Ekonomická podstata různých forem cenové diskriminace
|
|
- Sára Fišerová
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra finančnictví a ekonomických disciplín Ekonomická podstata různých forem cenové diskriminace Diplomová práce Autor: Bc. Vladimíra Nešporová, DiS. EKMAN FIN, Finance Vedoucí práce: Ing. Petr Musil, Ph.D. Praha Duben, 2013
2 Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze, dne 1. dubna 2013 Vladimíra Nešporová
3 Poděkování Ráda bych poděkovala mému vedoucímu práce panu Ing. Petru Musilovi, Ph.D. za cenné rady a připomínky při tvorbě diplomové práce. Dále bych chtěla poděkovat majiteli čerpací stanice v Břeclavi za poskytnutí zajímavých informací a důležitých připomínek. Poděkování patří i mé rodině a partnerovi za podporu při studiu a trpělivost.
4 Anotace V teoretické části práce blíže specifikuje východiska teorie chování spotřebitele, zabývá se poptávkou a její elasticitou, dále se zaměřuje na ekonomickou podstatu cenové diskriminace a jejích forem. V praktické části popisuje teoretickou část z pohledu praxe. Celkově je práce zaměřena na analýzu různých forem cenové diskriminace. Na základě získaných informací následně nabízí návrhy a doporučení. Klíčová slova Cenová diskriminace, poptávka, cenová elasticita poptávky, trh, segmentace trhu, zákazník. Annotation At the theoretical part, the thesis closely aims to specify the base of consumer behaviour theory, deals with demand and its elasticity, further deals with economic principle of price discrimination and its different types. At the practical part, it describes the theoretical part in the view of practice. The work generally aims to analyse different types of price discrimination. On the basis of acquired information it consequently offers proposals and recommendations. Key words: Price discrimination, demand, price demand elasticity, market, market segmentation, customer.
5 Obsah ÚVOD VÝCHODISKA TEORIE CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE ZÁKLADNÍ POJMY AXIOMY RACIONALITY POPTÁVKA VZOREC POPTÁVKY INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA TRŽNÍ (DÍLČÍ) POPTÁVKA ODVOZENÍ POPTÁVKY ZÁKON KLESAJÍCÍ POPTÁVKY CENOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY DŮCHODOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY KŘÍŽOVÁ ELASTICITA POPTÁVKY SPOTŘEBITELŮV PŘEBYTEK OBĚTOVANÁ PŘÍLEŽITOST A VYROVNÁNÍ MEZNÍCH UŽITKŮ FORMY CENOVÉ DISKRIMINACE CENOVÁ DISKRIMINACE PODMÍNKY PRO CENOVOU DISKRIMINACI CENOVÁ DISKRIMINACE PRVNÍHO STUPNĚ DOKONALÁ CENOVÁ DISKRIMINACE PRVNÍHO STUPNĚ NEDOKONALÁ CENOVÁ DISKRIMINACE PRVNÍHO STUPNĚ CENOVÁ DISKRIMINACE 2. STUPNĚ (TZV. MNOŽSTEVNÍ DISKRIMINACE) ODSTUPŇOVÁNÍ CENY (MULTI-PART PRICING) ZÁPISNÉ CENOVÁ DISKRIMINACE TŘETÍHO STUPNĚ CENOVÁ DISKRIMINACE V ČASE STANOVOVÁNÍ CEN VE ŠPIČKÁCH ANALÝZA JEDNOTLIVÝCH FOREM CENOVÉ DISKRIMINACE DISKRIMINACE PRVNÍHO STUPNĚ DOPORUČENÍ PRO FIRMY DISKRIMINACE DRUHÉHO STUPNĚ
6 4.2.1 MNOŽSTEVNÍ SLEVY ZÁPISNÉ DOPORUČENÍ PRO FIRMY CENOVÁ DISKRIMINACE TŘETÍHO STUPNĚ DOPORUČENÍ PRO FIRMY CENOVÁ DISKRIMINACE V ČASE DOPORUČENÍ PRO FIRMY CENOVÁ DISKRIMINACE VE ŠPIČKÁCH ANALÝZA DAT ČERPACÍ STANICE DOPORUČENÍ PRO FIRMY DISKRIMINACE TŘETÍHO STUPNĚ PLUS DISKRIMINACE VE ŠPIČKÁCH PŘECHOD NA CENOVOU DISKRIMINACI VE ŠPIČKÁCH DOPORUČENÍ PRO FIRMY...75 ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH
7 Úvod Jako téma mé diplomové práce jsem si vybrala Ekonomickou podstatu různých forem cenové diskriminace. Přiznám se, že důvodem a lákadlem mého rozhodnutí bylo slovo diskriminace v názvu. Nemám totiž ráda jakoukoli diskriminaci a řekla jsem si, že bych třeba mohla nějakým způsobem přispět k dobru věci. Cenová diskriminace totiž znamená, že výrobce nabízí své zboží různým skupinám zákazníků za různou cenu. To mi připadalo velmi nespravedlivé, a chtěla jsem se postavit na stranu spotřebitele a hájit jeho práva. Jakým překvapením pro mne bylo, když jsem začala studovat odbornou literaturu a zjistila, že opak je pravdou. Výrobce, který prodává zboží za vyšší cenu lidem, jež mají vyšší příjem, si pak může dovolit snížit cenu svého zboží i lidem, který příjem tak vysoký nemají. Ti si díky cenové diskriminaci mohou dovolit zboží též koupit. Samozřejmě, že výrobce to nedělá zadarmo, naopak inkasuje mnohem vyšší zisk, než kdyby prodával zboží pouze za jednu cenu. Díky tomuto poznání jsem přehodnotila jak svůj názor, tak také obsah mé diplomové práce. Cenová diskriminace je normální typ cenové strategie výrobce, která mu pomáhá maximalizovat jeho zisk tím způsobem, že výrobce prodává různým skupinám spotřebitelů své zboží za různé ceny, a to na základě jejich odlišné poptávkové funkce. U široké veřejnosti však neustále naráží na nepochopení, má jakousi nálepku nemorálnosti, dokonce za ni některé firmy získaly i značnou finanční pokutu. Sama jsem si donedávna myslela bohužel to samé a jsem ráda, že jsem díky studiu zjistila pravdu. Také jsem byla zvědavá, co si o této problematice myslí lidé v mém okolí a zjistila, že smýšlí podobně jako já dříve, že cenová diskriminace je přinejmenším nemorální. Toto mé procitnutí z nevědomosti mně dalo velký impulz a touhu poznat vybrané téma více dopodrobna a začalo mě velice zajímat, jelikož jsem i já spotřebitel. Za metodu zpracování jsem si zvolila zkoumání, dotazování, sběr dat a analýzu všech forem cenové diskriminace. Cílem mé diplomové práce je objasnit a analyzovat ekonomickou podstatu různých forem cenové diskriminace a na základě získaných poznatků navrhnout optimální slevovou politiku ke zvýšení poptávky po výrobcích a zisku firmy. 7
8 1 Východiska teorie chování spotřebitele Chování spotřebitele vychází ze snahy uspokojit svou potřebu pramenící z nedostatku. Spotřebitel se snaží dosáhnout maximálního pocitu uspokojení potřeby. Jeho uspokojení je tím vyšší, čím větší nabídka statků a služeb se na trhu nachází. Chování každého spotřebitele je vysvětlitelné pomocí ekonomické teorie. 1 Základní principy ekonomického chování, prosazující se v rozhodování lidí: 2 Lidé si vybírají mezi alternativami; Racionálně jednají ti, kteří myslí v mezních veličinách; Lidé reagují na pobídky; Cena statku je rovna tomu, čeho se vzdáváme pro její dosažení; Obě strany (prodejce i kupující) si mohu přilepšit obchodováním. Jedním ze základních problémů, jenž spotřebitel řeší, je ten, kolik má daného statku kupovat a jak má svůj důchod rozdělit mezi různé statky. Uspokojení spotřebitele nazýváme užitkem Základní pojmy Potřeba 4 Pocit nedostatku. Pokud vznikne, spotřebitel hledá způsob, jak jej nejlépe uspokojit. Hledá tedy na trhu zboží, jenž mu přinese nejvyšší užitek. Užitek Je vyloženě subjektivní záležitostí každého spotřebitele. Vyjadřuje míru uspokojení dané potřeby. Čím větší má spotřebitel pocit nedostatku, tím získá větší užitek ze spotřebovaného statku 5. Užitek je veličina ukazující směr preferencí. Pokud spotřebitel nalezne nejvíce preferovanou situaci, maximalizuje užitek 6 1 MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str. 9 2 MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str. 9 5 MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str SOUKUPOVÁ, Jana a kol. Mikroekonomie. [10] str. 49 8
9 Celkový užitek (TU Total Utility) 7 Celkový užitek vyjadřuje uspokojení spotřebitele z celého spotřebovávaného množství statku. TU s rostoucím spotřebou roste až do určitého množství. Od tohoto bodu může začít klesat, ale v tomto případě se naskýtá otázka, proč by spotřebitel nakupoval další jednotky statku, když by mu způsobily pokles jeho TU. Mezní užitek (MU Marginal Utility) Mezním užitkem nazýváme změnu celkového užitku vyvolanou změnou spotřeby statku o jednotku. Je to přírůstek uspokojení z dodatečné jednotky statku. Klesá s rostoucí spotřebou statku. Spotřebitel koupí jen takové množství statku, jehož mezní užitek je buď roven ceně nebo je větší než cena statku. Mezní užitek je rovněž nepřímo závislý na dostupnosti statků. Pokud je statek vzácný, tzn. hůře dostupný, jeho mezní užitek bude vyšší než u běžně dostupného nebo volného statku. 8 Mezní užitek je definován jako Dodatečné uspokojení, jež přináší spotřeba jedné dodatečné jednotky komodity, přičemž množství všech ostatních spotřebovaných statků zůstává konstantní 9. Racionální spotřebitel není ochoten zaplatit za statek cenu vyšší, než je mezní užitek statku. Proto zvyšuje nákup statku jen do množství, při kterém je ještě mezní užitek statku vyšší nebo přinejmenším roven ceně. 10 Zákon klesajícího mezního užitku 11 Vyskytuje se v případě opakované spotřeby daného druhu statku. Existuje však výjimka: U spotřeby některých statků (závislost na alkoholu, čokoládě apod.) se však může stát, že s rostoucí spotřebou těchto statků MU nejprve roste a teprve od určité spotřebované jednotky klesá. 7 MUSIL, Petr. Mikroekonomie :středně pokročilý kurz. [8] str tamtéž 9 SAMUELSON, Paul A. William D. NORDHAUS. Ekonomie. [9] str HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str
10 Mezní míra substituce ve spotřebě (MRSc) 12 Poměr, při němž je spotřebitel ochoten nahrazovat při spotřebě dva statky mezi sebou, aniž by se však změnila velikost celkového užitku. MRSc je současně směrnicí indiferenční křivky a určuje tedy její sklon. Indiferenční analýza 13 Spotřebitel je schopen řadit kombinace spotřebovávaných statků dle míry užitečnosti. Znázorňuje se pomocí indiferenčních křivek. Vychází z ordinalistického pojetí užitku. Indiferenční křivka (křivka lhostejnosti) kombinace dvou statků, jenž spotřebiteli přináší stejnou velikost celkového užitku. Je nástrojem pro grafické zobrazení spotřebitelských preferencí. Průběh a tvar indiferenčních křivek do velké míry závisí na preferencích spotřebitele, někdy může být dán objektivně (vyplývá z vlastností spotřebovávaných statků). Spotřebitel, který jedná racionálně, je při svém rozhodování o nákupu určité kombinace statků motivován tím, že se snaží dosáhnout maximální úrovně celkového užitku. V této souvislosti posuzujeme platnost určitých axiomů, podle nichž jsme schopni posoudit, zda-li se spotřebitel chová racionálně. Rozpočtové omezení 14 Spotřebitel není při spotřebě ovlivňován pouze velikostí užitku, ale také cenou a svým disponibilním důchodem. Aby spotřebitel získal užitek, musí vynaložit svůj disponibilní důchod (celý nebo část). Každý důchod má však své rozpočtové omezení množina všech spotřebiteli dostupných kombinací statků a služeb při dané velikosti disponibilního nominálního důchodu a tržních cenách nakupovaného zboží. Rovnice rozpočtového omezení: I = P X x + P Y y Kde: I nominální disponibilní důchod P P x, y tržní ceny statků X a Y 12 MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str MUSIL, Petr a kol. Ekonomie.. [7] str
11 Nominální disponibilní důchod 15 Množství peněžních prostředků, jenž má spotřebitel k dispozici za určité období, a které se rozhodne vydat právě na nákup určitých statků a služeb. Optimum spotřebitele 16 Stav, při kterém spotřebitel nemůže zlepšit změnou svého rozhodnutí za daných podmínek svou pozici při nákupu daného zboží. Představuje nejlepší možnou variantu při daném disponibilním důchodu, při daných preferencích spotřebitele a při daných cenách zboží. 1.2 Axiomy racionality 17 Jediným kritériem racionálního chování spotřebitele je otázka, zda-li spotřebitel maximalizuje svým jednáním svůj užitek (za daných podmínek). Racionalita není objektivně dána. Právě naopak je problém, že je ryze subjektivní a neexistuje její přesná definice. Existují však dílčí kritéria, která předpokládají spotřebitelovo racionální chování, tzn. aby maximalizoval svůj užitek ze svého jednání, a tím jsou axiomy racionality. Spotřebitel se však bude chovat racionálně, i když nebudou splněny všechny axiomy: a) Axiom tranzitivity (musí platit vždy) spotřebitel je schopen seřadit různé spotřební varianty podle celkového užitku, jenž mu přinášejí. (Indiferenční křivky se neprotínají). Např. nákup rohlíků a koláčů. Pokud A > B > C, je A > C; b) Axiom rozmanitosti neboli konvexnosti (nemusí vždy platit) spotřebitel preferuje průměrnou spotřebu statků před jejich extrémní spotřebou; c) Axiom výběru (platí vždy); d) Axiom spojitosti (platí vždy); e) Axiom úplnosti srovnání (platí vždy) spotřebitel si může zvolit mezi několika možnostmi uspokojení své potřeby; A > B varianta A je preferována před variantou B B > A varianta B je preferována před variantou A A = B obě varianty jsou pro spotřebitele stejně užitečné; 15 MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str MUSIL, Petr a kol. Ekonomie. [7] str MUSIL, Petr. Přednášky z výuky předmětu Mikroekonomie, školní rok 2011/
12 f) Axiom nenasycenosti (nemusí vždy platit) spotřebitel preferuje větší množství statků ve spotřebním koši než menší množství statků. Platí tedy: Čím více, tím lépe, ale ne u nežádoucích statků, kterých se naopak spotřebitel snaží spotřebovávat co nejméně. Pokud jsou axiomy splněny, indiferenční křivka: - se neprotíná s žádnou jinou indiferenční křivkou, která zobrazuje stejné preference (vyplývá z axiomu tranzitivity); - je klesající a konvexní směrem k počátku os souřadnic (vyplývá z axiomu rozmanitosti); - křivka, která leží dále od počátku os souřadnic, představuje vyšší úroveň celkového užitku (vyplývá z axiomu nenasycenosti). 12
13 2 Poptávka Poptávka značí, jak závisí poptávané množství statku na ceně, ale při nezměněném důchodu kupujícího a při nezměněných cenách ostatních statků. Tuto závislost vyznačujeme pomocí křivky poptávky. Křivka poptávky kopíruje křivku mezního užitku. Poptávané množství je číslo, poptávka je funkce! 18 Poptávka je funkce, která vyjadřuje závislost poptávaného množství statku na mnoha proměnných: na ceně daného statku, na cenách dalších statků (které jsou vůči němu substituty nebo komplementy) a také na spotřebitelově důchodu Vzorec poptávky 20 Q a = F Pa, I, Pb... Pz a( Q a )- poptávané množství statku, P a cena, I důchod spotřebitele, P b * P z ceny ostatních statků. Spotřebitelova poptávková funkce vyjadřuje optimální množství každého ze statků jako příjmu spotřebitele a funkce cen: ( p p m) x x, 1 = 1 1, 2 ( p p m) x x, 2 = 2 Levá strana každé z rovnic představuje poptávané množství, strana pravá je funkcí vyjadřující vztah cen a příjmu k tomuto množství. 21 1, 2 18 HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurs. [1] str tamtéž 21 VARIAN, Hal R. Mikroekonomie: moderní přístup. [11] str
14 2.1.1 Individuální poptávka Individuální poptávkou rozumíme poptávku jediného kupujícího nebo také poptávku po produkci jediného výrobce Tržní (dílčí) poptávka 23 Je to součet poptávaného množství všech spotřebitelů při různých úrovních ceny sledovaného statku 24. Poptávku j-tého spotřebitele po i-tém statku vyjadřujeme rovnicí: ( P, P,... P I ) d ij : xij = f x y z, Jestliže i-tý statek poptává n spotřebitelů, můžeme tržní poptávku vyjádřit funkcí: D i : X i = n j= 1 x ij = f ( P, P,... P, I I ) 1 2 z 1,... n Obrázek 1 Křivka poptávky a Engelova křivka, zdroj: [1] Křivka poptávky D nám ukazuje, jak závisí poptávané množství statku na ceně. 22 MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie: základní kurz. [5], str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str tamtéž 14
15 Engelova křivka EC znázorňuje závislost poptávaného množství statku na spotřebitelově důchodě Odvození poptávky Dva přístupy pro odvození poptávky 1) Kardinalistický přístup (Menger, Walras, Jevons, Marshall) spotřebitel umí ocenit užitek určitým číslem či dokáže říci, o kolik je pro něho jeden statek užitečnější než jiný statek poptávková křivka kopíruje křivku mezního užitku statku. Užitek tedy lze přímo měřit. 2) Ordinalistický přístup (V. Pareto, J. R. Nicks) - spotřebitel je maximálně schopen říci, jestli je pro něho daný statek užitečnější více, méně nebo stejně jako jiný statek, ale už není schopen definovat, o kolik poptávková křivka je odvozena z indiferenčních křivek a rozpočtového omezení spotřebitele. (Indiferenční křivky přestavují kombinaci dvou statků, jenž přináší spotřebiteli stejné uspokojení). V tomto pojetí tedy spotřebitel dokáže seřadit spotřební příležitosti podle velikosti celkového užitku. Oba přístupy vedou ke konstrukci stejné poptávkové funkce a nejsou navzájem v žádném rozporu. Poptávka bohatších kupujících je méně elastická než u kupujících, kteří mají nižší důchod, a prodávající při ní vyžaduje za výrobek vyšší cenu. Zvýšení a snížení poptávky 28 Poptávka po daném statku se zvýší, když: se zvýší cena jeho substitutů; se sníží cena jeho komplementů; se zvýší počet kupujících; se zvýší důchod spotřebitelů nakupující normální zboží; se preference spotřebitelů přesunou na tento produkt z jiných statků; spotřebitelé budou do budoucna očekávat nedostupnost daného statku či jeho vyšší cenu. 25 HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurs. [1] str HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str. 45 a str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str JUREČKA, Václav a kol. Mikroekonomie. [3] str
16 V opačných případech se poptávka po daném statku sníží. Je rozdíl mezi změnou poptávky a změnou poptávaného množství. Pokud se mění: poptávané množství v závislosti na ceně poptávaného statku, spotřebitel se pohybuje podél křivky poptávky, změna poptávky posun celé poptávkové křivky doprava, roste-li poptávka, nebo doleva, klesá-li poptávka Zákon klesající poptávky Poptávané množství klesne, když vzroste cena statku a přitom se nezmění důchody ani ostatní ceny. Poptávková křivka má klesající průběh, je klesající funkcí ceny, a to ze dvou důvodů: 1) Důchodový efekt (IE Income Effect) spotřebitel kupuje při vyšší ceně méně statku, jelikož za původní částku si už nekoupí původní množství. Jinými slovy řečeno: Roste-li reálný důchod spotřebitele, zvyšuje spotřebu všech normálních statků s kladnou důchodovou elasticitou poptávky. 2) Substituční efekt (SE Substitution Effect) když vzroste cena statku, spotřebitel ho nakupuje méně, protože jej nahradí jinými statky. Nahrazuje tak statek relativně dražší statkem relativně levnějším. Součtem obou efektů získáme celkový efekt (TE Total Effect). K těmto efektům existují dva mírně rozdílné přístupy, které se odlišují ve způsobu, jakým je chápán konstantní reálný důchod (je však spojen pouze se substitučním efektem). 32 Dva přístupy: a) E. Slutstkého konstantní reálný důchod je chápán jako schopnost spotřebitele nakoupit po cenové změně původní spotřební koš. Spotřebitel tady nedosahuje stejného celkového užitku, který měl před cenovou změnou, ale dostává se na jinou indiferenční křivku vlivem právě již zmiňovaného substitučního efektu, tzn. na jinou úroveň celkového užitku. 29 HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str HOLMAN, Robert. Ekonomie. [2] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str
17 b) J. R. Hickse konstantní reálný důchod je v tomto přístupu chápán jako schopnost spotřebitele dosáhnout po cenové změně původní úrovně užitku. Zde se také zohledňuje vliv substitučního efektu. 2.4 Cenová elasticita poptávky 33 Cenová elasticita poptávky je důležitou vlastností individuální i tržní poptávky po sledovaném statku. Je to koeficient, který nám říká, o kolik procent se změní poptávané množství sledovaného statku, změní-li se jeho cena o jedno procento. Vypovídá o citlivosti spotřebitele na změny ceny sledovaného statku. Statek je elastický, když poptávané množství statku reaguje silně na změny ceny. Do ekonomie ji zavedl Alfred Marshall 34. Nejvýznamnější faktory ovlivňující elasticitu poptávky: 35 Povaha potřeb, které statek uspokojuje elasticita poptávky po statcích, které uspokojují základní životní potřeby, je nižší než elasticita poptávky luxusních předmětů; Existence a dostupnost substitutů čím je jich více a čím jsou dostupnější, tím je elasticita poptávky vyšší; Podíl výdajů na daný statek ve spotřebitelově rozpočtu čím je podíl výdajů vyšší, tím je vyšší i elasticita poptávky; Čas s prodlužováním časového horizontu se elasticita poptávky zvyšuje. Jestliže chceme zjistit hodnotu cenové elasticity poptávky pro viditelné změny ceny a množství, použijeme vzorec obloukové elasticity: E pd = X X P P 2 2 x2 x2 + X X P + P 1 1 x1 x1 Pokud ale zjišťujeme cenovou elasticitu pro nekonečně malé změny ceny a množství, použijeme jiný vzorec, a to následující: 33 MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurs. [1] str MACÁKOVÁ, Libuše a kol. Mikroekonomie: základní kurz. [5] str
18 e PD = X Px X P x Cenová (i důchodová) elasticita poptávky může nabývat jakýchkoli hodnot, ale téměř vždy je záporná. Kladná je pouze pro Giffenův statek. Důvodem je, že změna ceny a změna množství jdou stejným směrem. Podle citlivosti poptávaného množství na změnu ceny rozlišujeme cenovou elasticitu na: 1) e PD = -1 cenově jednotková elasticita. Procentní změny ceny a poptávaného množství jsou stejné, ale současně i protisměrné. Celkové výdaje na statek se změnou ceny nemění. P x * X je konstantní. 2) e PD > -1 cenově neelastická poptávka. Procentní změna ceny statku je větší než procentní změna poptávaného množství. Při této poptávce je spotřebitel na změny jen velmi málo citlivý. Klesne-li cena statku, celkové výdaje se na tento statek snižují. P x * X s poklesem ceny statku X klesá. 3) e PD < -1 cenově elastická poptávka. Procentní změna ceny statku je menší než procentní změna poptávaného množství. Spotřebitel reaguje na změny ceny opravdu velmi citlivě. P x * X s poklesem statku X roste. 4) e PD > 0 Giffenův statek. S rostoucí cenou statku roste i poptávané množství. Z praktických důvodů pracujeme s absolutní hodnotou cenové elasticity. Elasticitu můžeme počítat i pro jiné než jednoprocentní cenové změny. Někdy se s cenovou elasticitou poptávky mylně zaměňuje pojem sklon poptávkové křivky. Rozdílem je, že zatímco cenová elasticita počítá s procentními změnami v cenách a množstvích, sklon poptávkové křivky zaměřuje absolutní změny. Současně platí, že pokud se nemění podél poptávkové křivky její sklon, mění se její cenová elasticita, a naopak jestliže má být cenová elasticita poptávky konstantní, musí se změnit sklon poptávkové křivky. Je důležité vědět, že může nastat situace, kdy dvě poptávkové křivky mají sice stejný sklon, ale různou cenovou elasticitu nebo naopak mají různý sklon při shodné cenové elasticitě. 18
19 Aby šlo vidět, jaký je vlastně vztah mezi elasticitou a sklonem poptávky, použijeme vzorec: e pd = P Q P Q P Jmenovatel Q značí sklon poptávky. Obrázek 2 Cenová elasticita a její sklon, zdroj [8] Existuje také souvislost mezi elasticitou poptávky a mezním příjmem, a to ta, že dokud je mezní příjem kladný, poptávka je elastická, protože pokles ceny zapříčiní růst příjmu a naopak, když je mezní příjem záporný, poptávka je neelastická, neboť pokles ceny vede k poklesu příjmu. 36 Zcela zásadní význam má ovšem pro elasticitu poptávky konkurence. Z hlediska elasticity musíme rozlišit individuální poptávku od poptávky po statku konkrétního prodávajícího. Elasticita individuální poptávky konkrétního spotřebitele po daném statku závisí na jeho výši 36 HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurs. [1] str
20 důchodu, jeho preferencích a blízkosti substitutů. Elasticita poptávky po statku konkrétního prodávajícího sice závisí též na elasticitách individuálních poptávek, ale hlavně závisí na množství a blízkosti konkurentů. 37 Prodávající se vždy nachází na elastické části poptávky po svém produktu. V případě tržní poptávky se ale trh nemusí nacházet vždy jen na elastické části. Rovnováha trhu vzniká v místě, ve kterém se tržní nabídka protíná s tržní poptávkou. Co se týče času, poptávka je elastičtější v delším období než v období krátkém. Důvodem je skutečnost, že spotřebitelé změní své spotřební zvyky až za nějaký čas a teprve potom začnou zdražený statek nahrazovat jinými substituty Důchodová elasticita poptávky 39 Důchodová elasticita poptávky vyjadřuje citlivost reakce spotřebitele v nakupovaném množství sledovaného statku na změny jeho disponibilního důchodu. Říká nám, o kolik procent se změní nakupované množství sledovaného statku, jestliže se spotřebitelův disponibilní důchod změní o jedno procento. Podle velikosti změn v disponibilním důchodě můžeme vyjádřit obloukovou elasticitu a elasticitu v bodě. Vzorec důchodové obloukové elasticity používáme při velkých změnách důchodu: e ID = X X I I X + X I1 + I Vzorec důchodové elasticity v bodě používáme při nekonečně malých změnách důchodu: 37 tamtéž 38 HOLMAN, Robert. Mikroekonomie: středně pokročilý kurs. [1] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str
21 e ID = X I X I Podle reakce spotřebitele na změnu důchodu rozlišujeme statky na: 1) Normální statky pokud roste spotřebiteli disponibilní důchod, roste i jejich spotřeba a naopak. Platí pro ně: jedním směrem. Dále se člení na: e ID > 0 změny nakupovaného množství i důchodu jdou a) Nezbytné statky růst (pokles) jejich spotřeby je pomalejší než růst (pokles) důchodu. Platí pro ně: 0< e ID < 1, neboli pokud důchod např. klesne o jednotku, nakupované množství klesne méně než o jednotku; b) Luxusní statky růst (pokles) jejich spotřeby je rychlejší než růst (pokles) důchodu. e ID > 1. 2) Inferiorní (méněcenné) statky s růstem důchodu klesá jejich spotřeba, s poklesem důchodu jejich spotřeba roste. jdou proti sobě. e ID < 0. Změny důchodu a nakupovaného množství Spotřebitel však nemůže kupovat jen statky méněcenné (vydával by méně než právě jeden svůj disponibilní důchod. To však nelze, pokud za jeden statek uvažujeme též úspory) nebo naopak jen statky luxusní (vydával by více než právě jeden svůj disponibilní důchod). Tento jev nám vyjadřuje rovnice: IDX + y IDY µ * e µ * e = 1 x Kde: µ x váha statku X ve spotřebním koši spotřebitele e IDX důchodová elasticita poptávky po statku X µ y váha statku Y ve spotřebním koši spotřebitele e IDY důchodová elasticita poptávky po statku Y. 21
22 Zvláštností je tzv. Giffenův statek, který je typický tím, že pokud roste jeho cena, roste i jeho poptávané množství a naopak. Neexistují k němu blízké substituty, tvoří podmnožinu méněcenných statků, výdaje na jeho pořízení tvoří velkou část ze spotřebitelových celkových výdajů. Pro jeho vznik jsou nesmírně důležitá očekávání spotřebitelů. Giffenovým statkem může být za určitých okolností i běžné zboží, ale pokud tyto okolnosti zmizí, Giffenův statek se většinou mění zpět na normální či standardní méněcenný. 40 Giffenův paradox se v realitě vyskytuje velmi vzácně. Jako klasický příklad je uváděn vývoj poptávky po bramborách v Irsku v období hladomoru v 19. století Křížová elasticita poptávky 42 Křížová elasticita poptávky znamená, o kolik procent se změní poptávané množství statku X, pokud se cena druhého statku Y změní o jedno procento. Tzn. jak na poptávané množství sledovaného statku dopadá změna ceny jiného statku. Vzorec: E CD X X = P P 2 2 y2 y2 + X X P + P 1 1 y1 y1 Vzorec pro křížovou elasticitu v bodě: e CD = X P y y X P Také křížová elasticita poptávky může nabývat jakýchkoli hodnot, ale klíčové jsou pro nás hodnoty menší nebo větší než nula. - e CD je větší než 0 změna ceny statku Y a množství statku X jsou stejnoměrné, statky jsou substituty. 40 MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str MACÁKOVÁ, Libuše SOUKUPOVÁ, Jana. Mikroekonomie: (pro inženýrské studium): repetitorium. [6] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str
23 - e CD je menší než 0 změny ceny statku Y a množství statku X jsou protisměrné, statky jsou komplementy. - e CD = 0 mezi statky neexistuje žádný vztah, tzn., že změna ceny jednoho statku neovlivňuje poptávané množství druhého statku. Poptávané množství statků závisí rovněž na cenách jiných statků, neboť statky jsou spojeny vztahem substituce či komplementarity. Závislost poptávky na cenách jiných statků není jednoznačná. U substitutů proti sobě působí dva efekty, a to substituční a důchodový efekt. Důchodový efekt může působit oběma směry. Bude zvyšovat nebo snižovat poptávku po sledovaném statku podle toho, zda statek bude normální nebo podřadný. Substituční efekt působí vždy v protisměru k cenovému pohybu. Je negativní, neboť změna v poptávce jde díky němu proti změně ceny. 43 Pomocí křížových efektů cenových změn lze posuzovat dopad na rovnováhu spotřebitele v případě spotřeby komplementů a substitutů. Dělíme je na: 44 a) Křížový substituční efekt je analogií k substitučnímu efektu motivuje nahrazovat statek relativně dražší statkem relativně levnějším. b) Křížový důchodový efekt vyjadřuje, jak změna ceny statku Y ovlivní reálný důchod spotřebitele a poptávané množství statku X. c) Celkový křížový efekt představuje součet křížového substitučního a důchodového efektu. Rozdíl proti ne-křížovým efektům je fakt, že křížový SE a IE působí vždy proti sobě. Dopad celkového křížového efektu závisí na tom, který z dílčích křížových efektů převáží: Pokud převáží křížový substituční efekt nad důchodovým, hovoříme o kladné křížové elasticitě poptávky zvýšení ceny druhého statku povede k růstu poptávky po sledovaném statku. V tomto případě jsou posuzované statky substituty. 43 VARIAN, Hal R. Mikroekonomie: moderní přístup. [11] str MUSIL, Petr. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz. [8] str
Mikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil, kancelář č. 621 Konzultace pondělí, 14.30 16.00 Jiný termín po dohodě pmusil@econ.muni.cz Informace: http://pmusil.czechian.net Zkouška Písemný test alespoň
VícePR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb
PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb 5.1. Rovnováha spotřebitele 5.2. Indiferenční analýza od kardinalismu k ordinalismu 5.3. Poptávka, poptávané množství a jejich změny 5.4. Pružnost tržní poptávky Poptávka
VíceOptimalizace spotřebitele a poptávka
Optimalizace spotřebitele a poptávka Optimum (rovnováha) spotřebitele spojení indiferenční mapy a linie příjmů standardní situace Optimem spotřebitele se nazývá situace, kdy spotřebitel volí optimální
VíceObsah. Poptávka spotřebitele - 1 - Petr Voborník
Obsah Obsah... Poptávka spotřebitele.... ndividuální poptávka (po statku ).... Vliv změny důchodu spotřebitele na poptávku..... Důchodová spotřební křivka..... Druhy statků... 3 CC, kde je určitým druhem
VícePOPTÁVKA.
POPTÁVKA INDIVIDUÁLNÍ POPTÁVKA Individuální poptávka-poptávka jednoho spotřebitele, závisí na: -ceně statku -cenách ostatních statků -důchodu spotřebitele Preference a očekávání předpokládáme za neměnné
VíceNárodní hospodářství poptávka a nabídka
Národní hospodářství poptávka a nabídka Chování spotřebitele a poptávka Užitek a spotřebitelův přebytek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak
VíceMikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D
Opakování příklad 1 Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Hodnota Edp = 0,1 znamená, že procentní změna množství při 10% změně ceny bude: a/ 0,2 b/ 2,5 c/ 5,0 d/ 1,0 e/ ze zadaných
Více5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.
5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce. Teorie spotřebitele x teorie firmy 5.1.1 Teorie spotřebitele Ekonomie zkoumá preference mezi statky. Nezkoumá je ale přímo, nýbrž
VícePřijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně
řijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie Správná odpověď je označena tučně 1. řebytek spotřebitele je rozdíl mezi a... a) cenou, mezními náklady b) cenou, celkovými
VíceMikroekonomie I. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Křivka nabídky (S) Přednáška 3. Podstatné z minulé přednášky. Zákon rostoucí nabídky
Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Přednáška 3. Křivka nabídky (S) Poptávka substituční a důchodový
VíceMikroekonomie. 1. Opakování příklad 1. Řešení. Opakování - Příklad 2. Příklad 2 - řešení P = 30 (6Q/5)
1. Opakování příklad 1. Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Poptávka po obuvi je popsána rovnicí: Q D = 300 0,3P, (Q D je poptávané množství za měsíc. Nabídka v průběhu měsíce
VíceMikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje
Příklad opakování zjistěte zbývající údaje Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Q FC VC 0 20 1 10 2 18 3 24 4 36 Co lze zjistit? FC - pro Q = 1, 2, 3, 4 TC AC AVC AFC Příklad
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. Kombinované studium 1. cv. Nabídka - rozlišujeme mezi: Nabídka (supply) S 10.10.2014
Kombinované studium 1. cv. Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni na trh dodat
VíceMikroekonomie Nabídka, poptávka
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Podstatné z minulého cvičení Matematický pojmový aparát v Mikroekonomii Důležité minulé cvičení kontrolní
Více3 Elasticita nabídky. 3.1 Základní pojmy. 3.2 Grafy. 3.3 Příklady
3 Elasticita nabídky 3.1 Základní pojmy Vysvětlete následující pojmy: 1. cenová elasticita nabídky, 2. cenově elastická nabídka, 3. cenově neelastická nabídka, 4. jednotkově elastická nabídka, 5. dokonale
VíceZáklady ekonomie. Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com
Základy ekonomie Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Petr Musil: petrmusil1977@gmail.com Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba
VíceBod uzavření firmy. Bod zvratu. Mikroekonomie. Důležité FC, VC, TC (graf) Náklady firmy - důležité. Průběh funkcí nákladů - grafy
Důležité FC, VC, TC (graf) Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Náklady firmy - důležité Průběh funkcí nákladů - grafy TC = FC + VC AC = AFC + AVC AFC = FC/Q AVC = VC/Q MC =
VíceDokonale konkurenční odvětví
Dokonale konkurenční odvětví Východiska určení výstupu pro maximalizaci zisku ekonomický zisk - je rozdíl mezi příjmy a ekonomickými náklady (alternativními náklady) účetní zisk - je rozdíl mezi příjmy
VíceMikroekonomie II úvodní přednáška Petr Musil kontakt: pmusil@econ.muni.cz ICQ: 248255927 Informace ke kurzu: studijní materiály v IS Zkouška Písemný multiple-choice test úspěšnost alespoň 60 % Struktura
VíceKvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy
1. Firmy působí: a) na trhu výrobních faktorů b) na trhu statků a služeb c) na žádném z těchto trhů d) na obou těchto trzích Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy 2. Firma na trhu statků a služeb
VíceMikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky
Téma cvičení č. 2: Mikroekonomie Nabídka, poptávka Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma Nabídka, poptávka Nabídka (supply) S Nabídka představuje objem zboží, které jsou výrobci ochotni
VíceTRH. Mgr. Hana Grzegorzová
TRH Mgr. Hana Grzegorzová Vývoj trhu Pokud šlo o první formy, bylo možné vyměňovat výrobek za výrobek (tzv. barter). Postupně složitější dělbou práce se toto stává velmi obtížným a dochází ke vzniku peněz.
Více8. Dokonalá konkurence
8. Dokonalá konkurence Kompletní text ke kapitole viz. KRAFT, J., BEDNÁŘOVÁ, P, KOCOUREK, A. Ekonomie I. TUL Liberec, 2010. ISBN 978-80-7372-652-2; str.64-75 Dokonale konkurenční tržní prostředí lze charakterizovat
Vícekřivka MFC L roste dvakrát rychleji než AFC L
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce Struktura charakteristika NedoKo.. trhu práce optimální množství práce v SR optimální množství práce v LR mzdová diskriminace monopsonu individuální
VíceDokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování Mikroekonomie Dokonalá konkurence Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU U firmy v rámci dokonalé konkurence jsou výrobní náklady dány vztahem: TC = 20000 + 2 a) Jestliže tržní cena
VíceMikroekonomie I. Přednáška 3. Trh výrobních faktorů ekonomický koloběh. Podstatné z minulé přednášky. Křivka nabídky (S) Zákon rostoucí nabídky
Přednáška 3. Mikroekonomie I 3. přednáška Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Poptávka substituční a důchodový efekt, konkurence, elasticita poptávky Podstatné z minulé
VíceOP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20
OP3BK_FEK Ekonomika Jaro 2013 16.03.2013 / 13:55 15:35 / učebna č.20 Přehled témat (osnova): 1. Úvod do ekonomie Základní pojmy Vývoj ekonomie Aktuální problémy 2. Mikroekonomie Tržní struktury Dokonalá
VíceMikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU
Opakování - příklad Mikroekonomie Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí spotřebované množství statku). Určete interval spotřeby (množství statku X) v kterém TU bude mít
Více4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.
Firma v nedokonalé konkurenci 1. Zdroji nedokonalé konkurence jsou: - jednak nákladové podmínky podnikání, - jednak. 2. Zapište vzorec Lernerova indexu. K čemu slouží? 3. Zakreslete celkový příjem monopolní
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace..
Více2. Analýza spotřebitelské poptávky
2. Analýza spotřebitelské poptávky Obsah Individuální poptávka a faktory, které ji ovlivňují Vliv změny disponibilního důchodu na poptávku: - důchodová spotřební křivka, Engelovy křivky - důchodová elasticita
VíceFAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5
FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU LZEŇ Katedra ekonomie a financí Mikroekonomie cvičení 5 5. CHOVÁNÍ SOTŘEBITELE A FORMOVÁ- NÍ OTÁVKY ŘÍKLAD Č. 1 V rámci kardinalistické teorie užitku definujte pojmy: užitek, celkový
VíceStruktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti
11. Trh kapitálu Struktura formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti Literatura Holman, R.: Mikroekonomie-středně pokročilý
Více2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
2. Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka 2.1 Celkový užitek a mezní užitek Jedním ze základních problémů, které spotřebitel řeší, je, kolik určitého statku má kupovat a jak má svůj důchod mezi různé
VíceUžitek. Obsah. Kardinalistický přístup. Užitek. Kardinalistická teorie. Ordinalistická teorie. Užitekje. 2 teorie 1.Kardinalistická teorie-užitek.
Obsah Užitek Kardinalistická teorie Ordinalistická teorie Užitek Trh výr a služeb. -dva subjekty firmy a dom Při rozhodování je spotřebitel omezen svým příjmem (důchodem) Cílem spotřebitele je maximalizace
VíceMikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky
Minulá přednáška - podstatné Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Typologie nákladů firmy Náklady v krátkém období Náklady v dlouhém období Důležité vzorce TC = FC + VC AC =
Vícea, c, d Mikroekonomie Tržní rovnováha Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Příklad 1 Řešení Řešení Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 1. opakování Tržní rovnováha Příklad 1 Poptávka je dána funkcí Q = 25 P a nabídka tabulkou: Varianta a b c d Cena 5 10 15 20 Množství 5 15
VíceTéma č. 2: Trh, nabídka, poptávka
Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka Obsah 1. Dělba práce 2. Směna, peníze 3. Trh 4. Cena a směnná hodnota 5. Nabídka 6. Poptávka 7. Tržní rovnováha 8. Konkurence Dělba práce Dělba práce Jednotliví lidé se
VíceMakroekonomie I. Co je podstatné z Mikroekonomie - co již známe obecně. Nabídka a poptávka mikroekonomické kategorie
Model AS - AD Makroekonomie I Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky Osnova: Agregátní poptávka a agregátní nabídka : Agregátní poptávka a její změny Agregátní nabídka krátkodobá a dlouhodobá Rovnováha
VíceStudijní opora. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé konkurence. Vzdělávací cíl: Téma Rozhodování firmy v podmínkách dokonalé
VíceMODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL
MODELY OLIGOPOLU COURNOTŮV MODEL, STACKELBERGŮV MODEL DOKONALÁ KONKURENCE Trh dokonalé konkurence je charakterizován velkým počtem prodávajících, kteří vyrábějí homogenní produkt a nemohou ovlivnit tržní
VíceUŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE
UŢITEK, PREFERENCE A OPTIMUM SPOTŘEBITELE PŘEDPOKLADY RACIONÁLNÍHO CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE Budeme se zabývat jak má spotřebitel rozdělit svůj důchod mezi různé statky Racionálně jednající spotřebitel maximalizuje
VíceTeorie spotřebitelské volby
Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,
VíceMONOPOL.
MONOPOL Nedokonalá konkurence představuje situaci, kdy je na trhu alespoň jeden prodávající nebo kupující, který může ovlivnit tržní cenu V nedokonalé konkurenci na straně nabídky rozlišujeme -monopolní
Více11. Trhy výrobních faktorů Průvodce studiem: 11.1 Základní charakteristika trhu výrobních faktorů Poptávka po VF Nabídka výrobního faktoru
11. Trhy výrobních faktorů V předchozích kapitolách jsme zkoumali způsob rozhodování firmy o výstupu a ceně v rámci různých tržních struktur (dokonalá a nedokonalá konkurence). Ačkoli se fungování firem
VícePoptávka a Slutského rovnice Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 6 a 8 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 6 and 8
Poptávka a Slutského rovnice Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 6 a 8 Varian: Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 6 and 8 () 1 / 50 Na této přednášce se dozvíte na čem závisí poptávková
VíceMikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha
PhDr. Praha, VŠFS, 1.11.2010 Trh Trh je svobodná neomezovaná směna statků. Na trhu se střetává nabídka s poptávkou. Trh se neustále vyvíjí. Trh není dokonalý, existují statky, které nelze směňovat na trhu
Více6 Nabídka na trhu výrobků a služeb
6 Nabídka na trhu výrobků a služeb 1. Náklady firmy 2. Příjmy a zisk firmy 3. Rovnováha firmy na dokonale konkurenčním trhu 4. Nabídka firmy V ekonomii se rozlišují tři časové horizonty, ve vztahu k možnostem
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE ÚVOD, TRH A TRŽNÍ MECHANISMUS Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu
VíceRozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál
VíceTeorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk
Zisk firmy Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Zisk (π) je rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Π = TR - TC Je také vynásobený objem produkce rozdílem průměrného
VíceTeorie spotřebitelské volby
Teorie spotřebitelské volby Motivace MP #1: Lidé volí mezi alternativami. pokud koupí víc jednoho statku, zbude jim méně na nákup jiného statku pokud víc pracují, vydělají vyšší důchod a mohou víc spotřebovávat,
VícePreference Jan Čadil FNH VŠE 2014
Preference Jan Čadil FNH VŠE 2014 Footer Text 3/24/2014 1 Racionalita Chování spotřebitele je založeno na předpokladu racionality. Tento předpoklad znamená, že spotřebitel volí neoptimálnější, resp. nejvíce
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
VíceTRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát
TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Trh = místo, kde se střetává nabídka s poptávkou Tržní mechanismus = zajišťuje spojení výrobce a spotřebitele, má dvě strany: 1. nabídka, 2. poptávka. Znaky tržního mechanismu: - výrobky
VíceDK cena odvozená z trhu
Dokonalá konkurence DK cena odvozená z trhu π (Kč) TR STC ZISK ZTRÁTA Q 1 Q 2 Q (ks) MR, MC (Kč/ks) MC MR Q 1 Q 2 Q (ks) ZiskfirmyvDK Nulový zisk v DK normální zisk Ztráta firmy v DK Křivka nabídky firmy
VíceMojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství
Ekonomie kolem nás Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství mojmir.sabolovic@law.muni.cz PROGRAM PŘEDNÁŠEK 1. Přednáška - Ekonomie kolem nás přednášející: Ing. Bc. Mojmír Sabolovič, Ph.D. 2. přednáška
VíceFormování cen na trzích výrobních faktorů
Formování cen na trzích výrobních faktorů Na trzích výrobních faktorů jsou určujícími elementy poptávka a nabídka výrobního faktoru. Na trzích výrobků a služeb jsou domácnosti poptávající a firmy nabízející
VíceSTC = w.l + r.k fix = VC + FC
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období: - celkové, průměrné, mezní - fixní a variabilní náklady náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR: - obalová křivka příjmy
VíceTeorie her a ekonomické rozhodování. 9. Modely nedokonalých trhů
Teorie her a ekonomické rozhodování 9. Modely nedokonalých trhů 9.1 Dokonalý trh Dokonalý trh Dokonalá informovanost kupujících Dokonalá informovanost prodávajících Nulové náklady na změnu dodavatele Homogenní
Více2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 4 Teorie rozdělování a její kontexty Náměty závěrečných prací www.median-os.cz/aktuality Náměty magisterských
VíceCharakteristika monopolu
Monopol charakteristika monopolu příčiny jeho vzniku volba rovnovážného výstupu stanovení ceny monopolem křivka nabídky monopolu cenová diskriminace alokační a výrobní efektivnost monopolu regulace monopolu
VíceFirmy na dokonale konkurenčních trzích
Firmy na dokonale konkurenčních trzích Motivace Každá firma musí učinit následující rozhodnutí: kolik vyrábět jakou cenu si účtovat s jakými výrobními faktory (kolik práce a kolik kapitálu) Tato rozhodnutí
Více1. Vnitřní faktory. několik cílů najednou. V cenové oblasti lze. Diferenciace výrobků čím více se vlastní výrobek od srovnatelných výrobků konkurence
Price Faktory ovlivňující výši ceny 1. Vnitřní faktory Cíle firmy - firmy se orientují většinou na několik cílů najednou. V cenové oblasti lze uvažovat o cílech spojených s orientací na: dosažení určité
VíceStudijní opora. Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno ve dvou po sobě navazujících přednáškách.
Studijní opora Název předmětu: Ekonomie I Zpracoval: Ing. Lenka Brizgalová, Ph.D. Téma: Chování spotřebitele a formování poptávky Vzdělávací cíl: Téma Chování spotřebitele a formování poptávky je přednášeno
Více2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY
2 POPTÁVKA A JEJÍ DETERMINANTY Poptávka charakterizuje chování kupujících. Je to vztah mezi poptávaným množstvím a tržní cenou za předpokladu, že ostatní vlivy, které na poptávku působí, jsou konstantní.
VícePříjmy firmy můžeme rozdělit na celkové, průměrné a mezní.
7 Příjmy firmy Příjmy firmy představují sumu peněžních prostředků, které firmě plynou z realizace její produkce, proto někteří autoři používají analogický pojem tržby. Jestliže vycházíme z cíle formy v
Více5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 2 Teorie chování spotřebitele Obsah. 1. Měření užitku 2. Indiferenční křivka 3. Indiferenční mapa 4.
VíceFirma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza Opakování Spotřebitel Máte danou funkci celkového užitku TU ve tvaru: 300X - 10X 2 (X značí
VíceZboží, peníze, cena, poptávka, nabídka
Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka Zboží Zboží je výsledkem lidské práce. Jde o výrobek, který může být hmotným statkem (věcí, předmětem) nebo službou, uspokojující svými vlastnostmi lidské potřeby,
Více5 FIRMA A SPOTŘEBITEL
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL 5.1 Firma 2 Firmy Zákon nabídky: Firmy jsou ochotny vyrábět a prodávat větší množství, když je cena jejich produkce vysoká = rostoucí křivka S P S Q 3 Cíl firem Ekonomický cíl maximalizace
VíceMikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1
Obsah Podnik Výnosy Zisk Podnik Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní subjekt. Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: - -.. Základní cíl podniku je
VíceZáklady ekonomie II. Zdroj Robert Holman
Základy ekonomie II Zdroj Robert Holman Omezování konkurence Omezování konkurence je způsobeno překážkami vstupu na trh. Intenzita konkurence nezávisí na počtu existujících konkurentů, ale také na počtu
VícePOPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE
POPTÁVKA NA DOKONALE KONKURENČNÍM TRHU PRÁCE Firma maximalizuje zisk když platí Dokonalý trh práce-firma přicházející na tento trh je jednou z velkého počtu cenu práce nemůže ovlivnit Křivku nabídky práce
VíceDOKONALÁ KONKURENCE.
DOKONALÁ KONKURENCE www.ekofun.cz ZÁKLADNÍ POJMY PLATNÉ PRO DOKONALOU I NEDOKONALOU KONKURENCI Cíl firmy je maximalizace zisku -největší(kladné) rozpětí mezi TR a TC Maximalizujeme zisk s ohlédnutím na
VícePŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM
1 PŘÍPRAVNÝ KURZ PRO MAGISTERSKÉ STUDIUM 1. Základní pojmy ekonomie 2. Trh 3. Konkurence 4. Teorie chování spotřebitele 5. Teorie firmy: základní pojmy 6. Výrobní rozhodnutí firmy 7. Firma na trzích výrobních
Více29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15
29. mezní a průměrná produktivita práce MC a AC při 15 hodinách práce? AC = w = 4,5 Kč při 15 hodinách práce MC = w + L pro L = 15 1 30. Optimum při nájmu výrobního faktoru Nabídka vstupu Z je dána rovnicí
VíceMikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence
PhDr. Praha, VŠFS, 8.11.2010 Cenová elasticita V jakém rozsahu se změní poptávané či nabízené množství při změně ceny? Cenová elasticita (pružnost) je procentuální změna poptávaného či nabízeného množství
VíceEkonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka
Ekonomika III. ročník 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka Hospodářský proces Chování tržních subjektů (firmy, výrobci, nakupující zákazníci, vláda, instituce) je ovlivněno zákony trhu. Chování spotřebitele,
VíceCELKOVÁ -souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přichází výrobci na trh
Otázka: Trh Předmět: Ekonomie Přidal(a): Eli TRH= určitá oblast ekonomiky kde dochází k výměně činnosti mezi jednotlivými ekonomickými subjekty (je to určitý virtuální prostor, kde se střetává nabídka
VíceVymezení nákladů různá pojetí
Obsah vymezení nákladů náklady v krátkém období vztah mezních, průměrných a celkových nákladů náklady v dlouhém období vztah mezi náklady v SR a LR vztah mezi produkční funkcí a funkcemi nákladů příjmy
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace
VíceObsah. Poptávka ( D- demand) Křivka tržní poptávky. Křivka poptávky. Poptávka. Nabídka. Poptávku můžeme rozlišit:
Obsah optávka Nabídka optávka ( - demand) Udává mn. určitého výr či služby, který je spotř. ochoten a schopen si nakoupit při různých cenách Je určena množství (q) pop. výrobků a jejich cenami (p) optávku
VíceOtázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby
Otázka: Bankovní soustava Předmět: Ekonomie Přidal(a): Petra93 V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby Potřeba je vnitřní požadavek lidí, který vyplývá z vědomí nedostatky, který
VíceFirma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza
Mikroekonomie Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU Téma cvičení Firma Příjmy, zisk Produkční analýza zadání y k opakování náklady firmy Q FC VC TC AC AVC AFC MC 0 X X X X X X X 1 5 5 X X X
VíceM I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy. 31. 10. 2005
Vysoká škola finanční a správní, o. p. s. zimní semestr 2005/06 bakalářské prezenční studium, středisko Most obor Řízení podniku a podnikové finance (RP) M I K R O E K O N O M I E orientační program cvičení
VíceFunkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.
Vzorce optávka a nabídka a b Funkce poptávky (lineární) m + n Funkce nabídky D * Cenová elasticita poptávky bodová + D + D * Důchodová elasticita poptávky * Cenová elasticita poptávky intervalová A B CD
Více15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
15 Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce Existuje-li na trhu výstupu omezený počet firem nabízejících svou produkci, hovoříme o nedokonalé konkurenci, jejíž jednotlivé formy (monopol, oligopol
VíceÚloha 1. Úloha 2. Úloha 3. Úloha 4. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Text úlohy. Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné
Úloha 1 Keynesiánský přístup v ekonomii je charakteristický mimo jiné a. dosažením makroekonomické rovnováhy pouze při plném využití kapacit ekonomiky b. důrazem na finanční trhy c. větším využíváním regulace
Vícezákladní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při
3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy
Více3. PRODUKČNÍ ANALÝZA FIRMY
3. PRODUKČNÍ ANAÝZA FIRMY OBSAH základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy
VíceObsah. Předmluva autora... VII. Oddíl A Metoda a předmět ekonomie
Obsah Předmluva autora... VII Oddíl A Metoda a předmět ekonomie 1. Jaká věda je ekonomie?... 3 1.1 Pozitivní věda... 3 1.2 Vize a model v ekonomii... 5 1.3 Ekonomie věda o lidském jednání... 7 1.4 Racionalita
VíceTrh práce a politika zaměstnanosti Ing. Zuzana Hrdličková Konzultační hodiny: Po 14:30 15:30 Kancelář 602 (6. patro)
Trh práce a politika zaměstnanosti Zuzana Hrdličková Trh práce a politika zaměstnanosti Ing. Zuzana Hrdličková Email: z.hrdlickova@mail.muni.cz Konzultační hodiny: Po 14:30 15:30 Kancelář 602 (6. patro)
VíceCeny v ekonomii a v životě
2 JAK FUNGUJE TRH Ceny v ekonomii a v životě Dospělí si potrpí na číslice. Řeknete-li dospělému: Viděl jsem krásný dům z červených cihel, za okny muškáty a na střeše holuby, nedovede si ho představit.
VíceMetodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok
Cíl tematického celku: pochopit problematiku rozhodování firmy, odvodit nabídkovou křivku Tento tématický celek je rozdělen do následujících dílčích témat: 1. dílčí téma: Podstata firmy 2. dílčí téma:
VíceKapitálový trh (finanční trh)
Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, www.median-os.cz, 2010 Téma 9 Kapitálový trh (finanční trh) Obsah 1. Podstata kapitálového trhu 2. Volba mezi současnou a budoucí
VíceObvyklý tvar produkční funkce v krátkém období
Produkční analýza firmy základní východiska analýzy firmy krátkodobá produkční funkce výroba v dlouhém období, optimum firmy optimum firmy při různých úrovních nákladů a při změnách cen VF výnosy z rozsahu
VíceNEDOKONALÁ KONKURENCE
NEDOKONALÁ KONKURENCE OBECNÁ CHARAKTERISTIKA NEDOKONALÉ KONKURENCE Trh, na kterém alespoň jeden prodávající (kupující) je schopen ovlivnit tržní cenu Cenový tvůrce Diferencovaný produkt-kvalita, vzhled,
VíceRozpočtové omezení, preference a užitek
Rozpočtové omezení, preference a užitek Varian, Mikroekonomie: moderní přístup, kapitoly 2, 3 a 4 Varian, Intermediate Microeconomics, 8e, Chapters 2, 3 a 4 1 / 43 Teorie spotřebitele Spotřebitelé si volí
Více