Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Transkript

1 MIKROEKONOMIE TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ, UTVÁŘENÍ CENY VÝROBNÍCH FAKTORŮ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3 TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ Obecně je princip fungování trhu výrobních faktorů stejný jako princip fungování trhu statků a služeb. Podstatným rozdílem je, že na straně poptávky jsou firmy a na straně nabídky domácnosti. Subjekty na straně poptávky pak nehledají optimální kombinaci statků a služeb pro dosažení maximálního užitku, ale optimální kombinaci výrobních faktorů pro dosažení maximálního zisku. Výrobních faktorů můžeme jmenovat celou řadu. My se budeme zabývat těmito: práce, půda a kapitál.

4 POPTÁVKA PO VÝROBNÍM FAKTORU Poptávka po výrobním faktoru je podobná poptávce po statku či službě: má stejný tvar projevuje se u ní zákon klesající poptávky. Poptávka po výrobním je poptávkou odvozenou - závisí na poptávce po statku či službě k jehož výrobě slouží. Firmy poptávají výrobní faktory jen proto, že vedou k produkci statků či služeb a tím k naplnění cíle firmy. Firma se rozhoduje o výši výstupu a o kombinaci výrobních faktorů, které k produkci použije.

5 NABÍDKA VÝROBNÍHO FAKTORU Také u nabídky existují určité podobnosti s trhem statků a služeb tvar nabídky daný zákonem rostoucí nabídky. Nabídku ze strany domácností ovlivňují také nepeněžní faktory např.: společenská prestiž spojená s určitým zaměstnáním dostatek volného času bezpečnost a vliv na zdraví apod. Musíme odlišit nabídku výrobního faktoru celé ekonomice a jedné firmě.

6 ROVNOVÁHA NA TRHU VÝROBNÍCH FAKTORŮ Rovnovážná cena a množství výrobního faktoru vzniká střetem nabídky a poptávky. Cenou práce je mzdová sazba. Cenou půdy je sazba pozemkové renty. Cenou kapitálu je pak úroková sazba. Rovnováha na trhu výrobních faktorů se mění v čase. Důležité jsou i konkurenční podmínky na trhu výrobních faktorů a na trhu statků a služeb. P E P F D E Q E Cena výrobního faktoru určuje výdělek výrobního faktoru - ten se zpravidla skládá z transferového výdělku a ekonomické renty. S Q F

7 TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EK. RENTA Transferový výdělek - taková výše výdělku, kterou by daný výrobní faktor mohl získat při svém nejlepším alternativním použití - částka, která musí být za výrobní faktor zaplacena, aby přesunul transferoval své služby z jednoho způsobu použití do jiného. Aby byly služby výrobního faktoru poskytnuty konkrétní firmě, musí za ně zaplatit nejméně tolik, co konkurenční zájemci. Ekonomická renta - ta část výdělku výrobního faktoru, která převyšuje transferový výdělek - není nutná k jeho udržení v daném použití. Vyšší odměnou, než nabízí konkurence si lze pojistit služby kvalitního zaměstnance nebo lukrativní pozemek pro podnikání.

8 TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EK. RENTA P F S P F P F S Ekonomická renta E Transferový výdělek S Ekonomická Transferový E renta E výdělek D D D F F F Pokud chceme získat zaměstnance, který si ročně vydělá Kč, musíme mu zaplatit nejméně oněch Kč ročně - to je transferový výdělek. Pokud mu zaplatíme více, například Kč ročně, pak tento zaměstnanec získá ekonomickou rentu ve výši Kč za rok. Podíl transferového výdělku a ekonomické renty na výdělku výrobního faktoru je dán elasticitou jeho nabídky viz obrázek

9 TRANSFEROVÝ VÝDĚLEK A EK. RENTA DOKONALE ELASTICKÁ NABÍDKA VÝROBNÍHO FAKTORU: neexistuje žádná ekonomická renta - existuje pouze jedna cena daného výrobního faktoru a jeho nositel nemůže za žádných okolností získat vyšší výdělek, protože všechny alternativy jeho použití vedou ke stejné výši výdělku. Cena vstupu je určována pouze nabídkou. DOKONALE NEELASTICKÁ NABÍDKA VÝROVNÍHO FAKTOU: existuje pouze ekonomická renta - daný výrobní faktor nemá žádné alternativní použití. Cena faktoru je určována pouze poptávkou a jeho množství je fixní. Tato situace nastává například u půdy.

10 KONSTRUKCE POPTÁVKY PO V. FAKTORU Poptávka po jednom konkrétním vstupu: Množství ostatních vstupů považujeme za konstantní Firma usiluje o maximalizaci zisku. Poptávku firmy po výrobním faktoru budeme konstruovat na základě dvou veličin: příjmu z mezního produktu výrobního faktoru MRP, mezních nákladů na výrobní faktor MFC. Jako u každé optimalizační úlohy budeme porovnávat dvě mezní veličiny přínos a výdaj spojený s poslední jednotkou výrobního faktoru zapojenou do výroby.

11 PŘÍJEM Z MEZNÍHO PRODUKTU V. FAKTORU Příjmem z mezního produktu výrobního faktoru (Marginal Revenue Product MRP) rozumíme dodatečný příjem, který firmě vznikne prodejem produktu vytvořeného dodatečnou jednotkou výrobního faktoru, přičemž ostatní vstupy zůstávají konstantní.tato veličina je determinována mezním fyzickým produktem tohoto faktoru a cenou výsledného produktu. MRP = MP * P Firma na výrobu židlí například zvažuje přijetí dalšího truhláře. Díky jeho přijetí se produkce židlí měsíčně zvýší o 100 ks. Cena, za kterou firma na trhu židle prodává je 1000 Kč/ks. Příjem z mezního produktu výrobního faktoru je tedy roven Kč ( 100 ks á 1000 Kč).

12 PŘÍKLAD Vraťme se k příkladu ze třetí kapitoly, na kterém jsme demonstrovali průběh TP a MP - nyní ho doplníme o cenu výstupu a určíme MRP. Představme si opět dělníky, kteří kopou příkop. K dispozici bude různý počet dělníků, ale ostatní výrobní faktory budou fixní. Z tabulky je patrné, že od třetího zaměstnance začíná přírůstek produktu (MP L ) klesat. S ním začíná klesat i MRP L, protože cena výstupu je konstantní. V nedokonalé konkurenci by se na poklesu MRP podílel jak klesající mezní produkt MP, tak i klesající cena P.

13 PŘÍKLAD L TP L MP L P MRP L 0 0 / 1000 /

14 MEZNÍ NÁKLADY NA FAKTOR K určení optimálního množství výrobního faktoru slouží mezní náklady na faktor (Marginal Factor Costs - MFC). Jedná se o dodatečné náklady, které firmě vzniknou najmutím dodatečné jednotky výrobního faktoru. MFC = ΔTC / ΔF Za předpokladu dokonalé konkurence na trhu výrobních faktorů firma tyto faktory najímá za tržní cenu, kterou nemá možnost ovlivnit. Potom platí, MFC = P F. Křivka MFC je potom horizontální přímka (konstantní funkce). Tato křivka je současně také křivkou nabídky výrobního faktoru dané firmě. Tato nabídka je dokonale elastická.

15 ROVNOVÁHA NA TRHU V. FAKTORU Konstrukce optima je opět podobná jako v oblasti nákladů a příjmů firmy, nebo jako u spotřebitele. Firma najímá další jednotky výrobního faktoru, dokud jí přináší vyšší příjem z mezního produktu než mezní náklady na faktor. U poslední najaté jednotky se tyto veličiny vyrovnají a firma už další nebude najímat. Tak jako jsme hledali rovnost MR = MC, budeme hledat rovnost MRP = MFC. Vývoj MRP a MFC je zachycen v následující tabulce - ta je velmi podobná té, kde jsme hledali optimum spotřebitele (všechny optimalizační úlohy vychází ze stejného principu).

16 PŘÍKLAD F MFC MRP 0 / / / MFC > MRP MFC > MRP MFC < MRP MFC < MRP MFC < MRP MFC = MRP MFC > MRP

17 OPTIMUM DOKONALE KONKURENČNÍ FIRMY MRP nejprve rostou, pak klesají (viz tabulka a také viz MP). MFC mají podobu konstantní funkce (D. K. na trhu výrobních faktorů. Průsečík = bod optima - množství výr. faktoru F, které firma najme za předpoklad maximalizace zisku. P F MRP Q F = 6 MFC = P F Q F

18 POPTÁVKA PO VÝROBNÍM FAKTORU P F P F E 3 MFC 3 = P F3 E 3 E 2 MFC 2 = P F2 E 2 E 1 MFC 1 = P F1 E 1 MRP D Q 3 Q 2 Q 1 Q F Q 3 Q 2 Q 1 Q F S každou změnou ceny výr. faktoru, vzniká nový bod optima MRP = MFC. Klesající část křivky MRP je od určité výše ceny výrobního faktoru zároveň křivkou poptávky firmy po výrobním faktoru F.

19 POPTÁVKA V NEDOKONALÉ KONKURENCI Oproti situaci v dokonalé konkurenci má firma v ned. konkurenci možnost ovlivnit cenu produkce a tím i MRP. Pokud chce prodat dodatečnou jednotku produkce, musí snížit cenu. Mezní příjem MR už není totožný s cenou výrobku a veličinu MRP už nezískáme jako násobek MP a ceny výrobku, ale jako násobek MP a MR (v dokonalé konkurenci platilo P = MR). V dokonalé konkurenci na trhu výstupu je průběh MRP dán pouze klesajícím MP, v podmínkách ned. konkurence se projeví i klesající MR a MRP bude klesat rychleji.

20 POUŽITÁ LITERATURA HOŘEJŠÍ, Bronislava. Mikroekonomie: základní kurs. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 574 s. ISBN KUČERA, Lukáš a Ludmila OPEKAROVÁ. Mikroekonomie: studijní opora pro kombinované studium : bakalářský studijní program. 2., upr. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2012, 574 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN PAVELKA, Tomáš, Mikroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 290 s. ISBN SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN

21 DĚKUJI ZA POZORNOST