PODSTATNÁ JMÉNA. Mgr. Jiří Ondra Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti podstatných jmen

Transkript

1 PODSTATNÁ JMÉNA Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti podstatných jmen Očekávaný přínos Procvičení základních pojmů a kategorií z oblasti podstatných jmen Tematická oblast Zdokonalování jazykových vědomostí a dovedností Téma Podstatná jména Předmět Český jazyk a literatura Ročník 1. Obor vzdělávání Maturitní obory Stupeň a typ vzdělávání SOŠ Název DUM Š6/S2/12 Datum SOŠ JOSEFA SOUSEDÍKA VSETÍN ZLÍNSKÝ KRAJ

2 Opakování 2

3 Podstatná jména zahrnují názvy osob, zvířat, věcí, dějů, vlastností, vztahů a stavů 3

4 Pokud se zaměříme na hmotnou existenci nebo neexistenci pojmenované skutečnosti, můžeme rozlišovat PODSTATNÁ JMÉNA KONKRÉTNÍ Tato slova označují reálně existující osoby, zvířata či věci Šroub, dítě, bláto, žába, kniha, jogurt PODSTATNÁ JMÉNA ABSTRAKTNÍ Jedná se o názvy nehmotných vlastností, dějů a vztahů Skok, obětavost, hmotnost, lenost, krása, myšlenka, sluch 4

5 Podstatná jména konkrétní pak lze rozdělit na PODSTATNÁ JMÉNA OBECNÁ Označují jakoukoliv skutečnost svého druhu osobu, zvíře, věc Učitel, lípa, ryba, knihovna, instalatér, kočka, orchidej PODSTATNÁ JMÉNA VLASTNÍ Jedná se o pojmenování jedinečných skutečností, označujeme konkrétní osobu, zvíře, věc aj. řeka Berounka, spisovatel Vladislav Vančura, Knihovna Jiřího Mahena v Brně, kocour Mikeš, teta Alena, město Vsetín 5

6 Pravidla psaní velkých písmen u vlastních podstatných jmen Základní pravidla a) ve vlastních jménech o jednom slovu se píše velké počáteční písmeno: Jiří, Plzeň, Afrika, Vltava, Polsko b) v souslovích vse píše velké počáteční písmeno obvykle v prvním slově: Tichý oceán, Národní divadlo. Je-li součástí tohoto sousloví vlastní jméno, píše se též s velkým písmenem: Vysoké Tatry 6

7 1. JMÉNA ŽIVÝCH BYTOSTÍ Petr, Karel Jaromír Erben, Popelka, Lucemburkové, Kropáčkovi, Dán, Žid, Hanák, Chorvat, Afričan, Seveřan, Poseidon, Rek, Hafík 2. JMÉNA HVĚZDÁŘSKÁ A ZEMĚPISNÁ Mars, Země, Měsíc, souhvězdí Orion, Asie, Balkán, Středomoří, Severní Amerika, Orient, Dálný východ, Maledivy, Adršpašské skály, Nízké Tatry, Tichý oceán, Středozemní moře, Čertovo jezero, Vltava, Brno, Františkovy Lázně, Nové Město na Moravě, Zelená ulice, ulice Na Stráni, most Svobody, sady Komenského, Letiště Václava Havla, Pražský hrad, Betlémská kaple 7

8 3. JMÉNA INSTITUCÍ, ORGANIZACÍ aj. Organizace spojených národů, Evropská unie, Česká republika, Švédské království, Japonsko, Spojené arabské emiráty, Parlament ČR, Ústavní soud ČR, Občanská demokratická strana, Sparta Praha, Akademie věd ČR, Univerzita Palackého, Česká spořitelna, Ústav pro péči o matku a dítě 4. JMÉNA DOKUMENTŮ, SLOVESNÝCH, VÝTVARNÝCH A HUDEBNÍCH DĚL Zlatá bula sicilská, Ústava České republiky, Máchův Máj, Bible kralická, opera Dalibor, hymna Kde domov můj?, Lidové noviny, časopis Respekt 8

9 5. JMÉNA VÝROBKŮ automobil Fiat Punto, toaletní mýdlo Fa, pivo Radegast, ústní voda Listerine 6. OZNAČENÍ VÝZNAMNÝCH UDÁLOSTÍ A OBDOBÍ Velká francouzská revoluce, Mezinárodní hudební festival Pražské jaro, Velká cena města Ostravy, Vánoce, Štědrý den, Den dětí, Nový rok, Vánoce, Velikonoce, soutěže a trofeje: Mistrovství světa v klasickém lyžování 7. JMÉNA VYZNAMENÁNÍ A CEN Nobelova cena za literaturu, Řád T. G. Masaryka 9

10 Mluvnické kategorie u podstatných jmen (co a jak určujeme) PÁD Má funkci syntaktickou (podle pádů určujeme také větné členy), vyjadřuje vztah k jiným slovům ve větě. Rozlišujeme pády předložkové a bezpředložkové (např. 1. a 5. pád)) 1. pád NOMINATIV kdo? co? 2. pád GENITIV koho? čeho? 3. pád DATIV komu? čemu? 4. pád AKUZATIV koho? co? 5. pád VOKATIV oslovujeme a voláme 6. pád LOKÁL (o) kom? (o) čem? 7. pád INSTRUMENTÁL kým? čím 10

11 JMENNÝ ROD Může, ale nemusí se shodovat se skutečností v reálném světě Jeden z rodů musí závazně vyjadřovat jakékoliv podstatné jméno bez ohledu na to, zda se jedná o živou, či neživou věc. Vytváří kompletní soubor tvarů pro každý vzor, pro přesné určení je nutná shoda ve všech pádech. Jména s rody životnými se shodují v jednotném čísle v 2. a 4. pádě, neživotná v pádě 1. a 4. 11

12 Mužský rod (maskulinum) PÁN HRAD (neživotný) MUŽ STROJ (neživotný) PŘEDSEDA SOUDCE 12

13 Ženský rod (feminimum) ŽENA RŮŽE PÍSEŇ KOST Střední rod (neutrum) MĚSTO MOŘE KUŘE STAVENÍ 13

14 ČÍSLO Vyjadřuje buď jedinou skutečnost, nebo určité množství. Vzory podstatných jmen udávají koncovky pro všechny pád obou čísel. Rozlišujeme Jednotné číslo (singulár) Množné číslo (plurál) Stará čeština rozlišovala také duál (pro vše dvojité ruka, noha, oko, uši) 14

15 Pokud se zabýváme otázkou čísla u podstatných jmen, český jazyk zná také následující rozdělení PODSTATNÁ JMÉNA LÁTKOVÁ Označují materiál nebo látku. Mají obvykle jen tvar jednotného čísla Stříbro, pivo, sůl, mouka, ocel, dřevo. PODSTATNÁ JMÉNA HROMADNÁ Jedná se o pojmenování skutečností, jež mají tvar jednotného čísla, ale jedná se o větší množství téhož Kamení, lidstvo, křoví, uhlí, jahodí, spodina, mužstvo, větvoví, mládež, dělnictvo PODSTATNÁ JMÉNA POMNOŽNÁ Pojmenování ve tvaru množného čísla, ačkoliv se jedná o jedinou skutečnost Játra, kalhoty, kamna, housle, dveře, narozeniny, Vánoce, Beskydy, příušnice, spalničky 15

16 Určete mluvnické kategorie u podstatných jmen v následujícím textu 16

17 Mladé, bílé čelo si razí cestu tmou. Jedenáctileté děvčátko. Siss. Je teprve odpoledne na sklonku podzimu, ale venku už se snesla tma. Země ztvrdla dlouhými holomrazy. Hvězdy, měsíc však nesvítí a ještě nenapadl sníh, který by odrážel jejich třpyt. Tma je hustá a hvězdy jsou daleko. Po obou stranách leží ztichlý les se vším, co v něm v tuto chvíli musí žít a chvět se zimou. Siss si vykračuje po cestě zachumlaná před mrazem a v hlavě jí víří spousta myšlenek. Jde navštívit Unn, spolužačku, kterou zatím jen docela málo zná, a to málo, co o ní ví, je tak zvláštní. Má se s ní setkat dnes poprvé o samotě a je zvědavá, co ji čeká. Proto je cesta tak napínavá. Náhle se prudce zastaví. Hlasitý zvuk přeťal její úvahy a očekávání. Něco jako táhlý praskot, který se vzdaloval dál a dál, až pomalu utichl. Přicházel od velkého jezera dole pod lesem a neznamenal nic zlého, naopak rozhlašoval po kraji radostnou zprávu, že led na jezeře ještě o trochu zesílil. (Tarjei Vesaas Ledový zámek) 17

18 Citace VESAAS, Tarjei. Ledový zámek. Praha: Mladá fronta, Str. 5. ISBN neuvedeno. 18

19 Prameny MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk. Třebíč: Nakladatelství Petra Velanová, 2006, ISBN MELICHAR, Jiří; STYBLÍK Vlastimil. Český jazyk. Praha: Fortuna, ISBN Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Jiří Ondra. 19