÁŘÍ TÉMA: My se školy nebojíme Začíná škola Zvířata domácí, divoká tělo Přivítání dětí i jejich rodičů ve škole, navození atmosféry důvěry a pohody. Pomoci dětem i rodičům orientovat se v novém prostředí.

Více

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa

7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa 7.23 Pojetí vyučovacího předmětu Etika a etiketa Obecné cíle výuky Etiky a etikety Předmět a výuka je koncipována tak, aby vedla žáky k pochopení zákonitostí slušných mezilidských vztahů v různých společnostech,

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Základní škola a Mateřská škola, Janské Lázně, okres Trutnov

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Česká školní inspekce. Královéhradecký inspektorát. Základní škola a Mateřská škola, Janské Lázně, okres Trutnov Česká školní inspekce Královéhradecký inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola, Janské Lázně, okres Trutnov Školní 81, 542 25 Janské Lázně Identifikátor školy: 650 061 152 Termín konání

Více

STRUKTURA ROČNÍHO PLÁNU

STRUKTURA ROČNÍHO PLÁNU STRUKTURA ROČNÍHO PLÁNU Hlavní zásady práce školy Analýza současného stavu Prognóza a cíle Hlavní klíčové oblasti Organizace školy Plán výletů a exkurzí Plánované akce a aktivity Plán soutěží a olympiád

Více

3.3. Začlenění průřezových témat

3.3. Začlenění průřezových témat 1.3. morál ní 1.2. sociální 1.1. osobnostní 3.3. Začlenění průřezových témat Průřezová témata reprezentují ve Školním vzdělávacím programu v souladu s RVP ZV okruhy aktuálních problémů současného světa.

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola Černošice, okres Praha - západ. Pod Školou 447, 252 28 Černošice. Identifikátor školy: 600 053 377 Česká školní inspekce Středočeský inspektorát Učňovská 1/100, Praha 9 INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola Černošice, okres Praha - západ Pod Školou 447, 252 28 Černošice Identifikátor školy: 600 053 377 Termín

Více

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009

Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Prvouka úprava platná od 1. 9. 2009 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsah vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět je realizován ve vyučovacím předmětu Prvouka. Předmět Prvouka je vyučován v 1.a 2. ročníku

Více

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy

Klíčové kompetence. Jako jeden z nosných prvků reformy Jako jeden z nosných prvků reformy Klíčové kompetence Podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání má základní vzdělávání žákům pomoci utvářet a postupně rozvíjet klíčové kompetence. Pojem

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s.

Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci a společnost Člověk v tísni o.p.s. Závěrečná konference projektu Systémová podpora inkluzivního vzdělávání v České republice CZ.1.07/1.2.00/43.0003 ŠKOLA

Více

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole)

Základní škola Velký Šenov, okres Děčín. Školní vzdělávací program pro školní družinu. Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) Základní škola Velký Šenov, okres Děčín Školní vzdělávací program pro školní družinu Výňatek (celý dokument je k nahlédnutí ve škole) 1. Identifikační údaje 2. Charakteristika zařízení 3. Konkrétní cíle

Více

Standard učitele pro kariérní systém

Standard učitele pro kariérní systém Standard učitele pro kariérní systém OBLAST: 3 Název: Učitel a jeho okolí Podnázev: Rozvoj školy, klima školy, spolu s kolegy, s rodiči a sociálními partnery. Anotace: Učitel vnímá své povinnosti ve vztahu

Více

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav

Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav Základní škola a mateřská škola, Kněžmost, okres Mladá Boleslav skola@zs.knezmost.cz 326 784 166, 739 028 084 Školní vzdělávací program školního klubu Platnost: od 2. 9. 2013 Kontakty: Mgr. Michaela Černá

Více

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328. Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín

INSPEKČNÍ ZPRÁVA. Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328. Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín Česká školní inspekce Pražský inspektorát INSPEKČNÍ ZPRÁVA Základní škola a Mateřská škola, Praha 5-Zličín, Nedašovská 328 Nedašovská 328, 155 21 Praha 5-Zličín Identifikátor školy: 600 038 530 Termín

Více

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01

Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 Pravidla pro hodnocení žáků Základní škola Žamberk, 28. října 581, Žamberk 564 01 (podle 51-53 zákona č. 561/2004 Sb. ( Školský zákon ) a podle 17 20 Vyhlášky MŠMT č. 48/2005 Sb.) Zásady hodnocení průběhu

Více

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz

kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz Monitorujeme a rozvíjíme kvalitu ve vzdělání Ostrava www.kvalitaskoly.cz O nás Občanské sdružení Společnost pro kvalitu školy vzniklo koncem 90. let 20. století jako občanské sdružení Klíč. Vzhledem k

Více

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL

SPORTOVNÍ HRY KOMPETENCE SOCIÁLNÍ A PERSONÁLNÍ UČITEL SPORTOVNÍ HRY Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové Předmět sportovní hry je vyučován jako volitelný v 7. - 9. ročníku 1 hodinu týdně z disponibilní časové dotace a organizační vymezení

Více

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta

Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální psychologie a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Základy společenských věd (ZSV) Psychologie, sociální a části oboru Člověk a svět práce 1. ročník a kvinta 1 hodina týdně PC, dataprojektor, odborné publikace,

Více

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04. Projekt Zkvalitnění vzdělávání pedagogických pracovníků v oblasti udržitelného rozvoje na školách Jihočeského kraje Reg. č.: CZ.1.07/1.3.06/04.0018 Projekt je financován z Evropského sociálního fondu a

Více

3) Charakteristika školního vzdělávacího programu

3) Charakteristika školního vzdělávacího programu 3) Charakteristika školního vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Škola šitá na míru naplňuje výchovné a vzdělávací cíle RVP ZV. Program je založen na principech kombinujících různé metody učení

Více

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ

PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Základní škola, Jižní IV. 1750, 141 39 Praha 4 PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ Č.j.: 7705 / R / Ka Pravidla pro hodnocení žáků vycházejí z platných zákonů a vyhlášek týkajících se školství, zejména ze Zákona

Více

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY

ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY A U T O E V A L U A Č N Í Z P R Á V A INTEGROVANÁ STŘEDNÍ ŠKOLA CHEB OBRNĚNÉ BRIGÁDY 6, 350 11 CHEB ZPRÁVA Z VLASTNÍHO HODNOCENÍ ŠKOLY Zpracoval: PhDr. Bc. Miroslav Liška V Chebu dne 31. 10. 2011 Razítko

Více

Kurz práce s informacemi

Kurz práce s informacemi Kurz práce s informacemi Hra - vyučovací metoda Vypracoval: Jakub Doležal (362999) Obsah Hra - vyučovací metoda...4 Didaktická hra...4 Druhy didaktických her...4 Výběr her...6 Rozhodovací hra...7 Paměťová

Více

Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov

Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov Koncepce rozvoje příspěvkové organizace Základní škola a Mateřská škola Radostice, okr. Brno - venkov 2014 2017 Učit se bez přemýšlení je zbytečné. Přemýšlet bez učení je nebezpečné. Každá chyba je příležitostí

Více

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS

KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS KONCEPCE VZDĚLÁVÁNÍ STUDENTŮ OBORU UČITELSTVÍ ODBORNÝCH PŘEDMĚTŮ CONCEPTION OF EDUCATION OF STUDENTS OF MAJOR IN TEACHING VOCATIONAL SUBJECTS Iva Žlábková ČR Katedra pedagogiky a psychologie Pedagogické

Více

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách

Úvodní ustanovení. Čl. I Úpravy vzdělávání pro žáky na základních a středních školách Informace ke vzdělávání dětí, žáků a studentů mimořádně nadaných zabezpečující realizaci ustanovení 17 zákona č. 561/2004 Sb. a části třetí vyhlášky č. 73/2005 Sb. Úvodní ustanovení (1) Žákem a studentem

Více

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143

MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ. Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 MOTIVOVÁNÍ, VEDENÍ Vypracovala Ing. Renata Skýpalová CZ.1.07/1.1.00/14.0143 Vedení lidí Je proces ovlivňování podřízených k takovému chování, které je optimální pro dosahování cílů organizace. Zohledňuje

Více

Volitelný předmět ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL Obecná charakteristika vyučovacího předmětu: Charakteristika vyučovacího předmětu: Úkolem předmětu Zdravý životní styl je seznámit žáky se základy zdravého životního

Více

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY:

Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: Příloha 3 AUTOEVALUACE ŠKOLY: ZŠ Háj ve Slezsku,okres Opava,příspěvková organizace Zaměření autoevaluace CÍLE KRITÉRIA Podmínky ke vzdělávání Zlepšovat materiální podmínky ke vzdělávání škole, Zabezpečení

Více

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673

Obchodní akademie, Náchod, Denisovo nábřeží 673 Název vyučovacího předmětu: ÚČETNICTVÍ na PC (UPC) Obor vzdělání: 18 20 M/01 Informační technologie Forma studia: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 64 (2 hodiny týdně) Platnost: 1. 9. 2009

Více

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení

Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Psychologie - věda o lidském chování, jednání, myšlení Determinace osobnosti Základní psychologie - obecná psychologie - psychologie osobnosti - sociální psychologie - vývojová psychologie Psychopatologie

Více

Hodnocení žáků a autoevaluace školy

Hodnocení žáků a autoevaluace školy Hodnocení žáků a autoevaluace školy Pravidla pro hodnocení žáků Základní východiska pro hodnocení a klasifikace Cílem hodnocení je zpětná vazba, prostřednictvím které žák získává informace o tom, jak danou

Více

HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ

HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ HODNOCENÍ A SEBEHODNOCENÍ ŽÁKŮ Praktická součást školního řádu, který pedagogická rada projednala dne: 26. 8. 2014 Ve Všenorech 26. 8. 2014, projednala pedagogická rada, zpracovala Mgr. R. Bartoníčková

Více

Modely inkluzivní praxe v základní škole

Modely inkluzivní praxe v základní škole Modely inkluzivní praxe v základní škole Metodický materiál projektu Modely inkluzivní praxe v základní škole CZ.1.07/1.2.00/14.0125 Základní škola Staňkova 14, Brno 12.11.2012 Integrace Rozdílnost ve

Více

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium)

Kurz celoživotního vzdělávání. UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FILOZOFICKÁ FAKULTA - KATEDRA PSYCHOLOGIE Kurz celoživotního vzdělávání UČITELSTVÍ PRO STŘEDNÍ ŠKOLY (dříve byl vzdělávací program nazvaný Doplňkové pedagogické studium) Charakteristika

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE

I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE I. JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Charakteristika vzdělávací oblasti Vzdělávací oblast Jazyk a jazyková komunikace zaujímá stěžejní postavení ve výchovně vzdělávacím procesu. Dobrá úroveň jazykové kultury

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLNÍHO KLUBU PŘI ZŠ VYŠKOV, NÁDRAŽNÍ 5, PŘÍSPĚVKOVÉ ORGANIZACE Vypracovaly: Mgr. Hana Hedbávná Mgr. Iva Vassová 1. Identifikační údaje a charakteristika zařízení 1.1. Identifikační

Více

8. Autoevaluace školy (vlastní hodnocení školy)

8. Autoevaluace školy (vlastní hodnocení školy) 8. Autoevaluace školy (vlastní hodnocení školy) Autoevaluace školy je vlastní hodnocení školy podle vytvořených kritérií a stanovených oblastí. Poskytuje škole zpětnou vazbu o kvalitě a úrovni dosažených

Více

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň

Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Příloha č. 9 Cíle a kritéria evaluace školní a třídní úroveň Předmět evaluace Cíle evaluace Podmínky vzdělávání: Věcné podmínky 1. Vhodnost dětského nábytku 2. Struktura v prostoru pro děti s PAS 3. Materiální

Více

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření

KOMPETENCE K UČENÍ UČITEL vede žáky k vizuálně obraznému vyjádření 1.1.4. VÝTVARNÁ VÝCHOVA I.ST. ve znění dodatku č.11 - platný od 1.9.2009, č.25 - platný id 1.9.2010, č.22 Etická výchova - platný od 1.9.2010 Charakteristika vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY

KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY Základní škola Tvarožná Lhota, příspěvková organizace, Tvarožná Lhota 275, 696 62 Strážnice KONCEPCE ROZVOJE ŠKOLY Obsah: Úvod- poslání školy 1. Oblast výchovně-vzdělávací 2. Oblast materiálně-technická

Více

PLÁN PRÁCE ŠKOLY NA ŠKOLNÍ ROK 2013-2014

PLÁN PRÁCE ŠKOLY NA ŠKOLNÍ ROK 2013-2014 Základní škola a Mateřská škola, Šumná, okres Znojmo PLÁN PRÁCE ŠKOLY NA ŠKOLNÍ ROK 2013-2014 OBSAH: I. Analýza II. Strategické cíle a vize III. Povinné přílohy a) Rozpracování úkolů b) Plán pedagogických

Více

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E

C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A T E G I E S T Ř E D N Í Š K O L A T E C H N I C K Ý C H O B O R Ů Havířov-Šumbark, Lidická 1a/600, příspěvková organizace Lidická 1a/600, 736 01 Havířov-Šumbark C Í L E Š K O L N Í P R E V E N T I V N Í S T R A

Více

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova

4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 4.7. Vzdělávací oblast: Umění a kultura Vzdělávací obor: Hudební výchova 4.7.1. Charakteristika vyučovacího předmětu Hudební výchova 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu Hudební výchova spadá spolu

Více

Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík

Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík Koncepce rozvoje ZŠ a MŠ Andělská Hora Mgr. Jan Vavřík 1 z 5 2013 Naše škola by dlouhodobě chtěla dosáhnout cílů stanovených v programu projektu Zdravá škola přizpůsobeným našim podmínkám. Nosnými pilíři

Více

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků V Karlových Varech 29. srpna 2012 Mgr. Jana Hynková ředitelka školy 1 Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků ve škole při zdravotnických zařízeních

Více

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty

I. Sekaniny1804 Volitelné předměty Osnovy I Sportovní aktivity Charakteristika volitelného vyučovacího předmětu Obsahové, časové a organizační vymezení Volitelný předmět Sportovní aktivity je realizován ve vzdělávací oblasti Člověk a zdraví,

Více

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB

KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB KONCEPCE POSKYTOVÁNÍ PORADENSKÝCH SLUŽEB Název školy: Základní škola, Liberec, Sokolovská 328, příspěvková organizace (dále jen ZŠ Sokolovská) Adresa: Sokolovská 328, Liberec 13, 460 14 IČO: 68974639 I.

Více

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání

Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání zpracovaný podle RVP ZV s názvem : Člověk přírodě - příroda člověku ZÁKLADNÍ ŠKOLA okres Praha-východ ODOLENA VODA, Školní 200 Příloha 2 1.1.1 Školní vzdělávací

Více

Didaktický proces vzdělávání

Didaktický proces vzdělávání Didaktický proces vzdělávání dospělých Základní prvky didaktického procesu ve vzdělávání dospělých: Didaktický proces = výuka CÍL= určen zvenčí např. politikou, společností, potřebami institucí OBSAH=

Více

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016

Koncepce školy. Dvě úrovně koncepce 1. základní vize 2. sledované oblasti. Období: 2012 2016 Základní škola a Praktická škola, Český Brod, Žitomířská 1359 www.zszitomirska.wz. cz zsaprsceskybrod@seznam.cz IČO : 70829489 REDIZO : 600021670 Ředitelka školy : Mgr. Marie Šnajdrová Zřizovatel : Středočeský

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

Práce s laboratorní technikou 6.ročník

Práce s laboratorní technikou 6.ročník Práce s laboratorní technikou 6.ročník vztahy, průřezová témata vybere a prakticky využívá vhodné postupy, přístroje, zařízení a pomůcky pro konání konkrétních pozorování, měření a experimentů OSV - Rozvoj

Více

ZÁKLADNÍ ÚDAJE PŘEDMĚT INSPEKCE

ZÁKLADNÍ ÚDAJE PŘEDMĚT INSPEKCE ZÁKLADNÍ ÚDAJE Škola není zařazena do sítě Škol podporujících zdraví. Obec Hrádek u Sušice není zařazena do národní sítě zdravých měst České republiky. Základní škola Hrádek u Sušice, okres Klatovy je

Více

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu

Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F11. Zásady personálního řízení projektu Projektový manažer 250+ Kariéra projektového manažera začíná u nás! F Řízení lidských zdrojů F11 Zásady personálního řízení projektu V tomto tématu bude pozornost věnována zvláště těmto bodům: Úkoly managementu

Více

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu:

4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět. 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda. 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: 4.4. Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět 4.4.2. Charakteristika vyučovacího předmětu Vlastivěda 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu: Obsahem vyučovacího předmětu Vlastivěda je naplňování očekávaných

Více

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013

Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání na školní rok 2012/2013 vzdělávání na školní rok 2012/2013 Kritéria pro hodnocení 1) Znaky splnění kritéria 2) Základní právní východiska 1 Rovný přístup ke vzdělávání Škola/školské zařízení pravdivě informuje o vzdělávací nabídce

Více