HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY"

Transkript

1 HLÁSKOVÝ SYSTÉM ROMSKÉHO JAZYKA ABECEDA A PRAVOPIS SLOVENSKÉ ROMŠTINY V roce 1971 byla přijata závazná písemná norma slovenské romštiny. Pro psanou formu byla přijata česká (slovenská) abeceda, včetně diakritických znamének: a b c č čh d ď dz dž e f g h ch i j k kh l ľ m n ň o p ph r s š t ť th u v z ž Do romské abecedy nebyla přijata písmena y a ě, což s sebou přináší některé odlišnosti od českého pravopisu: - měkké hlásky ď, ť, ň, ľ se vždy označují háčkem, tedy i před i: o ďives den e buťi práce e ňilaj- léto o ľil list papíru, dopis - měkkost hlásek ď, ť, ň, ľ se označuje háčkem i před e chuťel skáče - tvrdé hlásky d, t, n, l se i před i vyslovují tvrdě: dikhel [dykhel] - vidí tiro [týro] - tvůj dilino [dylyno] - hloupý ROMSKÉ SAMOHLÁSKY Romština má 5 samohlásek: a, e, i, o, u Jejich výslovnost je podobná jako v češtině, mohou být krátké i dlouhé, ve východoslovenské variantě však není jejich délka (až na výjimky) významotvorná a váže se obvykle na přízvuk. Ten stojí ve východoslovenské variantě slovenské romštiny obvykle na předposlední slabice fonetického celku. Tiro phral šukar čhavo. Jov šukar pal o dad (vyslov: palodad). Tvůj bratr (je) hezký chlapec. Je hezký po otci. Kaj t(i)ri daj? E daj andro kher (vyslov: androkher). Kde je tvoje matka? Matka je v domě. Výjimku tvoří troj- a více slabičné tvary jmen (genitivní tvary a zájmena přivlastňovací), kde přízvuk stojí na třetí slabice od konce: le dadeskero (otcův), la pheňakero (sestřin), lengero (jejich).

2 Přízvuk v romštině má v rámci fonetického celku své pevné místo, při změně počtu slabik v důsledku skloňování, časování, stupňování či zdrobňování dochází k jeho posunu: le dades (otce, ak.) - le dadeske (otci, dat.) phenav (říkám) - phenava (řeknu) baro (velký) - bareder (větší) čhavo (syn, romský chlapec) čhavoro (synáček, romský chlapeček) Správný romský přízvuk - ať už slovní nebo větný, který je mnohem výraznější než v češtině, je třeba odposlouchat. ROMSKÉ SOUHLÁSKY Většina romských souhlásek se vyslovuje podobně jako souhlásky české, s výjimkou ch, které se nevyslovuje jako české zadopatrové ch, nýbrž jako čípkové ch. Oproti češtině má romština některé souhlásky navíc čh kh ph th - jsou to původní indické souhlásky neznělé aspiranty - vyslovují se s přídechem - záměna za neaspirované souhlásky znamená posunutí významu te čhorel lít, sypat te čorel krást khoro - džbán koro slepý - poměrně časté jsou souhlásky dž a dz: te dživel žít e dzeka chuť, nálada te džal - jít o dzar chlup - východoslovenská a středoslovenská varianta rozlišuje též měkké ľ a tvrdé l: avľa přišel, přijel (3. os. č.j. perfekta) avla - přijde, přijede (zkrácený tvar 3. os. č.j. bud. času) - na konci slov dochází zpravidla ke ztrátě znělosti i aspirace: VÁZÁNÍ SLOV o gad [gat] - košile sig [sik] - rychle Pokud se setkají dvě slova, z nichž jedno končí na samohlásku a druhé na ni začíná, pak koncová samohláska často odpadá, v písmu tento jev označujeme apostrofem. so oda hin > s oda hin (co to je) SLOVOSLED Romština má poměrně volný slovosled. Otázky můžeme vyjádřit nejen intonací, ale i záměnou podmětu a přísudku: O dad (hin) khere. Otec je doma. Hin o dad khere? Je otec doma? V romštině nemusí být sponové sloveso (hin, hino, hiňi) vyjádřeno: Amari čhaj lačhi. Naše dcera je hodná.

3 ROMSKÉ JMENNÉ SLOVNÍ DRUHY Jmenné slovní druhy zahrnují podstatná jména, přídavná jména, zájmena a číslovky, můžeme rozdělit do tří skupin. První dvě skupiny (jména koncovková a bezkoncovková) představují slova původní indická a tzv. staré výpůjčky (z perštiny, arménštiny, řečtiny). Třetí skupinu představují tzv. nové výpůjčky, tj. slova přejatá ze srbštiny, rumunštiny, maďarštiny, slovenštiny, polštiny, ukrajinštiny, němčiny, češtiny. JMENNÝ ROD Romština rozeznává dva rody mužský (m.) a ženský (f.). Podstatná jména životná označující jedince mužského pohlaví jsou rodu mužského, zatímco podstatná jména označující jedince ženského pohlaví jsou rodu ženského: o dad (otec), o phral (bratr) (m.) x e daj (matka), e pheň (sestra) (f.) Příznačnou koncovkou nepřejatých jmen a zájmen mužského rodu je o, ženského rodu- i (před níž dochází k měkčení souhlásek d, t, n, l): o čhavo (syn), cikno (malý), amaro (náš) (m.) e rakľi (neromská dívka), cikňi (malá) amari (naše) (f.) Výjimky: Podstatná jména o paňi (voda), o voďi (duše) jsou rodu mužského (i když druhé z nich bývá v poslední době pociťováno často jako jméno rodu ženského: e voďi) Mužské koncovky přejatých podstatných jmen jsou os, -is (častější), -as, -us (méně časté), ženská koncovka pak a: o motoris - auto e fala - stěna o grofos - hrabě o papus - lékař U ostatních podstatných jmen (tj. bezkoncovkových neživotných) si jejich rod musíme zapamatovat: o vast (m.) - ruka, e meň (f.) - krk, e jakh (f.) - oko. SPONOVÉ SLOVESO Třetí osoba jednotného čísla sponového slovesa být je hin, které může přibírat rodové koncovky - o a -i (srov. příčestí minulé v češtině). Záporný tvar spony ve třetí 3. osobě je nane. Sponu hin, hino, hiňi (v přítomném čase) lze také vypustit: O papus (hin/hino) phuro. Dědeček je starý. E daj (hin/hiňi) terňi. Maminka je mladá. O dad nane khere. Otec není doma. V případě, že je sponové sloveso vynecháno, hraje důležitou úlohu slovosled.

4 ČLEN A JEHO UŽITÍ Před podstatným jménem blíže určeným stojí v romštině většinou člen (určitý). Člen rodu mužského má v přímém pádu (nominativu) tvar o, člen rodu ženského e. Člen stojí před podstatnými jmény přesněji určenými, již dříve vzpomínanými nebo známými a před jmény jedinečnými, včetně vlastních jmen. V romštině tedy řekneme o Lacis, o Feris, e Gisela, e Margita. Člen neurčitý romština nemá, podstatné jméno blíže neurčené nebo stojící v jádru výpovědi (nová informace ve větě) je obvykle bez členu. Jinak může být jeho neurčitost vyjádřena číslovkou jekh (jeden), popřípadě některým zájmenem neurčitým. V množném čísle má člen v obou rodech tvar o. MNOŽNÉ ČÍSLO JMENNÝCH SLOVNÍCH DRUHŮ Číslo je v romštině, podobně jako v češtině, dvojí, tj. jednotné () a množné (). Romské jmenné slovní druhy dělíme do tří skupin: A) původní koncovkové B) původní bezkoncovkové C) přejaté A) Jména původní koncovková mají koncovky množného čísla ().: 1) podstatná jména: rod mužský: -e o rakl-o o rakl-e rod ženský: - a (u jmen životných i - ija), před nimiž dochází k měkčení souhlásek d, t, n, l: životná e rakl -i o rakl -a, o rakl -ija neživotná e piri - i o pir-a 2) přídavná jména, zájmena (přivlastňovací, ukazovací, tázací, neurčitá) a spona,,hin mají v mn. čísle rodu mužského i ženského koncovku e. K měkčení předchozích souhlásek v rodě ženském nedochází: m. cikn-o, f. cikň-i m+f. cikn-e kajs-o kajs-i kajs-e hin(-o) hiň(-i) hin(-e)

5 3) zájmena přivlastňovací m. f. m. + f. 1. miro (můj) miri (moje) mire (moji/moje) 2. tiro (tvůj) tiri (tvoje) tire (tvoji/tvoje) 3. m. leskero (jeho) leskeri (jeho) leskere (jeho) f. lakero (její) lakeri (její) lakere (její) 1. amaro (náš) amari (naše) amare (naši/naše) 2. tumaro (váš) tumari (vaše) tumare (vaši/vaše) 3. m. + f. lengero (jejich) lengeri (jejich) lengere (jejich) Přivlastňovací zájmeno stojí zpravidla před podstatným jménem. Před takovým spojením už nestojí člen: miro dad (můj otec), tiri pheň (tvoje sestra), leskero cikno phral (jeho nejmladší bratr) Zájmeno přivlastňovací však může v romštině stát i za podstatným jménem, v tomto případě musí před jménem stát ještě člen: o dad miro (můj otec), e pheň tiri (tvoje sestra) Zájmena miro, tiro, leskero, lakero a lengero mohou mít i zkrácené tvary: mro, tro, leskro, lakro, lengro. Zájmena přivlastňovací zvratná mají následující tvary množného čísla: 3. peskero (m.) svůj pengero (m.) svůj peskeri (f.) svá pengeri (f.) svá peskere () své pengere () své Přivlastňovací zájmena zvratná se užívají jen ve 3. osobě čísla jednotného a množného, v ostatních osobách romština užívá příslušná přivlastňovací zájmena. Někdy se tvary jednotného čísla peskero, peskeri, peskere užívají i v množném čísle. B) Jména původní bezkoncovková mají následující koncovky množného čísla: 1) podstatná jména rod mužský: - a rod ženský: - a o phral e pheň o phral - a o pheň - a

6 Před koncovkou a dochází v mn. čísle ženského rodu opět k měkčení souhlásek d, t, n, l. Výjimku tvoří některá podstatná jména rodu ženského zakončená na in, kde k měkčení nedochází. Př.:e zumin (polévka) o zumina (polévky). 2) přídavná jména, zájmena a číslovky zůstávají v množném čísle beze změny: šukar: hezký, hezká, hezcí, hezké aver: jiný, jiná, jiní, jiné jekh: jeden, jedna, jedno, jedni duj: dva, dvě C) Jména přejatá mají následující koncovky množného čísla: 1) podstatná jména rod mužský: -i nebo a (někdy jsou možné obě varianty) o papus o foros o pap i o for - a rod ženský: - i e učiťeľka o učiťeľki 2) přídavná jména Přejatá přídavná jména mají v jednotném čísle pro oba rody koncovku o, v množném čísle pak mají koncovku a: m. + f. m. + f. šarg o šarg a ( šarga bala bloňdaté vlasy) Romština na rozdíl od češtiny - nemá podstatná jména hromadná (listí, dříví, kamení), proto pro jejich vyjádření užívá tvarů množného čísla: prajtin: (list) - prajta (listy i listí) bar (kámen) - bara (kameny i kamení) kašt (strom) - kašta (stromy i dříví) bur (keř) - bura (keře i křoví) U některých podstatných jmen dochází v množném čísle k rozšíření či posunutí významu: o jiv (sníh) - o jiva (závěje) o gad (košile) - o gada (košile, oblečení) e čar (tráva) - o čara (byliny)

7 NOMINATIV (1. pád) V nominativu v romštině stojí: 1. větný podmět O Lacis hin pre Slovensko. Laci je na Slovensku 2. přísudek jmenný a doplněk (jedná-li se o funkci nebo vlastnost stálou, trvalou): Leskero papus baro lavutaris. Jeho dědeček je významný hudebník. 3. počítaný předmět/ počítané předměty (osoba/ osoby) po výrazech množství v nominativu: a) po číslovkách určitých: jekh čhavo jeden chlapec trin čhaja tři dívky deš khera deset domů b) po číslovkách neurčitých a jiných výrazech vyjadřujících množství: a. keci phrala, ajci pheňa kolik bratrů, tolik sester b. čino paňi trochu vody Podstatná jména ďives (den), čhon (měsíc) a berš (rok) jsou po určitých i neurčitých číslovkách a výrazech množství v jednotném čísle: trin ďives tři dny šov čhon šest měsíců but berš mnoho let Jsou li však tato tři podstatná jména zdrobnělá nebo ve spojení s přívlastkem, stojí po číslovce v nominativu (v 1. pádě mn. č.): duj bešora dva ročky štar šukar ďivesa čtyři krásné dny šov bachtale čhona šest šťastných měsíců 4. podstatné jméno po výrazech označujících druh, typ: fajta phaba odrůda jablek 5. blíže určené podstatné jméno po předložkách: - andre, ke, kije, paš E daj hiňi andre špitaľa. - Maminka je v nemocnici. E daj džal andre špitaľa. - Maminka jde do nemocnice. 6. jmenné tvary v ustálených spojeních miro raklo! můj chlapče mri čhaj! dcero! mri daj! maminko! mro čho! můj chlapče! synu! mro Del! můj Bože! mro rom! můj muži!

8 VOKATIV (5. PÁD) Vokativ je pád, který se odlišuje od ostatních pádů: nespojuje se s jinými slovy jako větný člen a neužívá se před ním člen. Podobně jako v češtině, i romským vokativem někoho oslovujeme, voláme nebo naznačujeme, ke komu se v řeči obracíme. 1. Podstatná jména původní koncovková, přídavná jména a zájmena přivlastňovací mají následující vokativní koncovky, které se pojí ke kmeni: m. rakl-eja! (chlapče!) rakl-ale! (chlapci!) f. rakl -ije! (děvče!) rakl -ale! (děvčata!) m. tern-eja! (mladý!) terň-ale! (mladí!) f. terň-ije! (mladá!) terň-ale! (mladé!) U podstatných jmen rodu ženského v jednotném i množném čísle a u přídavných jmen rodů v množném čísle dochází k měkčení hlásek d, t, n, l. 2. Podstatná jména původní bezkoncová mají tyto vokativní koncovky: m. phral-a!/ eja! (bratře!) phral-ale! (bratři!) f. pheň-a! -ije! (sestro!) pheň-ale! (sestry!) U podstatných jmen rodu ženského dochází v jednotném i množném čísle k měkčení souhlásek d, t, n, l. U přídavných jmen bezkoncovkových rodu mužského je možná pouze koncovka eja: šukareja! 3. Podstatná jména přejatá mají ve vokativu následující koncovky: m. -os: princ-ona! princi! princ-ale! princové! -is: kraľ-ina! králi! kral-ale! králové! -as: novější výpůjčky ze slovanských jazyků: predsed-o! předsedo! predsed-ale! předsedové! starší výpůjčky z řečtiny a některá jména: charť-a! kováři! charť-ale! kováři! -us: pap-u! dědo! pap-ale! dědové! f. -a: učiťelk-o! učitelko! učiťeľk-i! učitelky! 4. Nepravidelný vokativ: Některá podstatná jména tvoří 5. pád (vokativ) nepravidelně: 1. pád 5. pád překlad o Del Devla! () Devlale! () Bože! Bohové!

9 o dad dado! tati! o kak kako! strýčku! e daj daje! mami! maminko! o čhavo mro čho! chlapče! synku! e čhaj čhaje! děvče! slečno! _ more! člověče! 5. Vokativ vlastních jmen: U vlastních jmen jsou možné ještě další formy vokativu: U některých mužských jmen je vokativ shodný s nominativem o Jančar: Jančar! o Fulo: Ful o! - rovněž romská jména typu o Thulo, e Kaľi, e Šuki, zůstávají ve vokativu obvykle nezměněné: Thulo!Kaľi!Šuki! - mužská jména zakončená na -os mají vokativní koncovku - o nebo - u o Dodos: Dodo! o Demčakos: Demčaku! - mužská jména zakončená na -is mají obvykle vokativní koncovku - i o Feris: Feri! o Lacis : Laci! - ženský jména zakončená na a mohou mít vokativ nejen koncovkový, ale i bezkoncovkový: e Margita: Margito! i Margit! e Helena: Heleno! i Helen! Přídavná jména a zájmena přivlastňovací jsou ve vokativu tehdy, stojí-li samostatně nebo za podstatnými jmény: Guleja, bachtaleja the mek čačeja! Sladký, požehnaný a ještě i spravedlivý! Stojí-li před některými často užívanými podstatnými jmény zájmeno přivlastňovací, zůstává zpravidla výraz v nominativu: miro raklo! můj chlapče ale i rakleja mireja chlapče můj! mro čho! můj chlapče! synu! čhaveja mireja! chlapče/synu můj! mri čaj! moje děvče! dcero! čhaje mirije! děvče/dcero moje! (zast.) mri daj! moje maminko! daje mirije! maminko má! (zast.) mro Del! můj Bože! Devla mireja! Bože můj! (povzdech) mro rom! můj muži! romeja mireja! muži můj! Poznámka: Tvary 5. pádu jsou pravděpodobně i některá oficiální romská příjmení, jako Kaleja, Thuleja, Thulej, Tulej a další.

10 NEPŘÍMÝ PÁD Pro vyjádření dalších větných funkcí a vztahů existuje v romštině šest dalších pádů: akuzativ (4. pád), dativ (3. pád), ablativ (6. pád), instrumentál (7. pád) a genitiv (2. pád). V těchto pádech mohou stát všechny jmenné slovní druhy kromě členu a mohou tak vyjadřovat následující větné vztahy: předmět, jmenný přísudek, doplněk a příslovečné určení. Plní-li jmenné slovní druhy tyto funkce, jsou v nezávislém postavení. Jsou-li naopak jmenné slovní druhy (včetně členu) ve funkci přívlastku, jenž stojí v romštině obvykle před jménem, jsou v závislém postavení a mohou stát ve tvaru tzv. nepřímého pádu. (Stojí-li ovšem shodný přívlastek z nějakého důvodu výjimečně za jménem, je ve stejném pádu jako řídící jméno.) TVARY NEPŘÍMÉHO PÁDU Ve tvaru nepřímého pádu vystupuje 1) člen: muž. rod le le žen. rod la le Člen je jedinným slovním druhem, který nemůže stát v nezávislém postavení, a proto stojí-li před podstatným jménem v jiném pádu než v prvním pádu (u neživotných jmen i ve čtvrtém pádu), má vždy tvar nepřímého pádu. 2) zájmena ukazovací: koda muž. rod kole kole žen. rod kola kole kada muž. rod kale kale žen. rod kala kale oka muž.rod okale okale žen. rod okala okale 3. Koncovky nepřímého pádu ostatních původních jmenných slovních druhů: muž. rod -e -e žen. rod - a -e

11 Tyto koncovky se připojují k jmennému kmeni, u koncovkových jmen tedy odtrhneme koncovky 1. pádu. Tvary nepřímého pádu mají i číslovky, kromě přejatých číslovek efta, ochto, eňa. bar-o (velký) > bar-e: bare phraleha- s nejstarším bratrem cikň - i (malá) > cikň-a: cikňa čhajorake- malé holčičce šukar (m.) (hezký)> šukar-e: šukare laveha- dosl. hezkým slovem, tj. po dobrém šukar (f.) (hezká) > šukar-a: kola šukara rakľatar - od té hezké (neromské) dívky tumar-e (vaši, vaše) > tumar-e: tumare pheňenge - vašim sestrám jekh (f.) (jedna) > jekh-a: jekha jakhaha- jedním okem, tj. po očku trin (tři) > trin-e: trine ďivesenca- dosl. třemi dny, tj. za tři dny 4. Nepřímý pád přejatých přídavných jmen muž. rod šarg on e šarg on e žen. rod šarg on a šarg on e NEPŘÍMÝ KMEN Abychom mohli v romštině tvořit další pády, které vyjadřují různé větné funkce a vztahy, je nutné se ještě seznámit s pojmem nepřímý kmen, neboť další pády se odvozují právě od nepřímého kmene. Nepřímý kmen vytvoříme tak, že k základu původních jmenných slovních druhů (u jmen koncovkových odtržením koncovek prvního pádu) připojíme následující přípony: muž. rod - es -en žen. rod -ʼa -ʼen/-ʼijen U jmen ženského rodu dochází opět k měkčení souhlásek d, t, n, l. 1) jména původní koncovková nepřímý kmen nepřímý kmen muž. rod rakl-o > rakl- es rakl-e > rakl en žen. rod rakľ-i > rakľ- a rakľ-(ij)a > rakľ (ij)en muž. rod čar- o > čar es čar-a > čar-en žen. rod pir i > pir - a pir-a > pir-en

12 2) jména původní bezkoncovková nepřímý kmen nepřímý kmen muž. rod phral > phral es phral a > phral en žen. rod pheň > pheň - a pheň - a > pheň - en muž. rod kher > kher - es kher - a > kher - en žen. rod čar > čar - a čar - a > čar - en 3) podstatná jména přejatá U podstatných jmen přejatých je tvar nepřímého kmenu v jednotném čísle shodný s tvary prvního pádu. V množném čísle opět ke kmenu podstatného jména přidáváme příponu en: nepřímý kmen nepřímý kmen muž. rod princ os > princ os princ i > princ - en muž. rod kraľ - is > kraľ - is kraľ - a > kraľ - en muž. rod charť as > charť as charť - i > charť - en muž. rod pap - us > pap - us pap - i > pap - en žen. rod učiťeľ- ka > učiťeľ- ka učiťeľ ki > učiteľk-en Některá frekventovaná podstatná jména mají zkrácené tvary nepřímého kmenu: žen. rod: čhaj (romská dívka, dcera) > čha žen. rod: daj (matka) > da žen. rod: sasuj (tchyně) > sasa muž. rod: čhavo (rom. dítě, syn) > čhas muž. rod: graj (kůň) > gres : graja (koně) > grajen Podstatné jméno e Del (Bůh) má nepřímý kmen odvozený od staršího jmenného kmene *Dev(e)l: Del > Devl es Podstatná jména tvořená příponou (i)ben/-(i)pen mají v jednotném čísle předponu nepřímého kmene as a v množném čísle opět příponu en. V jednotném čísle se vypouští ve tvaru nepřímého kmene e: sasť ipen (zdraví) paťa ben (víra) barvaľ- ipen (bohatství) nepřímý kmen sasť ipn as paťa- bn - as barvaľ-ipn- en

13 PŘEHLED PÁDOVÝCH KONCOVEK V ROMŠTINĚ Od nepřímého kmene se odvozuje ještě pět dalších pádů. dativ: - ke - ge lokativ: - te - de ablativ: - tar - dar instrumentál: - ha - ca genitiv: - ker- - ger- ( + rodové koncovky přivlastňovaného jména) Koncovky v levém sloupci se připojují k nepřímému kmeni zakončenému souhláskou s nebo samohláskou: les-ke (jemu), (andre) vešes-te (v lese), la pheňa-ha (se sestrou), tu-tar (od tebe) Koncovky v pravém sloupci se připojují k nepřímému kmeni zakončenému souhláskou n: man-ge (mně), len-dar (od nich), le phralen-ca (s bratry), le pheňen-ge (sestrám) Před instrumentální koncovkou ha se vypouští koncové s nepřímého kmenu rodu mužského: phrales- x (le) phrale-ha (s braterm), paňes- x (tele le) paňe-ha (vodou) Rovněž nepřímý kmen osobního zájmena tut ztrácí před pádovými koncovkami koncové t: tut-ke (tobě), (pal) tu-te (za tebou, po tobě), tu-tar (od tebe), tu-ha (s tebou)

14

15 GENITIV - rovněž tvoří od nepřímého kmene genitivními koncovkami_ - ker- (končí-li nepřímý kmen souhláskou s nebo samohláskou a) - ger- (končí-li nepřímý kmen souhláskou n) - za těmito koncovkami následuje ještě rodová koncovka přivlastňovaného podstatného jména; - genitiv je pádem přivlastňovacím, chová se zároveň jako přídavné jméno; - tvary genitivu mají v romštině přízvuk na třetí slabice od konce; le phraleskero le phralengero le phraleskero čhavo le phraleskeri čhaj la pheňakero čhavo la pheňakeri čhaj le phraleskere čhave mire phraleskere čhave bratrův (čí?) bratrů bratrův syn bratrova dcera sestřin syn sestřina dcera bratrovy děti děti mého bratra mire bare phraleskere čhave děti mého nejstaršího bratra mire phralengere čhave la pheňakere čhave děti mých bratří sestřiny děti mira cikňa pheňakere čhave děti mé (nej)mladší sestry mire pheňengere čhave děti mých sester GENITIV OSOBNÍCH ZÁJMEN A ZÁJMENA ZVRATNÉHO Osobní zájmena v genitivu jsou vlastně zájmena přivlastňovací: leskero, - i, - e lakero, -i, - e jeho její GENITIV TÁZACÍHO ZÁJMENA - genitiv tázacího zájmena ko? (kdo?) je kaskero (koho?, čí?), kaskeri (ženský rod), kaskere (množné číslo) - na věci se ptáme tázacím zájmenem savo? (jaký?) - bi (bez)

16 UŽITÍ GENITIVU 1) přivlastňování le dadeskero (-i, -e) otcův (otcova, otcovi/y) la pheňakero (-i, -e) sestřin (sestřina, sestřini/y) miro (-i, -e) můj (moje, moji/e) 2) genitiv příslušnosti (la) čora dakero čhavoro syn chudé matky (le) bare lavutariskero čhavo syn významného hudebníka suvakeri chevori ouško jehly pirakeri fenek dno hrnce 3) označuje materiál (látku), ze kterého (které) je věc vyrobena, případně účel užití bandurkengeri zumin bramborová polévka bijaveskere gada svatební oblek gruľengero košaris košík na brambory 4) pojí se s předložkou bi - (bez) Romňi našťi dživel bi romeskero, rom našťi dživel bi romňakero. Žena nemůže žít bez muže, muž nemůže žít bez ženy. O phral ačhiľa bi buťakero. Bratr zůstal bez práce. Hiňi varesavi bi peskeri. Je nějaká nesvá. Sas bari bida bu buťakero. Bez práce byla velká bída. Našťi ľikerav bi tiro, mri piraňi. Nemohu bez tebe vydržet, má drahá. 5) vyjadřuje funkci příslovečného určení času (na otázku kterého?) -regionálně kecengero? kolikátého? Kecengero hin adaďives? Kolikátého je dnes? Av dešengero. Přijď desátého. 6) zastupuje funkci přívlastku bičhavengeri džuvľi bezdětná ženská bibalengero manuš holohlavý (bezvlasý) člověk 7) fráze čarengeri baba kořenářka čhaskero čhavo vnuk

17 AKUZATIV Akuzativ, neboli 4. pád podstatných jmen: 1) neživotných je tvarově totožný s nominativem (s 1. pádem): Dikhes ola baro kher? - Vidíš ten velký dům? O papus rodel leskeri kučori. - Dědeček hledá svůj hrneček. 2) životných tvarově odpovídá nepřímému kmeni: FUNKCE AKUZATIVU Dikhes kole cikne čhavores? Vidíš toho malého chlapečka? O Jožo rodel peskera romňa. - Jožo hledá svoji ženu. - podobně jako v češtině vyjadřuje předmět přímý přechodných sloves. V akuzativu stojí nejen podstatná jména životná, ale i ostatní jmenné slovní druhy označující živé bytosti, tzn. zájmena, přídavná jména, ale i číslovky. Příklady: Vičin kole šukare čhas. Zavolej toho hezkého chlapce. Saves? Kole ciknes, abo kole bares? Kterého? Toho malého nebo toho velkého? Vičin so duje dženen. Tak zavolej oba. - ne všechna česká slovesa přechodná (vyžadující 4. pád) musí být zákonitě přechodná i v romštině a naopak. Například sloveso te paľikerel pozdravit někoho, poděkovat někomu se v romštině pojí se třetím pádem, naopak sloveso te čhinel so (o angušt) říznout se do (prstu) je v romštině přechodné, tzn., pojí se se čtvrtým pádem bez předložky. - rovněž sloveso te del mělo původně akuzativní vazbu te del so varekas (= ak. + ak.) - pod vlivem majoritních jazyků se však často objevuje i dativní vazba, tzn. se třetím pádem.

18 DATIV (3. pád) Dativ se v romštině tvoří od nepřímého kmene koncovkami: - ke (končí-li nepřímý kmen souhláskou s nebo samohláskou) - ge (končí-li nepřímý kmen souhláskou n) o ralko - le rakles-ke o rakle - le raklen-ge e rakľi - la raka-ke o rakľa - le rakľen-ge o phral - le prales-ke o phrala - le phralen-ge e phen - la pheňa-ke o pheňa - le pheňen-ge o princos - le proncos-ke o princi - le princen-ge o kraľa - le kraľis-ke o kraľa - le kraľen-ge DATIV ZVRATNÉHO ZÁJMENA Dativní tvar zvratného zájmena pro 3. os. je peske, pro 3. os. penge. Původně se jej užívalo jen v těchto osobách. Příklad časování zvratného slovesa se zájmenem v dativu: te giľavel peske zpívat si (me) mange giľavav (amen) amenge giľavas (tu) tuke giľaves (tumen) tumenge giľaven (jov/joj) peske giľavel (jon) penge giľaven I v tomto případě dochází pod vlivem okolních jazyků k zobecňování zvratného zájmena peske ve všech osobách: me peske giľavav, tu peske giľaves jon pekse giľaven. DATIV TÁZACÍCH ZÁJMEN Dativ tázacích zájmen ko je kaske komu, dativ zájmena so je soske (pro, za) co; proč; zač: Kaske pheneha koda nevipen? Komu řekneš tu novinku? Soske našťi aves pre boňa? Proč nemůžeš přijít na křtiny? Paľikerav. Nane vaš soske. Děkuji. Není zač. UŽITÍ DATIVU Podobně jako v češtině v dativu stojí předmět nebo (častěji) tzv. druhý předmět vyjadřující cíl nebo adresáta děje: Šaj mange vakeres jekh gono, thˇavka tuke na paťava. Můžeš mi (toho) namluvit celý pytel, a přesto ti nebudu věřit.

19 Dativní vazbu má i sloveso kampel je třeba: So tuke kampel? Co potřebuješ? (dosl. Co je ti třeba?) Tzv. volný dativ (není řízen slovesem) vyjadřuje: -účel, cíl děje (v češtině jít, chodit pro něco) O čhave džana andro veš kaštenge, o čhaja kije chaňig paněske. Chlapci půjdou do lesa na dříví, děvčata ke studni pro vodu. Ňilaje phiras andro veš chundruľenge. V létě chodíme do lesa na houby. DALŠÍ UŽITÍ DATIVU Dativem se vyjadřují i některé vztahy, které v češtině přeložíme slovesem mít. Vazba tvořená dativem + sponovým slovesem ve 3. os. + nominativem (v němž stojí vlastněný předmět) je v romštině tehdy: - je součástí věty příčestí: E čhib tuke phandľi? Máš svázaný jazyk? - má-li vlastník předmět na nějakém místě, ale ne při sobě : Pre dvora amence sas e braďi. Na dvoře jsme měli vědro. Dativem se vyjadřuje též přívlastek neshodný s místním nebo časovým významem označující určitou mez, hranici, okraj, konec: Amari karčma hin agor gaveske. Naše hospoda je na konci vesnice. Dativ se konečně vyskytuje i v různých frazeologických obratech, které je třeba si zapamatovat: svetos svetoske 1. živý svět; 2. kraj světa aňi jekh jekheske ani jediný choľi choľake naschvál devleske 1. zadarmo; 2. zaboha, za nic na světě POZOR! Užití dativu či akuzativu v některých frázích nemusí být v romštině shodné s češtinou! Keci tuke berš? Kolik je ti let? Imar deš berš oleske Už je tomu deset let Sar tuke o nav? Jak se jmenuješ? Nane tut šil? Není ti zima? Nane man šil. Není mi zima.

20 ABLATIV Ablativ se rovněž tvoří od nepřímého kmene koncovkami: - tar (končí-li nepřímý kmen souhláskou s nebo samohláskou) - dar (končí-li nepřímý kmen souhláskou n) o raklo le rakles-tar o rakle le raklen-dar e rakľi le rakľla-tar o rakľa le rakľen-dar o phral le phrales-tar o phrala le phralen-dar e pheň le pheňa-tar o pheňa le pheňen-dar stejnými koncovkami se tvoří ablativ osobních, zvratných a tázacích zájmen (od nepřímého kmene) UŽÍTÍ ABLATIVU Ablativ vyjadřuje směr děje, který 1) směřuje od koho, od čeho 2) vychází z koho, z čeho 3) se přibližuje, dotýká se nějaké části těla, ošacení, až k někomu, k něčemu Slovesa, která vyžadují ablativní vazbu: te phučel + abl. te daral + abl. te ladžal + abl. te asal + abl. te džungľol + abl. te čorel + abl. te čaľol + abl. ptát se na koho bát se koho, čeho stydět se před kým smát se komu, čemu štítit se koho, čeho krást komu nasytit se čím Ma asa le papustar, hino imar phuro! Nesměj se dědečkovi, už je starý. - do češtiny můžeme ablativ přeložit někdy vazbami: o někom, o něčem Miri baba džanelas savorestar. Moje babička věděla o všem. za něco Chude man vastestar. Vezmi mě za ruku. Ma cirde man balendar. Netahej mě za vlasy.

21 - ablativ má též funkci partitivní, tzn., vyjadřuje část množství u nepočitatelných podstatných jmen, do češtiny přeložíme příslovci trochu, kapku : De man mek kola zuminatar. Dej mi ještě trochu té polévky. - vyjadřuje, z jakého materiálu nebo od jakého materiálu něco je: Kole čarendar tavelas e baba teji. Z těch bylin babička vařila čaje (odvary). O pindre lake čikatar. Má nohy od bláta. Sostar kereha o dachos? Z čeho uděláš střechu? Kaštendar. Ze dřeva. - jakého původu nebo zdroje něco je: Miri daj, has ungrike Romendar. Moje matka pocházela z maďarských Romů. - část celku: Kajso vareso džanel šele Romendar jekh. Něco takového umí ze sta Romů jeden. - plní funkci neshodného přívlastku: Jov lavutaris Devlestar. Je to hudebník od Boha. Joj džanelas o draba chasestar, šerestar, jilestar Znala léky proti kašli, proti bolesti hlavy, na srdce - v ustálených obratech: te phirel gav gavestar te merel bokh bokhatar lav lavestar berš beršestar sera serastar than thanestar sikra sikratar khatar? kastar? sostar? chodit od vesnice k vesnici umírat hlady slovo od slova rok od roku ze strany na stranu z místa na místo postupně, po troškách odkud? od koho? z čeho? - příslovečné určení místa odkud, z jakého místa: Prahatar, Perješistar, Krumlovostar z Prahy, z Prešova, z Krumlova - opodál, dále od: Bešenas pašes amendar. Bešahas avri le gavestar. Bydleli blízko nás. Bydleli jsme za vesnicí. - příslovečné určení času od kdy?: agorestar od začátku tosarasta dži raťi od rána do večera terňipnastar od mládí - v kolik hodin?: Keci orendar? V kolik hodin? Štare orendar. Štarendar. Ve čtyři hodiny. Ve čtyři.

22 - vyjadřuje příčinu, důvod: Biľol choľatar. Kypí hněvem. míru, srovnání: Miri pheň hiňi phureder mandar. Moje sestra je starší než já. - vyjadřuje příslovečné určení způsobu jilestar srdečně choľatar vzteky Chudňom mange o motoris vastestar. Sehnal jsem si auto z druhé ruky. Původní ablativ (tvořený příponou al) plní funkci příslovečného určení místa, způsobu: kher-al pindra-al pal-al opr-al/ upr-al tel-al dur-al čor-al avr-al z domova nohama proti sobě zezadu zeshora zevnitř zdaleka potají zvenčí

23 LOKATIV Lokativ se tvoří od nepřímého kmene koncovkami: -te (končí-li nepřímý kmen souhláskou s nebo samohláskou a) -de (končí-li nepřímý kmen souhláskou n) o raklo - le rakles-te o rakle - le raklen -de e rakľi - la rakľa-te o rakľa - le rakľen-de o phral - le phrales-te o phrala - le phralen-de e pheň - le pheňa-te o pheňa - le pheňeň-de o princos - le princos-te o princi - le princen-de o kraľis - le kraľis-te o kraľa - le kraľen-de Stejnými koncovkami se tvoří lokativ osobních, zvratných a tázacích zájmen (od jejich nepřímého kmene). Osobní zájmena me a tu mohou mít v lokativu po předložkách zkrácené tvary: ke mande > ke/kija ma pal tute > pal tu UŽITÍ LOKATIVU Základní význam lokativu je určení místa, příp. času a stojí v něm zájmena a blíže neurčená podstatná jména po všech předložkách kromě předložek vaš a bi: O mačhe avena ke tute korkore. Ryby k tobě připlavou samy. Ňikas nane bacht andre savoreste. Nikdo nemá štěstí ve všem. Rom ke Romeste drom arakhel. Rom (si) k Romovi (vždy) najde cestu. Kija raťate thovas amenge avri jag. K večeru si děláme venku oheň. V bezprostředkovém lokativu stojí obecné nebo místní jméno, kterým odpovídáme na otázky kde? nebo kam? Do češtiny je překládáme předložkou v nebo do: angľate - v náručí, do náručí karčmicate - v hospodě, do hospody Prahate- v Praze, do Prahy Perješiste - v Prešově, do Prešova Mostende - v Mostě, do Mostu

7. lekce. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen).

7. lekce. 7.1. Pokuste se vyhledat všechny tvary 4. pádu v minirozhovoru, vypište je i se členem (pokud je přítomen). 7. lekce V dnešním minikurzu se zaměříme na akuzativ, tedy tzv. 4. pád. V druhé části tohoto kurzu si řekneme, jak se tvoří akuzativní konstrukce pro mít, vlastnit. Právě 4. pád je tím, který se k vytvoření

Více

1. ZÁKLADNÍ FRÁZE. Na shledanou! (říká ten, který odchází) Jak se jmenuješ? Sar tut vičines? Sar tut vičinen? ha/hat/he/hi

1. ZÁKLADNÍ FRÁZE. Na shledanou! (říká ten, který odchází) Jak se jmenuješ? Sar tut vičines? Sar tut vičinen? ha/hat/he/hi 1. ZÁKLADNÍ FRÁZE Lačho ďives! Lačhi rat! Džan Devleha! Ačhen Devleha! T aves bachtalo! Servus! Sar sal? Sar san? Lačhes. Sar tut vičines? Sar tut vičinen? Koda čačo. Pro sasťipen. ha/hat/he/hi na Na džanav.

Více

8. lekce. Slovíčka. Úvodní rozhovor. Dativ

8. lekce. Slovíčka. Úvodní rozhovor. Dativ 8. lekce V dnešním minikurzu si probereme tvary dativu (pádu, na který se ptáme komu? čemu?, tedy kaske? a soske?). Má v podstatě využití našeho 3. pádu. V druhé části této lekce si probereme méně využívaný

Více

9. lekce. V této lekci se zaměříme na minulý čas dokonavý, imperfektum sloves I. a II. třídy. Imperfekt (minulý čas nedokonavý)

9. lekce. V této lekci se zaměříme na minulý čas dokonavý, imperfektum sloves I. a II. třídy. Imperfekt (minulý čas nedokonavý) 9. lekce V této lekci se zaměříme na minulý čas dokonavý, imperfektum sloves I. a II. třídy. Slovíčka o berš rok o ľinaj léto o taboris tábor varekhaj někam, někde Úvodní text Imperfekt (minulý čas nedokonavý)

Více

O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací

O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací O kham zadžal tosarla: Konverzace jako charakteristika osob a situací Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: ELIÁŠOVÁ, Irena. O kham zadžal tosarla / Slunce zapadá už ráno: Nevo dživipen

Více

3. lekce. Množné číslo podstatných a přídavných jmen

3. lekce. Množné číslo podstatných a přídavných jmen 3. lekce Ve třetí lekci minikurzu se naučíme tvořit množné číslo podstatných a přídavných jmen. Množné číslo podstatných a přídavných jmen Slovíčka andre v bachtalo šťastný cikno malý duj dvě e buťi práce

Více

5. lekce. V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Předložky

5. lekce. V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Předložky 5. lekce V páté lekci minikurzu se naučíme romské předložky a jejich tvary, pojí-li se s podstatným jménem. Slovíčka Předložky andal ze andre v anglal před angle před aver jiný bije bez dur daleko e bar

Více

Lucie Gramelová www.jazykovy-koutek.cz. Úvod do romštiny

Lucie Gramelová www.jazykovy-koutek.cz. Úvod do romštiny Lucie Gramelová www.jazykovy-koutek.cz Úvod do romštiny Romština patří mezi novoindické indoevropské jazyky, kam dále patří například hindština, pandţábština nebo bengálština. Důkazem pro příbuznost s

Více

Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21 příspěvková organizace Křenová 21, 602 00 Brno telefon: 533 433 611 e-mail: zskrenova@zskrenova.

Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21 příspěvková organizace Křenová 21, 602 00 Brno telefon: 533 433 611 e-mail: zskrenova@zskrenova. Základní škola a mateřská škola Brno, Křenová 21 příspěvková organizace Křenová 21, 02 00 Brno telefon: 33 433 11 e-mail: zskrenova@zskrenova.cz http://www.zskrenova.cz 2013 1 Řekni mi ženo, cos to se

Více

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15

Obsah. Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 Obsah Úvodní poznámka 11 Německý jazyk, spisovná řeč a nářečí 13 Pomůcky ke studiu němčiny 15 VÝSLOVNOST A PRAVOPIS Německá výslovnost 18 Hlavni rozdíly mezi českou a německou výslovnosti 19 Přízvuk 20

Více

Čas: 2 x 45 minut + DU (DU je nejazykový - směřuje do oblasti kulturních reálií)

Čas: 2 x 45 minut + DU (DU je nejazykový - směřuje do oblasti kulturních reálií) Zdrobněliny v dětských říkadlech Metodika pracuje s textem, který je součástí článku: SCHEINOSTOVÁ, Alena. Krajiny slov a krajiny citu nad romskými říkadly. In: Romano džaniben 2005, ňilaj (1), s. 136-144.

Více

Sako rači. Amen sam tire, Devla. Ref: Ref:

Sako rači. Amen sam tire, Devla. Ref: Ref: 1 Sako rači Fmaj7 Sako rači pašo pani bešav A7 ginav mange, Devla, tiro lav. Cmaj7 C6 O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, 7 A7 le tu len savoren te peste. Cmaj7 C6 O Roma kamen tuha, Devla, te dživel,

Více

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ.

ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné ROZLIŠUJEME DESET SLOVNÍCH DRUHŮ. ČESKÝ JAZYK 3. ROČNÍK Slovní druhy ohebné Milé děti, možná si ani neuvědomujete, kolik pěkných slov a slovíček každý den slyšíte nebo kolik takových slov vyslovíte, když si chcete popovídat s kamarádem

Více

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta

VY_32_INOVACE_ / IQ cesta 1/6 3.2.07.08 Pravidla hry: 1. Hra je určena minimálně pro 2 hráče. 2. Jeden hráč (může se účastnit i hry) bude kontrolovat správnost odpovědí na Listině odpovědí. 3. Každý si vybere figurku jiné barvy

Více

Večer u vody. Sako rači. Amen sam tire, Devla. Jsme tvoji, Bože

Večer u vody. Sako rači. Amen sam tire, Devla. Jsme tvoji, Bože 1 Sako rači 1. Sako rači pašo pani bešav ginav mange, Devla, tiro lav. O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, le tu len savoren te peste. O Roma kamen tuha, Devla, te dživel, le tu len savoren te peste.

Více

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura

Přídavná jména Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Český jazyk a literatura Přídavná jména Název školy: Střední průmyslová škola a Obchodní akademie Uherský Brod Adresa: Nivnická 1781, 688 01 Uherský Brod Předmět: Český jazyk a literatura Vyučující: Balaštíková Andrea Přídavná

Více

Možnosti práce s romštinou na českých základních školách. Metodika kurzů romštiny a použité materiály

Možnosti práce s romštinou na českých základních školách. Metodika kurzů romštiny a použité materiály Možnosti práce s romštinou na českých základních školách Metodika kurzů romštiny a použité materiály 1 OBSAH 1. Metodika kurzů romštiny realizovaných v rámci projektu... 3 1. HODINA... 3 2. HODINA... 4

Více

Vydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300

Vydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300 Vydává Romano džaniben Ondříčkova 33, 130 00 Praha 3 tel.: 222 715 947, e mail: dzaniben@email.cz, www.dzaniben.cz bankovní spojení: 161582339/0300 Šéfredaktor: Peter Wagner Výkonné redaktorky: Lada Viková

Více

Jepaš manuš. Andrej Pešta

Jepaš manuš. Andrej Pešta Andrej Pešta Jepaš manuš Kaj has kaj na has, ehas oda pre eňavardešto eňato svetos, kaj e poši phandenas u o paňi hrabinenas. Nadur le gavestar, maškar o heďi, tel o veš, paš o paňi bešelas jekh phuro

Více

Maro manušeske kampel aľe the e paťiv (Člověk potřebuje chleba, ale také úctu)

Maro manušeske kampel aľe the e paťiv (Člověk potřebuje chleba, ale také úctu) Petra Dobruská, Zuzana Znamenáčková Maro manušeske kampel aľe the e paťiv (Člověk potřebuje chleba, ale také úctu) V květnu roku 2004 vstoupila Slovenská republika do Evropské unie, a tím se jejím občanům

Více

NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely)

NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely) NÁSTIN MLUVNICE SLOVENSKÉ ROMŠTINY (pro pedagogické účely) Hana Šebková Copyright 2000 Hana Šebková This research report was downloaded from the Research Support Scheme Electronic Library at http://e-lib.rss.cz.

Více

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě

2. přivlastňovací můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, zvratné svůj - přivlastňujeme jimi něco 1., 2., 3. osobě nebo podmětu v kterékoli osobě ZÁJMENA Jsou slova, která sama neoznačují osobu, věc nebo vlastnost. Pouze zastupují příslušná podstatná jména a adjektiva přídavná jména. Věc, osobu nebo vlastnost naznačují, odkazují na ně, vyjadřují

Více

Číslovky základní /1-10/ Číslovky 1 a 2 ʾiḥdā - jedna /ā psáno pomocí "j"/

Číslovky základní /1-10/ Číslovky 1 a 2 ʾiḥdā - jedna /ā psáno pomocí j/ Výtah z učebnice prof. Karla Petráčka, Učebnice spisovné arabštiny, Praha SPN 1965, 1. díl. Text byl pouze nepatrně upraven, především pokud jde o psaní velkých písmen a přepis. Velká písmena v označení

Více

Le Čukčuskeri bari bibacht Čukčovo velké neštěstí

Le Čukčuskeri bari bibacht Čukčovo velké neštěstí Gejza Demeter Le Čukčuskeri bari bibacht Čukčovo velké neštěstí Gejza Demeter na křtu knížky Čalo voďi, Praha, březen 2008 foto: MRK, A. Juránková Je nám velkou radostí, že můžeme otisknout další příspěvek

Více

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla

ČÍSLOVKY (NUMERALIA) ČÍSLOVKY ZÁKLADNÍ - označují počet, pojmenovávají čísla ČÍSLOVKY (NUMERALIA) - slouží jako slovní druh vyjadřující množství, a to buď počítané (vyjádřitelné čísly) nebo nepočítané (neurčité) - členíme je na číslovky základní, řadové, druhové a násobné a ty

Více

Rozhovor s Evou Danišovou

Rozhovor s Evou Danišovou Lada Viková Rozhovor s Evou Danišovou Eva Danišová (vpravo) se svou sestřenicí Vlastou, rok 2007 rodinný archiv Eva Danišová, rozená Peštová, se narodila 15.3. 1959. Od narození bydlí se svou rodinou v

Více

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Zájmena Pronomina Číslovky Numeralia Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje 5.9.2009 Mgr. Jitka Riedlová Zájmena - Plnovýznamový slovní druh

Více

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince

Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Roční úvodní kurs českého jazyka pro nově příchozí žáky - cizince Cíl kursu: 1/rychlé osvojení češtiny na komunikační úrovni - rozvoj slovní zásoby 2/ pochopení základních pravidel systému jazyka druhy

Více

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ

DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ DIGITÁLNÍ ARCHIV VZDĚLÁVACÍCH MATERIÁLŮ Číslo projektu Číslo a název šablony klíčové aktivity Tématická oblast CZ.1.07/1.5.00/34.0963 II/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji čtenářské a informační

Více

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy...

Klíčová slova: lexikologie, zájmena, číslovky, slovesa, synonyma, větné členy... Označení materiálu: VY_32_INOVACE_RUBMO_CESKYJAZYK_09 Název materiálu: Test 1. pololetí Tematická oblast: Český jazyk, 2. ročník Anotace: Cílem mé práce je vytvořit podpůrný kontrolní didaktický materiál

Více

SADA VY_32_INOVACE_CJ1

SADA VY_32_INOVACE_CJ1 SADA VY_32_INOVACE_CJ1 Přehled anotačních tabulek k dvaceti výukovým materiálům vytvořených Mgr. Bronislavou Zezulovou a Mgr. Šárkou Adamcovou. Kontakt na tvůrce těchto DUM: zezulova@szesro.cz a adamcova@szesro.cz

Více

Dataprojektor, kodifikační příručky

Dataprojektor, kodifikační příručky Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Prima 2 hodiny týdně Dataprojektor, kodifikační příručky Slovní druhy Objasní motivaci pojmenování slovních druhů Vysvětlí

Více

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA

Příloha č. 4 ČESKÝ JAZYK JAZYKOVÁ VÝCHOVA Žák porovnává významy slov, zvláště slova podobného nebo stejného významu a slova vícevýznamová O jazyce Opakování učiva 3. ročníku Národní jazyk Naše vlast a národní jazyk Nauka o slově Slova a pojmy,

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková SLOVESA VY_32_INOVACE_CJ_3_17 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy sloves, slovesné kategorie, slovesné tvary určité

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: Číslo a název šablony klíčové aktivity: Označení materiálu: Typ materiálu: Předmět, ročník, obor: Číslo a název sady: Téma: Jméno a příjmení autora: STŘEDNÍ ODBORNÁ

Více

1. Podstatná jména (substantiva)

1. Podstatná jména (substantiva) 1. Podstatná jména (substantiva) - názvy osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, činností a vztahů - určujeme mluvnické kategorie: PÁD, ČÍSLO, ROD (životnost) + VZOR Druhy podstatných jmen a/ abstraktní

Více

Příběh pana Petera Baláže

Příběh pana Petera Baláže Eva Zdařilová Příběh pana Petera Baláže Fašistický režim, panující ve Slovenském štátě, si vyžádal mnoho obětí. Ovšem jen málo z nich dokázalo o tomto temném období svého života podat svědectví. Ne tak

Více

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy

Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Tvarosloví *) Český jazyk (CEJ) Jazyková výchova Sekunda 2 hodiny týdně Dataprojektor, jazykové příručky, pracovní listy Určuje slovní druhy, své tvrzení vždy

Více

RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:35 Stránka 1. časopis romistických studií 21. ročník 2/2014

RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:35 Stránka 1. časopis romistických studií 21. ročník 2/2014 RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:35 Stránka 1 časopis romistických studií 21. ročník 2/2014 RD 2/2014 - zlom 24.9.1956 14:36 Stránka 89 Renáta Sedláková 1, Zuzana Veselková 2 Dujto baro mariben Baťizovcate

Více

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Škola Střední odborná škola a Střední odborné učiliště, Hustopeče, Masarykovo nám. 1 Autor Mgr. Kateřina Zástřešková Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0394 Číslo VY_32_INOVACE_5_ČJL_2.04 Název tematického

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Evidenční číslo materiálu: 63 Autor: Mgr. Petra Elblová Datum: 15.12.2011 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor: Český jazyk Tematický okruh:

Více

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony

SSOS_CJL_5.13. III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Číslo a název projektu Číslo a název šablony Číslo a název projektu Číslo a název šablony DUM číslo a název CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT SSOS_CJL_5.13

Více

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY

PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY PŘÍDAVNÁ JMÉNA, ZÁJMENA, ČÍSLOVKY Autor Mgr. Jiří Ondra Anotace Opakování základních pojmů a kategorií z oblasti ohebných slovních druhů (přídavná jména, zájmena, číslovky) Očekávaný přínos Procvičení

Více

Cenu MRK si letos odnesla Eva Davidová

Cenu MRK si letos odnesla Eva Davidová Romský hlas čtrnáctideník romů v české republicer Ročník 14 číslo 20 vyšlo 15. prosince 2012 zprávy ŘÁPKOV V tomto městě dojde ke zlepšování mravů. Tak si to představuje Ivana Řápková, dřívější primátorka

Více

Andrej Giňa 1. 1. 1936, Tolčemeš (Šarišské Sokolovce), okr. Prešov

Andrej Giňa 1. 1. 1936, Tolčemeš (Šarišské Sokolovce), okr. Prešov Michael Beníšek Andrej Giňa 1. 1. 1936, Tolčemeš (Šarišské Sokolovce), okr. Prešov Andrej Giňa s manželkou, Rokycany 2006 Foto: MRK, Helena Sadílková Hned první den letošního, právě končícího roku oslavil

Více

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2

Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Jméno autora: Mgr. Věra Kocmanová Datum vytvoření: 18. 3. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_29_CJL_NP2 Ročník: I. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy.

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vyučovací předmět: Anglický jazyk Ročník: 3.. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy. OSV - rozvoj individuálních dovedností pro kooperaci (seberegulace v situaci nesouhlasu, odporu apod., dovednost odstoupit od vlastního nápadu, dovednost navazovat na druhé a rozvíjet vlastní linku jejich

Více

ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY

ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY ZÁJMENA VÝZNAM A DRUHY; TVARY A JEJICH VÝZNAMY Zájmena jsou slova, která sama neoznačují osobu, zvíře, věc nebo vlastnost, nýbrž jen zastupují příslušná substantiva a adjektiva, popř. určitou nebo neurčitou

Více

Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže

Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Sborník příspěvků literární a výtvarné soutěže Vydala Nová škola, o.p.s. Překlad do češtiny: Ruben Pellar Korektury: Ruben Pellar, Kateřina Tykalová, Iveta

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté 1. POSLECH S Kompetence komunikativní Témata: POROZUMĚNÍM Žák rozumí jednoduchým otázkám

Více

Pěvecký kroužek. metodický materiál. Písemný výstup projektu Křenka zážitkem k inkluzi, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/27.0012

Pěvecký kroužek. metodický materiál. Písemný výstup projektu Křenka zážitkem k inkluzi, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/27.0012 Strana 1 (celkem 24) Pěvecký kroužek metodický materiál Písemný výstup projektu Křenka zážitkem k inkluzi, registrační číslo: CZ.1.07/1.2.00/27.0012 KA - 1 Vytváření vhodných podmínek pro zájmové vzdělávání

Více

Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách

Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Název projektu : OP VK 1.4 60610221 I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í Projekt: EU peníze školám - OP VK oblast podpory 1.4 s názvem Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních

Více

Korpus fikčních narativů

Korpus fikčních narativů 1 Korpus fikčních narativů prózy z 20. let Dvojí domov (1926) Vigilie (1928) Zeměžluč oddíl (1931) Letnice (1932) prózy z 30. let Děravý plášť (1934) Hranice stínu (1935) Modrá a zlatá (1938) Tvář pod

Více

Vakeriben pal e Anglija

Vakeriben pal e Anglija Ilona Ferková Vakeriben pal e Anglija 1. Kerav me mište? O brišind marlas andro oblaki u me bešavas andro autobusis u džavas andre nevi phuv. Gondoľinavas, soske avka kerďom, kaj man mukhľom andro baro

Více

Český jazyk - Jazyková výchova

Český jazyk - Jazyková výchova Prima Zvuková stránka jazyka Stavba slova a pravopis rozlišuje spisovný jazyk, nářečí a obecnou češtinu Jazyk a jeho útvary seznamuje se s jazykovou normou spisovně vyslovuje česká a běžně užívaná cizí

Více

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název školy: Číslo a název projektu: STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály www.skolalipa.cz

Více

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK

ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK VZDĚLÁVACÍ OBLAST: VZDĚLÁVACÍ OBOR: PŘEDMĚT: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE ČESKÝ JAZYK A LITERATURA ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 4.ROČNÍK Téma, učivo Rozvíjené kompetence, očekávané výstupy Mezipředmětové vztahy

Více

časopis romistických studií 19. ročník 2/2012

časopis romistických studií 19. ročník 2/2012 časopis romistických studií 19. ročník 2/2012 Jana Belišová 1 Studovat a psát, to byl můj sen / Pak už mi neříkali Menšino Rozhovor s Irenou Eliášovou a ukázky z její tvorby Irena Eliášová (*1953) se narodila

Více

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku

MLUVNICE. Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku Seznam otázek k závěrečným zkouškám z českého jazyka a literatury v 9. ročníku MLUVNICE 1. Jazykové rodiny 2. Útvary národního jazyka 3. Jazykové příručky 4. Slovo a jeho význam 5. Obohacování slovní zásoby

Více

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332 TS Český jazyk 1 (Pravopis) Terasoft Vyjmenovaná slova doplňování i(í) nebo y(ý), chybné odpovědi jsou vypsány s uvedením správného pravopisu před vlastním testem je možné zvolit písmena, po kterých budou

Více

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět:

VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01. VY_32_INOVACE_CJ678JO_09_03_17 materiál č. šablony/č. sady/č. materiálu: Hana Johánková Vzdělávací oblast předmět: Masarykova základní škola Klatovy, tř. Národních mučedníků 185, 339 01 Klatovy; 376312154, fax 376326089 E-mail: skola@maszskt.investtel.cz; internet: www.maszskt.investtel.cz Kód přílohy vzdělávací VY_32_INOVACE_CH8SA_01_01_01

Více

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření:

VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN. Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: Kód materiálu: Název materiálu: VY_12_INOVACE_26_MLUVNICKE_KATEGORIE_PODSTATNYCH_ JMEN Mluvnické kategorie podstatných jmen Předmět: Český jazyk Ročník: 4. Časová dotace: 45 min Datum ověření: 10. 4. 2013

Více

Stručná zpráva o výuce romštiny na Evangelické akademii v Praze

Stručná zpráva o výuce romštiny na Evangelické akademii v Praze Hana Syslová Stručná zpráva o výuce romštiny na Evangelické akademii v Praze Romština je na EA Vyšší odborné škole sociální práce a střední odborné škole vyučovacím předmětem od roku 1998. Týká se dálkového

Více

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů

II. Nástroje a metody, kterými ověřujeme plnění cílů NĚMČINA Gymnázium PORG Libeň Němčinu vyučujeme na PORGu Libeň od primy 1 do oktávy jako druhý cizí jazyk. Kromě němčiny vyučujeme jako druhý cizí jazyk také francouzštinu. V průběhu studia jsou studenti

Více

Přídavná jména ADJEKTIVA

Přídavná jména ADJEKTIVA Jméno autora: Mgr. Hana Boháčová Datum vytvoření: 06. 02. 2013 Číslo DUMu: VY_12_INOVACE_13_CJL_M Ročník: II. Český jazyk a literatura Vzdělávací oblast: Jazykové vzdělávání a komunikace, Estetické vzdělávání

Více

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Slovní druhy Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_25_04 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mrg. Libuše

Více

Vzdělávací obor Německý jazyk

Vzdělávací obor Německý jazyk 7. ročník Hlavní okruhy Očekávané výstupy dle RVP ZV Metody práce (praktická cvičeni) obor navázání na již zvládnuté ročník Kompetence komunikativní Kompetence pracovní Kompetence sociální a personální

Více

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti

Anglický jazyk. Anglický jazyk. žák: TÉMATA. Fonetika: abeceda, výslovnost odlišných hlásek, zvuková podoba slova a její zvláštnosti Prima jednoduše mluví o sobě Slovní zásoba: elementární slovní 1 B/ 26, 27, 29, 30 tvoří jednoduché otázky a aktivně je používá zásoba pro zvolené tematické okruhy odpovídá na jednoduché otázky obsahující

Více

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6.

Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Vzdělávací oblast: JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Vyučovací předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 6. Jazyková výchova - zná pojem mateřský jazyk 1. Čeština jako mateřský jazyk MKV 4.4 - zná základní složky

Více

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6

Modul NE2-1. Osnova: Arbeitsbuch. Ismaning: Max Hueber, 2002. 504 s. ISBN 3-19-011601-6 Německý jazyk začátečnický V rámci Inovace studijního programu PIS byly u studijního oboru německý jazyk začátečnický (NE2) vymezeny základní aspekty ve výuce tak, aby po ukončení studia byli studenti

Více

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky

Jednoduchá sdělení představování, poděkování, pozdrav, omluva Základní výslovnostní návyky Učební osnovy Ruský jazyk PŘEDMĚT: Ruský jazyk Ročník: 7. třída 1 rozumí jednoduchým pokynům a otázkám učitele, které jsou pronášeny pomalu a s pečlivou výslovností, a reaguje na ně 1p je seznámen se zvukovou

Více

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby

Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně učivo, téma očekávané výstupy klíčové kompetence, mezipředmětové vazby Ročník: 5. Časová dotace: 7 hodin týdně Komunikační a slohová Zážitkové čtení a naslouchání klíčová slova vyhledávací čtení aktivní naslouchání se záznamem slyšeného Žák při hlasitém čtení vhodně využívá

Více

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost.

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Projekt MŠMT ČR Číslo projektu Název projektu školy Šablona III/2 EU PENÍZE ŠKOLÁM CZ.1.07/1.4.00/21.2146

Více

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015

ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY. Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA 276, OKRES LOUNY Dodatek k ŠVP ZV Duha č. 3, čj. 397/2015 ze dne 31. 8. 2015 Platnost: od 1. 9. 2015 Mgr. Jana Šipošová, ředitelka školy ZÁKLADNÍ ŠKOLA PODBOŘANY, HUSOVA

Více

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20

VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 VY_32_INOVACE_18_ ROZVÍJEJÍCÍ VĚTNÉ ČLENY_20 Autor: Kateřina Kantová Škola: Základní škola Slušovice, okres Zlín, příspěvková organizace Název projektu: Zkvalitnění ICT ve slušovské škole Číslo projektu:

Více

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení

1 Substantiva. 2 Adjektiva. Obsah. Lekce Obsah Cvičení Obsah Úvod. Substantiva. Adjektiva. Personalia, posesiva. Demonstrativa. Interogativa, relativa 0. Indefinita, negativa. Numeralia 0. Verba prézentní tvary. Verba préteritum 0. Verba aspekt. Verba futurum.

Více

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: třetí

Tematický plán pro školní rok 2015/16 Předmět: Český jazyk Vyučující: Mgr. Marta Klimecká Týdenní dotace hodin: 8 hodin Ročník: třetí ČASOVÉ OBDOBÍ Září KONKRÉTNÍ VÝSTUPY KONKRÉTNÍ UČIVO PRŮŘEZOVÁ TÉMATA slyšeném i, pozdraví a rozloučí se s dospělým i kamarádem rozlišuje názvy obcí a ulic a správně je píše zná slova souznačná a protikladná

Více

Český jazyk v 5. ročníku

Český jazyk v 5. ročníku Český jazyk v 5. ročníku září Jazyková Při hlasitém čtení vhodně využívá modulace souvislé řeči a různá zabarvení hlasu. Po tichém čtení samostatně reprodukuje text. Odliší podstatné a okrajové informace,

Více

Český jazyk ve 4. ročníku

Český jazyk ve 4. ročníku Český jazyk ve 4. ročníku září Jazyková Čte s porozuměním přiměřeně náročné texty potichu i nahlas. učebnice strana 3 7 Procvičuje praktické naslouchání při komunikaci s další osobou. pracovní sešit strana

Více

Matéo Maximoff. Po cestách. P el droma. Karel Holomek

Matéo Maximoff. Po cestách. P el droma. Karel Holomek Karel Holomek Matéo Maximoff P el droma P el droma le gavenge jekh vurdon miškil cirdino kathar jekh gras slabo. Či len sama, so si le kimpuri, le thana, le hara. Jekh vurdon miškil cirdino kathar jekh

Více

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu.

Žáci zodpoví všechny otázky. Určí slovní druhy a větné členy, vyjmenují znaky písemného a ústního projevu. Označení materiálu: VY_32_INOVACE_HLAVE_CESKYJAZYK1_16 Název materiálu: Pololetní písemná práce 2 Tematická oblast: Anotace: Očekávaný výstup: Klíčová slova: Český jazyk 1. ročník Materiál obsahuje otázky

Více

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389

Pravopis i-y. MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Základní škola, Šlapanice, okres Brno-venkov, příspěvková organizace Masarykovo nám. 1594/16, 664 51 Šlapanice www.zsslapanice.cz MODERNÍ A KONKURENCESCHOPNÁ ŠKOLA reg. č.: CZ.1.07/1.4.00/21.2389 Pravopis

Více

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA

NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA ČÍSLO SADY III/2 AUTOR/KA Radka Zborníková ČJL - Tvarosloví Slovní druhy číselné označení DUM NÁZEV TŘÍDA ANOTACE PLNĚNÉ VÝSTUPY KLÍČOVÁ SLOVA FORMÁT (pdf,, ) 1. Slovní druhy - přehled, opakování učiva

Více

OBSAH 5 7 II 15. O. Y...,, t

OBSAH 5 7 II 15. O. Y...,, t OBSAH Předmluva. Pokyny pro práci s u č e b n ic i... Úvodní poznámky k anglické výslovnosti... 1 Who Are You? - What Is It? - How Arc You?... Výslovnost [э, ж, 3U, IJ, w, v, š, č] - Přítomný čas be" (jednotné

Více

Všestranný jazykový rozbor (VJR)

Všestranný jazykový rozbor (VJR) Všestranný jazykový rozbor (VJR) VJR by měl tvořit součást téměř každé vyučovací hodiny a můžeme jej zařadit do kterékoli její části. Nejčastěji se používá při opakovaní a vyvozování nového učiva. Pokud

Více

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA

Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková komunikace Vzdělávací obor (předmět): Český jazyk: jazyková výchova - ročník: PRIMA Téma Učivo Výstupy Kódy Dle RVP Školní (ročníkové) PT KK Podstatná jména: - konkrétní

Více

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.:

VY_12_INOVACE_72 Základní škola a mateřská škola Herálec, Herálec 38, ; IČ: ; tel.: Operační program: Vzdělávání pro konkurenceschopnost Projekt: ŠKOLA PRO ŽIVOT Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.2362 Kód: 01.02 Číslo materiálu: 72 I/2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující

Více

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13

Obsah Předmluva autora k českému vydání... 9 Předmluva překladatelů...11 Kapitola 1: Na úvod... 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání.................. 9 Předmluva překladatelů.............................11 Kapitola 1: Na úvod............................... 13 1.1 Co je to čínština?......................................14

Více

pro základní vzdělávání platné od

pro základní vzdělávání platné od Příloha č. 1 k ŠVP ZŠ Volyně Zapracování Úpravy Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání platné od 1. 9. 2013 Čj.: Schváleno radou školy dne: 20. 6. 2013 Na základě Úpravy Rámcového vzdělávacího

Více

Český jazyk a literatura - jazyková výchova

Český jazyk a literatura - jazyková výchova Využívá znalostí získaných v předešlých ročnících. OPAKOVÁNÍ OPAKOVÁNÍ Vysvětlí pojmy: sl.nadřazené, podřazené a slova souřadná.uvede příklady. Rozpozná sl. jednoznač.a mnohoznačná. V textu vyhledá synonyma,

Více

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová

Přísudek a podmět. Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Přísudek a podmět Český jazyk 9. ročník Mgr. Iveta Burianová Autor: Mgr. Iveta Burianová Období: březen 2012 Šablona: I/2 12_INOVACE_93 Druh učebního materiálu: prezentace Vzdělávací oblast: Jazyk a jazyková

Více

Josef Kraus Datum: Škola: Autor: Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění. výuky. Číslo sady: 01. Název sady: Jazyková výchova Číslo DUM: 15

Josef Kraus Datum: Škola: Autor: Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění. výuky. Číslo sady: 01. Název sady: Jazyková výchova Číslo DUM: 15 Autor: Josef Kraus Datum: 17.4. 2012 Škola: Integrovan Integrovaná ZŠ a MŠM Trnová, Trnová,, 222 okres Plzeň - sever Šablona: III/2 - Inovace a zkvalitnění Číslo sady: 01 výuky Název sady: Jazyková výchova

Více

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život

Číslovky. MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslovky MASARYKOVA ZÁKLADNÍ ŠKOLA A MATEŘSKÁ ŠKOLA VELKÁ BYSTŘICE projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Číslo DUMu:VY_32_INOVACE_38_10 Tématický celek:gramatika, skladba, sloh

Více

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková

TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková TVAROSLOVÍ Mgr. Soňa Bečičková ČÍSLOVKY VY_32_INOVACE_CJ_3_15 OPVK 1.5 EU peníze středním školám CZ.1.07/1.500/34.0116 Modernizace výuky na učilišti Druhy číslovek, skloňování číslovek, duálové skloňování

Více

pravidla pro zdravý a bezpečný porod so kampel te kerel kaj te o ločhiben avel sasto the bezpečno Informace pro volbu zdravotnické péče

pravidla pro zdravý a bezpečný porod so kampel te kerel kaj te o ločhiben avel sasto the bezpečno Informace pro volbu zdravotnické péče pravidla pro zdravý a bezpečný porod so kampel te kerel kaj te o ločhiben avel sasto the bezpečno 1 Informace pro volbu zdravotnické péče úvod Zdravé těhotenství o sasto khabnipen Za posledních více než

Více

Německý jazyk 2.cizí jazyk

Německý jazyk 2.cizí jazyk Učební osnova předmětu Německý jazyk.cizí jazyk Studijní obor: Stavebnictví Zaměření: Pozemní stavitelství Forma vzdělávání: denní Celkový počet vyučovacích hodin za studium: 66 1.ročník: týdnů po hodinách.ročník:

Více

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne!

Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Sylabus 1.stupeň 2.třída Lekce 1 Co je to? Kolik to stojí? Jak se jmenujete? Jmenuju se.. Poslech CD 01 Děkuju.-Prosím. Pozdravy : Ahoj! Nazdar! Dobrý den! Dobrou noc! Dobré ráno! Dobré odpoledne! Zájmena

Více

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13

Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 Obsah Předmluva autora k českému vydání 9 Předmluva překladatelů 11 Kapitola 1: Na úvod 13 1.1 Coje to čínština? 14 1.1.1 Standardní čínština... 15 1.1.2 Šíření standardní čínštiny putonghua v ČLR... 17

Více

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné

Kurz č PhDr. Hana Peterková. Skladba. Souvětí podřadné Souvětí souřadné Kurz č. 5 19. 03. 2015 PhDr. Hana Peterková Skladba Souvětí podřadné Souvětí souřadné Souvětí větný celek, který vyjadřuje složitější myšlenku nebo více myšlenek; skládá se ze dvou nebo více vět jednoduchých;

Více

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí

Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy anglicky mluvících zemí Předmět: Náplň: Třída: Počet hodin: Pomůcky: Anglický jazyk Jazyk a jazyková komunikace 1. ročník 4 hodiny týdně Učebnice, cvičebnice, CD-Rom, počítačová učebna, dataprojektor, interaktivní tabule, mapy

Více