Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství AKTIVNÍ SENIOR MÝTUS NEBO PRAVDA. Diplomová práce
|
|
- Zdeněk Slavík
- před 8 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Masarykova univerzita Lékařská fakulta Katedra ošetřovatelství AKTIVNÍ SENIOR MÝTUS NEBO PRAVDA Diplomová práce Vedoucí diplomové práce: MUDr. Katarina Bielaková Autorka: Bc. Markéta Klímová Brno, duben 2013
2 Souhlasím, aby práce byla půjčována ke studijním účelům a byla citována dle platných norem. V Brně dne.. Klímová Markéta
3 Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci na téma Aktivní senior mýtus nebo pravda, vypracovala samostatně pod odborným vedením MUDr. Katariny Bielakové a uvedla v seznamu literatury všechny pouţité literární a odborné zdroje. V Brně dne Markéta Klímová
4 Poděkování Děkuji MUDr. Katarině Bielakové za pomoc při vypracovávání této práce a Mgr. Tomáši Zdraţilovi za pomoc při zpracování statistických údajů. Poděkovat bych chtěla také mé rodině za jejich trpělivost po celou dobu studia.
5 OBSAH str. ÚVOD 7 TEORETICKÁ ČÁST 8 1 STÁRNUTÍ Stárnutí Teorie stárnutí Biologické stárnutí Psychosociální stárnutí 11 2 STÁŘÍ Definice stáří Vymezení stáří Periodizace stáří Demografie stáří v ČR Projevy stáří Tělesné projevy stáří Psychologické aspekty stáří Sociální aspekty stáří 18 3 GERONTOLOGIE A GERIATRIE Historie gerontologie a geriatrie v ČR Gerontologie Geriatrie 19 4 AKTIVITA VE STÁŘÍ Pohybová aktivita seniorů Psychická aktivita Stravování a výţiva Ţivotní styl Sociální zajištění ve stáří Důchodové pojištění Sociální sluţby pro seniory 25 5 VOLNÝ ČAS 26 EMPIRICKÁ ČÁST 27 6 CÍLE A HYPOTÉZY DIPLOMOVÉ PRÁCE 28 7 METODIKA A ORGANIZACE VÝZKUMU 30
6 7.1 Charakteristika zvolené metody sběru dat Kritéria pro výběr respondentů Pilotní výzkum Distribuce dotazníků Statistické zpracování dotazníků 32 8 ANALÝZA A INTERPRETACE DAT Interpretace dat získaných z dotazníkového šetření Testování hypotéz Ověření cíle Ověření cíle Ověření cíle DISKUZE NÁVRH NA ŘEŠENÍ ZJIŠTĚNÝCH NEDOSTATKŮ 71 ZÁVĚR 72 ANOTACE 75 ANNOTATION 76 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A ZDROJE 77 SEZNAM ZKRATEK 81 SEZNAM TABULEK 82 SEZNAM GRAFŮ 84 SEZNAM OBRÁZKŮ 85 SEZNAM PŘÍLOH 86 PŘÍLOHY 87
7 ÚVOD Stáří je období ţivota, na které se všichni lidé těší a zároveň se ho všichni bojí. Těšíme se, protoţe si celý ţivot říkáme aţ budeme v důchodu, budeme dělat to, co jsme za celý čas nestihli a budeme dlouho spát a tak dále. Ale je to opravdu tak? Pokud jsou lidé zdraví, aktivní a mají podporu rodiny, zejména dětí, tak snad proţívají to, co si za celý ţivot vysnili. Velmi důleţitou součástí spokojeného stáří jsou také koníčky, zájmy a předchozí přátelství. Kaţdé narozeniny, které máme, oslavujeme. Slavíme, ţe stárneme. A od kdy a proč se vlastně začneme bát stárnutí a stáří? Začneme se bát, kdyţ děti vyrostou a vyletí z rodinného hnízda. Bojíme se, ţe nás děti opustí a zůstaneme sami. Bojíme se, ţe se nebudeme moci o sebe postarat kvůli nemocem nebo bolesti. Proto je důleţité, abychom měli oblíbené zájmy a koníčky. Jsou to činnosti, které máme rádi a při jejich vykonávání jsme šťastni. Můţeme sem zařadit fyzickou a psychickou aktivitu, sociální a spirituální činnost a jiné aktivity, které nás naplňují a uspokojují. Nedílnou součástí spokojeného stáří je pozitivní přístup k ţivotu a optimistické myšlení. Na kaţdé události se dá vţdy najít něco kladného. Tím bychom se měli řídit nejen ve stáří, ale po celý ţivot. 7
8 TEORETICKÁ ČÁST 8
9 1 STÁRNUTÍ 1.1 Definice stárnutí Stárnutí - involuce je univerzální proces postihující ţivou hmotu. Probíhá kontinuálně od početí, ale za jeho skutečný projev je povaţován teprve pokles funkce, který nastává po dosaţení sexuální dospělosti. Je to proces multifaktorový. 1 Stárnutí je tedy přirozený proces, při kterém jsou postupně ohroţeny orgány a funkce těla i psychika jednotlivce. 2 Jde o znevýhodňování organismu oproti mládí s klesáním zdatnosti, odolnosti i adaptability, ale zároveň dochází ke kompenzování nedostatků adaptačními mechanismy, včetně zkušeností, předvídavosti a změn chování. 3 Encyklopedie Univerzum definuje stárnutí takto Zákonitá etapa vývoje jedince, kdy dochází k úbytku fyzických a psychických schopností. Příčinnou je genetické opotřebování a poruchy dělení buněk. Stárnutí je individuální a asynchronní Teorie stárnutí Teorie stárnutí lze rozdělit do dvou hlavních skupin: Teorie stochastické předpokládají, ţe děje spojené se stárnutím jsou převáţně náhodné, ţe s věkem přibývá opotřebování, poškození, poruch, chyb, selhání buněčného řízení i celovztaţného uspořádání organismu. Patří sem: a) Teorie omylů a katastrof proteosyntézy dochází k nahromadění chyb v syntéze proteinů při jejich transkripci a translaci. b) Teorie překříţení dochází k překříţení a tím znehodnocení proteinů a dalších buněčných makromolekul. c) Teorie opotřebení - dochází ke kumulativnímu poškození ţivotně nenahraditelných částí organismů. d) Teorie mutační k zániku buněk, k poškození tkání a nakonec organismu jako celku vedou somatické mutace DNA a poruchy reparace. 1 Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s Srov. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s.15 3 Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s UNIVERZUM, Encyklopedie pro 21. Století, s
10 e) Teorie volných radikálů povaţuje se za jednu z nejvýznamnějších teorií. Dochází k poškození membránových proteinů, enzymů, bílkovinných makromolekul, lipidů, DNA i mitochondrií a tím produkce buněčné energie a také k hromadění lipofuscinu v důsledku působení volných, superoxidových radikálů kyslíku, jejíţ výskyt souvisí s oxidačním stresem. f) Teorie spolehlivosti stárnutí je projev univerzálního selhávání systému v čase. Teorie nestochastické předpokládají, ţe stárnutí je především geneticky předurčeno, naprogramováno. a) Pacemakerová teorie určité orgány či systémy se povaţují za pacemaker geneticky naprogramovaný na určitý algoritmus stárnutí a délky ţivota. b) Genetická teorie délka ţivota je zjevně specifická pro kaţdý ţivočišný druh. c) Hayflickova teorie limitovaného počtu buněčných dělení v buněčných kulturách mohou buňky podstoupit jen definovaný počet dělení, počítadlem je zkracování konečných částí chromozomů při kaţdém dělení buňky. d) Existence genů dlouhověkosti či naopak progerie u člověka se předpokládá uplatnění vlivu genetických faktorů na naději na doţití asi 35%. Zbývajících 65% je dáno faktory zevního prostředí a ţivotního stylu, které jsou individuálně variabilní a ovlivnitelné. e) Hledání smyslu, potřebnosti a přínosnosti stárnutí se zabývají evoluční teorie, které studují vztah délky stáří k délce ţivota a délce nezbytně nutné péče o potomstvo. 5 Stárnutí začíná v momentě, kdy člověk dává v ţivotě přednost událostem spojeným s jeho vnitřním světem před společenskými událostmi a osobní angaţovaností v nich. Lékem proti stárnutí je aktivní duševní a tělesná činnost Biologické stárnutí Biologické stárnutí označuje změny v organismu, které probíhají na fyziologické úrovni. Postihují tkáně a orgány, ale neprobíhají u kaţdého jedince stejně. Jsou determinovány genetickými dispozicemi a ţivotním stylem Srov. MALÍKOVÁ, E., Péče o seniory v pobytových sociálních zařízeních, s.17 DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s.33 Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s
11 Rychlost stárnutí a délka ţivota jsou řízeny dvěma hlavními mechanismy: Genetickou sloţkou, která zajišťuje způsobilosti uskutečňovat základní biologické procesy nezbytně nutné pro ţití a reprodukci. Vlivy vnějšího prostředí působící na genetickou výbavu jedince. Je zřejmé, ţe celý proces stárnutí lze ovlivnit vnějšími faktory, a to hlavně vyváţenou fyzickou aktivitou, vyvarováním se dlouhodobých stresů a správnými stravovacími návyky Psychosociální stárnutí Pro vznik psychických projevů stárnutí mají vedle sociálních vlivů největší význam strukturální a funkční změny v nervové soustavě, především v mozku. Tyto změny oslabují funkční výkonnost, koordinační a regulační vliv centrální nervové soustavy na činnost ostatních orgánů. Vše se odráţí v chování a vlastnostech osobnosti. Změny se projevují na úrovni pociťování a vnímání v důsledku zhoršení činnosti analyzátorů zrakových, sluchových a chuťových. Zhoršuje se paměť, hlavně její schopnost zapamatovat si a její reprodukční schopnost. Zhoršuje se kvalita myšlení. Celkově dochází ke zpomalení a ztrátě pruţnosti myšlení. Do značné míry se toto kompenzuje zkušenostmi a ţivotní moudrostí. V důsledku všech těchto změn se značně oslabuje adaptabilita organismu, a to jak k vnitřním vlivům, tak především vlivům z vnějšího prostředí. Sniţuje se odolnost vůči námaze, tělesné a psychické zátěţi a vytrvalost. V chování a jednání začíná převládat stereotyp, konzervatismus, neochota ke změnám. Emocionální oblast charakterizuje oslabení citové sebekontroly, zvýšení citové lability, určitá citová strohost, vlaţnost aţ necitelnost. Příznačná je i citová zranitelnost, která se často projevuje uráţlivostí a hašteřením ze zcela malicherných důvodů. Stárnutí je přechod mezi vrcholem ţivota a vlastním stářím. Nejrozšířenějším jevem tohoto ţivotního období je ukončení aktivní pracovní činnosti a odchod do penze. Odchod ze zaměstnání je pro mnohé traumatizující, především pokud si nenajdou jinou vhodnou náplň volného času. Dochází k omezení sociálních vztahů, 8 Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s
12 vzniku pocitu společenské degradace, zhoršení materiální situace. To vše můţe vyvolat negativní emoce deprese, obavy z budoucnosti a bezradnost z nadbytku volného času. V tomto období ţivota podléhá osobnost člověka i dalším změnám. Jeho pohled se přestává upírat do budoucnosti a začíná se vracet do minulosti. Jedinec začíná bilancovat svůj ţivot. V tomto věku se jiţ nevytyčují nové plány, naděje, ubývá nadšení, zvyšují se obavy z rizika činnosti a jednání. Zmenšuje se oblast zájmů. Osobnost se stává egocentrickou a egoistickou, se sklonem zaměřovat se na vlastní problémy a proţitky. Prohlubují se pocity osamělosti. 9 Výsledkem stárnutí je stáří. 2 STÁŘÍ 2.1 Definice stáří Stáří sénium je označení posledních etap ontogenetického vývoje člověka. Završuje lidský ţivot. Souhrnně jde o projev a důsledek involučních změn funkčních i morfologických, probíhajících různou rychlostí a s výraznou interindividuální variabilitou. Obvykle je označován jako fenotyp stáří. 10 Stáří je ovlivňováno mnoha vlivy prostředím, zdravotním stavem, ţivotním stylem, psychickými a sociálně ekonomickými vlivy. Encyklopedie Univerzum definuje stáří jako Poslední období v ontogenetickém vývoji člověka. Přichází po 50. roce ţivota a je provázeno změnami ve struktuře kostní tkáně, stupněm srůstání a uzavírání lebečních švů, pokročilými ztrátami zubů a jejich významnou mineralizací Vymezení stáří Rozlišujeme stáří kalendářní, biologické a sociální. Kalendářní (chronologické) stáří je nejjednoznačnější a nejjednodušší, jelikoţ je vymezeno dosaţením určitého stanoveného věku. Je zde důleţité Srov. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J., Psychologie, s Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s. 19 UNIVERZUM, Encyklopedie pro 21. Století, s
13 demografické hledisko, které tuto hranici určuje. Čím starší populace, tím vyšší hranice stáří. Biologické stáří je dáno dosaţením určité míry involučních změn, tj. atrofie či pokles funkční zdatnosti. Sociální stáří je spojeno se sociálními změnami nebo se splněním určitého kritéria. V naší společnosti se povaţuje za nejčastější mezník odchod do starobního důchodu. Důleţitá je zde změna rolí, ţivotního způsobu a ekonomického zajištění Periodizace stáří Při periodizaci lidského ţivota se nejčastěji vychází z kalendářního věku. Výhodou je jednoduchost a jednoznačnost. V 60. letech minulého století stanovila WHO jako hraniční stáří věk 60 let. Členění stáří dle WHO: let = rané stáří let = vlastní stáří (senium) 90 a více let = dlouhověkost Mühlpacher se opírá o členění z 60. let 20. století, které navrhla Neugartenová. Ta rozdělila stáří na mladé seniory (65-74 let) a staré seniory (nad 75 let). Mühlpacher sestavil následující periodizaci: let = mladí senioři let = staří senioři 85 a více let = velmi staří senioři Demografie stáří v ČR Demografie je věda zabývající se reprodukcí obyvatelstva. 14 Studuje podmínky, Srov. MÜHLPACHR, P., Gerontologie sociální nutnost postmoderní společnosti, In schola gerontologika, s. NOHEJL, T., Veneste.cz,[online] KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ, Slovník cizích slov, s
14 které ji ovlivňují a hledá pravidelnosti, kterými se proces demografické reprodukce řídí. Je bio sociální disciplínou, neboť se zabývá procesem, který je povahou biologický, avšak probíhá ve společenských podmínkách. Mezi základní pojmy demografie řadíme Porodnost (natalita) udává podíl narozených z určité skupiny za určité časové období. Plodivost (fekundita) potencionální schopnost mít děti Plodnost (fertilita) vyjadřuje průměrný počet dětí na jednu ţenu Úmrtnost (mortalita) udává podíl zemřelých z určité skupiny za určité období. Proces úmrtnosti popisují nejlépe úmrtnostní tabulky. Výsledkem úmrtnostní tabulky je naděje na doţití (střední délka ţivota) je to předpokládaný počet let, který má osoba x-letá v průměru ještě před sebou za předpokladu, ţe budou zachovány všechny ukazatele, na základě kterých byla vypracována úmrtnostní tabulka. 15 Obr. 1. Naděje doţití při narození v ČR Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, Naděje na dožití a průměrný věk metodika, [online] 14
15 Demografické stárnutí je proces, při němţ se postupně mění věková struktura obyvatelstva takovým způsobem, ţe se zvyšuje počet lidí ve vyšších věkových skupinách a sniţuje se počet dětí. Označuje se také jako index stáří, který udává počet obyvatel starších 65 let připadajících na 100 obyvatel ve věku 0 14 let. Názornou informaci o sloţení obyvatelstva podle věku podává tzv. věková pyramida. Ukazuje sloţení lidí podle věku a pohlaví v jednotlivých letech. 17 Obr. 2. Věkové sloţení obyvatelstva k Zdroj UZIS Projevy stáří Stáří charakterizují prohlubující se involuční změny celého organismu. Projevy a změny, jimiţ se odlišují staří lidé od mladých, bývají označovány jako fenotyp stáří. 17 Srov. HOLČÍK, J., Systém péče o zdraví a zdravotní gramotnost, s Zdroj UZIS, Zdravotnictví České republiky 2011ve statistických údajích,[online] 15
16 2.5.1 Tělesné projevy stáří Tělesná výška se sniţuje, sniţují se obratle a výšky meziobratlových plotének, zkracuje se páteř. Mění se drţení těla, dochází k nahrbení ze svalové dysbalance. Tělesná hmotnost se obvykle nezvyšuje. Dochází ale ke změně tělesného sloţení. Ubývá aktivní svalová hmota a přibývá tuk a vazivo. Tuková vrstva se objevuje na břiše a bocích, ubývá na nohách a obličeji. 19 Svaly atrofují. Ztrácí pruţnost, rychlost a sílu kontrakcí. Tělo se stává méně hbité, chůze je nejistá a vzniká nebezpečí pádů. Rychleji se objevuje svalová únava. Objevuje se třes rukou. Chůze je pomalá. Problémem se stávají schody. Ve věku 80 let ubylo uţ 50 % svalové hmoty. Kosti řídnou a stávají se křehčími. Přibývá riziko úrazů a zlomenin. Dochází k řídnutí kostí osteoporóze, a to především u ţen. Klouby trpí rozrušením opěrných oblastí a vznikem kostních výrůstků osteofytů. Kloubní chrupavky se opotřebovávají a mění se kvalita sloţení. Tvoří se artróza, která je doprovázená bolestí. Vazy, které umoţňují pevnost a pohyblivost kloubů, vápenatí a kostnatí. Ztrácejí pruţnost. Oběhový systém - nejvíce klesá průtok ledvinami. Srdce se zmenšuje a sniţuje se výkonnost. Srdeční sval proto zbytňuje. Srdce se roztahuje. Chlopně degenerují. Cévy ztrácejí svou pruţnost, zpomaluje se průtok krve, neboť se zmenšuje průsvit vzhledem k ateroskleróze. Respirační systém funkce plic se sniţuje. Zvětšují se alveolární prostory. Klesá vitální kapacita plic. Klesá výkonnost řasinkového epitelu a dochází k častějšímu výskytu infekcí dýchacích cest. Trávicí systém dochází ke ztrátě chrupu. Sníţení salivace. Sniţuje se mnoţství trávících šťáv. Zpomaluje se střevní peristaltika. To má za následek chronickou zácpu. Potrava se pomaleji rozkládá a vstřebává. Játra atrofují, tukovatí, sniţuje se produkce ţlučových kyselin. Slinivka břišní je méně výkonná. Vylučovací systém ledviny se zmenšují. Sniţuje se jejich schopnost filtrace a koncentrační schopnost. Sniţuje se tvorba moči. Sniţuje se elasticita uretry a 19 Srov. KALVACH, Z., ZADÁK, Z., JIRÁK, R., ZAVÁZALOVÁ, H., SUCHARDA, P. a kolektiv, Geriatrie a gerontologie, s
17 močového měchýře. Klesá síla svalových svěračů a to můţe mít za následek inkontinenci močovou. Pohlavní systém - dochází k poklesu pohlavní činnosti. U ţen přestávají fungovat vaječníky. Dochází k menopauze. Zvyšuje se sklon k obezitě. U muţů atrofují varlata, prostata a penis. Začíná se sniţovat potence. 20 Koţní systém kůţe ztrácí pruţnost a ztenčuje se. Tvoří se vrásky. Koţní turgor je sníţený. Objevuje se zvýšená pigmentace (stařecké skvrny). Vlasy vypadávají a šedivý. 21 Nervový systém a mozek sniţuje se počet neuronů. Ukládá se do nich lipofuscin (odpadová látka při odbourávání buněk). Sniţuje se schopnost přenosu informací, a to jak přijímaných, tak produkovaných. Vybavování reflexů je pomalejší aţ mizivé. Mozek váha a objem mozku se zmenšují. Sniţuje se prokrvení mozku, a tím vázne i zásobování kyslíkem. Smyslové orgány dochází k degeneraci sluchu a zraku. Degenerace zraku se můţe projevit jak na zrakovém nervu, tak na sítnici. Častými onemocněními jsou šedý zákal (katarakta) a zelený zákal (glaukom). Dále se otupuje chuť a čich. Častěji to postihuje ţeny. Chuťové buňky vnímají hůře chuť slaných a sladkých jídel. Méně snáší jídla kořeněná. Všechny tyto faktory ovlivňují hodnocení prostředí, ve kterém se senioři nalézají Psychické aspekty stáří Prohlubují se involuční změny v psychických procesech a stavech a změny osobnosti směřující k jejímu rozpadu. Oslabuje se zejména vštěpování si poznatků do paměti a délka zapamatování si, pohotovost při vybavování si záţitků, a to nejen nových, ale i starších. Myšlení ztrácí logičnost, pruţnost, hloubku, kritičnost a objektivitu. V citové oblasti se oslabují, aţ zcela vymizí vyšší, zejména morální, estetické a intelektuální city. City se ochuzují, oslabuje se jejich intenzita, zmenšuje se nebo se ztrácí citové sebeovládání. Výrazně se mění volní vlastnosti. Dochází k nerozhodnosti, 20 Srov. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s Srov. KLEVETOVÁ, D., DLABALOVÁ, I., Motivační prvky při práci se seniory, s Srov. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s
18 ztrácí se iniciativa, zmenšuje se houţevnatost a vytrvalost. To souvisí se sníţením aktivně motivační sféry osobnosti. Adaptabilita je minimální, reakce na nové prostředí jsou většinou negativní. V osobnosti seniora začíná dominovat niţší, pudová sloţka nad vyšší, psychickou. Oslabují se morální zábrany a sebekontrola. V zájmech převládá egoismus. U mnohých jedinců vznikají nebo se prohlubují psychické poruchy např. stavy zmatenosti a bezradnosti, pocity úzkosti, psychomotorický neklid, poruchy vědomí, halucinace a bludy Sociální aspekty stáří Sociální problémy stáří spočívají především v tom, aby se u seniorů nepřipustila sociální izolovanost, opuštěnost, vědomí osamělosti, bezmocnosti a beznaděje GERIATRIE A GERONTOLOGIE 3.1 Historie gerontologie a geriatrie v ČR Ve dvacátých letech minulého století se problematikou nemocí ve stáří zabýval profesor Rudolf Eiselt ( ), který byl od roku 1926 přednostou Ústavu pro nemoci stáří v dosavadním chudobinci Sv. Bartoloměje a později zaloţil při praţské lékařské fakultě kliniku klidného stáří. Jednalo se o první univerzitní oddělení na světě. V roce 1929 byly otevřeny také Masarykovy domy. Byly to unikátní zdravotně sociální zařízení s 250 lůţky, která byla v roce 1942 uzavřena. Další významnou osobností, která se zaslouţila o rozvoj geriatrie, byl lékař Bohumil Prusík ( ). Od roku 1946 vedl jednání o zaloţení mezinárodní vědecké společnosti, která by se věnovala problematice stáří. Je i jeho zásluhou, ţe Mezinárodní gerontologická asociace (IAG) byla skutečně v 1953 ustavena. V roce 1962 ( ) vznikla samostatná Československá gerontologická společnost při Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. V roce 1974 vznikl při tehdejším Institutu pro doškolování lékařů a farmaceutů kabinet gerontologie a geriatrie. 23 Srov. ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J., Psychologie, s
19 Samostatným nástavbovým atestačním oborem se geriatrie stala v roce V této době byl hlavním odborníkem pro tento obor profesor Vladimír Pacovský ( ). O rozvoj klinické gerontologie se zaslouţilo mnoho jiných lékařů např. profesor Josef Charvát, profesor František Bláha, docent Jiří Groh a jiní. 3.2 Gerontologie Gerontologie je nauka o stárnutí a stáří. Zkoumá je z pohledu biologického, demografického, sociálního a z mnoha dalších pohledů. Dále se zabývá diagnostikou a managementem onemocnění ve stáří, ale také širšími souvislostmi z pohledu veřejného zdravotnictví Geriatrie Geriatrie je samostatný lékařský obor. Poskytuje specializovanou zdravotní péči nemocným vyššího věku nad 65 let. Zabývá se diagnostikou a terapií chorob ve stáří, rozpoznáním geriatrických rizik a klade důraz na udrţení soběstačnosti a fyzické zdatnosti, které zlepšují prognózu seniorů v případě nemoci. Cíle geriatrie: Zvýšit šance starého pacienta uchovat si dobré zdraví včasným rozpoznáním akutních onemocnění a jejich léčbou, monitorováním a léčbou chronických onemocnění. Dosáhnout co nejvyšší aktivity, funkční zdatnosti, soběstačnosti a nezávislosti v obvyklém prostředí seniora. Přispívat k udrţení kvality ţivota Srov. HOLMEROVÁ, I., JURAŠKOVÁ, B., ZIKMUNDOVÁ, K. a kol., Vybrané kapitoly z gerontologie, [online], s Srov. TOPINKOVÁ, E., Geriatrie pro praxi, s. 3 19
20 4 AKTIVITA VE STÁŘÍ Podle Slovníku cizích slov je aktivita činnost, činorodost, schopnost reagovat na vnější podměty. 26 Encyklopedie Universum definuje aktivitu jako pohyb, pohyblivost. U člověka rozeznáváme aktivity pohybové (senzomotorické, lokomoční), biologické (tělesný růst, metabolismus, neurofyziologickou činnost, vnitřní sekrece), psychické (vnímání, pozornost, myšlení) a interakční (společenské, ekologické). Dále aktivity uvědomované a nevědomé Pohybová aktivita seniorů Pohyb je základní potřebou kaţdého ţivého tvora včetně člověka, hlavně pokud je uskutečňován s pozorností a spontánně. K tomu je však třeba naučit se znát vlastní tělo, cvičit se v pozorování účinků vlastního pohybu. Prohloubením této vnímavosti získáme zkušenost, ţe právě pohyb můţe být zdrojem radosti. Vhodné formy pohybu pro seniory jsou pohyby pomalé, vědomé, klidně a soustředěně prováděné. Vhodné jsou také doteky na povrchu těla, poklepy, masáţe, automasáţe. Má-li pohybová činnost účinným způsobem přispívat ke zdravému způsobu ţivota, musí jít o činnost pravidelnou, dlouhodobou a musí se dodrţovat určité správné zásady v následujících oblastech: Celkové mnoţství pohybových aktivit Úsilí, s jakým je činnost prováděna Výběr činností k udrţení nebo rozvoji základních pohybových schopností Psychické uspokojení, proţitkovou Rozloţení pohybových aktivit v průběhu dne, týdne Pohyb by měl navozovat uvolnění, psychickou pohodu a zároveň radost a spontánní proţitek KOLEKTIV AUTORŮ A KONZULTANTŮ, Slovník cizích slov, s. 15 UNIVERZUM A M, Encyklopedie pro 21. století, s.19 20
21 S přibývajícím věkem postupně ubývá svalová vytrvalost. Její sniţování je pomalejší neţ úbytek svalové síly. Tělesná zdatnost podává obraz o stavu jedince a napomáhá jeho integraci do společnosti. Pohybová koordinace obratnost je jednou z hlavních sloţek pohybových schopností. Charakter pohybu, rozvíjející obratnostní předpoklady, musí brát ohled na věk a schopnosti jedince. Pohyb musí být přiměřeně rychlý a koordinačně náročný, cvičení mají zatěţovat převáţně končetiny. 28 Nejjednodušším a nejbezpečnějším pohybem pro seniory je především chůze. Vhodnou aktivitou je rovněţ plavání, jízda na kole nebo jóga. Pravidelný tělesný pohyb v jakékoliv formě je návodem pro zpomalené stárnutí a vede k oddálení stáří Psychická aktivita Pro kvalitu ţivota je zásadní pocit subjektivní spokojenosti. Podstatnou součástí je kromě zdraví také naplněnost lidských potřeb a individuálních aspirací. V roce 1991 Organizace spojených národů proklamovala, ţe podpora seniorů by měla usilovat o 5 základních prvků: Důstojnost Autonomie svébytnost, kontrola nad děním Seberealizace - smysluplnost Participace sociální inkluze, sounáleţitost, přínosnost Zabezpečenost - hmotná zabezpečenost, tělesné nestrádání V duševní hygieně fyziologického stáří a pro dobrou adaptaci na stáří doporučuje J. Švancara naplňování 5P, kterými jsou: Perspektiva mít program, stanovit si plány, cíle, k nimţ se směřuje, zachovávat smysl ţivota. Pruţnost chování a myšlení aktivní, vědomě pěstovaná schopnost měnit hodnocení, názory, mít zájem o dění. Prozíravost vytváření a optimalizace podmínek pro perspektivy a jejich uváţlivá volba, respektování změn, selekce činností Srov. ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s Srov. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s
22 Porozumění, pochopení pro druhé tolerance, pozitivní myšlení, pozitivní přístup k ostatním lidem, nevyhledávání konfliktů, pěstování sociální sítě a společenské participace. Potěšení mít stále nač se těšit, oceňovat malé denní radosti i hodnotu radosti jako takové. 30 Jako vhodné aktivity pro posilování paměti a udrţování dobrého psychického stavu jsou různé činnosti např. luštění kříţovek, sudoku, opakování si slovíček. Patří sem také poslech hudby, zpěv. Učení a ovládání počítače a různých sociálních sítí. Zajímavou činností pro seniory můţe představovat studium. Z těchto důvodů byly zřízeny univerzity třetího věku. Senioři se mohou věnovat svým koníčkům a zároveň si mohou zachovat spojení se společenským ţivotem Stravování a výţiva Vyrovnaná strava je se zdravím člověka úzce spjata ve všech etapách ţivota. Konzumace zdravých potravin ve vhodné kvalitě a kvantitě pozitivně ovlivňuje zdraví. Je nutné mít na paměti, ţe dobré stravovací návyky by si měl člověk osvojit jiţ v prvních letech ţivota. 32 Souvislost jídla s ţivotem je zřejmá jiţ ze slov výţiva, ţivina. Vyjadřují nezbytnost kvality výţivy pro obnovu sil organismu a jeho růstu. Výţiva je komplexní jev, který vyţaduje celostní pohled na lidskou bytost a přírodu součastně. Zásady zdravé výţivy: Pravidelnost a rytmus to zahrnuje nejen pravidelné přijímání potravy, ale i pravidelné vylučování jejích zbytků. Vyváţenost mezi sloţkou rostlinnou a ţivočišnou. Nepřejídat se. Správný poměr mezi potravinami čerstvými a technologicky zpracovanými. Je nutné sníţit objem potravin konzervovaných, dlouhodobě skladovaných, pečených, smaţených a zvýšit syrovou potravu s dostatkem energie, enzymů, stopových látek, vitaminů a vlákniny. Přiměřená konzumace soli a cukru. 30 Srov. ČEVELA, R., KALVACH, Z., ČELEDOVÁ, L., Sociální gerontologie, s Srov. ADAMEC, P., KRYŠTOV, D., Univerzity třetího věku na vysokých školách.[ online] 32 Srov. KNIHOVNA ZDRAVÍ, Zdraví pro třetí věk, s
23 Umírněná konzumace mléčných výrobků, protoţe zahleňují a obsahují těţko stravitelný kasein. Vhodné jsou zakysané mléčné produkty, jogurty. Dostatek vitaminů a minerálů především v přírodní formě, získaných z potravy. Dostatek tekutin - je důleţitý v kaţdém věku, zejména ve stáří, kdy tělo zaznamenává značný přirozený úbytek tekutin. Obecně se doporučuje vypít alespoň 2 litry tekutin denně. Záleţí ale na teplotě prostředí, tělesné námaze, skladbě výţivy. Velmi významným faktorem zdravé výţivy je psychické naladění. Je důleţité naučit se neproţívat nadměrně stres Ţivotní styl Ke zdravému ţivotnímu stylu patří dostatek pohybové aktivity, pozitivní psychické naladění, zdravá výţiva a dostatek společenských kontaktů. K ţivotnímu stylu patří také pravidelný a dostatečný spánek. Ten je nezbytnou součástí ţivota. 34 Mezi hlavní zásady spánkové hygieny patří: pravidelnost cyklu spánek/bdění, spát 7 8 hodin, uléhat jen při pocitu ospalosti, před ulehnutím nejíst těţká jídla, nepít kávu a alkohol, přes den nespat déle jak minut, příjemná teplota v místnosti, ticho, tma, přes den se věnovat fyzickému cvičení a zájmovým aktivitám. 35 Můţeme sem zařadit také pečování o sebe samotného. Otuţování, masáţe, pedikúra, kadeřník, péče o chrup, pravidelné návštěvy lékaře, nepovinná očkování např. proti chřipce. 36 Důleţitou součástí zdravého ţivotního stylu je také prevence kouření. Nedílnou součástí je také prevence úrazů a především prevence pádů. Vznikají v důsledku nepřizpůsobení se staršího člověka svému okolí, kde se vyskytuje řada rizikových faktorů Srov. ŠTILEC, M., Program aktivního stylu života pro seniory, s Srov. DIENSTBIER, Z., Průvodce stárnutím aneb jak ho oddálit, s Srov. DIENSTBIER, Z., PROCHÁZKOVÁ, Z., Ó, sladké stáří, s Srov. ETTINGER, W., H., WRIGHT, B., S., BLAIR, S., N., Fit po 50 aktivním životem v dobré kondici a zdraví, s Srov. KNIHOVNA ZDRAVÍ, Zdraví pro třetí věk, s
24 4.5 Sociální zajištění ve stáří Sociální zabezpečení, které tvoří součást sociální politiky, můţeme vymezit jako soubor institucí, zařízení a opatření, jejichţ prostřednictvím a pomocí se uskutečňuje předcházení, zmírňování a odstraňování sociální události občana. V uţším pojetí je chápáno sociální zabezpečení jako důchodové zabezpečení a sociální sluţby Důchodové pojištění Důchodové pojištění tvoří jednu ze základních sloţek sociální ochrany a tradičně představuje základní a mnohdy jediný zdroj příjmů ve stáří, při invaliditě, při ovdovění, osiření. Základním hmotněprávním předpisem, který upravuje nároky na důchody ze základního důchodového pojištění, způsob stanovení výše důchodu a podmínky pro jejich výplatu, je zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění. Dnešní penzijní systém v ČR je zaloţen na dvou pilířích, základní soustavě důchodového pojištění s povinnou účastí, financované průběţně, a dobrovolném doplňkovém penzijním připojištěním, financovaném na kapitálovém principu. Zásadní význam má i nadále povinné důchodové pojištění (první pilíř). Ze základního důchodového pojištění se poskytují tyto důchody: Starobní (včetně tzv. předčasného starobního důchodu) Invalidní Vdovský a vdovecký Sirotčí Důchod se skládá ze dvou sloţek ze základní výměry (stanovené pevnou částkou stejnou pro všechny druhy důchodu bez ohledu na délku doby pojištění a výši výdělku) a z procentní výměry. O nároku na důchod, jeho výši a výplatě rozhoduje Česká správa sociálního zabezpečení s výjimkou případů, kdy jsou příslušné k rozhodování orgány sociálního zabezpečení ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti. V České republice má občan nárok na přiznání starobního důchodu, pokud dosáhl důchodového věku a získal potřebnou dobu pojištění. Věk pro odchod do důchodu je rozdílný pro ţeny a muţe. Pojištěnec po přiznání starobního důchodu můţe 24
Volnočasové aktivity dospělých
Volnočasové aktivity dospělých Zájmové vzdělávání (sociokulturní vzdělávání) je řazeno do tzv. Dalšího vzdělávání dospělých tvoří širší předpoklady pro kultivaci osobnosti na základě jejích zájmů, uspokojuje
VíceJak se co nejdéle udržet. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak se co nejdéle udržet v dobré kondici.?! PaedDr. Mgr. Hana Čechová Osnova 1. Seniorský věk aneb procházka přesně nepřesnými statistikami 2. Stárnutí 3. Lze proces stárnutí ovlivnit? 4. Aktivní stárnutí
VíceOŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU
Vyšetření: (v dobé sběru anamn. +3dni) Vitální funkce: Medikace: OŠETŘOVATELSKÁ DOKUMENTACE dle Gordonové (studentský formulář) Katedra ošetřovatelství LF MU Oddělení: Jméno studenta: Ročník: Datum: VSTUPNÍ
VíceProč rehabilitace osob vyššího věku?
Proč rehabilitace osob vyššího věku? Opavský J., Urban J., Ošťádal O. Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc Co je to stárnutí a stáří Stárnutí - postupné změny ve struktuře organizmu,
VíceFyziologie stárnutí. Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství
Fyziologie stárnutí Hlávková J., Státní zdravotní ústav Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Praha, 2014 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén (stoupá podíl osob nad 50let věku)
VíceJak na mozek, aby fungoval aneb. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak na mozek, aby fungoval aneb pohyb a myšlení PaedDr. Mgr. Hana Čechová Mozek nám jasně říká: Hýbej se, běhej, cvič. neboť Vhodně strukturovaná pohybová aktivita jednoznačně zpomaluje proces stárnutí
Víceběh zpomalit stárnutí? Dokáže pravidelný ZDRAVÍ
Dokáže pravidelný běh zpomalit stárnutí? SPORTEM KU ZDRAVÍ, NEBO TRVALÉ INVALIDITĚ? MÁ SE ČLOVĚK ZAČÍT HÝBAT, KDYŽ PŮL ŽIVOTA PROSEDĚL ČI DOKONCE PROLEŽEL NA GAUČI? DOKÁŽE PRAVIDELNÝ POHYB ZPOMALIT PROCES
VíceCivilizační choroby. Jaroslav Havlín
Civilizační choroby Jaroslav Havlín Civilizační choroby Vlastnosti Nejčastější civilizační choroby Příčiny vzniku Statistiky 2 Vlastnosti Pravděpodobně způsobené moderním životním stylem (lifestyle diseases).
VícePREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ. Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra
PREVENCE ÚRAZŮ A PÁDŮ U SENIORŮ Eva Nechlebová, Markéta Švamberk Šauerová Katedra biomedicínských předmětů VŠTVS Palestra CÍL příspěvek shrnuje informace o úrazech a pádech v seniorském věku a o možnostech
VíceKLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI
KLÍČOVÉ KOMPETENCE V OBLASTI ZDRAVÉHO ŢIVOTNÍHO STYLU SEMINÁŘ POŘÁDÁ: REGIONÁLNÍ KONZULTAČNÍ CENTRUM PRO ÚSTECKÝ KRAJ: LEKTOR SEMINÁŘE: MGR. BC. ANNA HRUBÁ GARANT SEMINÁŘE: ING. MICHAELA ROZBOROVÁ Obsah
VíceMUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj. Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc
MUDr. Milena Bretšnajdrová, Ph.D. Prim. MUDr. Zdeněk Záboj Odd. geriatrie Fakultní nemocnice Olomouc Neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. V patofyziologickém obraze
VíceInvestice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení
Investice a pojištění První pilíř sociálního zabezpečení Český důchodový systém se skládá ze tří částí Prvním pilířem je povinné základní důchodové pojištění, dávkově definované a průběžně financované.
VíceAktuální informace. Délka života člověka prožitá ve zdraví (1. část) Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. Praha 6.3.
Page 1 of 6 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 6.3.2001 6 Délka života člověka prožitá (1. část) Naše i většina ostatních populací je charakterizována
VíceGlobální problémy Civilizační choroby. Dominika Fábryová Oktáva 17/
Globální problémy Civilizační choroby Dominika Fábryová Oktáva 17/18 18.3.2018 Co jsou civilizační choroby nemoci, které jsou způsobeny špatným životním stylem můžeme označit za nemoci moderní doby hlavní
VíceVÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS
VÝVOJ INVALIDITY V ČESKÉ REPUBLICE V ZÁVISLOSTI NA VĚKU SE ZAMĚŘENÍM NA GENERACI 50 PLUS Rostislav Čevela, Libuše Čeledová MPSV Praha, Odbor posudkové služby X: 1 107, 2008 ISSN 1212-4117 Souhrn Počet
VíceCUKROVKA /diabetes mellitus/
CUKROVKA /diabetes mellitus/ CUKROVKA /diabetes mellitus/ Řadíme ji mezi neinfekční chronická onemocnění Na jejím vzniku se podílí nezdravý způsob života Významnou úlohu sehrává dědičnost Významným rizikovým
VícePODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU
XXXXI. konference České demografické společnosti Olomouc, 26.- 27.5. 2011 PODOBNOSTI A ROZDÍLY VE SLAĎOVÁNÍ RODINNÉHO A PRACOVNÍHO ŽIVOTA V ČESKU A NA SLOVENSKU Ondřej Nývlt Český statistický úřad Dagmar
VíceSoučasné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob
Současné demografické trendy a změny v epidemiologii chorob zasedání projektu EU Zdraví bez hranic Základní pojmy I stáří označení pro pozdní fáze ontogeneze kalendářní stáří jednoznačné, ale nepostihuje
VíceSystém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu
Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení
VíceDIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05. Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín. Střední zdravotnická škola, Děčín, Čs. mládeže 5/9, příspěvková organizace
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL 325-05 Název projektu: Číslo projektu: Název školy: Číslo materiálu: Autor: Předmět: Název materiálu: Cílová skupina: Zkvalitnění vzdělávání na SZŠ Děčín CZ.1.07/1.5.00/34.0829
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Příjemce: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceSPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ
SPOLUPRÁCE RODINNÝCH PŘÍSLUŠNÍKŮ SE ZDRAVOTNICKÝM PERSONÁLEM V PÉČI O SENIORY V DOMOVECH SENIORŮ Iveta Sladká, Alena Machová X: 1 107, 2008 ISSN 1212 4117 Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně
VíceGerontologie. Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství
Gerontologie Hana Matějovská Kubešová Klinika interní, geriatrie a praktického lékařství Definice gerontologie gerontologie soubor vědomostí o stárnutí a stáří, o problematice starnoucích lidí a života
VíceCo je sociální politika
1 Co je sociální politika 1. Základní charakteristika základní pojmy 1.1 Sociální politika jako vědní (teoretická) disciplína Analýza procesů tvorby a realizace politik týkajících se vztahů občanů a sociálněekonomických
VíceČlověk a společnost. 10. Psychologie. Psychologie. Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová. www.isspolygr.cz. DUM číslo: 10. Psychologie.
Člověk a společnost 10. www.isspolygr.cz Vytvořil: PhDr. Andrea Kousalová Strana: 1 Škola Ročník Název projektu Číslo projektu Číslo a název šablony Autor Tematická oblast Název DUM Pořadové číslo DUM
VíceALKOHOL A JEHO ÚČINKY
ALKOHOL A JEHO ÚČINKY CO JE TO ALKOHOL? Alkohol je bezbarvá tekutina, která vzniká kvašením cukrů Chemicky se jedná o etanol Používá se v různých oblastech lidské činnosti např. v lékařství, v potravinářském
VíceDefinice zdraví podle WHO
Zdravotní politika ZDRAVOTNÍ POLITIKA Zdraví a nemoc jsou předmětem sociální politiky. Zdraví je však pojímáno buď úzce (biologický stav člověka) nebo široce (biologicky přijatelné podmínky a prostředí).
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.2.2003 7 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl) Chronická
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12.3.2003 11 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Zdravotní potíže (XII. díl) Tato aktuální
VíceVÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL. 4. 11. 8.2012 Jilemnice
VÝŢIVA SPORTOVCE ŠTĚPÁN POSPÍŠIL 4. 11. 8.2012 Jilemnice VÝŽIVA > stejně důleţitá sloţka přípravy jako trénování > výţiva není pouze o svalové tkáni, ale i ostatních tkáních a orgánech > sportovec musí
VíceNázev: Zdravý životní styl 1
Název: Zdravý životní styl 1 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
VíceZdravé stárnutí Nikdy není pozdě
Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní
VíceSOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY
Univerzita Palackého v Olomouci Katedra psychologie SOUVISLOST REGULACE EMOCÍ S ONEMOCNĚNÍM ŠTÍTNÉ ŽLÁZY Bakalářská diplomová práce Bc. Karolína Fryštacká PhDr. Martina Fülepová Obsah Teoretické ukotvení
VíceNázev: Zdravý životní styl 2
Název: Zdravý životní styl 2 Výukové materiály Autor: Mgr. Blanka Machová Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy Předmět, mezipředmětové vztahy: Biologie Ročník: 4. a 5. (2. a 3. vyššího
VíceSociální stárnutí, životní změny
Sociální stárnutí, životní změny Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Stáří je ztráta životního programu
VíceAntropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D.
Antropomotorika PhDr.Radek Vobr, Ph.D. CZ.1.07/2.2.00/15.0199 Cizí jazyky v kinantropologii 1 Ontogeneze lidské motoriky (dospívání stáří) Osnova prezentace Pubescence Adolescence Dospělost Stáří CZ.1.07/2.2.00/15.0199
VíceDemografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice. Kamila Svobodová
Demografické stárnutí a životní podmínky seniorů v České republice Kamila Svobodová Struktura prezentace Demografické stárnutí v ČR od počátku 90. let 20. století a jeho perspektivy do budoucna Důsledky
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 12. 12. 2002 60 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl) Tato
VíceVýběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.
Výběrové šetření o zdravotně postižených osobách v ČR za rok 2007 Kdo se na výběrovém šetření podílel MZ, MPSV a MŠMT Úřad pro ochranu osobních údajů statistická a výzkumná pracoviště - ČSÚ, ÚZIS, ÚIV,
VíceZdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská
Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL Kateřina Janovská Jste zdravotně gramotní? 1. Raw strava (strava, kdy se konzumují pouze potraviny, které neprošly tepelnou úpravou nad
VíceDotazník výzkumného šetření. 2. Uveďte nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání? základní střední bez maturity / vyučen střední s maturitou vysokoškolské
Přílohy Příloha A Dotazník výzkumného šetření 1. Jste v současné době v pracovním poměru? ano ne 2. Uveďte nejvyšší stupeň dosaženého vzdělání? základní střední bez maturity / vyučen střední s maturitou
VíceZjišťování spokojenosti. s poskytovanou službou
Zjišťování spokojenosti s poskytovanou službou v roce 2018 Souhrnná zpráva Obsah I. Úvod II. Metodika a analýza sběru dat III. Analýza dat IV. Hlavní poznatky a nastínění problémů pro další řešení 1) Vyhodnocení
VíceProgram Statistica Base 9. Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D.
Program Statistica Base 9 Mgr. Karla Hrbáčková, Ph.D. OBSAH KURZU obsluha jednotlivých nástrojů, funkce pro import dat z jiných aplikací, práce s popisnou statistikou, vytváření grafů, analýza dat, výstupní
VíceI. pilíř důchodové reformy
I. pilíř důchodové reformy KURZ JE REALIZOVÁN V RÁMCI PROJEKTU KROK ZA KROKEM (CZ.1.07/1.3.43/02.0008) TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČR. Důchody Základním
VíceSOUHRNNÝ PŘEHLED SUBJEKTIVNÍCH HODNOCENÍ
Studie Mladý ječmen STUDIE NA MLADÝ JEČMEN / r. 2002 Studii vypracoval MUDr. Miloslav Lacina ve spolupráci se společností Green Ways s.r.o.. Probíhala v roce 2002 v období podzim-zima - v období velké
VíceStáří. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová
Stáří Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2010 Mgr. Monika Řezáčová začátek stáří (mezní věk) je obdobím mezi 60/65 rokem života Primární
VíceTomáš Karel LS 2012/2013
Tomáš Karel LS 2012/2013 Doplňkový materiál ke cvičení z předmětu 4ST201. Na případné faktické chyby v této presentaci mě prosím upozorněte. Děkuji. Tyto slidy berte pouze jako doplňkový materiál není
Více13.1.2015. Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF)
PF MU Brno 2014 Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN) International Classification of Diseases and Related Health Problems (ICD) Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) International
VíceRozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162
ZŠ Určeno pro Sekce Předmět Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/02.0162 Téma / kapitola Mendelova 2. stupeň Základní Zdravověda
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
Vícevelmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 86 840 19 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Názory občanů na úroveň sociální zabezpečení v ČR a
VíceVY_32_INOVACE_D 12 11
Název a adresa školy: Střední škola průmyslová a umělecká, Opava, příspěvková organizace, Praskova 399/8, Opava, 746 01 Název operačního programu: OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, oblast podpory
VíceALZHEIMEROVA CHOROBA. Hana Bibrlová 3.B
ALZHEIMEROVA CHOROBA Hana Bibrlová 3.B Alzheimerova choroba -neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci -změny postupně působí rozpad nervových vláken a nervových buněk
VíceČLOVĚK. Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla.
ČLOVĚK Anotace: Materiál je určen k výuce věd ve 3. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí lidského těla. Lidské tělo člověk patří mezi živočichy, je obratlovec a savec všichni lidé mají stejnou
VíceLÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník
LÉKAŘSKÁ BIOLOGIE B52 volitelný předmět pro 4. ročník Charakteristika vyučovacího předmětu Vyučovací předmět vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda, vzdělávacího oboru Biologie a Člověk a zdraví.
VíceŘÍZENÍ ORGANISMU. Přírodopis VIII.
ŘÍZENÍ ORGANISMU Přírodopis VIII. Řízení organismu Zajištění vztahu k prostředí, které se neustále mění Udrţování stálého vnitřního prostředí Souhra orgánových soustav NERVOVÁ SOUSTAVA HORMONY NEROVOVÁ
VíceTECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI
TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Ekonomická fakulta SEMESTRÁLNÍ PRÁCE STATISTICKÝ ROZBOR DAT Z DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ANALÝZA VÝSLEDKŮ VYUŢITÍ PROJEKTOVÉHO ŘÍZENÍ V ESN Příjmení a jméno: Hrdá Sabina, Kovalčíková
VíceStudie EHES - výsledky. MUDr. Kristýna Žejglicová
Studie EHES - výsledky MUDr. Kristýna Žejglicová Výsledky studie EHES Zdroje dat Výsledky byly převáženy na demografickou strukturu populace ČR dle pohlaví, věku a vzdělání v roce šetření. Výsledky lékařského
VíceSeznam šablon - Přírodopis
Seznam šablon - Přírodopis Autor: Mgr. Vlastimila Bártová Vzdělávací oblast: Člověk a jeho svět Tematický celek: Člověk Ročník: 8 Číslo Označení Název Materiál Využití Očekávané výstupy Klíčové kompetence
VíceProjevy přirozeného stáří a stárnutí
Projevy přirozeného stáří a stárnutí Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Únor 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Projevy přirozeného stáří a stárnutí
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 3. 12. 2002 58 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) - Spotřeba alkoholu (VI. díl) V této
VíceTestování hypotéz. Analýza dat z dotazníkových šetření. Kuranova Pavlina
Testování hypotéz Analýza dat z dotazníkových šetření Kuranova Pavlina Statistická hypotéza Možné cíle výzkumu Srovnání účinnosti různých metod Srovnání výsledků různých skupin Tzn. prokázání rozdílů mezi
VíceCZ.1.07/1.5.00/34.0527
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceSystém psychologických věd
Systém psychologických věd Psychologické vědy = vědy o duševním životě, duševnu, které specifickým způsobem odráží skutečnost ve formě počitků, vjemů, představ, paměti, myšlení, citů atp. DUŠEVNO (psychika)
VícePROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ
Projekt č. CZ.1.07/3.2.09/03.0015 PROHLOUBENÍ NABÍDKY DALŠÍHO VZDĚLÁVÁNÍ NA VŠPJ A SVOŠS V JIHLAVĚ http://www.vspj.cz/skola/evropske/opvk Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním
VíceObčanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE. Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE
Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Výsledky anketního šetření názorů seniorů žijících v obcích zapojených do území MAS KRAJINA SRDCE 2014 1 Obsah 1. Základní údaje o šetření... 3 2. Hodnocení odpovědí
VíceStátní zdravotní ústav Praha
Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO
VíceTento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
Geriatrický pacient Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje V rámci projektu Využití ICT ve výuce Březen 2011 Mgr. Ladislava Ulrychová Čím hřešíme
VíceGraf 1: Spokojenost se životem v místě svého bydliště (v %) 1 or % 1% % velmi spokojen spíše spokojen % ani spokojen, ani nespokojen spíše nesp
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Hodnocení životních podmínek v místě bydliště duben
Více4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7
4ST201 STATISTIKA CVIČENÍ Č. 7 testování hypotéz parametrické testy test hypotézy o střední hodnotě test hypotézy o relativní četnosti test o shodě středních hodnot testování hypotéz v MS Excel neparametrické
VíceStres na pracovišti a jeho důsledky. Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti
Stres na pracovišti a jeho důsledky Ludmila Kožená Státní zdravotní ústav Národní kontaktní centrum Evropské sítě podpory zdraví na pracovišti Stres je individuální, stresová reakce je obecná Stresová
VíceNemoci opěrné soustavy
Nemoci opěrné soustavy EU peníze středním školám Didaktický učební materiál Anotace Označení DUMU: VY_32_INOVACE_BI1.4 Předmět: Biologie Tematická oblast: Biologie člověka Autor: RNDr. Marta Najbertová
VíceMĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 15-64. 65 a více
MĚSÍČNÍK VÝZKUMU SHARE (50+ v Evropě) 2/2013 Zpravodaj SHARE Survey of Health, Retirement and Ageing in Europe Třetina obyvatel starších 50 let žije sama Stárnutí populace není pouze tématem pro demografy
VícePosuzování invalidity osob s postižením nervového systému
18.11.2010 Posuzování invalidity osob s postižením nervového systému MUDr.Rostislav Čevela Ředitel Odbor posudkové služby MPSV Cíl přednášky 1. Právní úprava posuzování invalidity 2. Vyhláška č. 359/2009
VícePosuzování pracovní schopnosti. U duševně nemocných
Posuzování pracovní schopnosti U duševně nemocných Druhy posudkové činnosti Posuzování dočasné neschopnosti k práci Posuzování dlouhodobé neschopnosti k práci Posuzování způsobilosti k výkonu zaměstnání
VíceUNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu. Aplikace STAT1. Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 3. 11.
UNIVERZITA OBRANY Fakulta ekonomiky a managementu Aplikace STAT1 Výsledek řešení projektu PRO HORR2011 a PRO GRAM2011 Jiří Neubauer, Marek Sedlačík, Oldřich Kříž 3. 11. 2012 Popis a návod k použití aplikace
VíceZásady výživy ve stáří
Zásady výživy ve stáří Výuka VŠCHT Doc. MUDr Lubomír Kužela, DrSc Fyziologické faktory I. Pokles základních metabolických funkcí Úbytek svalové tkáně Svalová slabost, srdeční a dechové potíže Tendence
VíceNázor občanů na drogy květen 2019
Tisková zpráva Názor občanů na drogy květen Více než čtyři pětiny ( %) dotázaných vnímají situaci užívání drog v ČR jako problém, necelá polovina (4 %) dotázaných pak vnímá užívání drog jako problém v
VíceKloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem
Kloubní výživa Ecce Vita s hydrolizovaným Kolagenem Tento produkt byl vyvinut ve spolupráci Mudr. Davida Freje, Ing. Ivety Jecmik Skuherské a odborníků z Japonska. Funkční a dobře vstřebatelná kombinace
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceNázev testu Předpoklady testu Testová statistika Nulové rozdělení. ( ) (p počet odhadovaných parametrů)
VYBRANÉ TESTY NEPARAMETRICKÝCH HYPOTÉZ TESTY DOBRÉ SHODY Název testu Předpoklady testu Testová statistika Nulové rozdělení test dobré shody Očekávané četnosti, alespoň 80% očekávaných četností >5 ( ) (p
VíceVYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI RODIČŮ A PEČOVATELŮ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015
VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKŮ SPOKOJENOSTI RODIČŮ A PEČOVATELŮ UŽIVATELŮ SOCIÁLNÍ REHABILITACE CENTRA ANIMA OPAVA ZA ROK 2015 1. METODIKA DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Cíl dotazníkového šetření Dotazníkové šetření bylo
VíceVLIV PODNIKOVÉ KULTURY
VLIV PODNIKOVÉ KULTURY NA PRACOVNÍ SPOKOJENOST A EMOCIONÁLNÍ POHODU ZAMĚSTNANCŮ 1 Ing. Luiza Šeďa Tadevosyanová OSNOVA I. Teoretická část Základní pojmy Vliv podnikové kultury na organizaci Funkce podnikové
VíceJana Vránová, 3. lékařská fakulta UK
Jana Vránová, 3. lékařská fakulta UK Vznikají při zkoumání vztahů kvalitativních resp. diskrétních znaků Jedná se o analogii s korelační analýzou spojitých znaků Přitom předpokládáme, že každý prvek populace
VícePearsonův korelační koeficient
I I.I Pearsonův korelační koeficient Úvod Předpokládejme, že náhodně vybereme n objektů (nebo osob) ze zkoumané populace. Často se stává, že na každém z objektů měříme ne pouze jednu, ale několik kvantitativních
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská
VíceI. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře
I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným
VíceHygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem.
Hygiena - definice Hygiena je lékařský vědní obor, který studuje zákonitosti vztahů mezi životním prostředím a pracovním prostředím a člověkem. Cílem vědního oboru: - preventivní zaměření - ochrana a upevňování
VíceČlověk roste a vyvíjí se
Anotace: Kód: VY_52_INOVACE_Přv-Z 5.,7.34 Vzdělávací oblast: Přírodověda - Autor: Mgr. Aleš Hruzík Jazyk: český Očekávaný výstup: žák správně definuje základní probírané pojmy a jejich vzájemné vztahy
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceSTUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016
STUDIE ZDRAVÍ DĚTÍ 2016 BMI, DRŽENÍ TĚLA, ŽIVOTNÍ STYL MUDr. Kristýna Žejglicová Státní zdravotní ústav Praha Tělesná hmotnost u dětí Hodnocena pomocí percentilových grafů BMI (zohledňují věk a pohlaví
VíceSystém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí
Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Subsystém 6 Zdravotní stav Výsledky studie Zdraví dětí 2016 Životní styl (čas u PC, sportovní aktivita, výživa) Úvod Prevalenční
VícePojem a úkoly statistiky
Katedra ekonometrie FVL UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Pojem a úkoly statistiky Statistika je věda, která se zabývá získáváním, zpracováním a analýzou dat pro potřeby
VíceStáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech
Stáří, stárnutí,demografický vývoj, sociální potřeby, ageismus, násilí na seniorech Proces a chronologie - funkčnost Ukazatele stárnutí (chronologický věk, funkční věk Podle návrhu SZO (WHO) z roku 1980,
VíceSlužby sociální péče a služby sociální prevence
Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme
VíceNOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI. Aplikace metody krátkých intervencí v praxi
13. mezinárodní konference NOVÉ TRENDY A TECHNOLOGIE V OŠETŘOVATELSKÉ PÉČI 3. dubna 2018 Aplikace metody krátkých intervencí v praxi Aplikace metody krátkých intervencí v prevenci HIV/AIDS a ostatních
VíceMÍRY ZÁVISLOSTI (KORELACE A REGRESE)
zhanel@fsps.muni.cz MÍRY ZÁVISLOSTI (KORELACE A REGRESE) 2.5 MÍRY ZÁVISLOSTI 2.5.1 ZÁVISLOST PEVNÁ, VOLNÁ, STATISTICKÁ A KORELAČNÍ Jednorozměrné soubory - charakterizovány jednotlivými statistickými znaky
Více,, Cesta ke zdraví mužů
PREZENTACE VÝSLEDKŮ ŘEŠENÍ PILOTNÍHO PROJEKTU PREVENTIVNÍ PÉČE PRO MUŢE,, Cesta ke zdraví mužů prim. MUDr. Monika Koudová GHC GENETICS, s.r.o.- NZZ, Praha Projekt byl realizován ve dvou etapách: I. etapa
VíceStárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství
Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén
VíceMísto české hospody mezi restauračními zařízeními v roce 2006
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jiri.vinopal@soc.cas.cz Místo české hospody mezi restauračními zařízeními v roce
Více