CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Vzdělávání seniorů jako prevence sociálního vyloučení?

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc. Vzdělávání seniorů jako prevence sociálního vyloučení?"

Transkript

1 CARITAS Vyšší odborná škola sociální Olomouc Absolventská práce Vzdělávání seniorů jako prevence sociálního vyloučení? Téma práce: Vzdělávání seniorů v systému aktivizačních služeb Mgr. Blanka Jurdičová Vedoucí práce: Mgr. Daniela Růţičková Olomouc 2013

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto práci zpracovala samostatně na základě pouţitých pramenů a literatury uvedených v bibliografickém seznamu. V Olomouci Blanka Jurdičová

3 Chci poděkovat Mgr. Daniele Růţičkové za podnětné postřehy a partnerskou atmosféru, která panovala při tvorbě této práce. Moje poděkování patří také respondentům, jejichţ otevřenost a vstřícnost přispěla jejímu zdárnému dokončení.

4 Obsah Úvod... 6 I. TEORETICKÁ ČÁST Senior Vymezení pojmu senior Koncept úspěšného stárnutí Kognitivní potenciál seniora Vzdělávání Vymezení pojmu vzdělávání Vzdělávání seniorů Koncept celoţivotního vzdělávání Specifika učení seniorů Vzdělávání seniorů mimo systém sociálních sluţeb Vzdělávání seniorů v kontextu sociálních sluţeb Sociální vyloučení a jeho prevence Vymezení pojmu sociální vyloučení Sociální vyloučení seniorů Vymezení pojmu prevence sociálního vyloučení Sluţby sociální prevence Vzdělávání jako jedna z forem prevence sociálního vyloučení II. METODOLOGICKÁ ČÁST Metodika výzkumu Cíl výzkumu Metoda a strategie sběru dat Výzkumná technika Výzkumný vzorek Moţná zkreslení III. EMPIRICKÁ ČÁST Průběh výzkumu a analýza dat Interpretace získaných dat Motivace ke vzdělávání jako skrytá identifikace rizikových faktorů Dílčí závěr... 43

5 6.2 Vzdělávání jako činitel pozitivní změny Dílčí závěr Vzdělávání seniorů a jeho sféra vlivu Prostorové vyloučení Ekonomické vyloučení Politické vyloučení Kulturní vyloučení Symbolické vyloučení Psychologické vyloučení Sociální vyloučení Závěr Seznam pouţitých zdrojů Seznam tabulek Příloha: Scénář rozhovoru... 59

6 Úvod Pracuji v organizaci zaměřené na práci se seniory. Na základě průzkumu zájmu o seniorské edukační projekty zde bylo otevřeno několik vzdělávacích kurzů, které se setkaly s pozitivním ohlasem a prudkým nárůstem poptávky. Zajímalo mě, co stojí v pozadí tohoto zájmu, protoţe téma vzdělávání seniorů bylo dosud výhradně spojováno se vzdělávacími institucemi školského typu a začlenění do soustavy sociálních sluţeb nebylo prozatím podrobněji zpracováno. Proto se poskytovatelé podobných sluţeb často potýkají s nejistotou v systémovém zařazení a s následnými problémy při registraci sluţby. Prostor pro vzdělávací aktivity určené seniorům je moţno najít v rámci sluţeb sociální prevence, konkrétně sociálně aktivizačních sluţeb pro seniory a osoby se zdravotním postiţením. V souvislosti s tím ovšem vyvstává otázka, jestli vzdělávání seniorů plní účel těchto sluţeb zda a jak přispívá prevenci sociálního vyloučení. Zodpovězením této základní výzkumné otázky by moje práce mohla přispět ke zpřehlednění pozic, které vzdělávání seniorů zaujímá v systému aktivizačních sluţeb, a podat argumenty pro zjednodušení jejich registrace. Získané poznatky by se dále mohly stát zdrojem uţitečných informací pro pracovníky organizací zaměřených na práci se seniory a poslouţit jako odrazový můstek pro vznik seniorských vzdělávacích a aktivizačních projektů, proseniorských informačních a propagačních kampaní. Pilířem mé teoretické průpravy se staly koncepty úspěšného či pozitivního stárnutí a celoţivotního vzdělávání. Databázi těchto tezí tvoří zejména gerontopedagogické práce Pavla Műhlpachra, Anny Petřkové, Rozálie Čornaničové či Naděţdy Špatenkové. Vývojové hledisko a psychologická charakteristika seniorského ţivotního období je převzata od Ianna Stuarta-Hamiltona a Marie Vágnerové. Pasáţe věnované demografickému vývoji a konceptu sociálního vyloučení čerpají především z údajů Českého statistického úřadu a strategických materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí a příslušné legislativy. Na základě studia odborné literatury vyvstaly klíčové pojmy jako senior, vzdělávání, vzdělávání seniorů, koncept úspěšného stárnutí, koncept celoživotního učení, sociální vyloučení, sociální začlenění, prevence sociálního vyloučení, služby sociální prevence, sociálně aktivizační služby. Osvětlení těchto pojmů je náplní 6

7 teoretické části mé práce, jejíţ první kapitola se věnuje věkovému a psychologickému vymezení seniorské kategorie s akcentem na celospolečenskou objednávku ve smyslu aktivního stárnutí. Druhá kapitola analyzuje fenomén vzdělávání seniorů, odkazuje na důleţitost celoţivotní kontinuity a zkoumá moţnosti jeho začlenění do kontextu ryze edukačních i sociálních sluţeb. Poslední úsek teoretického oddílu navazuje problematikou sociálního vyloučení, jeho prevence a vyuţitelnosti vzdělávání jako jednoho z profylaktických činitelů. Obsahem metodologické a empirické části této práce je stručná charakteristika kvalitativního výzkumného modelu, rozbor empirických dat a zhodnocení výzkumných cílů, kterými podkládám teoretické teze o důleţitosti vzdělávacích aktivit pro seniory v systému moderních sociálních sluţeb a jejich přínosu k prevenci sociálního vyloučení. Domnívám se, ţe toto téma nabývá na důleţitosti zejména v souvislosti s demografickým vývojem posledních let a v mém podání by mohlo podnítit odborné diskuse i konkrétní kroky při vzniku nových vzdělávacích projektů. 7

8 I. TEORETICKÁ ČÁST 1 Senior Předmětem této práce je vzdělávající se část seniorské populace. Jde však o cílovou skupinu velmi různorodou z pohledu individuální fyzické a psychosociální kondice, mění se také stanoviska a definice odborné veřejnosti. Úvodní kapitola tohoto pojednání nahlíţí seniora optikou konceptu úspěšného stárnutí a celoţivotního vzdělávání. 1.1 Vymezení pojmu senior Z vozu slézá žena v bílé plachetce, v selském obleku. Děti zůstaly stát, všecky tři vedle sebe, ani z babičky oka nespustily! ( ) Jakpak, to byla babička zcela jinaká než všechny ty, co kdy viděly; takovou babičku ony ještě jaktěživy neviděly! ( ) Jednomu je divno, že má babička bílé vlasy jako sníh, druhému, že má babička scvrklé ruce, třetí povídá:,ale babičko, vy máte jen čtyry zuby! Babička se usmívá řkouc:,když jsem stará; až vy budete staří, budete taky jinaky. (Němcová, 1981, s ) Ačkoliv byla legendární babička Boţeny Němcové vitální, charismatická ţena, je z jejího popisu jasné, ţe čas a ţivotní peripetie na ní zanechaly nepřehlédnutelné stopy. Stáří mění nejenom zevnějšek člověka. Je charakterizované celostní proměnou lidského organismu a osobnosti, na které se podílejí faktory působící zvenčí (ţivotní prostředí, společnost) i faktory vnitřní, ryze individuální (osobnostní ladění, ţivotní postoje, reflexe vztahů, volní a seberegulační mechanismy, duševní zdraví). Závěrečná etapa lidského vývoje přichází pozvolna, jako součást kontinuální ţivotní změny. A právě zmíněná kontinuita komplikuje vymezení věkové hranice sénia. Chronologický věk nám o funkčním stavu jedince nic podstatného neřekne. Známe zdatné sedmdesátníky i předčasně zestárlé padesátníky. Nicméně většina periodizačních teorií vymezuje stáří hranicí šedesáti (častěji však šedesáti pěti) let, kdy uţ je patrný pokles výkonnosti některých fyzických i psychických funkcí. (Stuart-Hamilton, 1999, s. 43) 8

9 Například Kuric (2000, s ) stanoví pro stadium počátečního stáří spodní věkovou hranici let, horním limitem je 75. rok ţivota. Etapu pokročilého stáří vymezuje 76. aţ 90. rokem, vrcholné stáří pak 91. aţ 100. rokem věku. Petřková (2005, s. 69) ve shodě s Kozákovou a Müllerem (2006, s. 9) přichází s podobnou periodizací a člení stáří na rané (60/65 74 let), pravé (75 89 let) a dlouhověkost (90 a více let). Problematika stárnutí je diskutovaným tématem současnosti oprávněně. Vysoké stáří je vlastně projevem moderní doby. V uplynulých staletích se lidé doţívali daleko niţšího věku neţ dnes. V 17. století tvořil populační podíl lidí nad šedesát let jedno procento, v 19. století jiţ čtyři procenta (Stuart-Hamilton, 1999, s. 13). Čechů starších šedesáti pěti let bylo podle předloňských statistik 15,9 procenta a do roku 2066 jich bude dvojnásobek. Pro konkretizaci této představy vyuţijme údajů posledního sčítání lidu, které mapují stav k Ze zjištěného počtu občanů České republiky bylo osob nad 65 let , tj. oněch zmíněných 15,9 procenta. Bez zajímavosti není ani informace, ţe ekonomicky aktivních osob bylo , tedy zhruba polovina celkového počtu obyvatel (ČSÚ, 2012, Předběţné výsledky Sčítání). Neustále stoupá také tzv. střední délka ţivota, která představuje šanci na doţití se daného počtu let v okamţiku narození. Začátkem 18. století dosahovala v Evropě pouze 23 let, o sto let později 37 let (Šipr, 1997, s. 13), zatímco dnes existuje reálná naděje na dosaţení 74,69 let u muţů a 80,74 let u ţen (ČSÚ, 2011, Naděje doţití a vybrané ukazatele). Tento demografický vývoj má dalekosáhlé dopady sociální, politické i ekonomické, stárnutí je problémem téměř celosvětovým, který však není předmětem této práce uvedená čísla mají pouze názorně ilustrovat rostoucí společenský význam stárnoucí populace a nutnost přehodnocení společenské atmosféry ve prospěch seniorů. 1.2 Koncept úspěšného stárnutí Za seniora je tedy povaţován člověk starší 60 let, přičemţ opravdový nástup stáří a s ním spojených fyziologických a psychosociálních změn je veskrze individuální záleţitostí odvislou od genové, osobnostní a environmentální výbavy jednotlivce. Nabízí se předpoklad, ţe daná hranice bude nadále korigována směrem 9

10 nahoru, zejména vzhledem k růstu věkového limitu pro odchod do penze a souvisejícím nárokům na funkční zdatnost jedince. Základní orientací moderní doby je produktivita a výkon. Člověk se od malička připravuje na pracovní kariéru, ekonomickou soběstačnost. Přesto lidé v uplynulých desetiletích odcházeli do starobního důchodu dříve, neţ dosáhli staroby. Muţi splňovali podmínky nároku na penzi v šedesáti, ţeny v padesáti třech, nejpozději v padesáti sedmi letech (zákon o důchodovém pojištění, 32). Odborníci hovořili o penzijním kolapsu, nebo dokonce o penzijní smrti, protoţe penzista přešel z pracovní role do role nemít roli (Haškovcová, 2002, s. 18). V publikaci staré 13 let upozorňuje Marie Vágnerová (2000, s ) na nebezpečí plynoucí z teorie neangaţování, která chápe stárnutí jako proces postupné eliminace různých aktivit. Vágnerová ji sice klade do souvislosti s odchodem do důchodu, můţeme však říci, ţe i v obecné rovině platí, ţe ty schopnosti a dovednosti, které člověk nevyuţívá, postupně upadají. Po určité době vyhasínají i některé pracovní návyky. Úbytek povinností spojený s odchodem na penzi vede k poklesu aktivity, sklonu k pohodlnosti. Staří lidé vyvíjejí aktivitu jen ve své domácnosti (zahrada, zvířectvo, četba, procházky). Mnozí se spokojí s rolí pasivního konzumenta televizní zábavy, obracejí se do minulosti, trpí určitou sociální izolací v rámci rodiny a sousedství. Společnost od starých lidí nic neočekává a nevyţaduje. Tento model ztotoţňující důchodce se starcem však jiţ dávno neodpovídá poţadavkům, které na seniory klade současnost. Jak se mění poměr věkových skupin obyvatelstva ve prospěch seniorů, bude se měnit i struktura ţivotního programu jednotlivce. Rostoucí délka ţivota, má-li být smysluplně vyuţita, se nemůţe opírat o představu zaslouţeného odpočinku (Petřková, Čornaničová, 2004, s. 11). Rovněţ Műhlpachr (2004, s , 120) upozorňuje na nutnost aktivně budovat kvalitu vlastního ţivota, a oddálit tak období závislosti a nemocnosti. Pokud bychom této moţnosti nevyuţili, s prodluţováním střední délky ţivota by dramaticky narůstal počet závislých osob odkázaných na zdravotní a sociální péči. Ústřední myšlenkou konceptu úspěšného stárnutí ovšem není zvyšování kapacit těchto sluţeb, nýbrţ zlepšování zdravotního a funkčního stavu stárnoucích osob. Přičemţ pozitivně ovlivnitelné faktory spatřuje Műhlpachr zejména v oblasti prevence civilizačních chorob způsobených špatným ţivotním stylem, tj. zejména aterosklerózy a následné atrofie kardiovaskulárního systému a mozkových cév, diabetické neuropatie 10

11 a poškození periferních nervů, degenerativního postiţení pohybového systému v důsledku deficitní stravy, a v oblasti celoţivotního učení. Demografický vývoj naší populace směrem k prodluţování střední délky ţivota a naděje na doţití vysokého věku bychom mohli povaţovat za společenskou objednávku na pestrou škálu aktivizačních programů pro seniory, kterou ovšem není moţno realizovat bez odpovědného přístupu kaţdého z nás ke svému vlastnímu zdraví jako základnímu potenciálu umoţňujícímu dlouhodobou soběstačnost a nezávislost na péči jiných osob, neboť kromě smrti je hlavní hrozbou chorob ztráta soběstačnosti (Műhlpachr, 2004, s. 39). V mezinárodním měřítku byl program aktivního stáří oficiálně zformulován jiţ před 30 lety. První světové shromáţdění o stárnutí konané v roce 1982 ve Vídni přijalo dokument Mezinárodní plán aktivit ke stárnutí, které je zde chápáno jako celoţivotní proces a příprava na něj by měla zahrnovat celostní přípravu v oblasti tělesné, duševní, kulturní, náboţenské, ekonomické i zdravotní (Petřková, Čornaničová, 2004, s. 8-9). Tyto zásady dále rozvinulo Druhé světové shromáţdění o problematice stárnutí, které se uskutečnilo v roce 2002 v Madridu. Muselo však nově reagovat na náhlé demografické změny ve světové populaci. Označilo je za demografickou revoluci, jakési věkotřesení a upozornilo na demografický posun od vysoké porodnosti a vysoké úmrtnosti k nízké porodnosti a nízké úmrtnosti, který bude mít poprvé v historii lidstva za následek, ţe do roku 2050 budou staří lidé nad 60 let a mladí lidé pod 14 let tvořit přibliţně stejný podíl populace (OSN, 2002, Výzvy demografické revoluce). Nitin Desai, tehdejší zástupce generálního tajemníka OSN pro ekonomické a sociální otázky, k této problematice poznamenal (Nitin Desai, 2002, Jaké je naše stáří?): Na konci loňského roku mi bylo šedesát let a měl jsem ne jednu, ale hned několik narozeninových oslav. ( ) Dožít se šedesátky je v mém prostředí, v mé kultuře, považováno za velký úspěch. Dlouhověkost není problém, ale přínos, a to si musíme uvědomit všude na světě. Vyžádá si to však mnohé změny v přístupech a pohledech. Zatímco v některých částech světa se starší lidé těší vážnosti a dostává se jim ochrany, jinde je jimi pohrdáno a jsou odsouváni na okraj společnosti, přehlíženi a zneužíváni fyzicky, psychicky i finančně. To si však již v budoucnu nemůžeme dovolit nikde na světě. Podle demografických studií OSN bude zhruba za padesát let na světě poprvé v historii více lidí starších šedesáti let než dětí mladších 11

12 patnácti. Zatímco dnes je každému desátému člověku na světě šedesát a více let, do roku 2050 to již bude každý pátý. ( ) Souvisí to s očekávanou změnou poměru počtu lidí v produktivním věku a nepracujících starších lidí a následnými dopady na penzijní systémy, zdravotní péči a systémy sociálního zabezpečení. ( ) Hlavním cílem budoucího rozvoje společností je nalézt způsoby, jak docenit a využít potenciál starších lidí. Průběžná integrace starších osob do společnosti je zcela zásadní. ( ) Čínské přísloví praví:,nezáleží na tom, jak staří jsme, ale na tom, jaké je naše stáří. Pro celý svět i pro každého jednotlivce je nesmírně důležité,,jaké je naše stáří. Výše specifikovaná demografická revoluce a kvalita ţivota starší generace je diskutována rovněţ na úrovni evropských a národních strategií. Rok 2012 byl rozhodnutím Rady EU a Evropského parlamentu (Rada EU, 2011, Rozhodnutí) vyhlášen Evropským rokem aktivního stárnutí a mezigenerační solidarity. Koordinátorem tohoto projektu v České republice se stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, pod jehoţ patronátem vznikl dokument Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 aţ Jde o návrh konkrétních opatření k zajištění důstojného ţivota a participace seniorů ve společnosti s důrazem na dvě základní oblasti zdraví a celoţivotní učení. Od nich se odvíjí další priority dokumentu, mezi které patří účast starších pracovníků na trhu práce, aktivní podíl na rozvoji občanské společnosti (např. formou dobrovolnictví) a podpora mezigeneračního dialogu (MPSV, 2012, Národní akční plán, s. 5). Demografický vývoj uplynulých staletí se zásadně liší od aktuální populační křivky symbolizující radikální posílení vyšších věkových skupin. Obraz stáří spojovaný dříve s pojmy jako bezmocnost, pracovní neschopnost či zaslouţený odpočinek se mění. Jestliţe byli senioři dříve vytlačováni z mainstreamu směrem k pasivitě a závislosti, obrací se na ně současný populační trend s konceptem úspěšného, pozitivního či aktivního stárnutí. Podle Kitliňské (2012, s. 128) v sobě tento koncept zahrnuje seniory jako platné členy společnosti, kteří se aktivně účastní na trhu práce, stále se vzdělávají a sami se rozhodují o způsobu aktivního proţití období stáří v adekvátní kvalitě ţivota. 12

13 1.3 Kognitivní potenciál seniora Koncept úspěšného stárnutí tedy můţeme chápat jako výzvu k integraci, ke smysluplnému a úspěšnému zúročení ţivotem nashromáţděného potenciálu. S tím koresponduje například tvrzení Ţivčicové (2011, s. 14), která vysvětluje ontogenezi jako přeměnu fungujícího organismu na osobnost. Tato změna probíhá prostřednictvím růstu, zrání, učení. Je schopnost učení a adaptace na neustále se měnící podmínky zachována po celou dobu lidského ţivota nebo se v pozdějším věku vytrácí? Organismus starého člověka bezpochyby podléhá řadě involučních změn, které ovšem začínají působit jiţ od rané dospělosti. Jak podotýká Stuart-Hamilton (1999, s ), tyto změny probíhají na všech úrovních osobnosti fyzické, psychické i sociální a jsou vzájemně závislé a propojené. Sociální návyky a ţivotní styl se významnou měrou podílí na fyzickém zdraví, fyzické degenerativní procesy následně ovlivňují psychologické funkce hlavně energetické zásobení a práci mozku. Proces stárnutí je tedy výsledkem interakce těchto tří faktorů. Zatímco fyzický vývoj probíhá mimo volní kontrolu člověka, stav kognitivních funkcí (paměť, učení, myšlení, inteligence, kreativita) můţeme do určité míry ovlivnit. Marie Vágnerová (2000, s ) detailně popisuje věkem determinované změny poznávacích procesů. Staří lidé jsou celkově pomalejší, snáze unavitelní, prodluţují se jejich reakční časy, zpracování informací a rozhodování. Zhoršování zrakové a sluchové diferenciace můţe ovlivňovat ostatní poznávací procesy. Starý člověk se musí více soustředit, aby dobře viděl, slyšel, musí kromě brýlí pouţívat kompenzační pomůcky, které v negativním smyslu lákají pozornost okolí. Smyslové vjemy souvisí s krátkodobou pamětí, která díky senzorickému deficitu a poklesu fluidní inteligence ve stáří ochabuje. Zhoršuje se zpracování, ukládání i vybavení informace. Reflexní odpověď buněk se zpomaluje sníţením tvorby tzv. neurotransmiterů přenášejících vzruchy (acetylcholin, dopamin, noradrenalin aj.). Učení se novým věcem je obtíţnější. To je jeden z důvodů, proč se lidé v seniorském věku utíkají do minulosti, která pro ně představuje nejenom emoční útočiště, ale také oblast intelektuálního pohodlí. Výkonnost epizodické dlouhodobé paměti, která se váţe k údajům o určitém místě a době (kde má člověk zaparkované auto, zda si vzal lék, sdělil něco svému partnerovi), s rostoucím věkem rovněţ 13

14 slábne. Naopak sémantická sloţka dlouhodobé paměti, která obsahuje obecné znalosti a znalosti o slovech a pojmech, bývá u seniorů trvanlivější. Můţe slouţit jako kompenzační mechanismus pro další učení. Ani zde nesmíme zapomínat na pravidlo, ţe snáze upadá aktivita, která není pouţívána. Prokázalo se, ţe na paměť má velký vliv úroveň dosaţeného vzdělání, resp. s ním spojený způsob ţivota a aktivní postoj k duševní činnosti. Pokud je paměť trénovaná, uchovává se delší dobu. Jak dále Vágnerová (2000, s ) píše, v obecné rovině faktor stáří více ovlivňuje tzv. fluidní inteligenci, tj. schopnost zpracovávat nové informace a hledat nová řešení. Krystalická inteligence, neboli dříve získané znalosti, zafixované strategie uvaţování a naučená řešení známých situací zůstávají na dobré úrovni. Vlivem stárnutí dochází ke zpomalení myšlenkového výkonu, ale nemusí dojít ke zhoršení celkové kapacity. Starému člověku trvá určitý úkon déle, ale je schopen jej provést. Problémem je spíše pokles schopnosti koordinovat různé kognitivní funkce (selektivita pozornosti, její distribuce, vybavování různých informací a jejich adekvátní vyuţití v analýze problému), coţ brání pouţití sloţitějších strategií při řešení situace. Standardní úlohy řeší senioři dobře, ale v nových podmínkách se hůře orientují a dávají raději přednost rutině a stereotypům. Základem adaptace na změny v intelektuální výkonnosti tedy je adekvátní výběr aktivit dle individuálních moţností seniora, snaha co nejlépe vyuţít zachovaných schopností, a kompenzovat tak úbytek jiných kompetencí. Starý člověk se sice uţ mnoho nového nenaučí, ale můţe účelně vyuţívat dosavadních poznatků a zkušeností. Navzdory obecně rozšířené teorii o hromadném odumírání neuronů po dvacátém roce ţivota jsou někteří autoři v líčení involučních změn spojených se stářím méně radikální. Například gerontolog Květoslav Šipr (1997, s. 43) nepovaţuje fakt, ţe se nervové buňky v dospělosti nemohou obnovovat, za důvod k pesimismu. I v pokročilém věku se totiţ mezi neurony vytvářejí nová spojení, která dokáţí nahradit porušené funkce. Stejně tak psycholog Vladimír Smékal (2005, s. 54) zpochybňuje teorii o masivním zániku mozkových buněk. Tvrdí, ţe procesu stárnutí sice podléhá celý organismus a stárnout začínáme hned po narození, ale s nervovou soustavou je to jinak vyvíjí se ještě v dospívání a podnětově bohaté prostředí stimuluje její rozvoj i v pozdějších obdobích. Důleţitý je psychický trénink, který se pozitivně podílí na udrţení funkčnosti mozkové kůry aţ do vysokého věku. Záleţí pochopitelně i na správné ţivotosprávě a adaptačním potenciálu organismu. Člověk 14

15 je starý, jak staře myslí. ( ) Proto je stáří funkcí duše, a ne počtu let ţivota. (Smékal, 2005, s ) V souvislosti s tendencí ke stereotypním řešením se nabízí otázka kreativity ve vysokém věku. Műhlpachr (2004, s ) tvrdí, ţe tvořivé schopnosti kulminují obvykle do 45 let, a dává tuto věkovou hranici do souvislosti s úbytkem energie a rychlosti, s větší unavitelností, potaţmo zkrácením doby vyhrazené pracovním činnostem. Tvořivost chápe jako schopnost vytvářet neobvyklé obrazy a nacházet neotřelá spojení mezi zdánlivě nesouvisejícími idejemi. Schopnost objevit nebo vytvořit něco, co do té doby neexistovalo, vyţaduje duševní razanci, energickou průbojnost, bezprostřednost, divergentní myšlení s několikerým moţným řešením, nezatíţenost autoritami a zkušeností. Kreativita ve vyšším věku tedy není ohroţena úbytkem dokonalosti, nýbrţ únavou, získanými pracovními a myšlenkovými automatismy, které sice šetří energii a zvyšují výkonnost v obvyklých situacích, na druhé straně však brání novátorství a imaginaci. Stuart-Hamilton potvrzuje (1999, s ), ţe výzkumy v této oblasti neprokázaly souvislost mezi poklesem kreativity a úrovní inteligence. Staří lidé jsou méně tvořiví neţ mladí, i kdyţ je jejich inteligence srovnatelně vysoká. Souvisí to s narůstající rigiditou, tendencí seniorů ke stereotypním řešením problému a volbě zavedených strategií, ale paradoxně také se zkušenostmi a shromaţďováním informací, popřípadě s kariérním vzorcem, který mění tvořivé řadové pracovníky v rutinní administrátory ve vedoucích funkcích. Jelikoţ i v oblasti kreativity platí individuální bio-psycho-sociální podmíněnost, najdeme v historii nejeden příklad osobností, které si zachovaly tvůrčí potenciál a vitalitu do vysokého věku. Tizian namaloval svá nejcennější díla po devadesátce, G. B. Shaw získal Nobelovu cenu za literaturu téměř jako sedmdesátiletý, Sixtinskou kapli zkrášlil svými malbami šedesátiletý Michelangelo. (Šipr, 1997, s ) Zvykli jsme si mluvit o seniorech jako o bezbranných obětech bio-psychosociálního chátrání. Problematika rozumového úpadku a demencí, spojovaná s touto ţivotní periodou, je detailně zpracována. Jako by se příliš nepočítalo s alternativou zdatného, soběstačného a aktivního seniora. Syndrom kognitivního deficitu, demence a poruch paměti, Alzheimerova choroba, amentní stavy a další defekty rozumových schopností, jak o nich pojednávají učebnice gerontologie a geriatrie (např. Kalvach, Onderková, 2006, s ), jsou jistě závaţnými komplikacemi zdravotního stavu 15

16 a výkonnosti seniorské populace, nejsou však vyčerpávající charakteristikou jejich funkčních moţností. Jak bylo řečeno, stárnutí je všeobecný proces, jehoţ počátek spojuje většina moderních klasifikačních teorií se šedesátým rokem ţivota, ale jeho konkrétní projevy jsou individuálně variabilní a kaţdý se s nimi vypořádává jedinečným způsobem dle svého osobnostního zaloţení a ţivotních zkušeností. Míra adaptability a úspěšného začlenění do sociálního prostředí je značnou měrou ovlivněna procesem učení. Tím se otevírá perspektiva systematického tréninku kognitivních funkcí prostřednictvím vzdělávacích aktivit zaměřených na seniorskou cílovou skupinu, kterým je věnována další kapitola této práce. 16

17 2 Vzdělávání V předchozí části této práce byl vymezen pojem stáří jako období limitované spodní věkovou hranicí 60 let, spojené s určitým poklesem výkonnosti a funkčních schopností organismu, jejichţ faktický nástup a konkrétní projevy mají vysoce individuální charakter. Úspěšnému zvládání procesu stárnutí napomáhá aktivní ţivotní styl včetně kontinuálního mentálního tréninku a učení. V následující kapitole se zaměřím na proces učení jako permanentní lidskou schopnost a součást celoţivotního vzdělávání s přihlédnutím ke zvláštnostem v učení starších osob. Upozorním na formy vzdělávání seniorů v rámci veřejných a zájmových institucí, jakoţ i na moţnosti obsaţené v systému sociálních sluţeb. 2.1 Vymezení pojmu vzdělávání Laická veřejnost vnímá pojem vzdělávání spíše jako osvojování vědomostí, spojené se školským systémem učení. Pedagogické vědy však zpravidla obsah tohoto slova chápou šířeji jako všestranný rozvoj člověka zahrnující socializaci, enkulturaci a personalizaci (Kohout, 2010, s. 23), jako proces všestranné humanizace a kultivace osobnosti, systematické získávání vědomostí, dovedností a návyků, institucionalizovanou činnost učitelů ve škole i v mimoškolních vzdělávácích zařízeních (Svobodová, Šmahelová, 2007, s. 20). V moderní pedagogice jde vzdělávání ruku v ruce s výchovou jako cílevědomým a všestranným působením na tělesné či duševní vlastnosti jedince (v uţším slova smyslu výchovou mravní, estetickou, pracovní či tělesnou) a vytváří integrovaný pojem edukace (Kohout, 2010, s. 21, 24). Týţ pojem pouţívá k souhrnnému označení výchovy a vzdělávání také Jan Průcha ve své učebnici Moderní pedagogika (2002, s. 66, 75) a doplňuje jej o termín edukační proces, který definuje jako jakoukoliv činnost, jejímţ prostřednictvím nějaký subjekt instruuje (vyučuje) a nějaký subjekt se učí. 17

18 2.2 Vzdělávání seniorů Edukací, tj, výchovou a vzděláváním seniorů, se zabývá gerontopedagogika, také gerontagogika nebo geragogika. Její kořeny zcela jistě sahají k historickým počátkům gerontologie jako příbuzné disciplíny, nicméně jako samostatný speciálně pedagogický obor vzniká gerontopedagogika teprve koncem minulého století (Műhlpachr, 2004, s. 7-11). Bývá také označována jako subdisciplína andragogiky, vědy o výchově a vzdělávání dospělých. Předmět andragogiky je však širší, spojuje zájem o velmi různorodé oblasti výchovy a vzdělávání (profesní, kulturní, ekonomický, politický, občanský kontext atd.), o všechna období ţivotní dráhy jedince (Műhlpachr, 2004, s ). Petřková a Čornaničová (2004, s ) kladou působnost gerontopedagogiky nejenom do kontextu edukace a profesního či zájmového vzdělávání seniorů, ale také do oblasti společenské podpory a přípravy na stáří, do sféry programů pro seniory, jejich rodiny, profesionální i dobrovolné pečovatele. Gerontopedagogika v jejich pojetí zahrnuje prakticky veškeré edukační aktivity spojené se seniory. Konkrétně se jedná o vlastní edukaci seniorů jako těţiště zkoumání, preseniorskou edukaci ve smyslu přípravy na stáří a proseniorskou edukaci zaměřenou na mezigenerační porozumění a společenskou podporu stáří. Posláním těchto aktivit je všestranný rozvoj osobnosti seniora, jeho úspěšná adaptace na poţadavky moderního světa i na vlastní proces stárnutí, podpora mezigeneračního dialogu a prevence neţádoucích společenských jevů včetně věkové diskriminace a sociální izolace seniorů. Vzdělávání starších lidí má tedy jasně vymezený obsah a účel, který Petřková a Čornaničová (2004, s. 62) dále specifikují. V jejich pojetí nelze problematiku vzdělávání seniorů redukovat jen na oblast předávání informací, nybrţ je třeba zohlednit i jeho další funkce prezentované v tabulce. 18

19 Tabulka 1: Funkce vzdělávání (podle Petřková, Čornaničová, 2004) FUNKCE VZDĚLÁVÁNÍ Preventivní Anticipační Rehabilitační Adaptační Posilovací (stimulační) Komunikační Kompenzační Aktivizační Relaxační Mezigeneračního porozumění VÝZNAM A OBSAH POJMU opatření a aktivity předcházející negativním jevům ve stáří aktivity přispívající k pozitivní připravenosti na očekávané změny obnova fyzických a psychických sil, udrţování vyváţeného stavu adaptace na změny prostředí, ve kterém člověk ţije rozvoj a podpora aktivity, zájmů, potřeb a schopností seniora podpora aktivní komunikace s okolní společností nahrazuje případný úbytek sociálních kontaktů a ztrátu profesní role, popř. nemoţnost dříve studovat podpora začlenění do společnosti, fyzického a duševního zdraví a ţivotní spokojenosti smysluplné trávení volného času prevence mezigeneračního napětí Předmět gerontopedagogiky se tedy neomezuje jen na vzdělávání v tradičním smyslu, nýbrţ je obohacen o edukaci volného času, širší informační a osvětovou činnost i o projekty výchovy ke stáří. Vztáhneme-li obsah předchozího textu k tématu této práce, otevírá se před námi široká platforma preseniorských, proseniorských či seniorských edukačních aktivit, z nichţ právě posledně jmenované budou i nadále v centru naší pozornosti. 2.3 Koncept celoživotního vzdělávání V kapitole charakterizující kognitivní potenciál seniora jsem si poloţila otázku, zda je schopnost učení vlastností mladého, zrajícího organismu nebo zda je zachována i ve vyšším věku. Odpověď se moţná skrývá v samotné povaze lidské společnosti. Od počátku své existence ţili lidé v rámci širšího společenství. V minulosti, stejně jako dnes, jsou předpokladem plnohodnotného ţivota adaptabilita a schopnost 19

20 socializace, osvojení si obecných norem a hodnot, tedy schopnost učit se v rámci neformálních i formálních společenských institucí. Nezbytnost celoţivotního učení koresponduje se sociální podstatou člověka, nutností sociálního začlenění a adaptací na neustále se měnící ţivotní a společenské podmínky. Vzdělávání jako komplementární pojem by nemělo být chápáno jako institucionalizovaný úzkoprofilový fenomén v oblasti profesní přípravy, nýbrţ jako celostní proces kultivace osobnosti. (Műhlpachr, 2004, s ) Poţadavek sebezdokonalování a soustavného vzdělávání najdeme u řady myslitelů od antiky, přes renesanci, baroko a osvícenství, aţ po dnešek. V tomto ohledu by lidem v našich zeměpisných lokacích měly být nejbliţší spisy učeného Moravana Jana Amose Komenského, geniálního učitele, který pokládal výchovu a vzdělávání za celoţivotní proces a jednu z cest ke změně společnosti za prostředek všenápravy a tuto svou filozofii vloţil do impozantního díla s názvem Obecná porada o nápravě věcí lidských, jehoţ součástí je i skvělá Pampaedia neboli Vševýchova. Jde v podstatě o projekt proměny konfliktního světa vševýchovou člověka sepětím vědění a mravního zdokonalování, v němţ se snad poprvé v dějinách objevuje poţadavek globálního učení (zejména jazyků) a celoţivotního vzdělávání. (Hora-Hořejš, 1995, s , 150) Představou univerzálního vzdělání, univerzálního jazyka a univerzálního svobodného občanství, jeţ má přednost před národním, náboţenským či myšlenkovým sektářstvím, se Komenský stal jedním z prvních projektantů jednotné Evropy (Hora-Hořejš, 1995, s. 142, 150), která se stala realitou současnosti. Globalizace a změny moderní společnosti přinášející informační explozi, rozvoj nových technologií, důraz na ekonomický růst a flexibilitu pracovních sil představují výzvu i pro starší generaci. Produktivní obyvatelstvo všech věkových skupin se musí přizpůsobit a reagovat na změnu priorit současného světa, mezi které bezesporu patří také edukační aktivity jako faktor mobilizace fyzických a duševních sil a ţivotní spokojenosti (Petřková, Čornaničová, 2004, s. 9). Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí (MPSV, 2012, s. 11) definuje celoţivotní učení jako kontinuální proces získávání a rozvoje vědomostí a praktických dovedností v průběhu celého ţivota. Tento koncept zahrnuje stejně tak formální (organizované), jako neformální (zájmové) typy vzdělávání, školní docházku i vzdělávání seniorů. Často propojuje edukaci s pracovní aktivitou, proto je jeho nedílnou součástí další profesní růst a prohlubování kvalifikace v souladu 20

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy?

VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? VEŘEJNÉ KNIHOVNY: tradiční místa občanského vzdělávání Jak využít tradici pro dnešní výzvy? KONFERENCE KNIHOVNY SOUČASNOSTI 2012 Pardubice, 13.9.2012 Mgr. Petr Čáp Občanské vzdělávání Demokracie se opírá

Více

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající

Obecným obsahem poradenských služeb je tedy činnost přispívající A. Koncepce činnosti, aktivity, orientace B.1. Základní charakteristika zařízení Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) zajišťuje spektrum psychologických a speciálně pedagogických služeb, které jsou

Více

Služby sociální péče a služby sociální prevence

Služby sociální péče a služby sociální prevence Služby sociální péče a služby sociální prevence Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů upravuje tyto formy sociálních služeb: Podle typu sociální situace rozlišujeme

Více

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777

Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Strategie, nástroje a možnosti státu při podpoře uplatnění starších pracovníků v důsledku stárnutí populace 7.11.2014 7.11.2007777 Obsah Demografický vývoj v České republice Národní akční plán podporující

Více

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová

Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Sociální služby jako součást systémového pojetí sociální práce Meziresortní setkání, KÚ MSK Ostrava, 8. 10. 2014 Mgr. Jaroslava Krömerová Co je sociální práce? Co je to sociální práce? SOCIÁLNÍ PRÁCE JAKO

Více

Základy pedagogiky a didaktiky

Základy pedagogiky a didaktiky Základy pedagogiky a didaktiky Pedagogika Pedagogika je věda zabývající se výchovou a vzdělání. První systém pedagogických poznatků a zásad vytvořil J.Á. Komenský a jako samostatný vědní obor existuje

Více

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE

TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Příloha č. 1 TÉMATA PRO VYPRACOVÁNÍ SEMINÁRNÍ PRÁCE Dle bodů 1-3 je možné samostatně zvolit téma. Tento výběr podléhá schválení pracovní skupinou Domácí práce. 1. Samostatně vybrané téma na základě studia

Více

Kariérové poradenství

Kariérové poradenství Kariérové poradenství (KP, poradenství pro volbu povolání) = institucionalizovaný systém poradenských služeb Cíl KP = pomoc jednotlivcům při rozhodování o profesní a vzdělávací orientaci v kterékoliv fázi

Více

Příprava na stárnutí z pohledu vzdělávání seniorů Ivo Rašín Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR Demografická tichá revoluce, se může stát trestem za nevšímavost Příprava na vlastní stáří a život

Více

Inkluzivní vzdělávání

Inkluzivní vzdělávání Inkluzivní vzdělávání Instand Karlovy Vary 2014 PhDr. J. Slowík, Ph.D. Mgr. Ivana Čamková Co je to inkluze? postoj vycházející z přesvědčení, že všichni lidé jsou si rovni v důstojnosti a právech nikdy

Více

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

Část D. 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Část D Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání VÚP Praha 2005 Část D 8 Vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami Za žáky se speciálními vzdělávacími potřebami jsou považováni žáci

Více

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020

Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2020 Indikátory Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 (dále jen Strategie ) jsou vymezeny s ohledem na tři klíčové priority Strategie,

Více

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod

Studijní opora. Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách. Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO. Obsah: Úvod Studijní opora Název předmětu: Řízení zdrojů v ozbrojených silách Téma 10: Příprava a rozvoj personálu v rezortu MO Obsah: Úvod 1. Řízení vzdělávání a rozvoje pracovníků v organizaci 2. Koncepce přípravy

Více

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT. určený pro praktickou školu jednoletou ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM ŠKOLA PRO ŽIVOT určený pro praktickou školu jednoletou CHARAKTERISTIKA OBORU Charakteristika oboru vzdělání Praktická škola jednoletá umožňuje střední vzdělávání žákům se středně

Více

Sociální rehabilitace

Sociální rehabilitace Sociální rehabilitace Koncept ucelené rehabilitace - součást konceptu ucelené rehabilitace - pojem ucelená rehabilitace - překlad anglického termínu comprehensive rehabilitation comprehensive - úplný,

Více

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU

ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU CZ ZA EVROPSKOU SPOLEČNOST PRO OBČANY VŠEHO VĚKU 2007 - EVROPSKÝ ROK ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO VŠECHNY The European Older People s Platform La Plate-forme européenne des Personnes âgées OBYVATELSTVO ZEMÍ

Více

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc

Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením. Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc Raná péče v ČR-preventivní komunitní služba pro rodiny dětí s postižením Mgr. Pavla Matyášová Společnost pro ranou péči 3. března 2012, Olomouc V ČR raná péče v systému sociálních služeb Raná péče je terénní

Více

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb:

1. Základní informace o sociálních službách: 2. Základní pojmy v oblasti sociálních služeb a komunitního plánování sociálních služeb: 1. Základní informace o sociálních službách: V lednu roku 2007 vstoupil v platnost zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, který upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé

Více

Koncepce školy 2014/2015

Koncepce školy 2014/2015 Koncepce školy 2014/2015 Mateřská škola s liberálním přístupem respektující jednotlivé osobnosti dětí, s cílem přirozenou formou rozvíjet kladný vztah k přírodě, úctu k životu a ochranu životního prostředí.

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Výzvy OP VVV vyhlašované v listopadu

Více

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu

Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu Systém ASPI - stav k 4.8.2010 do částky 81/2010 Sb. a 30/2010 Sb.m.s. Obsah a text 505/2006 Sb. - poslední stav textu 505/2006 Sb. VYHLÁŠKA ze dne 15. listopadu 2006, kterou se provádějí některá ustanovení

Více

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace Maturitní otázky z předmětu PEDAGOGIKA A PSYCHOLOGIE 1. Definice a předmět psychologie Základní odvětví, speciální a aplikované disciplíny,

Více

Speciální pedagogika Obecná speciální pedagogika Definice, vymezení oboru Speciální pedagogika je orientována na výchovu a vzdělávání, na pracovní a společenské možnosti zdravotně a sociálně znevýhodněných

Více

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu:

PROJEKTOVÝ ZÁMĚR. Základní škola a Mateřská škola Verneřice, příspěvková organizace Název projektu: Moderní škola 2011 Název operačního programu: PROJEKTOVÝ ZÁMĚR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Oblast podpory 1.4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách Ţadatel projektu: Základní škola a Mateřská škola Verneřice,

Více

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu:

Modul 5 Sociálně - právní minimum. Lekce č. 9. Sociální služby. Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Modul 5 Sociálně - právní minimum Lekce č. 9 Sociální služby Výuka tohoto kurzu je realizovaná v rámci projektu: Podpora celoživotního vzdělávání pracovníků poskytovatelů sociálních služeb v Jihomoravském

Více

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb

Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Cíle a způsoby poskytování sociálních služeb Poslání: V rámci pobytové služby je našim posláním komplexní péče o osoby se sníženou soběstačností, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické

Více

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE

1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE 1. VYMEZENÍ ODBORNÉ STÁŽE Šablona stáže představuje základní rámec odborné stáže pro typovou pozici a obsahuje požadavky na obsah a průběh stáže, na stážistu i na poskytovatele stáže. Bílá pole označují

Více

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH

PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Strana 1 z 7 Název: PROCES SOCIÁLNÍ PRÁCE VE ZDRAVOTNICKÝCH ZAŘÍZENÍCH Platnost od: 2. 5. 2008 Platnost do: odvolání Nahrazuje: ----- Personál: Všeobecné sestry, porodní asistentky, zdravotně sociální

Více

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI. Iva Dřímalová. Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Pedagogická fakulta Ústav pedagogiky a sociálních studií Iva Dřímalová III.ročník kombinované studium Mapa sociálních sluţeb na Vsetínsku a role Centra Auxilium Bakalářská

Více

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví

Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:

Více

Veřejné informace o službě

Veřejné informace o službě Odlehčovací služba Místo poskytování služby: Urxova 297/4, Třebeš, 500 06 Hradec Králové 6 Veřejné informace o službě Právní forma: fyzická osoba IČO: 48162485 Statutární zástupce: Adresa sídla poskytovatele:,

Více

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření

CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření CZ54 Inženýrská pedagogika zimní semestr 2015/16 2. ročník NMg. studia obor Pozemní stavby všechna zaměření Seminární práce studentů Vyberte si jedno z nabízených 63 témat. Pokud si někdo vybere knihu

Více

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ

PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ OPERAČNÍ PROGRAM VÝZKUM, VÝVOJ A VZDĚLÁVÁNÍ PO 3 - ROVNÝ PŘÍSTUP KE KVALITNÍMU PŘEDŠKOLNÍMU, PRIMÁRNÍMU A SEKUNDÁRNÍMU VZDĚLÁVÁNÍ Oblast regionálního školství se zaměří na tyto priority: excelentní vzdělávání

Více

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty

ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání integrace vzdělávacího obsahu integrace žáků klíčové kompetence kurikulární dokumenty ZÁKLADNÍ POJMY etapy vzdělávání legislativně vymezené, obsahově stanovené a časově ohraničené úseky vzdělávání, které odpovídají vzdělávání podle daného rámcového vzdělávacího programu integrace vzdělávacího

Více

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov, příspěvková organizace, IČ 48379808, se sídlem Skořická 314, 338 43 Mirošov 1 Standard č.1 Domov pro seniory Poslání, cíle a zásady poskytování sociálních

Více

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010

Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zpráva o činnosti za období od 1.1.2010 do 31.12.2010 Zařízení: Poradna pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy Registrovaná sociální sluţba: Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, id.5509869

Více

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020

Problémový okruh č. 1 Kultura a společenský život 2014-2020 Výstupy z jednání pracovní skupiny MAS Bohumínsko SPOLEČNOST, 6. srpna 2013 od 15,30h v Petrovicích u Karviné Příprava Integrované strategie území MAS Bohumínsko - Strategický pilíř SPOLEČNOST Tento strategický

Více

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA

VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA VÝUKOVÝ PROGRAM ANDRAGOGIKA Registrační číslo projektu: CZ.1.07/3.2.01/01.0018 Název projektu: Příprava lektorů pro vzdělávání dospělých Název příjemce: Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Liberec,

Více

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM

ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM PROČ SE ZAPOJIT DO PRACOVNÍHO PROCESU? Pocit užitečnosti. Překonání handicapu uvnitř sebe sama. Alespoň částečná finanční nezávislost. Aktivní zapojení do formování

Více

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015

Vzdělávání dospělých v ČR. Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 Vzdělávání dospělých v ČR Jan Brůha Oddělení dalšího vzdělávání MŠMT 21. 5. 2015 1 2 12 Podíl dospělé populace na dalším vzdělávání v ČR a EU v letech 2008 2014 11,4 11 10,8 10,5 10,6 10 9,7 9 9,4 9,3

Více

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná

SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná SOCIÁLNÍ SLUŽBY PRO OSOBY SE ZRAKOVÝM POSTIŽENÍM sociální služba dle zákona 108/2006 Sb.,o sociálních službách - veřejně garantovaná Studijní materiál pro účastníky kurzu Osvětový pracovník a konzultant

Více

Metodický pokyn č. 4

Metodický pokyn č. 4 Metodický pokyn č. 4 Poradna pro cizince a uprchlíky DIECÉZNÍ KATOLICKÁ CHARITA HRADEC KRÁLOVÉ Velké náměstí 37/46, 500 01 Hradec Králové, IČO: 42197449 Název: Poslání, cíle a principy poradny pro cizince

Více

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM

ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM ŽIVOT RODINY S POSTIŽENÝM DÍTĚTEM Přivést na svět nový život znamená pro rodiče vždy jednu z nejradostnějších událostí jejich života. Tato událost ve větší či menší míře u každého jedince pozměňuje vztahy

Více

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV)

Harmonogram výzev OP VVV: Aktuálně vyhlášené výzvy: OP Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) Harmonogram výzev OP VVV: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/harmonogram-vyzev-op-vvv Aktuálně vyhlášené výzvy: http://www.msmt.cz/strukturalni-fondy-1/vyhlasene-vyzvy Relevantními výzvami pro FHS

Více

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013

VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 VÝUKOVÝ MATERIÁL: VY_32_INOVACE_ DUM 7, S 17 JMÉNO AUTORA: DATUM VYTVOŘENÍ: 21.1. 2013 PRO ROČNÍK: OBORU: VZDĚLÁVACÍ OBLAST. TEMATICKÝ OKRUH: TÉMA: Bc. Blažena Nováková 1. ročník Předškolní a mimoškolní

Více

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s.

Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání. Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. Finanční gramotnost jako součást celoživotního vzdělávání Ing. Bc. Ivan Noveský generální ředitel, Cofet, a.s. nové základní dovednosti, jinak nazývané též gramotnosti: počítačová gramotnost mediální gramotnost

Více

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC

ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC ANALÝZA VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB ÚŘEDNÍKŮ ÚSC v rámci projektu OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost CZ.1.07/3.2.07/01.0068 Prohloubení nabídky vzdělávacích programů v oblasti rozvoje lidských zdrojů vedoucích

Více

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace

Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov VEŘEJNÝ ZÁVAZEK. Základní informace Domov důchodců Humburky Humburky 100, 504 01 Nový Bydžov STANDARD č. 1 VEŘEJNÝ ZÁVAZEK I. Základní informace Název: Domov důchodců Humburky Druh poskytované sociální služby: Domov pro seniory Adresa: Humburky

Více

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV

Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Téma č.10: Podmínky školní TV, bezpečnost v TV Nejvíc problémů si děláme tím, že počítáme s příznivými podmínkami svého okolí. Čekejme raději horší podmínky a když budou dobré, tak nás to mile překvapí.

Více

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012

Národní akční program. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. pro období 2011 2012 Národní akční program bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro období 2011 2012 Schváleno Radou vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci dne 10. prosince 2010. ÚVOD Národní akční program bezpečnosti

Více

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole

SMĚRNICE č.503 /2013. Poradenské služby ve škole SMĚRNICE č.503 /2013 Poradenské služby ve škole Obsah: ČL.1 - ČL.2 - ČL.3 - ČL.4 - ČL.5 - ČL.6 - ČL.7 - ČL.8 - ČL.9 - ČL.10 - ČL.11 - Úvod Obsah poradenských služeb Pracovníci poskytující poradenské služby

Více

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012

Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 Strategický plán rozvoje školy na období roků 2007 2012 ŠKOLA PRO ŢIVOT, VE KTERÉM CHCEME OBSTÁT JAKO LIDÉ Cílem je připravit takového žáka, který bude mít dovednosti, vědomosti i morální vlastnosti použitelné

Více

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011

TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 TEMATICKÉ OKRUHY K STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠCE AKADEMICKÝ ROK 2010/2011 STUDIJNÍ PROGRAM: Ošetřovatelství 53-41-B STUDIJNÍ OBOR: Všeobecná sestra R009 FORMA STUDIA: Prezenční PŘEDMĚT: BEHAVIORÁLNÍ VĚDY 1.

Více

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb

Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb Význam dalšího vzdělávání v sociální práci pro zvyšování kvality sociálních služeb PhDr. Hana Janečková, PhD. Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha 16.2.2006 Význam vzdělávání v dějinách

Více

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE

VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE VZDĚLÁVÁNÍ UČENÍ KOMUNIKACE Rytmus, o.s. duben 2012 Doc. PhDr.Marie Černá, CSc ZÁKLADNÍ POJMY VZDĚLÁVÁNÍ VZDĚLANOST VZDĚLÁNÍ VZDĚLAVATENOST EDUKACE VÝCHOVA VÝUKA VYUČOVÁNÍ VZDĚLÁVÁNÍ = PROCES jehož výsledkem

Více

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP

AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP AKADEMIE UMĚNÍ A KULTURY PRO SENIORY HMP Projekt základních uměleckých škol (příspěvkových organizací) a HMP, určený pro seniory v oblasti celoživotního uměleckého vzdělávání Osnova: 1. Název projektu

Více

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola.

1. Představení programu Zdravá. 2. Podpora zdraví v kurikulu. 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu. škola. 1. Představení programu Zdravá škola 2. Podpora zdraví v kurikulu mateřské školy 3. MŠ POD ŠPILBERKEM, Brno 4. Zapojení prvků PZMŠ do programu Lesní školky 1 Zdraví člověka neznamená jen nepřítomnost nemoci,

Více

Základní zásady základní sociální

Základní zásady základní sociální Předmět úpravy Podmínky pro poskytování sociálních služeb a příspěvku na péči Podmínky pro vydávání oprávnění k poskytování soc.služeb, pro výkon veřejné správy a inspekci soc.. služeb Předpoklady pro

Více

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE

INFORMACE O ZAKÁZCE INFORMACE O ZAKÁZCE Občanské sdružení D.R.A.K. Oblačná 450/1, 460 05 Liberec 5 Seminář "Dobrá praxe - IP5, 19.05.2015 Veřejná zakázka č. OLP/136/2014: Zajištění služby sociální prevence sociálně aktivizační služby pro rodiny

Více

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj

XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium. Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj XD16MPS Manažerská psychologie pro kombinované studium Úvod do manažerské psychologie Předmět, význam, vývoj Mgr. Petra Halířová ZS 2009/10 Literatura Bedrnová, Nový: Psychologie a sociologie řízení, s.

Více

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA

SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA SPECIÁLNÍ PEDAGOGIKA otázky k SZZ 1) Speciální pedagogika jako vědní obor, vymezení předmětu, vztah speciální pedagogiky k dalším vědním oborům. Vztah k pedagogice, psychologii, medicínským oborům, k sociologii.

Více

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření

Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Operační program Praha Adaptabilita a zaměstnanost Přehled priorit a opatření Duben 2007 Prioritní osy programu Prioritní osa 1 - Podpora rozvoje znalostní ekonomiky... 2 Prioritní osa 2 - Podpora vstupu

Více

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava

Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava Křesťanská základní škola Jihlava, nám. Svobody 1369 / 3, 586 01 Jihlava 1. 4 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na základních školách operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost Datum zahájení

Více

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu

Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Rozsah a zaměření jednotlivých kurzů vzdělávacího programu Cílové skupiny: Sociální pracovníci Popis kurzů 1. Standard č. 5 Individuální plánování Cílem kurzu je rozšířit odborné znalosti a dovednosti

Více

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017

Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 ZŠ T. G. Masaryka Kutná Hora, Jiráskovy sady 387 Dlouhodobý plán školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015-2017 Mgr. Bc. Zdenka Mačinová, ředitelka školy Koncepční záměry a úkoly v období 2015 2017

Více

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy

preventivní péče ústavní nebo ochranné výchovy Systém péče v ČR Systém péče v České republice se dělí na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří zařízení, která pracují s klienty v rámci preventivní péče. Druhá skupina zařízení se již věnuje dětem,

Více

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant

Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Gymnázium, Frýdlant, Mládeže 884, příspěvková organizace tel. 482312078, fax 482312468, e-mail: gymfry@gymfry.cz Poslání, vize a strategie školy Gymnázium Frýdlant Poslání školy pro vzdělávací obor osmileté

Více

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ

VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ 1 VÝCHOVA K VOLBĚ POVOLÁNÍ Obsah: Výchova k volbě povolání vzdělávací cíle str. 2 Obsahové zařazení tematických okruhů str. 3 Výchova k občanství 6.- 7. ročník str. 4 Výchova k občanství 8.- 9. ročník

Více

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu

Studijní texty. Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Studijní texty Název předmětu: Řízení bezpečnosti Téma: Vzdělávání a příprava obyvatelstva v oblasti bezpečnosti a obrany státu Zpracoval: Ing. Miroslav Jurenka, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Více

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních

du39k 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních 32 338/2000-22 METODICKÝ POKYN k environmentálnímu vzdělávání, výchově a osvětě ve škole a školských zařízeních Ministerstvo školství, V Praze dne 14. prosince 2001 mládeže a tělovýchovy ČR 1. Úvodní ustanovení

Více

Zdravá škola. škola podporující zdraví

Zdravá škola. škola podporující zdraví Zdravá škola škola podporující zdraví Koncepce, která vstoupila do povědomí české pedagogické veřejnosti v rozmezí let 1991 1993 jako jedna z alternativních edukačních možností prošla do současnosti určitým

Více

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu

Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova. Pojetí vyučovacího předmětu Učební osnova vyučovacího předmětu Tělesná výchova Obor vzdělání: 24-41-M/01 Strojírenství 26-41-M/01 Elektrotechnika Délka a forma studia: 4 roky, denní studium Celkový počet týdenních hodin za studium:

Více

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace

ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Žadatel projektu Název projektu Název operačního programu Prioritní osa programu Název oblasti podpory Celkový rozpočet projektu ZŠ a MŠ Brno, Kotlářská 4, příspěvková organizace Škola pro život v 21.

Více

Lidské zdroje na trhu práce

Lidské zdroje na trhu práce Lidské zdroje na trhu práce Vzdělávání a trh práce v ČR Ing. Monika DAVIDOVÁ, Ph.D. Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty

Více

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27

2 Vymezení normy... 21 Shrnutí... 27 Obsah Předmluva ke druhému vydání........................ 15 Č Á ST I Základní okruhy obecné psychopatologie............... 17 1 Úvod..................................... 19 2 Vymezení normy..............................

Více

Informální edukace a její metody

Informální edukace a její metody doc. Michal Kaplánek, Th.D. Jabok ZS 2011/2012 Informální edukace a její metody Přednáška č. 2 Volný čas, výchova ve volném čase a pro volný čas, možnosti výchovy v NZDM Chápání volného času v současnosti

Více

RVP v širších souvislostech

RVP v širších souvislostech RVP v širších souvislostech Bílá kniha Národní program rozvoje vzdělávání základní koncepční materiál, na kterém byla nalezena společenská shoda popisuje vztah kurikulárních dokumentů mezi sebou, jejich

Více

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství

Stárnoucí pracovní populace. Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Stárnoucí pracovní populace Hlávková J., Cikrt M., Kolacia L., Vavřinová J., Šteflová A., Kolacia L. SZÚ Praha, Centrum pracovního lékařství Rožnov,2006 Základní problém Stárnutí populace celosvětový fenomén

Více

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka

Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Příloha č. 1 Základní informace o zařízení Zařízení Název zařízení: Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež Tanvald Kontaktní adresa zařízení: Hlavní 1309, 468 51 Smržovka Telefon: 606 635 113 E-mail:

Více

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb

CENTRUM. Rožmitál pod Třemšínem. poskytovatel sociálních služeb CENTRUM Rožmitál pod Třemšínem poskytovatel sociálních služeb zařízení je příspěvkovou organizací Středočeského kraje Poslání: Zajistit dobré a účinné sociální služby, které jsou základním předpokladem

Více

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé)

Strategický cíl 1 Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Sociálně soudržné, živé a kulturní město (lidé) Kulturní a živé město se silnými lokálními komunitami, které nabízí podmínky pro demografickou reprodukci, kvalitní vzdělávání založené na inovativním a

Více

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FAKULTA TĚLESNÉ VÝCHO VY A SPORTU TEMATICKÉ OKRUHY KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM VOJENSKÁ TĚLOVÝCHOVA I. SPOLEČENSKOVĚDNÍ PŘEDMĚTY Filosofie sportu 1. Pojmová reflexe kinantropologie

Více

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře

I. DENNÍ STACIONÁŘ. 1. Vize. Nebýt ve službě vidět. II. Cílová skupina. III. Cíl denního stacionáře I. DENNÍ STACIONÁŘ 1. Vize Nebýt ve službě vidět Posláním denního stacionáře při Domově Dědina je formou celoročních ambulantních služeb poskytovat pomoc a podporu dospělým osobám s mentálním a kombinovaným

Více

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie

4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie 4.3. Vzdělávací oblast: Informační a komunikační technologie Vzdělávací obor: Informační a komunikační technologie Charakteristika vyučovacího předmětu Informatika 1. Obsahové vymezení vyučovacího předmětu

Více

Charakteristika předmětu

Charakteristika předmětu Vzdělávací oblast : Vyučovací předmět: Člověk a svět práce Člověk a svět práce - Svět práce Charakteristika předmětu Vzdělávací obsah: Základem vzdělávacího obsahu předmětu Svět práce je vzdělávací obsah

Více

Aktuální stav OP VVV

Aktuální stav OP VVV OP VVV Aktuální stav OP VVV 6. 1. 2014 byl zveřejněn indikativní harmonogram výzev OP VVV pro rok 2015 13. 3. 2015 byla finální verze OP VVV po vypořádání připomínek znovu oficiálně předložena Evropské

Více

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE

TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Střední škola sociální péče a služeb, nám. 8. května 2, Zábřeh TÉMATA K MATURITNÍ ZKOUŠCE ZE SOCIÁLNÍ PÉČE Studijní obor: Forma zkoušky: 75 41- M/004 Sociální péče, sociálně správní činnost ústní Školní

Více

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje. Mgr. Monika Řezáčová Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2011 Mgr. Monika Řezáčová věda o psychické regulaci chování a jednání člověka a o jeho vlastnostech

Více

Andragogika Podklady do školy

Andragogika Podklady do školy Andragogika Podklady do školy 1 Vzdělávání dospělých 1.1 Důvody ke vzdělávání dospělých Vzdělávání dospělých, i přes významný pokrok, stále zaostává za potřebami ekonomik jednotlivých států. Oblast vzdělávání

Více

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011)

ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA PORADENSKÝCH SLUŽEB VE ŠKOLE (školní rok 2010/2011) 1. Vymezení poradenských služeb ve škole 2. Standardní činnosti poradenských pracovníků školy 3. Standardní činnosti pedagogů,

Více

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011

PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 PLÁN VÝCHOVNÉHO A KARIÉROVÉHO PORADENSTVÍ - ŠKOLNÍ ROK 2010/2011 V Olomouci, 1.9.2010 1. Činnost výchovné poradkyně Funkce výchovné poradkyně je zřizována podle 34 zákona ČNR č. 76/1978 Sb. (ve smyslu

Více

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková)

Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) EDUKACE Základní pedagogické kategorie a pojmy (pracovní podkladový materiál k výuce, zpracovala K. Vlčková) = výchova - v širším slova smyslu (výchova + vzdělávání), častěji používaný termín, ale nejednoznačný

Více

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života

ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života ZDRAVÍ VE SVĚTĚ PRÁCE: Podpora zdraví na pracovišti jako nástroj pro zlepšování a prodloužení pracovního života Evropa čelí velké výzvě z důvodů globalizace a demografických změn. Proto zástupci ministerstev,

Více

Etický kodex sociálních pracovníků

Etický kodex sociálních pracovníků Etický kodex sociálních pracovníků 1. Etické zásady Sociální práce je založena na hodnotách demokracie, lidských práv a sociální spravedlnosti. Sociální pracovníci proto dbají na dodržování lidských práv

Více

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě

Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě Zdravé stárnutí Nikdy není pozdě MUDr. Hana Janatová CSc. Státní zdravotní ústav Státní zdravotní ústav 1 EY 2012 Aktivní a zdravé stárnutí a mezigenerační solidarita Národní strategie podporující pozitivní

Více

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství

1 Technická výchova v podmínkách transformace školství Úvod Současná složitá společnost, která je charakterizována vědeckotechnickým vývojem, informační explozí, globalizací atd., je na druhé straně poznamenána také značnými ekologickými, ekonomickými a společenskými

Více

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku

Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Výchovně-vzdělávací terapie pro děti se speciálními potřebami v Rumunsku Jeden ze základních principů speciálního vzdělávání je princip zajištění jednoty výuky, výchovy, kompenzace, zotavení a (nebo) převýchovy.

Více

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce

Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Vzdělávací oblast - Člověk a svět práce Pracovní činnosti Charakteristika vyučovacího předmětu 2.stupeň Obsahové, časové a organizační vymezení Časová dotace v učebním plánu je 1 vyučovací hodina týdně.

Více

Konference pracovníků DMI 2014

Konference pracovníků DMI 2014 Návrh koncepce domovů mládeže Konference pracovníků DMI 2014 Úvod Neexistuje rámcový vzdělávací program pro DM a návrh koncepce nemá ambice ho ani vytvořit Nevíme o žádném dokumentu, který by konkretizoval

Více