Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno. Absolventská práce

Transkript

1 Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno Absolventská práce Brno 2015 Veronika Mašterová

2 Obchodní akademie, Střední odborná škola knihovnická a Vyšší odborná škola Brno Vzdělávací program: Zahraniční obchod Analýza dovozu vybraných kapitol harmonizovaného systému Vypracovala: Veronika Mašterová Vedoucí absolventské práce: Ing. Táňa Nováčková

3

4 Prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci s názvem Analýza dovozu vybraných kapitol harmonizovaného systému vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a ostatní zdroje jsem uvedla v seznamu použitých zdrojů. Souhlasím s možností využití této práce pro studijní účely OA, SOŠK a VOŠ Brno s odkazem na zdroj informace v souladu se zákonem č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů. V Brně dne 30. dubna podpis studenta

5 Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé absolventské práce Ing. Táně Nováčkové za cenné rady a připomínky, dále pak Českému statistickému úřadu za poskytnutí dat a materiálů, které se staly nedílnou součástí mé absolventské práce. Zároveň bych ráda poděkovala své rodině a přátelům za psychickou podporu, připomínky a rady při psaní této práce.

6 Obsah ÚVOD CELNÍ PROBLEMATIKA ZÁKLADNÍ POJMY OSTATNÍ CELNÍ PŘEDPISY EU FUNKCE CLA HISTORIE A VÝVOJ CLA Úmluva GATT Světová obchodní organizace DRUHY CEL A METODY VÝPOČTU Druhy cel Metody výpočtu OBCHODNÍ POLITIKA CELNÍ SPRÁVA ZÁKLADNÍ ÚDAJE HISTORIE CELNÍ SPRÁVY ROLE CELNÍ SPRÁVY JEDNOTLIVÁ PRACOVIŠTĚ A ORGANIZAČNÍ STRUKTURA ÚKOLY CELNÍ SPRÁVY E-customs MEZINÁRODNÍ SPOLUPRÁCE CELNÍ ŘÍZENÍ JEDNOTNÝ SPRÁVNÍ DOKLAD, CELNÍ DEKLARANT CELNÍ SAZEBNÍK TARIC PŮVOD ZBOŽÍ, CELNÍ HODNOTA, CELNÍ DLUH CELNÍ REŽIMY STATISTIKA ZAHRANIČNÍHO OBCHODU ZAHRNOVÁNÍ ÚDAJŮ DO STATISTIKY INTRASTAT A EXTRASTAT ZDROJE A ZPRACOVÁNÍ DAT HARMONIZOVANÝ SYSTÉM A KOMBINOVANÁ NOMENKLATURA STATISTICKÁ HODNOTA VYBRANÉ KAPITOLY ZBOŽÍ A JEJICH ANALYTICKÉ ZPRACOVÁNÍ KAPITOLA 18 KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY KAPITOLA 30 FARMACEUTICKÉ VÝROBKY KAPITOLA 62 ODĚVY, ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ KAPITOLA 72 ŽELEZO A OCEL KAPITOLA 93 ZBRANĚ A STŘELIVO; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ SOUHRNNÝ PŘEHLED DOVOZU ZÁVĚR SUMMARY POUŽITÉ ZDROJE SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK, GRAFŮ... 55

7 Úvod Tato práce se zabývá problematikou celnictví a následnou analýzou dovozu konkrétních kapitol zboží harmonizovaného systému. Absolventská práce je rozdělena do pěti částí, přičemž v úvodu této práce se zaměřím na celní problematiku a teoreticky popíšu historii a vývoj celnictví nejen v České republice, ale i v rámci Evropské unie. Rovněž se budu věnovat druhům a metodám výpočtu cel, celním předpisům a nastíním podstatu fungování Světové obchodní organizace a Úmluvy GATT. Nejdůležitějším orgánem, pod který spadá problematika celnictví, je Celní správa České republiky, které je věnována druhá kapitola této práce. Představím nejdůležitější úkoly a cíle CS, historii, zmíním se o organizační struktuře a jednotlivých pracovištích celní správy. Celní správa ČR, respektive její nejvyšší orgán - Generální ředitelství cel - provádí sběr statistických dat na základě vykazování systémů Intrastat a Extrastat. Následné zpracování a kontrolu však provádí Český statistický úřad, který mi také poskytnul důležitá data, která se stala nedílnou součástí praktické části práce. Součástí kapitoly Statistika zahraničního obchodu je i kapitola vykazování Intrastatu a Extrastatu. Tyto systémy sledují pohyb zboží mezi jednotlivými státy světa. Zároveň se zabývám statistickými údaji, zdroji a celkovým zpracování dat, které se týkají zahraničního obchodu. Blíže vysvětluji význam kombinované nomenklatury a harmonizovaného systému, se kterým dále pracuji v analýze dovozu. V praktické části se zmiňuji o statistické hodnotě, kterou se rozumí franco cena na hranicích České republiky. V rámci praktické části mé absolventské práce jsem se zabývala analýzou dovozu vybraných kapitol harmonizovaného systému. Náhodně jsem si vybrala pět kapitol (18 kakao, 30 farmaceutické výrobky, 62 oděvy, 72 železo a ocel, 93 zbraně a střelivo), které jsem hodnotila pomocí netto hmotnosti, statistické hodnoty a kontinentálního srovnání každé kapitoly. Dále jsem vytvořila přehled nejčastějších položek z každé kapitoly harmonizovaného systému zboží. Cílem této práce bylo analyzovat vybrané položky dovozu z hlediska jejich množství, statistické hodnoty a kontinentálního složení. 7

8 1 Celní problematika 1.1 Základní pojmy Dovozem neboli importem se myslí vstup zboží z nečlenského státu, tedy ze státu mimo Evropskou unii. Naopak za vývoz, tedy export, je považováno zboží, které vystoupilo z Evropské unie do třetí země (jiného nečlenského státu). Místem plnění je pak místo, kde toto zboží vstupuje nebo vystupuje z celního území Evropské unie. Základní legislativní normou je Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 Celní kodex. Tento celní kodex definuje jednotlivé druhy cla, vyměření a inkaso cla a další obchodně politická opatření vztahující se k obchodu se zeměmi mimo EU. Celní území Evropské unie je téměř stejné jako geografická a politická mapa Unie. Obrázek 1: Mapa celního území Zdroj: vlastní zpracování Celní území tvoří nejen státy EU, ale i některá území mimo Evropskou unii, například Monacké království. Součástí tohoto území jsou i vnitřní mořské vody, pobřežní vody a celkový prostor všech členských států. 1 Celní politika je součástí společné obchodní politiky Evropské unie. V rámci ní mají jednotlivé členské státy povinnosti: Používat společný celní sazebník, nazývaný TARIC 1 SVOBODA, Roman. Celní řízení po novele celních předpisů 8

9 Respektovat všechny dohody o obchodní a hospodářské spolupráci V souladu s ustanovením GATT/WTO uplatňovat antidumpingová opatření Clo je tedy vnímáno jako vcelku jednoduchý a snadno kontrolovatelný nástroj obchodní politiky. 1.2 Ostatní celní předpisy EU Základní celní normou je Celní kodex Společenství, který vymezuje následující pojmy: Celní území Společenství je přesně vymezené; není totožné s územím EU; ČR nemá žádnou celní hranici; jediné celní hranice ČR jsou mezinárodní letiště Celní orgány dohlíží na uplatňování celních předpisů; ustanovuje si je každá země sama Celní úřady vykonávají správu celnictví, celní předpisy; mohou být vnitrozemské nebo pohraniční Celní status vyjadřuje, že se jedná o zboží EU; takové zboží, které se získává na území EU nebo je dovezeno na území EU; jedná se o určení postavení zboží buď je zboží Společenství, nebo není Zboží Společenství zboží, které je dovezené (projde celním řízením) Celní dluh povinnost zaplatit dovozní (případně vývozní) clo a příslušné celní poplatky Dlužník osoba, která má povinnost uhradit dluh celnímu úřadu Celní dohled celní orgány dohlíží na dodržování všech celních předpisů, úkonů a opatření Celní kontrola prověřování zboží, kontrola dokladů doprovázejících zboží, dopravních prostředků a zavazadel, s cílem zajistit dodržování celních předpisů Celní prohlášení úkon, stanovený celními předpisy, kterým deklarant žádá u celních úřadů o propuštění zboží do určitého celního režimu Deklarant podává celní prohlášení vlastním jménem či v zastoupení Celně schválené určení jedná se o propuštění zboží do celního režimu, umístění do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu, zpětný vývoz zboží, zničení zboží a přenechání zboží ve prospěch státu Celní režim blíže popsán v kapitole 3.7 Celní režimy; patří sem volný oběh, tranzit, uskladňování v celním skladu, vývoz, dovoz, aktivní zušlechťovací styk, pasivní zušlechťovací styk, přepracování pod celním dohledem a dočasné použití 9

10 Propuštění zboží celní orgány dovolí určité osobě nakládat se zbožím podle podmínek režimu, do kterého je zboží navrženo Funkce cla Clo je poplatek, vybíraný při přechodu zboží přes hranice a plní tyto funkce. 1. Fiskální funkce Fiskální funkce znamená, že clo je příjmem do státního rozpočtu, a tím zajišťuje financování státních potřeb. V dnešní době se stále častěji od uplatňování cel upouští, a to především kvůli větší liberalizaci (volnosti) obchodu. 2. Ochranná funkce Po vyměření a inkasu dovozního cla dochází ke zvýšení cen na domácím trhu. Tím dochází k cenovému znevýhodnění zahraniční produkce a ochraně domácích výrobků proti zahraniční konkurenci. 3. Funkce regulace Existují rozdílné sazby na jednotlivé komodity či pro určité státy (lze ovlivnit teritoriální i zbožovou strukturu zahraničního obchodu). Jestliže jsou při dovozech z některých států aplikovány celní sazby, které jsou relativně výhodné, mohou být stejné (reciproční) výhody požadovány i pro vývoz vlastních výrobků do těchto zemí Funkce ekologická Vyšší celní sazby zde způsobují zamezení dovozu nežádoucího zboží. Jedná se především o ( ) takové materiály, suroviny či výrobky, jejichž používání nebo zpracování má negativní vliv na životní prostředí či zdraví nebo životy obyvatel. 2 2 NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 952/2013 Celní kodex Unie 3 MACHKOVÁ, Hana. Mezinárodní obchodní operace 10

11 1.4 Historie a vývoj cla Tento nejstarší finanční nástroj se objevuje už ve Starověku. Dříve bylo clo vybíráno v okamžiku, kdy zboží přešlo přes geografickou hranici či jiné komerčně významné body (brody, průsmyky). Až později se clo začalo vybírat při přechodu zboží přes celní hranici. Původní význam cla byl tedy především fiskální (daňový), teprve s rozvojem mezinárodního obchodu začalo plnit i některé další funkce Úmluva GATT Úmluva GATT (General Agreements on Tariffs and Trade) neboli Všeobecná dohoda o clech a obchodu je mnohostranná mezinárodní dohoda ( ) obsahující pravidla pro řízení obchodu a pro fórum, Světovou obchodní organizaci (WTO World Trade Organization), k jednání o obchodních záležitostech a řešení obchodních sporů mezi členy. 4 Tato úmluva má velký význam pro spotřebitele, neboť její pravidla a postupy vytvářejí rámec pro obchodní politiku a celý mezinárodní obchod. Velký význam má především na výběr zboží, které je dostupné všem spotřebitelům a samozřejmě na jeho cenu. Úmluva je z roku Podepsalo ji i tehdejší Československo, jež bylo zakládajícím členem. V mezinárodním obchodě existovalo velké množství překážek, které bylo třeba odstranit. K tomu bylo využito mnoho jednání, označovaných jako tzv. kola. Bylo jich celkem 8, například Dillinovo kolo, Kennedyho kolo, Tokijské kolo, Uruguayské kolo, atd. 5 Při posledním tzv. Uruguayském kole byl podepsán Marrakešský protokol o snížení sazeb, zmírnění antidumpingových opatření, omezení dotací do zemědělství, zvýšení ochrany duševního vlastnictví a o liberalizaci mezinárodního obchodu. Výsledkem těchto jednání byl vznik Světové obchodní organizace (WTO - World Trade Organization). Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace byla podepsána v dubnu 1994, avšak v platnost vstoupila 1. ledna BusinessInfo - Všeobecná dohoda o clech a obchodu (GATT) článek ze dne DOHODA O ZŘÍZENÍ SVĚTOVÉ OBCHODNÍ ORGANIZACE Úřední věstník EU 11

12 1.4.2 Světová obchodní organizace Světová obchodní organizace byla založena v roce 1995 jako nástupce Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) a je jediným mezinárodním orgánem zabývajícím se pravidly globálního obchodu mezi státy. WTO není specializovanou agenturou Spojených národů, má však s OSN uzavřené dohody o spolupráci. 6 Jádrem celého systému je zhruba 60 dohod WTO, jež vycházejí z následujících zásad: nediskriminace, volnější obchod, podpora konkurence a zvláštní dohody s méně rozvinutými zeměmi. Pravidla obchodního systému se týkají především obchodu se zbožím a službami, práv duševního vlastnictví, prověrek obchodní politiky a řešení obchodních sporů. Hlavním cílem je zjednodušení přístupu na mezinárodní trhy a liberalizace obchodní politiky. Organizace poskytuje obecný institucionální rámec pro vedení obchodních operací mezi členskými státy Druhy cel a metody výpočtu Druhy cel V současné době existuje velké množství cel, která se dělí podle jednotlivých kritérií. Jedním ze základních kritérií je dělení dle pohybu zboží. Zde figuruje clo vývozní, které zamezuje vývoz a používají ho především státy, které chtějí, aby zboží zůstalo na domácím trhu. V České republice se toto clo téměř nepoužívá. Druhým typem je clo dovozní. Toto clo zatěžuje dovoz a zvyšuje cenu dováženého zboží. Zároveň znesnadňuje prodej na domácím trhu. V ČR tomuto clu podléhá téměř veškeré domácí zboží. Třetím typem je clo tranzitní, které se vztahuje na zboží převážené přes území státu, tranzitní clo se také příliš nepoužívá. Mezi další druhy cel patří bezesporu rozdělení dle účelu. Jedná se o clo ochranné, které chrání domácí výrobce a při vysokých sazbách znemožňuje dovoz. Zároveň sem patří i clo preferenční, pomocí kterého upřednostňujeme výrobky z určitého státu. Co se týče cla odvetného, to patří i mezi tzv. speciální cla popsaná níže. 6 Světová obchodní organizace (WTO) - Informační centrum OSN v Praze 7 WTO - Světová obchodní organizace Ministerstvo financí ČR 12

13 Obchodně politické hledisko dělí clo na autonomní a smluvní. V prvním případě se jedná o clo, které si stát stanoví sám. Výše smluvního cla poté záleží na dohodě určité skupiny států. Poslední typ rozdělení je dle způsobu výpočtu. U cla specifického je stanovena pevná částka za jednotku výrobku (například 5 Kč za 1 kus). 8 Naopak clo valorické se počítá pomocí procentní sazby z hodnoty zboží. Metody výpočtu cla jsou potom podrobněji popsány v kapitole Aby byly naplněny cíle obchodní politiky, je možno ve zcela výjimečných případech použít i některá speciální cla. Jedná se především o: Antidumpingové clo použití pro importované výrobky, které jsou předmětem cizího dumpingu. Dumpingovým výrobkem je ( ) takový výrobek, jehož vývozní cena do unie je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu. O možnosti uplatnění antidumpingového cla je možné uvažovat v těch případech, kdy dumping působí nebo hrozí způsobit ohrožení vnitrounijní výroby nebo jejího rozvoje. 4 Odvetné clo někdy nazývané také retorzním clem je clo ( ) formou přirážek k běžné celní sazbě nebo formou zavedení zvláštního cla v těch případech, kdy je třeba při dovozu zboží do tuzemska obchodněpolitickou formou odpovědět na diskriminaci vývozu unijních výrobků na některém ze zahraničních trhů. 4 Vyrovnávací clo slouží pro účel ( ) vyrovnání prémie nebo subvence poskytnuté přímo či nepřímo zahraničnímu výrobci nebo vývozci za účelem zhotovení, výroby anebo vývozu zboží do unie Metody výpočtu Při celním řízení rozlišujeme tyto metody výpočtu cla: Valorické clo z celní hodnoty se vypočítá výše cla pomocí procentuální stanovené sazby. Sazba je uvedená v celním sazebníku (z latinského slova ad valorem) 8 BÍNA, Jaroslav - Celní řízení 13

14 Specifické clo fixní pevná částka stanovená na množstevní jednotku zboží Kombinované clo někdy nazývané také diferencované, je kombinací dvou předešlých metod Pevné platí po celé období platnosti celního sazebníku Proměnlivé podle sezónnosti některých výrobků Obchodní politika V obchodní politice se setkáváme s mnoha restrikcemi. Jak kvantitativními, tak i kvalitativními. Cílem kvantitativních restrikcí je ochrana domácího neboli vnitrounijního prostředí. Týká se to především zemědělských a potravinových výrobků. V tomto případě se stanoví maximální množství dovozu a vývozu zboží. Kvalitativní restrikce mají podobu celních kvót či stropů, které podléhají nařízení vlády a čerpají se pomocí licencí. Při překročení kvót dochází k úplnému zastavení vývozu nebo dovozu. V některých případech dochází i k sankcím v rámci vyšších celních sazeb. Pokud dojde k překročení stanovených stropů, export či import pokračuje až do okamžiku stížnosti od některého ze členských států. 2 Kvantitativní restrikce se používají pro účely prevence. Mají formu množstevních omezení, tzv. autolimitační závazky, což je dobrovolný závazek importéra či exportéra omezit dovoz nebo vývoz konkrétní komodity. Státy, které spolu spolupracují v rámci mezinárodní obchodní politiky, mají úsilí koordinovat celní politiku pomocí autonomního cla. Toto clo má povahu smluvního nástroje obchodní politiky. V rámci obchodní politiky máme autonomní a smluvní cla. Autonomní clo je takové clo, které je stanoveno samostatným rozhodnutím určitého státu a lze ho využívat ve státech, které nejsou členem WTO. Naopak smluvní clo je určené smlouvou, například mnohostrannou dohodou GATT. 9 9 Celní správa České republiky 14

15 2 Celní správa Celní správa České republiky je bezpečnostním sborem zajišťujícím výkon kompetencí v oblasti správy cel a některých daní, jakož i dalších svěřených nefiskálních činností ve prospěch státu i jeho občanů. Je podřízena Ministerstvu financí ČR Základní údaje Celní správa (CS) je bezpečnostním sborem, který má na starosti zejména výběr cla z dováženého zboží a dohled nad dovezeným i vyváženým zbožím. Je zároveň jediným správcem spotřební daně v ČR. Zároveň je i bezpečnostním orgánem v trestním řízení. Avšak pouze tehdy, když se předmětné trestní řízení týká vybraných trestných činů v oblasti cel, daní, zahraničního obchodu s vojenským materiálem, neoprávněného nakládání s nebezpečnými odpady, s chráněnými a volně žijícími živočichy, a také v případech porušování autorského práva, průmyslových práv a práv k ochranné známce Historie celní správy Před rokem 1989 byl veškerý zahraniční obchod realizován pomocí asi padesáti organizací, které byly plně kontrolovány ministerstvem zahraničního obchodu. V té době pod toto ministerstvo spadala i celní správa. Po revoluci (1989) přešla ekonomika tehdejší ČSSR na tržní podmínky. V rámci celního systému Evropské unie byla založena určitá forma celní legislativy z roku 1993, jejíž vrcholem byla modernizace celního zákona. Od , kdy došlo k rozdělení Československa (člena Světové celní organizace) a zároveň ke vzniku České a Slovenské republiky, se datuje historie Celní správy České republiky. Samostatná Celní správa České republiky tedy vznikla v lednu roku Až dodnes je CS podřízena Ministerstvu financí České republiky. Na počátku 90. let vznikají nové hraniční přechody, například po vzniku samostatné ČR a SR vzniká mezi těmito dvěma státy nový hraniční přechod. Se vstupem ČR do EU ( ) byly zrušeny i pravidelné celní kontroly na všech pozemních hranicích ČR a zanikly hraniční celní úřady (kromě úřadu na letišti v Praze Ruzyni). 15

16 Poslední klíčová změna nastala 1. ledna 2013, kdy byla organizační struktura změněna ze třístupňové na dvoustupňovou Role celní správy Činnost celní správy je součástí systému celního dohledu nad zbožím v rámci jednotného celního území EU. Vykonává také kontrolu zahraničního obchodu s vojenskými materiály, společné zemědělské politiky EU, obchod s chráněnými a ohroženými druhy fauny a flóry. Zároveň kontroluje i nelegální zaměstnávání cizinců. CS je rovněž jediným správcem spotřební daně; to znamená, že zajišťuje správnost a zabezpečení úhrady této daně bez ohledu na to, zda jsou předmětem dodání či pořízení z jiného členského státu, exportu či importu z nečlenského státu či zda jsou předmětem tuzemské spotřeby nebo výroby. Součástí je také dozor nad dodržováním veškerých předpisů, týkajících se nakládání s výrobky při jejich výrobě, skladování a dopravě. Jednou z prioritních kompetencí celní správy je prosazování práv duševního vlastnictví součást celního řízení a kontrol na ochranu vnitřního trhu a na ochranu spotřebitele. 10 Součástí činností je i ochrana národního kulturního dědictví, zejména pak kulturních památek, sbírkových předmětů a archiválií. Velmi významnou celosvětovou oblastí, o kterou se celní správa stará, je dohled celních orgánů nad dodržováním tzv. Washingtonské úmluvy CITES. Tato úmluva se zabývá ochranou volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. 8 Orgány CS jsou také v postavení policejních orgánů a dohlíží na trestní řízení, týkající se určitých trestných činů z oblasti cel, daní, apod. Zvláštní zákony také stanovily, že celní správa bude kontrolovat oblast nákladní silniční dopravy, např. vážení, dodržování povinných přestávek řidičů, kontrola plateb za využívání některých úseků pozemní komunikace, atd. Celní správa České republiky byla také zařazena do Integrovaného záchranného systému jako další složka bezpečnostních a záchranných sborů při řešení krizových a mimořádných situací, např. součást týmu, likvidující následky rozsáhlých povodní. 10 Celní správa České republiky brožura Celní správy 16

17 2.4 Jednotlivá pracoviště a organizační struktura Celní správu České republiky tvoří Generální ředitelství cel, osm celních ředitelství a 54 celních úřadů (viz Obrázek 2). Od roku 2004 se celníci stávají výhradními správci spotřební daně. Obrázek 2: Pracoviště celní správy Zdroj: brožura CS, úprava autorky Organizační strukturu tvoří dvoustupňový systém a skládá se z Generálního ředitelství cel, což je nejvyšší orgán celní správy a jemu podřízených celkem 15 celních úřadů, rozmístěných po celé ČR. Většina celních úřadů má organizační strukturu totožnou, avšak výjimku tvoří Celní úřad pro Liberecký kraj a Celní úřad Praha Ruzyně Úkoly celní správy Mezi hlavní úkoly celní správy patří: Celní řízení Boj proti porušování celních předpisů 17

18 Ochrana společnosti a životního prostředí atd. Celní řízení Po vstupu ČR do EU upravuje celní postupy především legislativa EU, která vytváří jednotné celní postupy pro všechny členské státy. CS prošla velkou modernizací celkového celního řízení (vytvoření programu e - Customs). Po zavedení tohoto programu došlo k masivnímu podávání celních prohlášení v elektronické formě. Vzhledem k tomu, že ČR sousedí se státy, které jsou členy EU, vykonává celní správa veškeré činnosti související s klasickou kontrolou na hranicích pouze na mezinárodních letištích, z nichž k největším a nejvytíženějším patří bezesporu Letiště Václava Havla v Praze, dále pak Letiště Leoše Janáčka v Ostravě, letiště v Brně, Karlových Varech a Pardubicích. Boj proti porušování celních předpisů Další důležitou činností CS je odhalování porušení některého z celních nebo daňových předpisů při dovozu, vývozu či tranzitu. Nejčastěji se jedná o textilní zboží a o zboží, které podléhá spotřební dani. Celníci zasahují i v trestních záležitostech, jako je problematika drog či organizovaný zločin. Z tohoto důvodu je CS zapojena do mnoha mezinárodních organizací E-customs Electronic Customs (uváděný někdy také jako e-customs nebo ecustoms) je program řízený Evropskou komisí, který má za úkol vybudovat bezpapírové celní prostředí napříč celou Evropou. 11 V rámci celé EU je právě Česká republika lídrem v zavádění nových moderních technologií. Díky tomuto programu (jednotnému portálu) dochází k předkládání veškerých údajů pouze jednou a na jednom konkrétním místě ještě předtím, než se určitému zboží povolí vstup na území. 11 Projekt: Zavedení ecustoms elektronické a harmonizované celnictví v EU 18

19 2.6 Mezinárodní spolupráce Většina základních úkolů a zásad je pro většinu celních správ společná. Při každém mezinárodním obchodě jsou součástí tohoto obchodu vždy minimálně dvě celní správy, které dohlíží na část dané obchodní operace. Na základě mezinárodních smluv, které ( ) poskytují právní rámec pro výměnu informací, předávání dokumentů, vzájemnou pomoc při šetřeních týkajících se porušování celních předpisů, apod. ( ) 9 je velmi důležité, aby tyto celní správy velmi úzce spolupracovaly. Jak již bylo uvedeno výše, Celní správa ČR je dlouholetým členem Světové celní organizace, což přispívá k usnadnění komunikace s celními správami po celém světě. Jedním z velmi důležitých úkolů Evropské komise je zajistit, aby na celém území EU byly uplatňovány jednotné principy a předpisy, díky kterým budou vytvořeny stejné podmínky pro jednotlivé subjekty. Jedním z nástrojů k dosažení tohoto cíle je unijní program Customs 2013 (a na něj navazující program Customs 2020), který je zaměřen na podporu a rozvoj činností celních správ EU s cílem průběžně zavádět do praxe jednotné metody odpovídající novým trendům v celní oblasti. Česká celní správa se do tohoto programu zapojila již koncem 90. let a nadále se ho aktivně účastní. 9 19

20 3 Celní řízení Celní řízení jako takové je založeno na porovnání totožnosti údajů uvedených v dokumentech se skutečným stavem dováženého (výjimečně i vyváženého) zboží. Pro účely kompletního vyměření cla se používá integrovaný unitární celní sazebník. 12 V rámci celního řízení se rozhoduje o propuštění zboží do určitého celního režimu. Zároveň se zde uplatňují tarifní, netarifní, obchodně politická a fiskální opatření. Při kontrole dokladů se skutečným stavem zboží probíhají kontroly, většinou namátkové, avšak někdy dochází i k úplné fyzické kontrole zboží. V některých případech se kontroluje pouze správnost všech potřebných dokumentů. Při dovozu se vyměřuje dovozní clo a importér se zavazuje zaplatit toto clo a dále pak dovozní poplatky, DPH, spotřební daň, ostatní nepřímé daně, apod. Naopak při vývozu má exportér povinnost zaplatit vývozní clo (pouze některé případy) a vývozní poplatky. Současně vzniká i nárok na odpočet DPH. Celní řízení je zahájeno na základě prohlášení deklaranta. Toto prohlášení musí přijmout celní úřad prohlášení má podobu buď písemnou, nebo elektronickou, avšak zákon nezakazuje ani formu ústní. Osvobození od DPH, cla a spotřební daně je takové zboží, které je neobchodní povahy, což je především zboží pro osobní potřebu nebo dar pro soukromou osobu. Týká se to zboží, jehož hodnota nepřesahuje 300 EUR/osoba a při letecké či námořní dopravě pak 430 EUR/osoba. Osvobození od cla se však nevztahuje na zboží, jako jsou cigarety, tabákové výrobky, alkohol, léčiva pro osobní potřebu cestujícího, pohonné hmoty, apod. 11 Pokud hodnota zboží, které má neobchodní povahu, nepřesáhne částku 700 EUR, je toto zboží zatíženo jednotnou paušální sazbou, a to ve výši 2,5 %. 3.1 Jednotný správní doklad, celní deklarant Jednotný správní doklad (JSD) je listinná forma celního prohlášení, používaná v Evropské unii. Údaje na tomto dokumentu by měly být hodnověrně doloženy, proto se musí dokládat 12 PEPRNÝ, Aleš a Ladislav STEJSKAL. Mezinárodní obchod 20

21 dokument, například obchodní faktury, deklarace celní hodnoty, certifikát o původu zboží, přepravní doklady, balící list či jiné doklady (veterinární, zdravotní, apod.) 10 Celním deklarantem je osoba, která podává celní prohlášení. Je jím buď fyzická, nebo právnická osoba, která má sídlo v Evropské unii. Celním deklarantem může být osoba, která jedná buď vlastním jménem, nebo v zastoupení, pomocí jiné zmocněné osoby. To je výhodné tehdy, jestliže například importér není příliš odborně ani finančně vybaven. 3.2 Celní sazebník Taric Celní sazebník (TARIC Tarif intégré communautaire ) je základním nástrojem praktické realizace Celního kodexu. Je pravidelně vyhlašovaný formou Nařízení Rady (EHS). Tento sazebník představuje ucelený systém, založený na kombinaci číselného označení zboží a celního sazebního opatření. TARIC je členěn do uzančních skupin (třídy s římskými číslicemi), které nejsou součástí číselného kódu. V jednotlivých třídách se pak nachází čtyřmístný kód označených kapitol a podkapitol a šestimístných skupin. 11 Na sedmém a osmém místě se nachází podskupiny, konkrétně kombinovaná nomenklatura zboží. Ve sloupcích pod čarou jsou pak umístěna konkrétní celní opatření: Všeobecné celní sazby Smluvní celní sazby Preferenční celní sazby obsažené v mezinárodních smlouvách. Vůči některým státům či územím mohou být i jednostranné. Jednostranné sazby ty u některého zboží poskytují snížení dovozního cla. Co se týče smluvních celních sazeb, ty jsou používány při obchodech se signatáři GATT momentálně například na dovoz z USA, Kanady, Austrálie, Japonska či nového Zélandu. 11 Rozdíl mezi někdejším a současným sazebníkem je především v tom, že v minulosti se používalo valorické clo, a dnes se v TARICu běžně využívají specifické celní sazby. Celní sazebník u některých položek uvádí i proměnlivé sazby, což jsou sazby, které mění svou výši v průběhu roku. Toto rozdílně stanovené clo se váže na množstevně nebo hodnotově stanovenou kvótu

22 Obrázek 3: Ukázka celního sazebníku TARIC Zdroj: Celní správa ČR, vlastní přepracování 3.3 Původ zboží, celní hodnota, celní dluh Při proclení daného zboží zkoumáme mnoho faktorů, například musíme zkoumat původ daného zboží. Na původu zboží jsou postaveny veškeré mezinárodní klasifikace a dohody o jednotlivých celních sazbách. Na původ zboží a existenci příslušného dvoustranného či mnohostranného ujednání existují preferenční sazby, jež jsou významnou součástí celého tarifního systému. Tyto sazby bývají oproti ostatním sazbám většinou snížené, občas nulové. Jedná se především o obchod se státy Celní unie (Andorra, San Marino, Turecko), EHP Evropský hospodářský prostor (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), Evropsko-středomořské partnerství Euromed (Tunisko, Alžírsko, 22

23 Maroko, Egypt, Jordánsko, Libanon, Sýrie, Izrael a Palestinská autonomní území), Bilaterální dohody (Švýcarsko, JAR, Chile, Mexiko, Peru, Kolumbie a Střední Amerika, Jižní Korea), Západní Balkán (Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Srbsko, Makedonie, Albánie) nebo ACP (Afrika, + Karibik + Pacifik) a OCT (zámořské země a teritoria EU) Jednostranné celní výhody jsou poskytovány i některým rozvojovým státům v tzv. systému GPS (General System of Preferences). V poslední době se však ukázalo, že toto poskytování je pro některé země již nadbytečné a tak počátkem roku 2014 došlo ke značnému omezení. 13 Je zapotřebí, aby země, které využívají preferenčního zvýhodnění, tento nárok patřičně zdůvodnily. Existující dohody rozlišují tzv. výrobek s původem a tzv. původní výrobek. V prvním případě, tedy u výrobku s původem se jedná o výrobek, který byl ve státě s preferovaným původem zcela získán nebo vyroben 12, například nerostné a rostlinné produkty, živá zvířata narozená, vylíhnutá nebo odchovaná v daném státě, odpady, zbytky a některé vyřezané předměty, které pochází z výroby, jež probíhala na území určitého státu Jestliže se na výrobě konkrétního výrobku podílelo 2 a více států, tak platí, že výrobek pochází ze státu, ve kterém ( ) došlo k poslednímu podstatnějšímu, ekonomicky zdůvodněnému přepracování, které vyústilo v nový výrobek nebo které představuje důležitý stupeň výroby. 12 V takovém případě je potom výrobek označován jako tzv. původní výrobek. Nejčastějším dokladem při prokazování je certifikát EUR.1 (členové EU, hodnota vyšší než EUR) a EUR.2 (hodnota zboží je menší než EUR). Dokladem může být i čestné prohlášení vývozce, tzv. preferenční věta, která má následující znění: Vývozce výrobků, uvedených v tomto dokumentu (vlastnící oprávnění číslo: ), prohlašuje, že kromě zřetelně označených mají tyto výrobky preferenční původ v.(země původu). 12 Při obchodu s Tureckem se používá dokument A.TR. Pokud se jedná o obchod s rozvojovými zeměmi, je nejčastějším certifikátem Form-A. Náležitosti tohoto certifikátu stanovila mezinárodní organizace UNCTAD a potvrzuje je některá z národních či regionálních komor (například RHK Brno). 13 MACHKOVÁ, Hana, Eva ČERNOHLÁVKOVÁ a Alexej SATO. Mezinárodní obchodní operace 23

24 Pro přiznání celní preference je potřeba dodržet podmínku tzv. přímého trasování dodávky, což znamená, že zboží bude do země určení dodáno přímou cestou. Jestliže by tato podmínka dodržena nebyla, zboží by nebyl přiznán preferenční původ. 12 Jako základ pro vyměření cla se používá právě pojem celní hodnota. Nejobvyklejším způsobem je stanovení tzv. hodnoty převodní - cena skutečně placená za zboží. Stanovení celní hodnoty pomocí hodnoty převodní je jeden z nejobvyklejších a nejpoužívanějších způsobů. Její použití je velmi jednoduché a rychlé. Dalšími používanými tzv. substitučními metodami jsou: Metody zboží stejného zboží, které se prodává do České republiky ve stejnou či skoro stejnou dobu ve stejném množství. Metody zboží podobného zboží, které má takové znaky a složení, které umožňuje plnit stejnou funkci, a které by se dalo zaměnit právě za zboží posuzované. Metody založené na jednotkové ceně cena, za kterou se zboží prodává ve Společenství (dovážené zboží stejné nebo podobné) a prodává se v největším úhrnném množství osobám, které nejsou nikterak spojeny s prodávajícími. Metody založené na výpočtu tento výpočet vychází z nákladů na materiál a výrobu nebo jiné zpracování a obvyklá část určená pro zisk. Podle Celního kodexu by zboží nemělo být stanoveno podle prodejní ceny zboží, ceny na domácím trhu, ceny zboží pro vývoz do země, která není součástí Celního území Společenství, podle minimálních celních hodnot ani podle libovolných nebo fiktivních hodnot. 11 Povinnost zaplatit příslušné clo patřičným celním orgánům se nazývá celní dluh. Pro propuštění zboží do některého z celních režimů (viz následující kapitola) je zapotřebí, aby byl zajištěn celní dluh. Může být zajištěn buď samotným dlužníkem, nebo ručitelem - třetí osobou, která se v případu vyskytuje. Zajištěním se obvykle myslí výše celního dluhu, avšak v některých výjimečných případech může být zajištění celního dluhu sníženo. 24

25 V rámci Celního kodexu jsou definované formy zajištění celního dluhu: složení jistoty (složení hotovosti na účet příslušného celního úřadu) a ručení (prostřednictvím bank; osoba musí být tak finančně zajištěná, aby byla schopna splatit celý celní dluh, a musí být schválena příslušným celním orgánem). Ve výjimečných případech mohou být osoby, které řádně a však plní povinnosti vyplývající z celních a daňových předpisů, zejména řádně a včas platí clo a další poplatky, vybírané při dovozu, rozhodnutím celní správy zproštěny povinnosti celní dluh zajišťovat. 12 Snížení povinnosti se týká například importu za účelem eliminace účinků živelných pohrom, přírodních katastrof či pro jiné humanitární účely Celní režimy Po vyměření cla, určitých daní a uplatnění ostatních obchodně - politických opatření je celní řízení ukončeno. Následuje propuštění zboží do některého z následujících celních režimů: Volný oběh Tranzit Uskladňování v celním skladu Aktivní zušlechťovací styk Přepracování pod celním dohledem Dočasné použití Pasivní zušlechťovací styk Vývoz Nejčastějším celním režimem v ČR je režim volný oběh. Zboží podléhá celnímu režimu a v rámci něho je vyměřen celní dluh, po jehož uhrazení zboží získává status celního Společenství. Znamená to tedy, že zboží se může volně pohybovat po celém území a je na něj pohlíženo, jako by zde bylo vyrobeno. Pokud toto zboží dovezl neplátce, zboží podléhá vyměření DPH a správcem daně je celní úřad. Jestliže zboží dovezl plátce, zboží rovněž podléhá vyměření DPH, avšak správcem daně je finanční úřad. 25

26 Tranzitem je celní režim, ( ) kterému podléhá zboží dopravované pod celním ohledem příslušných úřadů od celního úřadu odeslání jednoho členského státu Společenství k jinému členskému státu Společenství. 2 Tento celní režim umožňuje skladovat například zboží Společenství pro oddálení rozhodnutí deklaranta (možnost tak oddálit zaplacení cla a daní, avšak celní dluh musí být zajištěn). Skladování v celním skladu můžeme rozdělit na veřejné sklady (určeny pro kohokoliv; za typ A odpovídá skladovatel, za typ B ukladatel, typ F provozují celní orgány) a soukromé sklady (určeny pro potřeby skladovatele; typy D, E, C; zboží smí opustit sklad až po propuštění do jiného režimu). U aktivního zušlechťovacího styku se jedná o zboží, které bylo přivezeno na celní území Společenství, aby zde byly provedeny zpracovatelské operace a po nich bylo zboží opět vyvezeno. Až po přepracování a vyřízení celního dluhu je uskutečněna změna celního zařazení k propuštění do volného oběhu. Tento celní režim se nazývá přepracování pod celním dohledem. Dočasným použitím je myšleno konkrétní zboží, které je dovezeno do zahraničí na určitou dobu (zůstává však majetkem zahraniční osoby) a po uplynutí určité doby je beze změny zpět vyvezeno. Jedná se například o výstavy, montáže, zařízení potřebná pro výkon povolání, předvádění výrobků, divadelní kulisy, apod. Aby bylo zboží osvobozeno od cla, je nutné si zajistit ATA karnet. Pasivní zušlechťovací styk umožňuje dočasný vývoz zboží, za účelem zušlechtění či přepracování ve třetí zemi a následného vrácení na území Společenství do režimu volný oběh, buď s úplným, nebo s částečným osvobozením od cla. U celního režimu vývoz je podstatné, aby zboží opustilo území Společenství v nezaměněném stavu a ve stanovené lhůtě. Toto zboží ztrácí status Společenství. Zde se nevybírá clo a zároveň je toto zboží osvobozeno od daní

27 4 Statistika zahraničního obchodu Do statistiky zahraničního obchodu jsou zahrnuty všechny podnikatelské subjekty, které uskutečňují import nebo export ve formě obchodního zboží. Zdrojem informací ze zahraničního obchodu jsou nejčastěji celní orgány. Sběr a primární kontrolu zajišťuje Generální ředitelství cel, další zpracování a zveřejnění má na starosti Český statistický úřad. 4.1 Zahrnování údajů do statistiky Statistika zahraničního obchodu je od vstupu České republiky do Evropské unie (2004) založena na dvou systémech sběru dat: Intrastat přijetí nebo odeslání zboží uvnitř Společenství (v rámci Evropské unie) Extrastat vývoz nebo dovoz do třetích zemí (obchod s nečlenskými zeměmi EU) Do statistiky vnitrounijního obchodu (Intrastat) se zahrnuje zboží, které vstupuje nebo opouští statistické území ČR. Statistické území v rámci vykazování Extrastat zahrnuje pouze území volného oběhu a území, kde se uskutečňuje aktivní zušlechťovací styk. Zboží, které je umístěno do svobodného celního pásma nebo svobodného celního skladu je do statistiky zahrnováno až v okamžiku propuštění do režimu volný oběh nebo do celního režimu aktivní zušlechťovací styk. Do této statistiky se zahrnuje veškeré zboží, které vstoupilo (dovoz) nebo opustilo (vývoz) hospodářské území ČR. Kromě tradičních transakcí je zde zahrnut i výměnný obchod, zušlechťovací operace, opravy, finanční leasing, poštovní zásilky, které jsou předmětem celního řízení a jiné. Nezahrnuje se zde zboží z celního režimu tranzit, dočasné použití, nezákonný obchod, provozní leasing, cenné papíry, zboží pro první pomoc, které je určeno pro oblasti zasažené živelnými pohromami, apod Intrastat a Extrastat Intrastat je statistický systém, který sleduje pohyb zboží mezi jednotlivými členskými státy Evropské unie. Všechny členské státy Evropské unie mají povinnost provádět Intrastat na svých 14 Intrastat. CEDA - service & consulting s.r.o. 27

28 národních úrovních. Každá země svá data o intrakomunitárním obchodě poté posílá do Lucemburska, kde slouží jako podklady pro Eurostat. V České republice se Intrastat řídí nejen nařízeními Evropské unie, ale i ostatními národními předpisy a vyhláškami. 14 I v roce 2015 mají všechny subjekty v ČR, které jsou registrované k DPH, a které přijaly do nebo z jiného členského státu zboží v hodnotě vyšší než 8 milionů CZK, povinnost vykazovat Intrastat. Ten se vykazuje každý měsíc. Do této částky se však zahrnuje i hodnota zboží, které bylo přijato nebo odesláno neplátci DPH. V každé zemi podléhá Intrastat některým nařízením EU a místním legislativním opatřením. Každá země si určuje svůj vlastní limit, určující povinnost vykazovat Intrastat, způsob vykazování a termín pro podání hlášení (v ČR nejpozději do 12. pracovního dne měsíce následujícího). 15 Zatím co Intrastat je využíván pro sběr dat o obchodě mezi jednotlivými členskými státy EU, pro obchod s ostatními státy světa slouží Extrastat. Extrastat sleduje tedy obchod s nečlenskými státy (dovoz nebo pořízení z/do třetích zemí). 4.3 Zdroje a zpracování dat Po roce 2004, tedy po vstupu ČR do EU, se změnila metodika, způsob vykazování i zpracování výsledků statistiky zahraničního obchodu. Prostřednictvím vykazování Intrastat jsou údaje získávány přímo od firem ve vazbě na údaje o DPH. Součástí zpracování dat jsou matematickostatistické dopočty, které jsou například na druhé úrovni harmonizovaného systému. Zbývající část zahraničního obchodu, tedy obchodu se zeměmi, které nejsou členy Evropské unie, podléhá nadále celnímu řízení a tato data jsou součástí vykazování Extrastat. Subjekty, které vykazují Intrastat, jsou zpravodajské jednotky, naopak u Extrastatu se jedná o vývozce (dovozce) či deklaranty. Příslušné výkazy ze statistických systémů (Intrastat a Extrastat) jsou předávány celním orgánům. Zdrojem těchto statistických údajů jsou písemná 15 KOVÁŘOVÁ, Petra. Kdo má povinnost vykazovat? 28

29 celní prohlášení, tzv. Jednotné správní doklady. Sběr těchto dat zajišťuje Generální ředitelství cel, následné zpracování a kontrolu má na starosti Český statistický úřad Harmonizovaný systém a kombinovaná nomenklatura Pro kódování zboží se používají zbožové klasifikace, jako je například harmonizovaný systém či kombinovaná nomenklatura. Harmonizovaný systém je mezinárodní klasifikace zboží, která se dělí se na kapitoly označované dvou-místným numerickým kódem (HS2). Tyto kapitoly se dělí na čísla označovaná čtyř-místným numerickým kódem (HS4)), která se dále dělí na položky označované jako HS6 (6 místný numerický kód). 17 Harmonizovaný systém, který je rozšířen o dvě místa a slouží pro podrobnější klasifikaci zboží, je označován jako kombinovaná nomenklatura. Tyto podpoložky jsou označovány osmimístným kódem (KN8). Každý rok je poté vydávána aktualizovaná verze na základě nařízení EU. V praktické části mé absolventské práce se budu zabývat dovozem vybraných kapitol harmonizovaného systému. Kapitoly jsem si vybrala zcela náhodně podle zajímavosti. 4.5 Statistická hodnota Základem statistické hodnoty zboží (při vývozu) je cena zboží, uvedená na faktuře. Součástí statistické hodnoty jsou i přímé obchodní náklady, které souvisí s dopravou vyváženého zboží na území ČR, bez ohledu na to, kdo je hradí (ať už kupující nebo prodávající). Nezahrnují se do ní bankovní poplatky, náhrady, daně ani dávky spojené s vývozem. U vývozu se tedy jedná o franco cenu na hranicích ČR. Při dovozu zboží se statistickou hodnotou rozumí fakturovaná cena zboží. Do statistické hodnoty jsou zahrnuty přímé obchodní náklady, které souvisí s dopravou dováženého zboží mimo ČR (nezáleží na tom, zda jsou hrazeny kupujícím nebo prodávajícím). V případě dováženého zboží se do statistické hodnoty opět nezahrnují bankovní poplatky, ani jiné daně a dávky, které jsou spojeny s dovozem. Jedná se tedy o franco cenu na hranicích ČR. 16 Statistika zahraničního obchodu metodický list ČSÚ 17 Metodika databáze zahraničního obchodu ČSÚ 29

30 Konkrétní kapitoly harmonizovaného systému, kterými se budu zabývat ve své práci, budu analyzovat pomocí netto hmotnosti i statistické hodnoty. 30

31 5 Vybrané kapitoly zboží a jejich analytické zpracování V rámci praktické části této absolventské práce budu analyzovat množství zboží, které spadá do příslušných kapitol harmonizovaného systému a bylo propuštěno do celního režimu volný oběh. Označení zboží HS(2) je harmonizovaný systém mezinárodní klasifikace zboží. Konkrétnější označování zboží je pomocí KN08, což znamená, že se jedná o osmimístný kód kombinované nomenklatury. 18 KN08 je oproti HS(2) rozšířen o dvě místa a slouží ke větší specifikaci zboží. Z nomenklatury zboží jsem si zvolila celkem pět konkrétních kapitol (z celkových 99), kterými jsem se nadále zabývala. Jedná se o tyto kapitoly: 18 KAKAO A KAKAOVÉ PŘÍPRAVKY 30 FARMACEUTICKÉ VÝROBKY 62 - ODĚVY A ODĚVNÍ DOPLŇKY, JINÉ NEŽ PLETENÉ NEBO HÁČKOVANÉ 72 ŽELEZO A OCEL 93 - ZBRANĚ A STŘELIVO; JEJICH ČÁSTI, SOUČÁSTI A PŘÍSLUŠENSTVÍ Tyto kapitoly jsem analyzovala podle dovozu, a to jak z členských zemí EU, tak i ze států, které nejsou členy Evropské unie. Jednotlivá data jsem analyzovala od roku 2012 do 2014 včetně. Z vybraných kapitol nejdříve uvádím 3 nejčastější položky, které byly dováženy do ČR ze zahraničí v roce 2012, 2013 a Následuje celkový souhrn zboží, které spadá do jednotlivých kapitol, a to pomocí netto hmotnosti (kg), tak i ve statistické hodnotě. Statistickou hodnotou se při vývozu rozumí fakturovaná cena navýšená o přímé obchodní náklady (především o dopravu a pojištění). Jedná se tedy o hodnotu franco cenu na hranicích České republiky. Při dovozu je statistická hodnota také shodná s hodnotou franco na hranicích ČR. Následně se zabývám kontinentálním zpracováním dat pomocí statistické hodnoty v CZK dováženého zboží v jednotlivých sledovaných letech. Poslední částí každé kapitoly je pak vývoj hodnoty dováženého zboží zmíněných kapitol v rámci jednotlivých kontinentů. 18 Data Českého statistického úřadu, vlastní zpracování 31

32 5.1 Kapitola 18 Kakao a kakaové přípravky První analyzovanou kapitolou je kapitola 18, tedy kakao a kakaové přípravky. Data, která jsem analyzovala, jsem nejdříve seřadila sestupně podle hmotnosti. V následující tabulce jsou uvedeny 3 nejčastější komodity KN08, které byly v roce 2012, 2013 a 2014 nejvíce dováženy do ČR ze zahraničí. Tabulka 1: Kapitola 18 nejčastěji dovážené zboží Kód zboží Název zboží 2012 Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti <= 2 kg, plněné Čokoláda a čokoládové výrobky, též plněné, neobsahující alkohol 2013 Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti <= 2 kg, plněné Čokoláda a čokoládové výrobky, též plněné, neobsahující alkohol 2014 Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách nebo tyčích o hmotnosti <= 2 kg, plněné Čokoláda a ostatní potravinové přípravky obsahující kakao, v blocích, v tabulkách Čokoláda a čokoládové výrobky, též plněné, neobsahující alkohol Netto (kg) Stat. hodnota CZK Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ 32

33 Tabulka číslo 1 zobrazuje hmotnost i statistickou hodnotu nejvíce dováženého zboží (seřazeno podle netto hmotnosti). Množství uvedeného zboží je téměř neměnná a stabilní. Nezaznamenáváme zde žádný velký pokles ani podstatný nárůst. Dalším analyzovaným faktorem je netto hmotnost uváděná v kilogramech, čímž se rozumí čistá hmotnost zboží bez jakýchkoli obalů. Graf 1: Kapitola 18 vývoj netto hmotnosti (v milionech kg) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Do analýzy dováženého zboží je zahrnuta celková suma vnitrounijního i mimounijního dovozu. Graf číslo 1 nám zobrazuje vývoj dováženého zboží v netto hmotnosti - nejvíce se v rámci kapitoly 18 dováželo v roce Nárůst netto hmotnosti od roku 2012 byl o více jak 7 %, což ve srovnání s celkovou hmotností dováženého zboží nepředstavuje velký rozdíl. Avšak v roce 2014 se hmotnost dováženého zboží, které spadá do kapitoly 18, snížila, a to o téměř 5 %. Celkový rozdíl ve sledovaném období nepřesahuje 10 %, což považujeme za téměř stabilní. 33

34 Graf 2: Kapitola 18 statistická hodnota (v milionech CZK) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Z grafu č. 2 je patrné, že se vývoj statistické hodnoty v uvedených letech neustále zvyšuje. Mezi lety se statistická hodnota dováženého zboží zvýšila o zhruba 7,5 %, o rok později už bylo navýšení téměř 14,5 %. Důvodem může být neustále se rozvíjející liberalizace zahraničního obchodu. Tabulka 2: Kapitola 18 dovoz podle kontinentů Kontinent Statistická hodnota (v tisících CZK) 2012 Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z ČSÚ 34

35 Z tabulky č. 2 vyplývá, že se zboží z kapitoly 18 nejvíce dováží ve všech sledovaných obdobích z Evropy (členských i nečlenských států EU), a to dokonce více než ze všech ostatních kontinentů dohromady. Statistická hodnota dováženého zboží rok od roku roste, a to především díky otevřeným trhům, zvyšování životní úrovně, apod. Pokud se podíváme na meziroční srovnání statistické hodnoty u všech kontinentů, hodnoty se zvyšují. Výjimku tvoří dovoz z Afriky v roce 2014, který oproti roku 2013 poklesl o více jak 70 %. Důvodem mohou být nejrůznější restrikce dovozu, ale dle mého názoru jsou největší příčinou rostoucí nepokoje především v severní části Afriky, ať už se jedná o tzv. Islámský stát či jakékoli jiné nepokoje, války, apod. 5.2 Kapitola 30 Farmaceutické výrobky V této kapitole jsem se zaměřila na farmaceutické výrobky. Patří sem například orgány, lidské i živočišné látky, lidská i zvířecí krev, očkovací látky, většina léků, gázy, obinadla a ostatní farmaceutické zboží. Množství dováženého zboží v této kapitole roste, což je podle mého názoru způsobeno stárnutím obyvatelstva, tudíž se zvyšuje potřeba návštěvy lékaře a s tím spojena vyšší spotřeba léků, apod. Zároveň dochází k častým operacím, obyvatelé jsou stále více náchylní na nemoci a nechávají se proti některým očkovat. 35

36 Tabulka 3: Kapitola 30 nejčastěji dovážené zboží Kód zboží Název zboží Netto (kg) Stat. hodnota CZK Léky sestávající ze smíšených nebo nesmíšených výrobků k terapeut./profylaktickým účelům, v odměřených dávkách, Gáza a výrobky z gázy, impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům Léky sestávající z výrobků k terapeutickým nebo profylaktickým účelům, v odměřených dávkách nebo upravené pro drobný prodej, Léky sestávající ze smíšených nebo nesmíšených výrobků k terapeut./profylaktickým účelům, v odměřených dávkách, Gáza a výrobky z gázy, impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům Obinadla a podobné výrobky, z textilních materiálů, impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami 2014 Léky sestávající ze smíšených nebo nesmíšených výrobků k terapeut./profylaktickým účelům, v odměřených dávkách, Obinadla a podobné výrobky, z textilních materiálů, impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami Gáza a výrobky z gázy, impregnované nebo potažené farmaceutickými látkami nebo upravené pro drobný prodej k léčebným a chirurgickým účelům Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ V této kapitole je složení nejčastěji dováženého zboží téměř totožné ve všech analyzovaných letech. Rovněž nezaznamenáváme žádný extrémní výkyv, co se hmotnosti a statistické hodnoty týče. 36

37 Graf 3: Kapitola 30 vývoj netto hmotnosti (v milionech kg) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Tento graf znázorňuje pokles netto hmotnosti mezi lety 2012 a 2013 (cca 10 %), avšak poté pouze mírný nárůst. Naopak vývoj statistické hodnoty zboží v kapitole 30 se ve sledovaných letech zvyšuje, což ukazuje následující graf. Graf 4: Kapitola 30 statistická hodnota (v milionech CZK) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Graf číslo 4 ilustruje růst statistické hodnoty zboží, které spadá do kapitoly 30. Ta v roce 2014 přesáhla částku 92 miliard CZK. Oproti roku 2013 statistická hodnota představuje navýšení o zhruba 24 %, což lze považovat za značný nárůst. 37

38 Tabulka 4: Kapitola 30 dovoz podle kontinentů Kontinent Statistická hodnota (v tisících CZK) 2012 Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Tabulka č. 4 uvádí srovnání zboží z kapitoly 30 podle statistické hodnoty. Ve všech sledovaných obdobích se nejvíce dováží opět z Evropy. Z tabulky vyplývá, že po roce 2012 nastává i velký nárůst dovozu z Ameriky (o 24 %), což může být způsobeno i velkým rozmachem amerických trhů. Mezi lety 2013 a 2014 dochází k velkému poklesu dovozu z Oceánie a Polárních oblastí, a to o téměř 60 %. Důvodem může být velká konkurence ze strany velkých světových trhů. V následující kapitole se zaměříme na oděvy, oděvní doplňky, jiné než pletené a háčkované v harmonizovaném systému kapitola Kapitola 62 Oděvy, oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované V kombinované nomenklatuře, ve které jsou obsaženy kapitoly 01 99, se oděvy a textiliemi na oblečení zabývá, mimo jiné, i kapitola V této práci se však zabývám pouze kapitolou 62. Opět si tuto kapitolu rozebereme v několika částech a zároveň zanalyzujeme data, která mi poskytnul Český statistický úřad. 38

39 Tabulka 5: Kapitola 62 nejčastěji dovážené zboží Kód Název zboží zboží 2012 Dámské nebo dívčí kalhoty a krátké kalhoty z bavlny Pánské nebo chlapecké kalhoty a krátké kalhoty z denimu (kromě pletených nebo háčkovaných, Pánské nebo chlapecké kalhoty a krátké kalhoty z bavlny (kromě z denimu a vlasového manšestru, ) 2013 Pánské nebo chlapecké kalhoty a krátké kalhoty z denimu (kromě pletených nebo háčkovaných, Pánské nebo chlapecké kalhoty a krátké kalhoty z bavlny (kromě z denimu a vlasového manšestru, ) Dámské nebo dívčí kalhoty a krátké kalhoty z bavlny 2014 Pánské nebo chlapecké kalhoty a krátké kalhoty z denimu (kromě pletených nebo háčkovaných, Dámské nebo dívčí kalhoty a krátké kalhoty z denimu (kromě pracovních, kalhotek a náprsenkových kalhot se šlemi) Jednorázové pláště, používané během chirurgických zákroků, z textilí č Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Netto (kg) Stat. hodnota CZK Nejvíce dovážené zboží, které je zahrnuto v kapitole 62 se ve sledovaných letech nijak zvlášť neliší (až na malé drobnosti), avšak, co se výrazně liší, je hmotnost zboží v jednotlivých letech. Zatímco v roce 2012 hodnota KN(08) dosáhla hmotnosti přes více než 7,5 milionů kg (netto hodnota), v roce 2013 už dosahuje pouze něco málo přes 2,5 milionů kg (netto hodnota). Vidíme tak pokles o zhruba 66 % a o rok později už se zboží s tímto kódem nedostalo mezi 3 nejčastěji vyvážené položky z této kapitoly. 39

40 Graf 5: Kapitola 62 vývoj netto hmotnosti (v milionech kg) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Z grafu č. 5 vyplývá, že hmotnost dováženého zboží, které spadá do kapitoly 62 (oděvy, oděvní doplňky, jiné než pletené nebo háčkované) dosahuje v roce 2012 téměř 57 milionů kg. V následujícím roce klesá hodnota o zhruba jednu čtvrtinu, tedy o cca 25 %. Zároveň je patrné, že hmotnost z roku 2013 se o rok později téměř nezměnila. Důvodem může být to, že se Češi snaží díky rostoucím životním nákladům šetřit, což má za následek menší množství nakupovaných oděvů ze strany spotřebitelů a tudíž nižší poptávku po dovozu tohoto zboží ze zahraničí. Graf 6: Kapitola 62 statistická hodnota (v milionech CZK) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ 40

41 I přesto, že se hmotnost zboží mezi roky 2013 a 2014 téměř nezměnila, statistická hodnota vzrostla o bezmála 14 %. Důvodem mohou být rostoucí ceny na světových trzích. Dříve se stejný oděv nakoupil za nižší částku než o rok později. Důvodem jsou rostoucí náklady, jak už přímé či nepřímé a s tím spojené zvýšení ceny. Tabulka 6: Kapitola 62 dovoz podle kontinentů Kontinent Statistická hodnota (v tisících CZK) 2012 Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Na rozdíl od předcházejících kapitol, které jsme analyzovali, nastala v kapitole 62 změna. S rozmachem asijských trhů a dovozu velkého množství oděvů především z Číny, ale i jiných asijských zemí, se dovoz z Asie dostává na přední pozici, co se týče nejvíce dováženého zboží v letech Dovoz z Asie převyšuje v průměru o necelých 33 % dovoz z Evropských zemí. Součet hodnoty dovozu z Asie a Evropy pokrývá 95 % celkového dovozu do ČR. 5.4 Kapitola 72 Železo a ocel Kapitola 72 patří mezi významnější kapitoly v nomenklatuře zboží z hlediska objemu dovozu. V roce 2014 tato kapitola vykazovala 6. nejvyšší statistickou hodnotu (z celkových 99 kapitol). V následujících tabulkách a grafech si situaci v letech ukážeme podrobněji. 41

42 Tabulka 7: Kapitola 72 nejčastěji dovážené zboží Kód zboží Název zboží Netto hmotnost (kg) Stat. hodnota CZK Ploché válcované výrobky ze železa Ploché válcované výrobky ze železa Tyče a pruty ze železa nebo nelegované oceli, Ploché válcované výrobky ze železa Odpad a šrot z železa/oceli, Ploché válcované výrobky ze železa Ploché válcované výrobky ze železa Odpad a šrot z železa/oceli, Ploché válcované výrobky ze železa Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Pozn.: Názvy zboží jsou záměrně zkráceny pro potřeby autora (možno dohledat dle kódu zboží) Údaje v tabulce číslo 7 jsou seřazeny dle hmotnosti (netto kg). Struktura ani množství kilogramů se ve sledovaných obdobích nijak zvlášť neliší a nezaznamenáváme zde žádné velké výkyvy. Graf 7: Kapitola 72 netto hmotnost (v milionech kg) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ 42

43 Graf číslo 7 zobrazuje kapitolu 72, tedy železo a ocel, která se dále člení na další podkapitoly harmonizovaného systému. Můžeme si všimnout, že hmotnost dováženého železa a oceli, které spadá do kapitoly 72, meziročně klesá v průměru o cca 3,5 %. Důvodem mohou být například větší dodávky z místního trhu, a tedy pokles dodávek ze zahraničí. Graf 8: Kapitola 72 statistická hodnota (v milionech CZK) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Z grafu č. 8 vyplývá, že statistická hodnota ve sledovaných obdobích neklesá, jak tomu bylo například u hmotnosti v grafu č. 7. Po roce 2012 nastává propad o více jak 4 %, avšak poté statistická hodnota opět vzrostla, a to na milionů CZK. Zaznamenáváme tedy nárůst ( ) o zhruba 1,8 %. Může se zdát, že v relativním vyjádření je růst velmi malý, avšak statistická hodnota v grafu č. 8 je zobrazena v milionech, tudíž se jedná o velkou částku. Důvodů, proč se liší hmotnost a statistická hodnota, může být hned několik. Statistickou hodnotou se myslí franco cena na hranicích České republiky, tudíž hodnota zboží včetně přímých obchodních nákladů, které souvisí s dopravou na území mimo ČR. Důvodem růstu statistické hodnoty tak může být nejen rostoucí fakturovaná cena za dovážené zboží, ale i růst nákladů, spojených s dopravou (např. cena ropy, apod.). 43

44 Tabulka 8: Kapitola 72 dovoz dle kontinentů Kontinent Statistická hodnota (v tisících CZK) 2012 Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Afrika Amerika Asie Evropa Oceánie a Polární oblasti Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Z tabulky č. 8 je patrné, že nejvíce se zboží z kapitoly 72 dováží z Evropy, což představuje 95 % celkového dovozu daného zboží. Důvodem je nejsnazší dovoz, nejlevnější doprava a zároveň nejrychlejší dodání. Velké množství železa a oceli se přepravuje lodí, což je velmi zdlouhavé a nákladné. Zároveň zde figurují určité obchodní překážky (dovozní licence, množstevní omezení), které znesnadňují dovoz na území Evropské unie, tedy i do České republiky. V roce 2014 však zaznamenáváme mírný nárůst dovozu z Ameriky a rovněž i z Asie, naopak mírný pokles zaznamenáváme u Oceánie a Polárních oblastí. 5.5 Kapitola 93 Zbraně a střelivo; jejich části, součásti a příslušenství V této kapitole se zaměříme na zbraně a střelivo. Jedná se o poslední analyzovanou kapitolu této absolventské práce. Pro analýzu se zaměříme na tři nejčastější položky, které byly dováženy do ČR a spadají do kapitoly 93. Poté kapitolu zanalyzujeme pomocí netto hmotnosti a statistické hodnoty. V neposlední řadě se zaměříme i na kontinentální analýzu dovážených zbraní a střeliva. 44

45 Tabulka 9: Kapitola 93 nejčastěji dovážené zboží Kód zboží Název zboží 2012 Pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený vzduch nebo na plyn, obušky a jiné nestřelné zbraně Náboje a jejich části a součásti (kromě pro revolvery a pistole čísla Části, součásti a příslušenství brokovnic nebo pušek čísla Pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený vzduch nebo na plyn, obušky a jiné nestřelné zbraně Náboje a jejich části a součásti (kromě pro revolvery a pistole čísla Části, součásti a příslušenství brokovnic nebo pušek čísla Pušky, karabiny a pistole na pružinu, na stlačený vzduch nebo na plyn, obušky a jiné nestřelné zbraně Části, součásti a příslušenství brokovnic nebo pušek čísla 9303 Náboje a jejich části a součásti (kromě pro revolvery a pistole čísla Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Netto (kg) Stat. hodnota CZK Z tabulky č. 9 vyplývá, že nejčastěji se do ČR dováží pušky, karabiny a pistole na pružiny, dále pak náboje a ostatní příslušenství. Po roce 2012 můžeme vidět značný pokles, co se statistické hodnoty týče, a to až o 71 %. Možným důvodem je i modernizace a nákup zbraní a příslušenství pro českou armádu a policii v roce Po roce 2013 rovněž roste i celková hmotnost dovážených nábojů. V posledních letech roste také obliba myslivosti, což může být jeden z důvodů rostoucího dovozu zboží, které spadá do kapitoly 93 nomenklatury zboží. 45

46 Graf 9: Kapitola 93 netto hmotnost (v milionech kg) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ Graf č. 9 nám zobrazuje vývoj hmotnosti zbraní, střeliva a jiného zboží, spadajícího do kapitoly 93, dováženého ze zahraničí do ČR. Můžeme si všimnout, že v roce 2013 hmotnost (uváděná v milionech kg) klesla zhruba o 34 %, což můžeme považovat za poměrně velké číslo. Následující rok hmotnost zboží v kapitole 93 vzrostla o téměř jednu čtvrtinu, tedy přibližně o 25 %. Především kvůli hrozícím nepokojům a neustálým teroristickým útokům všude ve světě musí být česká armáda připravená na každou situaci. Právě proto neustále modernizuje své zbraně a veškerou vojenskou techniku. Graf 10: Kapitola 93 statistická hodnota (v milionech CZK) Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat ČSÚ 46