Analýza odvětví, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v ČR

Transkript

1 Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav regionální a podnikové ekonomiky Analýza odvětví, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v ČR Bakalářská práce Vedoucí práce: Ing. Ivo Zdráhal Brno 2012 Vypracovala: Martina Handlířová

2

3 PORHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma Analýza odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v ČR vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Dne. Podpis.

4 PODĚKOVÁNÍ Tímto bych ráda poděkovala panu Ing. Ivu Zdráhalovi, vedoucímu bakalářské práce, za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracování práce.

5 ABSTRAKT Handlířová, M. Analýza odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, Tato bakalářská práce se zabývá vývojem odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků a ekonomickou situací významných masozpracujících podniků v ČR. Analyzuje produkční a ekonomické trendy hodnoceného oboru, včetně jeho pozice v rámci potravinářského průmyslu. Je provedeno mezinárodní srovnání produktivity práce v oboru vůči ostatním zemím EU. Při analýze vybraných podniků je aplikováno zhodnocení ekonomické situace těchto podniků s využitím technicko-ekonomických souvislostí výroby a ukazateli finanční analýzy. Výsledky jsou pak podkladem pro zhodnocení vývoje daného odvětví jako celku a těchto vybraných podniků. Klíčová slova: masozpracující průmysl, masozpracující podniky v ČR, finanční analýza, produktivita práce ABSTRACT Handlířová, M,: Analysis of production, processing and preserving of meat and meat products. Bachelor thesis. Brno: Mendel university, This Bachelor thesis deals with the development of the production, processing and preserving of meat and meat products and the economic situation of major meat processing companies in the Czech Republic. It analyses production and economic trends of evaluated field, including its position within the food industry. It is made international comparison of labor productivity of this field to other EU countries. The analysis of selected enterprises is applied on the assessment of economic situation of these enterprises using the technical-economic context of production and indicators of financial analysis. The results are the basis for evaluation of the development of the sector as a whole and the selected companies. Key words: meat processing industry, meat processing companies in the Czech Republic, financial analysis, labor productivity.

6 OBSAH 1 ÚVOD CÍL A METODIKA PRÁCE TEORETICKÁ VÝCHODISKA Komplexní pojetí potravinového hospodářství, agrobyznys Postavení prvovýroby a potravinářského průmyslu v potravinové (komoditní) vertikále Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu Tržní struktura současného agrobyznysu Rostoucí role mimotržní koordinace Tvorba ceny v komoditních vertikálách agrobyznysu Vymezení komoditní vertikály masa a masných výrobků METODICKÝ PŘÍSTUP PRO VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH SUBJEKTŮ CHARAKTERISTIKA VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ A KONZERVOVÁNÍ MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ V ČR Vývoj podnikatelského prostředí oboru po roce Základní ekonomické charakteristiky oboru Srovnání výkonnosti oboru v rámci EU Vývoj struktury odvětví v oboru Ekonomická analýza vybraných výrobců v oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků Podniky ve vlastnictví společnosti AGROFERT HOLDING, a.s Další podnikatelské subjekty Srovnání vybraných společností DISKUSE A ZÁVĚR SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ... 80

7 1 ÚVOD Současný svět je ovlivňován globalizačními procesy, které se uplatňují napříč celými společnostmi a v ekonomikách jednotlivých států. V nemalé míře působí rovněž na agrární sektor, kde se tyto tendence projevují výrazným rozšiřováním relevantního trhu a v nárůstu vzájemné závislosti a propojování jednotlivých dílčích trhů komoditních vertikál. Globalizační prvky, měnící se spotřebitelská poptávka, orientace na otázky kvality potravin, blahobyt zvířat a environmentální otázky, růst významu a zpřísňování potravinových standardů v rámci zpracování potravin a v distribučních podnicích tak mění obraz celého zemědělsko-potravinářského sektoru. V dynamice a komplexnosti vývoje zemědělsko-potravinářského trhu je schopnost konkurovat stále složitější. Navazující články zpracovávají zemědělskou surovinu do vyšší přidané hodnoty a tím i ovlivňují postavení prvovýrobců v rámci světových trhů. Rovněž roste množství fúzí, akvizic, využívání joint ventures a strategických dohod v horizontálních tak i vertikálních vazbách, ve snaze o dosažení vyšší specializace a produkce šié škály výrobků, zvýšená konkurence nutí firmy hledat cesty ke snižování nákladů a růst efektivnosti. Konkurenceschopnost celého řetězce výroby potravin je ve stále větší míře determinována nejen schopností reagovat a přizpůsobovat se rychle měnícím se podmínkám, ale také rostoucí koordinací v rámci komoditních vertikál. Podnikatelské prostředí potravinářských podniků i v ČR doznalo od devadesátých let minulého století, kdy došlo k přechodu z direktního na tržní hospodářství, významných změn. Podniky a vlastnická práva byly privatizovány, trhy liberalizovány a ekonomiky integrovány do globálních potravinových systémů. Liberalizace obchodu způsobila u tranzitivních ekonomik posun z pozic čistých vývozců v obchodu se zemědělsko-potravinářskými produkty a výrobky do pozice čistých dovozců. Reformní proces rovněž umožnil příliv zahraničních investic do potravinářského průmyslu. Obory potravinářského průmyslu v ČR a ve starých členských zemích EU v současnosti čelí stejným výzvám a náům. Nejsilnější postavení na trhu, které pak umožňuje spolu s rozvojem technologií výroby a inovací ve výrobě i v nabízeném sortimentu dosahovat vyšší produktivity práce, zaujímají obory s vysokou přidanou hodnotou, 7

8 nehomogenními výrobky a agresivní propagací značek. Avšak nedokončená restrukturalizace a konsolidace ve většině oborů, změny ve vlastnictví firem a často ne zcela jasná koncepce dalšího rozvoje často způsobuje neúspěšné zapojení těchto článků potravinových řetězců v rozhodujících vertikálách evropského a světového agrobyznysu a tím zaostávání za západními konkurenty. 8

9 2 CÍL A METODIKA PRÁCE Cílem bakalářské práce je analyzovat odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků. Tento cíl se skládá z několika dílčích cílů: Prvním podcílem je vymezení základních souvislostí formování potravinářského hospodářství na bázi agrobyznysu a základní tendence vývoje potravinářského průmyslu. Druhým podcílem je vypracování metodického přístupu pro vyhodnocení ekonomické situace vybraných subjektů v odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků a možnosti jejich komparace. Třetím podcílem je charakteristika odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v ČR, včetně nastínění základních charakteristik tohoto odvětví v rámci EU. Čtvrtým podcílem je provedení ekonomické analýzy vybraných subjektů v odvětví dle připraveného metodického postupu. Pátým podcílem je vyhodnocení analýz a vytvoření odpovídajících závěrů. Metodicky je práce rozdělena do dvou částí. Literární přehled je orientován na vymezení základních souvislostí formování potravinového hospodářství na bázi agrobyznysu. Charakterizuje pojem agrobyznys a jeho základní modely zemědělství, tržní strukturu, rostoucí roli mimotržní koordinace, tvorbu ceny v komoditních vertikálách. Rovněž nastiňuje samotnou komoditní vertikálu masa a masných výrobků. Další část teorie tvoří finanční a ekonomické ukazatele, především použité ve vlastní práci. Vlastní práce nejprve nastiňuje historii masozpracujícího průmyslu. Další k se již zabývá analýzou základních ekonomických charakteristik, které poukazují na vývoj oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, jeho pozici v rámci potravinářského průmyslu a dále zemí EU prostřednictvím produktivity práce. Pro zhodnocení vývoje daného oboru je pozornost věnována ukazatelům tržeb za prodej 9

10 vlastních výrobků a služeb, výroby masa, výkonové spotřeby, účetní přidané hodnoty, zaměstnanosti, produktivitě práce a zahraničnímu obchodu s výrobky, Podklady pro vypracování tohoto úseku jsou v první řadě čerpány ze studii Panorama potravinářského průmyslu, kterou každoročně vypracovává ústav zemědělské ekonomiky a informací na základě dat z Českého statistického úřadu. V roce došlo k přechodu ČSÚ na mezinárodní systém ekonomických klasifikací a zavedení CZ-NACE místo OKEČ. Změnil se i způsob zpracování dat, kdy byl nahrazen obor výroby nápojů oborem pekařských výrobků, který dřív spadal pod obor výroby ostatních potravinářských výrobků. Druhá část vlastní práce dokumentuje ekonomickou situaci vybraných podniků ovlivňujících významně obor výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků. Jedná se o společnosti MP Krásno, a.s., Masokombinát Plzeň s.r.o., MASNA Příbram, s.r.o, ZŘUD-MASOKOMBINÁT PÍSEK, a.s. a AGROFERT HOLDING, a.s., pod který spadá společnost Kostelecké uzeniny a.s., Procházka a.s., Krahulík-MASOZÁVOD Krahulčí, a.s. a KMOTR Masna Kroměříž a.s. Pro zhodnocení daných společností jsou použity ukazatele tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb, přidaná hodnota, tyto dva ukazatele jsou srovnány s vývojem daného oboru, dále pak výsledek hospodaření za účetní období, ukazatele rentability a technicko-ekonomické souvislosti výroby jako produktivita práce, průměrný výdělek, počet zaměstnanců a DHM na jednoho pracovníka. Na závěr byl použit index IN05 pro určení finanční situace společností. Tento úsek čerpá informace převážně z účetních závěrek a výročních zpráv společností na Oficiálním serveru českého soudnictví. Z důvodu nedostupnosti některých let z rozvahy a výkazu zisku a ztrát pro sledované období 2000 byla analýza u několika společností omezena. Závěrečnou část bakalářské práce pak tvoří závěry ze získaných výsledků, které byly zpracovány na základě předešlých analýz. Ostatní výše neuvedené podklady, které se používají v bakalářské práci Analýza odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, jsou získány z pramenů v seznamu literatury. 10

11 3 TEORETICKÁ VÝCHODISKA 3.1 Komplexní pojetí potravinového hospodářství, agrobyznys Nezbytnost řešit otázky ekonomické efektivnosti celé výroby potravin přesahující původní úzké vymezení zemědělství jako rozhodujícího odvětví pro tuto výrobu se stala základem komplexnějšího teoreticko-metodologického přístupu organizačně-ekonomických souvislostí výroby potravin a vymezení pozice jednotlivých článků výroby a zpracování zemědělských surovin a jejich obchodu v tomto systému teorie agrobyznysu. Základy teorie agrobyznysu spadají již do padesátých let dvacátého století a jsou spojeny se jmény amerických ekonomů John. H. Davis a Ray A. Goldberg. Především Davisova práce From Agriclutre to Agribusiness z u 1956 a společná publikace obou autorů A koncept of Agribusiness z r. 1957, jak uvádí Bečvářová [6], se staly východiskem pro řešení konkrétních otázek rozvoje zemědělské ekonomiky zásluhou nového přístupu k předmětu zkoumání tohoto segmentu ekonomiky a jejích industrializačních fází rozvoje v rámci potravinového hospodářství. V klasickém pojetí je agrobyznys definován jako souhrn všech činností týkajících se zpracování a distribuce produktů vyrobených na farmě; to znamená výrobní činnosti na farmě; a dále skladování, zpracování, dopravu a prodej zemědělských komodit a produktů z nich vyrobených. [6] Zemědělská prvovýroba, lesnictví, vodní hospodářství Potravinářský průmysl Krmivářský průmysl AGRÁRNĚ POTRAVINÁŘSKÝ KOMPLEX Dodavatelská odvětví inputů do zemědělství a potravinářství AGRÁRNĚ PRŮMYSLOVÝ KOMPLEX Potravinářský obchod a veřejné stravování AGROBYZNYS Obr. 1 Začlenění odvětví do agrárního sektoru Zdroj: [13] Služby pro zemědělství a potravinářství 11

12 Agrobyznys reprezentuje celý řetězec subsektorů vzájemně propojených řadou vazeb a vztahů, ale podle Rawlins [14] je agrobyznys obecně stále ještě vnímán mimo zemědělskou výrobu, dokonce i řada zemědělských výrobců se nepovažuje za součást agrobyznysu. Níže uvedený obrázek 2 poukazuje na tyto vzájemně propojené vazby zemědělství a dalších článků ve struktuře agrobyznysu, kde směr šipek značí tok suroviny, její zhodnocování, až ke konečnému spotřebiteli. Agrobyznys a jeho aktuální podoba, představují doslova průřez celým spektrem odvětví ekonomiky, která se přímo či zprostředkovaně zapojují v procesech výroby potravin. [6] Obr. 2 Základní struktura agrobyznysu Zdroj: [6] I když je často poukazováno, vzhledem ke klesajícímu podílu na hrubém domácím produktu, na snižující se význam zemědělství v rámci národního hospodářství, v činnostech agrobyznysu podle výše uvedených charakteristik je zapojeno zhruba 50 % práce schopného obyvatelstva ve světě, 50 % světových aktiv a představuje více než 50 % světových spotřebitelských výdajů a představuje největší sektor světové ekonomiky. 12

13 Přestože se v celkových údajích promítají diferencované podíly i struktura agrobyznysu v rozvinutých a rozvojových zemích, je pazatelné, že význam tohoto komplexu v hospodářsky vyspělých zemích neklesá, a i když podíl samotného zemědělství na HDP i na počtu pracovních sil se od poloviny minulého století řádově snížil, rozvoj ostatních odvětví se projevuje právě v rozvoji dalších článků agrobyznysu. [17] Do procesů změn v současném agrobyznysu se promítá vývoj jak vnitřního, tak i vnějšího ekonomického a společenského prostředí. V této souvislosti lze identifikovat tři rozhodující činitele, u nichž je zřejmé, že budou působit na další vývoj agrobyznysu: 1) Globalizace trhů se projevuje v liberalizaci světového obchodu prostřednictvím snižování tarifů a netarifních bariér, kterými se jednotlivé země snaží chránit své domácí trhy a výrobce před světovou konkurencí. 2) Rozvoj technologií dostává v posledních letech poněkud jiné dimenze. Dochází k výrazným změnám od fází výzkumu (genetický a biologický), přes výrobu a zpracování až po distribuci konečných výrobků, které jsou způsobeny rostoucím vlivem industrializace výroby, inovace a výrazného technologického poku ve výrobních postupech. Stejně tak má význam i využívání informačních a marketingových systémů a zcela nových distribučních systémů. Na rozvoji a schopnosti uplatnění nových technologií pak závisí i postavení aktérů v jednotlivých článcích příslušné komoditní vertikály a jejich konkurenceschopnost. 3) Angažovanost lidí bude dále měnit charakter poptávky, kdy největší podíl zastupují změny v demografické struktuře, příjmovém i sociálním postavení obyvatelstva a s tím související změny životního stylu. [6] 13

14 3.2 Postavení prvovýroby a potravinářského průmyslu v potravinové (komoditní) vertikále Výroba potravin je komplex odvětví, která navazuje na zemědělství a ovlivňuje tak prosperitu zemědělců v rámci celého agrobyznysu. V současnosti dochází ke změně struktury spotřeby i náů na kvalitu potravin, samozřejmě v souvislosti s jejich cenou. Sortiment potravinářských výrobků se rozšiřuje o předpřipravené, zmrazené, dehydratované a konzervované jídla s vysokou přidanou hodnotou. Obchody nabízející tento typ potravin se stávají rozhodujícími v maloobchodě a určují model obchodu v konkrétním potravinovém řetězci. Potravinový/komoditní řetězec v odborné literatuře je definován jako činnosti a vzájemné vztahy subjektů výrobních, zpracovatelských i odbytových činností a trhů fungujících v rámci procesů výroby a zpracování suroviny získané v zemědělské prvovýrobě na produkt distribuovaný konečnému spotřebiteli. [6] Základní modely zemědělství v podmínkách agrobyznysu Tradiční model je charakteristický preferencí nabídkové stránky trhů, reprezentující tok produktu od výrobce po konečné zpracování. Jak ukazuje obrázek 3, jako rozhodující pozice v rámci řetězce byla vnímána fáze prvovýroby, produkující zemědělské komodity. Navazující články zpracování a distribuce byly chápány jen jako další případné subjekty zušlechťující zemědělskou produkci. V tomto modelu tak bylo za podstatné považováno vyrobit a zemědělská výroba byla uvažována jako determinant nabídky i chování celého systému výroby potravin. [6] Obr. 3 Nabídkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [6] 14

15 Současnému stupni rozvoje odpovídá spíše poptávkově orientovaný model znázorněný na obrázku 4. Obr. 4 Poptávkově orientovaný komoditní řetězec Zdroj: [6] Rozhodujícím vztahem, který determinuje množství a kvalitu zemědělských produktů a i cenově nákladové podmínky na trzích, je poptávka. Ta stále výrazněji působí na systém výroby, zpracování i distribuce zemědělských produktů a ve svých důsledcích mění i možnosti zemědělských podniků prosadit se v tomto systému. Charakteristickým rysem současného vývoje světového agrobyznysu se tak stává skutečnost, že zemědělský podnik jako výrobce základních surovin pro potravinářskou (i nepotravinářskou) výrobu je ve stále větší míře determinován okolím, především předcházejícími a navazujícími články tohoto sektoru ekonomiky. V současné době se jedná minimálně o dvě zásadní změny vyvolané tímto vývojem, které zasahují do podnikatelského prostředí zemědělských a potravinářských podniků: - rostoucí vliv tržní struktury agrobyznysu na formování agrárních trhů, - rozšiřování systému kontroly finalizujícími články a uplatňování forem mimotržní koordinace na činnosti v rámci komoditních potravinových řetězců. [6] Tržní struktura současného agrobyznysu V poslední době dochází ke změně prostředí v komoditních vertikálách z hlediska tržní struktury a jejího vlivu na chování firem a vývoj trhu. Základní charakteristiky konkurenčního prostředí Agrobyznysu, pro něž jsou typické podmínky nedokonalé konkurence, nabízí následující tabulka 1. 15

16 Tab. 1 Typy dokonalé a nedokonalé konkurence na trzích Poptávka Nabídka Monopson Oligopson Mnoho subjektů monopol bilaterální monopol omezený monopol monopol nabídky oligopol omezený monopol bilaterální oligopol oligopol mnoho subjektů monopson oligopson bilaterální polypol Zdroj: [6] Prvořadým faktorem, jenž nastartoval výrazné strukturální změny v obou fázích zpracování a k mimořádně rychlé koncentraci v potravinářském průmyslu, bylo prosazení a rozšíření vlivu velkých obchodních řetězců na potravinovém trhu, které formulují ceny v rámci celých vertikál. Určují dodavatelům nebo zpracovatelům podmínky dodávky, včetně cen. Vyrovnání tržních sil na trhu potravinářských výrobků donutilo výrobce potravin k proefektivnostním kům, k jejich vyšší koncentraci a konsolidaci ve všech oborech potravinářského průmyslu, včetně oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků. [17] Na trhu rozhodují a vznikají silné potravinové řetězce. Dominantní postavení několika velkých firem může ovládat velkou část komoditní vertikály v agrobyznysu od výzkumu a výroby biologického materiálu až ke zpracovaným potravinářských produktům. Tím se objevuje problém zneužití tržní síly. Jak uvádí Bečvářová [6], toto riziko se týká zejména dvou trhů a jejich propojení v rámci potravinové vertikály/řetězce: 1. Na trhu zemědělských komodit prodávajícími jsou výrobci zemědělských komodit a kupujícími jsou zpracovatelské podniky, kdy jejich tržní síla znevýhodňuje vyjednávací možnost prvovýrobců. Důležitou roli kromě velikosti prvovýrobce hraje samotný charakter většiny zemědělských komodit, rychle podléhajících zkáze a silně závislých na dopravních vzdálenostech mezi místem produkce a spotřeby. 2. Na trhu potravinářských výrobků, kdy se jedná o prodej potravin spotřebitelům na maloobchodní úrovni. V současných podmínkách převažuje omezený monopol resp. bilaterální oligopol. Navazující zpracovatelské a distribuční články nepřenášejí přesně a plně změny z úrovně zemědělského podniku ke spotřebitelům a naopak ani požadované strukturální změny 16

17 ve spotřebitelské poptávce, která je ve stále větší míře ovlivňována marketingovou činností velkých obchodních řetězců. Dále, nejvýhodnější pozici a umístění zboží v nabídce rozhodujících obchodních sítí získávají zpracovatelské firmy se známou značkou. Menší vyjednávací sílu a stálé nebezpečí vyřazení produktů ze sortimentu obchodu mají méně významní výrobci. Z tohoto pohledu zaujímají specifické místo malé firmy, prosazující tradiční produkty a speciality, na které jsou zákaznicí zvyklí již řadu let. [17] Informaci o celkové struktuře agrobyznysu, o míře koncentrace a potenciálním riziku zneužití tržní síly na jednotlivých fázích komoditního potravinového řetězce je možné na různé úrovni obecnosti odvozovat z počtu jednotlivých subjektů operujících na relevantních trzích. Na níže uvedeném obrázku 5 je graficky znázorněn model struktury agrobyznysu v EU a USA a jeho početní zastoupení účastníků na jednotlivých fázích výroby, zpracování a distribuce potravin. Obr. 5 Model struktury agrobyznysu v EU15 Zdroje: [6] Zemědělští výrobci, spotřebitelé a podniky veřejného stravování patří ke skupinám s největším počtem subjektů. Ústřední pozici pak zaujímají velké obchodní firmy a podniky zpracovatelského průmyslu. [6] Uplatnění tržní síly obchodních řetězců a zpracovatelů tak může vykazovat negativní dopad na spotřebitele, kdy dojde ke snížení možnosti výběru jak v produkci, tak i v obchodní nabídce. 17

18 3.2.3 Rostoucí role mimotržní koordinace Klade se důraz na zdravotní nezávadnost, na původ potravin a na ochranu spotřebitele ve vztahu ke kvalitě potravin. Proto dochází k propojování vazeb mezi jednotlivými články, které jsou ovlivňovány řadou subjektů, koordinující výrobní zaměření podniků na možnosti odbytu. K pochopení rozhodujících vztahů a souvislostí výroby potravin je potřeba sledovat celý proces v rámci potravinového řetězce (komoditní vertikála), od výzkumu, výroby a zabezpečení vstupů do zemědělství přes výrobu zemědělských produktů, jejich zpracování až po distribuci a prodej potravin. Procesy jako industrializace výroby, inovace a výrazný technologický pok ve výrobních postupech, dále rozvoj využívání informačních a marketingových systémů i zcela nových distribučních systémů se nejen promítly v jednotlivých článcích, ale také ovlivnily postavení těchto článků, rozložení jejich vlivu v rámci vertikál i vznik nových forem propojování dosud segmentovaných trhů. [17] Tvorba ceny v komoditních vertikálách agrobyznysu Pokud se v jednotlivých fázích výrobkové vertikály vyskytuje nedokonale konkurenční tržní struktura, potom přenos cenových pohybů v rámci vertikály nebude úplný. Dochází tak k zadržování zisků a využití tržní síly, což se odráží z hlediska podmínek poptávky na spotřebiteli, který nemůže zcela využit užitek. Vzájemnou vazbu, podmíněnost a provázanost trhů v rámci potravinové vertikály lze zobrazit na obrázku 6, který dokumentuje princip formování dvou cenových hladin z celého řetězce (spotřebitelské ceny potravin a ceny zemědělských výrobců). Obr. 6 Tržní determinace formování zemědělských a spotřebitelských cen Zdroj: [7] 18

19 Zemědělská cena (Pf) vymezuje primární nabídkovou křivku (nabídka na úrovni prvovýroby) a odvozenou poptávkovou křivku (poptávka po zemědělském produktu). Opak znázorňuje spotřebitelská cena (Pr), která je determinována primární poptávkovou křivkou (spotřebitelskou poptávkou) a odvozenou nabídkovou křivkou (tzn. primární nabídkou na úrovni zemědělských podniků plus marketingovou marží). [7] Rozdíl mezi cenami zemědělských výrobců, cenami potravinářských výrobců a spotřebitelskými cenami pro různé výrobky závisí na podílu, technologii zpracování i stupni finalizace původní zemědělské suroviny. Je větší u výrobků procházejících podstatnou transformací, kdy surovina tvoří již relativně malou část ceny konečného výrobku. Největší část ceny potravin tvoří v současných podmínkách náklady navazujících na zemědělskou prvovýrobu, tzn. zpracování a obchod. Hodnota zemědělského produktu tvoří pouze okolo 27 %, přesto že jde o hlavní náplň konečného produktu. Podle Tracyho [8] dochází v současné době k tendenci snižování tohoto podílu hodnoty zemědělského produktu. Je to přisuzováno růstu významu postavení navazujících článků potravinové vertikály a jejich rostoucí tržní síle Maloobchod 25% Doprava 5% Hodnota zemědělského produktu 27% Velkoobchod 10% Zpracování 33% Obr. 7 Struktura ceny potravin Zdroj: [8] Výchozí nákladová báze potravinářských výrobků ve vybraných oborech je typická významnou diferenciací v podílu základní suroviny. Promítá se v ní nejen charakter výroby konkrétního výrobku, ale současně odráží i stávající technologické možnosti zapojení daného zpracovatelského oboru v rámci příslušných cenových hladin a ovlivňují možnosti tvorby přidané hodnoty na daném stupni potravinové vertikály. [8] 19

20 Otázka konkurenceschopnosti na agrárním trhu je v současnosti řešitelná pouze v závislosti na úspěšném vývoji a postavení celých řetězců výroby potravin. Klíčové postavení tak získávají finalizující články potravinářského průmyslu, které mají schopnost zemědělskou surovinu zpracovávat a realizovat, a tím ovlivňovat perspektivu zemědělských výrobců jednotlivých zemí a regionů. Značný přínos světového agrárního obchodu tedy zaznamenávají ty země, které se prosazují na trhu s výrobky první resp. druhé fáze zpracování, což je typické především pro okruh rozvinutých zemí. Ve struktuře exportu těchto zemí převažují finalizované potravinářské výrobky, tedy cenově podstatně výhodnější produkt s vyšší přidanou hodnotou, který znamená i výhodnější pozici z hlediska směnných relací mezinárodního agrárního obchodu. Rozvojové země v dosažení vyššího stupně zpracování surovin se pak kromě pomalého tempa liberalizace světového agrárního obchodu potýkají s chováním nadnárodních společností působících ve zpracovatelských a distribučních fázích komoditních potravinových řetězců, které v těchto teritoriích využívají především komparativních výhod v cenách výrobních faktorů a dalších vstupů do prvovýroby, tedy do okruhu získávání cenově výhodné zemědělské produkce. [6] 3.3 Vymezení komoditní vertikály masa a masných výrobků Komoditní vertikálu navazující na produkci jatečných kusů zvířat obecně zachycuje obrázek 8 zemědělsko-potravinářského řetězce. Z hlediska jednotlivých stupňů níže uvedená vertikála masa a masných výrobků charakterizuje zjednodušeně na sebe navazující činnosti, které postupně přeměňují surovinu získanou v zemědělské prvovýrobě na produkt určený konečnému spotřebiteli. Úvodní fáze následující po produkci jatečných zvířat farmářem je prvotní zpracování suroviny většinou na jatkách. Další fází procesu mohou být zpracovatelé v podobě masouzenářských podniků. Na zpracovatelský článek vertikály navazují obchodní sítě. Finálním prvkem celé vertikály je spotřebitel, který při určitém úhlu pohledu plní pouze roli konzumenta bez možnosti ovlivnit procesy probíhající uvnitř vertikály, ovšem na druhé straně je možné na spotřebitele nahlížet v podstatě jako na nejdůležitější článek řetězce, jelikož spotřebitel v končeném důsledku v podstatě determinuje konečný rozměr poptávky po produktu a tím udává základní údaj, od kterého se pak dále zpětně odvíjí procesy uvnitř vertikály. 20

21 Obrázek může rovněž nastínit, že základními determinanty vývoje rovnovážného stavu je vztah nabídky a poptávky na jednotlivých úrovních znázorněné komoditní vertikály. Rozhodujícími články, které jsou pro obor výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků podstatné, se stávají fáze zpracování. Masozpracující podniky kupují zemědělskou komoditu od zemědělských podniků prostřednictvím tzv. cen zemědělských výrobců. Po zpracování masozpracující podniky prodají výrobek z masa obchodním podnikům za tzv. ceny průmyslových výrobců. Rozhodujícím subjektem pro formování cen v rámci celé vertikály se stává výrazněji koncentrovaný malo/velkoobchod, který určuje zpracovatelům podmínky dodávky. Na úrovni masozpracujících podniků pak dochází ke koncentraci a konsolidaci především v zájmu vyjednávací síly vůči tomuto článku. Obr. 8 Komoditní vertikála masa a masných výrobků Zdroj: Zpracováno autorem na základě údajů ze zdroje [11] Tyto skutečnosti přispívají k pozitivní, ale i negativní odezvě v uplatnění zemědělských produktů na domácím i zahraničním trhu a míra daného vlivu je rozdílná podle povahy komodity, rozhodující roli zde však hrají specifika spojená s první a druhou fází zpracování výchozí suroviny. Ta lze obecně z ekonomického pohledu charakterizovat takto: 21

22 Tabulka 2 Obecné charakteristiky první a druhé fáze zpracování zemědělské komodity První fáze zpracování Druhá fáze zpracování Nerozlišené produkty s nízkou přidanou hodnotou, prodej ve velkém Příjemce ceny (ceny jsou tvořeny trhem nebo agrární politikou) Klesající podíl na spotřebitelských výdajích za potraviny Významný vliv zemědělské politiky Řízena především nabídkou Individuální značkové výrobky s vyšší přidanou hodnotou Tvůrce ceny (zpracovatelé tvoří cenu, jsou však subjektem konkurenčních tlaků a (malo-) obchodních sil) Rostoucí podíl na spotřebitelských výdajích za potraviny Významný vliv tržní síly Řízena především poptávkou (produkce ovlivněna k naplnění tržní poptávky) Zdroj: [7] 22

23 4 METODICKÝ PŘÍSTUP PRO VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ SITUACE VYBRANÝCH SUBJEKTŮ Funkcí podniku je přeměňovat vstupy ve výstupy. Vstupy z vnějšího prostředí jsou tvořeny lidmi, kapitálem, manažerskými dovednostmi, technickými znalostmi a technickými dovednostmi; při tom však jde i o zájmy lidí: např. zaměstnanci chtějí vyšší mzdy, více dalších požitku a větší bezpečnost práce, vlastníci podniku patřičně zhodnocení vloženého kapitálu, odběratelé kvalitní výrobky za přijatelnou cenu, stát a orgány státní správy daně a ekologické fungování atd., atd. Požadavky jsou často protichůdné a je úkolem manažerů je integrovat do vhodných cílů a potom zajistit jejich plnění. [18] Nástrojem diagnózy ekonomických systémů je finanční analýza. Je úzce spojena s finančním účetnictvím, které poskytuje data a informace pro finanční rozhodování prostřednictvím základních finančních výkazů: rozvahy, výkazů zisků a ztrát a přehledu o peněžních otcích (cash-flow). Zdrojem pro finanční analýzu jsou i další zdroje z oblasti vnitropodnikového účetnictví, ekonomické statistiky, peněžního a kapitálového trhu. [2] Na výsledcích finanční analýzy je založeno řízení majetkové i finanční struktury podniku, investiční a cenová politika, řízení zásob atd. [1] Hlavním smyslem finanční analýzy je tedy připravit podklady, které slouží nejen manažerům pro zhodnocení fungování podniku, ale také jsou předmětem zájmu dalších subjektů, kteří přicházejí do kontaktu s daným podnikem. Finanční analýzu lze rozdělit podle uživatelů na externí (firmy, banky) a interní (majitelé firmy, manažeři firmy nebo i zaměstnanci). [13] Ve finanční analýze existuje řada ukazatelů a postupů, za pomoci nichž lze zjistit finanční situace v podniku. Klasicky se jedná o dvě navzájem propojené části: a) Kvalitativní, tzv. fundamentální analýza, která je založena na subjektivních odhadech, rozsáhlých znalostech a zkušenostech odborníků v ekonomických a mimoekonomických jevech. b) Kvantitativní, tzv. technickou analýzu, která používá matematických, statických a dalších algoritmizovaných metod, přičemž získané výsledky jsou vyhodnocovány kvantitativně i kvalitativně. 23

24 Z výše uvedených údajů lze finanční analýzu zařadit do metody kvantitativní analýzy, pod kterou spadá analýza absolutních ukazatelů, analýza rozdílových ukazatelů, analýza poměrových ukazatelů a analýza soustav ukazatelů. Konstrukce a výběr ukazatelů je podřízen hlavně tomu, co chceme změřit, musí být relevantní zkoumanému problému či prováděnému rozhodnutí.[3] Pro stanovení hodnocení subjektů oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků byly zvoleny následující ukazatele: Zisk Výsledek hospodaření podniku tvoří rozdíl mezi výnosy a náklady. Zisk lze charakterizovat jako převýšení výnosů nad náklady. Protiklad pak udává ztrátu. Účetní zisk zjistíme ve výkazu zisku a ztrát, kde je zaznamenán podle tří základních oblastí činností, a to provozní zisk, zisk z finančních operací a mimořádný zisk. [1] Náklady podniku jsou peněžní částky, které podnik účelně vynaložil na získání výnosů. Výnosy jsou potom peněžní částky z veškerých činností podniku za určité účetní období. Hlavními výnosy výrobního podniku jsou tržby za prodej vlastních výrobků a služeb. [4] Přidaná hodnota Přidaná hodnota je chápaná jako hodnota přidaná zpracováním v daném podniku, popř. odvětví. Lze ji zjistit jako rozdíl mezi hodnotou vyrobených statků (tržbami) a náklady na nakoupený materiál a na služby použité při jejich výrobě. Tedy k výpočtu přidané hodnoty z údajů ve výkazu zisků a ztrát jsou používány tržby za prodej zboží, vlastních výrobků a služeb a odečítány náklady na prodej zboží a spotřeby materiálu. [12] Rentabilita a její ukazatele Ukazatele rentability, označované též jako ukazatele výnosnosti, případně profitability, vycházejí z různých forem míry zisku, který je všeobecně akceptován jako vrcholový ukazatel efektivnosti podniku. Rentabilita, resp. výnosnost vloženého kapitálu je měřítkem schopnosti podniku vytvářet nové zdroje, dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu. Rentabilita je obecně definována jako poměr zisku a vloženého kapitálu. [15] Podle významu pojmu vložený kapitál se rozlišují tři základní ukazatele rentability: 24

25 - rentabilita celkové kapitálu (ROA) vyjadřuje celkovou efektivnost podniku, resp. produkční sílu. ROA = zisk celkový kapitál - rentabilita vlastního kapitálu (ROE) sděluje výnosnost kapitálu vloženého akcionáři. Tento ukazatel slouží pro investory, kteří mohou zjistit, zda je jejich kapitál reprodukován s náležitou intenzitou odpovídající riziku investice. - rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROS) charakterizuje zisk vztažený k tržbám ROS = zisk tržby Ukazatele rentability se používají pro hodnocení a komplexní posouzení celkové efektivnosti podniku a patří do kategorie tzv. mezivýkazových poměrových ukazatelů. [2] Hodnocení technicko-ekonomických souvislostí činnosti podniku Současným požadavkem je všeobecné a trvalé nahrazování lidské práce prací strojů. Proto předmětem rozborové činnosti podniku není jen sledování rozsahu vstupů, ale také ukazatelů jejich využití, konkrétně ukazatelů popisujících vývoj vybavenosti lidské práce věcným kapitálem, ukazatelů produktivity práce a produktivity věcného kapitálu.[19] Produktivita práce je ukazatelem účinnosti vynakládané práce, vyjadřuje tedy míru využití výrobního faktoru práce při tvorbě konečného produktu. Důležitý vztah v ekonomice podniku tvoří právě produktivita práce a průměrné mzdy, kdy by mělo platit, že produktivita práce roste rychleji než rostou průměrné mzdy. Dlouhodobý hmotný majetek na jednoho pracovníka představuje vybavenost podniku výrobními prostředky a ovlivňuje tak i úroveň produktivity práce. [18] Produktivita věcného kapitálu je charakterizována jako poměr objemu výkonů a rozsahu věcného kapitálu 25

26 a je doprovázen recipou hodnotou kapitálové náročnosti výroby, která denuncuje množství věcného kapitálu a jeho vázání ve výrobě jednotky výstupu. [19] Vytvoření závěru o finanční situaci podniku na základě hodnocení jednotlivých dílčích ukazatelů je obtížné a navíc může vést k rozporným závěrům, např. jestliže se část ukazatelů vyvíjí pozitivně, zatímco jiné negativně. Proto vznikla snaha o vyjádření celkového hodnocení podniku prostřednictvím tzv. souhrnného indexu. [12] Je možné se setkat s velkým množstvím indexů. V této bakalářské práci využiji index IN05, který spojuje jak pohled věřitele, tak pohled vlastníka. IN05 Pro určení, zda firma plní řádně své závazky a rovněž tvoří hodnotu pro vlastníka, byl vytvořen index IN01, jehož modifikací vznikl o několik let později index IN05, který spojuje jak pohled věřitele, tak pohled vlastníka. Tento nový ukazatel se však liší vahami jednotlivých poměrových ukazatelů a také hranicemi pro klasifikaci podniků. [9] IN 05 = 0,13 x + x 1 + 0,04x2 + 3,97 x3 + 0,21x 4 0, 09 x 1 = aktiva celkem / cizí zdroje x 2 = zisk před zdaněním a úy / nákladové úy x 3 = zisk před zdaněním a úy / aktiva celkem x 4 = výnosy celkem / aktiva celkem x 5 = oběžná aktiva / krátkodobé závazky a krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci x 6 = závazky po lhůtě splatnosti / výnosy celkem Hodnocení indexu: 5 IN > 1,6 uspokojivá finanční situace 0,9 IN 1,6 šedá zóna nevyhraněná finanční situace IN < 0,9 firma je ohrožena vážnými finančními problém Tento index má pouze doplňující charakter a nemůže zcela nahradit finanční analýzu. [5] 26

27 5 CHARAKTERISTIKA VÝROBY, ZPRACOVÁNÍ A KONZERVOVÁNÍ MASA A MASNÝCH VÝROBKŮ V ČR 5.1 Vývoj podnikatelského prostředí oboru po roce 1989 Po listopadu 1989 s přechodem na tržní ekonomiku došlo k privatizaci masného průmyslu v rámci kuponové privatizace. Toto období přineslo také rozvoj kapitálových trhů spojených s účastí zahraničního kapitálu, restrukturalizací a modernizací výrobní základny a navrácení některých podniků původním majitelům v rámci restitucí. [13] Tento přechod postupně přinesl kromě změny vlastnických vztahů, vznik nových jatečních a zpracovatelských podniků různých typů, forem, velikostí, kapacit i různé odborné úrovně. Pro řadu zpracovatelů to byl složitý vývoj, který se dotkl i níže uvedených společností. V období let 1991 až 1994 bylo v ČR založeno více než 2 tisíce malých rodinných podniků zaměřených na prodej masa se základním výrobním zázemím. Řada zemědělských podniků budovala přímo v zemědělských podnicích vlastní malokapacitní jatka. Střední zpracovatelské podniky a jatky procházely technickou rekonstrukcí. [20] Do roztříštěné maloobchodní sítě typické malými soukromými obchody a samoobsluhami z předrevolučního období vstoupily v roce 1991 supermarkety (Billa). [21] Vznikla situace, kdy stagnace úrovně příjmů obyvatelstva a zvýšení spotřebitelských cen potravin vedlo logicky k významnému poklesu spotřebitelské poptávky po potravinách. [16] Tato změna se stala jednoznačnou výzvou pro tyto finalizující složky potravinových vertikál. Svým dominantním postavením vytvořily nebývalý tlak na výrobu levných akčních výrobků, tím eliminovaly možnost zemědělců a potravinářů podílet se na výhodách cenové liberalizace v této fázi reformy. To pak nastartovalo problém s udržením kvality tradičních českých masných výrobků. Náhrada základní suroviny masa v masných výrobcích levnými přísadami se stala nutností pro všechny výrobce, kteří zásobovali obchodní řetězce. [21] Dalším významným mezníkem v posledních dvaceti letech v masozpracujícím průmyslu byl vstup ČR do EU v roce. Řada podnikatelských subjektů se musela již v předvstupním období vyrovnávat s odlišnými podmínkami, než které byly nastaveny v zemích původní EU15. Nastolené trendy ve vyspělých zemích Evropy, představující měnící se požadavky na charakter potravin, působily 27

28 značně na oborovou strukturu potravinářského sektoru. V oborech první fáze zpracování agrárních komodit, k nímž v ČR patří zejména výroba masa, museli posilovat další fáze jejich úprav a způsoby zpracování z hlediska jejich dalšího použití. Efektivnost zpracování agrárních surovin ve výrobě masa v nových náročnějších podmínkách vstupu do EU vyžadovala zvyšování výrobní koncentrace a s tím spojenou restrukturalizace a opouštění neperspektivních kapacit. [22] Naše zpracovatelské podniky vedle sebe koexistují ještě před otevřením hranic s EU v silném konkurenčním prostředí, které se postupně vyvinulo na vysokou úroveň, kde se stal boj o zákazníka na prvním místě priorit a kde je tento boj každodenní rutinou. [21] V dlouhodobém vývoji je patrný rozdíl ve spotřebě jednotlivých druhů mas. Spotřeba vepřového masa (41 kg na osobu za ) se v posledních letech výrazně nemění, roste obliba drůbežího masa (25 kg na osobu za ) a klesá konzumace hovězího (9 kg na osobu za ). Celková spotřeba masa vzrostla z 33,3 kg v roce 1948 na své maximum v roce 1989, kdy se snědlo 97,4 kg. Od u 1994 se spotřeba pohybuje kolem 81 kg masa na osobu za. Vliv masivních kampaní kolem šílených krav, prasečí chřipky a ptačí chřipky se na spotřebě masa v České republice nijak negativně neprojevil. [23] V těchto oblastech pak má šanci uspět pouze ta společnost, která umí předvídat potřeby svých zákazníků a umí se velmi rychle a efektivně přizpůsobit jejich požadavkům. Dále se jedná o obor s obrovským objemem zpracovávaných dat, o obor s velmi krátkou průběžnou dobou výroby a dodávky, kde jsou kladeny obrovské náy na optimalizaci podnikových procesů od příjmu objednávky, vlastní výroby a vnitrofiremní logistiky až po vlastní distribuci dle zákazníkova požadavku. Proto byl a stále je vývoj sortimentu a kvality masných výrobků v České republice relativně dynamický a je především ovlivňován zájmem spotřebitelů a jejich koupěschopnosti. Zdá se být s podivem, že z tak malého počtu druhů masa jako hlavních surovin se nejen v ČR vyrábí stovky druhů masných výrobků. Zřejmě proto, že masné výrobky jsou chuťově a celkově senzoricky velmi oblíbené. Novinky na trhu jsou očekávané a spotřebitelé jsou na ně zvědaví. Výrobky zůstávají dlouhodobě kvalitní. [21] Současný stav v produkci a zpracování masa v ČR je charakteristický převahou nabídky masa a masných výrobků nad poptávkou, není tedy problémem vyrobit, nýbrž úspěšně prodat. Velmi se zdůrazňuje požadavek na kvalitu a zdravotní nezávadnost produkce, zejména po vydání zákona č. 110/1997 Sb. O potravinách a tabákových výrobcích 28

29 a zákona č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a jejich realizace prováděcími vyhláškami, které vydávalo a dále vydává zemědělství a ministerstvo zdravotnictví. Tyto základní zákony a jejich prováděcí vyhlášky jsou neustále novelizovány podle našich vnitřních potřeb i podle požadavků EU. Byl tak nastolen právní řád, kterým se řídí nejen obor výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků, ale i další obory potravinářského sektoru. [10] Potravinářský sektor jako jedno z klíčových odvětví zpracovatelského průmyslu významně ovlivňuje výkonnost a konkurenceschopnost celého průmyslu. Výroba potravin však především zajišťuje finalizaci agrární produkce určené na potravinový trh. Jelikož sortiment potravin a nápojů musí uspokojovat četné požadavky spotřebitelů, je výroba potravinářských výrobků a výroba nápojů podle nově uplatňovaného systému CZ-NACE, tj. z oborového hlediska značně členitá a odvětví výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků patří do skupiny CZ-NACE 10.1 Obecně jsou výrobní obory potravinářského průmyslu podle systému CZ-NACE děleny následovně: 10 - Výroba potravinářských výrobků Zpracování a konzervování masa a masných výrobků; o Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího; o Zpracování a konzervování drůbežího masa; o Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa; Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů; Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny; Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků; Výroba mléčných výrobků; Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků; Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků; Výroba ostatních potravinářských výrobků; Výroba průmyslových krmiv Výroba nápojů. [24] 29

30 5.2 Základní ekonomické charakteristiky oboru Obor výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků s 25 % podílem patří k nosným oborům výroby potravinářských výrobků a nápojů v ČR. Tento fakt jednoznačně ukazuje následující obrázek Výroba ostatních potravinářských výrobků 23% Výroba pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků 14% Podíly oborů CZ-NACE 10 na tržbách v roce Výroba průmyslových krmiv 12% Výroba mlýnských a škrobárenských výrobků 4% Výroba, zpracování a konzervování masa a masných výrobků 25% Výroba mléčných výrobků 17% Obr. 9 Podíly oborů CZ-NACE 10 na tržbách v roce Zdroj: [24] Zpracování a konzervování ryb, korýšů a měkkýšů 0% Zpracování a konzervování ovoce a zeleniny 3% Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků 2% Obor přímo navazuje na produkci chovu hospodářských zvířat, zabývá se zpracováním a konzervováním masa velkých i drobných hospodářských zvířat a zahrnuje výrobu čerstvého, chlazeného a mrazeného masa (v jateční a výsekové úpravě) a výrobu masných výrobků. Podíl jednotlivých výrob pro v rámci hodnoceného oboru ilustruje obrázek 10. Jednotlivé výroby CZ-NACE 10.1 pro 48% 31% 21% CZ-NACE Zpracování a konzervování masa, kromě drůbežího CZ-NACE Zpracování a konzervování drůbežího masa CZ-NACE Výroba masných výrobků a výrobků z drůbežího masa Obr. 10 Podíl jednotlivých oborů dle tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb Zdroj: [24] 30

31 Na obrázku 11 je uvedena výroba masa v ČR v letech -. Jednoznačně dokumentuje nepřetržité snižování celkové výroby masa. V roce dosáhla celková výroba masa hodnoty 556 tis. t, což je ve srovnání s em o 14 % méně. Na počátku sledovaného období tento úbytek způsobilo snižování produkce drůbežího masa a od u se situace celkové výroby masa prohloubila díky poklesu produkce vepřového masa. Jak výroba vepřového, tak i drůbežího masa v letech až poklesla o 15 %. Výroba hovězího a telecího masa stagnovala. v tis t 700,00 600,00 500,00 400,00 300,00 200,00 100,00 0,00 Obr. 11 Výroba masa v ČR Zdroj: [26] Výroba masa v ČR Výroba masa v tunách jatečné hmotnosti výroba hovězího a telecího masa Výroba věpřového masa Výroba drůbežího masa Následující obrázek 12 poukazuje na podíl jednotlivých výrobků z masa v celkové výrobě v masokombinátech v ČR. Jedná se o údaje z u, kdy z celkového produkovaného masa největší podíl 53 % zaujaly masné výrobky, hodnota o 7 % méně patřila výsekovému masu a zbylé 1 % pak masovým konzervám. Podíl výroby výsekového masa, masných výrobků a konzerv na celkové výrobě výrobků z masa v masokombinátech ČR v roce Masové konzervy 1% Výsekové maso 46% Masné výrobky 53% Obr.12 Podíl výroby výsekového masa, masných výrobků a konzerv na celkové výrobě výrobků z masa v masokombinátech ČR v roce Zdroj: [26] Níže uvedený obrázek 13 dokumentuje již celkový vývoj tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků 31

32 v letech Od u u daného ukazatele byla nastolena mírně se snižující tendence. V roce vykázaly tržby meziroční pokles 979,5 mil. Kč a ve srovnání s em mil. Kč. Ve sledovaném období došlo ke zvýšení tržeb pouze v roce o 7,2 % oproti u Vývoj tržeb oboru CZ-NACE 10.1 v mil. Kč , , , , , , ,00 0, Obr. 13 Vývoj tržeb oboru CZ-NACE 10.1 Zdroj: [24], [25] K přírůstku tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2003 došlo vlivem zvýšením spotřebitelských cen na trhu s vepřovým masem a vyšší poptávkou po drůbežím mase i narůstající šíře nabídky výrobků různých cenových kategorií. V roce byl vývoj tržeb v potravinářském sektoru ovlivněn vstupem ČR do EU. Nejvyšší přírůstek cen vykazovaly mlékárenské výrobky a zmrzlina a opět produkty živočišného původu, jako je maso a masné výrobky. Od u stále větší část domácí spotřeby byla kryta dovozem. Rok zaznamenal pokles cen, jenž se udal především jako reakce na výrazné zvýšení cen v předešlých dvou letech, a tato změna zapříčinila snížení tržeb za prodej vlastních výrobků a služeb. Důvodem poklesu tržeb bylo a je udržení relativně nízkých cen potravinářského zboží většiny distribučních řetězců, které část sortimentu získávají za poměrně nízké ceny v zahraničí. [25], [26], [27] V letech vývoj výkonové spotřeby dokumentuje obrázek 14. Daný ukazatel poklesl pouze pod hodnotu 51 mld. Kč v roce. 32

33 v mld. Kč Výkonová spotřeba Obr. 14 Výkonová spotřeba Zdroj: [26] Vývoj účetní přidané hodnoty, podle níže uvedeného obrázku 15, u daného oboru lze rozdělit do dvou částí. Nejprve po poklesu ukazatele v roce 2002 byl v následujících čtyřech letech zaznamenán ustálený trend. Výrazná proměnlivost se ukazuje teprve v letech. Rok zaregistroval v porovnání s em jednoznačný úbytek o 11 %, kdežto v roce došlo ke zřetelnému navýšení účetní přidané hodnoty o 13 %. Snížení v posledním roce sledovaného období potvrzuje nestálost výše zmíněného ukazatele v oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků. Vývoj účetní přidané hodnoty oboru CZ-NACE 10.1 v mil. Kč , , , , , ,00 0, Obr. 15 Vývoj účetní přidané hodnoty v oboru CZ-NACE 10.1 Zdroj: [24], [26] Kolísavý vývoj účetní přidané hodnoty, především v posledních letech, a snižování úrovně tržeb u oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků v letech 2002, dokazuje nestabilitu v efektivním využívání pracovních a kapitálových zdrojů podnikání ve výrobních a obchodních procesech. 33

34 U oboru výroby, zpracování a konzervování masa a masných výrobků je zaznamenán výrazný pokles zaměstnaných osob. V období let 2002 proběhlo snížení zaměstnanců o 27,4 %. Vývoj počtu zaměstnanců oboru CZ-NACE 10.1 osob Obr.16 Vývoj počtu zaměstnanců v oboru CZ-NACE 10.1 Zdroj:[24], [26] Jednou z příčin snižování počtu zaměstnanců v počátečních letech sledovaného období byla probíhající restrukturalizace v oboru a příprava podnikatelských subjektů na vstup do EU. Pokles zaměstnanosti se v jednotlivých oborech CZ-NACE 10 nezastavil ani po vstupu ČR do EU. Rostoucí konkurence v rámci zemí EU a probíhající restrukturalizace byla a je důvodem neustálého snižování počtu pracovníků. [27] Produktivita práce z účetní přidané hodnoty u masného oboru v roce činila Kč na zaměstnance, když došlo k postupnému zvýšení o 20,6 % oproti u Dochází k postupnému zvyšování produktivity práce, kdy při stagnující či mírně klesající vytvořené přidané hodnotě, výrazně klesá počet pracovníků v oboru. Vývoj produktivity práce na jednoho pracovníka u oboru CZ-NACE 10.1 v Kč/zam Obr. 17 Produktivita práce CZ-NACE 10.1 Zdroj: [24], [26] 34