Rozlišujeme dva základní zp ů soby označ ení č ástí dokumentu:

Transkript

1 Výb r ástí dokumentu Rozlišujeme dva základní zp ů soby označ ení č ástí dokumentu: Pokud se nacházíme kurzorem ve výrazu, označ íme ně kolikanásobným stiskem mezerníku jeho č ást nebo celý objekt pomocí editovacího kurzoru (skobič ky). Vyzkoušejte si též funkci klávesy Insert. Tažením myší se stisknutým levým tlač ítkem př es objekty označ íme č ást př íp. celý objekt č erně (pokud se kurzor na zač átku nacházel v tomto objektu) nebo označ íme více objekt ů pomocí č árkovaných rámeč k ů (pokud byl kurzor mimo objekty). Poznámka: Použijeme-li tento poslední zp ů sob na osamě lý objekt, provede se jeho označ ení editovacím kurzorem, což bývá ně kdy rychlejší než ně kolikanásobné stisknutí mezerníku. Více objekt ů m ů žeme označ it i jinými zp ů soby: Klepneme myší na dva r ů zné objekty v dokumentu se stisknutou klávesou Shift. Uzavř eme tak do rámeč k ů i všechny objekty, které se nacházejí mezi nimi. Postupným klepnutím myší na objekty se stisknutou klávesou Ctrl je možno vybrat více objekt ů, které spolu nesousedí. Všechny objekty m ů žeme označ it, použijeme-li položku menu Edit, Select All.

2 Č Č Úpravy vybraných ástí Pokud klepneme myší do objektu, vykreslí se kolem ně j rámeč ek. Potom m ů žeme: P ř esunout objekt na jiné místo tažením myší za okraj (myší kurzor má tvar ruč ič ky), m ě nit velikost graf ů a textových oblastí tažením za úchytky na rámeč ku (myší kurzor má tvar dvojité šipky), m ě nit n ě které vlastnosti objektu. Zvolíme-li položku menu Format, Properties, je možno oblast barevně zvýraznit (Highlight Region), u matematických vztah ů m ů žeme např. nechat provést symbolickou optimalizaci př ed numerickým výpoč tem (Enable Optimization) - viz. kap nebo vztah doč asně ignorovat (Disable Evaluation). V textové oblasti lze mě nit styl písma, u graf ů zvolit výř ez nebo zjišť ovat souř adnice bod ů - viz. kap Všechny způ soby označ ení (viz. kap. 7.1) umožň ují př esun a kopírování výbě ru standardními zp ů soby: Pomocí položek menu Edit, Cut př íp. Copy a Paste, pomocí odpovídajících ikon na nástrojové liště a v nové verzi Mathcadu je pro tento úč el k dispozici i pravé tlač ítko myši. K vymazání výbě ru m ů žeme použít položku menu Edit, Delete. Editovací kurzor umožň uje navíc tažením myší př esunout označ ené č ásti objekt ů se stisknutou klávesou Shift a kopírovat s klávesou Ctrl. Výrazně tak urychlíme psaní matematických vztah ů. (M ů že se stát, že v ně které starší neopravené verzi Mathcadu nebude fungovat.) Jak je popsáno v kapitole 4.1 a 4.3, používáme editovací kurzor i pro př idání matematického operátoru za nebo př ed označ enou č ást výrazu a pro opravy vztah ů (např. dodateč nou aplikaci funkce). Využijeme ho také př i symbolických výpoč tech (viz. kap. 12.2). ern ě označ ené č ásti objektů umožň ují rychlé opravy. Jak je zvykem ve Windows, stač í zač ít psát správný výraz č i text. árkované rámeč ky umožň ují navíc př esun objekt ů nejjednodušším zp ů sobem - myší kurzor umístíme do jednoho z rámeč k ů (změ ní se na ruč ič ku) a tažením myší př emístíme rámeč ky na novou pozici. Zarámované objekty je možno zarovnat ů ů pomocí ikon a na nástrojové liště. Obsah rámeč k m žeme vymazat klávesou Delete.

3 Vzhled stránky Př i úpravě dokumentu potř ebujeme č asto kv ů li př ehlednosti p ř idat resp. zrušit volný ř ádek. Toho dosáhneme pomocí kláves Enter resp. BkSp nebo Del. Okraje, velikost a orientaci papíru nastavíme př ed tiskem dokumentu pomocí položky menu File, Page Setup. Vě tšina prací v Mathcadu bývá uspoř ádána tak, že vlevo (obvykle na viditelné č ásti obrazovky) jsou umístě ny nejd ů ležitě jší objekty - nadpis, dané hodnoty, vysvě tlující texty, grafy, výsledné hodnoty. Vpravo (zpravidla mimo obrazovku) pak jsou uvedeny vlastní výpoč tové vztahy, č asto velice komplikované, avšak v př ípadě potř eby si je m ů žeme snadno prohlédnout i poopravit. 1 S uvedeným uspoř ádáním souvisí zvláštní význam pravého okraje dokument ů. Proto si v položce menu File, Page Setup m ů žeme vybrat, jestli chceme tisknout pouze objekty vlevo od nastaveného pravého okraje (Print single page width), nebo tisknout celou šíř ku stránky až k č árkovanému okraji danému velikostí a orientací papíru. 2 Vzhled hlavič ky a paty stránky m ů žeme upravit pomocí položky menu Format, Headers/Footers. 7.4 Šablony Vytvoř enou hlavič ku, zvolené okraje, vlastní styly nadefinované pomocí položky menu Format, Style př íp. Equation, hodnoty vestavě ných promě nných, č íselný formát výsledk ů, zvolenou soustavu jednotek, nastavení barev, texty, vztahy a grafy, které chceme mít i v jiných dokumentech, m ů žeme uložit jako šablonu. Zvolíme položku menu File, Save As, vybereme umístě ní souboru (adresář Template), typ souboru (Mathcad Template) a zvolíme název šablony. Chceme-li potom otevř ít nový dokument založený na této šabloně, zvolíme položku menu File, New a vybereme ze seznamu šablon. Stejně jako jiné soubory m ů žeme otevř ít i vytvoř ené šablony a provést př ípadné změ ny. Šablony v Mathcadu mají př íponu.mct. 1 To je podle nás jedna z hlavních pøedností výpoètù vytvoøených v Mathcadu oproti výpoètùm vytvoøeným nároènìjším a pro uživatele neprùhledným programováním. 2 Pokud však nìkteré èásti vztahù pøesáhnou i èárkovaný okraj, budou vytištìny samostatnì na závìr dokumentu.

4 Uzam ení dokumentu Urč ené ř ádky dokumentu lze uzamknout, a tak je chránit př ed změ nami jiných autor ů. Postup je následující: Umístíme kurzor na volné místo a zvolíme položku menu Format, Lock Regions, Set Lock Area, na obrazovce se objeví horní a dolní hranice (viz. šipka na zámeč ku) uzamykatelné oblasti, kterou m ů žeme na potř ebné místo př esunout jako ostatní objekty v Mathcadu (viz. obr. 17), př emístíme kurzor do oblasti, kterou chceme uzamknout, zvolíme položku menu Format, Lock Regions, Lock Area a v př ípadě potř eby vybereme heslo (password). Pozor! Rozlišujte malá a velká písmena. obr. 17 Uzamč enou oblast vidíme na obr. 18. Nyní zde nem ů žeme provádě t žádné změ ny, pouze kopírovat vztahy z této oblasti ven. obr. 18 Oblast, ve které se nachází kurzor, lze opě t odemknout pomocí př íkazu menu Format, Lock Regions, Unlock Area a vypsáním př íp. hesla. Uzamknout př ed změ nami lze i jeden samotný vztah pomocí položky menu Format, Properties. (M ů že se stát, že v ně které starší neopravené verzi Mathcadu nebude fungovat.)

5 Vytvo ení vazeb s jinými dokumenty Hyperlink S jakýmkoliv objektem ve vytvář eném dokumentu, nejlépe s urč itým slovem v textu, lze svázat jiný, již dř íve vytvoř ený a uložený dokument. Pokud potom dvakrát klepneme myší na tento objekt, svázaný dokument se otevř e. Vazbu vytvář íme následujícím zp ů sobem: Označ íme objekt, se kterým bude druhý dokument svázán, např. dvakrát klepneme myší na urč ité slovo v textu (nejlépe v textu bez vložených matematických vztah ů ), zvolíme položku menu Insert, Hyperlink, New a otevř e se okno, kde zadáme adresu dokumentu (path nebo URL), který má být svázán s vybraným objektem našeho dokumentu, m ů žeme vyplnit hlášení, které se má objevit na stavovém ř ádku, když podržíme myš nad vybraným objektem (Message that appears on the status line when mouse is over link), stiskneme tlač ítko OK. Vybrané slovo se zobrazí tuč ně a podtrženě. 3 Svázaný dokument bychom už nemě li nikam př esouvat, aby zadaná adresa stále odpovídala. Pokud teď umístíme myší kurzor nad objekt, objeví se na ř ádku zpráv dole na stránce zvolené hlášení. Když dvakrát klepneme myší na označ ené slovo, svázaný dokument se opě t otevř e. Tuto vazbu s vybraným objektem lze upravit pomocí položky menu Insert, Hyperlink, Edit a zrušit pomocí položky menu Insert, Hyperlink, Erase. 3 U jiného objektu (matematický vztah, graf) bychom bohužel zmìnu ve vzhledu nezaznamenali a navíc by se zmìnila pùvodní funkce dvojího klepnutí na objekt (napø. u grafù formátování).

6 Odkaz (Reference) Do vytvář eného dokumentu m ů žeme vložit odkaz na jiný dokument pomocí položky menu Insert, Reference. Tak lze využít všechny definice promě nných a výpoč tové vztahy, které jsou uvedeny v tomto vloženém dokumentu, aniž bychom museli druhý dokument otvírat, vztahy kopírovat atd. Dokument se zobrazí ve formě ikony s uvedenou adresou. Definice z vloženého dokumentu je možné využívat vpravo č i pod touto ikonou. S ikonou m ů žeme zacházet stejně jako s jinými objekty. Pokud na ni dvakrát klepneme myší, dokument se otevř e a m ů žeme provést př ípadné změ ny Vkládání a propojování objekt (OLE) Do dokumentu m ů žeme vložit objekty z aplikací, které podporují techniku OLE. Provést to m ů žeme buď pomocí položky menu Insert, Object nebo Edit, Copy (v p ů vodní zdrojové aplikaci) a Edit, Paste Special (v Mathcadu). Obdobně lze vložit objekt z Mathcadu do jiných aplikací. Objekt vložený tímto zp ů sobem do vytvář eného dokumentu je možné editovat v p ů vodním programu. Postač í na ně j dvakrát klepnout myší (Object Embedded). Pokud vkládáme již uložený soubor (Create from File) a zaškrtneme položku Link, vytvoř í se navíc propojení s p ů vodním programem a veškeré změ ny, které tam provedeme, se projeví i na vloženém objektu (Object Linked). Změ ny v propojení je možno provádě t pomocí položky menu Edit, Links.