Kapalná průmyslová maziva na bázi rostlinných olejů

Transkript

1 Kapalná průmyslová maziva na bázi rostlinných olejů P. Kohoutek Fakulta strojního inženýrství, Vysoké učení technické Brno, Technická 2, Brno, Česká republika V tomto článku bude hlavní pozornost věnována rozdělení, situaci na trhu, způsobům využití a vlastnostem maziv na bázi rostlinného oleje. Tato maziva mají mnoho výhod, ale i některé nevýhody, které se vědci snaží odstranit. Rostlinné oleje spolu s dalšími látkami patří do skupiny přírodních sloučenin nazývaných lipidy. Po chemické stránce jsou to estery trojsytného alkoholu glycerolu a mastných kyselin, jejichž složení ovlivňuje fyzikální a chemické vlastnosti tuků a olejů (především jejich konzistenci). Molekuly mastných kyselin nabízejí velký počet možných chemických přeměn a mohou sloužit jako surovina pro velké množství výrobků. Produkty z rostlinných olejů (glycerol, vyšší mastné kyseliny, jejich soli, estery apod.) se používají k výrobě plastických hmot, laků, detergentů, umělých vláken, mazacích prostředků atd. 1. ÚVOD Dnešní trh s mazivy tvoří tři hlavní druhy, a sice minerální oleje (oleje ropného původu) dále syntetická maziva, která byla syntetizována z ropných výrobků k tomu, aby měla řadu příznivých vlastností (například tepelnou stálost) a posledním druhem jsou maziva na bázi rostlinného oleje, která se ukazují být vysoce účinnou a environmentálně příznivější alternativou k běžněji kupovaným olejům na bázi ropy [1]. Maziva rostlinného původu, jsou velkým přínosem pro životní prostředí oproti mazivům ropného původu, ale jejich použití je omezeno kvůli nízké termooxidační stabilitě a špatným vlastnostem tečení za studena. Tato maziva jsou lehce biologicky odbouratelná a málo toxická, z čehož vyplývá, že jedno z hlavních nasazení rostlinných maziv bude v místech, kde by mohlo hrozit vážné znečištění životního prostředí v důsledku úniku maziva, tedy především v přírodě. Mezi hlavní příklady, vedoucí ke kontaminaci životního prostředí minerálním olejem a jinými ropnými produkty, patří následující činnosti: únik maziva ze strojů, armádní cvičení, provoz stavební hydraulické techniky, provoz železnice, dolování a provoz zemědělské techniky. Pro představu jen v roce 2005 se v USA spotřebovalo okolo 2,5 bilionu galonů (cca 11,4 bilionu litrů) a více než třetina z tohoto množství skončila v životním prostředí vlivem ropných havárií, různých netěsností, vyléváním do odpadu a ztrátového mazání. Pod pojmem ztrátové mazání si můžeme představit například mazání ložisek, kdy olej je uvolňován po kapkách a padá shora směrem na ložisko. Tento způsob mazání se používá např. v USA v Nebrasce pro zavlažovací systémy. Bylo zjištěno, že v této oblasti USA se takto každoročně ztratí do přírody více jak galonů maziva, což může vést k vážnému znečištění spodních vod [5]. Důvodem pro vývoj maziv na rostlinné bázi byl i fakt, že celosvětové zdroje fosilií, ze kterých se vyrábějí minerální oleje, se rychle vyčerpávají. Maziva rostlinného původu se vyrábějí z rostlinných olejů obsažených například v sojových bobech, obilí, canole a řepkového semena. Tyto suroviny bude možné pěstovat stále, na rozdíl od zásoby fosilií, která se již za poměrně krátký čas zcela vyčerpá. Vývoj bio maziv začal v osmdesátých letech 20. století. I přes všechny výhody, které bio maziva mají, se tehdy nepodařilo překonat skutečnost, že maziva na bázi ropných olejů měla nesrovnatelně lepší vlastnosti a příznivější cenu. Dnes je tomu jinak. Za poslední dekádu se díky technologickým pokrokům výrazně zlepšily vlastnosti bio maziv a v posledních sedmi letech se, vlivem stoupající ceny ropy, stala konkurence schopnými s klasickými minerálními mazivy co do kvality i ceny. Vzhledem k současnému stavu vývoje se dá očekávat, že v budoucnu rostlinné oleje

2 nahradí minerální oleje, které jsou základem pro výrobu 90% maziv [10]. Díky obsahu mastných kyselin, jsou rostlinné oleje více kluzké a díky jejich polárním molekulám snadněji přilnou ke kovovým povrchům oproti minerálním olejům. Jak už bylo zmíněno, bio maziva zatím mají i své stinné stránky, mezi něž patří především sklon k okysličování způsobený vysoce reaktivními dvojnými vazbami uhlík uhlík [2]. Tato skutečnost vedla k začátku technologického rozvoje v oblasti chemických procesů, aditiv a genetických modifikací, které zvýší rezistenci těchto maziv k oxidaci. Jako konvenční maziva, tak i bio maziva musí obsahovat přísady k tomu, aby vzdorovaly hydrolýze, mikrobiálnímu růstu a aby zlepšovaly odolnost proti korozi ve styku s kovovými materiály. Tyto přísady však zvyšují cenu bio maziv. Obr. 1 Čerpadlo zavlažovacího systému 2. SITUACE NA TRHU S MAZIVY NA BÁZI ROSTLINNÝCH OLEJŮ Produkty pro vybrané aplikace schopné cenově konkurovat minerálním mazivům jsou již dnes dostupné v obchodech. Největší výrobci maziv včetně firem Shell, Exxona / Mobila a BP, ovládající více než 50% trhu, nabízejí produkty s různým procentuálním obsahem rostlinného oleje [17]. Ale tyto firmy se budou více specializovat na ropné produkty. Naproti tomu společnost Alcoa testovala ARS (U. S. Department of Agriculture s Agricultural Research Service) mazivo ze sojového oleje ve válcovnách hliníkového plechu Reno v Nevadě. Došli k závěru, že nové mazivo pracovalo lépe než mazivo ropné. Díky tomu se snížily náklady na výrobu plechů a také podíl těkavých emisí více než na polovinu. Společnost plánuje testování maziva i v dalších podnicích [12] a [15]. Mazivo je také nevhodné pro aplikace v odvětvích průmyslu automobilovém, leteckém a těžkém strojírenství [13]. Celkový podíl bio maziv na trhu činí méně než 5%. Tak nízký podíl je dán dvěma důvody. Prvním důvodem je dosud stále malá konkurence schopnost konvenčním mazivům z důvodu vyšších cen a druhým důvodem je potřeba zvýšení rezistence k mikrobiálnímu růstu. Podle Dr. Lou Honary (zakladatele University of Northern Iowa s National Ag-Based Lubricants Center (NABL)) klíč ke zlepšení bio maziv tkví v použití geneticky upravených olejů, které poskytnou požadované vlastnosti, aniž bychom museli použít drahé přísady nebo chemické modifikace. NABL již používá geneticky upravené sojové boby, obsahující více než 80% kyseliny olejové, ve srovnání s normálními sojovými boby, majícími obsah kyseliny asi 20%. Kyselina olejová, mono-nenasycená mastná kyselina, má jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a to jí dělá více odolnou vůči kyslíku. Honary říká: Proč bychom nemohli vyvinout geneticky různorodé sojové boby, jejichž olej by mohl pracovat až do -50 C? To by znamenalo, že takto upravený sojový olej by mohl nahradit stávající hydraulický olej, používaný v letectví. Další produkce organizace NABL nabízí maziva od tuku na mazání kol železničních vozidel až po mazivo potravinářských strojů a odhaduje se, že NABL prodal již více než 1 milion galonů maziva (4,54 milionů litrů). Dr. Honary říká, že tuky pro železniční vozidla se cenově pohybují okolo 1,50 za libru ve srovnání s tukem ropného původu, který stojí asi 1,75 za libru. Například cena hydraulického oleje je od 4 do 6 za galon ve srovnání s olejem ropného původu, který stojí od 7 do 10 za galon. Vedle organizace NABL existuje jen v Severní Americe nejméně 13 společností komerčně vyrábějících bio maziva. Všechny tyto společnosti mají před sebou nelehký úkol prosadit nové produkty na trh ovládaný velkými ropnými společnostmi.

3 Miliony litrů Obr. 2 Dr. Lou Honary, zakladatel NABL 2.1. Stav produkce rostlinných olejů ve světě Nejběžněji užívané rostlinné oleje se vyrábí z řepkového semena (příbuzného severoamerické canole), soji a slunečnice. Řepkové semeno je primární surovinou pro výrobu rostlinného oleje v Evropě. V reakci na dřívější ekologické směrnice se zvláště Německo a Alpské oblasti zaměřily na vývoj a zlepšování řepkového oleje. Americká domácí produkce řepkového semena je malá, zatímco sojové boby jsou zde pěstovány ve velké míře. Vědci také experimentují se světlicovým nebo ricinovým olejem [10]. Obr. 3 Graf světové roční produkce rostlinného oleje 3. VÝHODY A NEVÝHODY BIO MAZIV Sojový Palmový Řepkový Slunečnicový Kokosový Další Celkem 3.1. Shrnutí výhod bio maziv Již v úvodu bylo zmíněno pár hlavních výhod bio maziv. Pro úplnost zde přehledně uvádím i některé další výhody [19]: - Výroba z obnovitelných zdrojů - Teoreticky nevyčerpatelná - Rychle a snadno biologicky odbouratelná - V případě úniku do půdy nebo na vodní plochu dochází k okamžitému rozkladu na H 2 O a CO 2 - Nízká úroveň toxicity - Zvláště vhodná pro použití v environmentálně citlivých oblastech (mořské ekosystémy ) - Vysoký bod vzplanutí a nízká úroveň těkavých emisí (VOC) - Mají přirozeně vysoký index viskozity umožňuje využití v širokém teplotním rozsahu - Vyšší mazivost (kluzkost) schopnost k tomu, aby redukovala tření - Velký potenciál pro venkovský ekonomický vývoj - Maziva na bázi řepkových olejů se vyznačují velmi dobrými protioděrovými a protikorozními vlastnostmi - Při rozkladu uvolňují tolik CO 2, kolik ho spotřebují při předchozí asimilaci a tedy nemají záporný vliv na tzv. skleníkový efekt 3.2. Shrnutí nevýhod bio maziv Tak jako mají bio maziva velké množství výhod, mají i několik nevýhod, plynoucích ze skutečnosti, že vývoj těchto maziv má zatím za sebou relativně krátkou historii. To je zapříčiněno tím, že dříve nebyly k dispozici takové technologie, jako dnes. Bio maziva mají dvě základní nevýhody: - Teplotní omezení - Oxidační nestabilita V chladných klimatických podmínkách tuhnou rostlinné oleje dříve než ropné oleje, které mají vyšší bod tuhnutí. V nadměrně teplých klimatických podmínkách bio maziva podléhají oxidaci (chemické reakci, která způsobuje zhoršení jeho funkce mazání a vlastností) [10]. Vědci se snaží vyvinout nová bio maziva, která by neměla žádné z uvedených nevýhod. Způsoby jak odstranit tyto nevýhody jsou následující: přeformulování přísad (aditiv),

4 chemická modifikace základního rostlinného oleje a genetická modifikace semen olejnin. Vlastnosti rostlinných olejů jsou určené složením mastné kyseliny. Vysoký obsah kyseliny linolenové snižuje tepelnou - oxidační stabilitu, zatímco vyšší podíl dlouhých řetězců nasycených mastných kyselin vede k horšímu chování tečení za studena [8] Mechanismus samovolné oxidace rostlinného oleje Oxidační stálost trigliceridových olejů je omezena mírou nenasycených dvojných vazeb. Jedná se o nenasycené vazby uhlík uhlík, které fungují jako aktivní místa pro mnoho reakcí včetně oxidace. Větší úroveň nenasycenosti, tzn. čím je více dvojných vazeb, tím je olej náchylnější k oxidaci. Oxidace rostlinného oleje je iniciována vytvářením volných radikálů, které rychle reagují s kyslíkem a tvoří peroxy radikály. Ty mohou napadat molekulu lipidu, což má za následek odstranění atomu vodíku tvořící peroxid vodíku a jiné volné radikály podporující proces oxidace. Se zvyšujícím se počtem dvojných vazeb se zvyšuje počet míst, náchylných k odloučení vodíkového atomu a proces samovolného okysličování může nastat ve větší míře. Rostlinné oleje obsahující vysokoprocentní mono-nenasycené mastné kyseliny, samovolně oxidují jen při vysokých teplotách, zatímco oleje obsahující poly-nenasycené mastné kyseliny (např. kyselinu linoleovou), samovolně oxidují při pokojových teplotách a mají tudíž menší oxidační stálost. Mechanismus samovolné oxidace, který zde byl stručně popsán, se dále komplikuje změnami vnějších podmínek, jako jsou ultrafialové záření, teplota, tlak, koncentrace kyslíku nebo přítomností dalších složek (antioxidanty, chelatační činidla a kovy). Kovy působí jako katalyzátor při oxidaci rostlinný olejů, způsobují zrychlení degradace a produkce volných radikálů. Například železo a cín jsou velmi účinné katalyzátory [6]. Obr. 4 Zoxidovaný sojový olej Obr. 5 Zoxidovaný sojový olej

5 Na Obr.4 a Obr.5 je vidět, jak se projeví oxidace na sojovém oleji. Kromě vizuální změny vzhledu, má oxidace také nepříznivý dopad na mazací výkon oleje, který hraje významnou roli v procesu mazání. Obr. 6 Zařízení pro výzkum oxidační stability 4. STRUČNÝ POPIS ZPŮSOBŮ ODSTRANĚNÍ NEVÝHOD Přeformulování přísad mazivo se skládá ze základního oleje (obvykle 75 90%) a ze souboru přísad navržených k tomu, aby zlepšovaly charakteristiky jako oxidační stabilita, bod tuhnutí a viskozitní index. V minulosti vědci předpokládali, že přísady navržené speciálně pro minerální oleje, budou splňovat své funkce stejně dobře s rostlinnými oleji. To vedlo k produkci nekvalitních maziv na bázi rostlinných olejů a k jakémusi začlenění těchto výrobků do oblasti nekvalitních maziv, pocházejících z dřívější doby. Tento šrám na pověsti si bio maziva nesou dodnes, ačkoliv již k tomu není důvod, protože v současnosti některé společnosti vyvíjí s velkým úspěchem přísady navržené speciálně pro rostlinné oleje. Přísady mohou být buď odvozené z petrochemických zdrojů, nebo vyvinuté jako čistě rostlinného původu a mohou jimi být například semenné telomery (polymer), semenné estery nebo voskové substance. Chemická modifikace základního rostlinného oleje Oxidační stabilita může být zvyšována chemickou modifikací struktury oleje technikami jako jsou míšení, interesterifikací, hydrogenací a epoxidací. Například organizace NABL využívá hydrogenaci a další chemické procesy k tomu, aby zvýšili oxidační stabilitu sojového oleje. Firma Terresolve Technologies má patentovanou technologii XBO pro chemickou modifikaci oleje ze soji a canoly k výrobě komerčně dostupných hydraulických olejů a olejů pro dvoudobé motory. Genetická modifikace Některé oleje (např. oleje ze soji) nemají v surovém stavu ideální vlastnosti pro výrobu maziv. Sojový olej je například jeden z nejméně oxidačně stabilních rostlinných olejů, a proto byl předmětem výzkumu pro zvýšení příznivých vlastností genetickou modifikací. Genetická modifikace může zvýšit oxidační stabilitu snižováním úrovně nenasycených mastných kyselin. Cílem této metody je redukovat množství přísad přidávaných do oleje a snížit tak počet výrobních kroků. Pro výrobu sojového oleje se používají sojové boby původně určené pouze pro potravinářský průmysl. Vědci zkoumají další genetické modifikace soji pouze pro potřebu výroby maziva Rizika spojená s modifikací Příliš mnoho modifikací může vést ke zničení příznivých vlastností rostlinných olejů. Například snižování úrovně nenasycených mastných kyselin a zvýšení oxidační stálosti, redukuje efektivitu maziva při nízkých teplotách [16]. 5. NEJČASTĚJŠÍ VYUŽITÍ BIO MAZIV V této kapitole budou popsány nejčastější způsoby využití bio maziv v praxi. Hlavní produkce většiny společností vyrábějících maziva na bázi rostlinných olejů je zaměřena na průmyslové oleje. Na evropském trhu s mazivy je podíl prodávaných bio maziv tvořen z 67% hydraulickými oleji, 14% oleji pro řetězové pily, 12% speciálními oleji včetně převodových olejů, řezných olejů, olejů pro dvoudobé motory a 7% ostatními oleji. [19] 5.1. Průmyslové rostlinné oleje V této oblasti jsou bio maziva především vhodná pro aplikace ztrátového mazání strojů a jako hydraulické oleje.

6 Ztrátové mazání strojů Jedná se o případy, kdy během mazání stroje dochází k úniku použitého oleje do okolí. Mezi nejčastější příklady patří mazání řetězových pil, dvoudobých motorů, ocelových lan, železničních výhybek, námořní maziva atd.. Při použití ropných maziv k předchozím účelům dochází ke kontaminaci životního prostředí, proto se v současnosti upouští od ropných maziv v této oblasti použití a přechází se k podstatně méně toxickým rostlinným mazivům. V Evropě již mnoho zemí požaduje nasazení rostlinných maziv pro uvedené aplikace [12]. Dvoudobé motory používané nejčastěji v sekačkách na trávu, lodích a motocyklech mají nedokonalé spalování směsi paliva + oleje a spolu se spalinami se do životního prostředí navíc uvolňuje nespálený ropný olej. V případě lodních motorů se tento olej usazuje na vodní hladině a tvoří se olejové skvrny, které hubí živé vodní organismy. U sekaček na trávu dochází k potřísnění rostlin olejem a tím jejich poškození. Alternativní rostlinné oleje nepředstavují hrozbu pro životní prostředí na rozdíl od ropných olejů. Oleje pro ztrátové mazání jsou vyrobeny z rostlinných olejů, do nichž se přidávají aditiva zlepšující přilnavost, protikorozní vlastnosti nebo snižující bod tuhnutí. Mají schopnost významně redukovat množství emisí a olej uvolněný do přírody je rychle biologicky odbouratelný (97,1% během 21 dnů) a málo toxický. Navíc výrobci bio olejů pro dvoudobé motory tvrdí, že olej má příznivý vliv na životnost motoru. Jako v případě sekačky na trávu, tak i u motorové pily dochází k úniku oleje do okolí. Jednak prostřednictvím rozstřiku od řetězu a jednak z výfuku motoru [3]. Hydraulické oleje V tomto případě nedochází k úplné ztrátě maziva, ale pouze k místním únikům vlivem netěsností. Hydraulické oleje se používají pro hydrostatické a hydrodynamické mechanismy strojů a zařízení. Oleje jsou formulovány z vybraných, vysoce kvalitních rostlinných olejů s vysokým viskozitním indexem a speciálně koncipovaného systému aditiv, aby splňovaly nebo překračovaly výkonnostní požadavky většiny výrobců hydraulických čerpadel a systémů a zároveň dodržovaly nejpřísnější kritéria na biologickou rozložitelnost a toxicitu [9] a [11]. Vyznačují se vynikajícími vlastnostmi proti opotřebení a dobrou únosností mazacího filmu, tedy vlastnostmi vyžadovanými u hydraulických systémů pracujících při vysokých zátěžích a tlacích [14]. Jemný olejový film navíc poskytuje velmi dobrou ochranu proti korozi. Hydraulické oleje jsou klasifikovány jako kapaliny s vysokým rizikem úniku, proto by bylo velkým přínosem pro životní prostředí, kdyby se v hydraulických strojích používala rostlinná maziva. Obr. 7 Stavební stroj využívající hydraulické oleje Příklady použití hydraulických rostlinných olejů: - Hydraulické systémy, kde rozlití nebo únik mohou způsobit škody na životním prostředí - Systémy se servoventily - Hydraulické systémy pracující s teplotami oleje v rozsahu od -18 C do 70 C - Lodní a mobilní zařízení pracující v ekologicky citlivých oblastech - Systémy oběhového mazání pracující v mírných až průměrných provozních podmínkách - Průmyslové hydraulické systémy, kde by se uniklé nebo rozlité kapaliny mohly dostat do průmyslových odpadních vod - Letecké mazací zařízení a některé systémy s omezenou tvorbou olejové mlhy - Systémy s volnou hladinou hydraulické kapaliny, pracující v ekologicky citlivých oblastech

7 6. POROVNÁNÍ ROSTLINNÝCH OLEJŮ 6.1. Sojový olej versus řepkový olej Jak již bylo uvedeno, nejvýznamnějším producentem sojového oleje je USA z důvodů lepších podmínek pro pěstování sóji. Jsou to hlavně důvody ekonomické, protože sojové boby jsou tam mnohem levnější než řepkové semeno [18]. V Evropě je tomu přesně naopak, navíc se v tomto kontinentu nedaří pěstovat soju v takovém množství jako v USA. Chemické složení řepkového oleje je odlišné od sojového. Řepkový olej je tvořen přibližně z 97% triglyceridy, zbytek představují diglyceridy a monoglyceridy, volné mastné kyseliny, lipidy atd. Triglycerid je sloučenina glycerinu a mastných kyselin. Maziva na bázi řepkových olejů se vyznačují velmi dobrými protioděrovými a protikorozními vlastnostmi. Proces modifikace již byl u řepkového oleje vyvinut. Tato výhoda a aktuální politická podpora v Evropě dává jen mizivou možnost tomu, aby byl nahrazen sojovým olejem na evropském trhu s mazivy [7]. Obr. 8 Molekula trigliceridu 6.3. Další druhy rostlinných olejů používaných v průmyslu Vedle nejznámějších olejů (sojového a řepkového), používaných v průmyslu, se používají i následující oleje uvedené v tabulce 1. [19] a [20] 7. ZÁVĚR Ačkoliv je průmysl zabývající se rostlinnými mazivy poměrně mladý, v Severní Americe udělal za posledních 7 let významný pokrok. Záporné předsudky o rostlinných olejích, spjaté s jejich dřívější špatnou kvalitou, již ustupují díky výraznému zlepšení jejich vlastností, které mnohdy převyšují vlastnosti ropných maziv. Navíc rostlinná maziva představují obrovské plus pro životní prostředí na Zemi a i z tohoto důvodu bychom měli stále více prosazovat jejich zavádění nejen do průmyslu. Míra používání ekologicky šetrných maziv také závisí na vládním postoji k životnímu prostředí jednotlivých zemí. Zásoby neobnovitelných zdrojů dramaticky klesají a tak se musíme snažit využívat alternativní zdroje, především obnovitelné. V oblasti maziv se předpokládá, že v budoucnu rostlinné oleje plně nahradí dnes přednostně používané minerální a syntetické oleje Sojový olej versus syntetický olej I syntetické oleje již mohou být biologicky odbouratelné. Nabízejí vyšší výkon nežli minerální a řepkové oleje, ovšem na úkor zvýšené ceny. Většina syntetických olejů na trhu jsou estery a nabízejí lepší teplotní a oxidační stabilitu. Nevýhodou syntetických maziv je, že jejich cena je vyšší než u rostlinných maziv a výrazně vyšší než u minerálních olejů. Syntetická maziva představují cenový a výkonový strop a také snadnější cíl pro soutěžení se sojovými oleji [4]. Tabulka 1 Druh oleje hořčičný lněný makový řepkový slunečnicový sojový světlicový konopný katránový lničkový lalemaciový Výrobky mýdla, léčiva, textilní průmysl laky, barvy, fermeže, linolea, tiskařské barvy, změkčovadla, PVC stabilizátory vysoce jakostní barvy, fermeže, farmaceutický průmysl MEŘO (metylester řepkového oleje bionafta), mazadla, tenzidy, barvy, laky, PE aditiva barvy, laky (málo významné) laky, barvy, mýdla, mazadla, změkčovadla, stabilizátory PVC, fermeže rychleschnoucí technické oleje, laky, barvy, pryskyřice léčiva mazadla, oleochemie komponent při výrobě barev, laků, fermeží komponent při výrobě fermeží a laků

8 8. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] Průmyslové oleje. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 20. února 2008] [2] Vegetable based biodegradable liquid lubricants. [online] Poslední úpravy URL < 2F39476&IA=WO1996%2F39476&DISPLAY=DESC > [citováno 20. února 2008] [3] Vegetable oil for lubricating chain saws. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 20. února 2008] [4] Soy-based lubricants. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 25. února 2008] [5] The care and feeding of biodegradable lubricants. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 25. února 2008] [6] Vegetable oil-based lubricants - A review of oxidatio n. [online] Poslední úpravy URL < 1&_user=640830&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C &_version=1&_urlVersio n=0&_userid=640830&md5=eb36fcb40a04f492dd25bddb9f > [citováno 25. února 2008] [7] Soy-based lubricants. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 25. února 2008] [8] NABL. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 25. února 2008] [9] Biolubricant aplications. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 29. února 2008] [10] Harvesting lubricants. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 29. února 2008] [11] Environmentally Preferable Lubricants. Poslední úpravy URL < > [citováno 29. února 2008] [12] Food and industrial oil research. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 29. února 2008] [13] Greenplus vegetable oil-based lubricants. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [14] Vegetable oil-based hydraulic fluids. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [15] Lubes from vegetable oils become affordable. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008]

9 [16] Vegetable Oil in Lubricants and Additives Slated for Strong Growth. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [17] Biodegradable / biobased lubricants and greases. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [18] Soy Lubricants Are Answering Nature's Call for Safer Products. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [19] Odbouratelná mastnota. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008] [20] VÁŇA, Jaroslav. Využívání obnovitelných surovin v ČR. [online] Poslední úpravy URL < > [citováno 12. března 2008]