Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Transkript

1 MIKROEKONOMIE TRH PŮDY, TRH PRÁCE Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice

2 Tento učební materiál vznikl v rámci projektu "Integrace a podpora studentů se specifickými vzdělávacími potřebami na Vysoké škole technické a ekonomické v Českých Budějovicích" s registračním číslem CZ.1.07./2.2.00/ Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

3 TRH PŮDY Půda jako výrobní faktor je specifická tím, že existuje jen v určitém omezeném množství, které je jednou pro vždy dáno je tedy fixní. Při úvahách o fixním množství půdy musíme vzít v úvahu její značně rozdílnou kvalitu, a tedy i cenu v různých místech, a zároveň její nepřemístitelnost. Fixním množstvím půdy (A) pak chápeme například jasně dané množství pozemků v centru Prahy.

4 ROVNOVÁHA NA TRHU PŮDY Rovnováha na trhu půdy a cena půdy (R) se mění jen se změnami poptávky. R S Výši pozemkové renty určuje sazba pozemkové renty R a množství pronajaté půdy A. Jde o čistou ekonomickou rentu (neexistuje transferový výdělek), protože nabídka výr. faktoru je fixní. R 3 R 2 R 1 Pozemková renta A 1 = A 2 = A 3 D 1 D 2 A D 3

5 TRH PRÁCE Práce jako výrobní faktor má určitá specifika - nositelem práce je člověk, na jehož chování působí, kromě ekonomických faktorů, také řada faktorů neekonomických, často těžko určitelných a změřitelných. Dokonale konkurenční trh práce vychází z předpokladu, že jak na straně nabídky, tak na straně poptávky, existuje velké množství subjektů, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu práce mzdovou sazbu.

6 POPTÁVKA PO PRÁCI Na straně poptávky stojí firmy. Poptávka po práci je určena množstvím práce, které je firma, při určité výši mzdové sazby (w), ochotna najmout. Firma maximalizující zisk bude najímat dodatečné jednotky práce, dokud nedojde k vyrovnání MRP L a MFC L. Za podmínek dokonalé konkurence jsou mezní náklady na faktor práce totožné s mzdovou sazbou w. MRP L = MFC L = w Za křivku poptávky po práci lze považovat klesající část křivky MRP L.

7 NABÍDKA PRÁCE Na straně nabídky práce vystupují domácnosti, respektive jedinci, jako nositelé tohoto výrobního faktoru. Časový fond rozdělen mezi práci a volný čas s cílem maximalizovat užitek. Práce jako taková užitek snižuje, zároveň však umožňuje spotřebu a tím i dosažení užitku z této spotřeby. Volný čas zvyšuje užitek jedince. Člověk zvyšuje počet odpracovaných hodin do té míry, dokud se mezní užitek získaný spotřebou zboží a služeb, na které si vydělal v poslední hodině práce nevyrovná s mezním užitkem poslední hodiny volného času.

8 SUBSTITUČNÍ A DŮCHODOVÝ EFEKT Předpokládejme růst ceny práce mzdové sazby. Substitučním efekt: volný čas nahrazován prací. Člověk je ochoten pracovat i déle, protože si o to více vydělá a následnou spotřebou dosáhne vyššího užitku. Důchodovým efektem práce nahrazována volným časem - vyšší mzdová sazba umožňuje získat stejný příjem při nižším počtu odpracovaných hodin a získat tak dodatečný volný čas, aniž by klesl příjem. Tyto efekty působí protichůdně.

9 KŘIVKA INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKY PRÁCE Na vývoj individuální nabídky práce působí oba efekty: Při nižší mzdové sazbě převažuje substituční efekt. Od určité výše mzdové sazby wx začne převažovat efekt důchodový. Maximální mzdová sazba neznamená maximální počet odpracovaných hodin. Tržní křivka nabídky práce už toto specifické zakřivení nemá. w w X Výsledkem těchto protichůdných efektů je specifický tvar individuální nabídkové křivky práce. s L L X L

10 ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Rovnovážná mzdová sazba w E a rovnovážné množství L E vznikají na základě střetu nabídky a poptávky. w 2 w D L S L Je-li mzdová sazba vychýlena z rovnováhy, vzniká na trhu přebytek či nedostatek práce (viz cenový práh a cenový strop). w E w 1 E L E L

11 ROVNOVÁHA NA TRHU PRÁCE Pokud trh funguje bez problémů, má sám tendenci k rovnováze. Přes tuto tendenci existují mnohdy značné rozdíly v mzdových sazbách napříč ekonomikou. Příčiny mohou být následující: pomalé fungování trhu práce, nedostatečná mobilita pracovní síly, vrozené vlastnosti a schopnosti pracovníků, Zohlednění nákladů na získání potřebné kvalifikace. diskriminace určitých skupin na trhu práce.

12 NEDOKONALÁ KONKURENCE NA TRHU PRÁCE Trh práce často nefunguje podle pravidel dokonalé konkurence. Typickým rysem je nepružná mzdová sazba, zejména směrem dolů. Ta brání vyrovnání mezi nabízeným a poptávaným množstvím. Důvodem je například existence mzdových systémů, kolektivní smlouvy, zákony, ale i čistě tržní faktory. Dva konkrétní projevy nedokonalé konkurence na trhu práce: monopson, činnost odborových organizací.

13 MONOPSON NA TRHU PRÁCE Monopolní síla na straně poptávky - jediná firma zaměstnávající pracovníky v určité geografické oblasti, nebo s určitou kvalifikací. Jediný kupujícího se značnou vyjednávací silou monopsonista může ve svůj prospěch ovlivnit cenu výrobního faktoru. Firma v nedokonalé konkurenci musí snížit cenu, aby prodala dodatečnou jednotku produkce - monopsonista musí zvýšit mzdovou sazbu, aby mohl najmout dodatečnou jednotku práce. Zaměstnanci se rozhodují jen o tom, zda za danou mzdovou sazbu budou, či nebudou pro firmu pracovat.

14 ODBORY NA TRHU PRÁCE Sdružení pracovníků, která zastupují jejich zájmy - dokáží do určité míry ovlivnit nabídku práce a při dostatečné vyjednávací síle i poptávku po ní. Nejčastější cíl zvýšení mzdové sazby pro své členy: Mzdový práh odbory vyjednaní vyšší mzdovou sazbu, než odpovídá rovnováze. Snížení nabídky práce odbory musí donutit zaměstnavatele najímat přednostně členy odborů a jejich počet pak limitovat. Zvýšení poptávky po práci například prostřednictvím propagace finálních statků, či omezením prodeje konkurenčního, například zahraničního zboží.

15 POUŽITÁ LITERATURA HOŘEJŠÍ, Bronislava. Mikroekonomie: základní kurs. 5., aktualiz. vyd. Praha: Management Press, 2010, 574 s. ISBN KUČERA, Lukáš a Ludmila OPEKAROVÁ. Mikroekonomie: studijní opora pro kombinované studium : bakalářský studijní program. 2., upr. vyd. České Budějovice: Vysoká škola technická a ekonomická, 2012, 574 s. ISBN MACÁKOVÁ, Libuše. Mikroekonomie. 11. vyd. Slaný: Melandrium, 2010, 275 s. ISBN PAVELKA, Tomáš, Mikroekonomie: základní kurz. 2., aktualiz. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomie a managementu, 290 s. ISBN SAMUELSON, Paul Anthony a William D NORDHAUS. Ekonomie: 18. vydání. Vyd. 1. Praha: NS Svoboda, 2007, 775 s. ISBN

16 DĚKUJI ZA POZORNOST