Muzeum a změna IV / The Museum and Change IV

Transkript

1 M e z i n á r o d n í k o n f e r e n c e / T h e I n t e r n a t i o n a l C o n f e r e n c e Muzeum a změna IV / The Museum and Change IV Praha, Nová budova Národního muzea listopadu 2013 Přednášející a resumé příspěvků: (řazeno dle časového plánu a programu konference) 12. listopadu 2013 I. blok: Dokumentace současnosti Úvod do problematiky, I. část (11:00 12:30) Moderuje: Luděk Beneš, předseda Asociace muzeí a galerií ČR/Muzeum Mladoboleslavska, Česká republika Léontine Meijer-van Mensch Léontine Meijer-van Mensch, Ph.D., přednáší teorii kulturního dědictví a profesní etiku na Reinwardt Academy v Amsterdamu a je spoluředitelkou nedávno založené společnosti MMC Mensch Museological Consulting (Amsterdam-Berlin). Je aktivní v komisích několika (mezinárodních) muzejních organizací, je například předsedkyní komise COMCOL, ICOM International Committee for Collecting (Mezinárodní komise pro sbírkotvornou činnost ICOM), a členkou rady Mezinárodní školy Muzeologie v Celje na Slovinsku. Jako výzkumná pracovnice pracuje v současné době na studii Muzeologie jako věda ve střední Evropě a zejména v Německé demokratické republice. Kontakt: Reinwardt Academy Dapperstraat 315, 1093 BS Amsterdam, Netherlands leontine.meijer-vanmensch@ahk.nl; URL: Dokumentace současnosti: Teorie, praxe a etika Muzea stále více dokumentují současnost a mnoho takových projektů je participačních. Dalo by se říct, že jsme svědky participační revoluce v muzejní práci. V těchto projektech často vyvstává otázka kdo rozhoduje o tom, co je důležité, což zpochybňuje samé jádro profesionalismu a kanonizované definice muzejní práce. Přednáška se zamýšlí nad těmito otázkami z teoretického a etického hlediska a také nad metodologickým faktem, zda je v rámci muzejní struktury doopravdy možné dokumentovat současnost. Jan Dolák PhDr. Jan Dolák, Ph.D., vystudoval na brněnské Filozofické fakultě historii a muzeologii, doktorské studium archeologie. V oboru pracuje nepřetržitě od roku 1985, nejprve jako vedoucí pracovník několika muzeí, od roku 2002 jako vedoucí Katedry UNESCO pro muzeologii a světové dědictví na Masarykově univerzitě v Brně. Pravidelně vyučuje na Katedře etnologie a muzeologie FiF UK Bratislava. Je organizátorem mezinárodních konferencí, přednáší doma i v zahraniční; spoluautor bibliografií prací Z. Z. Stránského a J. Špéta, autor desítek článků publikovaných doma i v zahraničí. Často je citován v odborné literatuře Evropa, Latinská Amerika, Asie. Je členem redakčních rad odborných domácích i zahraničních periodik a člen poradních orgánů předních českých muzeí. Byl předsedou Asociace muzeí a galerií České republiky, nyní je předsedou Muzeologické komise AMG. Kontakt: Masarykova univerzita Katedra UNESCO pro muzeologii a světové dědictví Arna Nováka 1, Brno, Česká republika dolak@phil.muni.cz; URL: Dokumentace současnosti a nedávné historie. Metodologie. Domácí a zahraniční přístupy Stručný úvod do problematiky, přiblížení základních teoretických přístupů jednotlivých škol. Historii jako dění, které proběhlo v minulosti, můžeme zkoumat pouze historickými metodami. Současnost není jen bezrozměrný bod na časové ose (sv. Augustin), ale je tvořena časovým dvorcem (E. Husserl), někdy hovoříme o rozlehlé přítomnosti (W. James). Proto metody dokumentace nejnovějších dějin a současnosti nemohou být totožné. Odmítnutí konsensuálního přístupu BP Before Present. Začlenění přírodních věd do dokumentace současnosti. Shrnutí stavu dokumentace současnosti v České republice. Na několika případech ze zahraničí bude poukázáno na těsné spojení míry svobody a demokracie s dokumentací současnosti v konkrétní zemi. 1

2 František Šebek PhDr. František Šebek pracoval od roku 1968 ve Východočeském muzeu v Pardubicích jako historik se specializací na numismatiku a starší dějiny regionu východních Čech, dále zde působil v různých vedoucích funkcích, od roku 1991 do roku 2009 jako ředitel muzea. Nyní s muzeem spolupracuje jako historik na zkrácený úvazek. V letech 1991 až 2000 byl předsedou Asociace muzeí a galerií ČR, mimo to byl řadu let členem Exekutivy AMG. Nyní působí v Asociaci jako lektor a vedoucí Školy muzejní propedeutiky a jako vedoucí pracovní skupiny pro muzejní statistiku a podílí se na řešení několika dalších projektů. Od roku 2000 vyučuje muzeologii na Ústavu historických věd Fakulty filozofické Univerzity Pardubice. Kontakt: Univerzita Pardubice Ústav historických věd Studentská 84, Pardubice, Česká republika frsebek@seznam.cz; URL: Otazníky nad sítí a strukturou muzeí ČR Oficiální statistické výkazy o činnosti muzeí v ČR uvádějí v současné době něco kolem 460 muzeí (tj. včetně muzeí umění galerií a památníků). Není to ovšem úplný výčet, jiné zdroje operují s vyššími čísly. Navíc se v těchto evidencích nerozlišují muzea jako taková (tj. ta, které naplňují základní standard obsažený v definici muzea v Etickém kodexu muzeí ICOM) od muzeí, která plní standard jen zčásti, nebo se za muzea označují. V České republice bohužel neexistuje registrační systém (jako v řadě jiných zemí), který by jasně vymezil muzea jako taková. Mimo jiné to má dopady i v rovině ekonomické: srovnávání výkonnosti muzeí a efektivnosti vynakládaných prostředků; využívání výhod dotačního systému. Jiný okruh této problematiky je otázka struktury muzejních institucí, nazírané podle různých hledisek. Struktura muzeí ČR se začala po roce 1990 měnit. Stále však zůstávají nejpočetnější skupinou regionální (místní) vlastivědná muzea. Přestože se výrazně změnil okolní svět, ve formách své činnosti se tato muzea příliš netransformovala. Magda Junková PhDr. Magda Junková byla po studiích dějin umění a estetiky na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze zaměstnána na Ministerstvu kultury ČR v Oddělení muzeí a galerií. V letech pracovala jako kurátor sbírky nábytku a uměleckých řemesel v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze, následně v Centrálním oddělení sbírek Národní galerie v Praze. V té době vykonávala rovněž funkci vedoucí Komise pro výkupy ze starožitností zřízené Ministerstvem kultury ČR pro sbírkové fondy státních muzeí a galerií. Po praxi zaměřené na specifika trhu s uměním v sekci umění a umělecká řemesla pracovala v Dialog Art, a. s., v letech na Ministerstvu zahraničních věcí v sekci kulturních styků a podílela se na koncepci a přípravách prezentačních aktivit našeho státu v rámci přístupových jednání do EU. Od roku 2005 pracuje na Odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR a v různých odborných komisích, jejichž činnost souvisí s problematikou ochrany, evidence a péče o sbírky. Kontakt: Ministerstvo kultury ČR Odbor ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Maltézské náměstí 471/1, Praha 1, Česká republika magda.junkova@mkcr.cz; URL: Program Rehabilitace památníků bojů za svobodu, nezávislost a demokracii Záměr programu připravilo Ministerstvo kultury na konci 90. let 20. století a vláda České republiky jej schválila svým Usnesením č. 264 ze dne 15. března Do programu byla zahrnuta v gesci Ministerstva kultury rehabilitace Památníku Lidice, Památníku Terezín, Památníku II. světové války v Hrabyni a Národního památníku na Vítkově; zřízení Památníku Vojna u Příbrami a Památníku Dr. Edvarda Beneše v Sezimově Ústí; a dále v gesci Ministerstva obrany rehabilitace Památníku osvobození v Praze na Žižkově, která byla završena 25. října 2009 slavnostním otevřením Národního památníku na Vítkově, kde byla dokončena část, financovaná ze státního rozpočtu prostřednictvím Ministerstva kultury (druhá část v gesci Ministerstva obrany stále probíhá). Program, prezentovaný jako konkrétní krok, směřující k vyrovnání se s minulostí, je významným kulturním počinem české vlády. Příspěvek je připomínkou nejrozsáhlejšího a finančně nejnáročnějšího programu MK ČR v tématu dokumentace současnosti. I. blok: Dokumentace současnosti Úvod do problematiky, pokračování (13:30 15:30) Moderuje: Dagmar Fialová, Národní muzeum, Česká republika Marek Pokorný Mgr. Marek Pokorný působí v současné době jako free lance kurátor a poradce v oblasti kulturního managementu, mezi lety byl ředitelem Moravské galerie v Brně a ředitelem Mezinárodního bienále grafického designu Brno. V letech pracoval na pozici hlavní kurátor Domu Pánů z Kunštátu Domu umění města Brna, dále jako vedoucí kulturní rubriky časopisu Týden, deníku Lidová demokracie a jako zástupce vedoucího kulturní rubriky deníku Dnes. Je absolventem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Byl a je členem mnoha uměleckých rad a komisí (v současnosti např. organizačního výboru Bienále Brno, poradního sboru ředitele Památníku Lidice či umělecké rady Lidické galerie). Kontakt: Na Ovčinách 4, Praha 7, Česká republika pokornymp@seznam.cz 2

3 Dokumentace současnosti jako virtuální sebevražda dějin (umění)? Posedlost uchováním maximálního množství dokladů vztahujících se k přítomnosti/současnosti dokumentujícího a dokumentovaného subjektu-instituce-společnosti je nejen důsledkem historismu 19. století a zrychlující se reflexivity jako fundující podmínky vzniku moderní společnosti, ale zároveň zdvojuje, zakrývá, respektive podmiňuje či nahrazuje skutečnost, jíž byla dokumentace původně stopou a záznamem a která mohla být jejím prostřednictvím v budoucnu interpretativně znovuosvojena. Dokumentace současnosti tak nahrazuje historické vědomí, které kdysi prostřednictvím ohlédnutí konstruovalo budoucnost, a pomocí byrokratizace současnosti vraždí dějiny. Z dokumentace současnosti se tak v muzeu jako specifické instituci, udržující v pohybu dialektiku paměti a zapomnění, stává alibi vůči budoucnosti. Ve jménu odpovědnosti vůči historii je dokumentace současnosti rituální sebevraždou dějin. Důsledná dokumentace současnosti totiž ukazuje (abychom parafrázovali tezi Jana Assmana, týkající se ovšem starého Egypta), že se neodehrává nic, o čem bude možno vyprávět. Miloš Zapletal Doc. Dr. Ing. Miloš Zapletal vystudoval systémové inženýrství na Vysoké škole báňské v Ostravě. Od roku 1982 pracoval jako matematik-analytik v Agrodatu Opava a mezi lety jako odborný pracovník ve Slezském muzeu v Opavě. Získal doktorát v oboru Ochrana životního prostředí na Vysoké škole báňské Technické univerzitě v Ostravě a v roce 2004 se habilitoval v oboru environmentalistika na Technické univerzitě ve Zvolenu. Od roku 1991 přednáší na Slezské univerzitě. Zabývá se ochranou životního prostředí, ochranou přírodního a kulturního dědictví, metodami stanovení atmosférických polutantů a jejich působením na přírodní ekosystémy, lidské zdraví a materiály kulturních a historických památek, ekosystémovými službami a trvale udržitelným rozvojem životního prostředí. Je autorem nebo spoluautorem mnoha vědeckých monografií a publikoval přibližně stovku původních vědeckých prací. Kontakt: Slezská univerzita v Opavě Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav historických věd a archeologie Masarykova třída 343/37, Opava, Česká republika milos.zapletal@ekotoxa.cz; URL: Úloha ekomuzea v zachování tradičních ekologických znalostí a činností Jak může ekomuzeum přispět k zachování tradičních ekologických znalostí a činností místních komunit pro trvale udržitelný rozvoj krajiny a ochranu přírody? Na základě analýzy publikovaných charakteristik ekomuzea, které málo odkazují na ochranu a zachování přírodního prostředí, byly navrženy indikátory umožňující hodnotit funkci ekomuzea. Navržené indikátory zdůrazňují jeho úlohu v udržování a rozvíjení sociální a kolektivní paměti v souladu s Evropskou úmluvou o krajině a programem biosférických rezervací Člověk a biosféra. Tyto indikátory mohou být aplikovány k vyhledání potenciálních lokalit a komunit, ve kterých byly zachovány tradiční znalosti ochrany krajiny, biodiverzity a služeb ekosystémů. Založení ekomuzea v těchto oblastech by pomohlo zachovat a rozvíjet sociální a kolektivní paměť a tím přispět k trvale udržitelné komunitě a trvale udržitelnému rozvoji ekosystémů a krajiny. Manvi Seth Dr. Manvi Seth je docentkou a vedoucí oddělení muzeologie Ústavu národního muzea v Dilí. Od srpna 2002 vyučuje na katedře muzeologie tamtéž. V letech pracovala jako kurátorka užitého umění v Maharaja Sawai Man Singh II Museum, Jaipur. V Ústavu národního muzea se zabývá hlavně výukou, dohlížením na doktorské programy, vedením výzkumných projektů, organizováním národních a mezinárodních seminářů a konferencí a vedením programů budování kapacit pro odborníky v muzejním sektoru. Dr. Seth získala prestižní stipendium Nehru Trust UK Visiting Fellowship. Úspěšně dokončila vzdělávací program pro vedoucí pracovníky organizovaný Ministerstvem kultury indické vlády ve spolupráci s Britským muzeem. Je členkou rady International Expert Review Board for Distance Learning of the Commonwealth Association of Museums (CAM). Je členkou výkonné rady Mezinárodního výboru pro vzdělávání muzejních PRACOVNÍKŮ International Committee for Training of Museum Personnel (ICTOP) a je také členkou výkonné rady Indického výboru Mezinárodní rady muzeí Indian Committee of International Council of Museums (INC ICOM). Kontakt: National Museum Institute of History of Art, Conservation and Museology Janpath, New Delhi , India sharma.manvi@gmail.com; URL: Muzealizace v indických muzeích Dokumentace a zastoupení současnosti Budu se věnovat přístupu stávajících a připravovaných muzeí v Indii v rámci historického kontextu, jejich současných problémů a vyhlídek do budoucna. Příspěvek bude pojednávat také o budoucnosti muzeí v Indii v souvislosti se současnou novou a předpokládanou úlohou muzeí. Václav Houfek Mgr. Václav Houfek je absolventem magisterského studia oboru Historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, od roku 1986 je zaměstnán v Muzeu města Ústí nad Labem jako historik a kurátor historických a uměleckých sbírek. Roku 1993 se stal vedoucím historického oddělení Muzea města Ústí nad Labem a od roku 1995 také externě vyučuje na Filozofické fakultě Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 3

4 Kontakt: Muzeum města Ústí nad Labem Masarykova 1000/3, Ústí nad Labem, Česká republika URL: Topografie historické paměti Historické vědomí a povědomí se mimo jiné projevuje instalacemi ve veřejném prostoru. V českých zemích to je od počátku 19. století do současnosti pevná součást veřejně deklarované přináležitosti ke kulturnímu dědictví. Dokumentace pomníků, památníků, pamětních desek a dalších obdobných realizací je součástí dokumentace současnosti, ať se již týká zaniklých objektů, stávajících objektů a jejich případných proměn nebo objektů plánovaných, ale nerealizovaných. V současnosti probíhá dokumentace pamětních míst v ČR v období let , které byly od roku 1990 do současnosti různými formami připomenutí zařazeny do veřejně sdílené paměti. Nositelem projektu je Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně a Muzea města Ústí nad Labem se realizovala výstava Příběhy míst, na kterou naváže cyklus putovních výstav a doprovodných programů. V rámci výsledků projektu je možné analyzovat a interpretovat soudobou historickou paměť a její projevy ve veřejném prostoru. Vanda Jiříkovská PhDr. Vanda Jiříkovská, CSc., pracovala v Muzeu v Zábřehu na Moravě, ve Vlastivědném muzeu v Šumperku, v Ústavu etnografie a folkloristiky ČSAV, ve Vlastivědném muzeu ve Slaném jeho pobočce Národopisném muzeu v Třebízi, ve Středočeském muzeu v Roztokách u Prahy a na Odborném pracovišti pro lidovou kulturu středních Čech (Regionální muzeum Kolín). V letech externě přednášela Úvod do muzeologie na Katedře kulturní antropologie Západočeské univerzity v Plzni. Kontakt: Čestná členka AMG Kaplická 853, Praha 4, Česká republika vanda.jirikovska@centrum.cz Dokumentace současnosti z pohledu etnografa Podkladem příspěvku jsou především zkušenosti s dokumentační činností Odborného pracoviště pro lidovou kulturu Středočeského kraje, oddělení Regionálního muzea v Kolíně. Výsledky shromážděné od roku 2005 byly prezentovány formou putovní výstavy Výroční obyčeje a tradiční slavnosti ve středních Čechách. V roce 2013 vydává Regionální muzeum v Kolíně publikaci na totéž téma. Hlavním cílem je zachycení současné podoby lidových obyčejů, jejich proměn po stránce formální i významové. Do budoucna počítáme s pokračováním dokumentace v rozšířeném tematickém rozsahu, se zaměřením na nově vznikající tradice. Je jich bezpočet, např. slavnosti rozsvícení vánočního stromu, štědrovečerní zpívání koled na návsích a náměstích, novoroční nebo velikonoční vycházky do okolí, sjezdy rodáků a mnoho dalších. Podobně jako dosud klademe důraz na sledování významu tradic lidové kultury v současném společenském životě. Hana Dvořáková PhDr. Hana Dvořáková kurátorka v Městském muzeu v Kloboukách u Brna, Regionálním muzeu v Mikulově a ve Středisku vědeckého filmu ČSAV. Od roku 1992 je vedoucí Etnografického ústavu Moravského zemského muzea a specializuje se na problematiku lidové religiozity, hraček a okrajové žánry. Je členkou Vědecké rady Slovenského národného múzea, Moravského zemského muzea, Západočeského muzea v Plzni, výstavní rady Národního muzea a odborných komisí včetně poroty Národní soutěže muzeí Gloria musealis (do roku 2013). Je členkou redakční rady Národopisné revue, sborníku Jižní Morava, Národopisné společnosti a Österreichisches Verein für Volkskunde. Kontakt: Moravské zemské muzeum Etnografický ústav Zelný trh 6, Brno, Česká republika hdvorakova@mzm.cz; URL: Trvání v čase (Dauer im Wechsel) J. W. Goethe ve své básni poukázal na proměnu subjektivního pohledu, na změny zažitých neměnných jevů, proměny zorného úhlu. Trvání ve změně lze vztáhnout i na motto konference. Co rozumět pod současností je to právě probíhající čas, nebo to, co se stalo včera? Jak dlouhá má být doba od okamžiku vzniku předmětu, aby nabyl charakter muzejního dokladu? Časový faktor není při dokumentaci současnosti jediným kritériem, neboť přistupují další: Vztah daného jevu/předmětu k životu člověka/společnosti v dané době či jeho frekvence. Pomineme-li stáří jako zásadní muzeologické kritérium, vyvstane otázka: Co máme muzealizovat ze současnosti? Kurátor jako aktér současného/nedávného dění. Následkem je subjektivní zatížení pozice realizátora, prolínání rolí historika a svědka, pamětníka i samotného aktéra dobového dění. Tvůrce sbírky určuje, které objekty se stanou relikty budoucnosti. V expozicích vlastivědného typu převažuje detailní vylíčení života venkovských vrstev s důrazem na 19. století. Stejně vzácné jako starší doklady jsou i předměty z poměrně nedávné minulosti. Druhá polovina 20. století ještě není vyčerpávajícím způsobem zhodnocena a v souvislosti s rokem 1989 následují další změny. Změny v orientaci muzejní činnosti ikonou je návštěvnost. 4

5 Martin Lang RNDr. Martin Lang je absolventem Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, oboru Základní a ložisková geologie a geochemie. Do roku 2003 byl praktikující geolog ve státním i soukromém sektoru, v letech pracoval na pozici vedoucího oddělení paleontologie v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, poté jako vedoucí oddělení hornictví a hutnictví v Národním technickém muzeu v Praze a od roku 2009 do současnosti je vedoucím Muzea Středních Brd ve Strašicích. Publikuje v odborném tisku (např. Sborník Muzea Dr. Bohuslava Horáka, Rozpravy Národního technického muzea), je autorem či spoluautorem řady regionálních knižních publikací a encyklopedií. Kontakt: Muzeum Středních Brd Strašice 405, Strašice, Česká republika langmartin@atlas.cz; URL: Neobjevujme znovu Ameriku. Pro regionální a technická muzea je dokumentace současnosti denním chlebem Regionální muzea, ať již tzv. okresního či městského typu, jsou v místech své působnosti veřejností často vnímána především jako kulturní centra regionu. Jsou organizátory výstav, ať již tyto představují různé umělecké autory ze své spádové oblasti, nebo také různé organizace a spolky ze svého regionu. Často jsou jedinými dokumentátory regionálních kulturních a společenských událostí, ať již v podobě hmotné či nehmotné. Tento typ práce pro ně nebývá nijak výjimečný, ale naopak zcela všední. Od kronikářů, kteří se zabývají popisem těchto událostí, se však liší hlavně tím, že uchovávají z akcí různé artefakty, tedy předměty sbírkové povahy a bohatou fotodokumentaci, příp. i filmový materiál, a starají se o propagaci regionu v cestovním ruchu. II. blok: Za zdmi muzeí I. část (15:45 18:00) Moderuje: Martina Lehmanová, Český výbor ICOM/Muzeum hl. m. Prahy, Česká republika Eva Fägerborg Eva Fägerborg, Ph.D., pracuje jako kurátor v Muzeu kulturní historie ve Švédsku, na různých pozicích v Nordiska Museet ve Stockholmu. V letech byla kurátorkou na sekretariátu Samdok. V roce 2012 odešla do penze. Je iniciátorkou mezinárodní sítě muzeí pro sbírkotvornou činnost (Collectingnet, 2007) a jedním ze zakládajících členů Mezinárodního výboru pro sbírkotvornou činnost Mezinárodní rady muzeí ICOM Committee for Collecting (COMCOL, 2010). Od roku 2010 je členkou výkonné rady COMCOL a vedoucí redakce bulletinu COMCOL. Kontakt: Museum of Cultural History of Sweden Rasundavägen 26, SE Solna, Sweden eva.faegerborg@gmail.com Současná sbírkotvorná činnost a švédský model SAMDOK Po více než tři desetiletí ( ) se švédská muzea účastnila zvláštní spolupráce, která vznikla a vyvíjela se v rámci systému Samdok národní organizace muzeí pro studium současnosti a sbírkotvornou činnost. Při práci v terénu a pomocí metodologického pluralismu zkoumala současný život ve Švédsku a obohacovala muzejní sbírky o nový materiál. Od roku 2012 má Samdok nástupce v systému s názvem Současná sbírkotvorná činnost, Švédsko. Příspěvek pojednává o práci modelu Samdok a podává stručnou zprávu o jeho cílech, struktuře, činnostech a měnících se perspektivách, o jeho výzvách a výsledcích. Od systematického a racionálního přístupu z průkopnického období systému Samdok se práce začala více zaměřovat na reflexivní studia. Současně byl kladen větší důraz na roli modelu Samdok jako fóra pro profesionální vývoj a komentáře o kulturním dědictví jako výsledku výzkumu a sbírkotvorné činnosti. Systém Samdok také přispěl k rozšíření mezinárodního dialogu a spolupráce a inicioval vznik mezinárodní sítě, která vytvořila jeden ze základních kamenů nového Mezinárodního výboru pro sbírkotvornou činnost (International Committee for Collecting COMCOL) organizace ICOM v roce Pavel Holman Mgr. Pavel Holman vystudoval dějepis, pedagogiku a muzeologii. Pracoval jako historik v Muzeu Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech a jako vedoucí Městského muzea v Radnicích. Od roku 1993 pracuje jako asistent na Ústavu archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, zároveň je vedoucím oddělení muzeologie. Je členem výboru Muzeologické komise AMG a Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku při AMG. Je členem poroty Národní soutěže muzeí Gloria musaealis. Kontakt: Masarykova univerzita Ústav archeologie a muzeologie Filozofické fakulty Arna Nováka 1, Brno, Česká republika holman@phil.muni.cz; URL: Sbírkotvorná činnost muzeí teorie a praxe Sbírkotvorná činnost patří k jedné ze základních činností muzeí. Zvláštní kategorii v jejím rámci tvoří dokumentace současnosti. Toto téma je často diskutované, ale praktická realizace sbírání současných předmětů je na nízké úrovni. Chybí i metodika. Vyjma švédského Samdoku a dokumentace budování socialismu v Československu 5

6 neexistoval nějaký systém dokumentace současnosti. Nastínění problémů spjatých s dokumentací současnosti. Mění se nějak předmět zájmu muzejníka při sbírkotvorné činnosti, nebo zůstává stejný? Jak může sbírkotvornou činnost ovlivnit moderní technika a média? Otázka nehmotného dědictví a jeho zachycení. Jde o sbírkový předmět, nebo mají jeho záznamy jinou povahu. Jak by tedy měla dokumentace současnosti v muzeu vypadat? Jaká je současná realita? Dagmar Jelínková PhDr. Dagmar Jelínková je absolventkou oboru Dějiny umění na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Historička umění s odbornou praxí v památkové péči a praxí kurátorky sbírek v krajských galeriích (Středočeská galerie v Praze, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě) je v současnosti zaměstnána jako metodička pro správu sbírek výtvarného umění v Metodickém centru pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze. Odborně spolupracovala v rámci činnosti profesního sdružení Rady galerií v ČR na digitalizaci galerijních sbírkových fondů a v dalších muzejních specializacích. Od ustavení Rady galerií ČR do roku 2007 byla předsedkyní komory odborných pracovníků. Kontakt: Národní galerie v Praze Staroměstské nám. 12, Praha 1, Česká republika jelinkova@ngprague.cz; URL: Standardy práce se sbírkami v galeriích. Projekt spolupráce mezi Metodickým centrem pro muzea výtvarného umění a Radou galerií ČR Metodické centrum pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze spolupracuje na víceletém grantovém projektu Rady galerií ČR, který nese název Standardizace práce se sbírkami v galeriích ČR a způsoby jejího měření. Výstupem projektu by měly být návrhy minimálního standardu galerijní práce ve všech důležitých oblastech muzejních činností. Příspěvek bude informací o důvodech zahájení projektu a jeho aktuálním stavu. Dagmar Fialová, Marek Junek Mgr. Dagmar Fialová pracovala v letech ve Vojenském historickém muzeu v Praze (součást VHÚ) jako vedoucí expozice a kurátorka fondu cínových vojáčků. V letech zastávala funkci vedoucí sekretariátu, později tajemnice a nakonec výkonné ředitelky Asociace muzeí a galerií ČR. V roce 2003 absolvovala Filosofickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Muzeologie-Dějiny umění. V letech byla ředitelkou Českého muzea hudby (součást Národního muzea), od roku 2010 působí jako náměstkyně generálního ředitele Národního muzea pro centrální výstavní a sbírkotvornou činnost. Profesně se zaměřuje na etické a odborné standardy muzejní praxe, muzejní legislativu a sbírkový a výstavní management. Mgr. Marek Junek, Ph.D., je absolventem doktorského studia českých a slovenských dějin 19. a 20. století na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Od roku 2002 působí v Národním muzeu, nejprve v oddělení novodobých českých dějin a od roku 2010 jako vědecký pracovník na Ředitelství Národního muzea. Je autorem několika klíčových výstav (Republika, Charta 77) či stálé expozice v Národním památníku na Vítkově. V současné době vede autorský tým připravující společenskovědní část nových expozic Národního muzea. Od roku 2010 působí rovněž na Katedře středoevropských dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Kontakt: Národní muzeum Václavské nám. 68, Praha 1, Česká republika dagmar_fialova@nm.cz, marek_junek@nm.cz; URL: SWOT analýza sbírky Národního muzea s přihlédnutím ke strategii dokumentace současnosti Sbírka Národního muzea je budována již 195 let od jeho založení v roce 1818, v současnosti je největší muzejní sbírkou v České republice. Otázku soudobé dokumentace řešily a řeší předcházející i současné generace muzejních kurátorů různým způsobem někdy v rovině direktivní sbírkotvorné politiky, jindy jako spontánní veřejné sběrové akce. Jak nazírá aktuální sbírkotvorná strategie Národního muzea na otázku soudobé dokumentace? Je v možnostech jedné multidispilinární instituce provádět komplexní soudobou dokumentaci? A jaká hrozí rizika? Analýza ukáže silné a slabé stránky, rizika a příležitosti sbírky Národního muzea pro období , tedy pro období, ve kterém Národní muzeum čeká generální rekonstrukce Historické budovy a zásadní transformace jeho expoziční a výstavní činnosti v novém komplexu budov na Václavském náměstí. Jana / Johanna Pauly Jana / Johanna Pauly pracovala od roku 1963 jako průmyslová návrhářka PZO Jablonec, mezi lety jako návrhářka ve spolupráci s V. K. Novákem, poté jako odborná pracovnice Muzea skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou, kde se roku 1991 stala vedoucí oddělení sbírky šperku a průmyslové bižuterní výroby. V roce 1994 nastoupila do Národního technického muzea v Praze, nejprve na pozici vedoucí oddělení průmyslového designu a kurátorka sbírky průmyslového designu, poté jako vědecká a výzkumná pracovnice oddělení průmyslového designu, mezi lety působila tamtéž jako volontérka. V současné době spolupracuje na projektech v oblasti průmyslového designu. Kontakt: Národní technické muzeum v Praze Kostelní 42, Praha 7, Česká republika johanna.pauly@seznam.cz; URL: 6

7 Sbíráme současný a nedávný průmyslový design v Národním technickém muzeu Praha Co to je průmyslový design definice a jeho význam pro běžný život; založení sbírky v NTM Praha z iniciativy tehdejšího ředitele Ing. Ivo Janouška, CSc., 1994; koncept sbírky 3D a doprovodného 2D archivu průmyslového designu techniky. První akvizice pro sbírku, reakce kolegů v muzeu. Získávání kontaktů, podpora a spolupráce s Design centrem ČR. Prezentační program sbírky, výstavní činnost. Doprovodné odborné semináře pro sledování a zaznamenávání historie oboru. Publicistická činnost, granty pro katalog sbírky. Změna vedení sbírky v roce 2004, její nové zařazení. Spolupráce na nových expozicích v NTM Praha. Expozice Architektury, stavitelství a designu. Expozice Technika v domácnosti. Hana Grossmannová Ing. Hana Grossmannová, Ph.D., je absolventkou inženýrského studia na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně, bakalářského studia Právo a podnikání na Právnické fakultě Masarykovy Univerzity a doktorského studia na Fakultě chemické Vysokého učení technického v Brně. V roce 2007 nastoupila do Technického muzea v Brně, kde pracuje na pozici vědecko-výzkumná pracovnice v Metodickém centru konzervace a věnuje se hlavně vědecko-výzkumné činnosti v oblasti ochrany materiálů. V letech působila na VUT v Brně jako technická pracovnice v rámci grantu GA ČR. Je autorkou řady odborných publikací. Kontakt: Technické muzeum v Brně Purkyňova 105, Brno, Česká republika grossmannova@technicalmuseum.cz; URL: Novodobé materiály v muzejních sbírkách Nárůst množství novodobých materiálů ve sbírkách muzeí a galerií je stále markantnější. S tímto fenoménem je úzce spojen ožehavý problém uchovávání těchto materiálů a jejich preventivní i sanační konzervace. I přes mnoho projektových záměrů, které se v této oblasti realizují, nejsou prozatím výsledky výzkumných studií mnohdy aplikovatelné v běžné praxi. Tento příspěvek se pokouší uchopit tuto problematiku jak z pohledu kulturních institucí, tak i z pohledu vědce-technologa, navrhnou témata pro širší diskusi a představit některá parciální řešení a směry, kterými by se výzkum v dané oblasti měl zabývat. Pavel Douša PhDr. Pavel Douša, Ph.D., je absolventem oboru Historie-Muzeologie na Slezské univerzitě v Opavě a doktorského studia v oboru České a československé dějiny. Pracoval jako vedoucí Centra pro prezentaci kulturního dědictví a jako vědecký tajemník Národního muzea, nyní je ředitelem Historického muzea Národního muzea. Je vedoucím redaktorem časopisu Muzeum: Muzejní a vlastivědná práce. Působil či působí jako externí vyučující Ústavu dějin umění Filozofické fakulty UK, Ústavu pro informační studia a knihovnictví Filozofické fakulty UK a jako odborný asistent Ústavu Historie-Muzeologie FPF SU v Opavě. Ve své profesní a výzkumné činnosti se zabývá českými a československými dějinami 20. století, muzeologií, dějinami českého a slovenského muzejnictví, prezentací a komunikací muzejních sbírek a kulturního dědictví, managementem sbírky a správou digitálního obsahu. Je členem několika vědeckých, expertních či poradních sborů a podílí se nebo se podílel na řešení projektů (např. Pražská muzejní noc, Europeana awareness, Dotkni se 20. století, informační portál emuzeum.cz, Systém digitalizace muzejních sbírek a jejich prezentace esbirky.cz). Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, Praha 1, Česká republika pavel_dousa@nm.cz; URL: Veřejnost v roli kurátora. Sbírkové akce muzeí v ČR Sbírkové akce paměťových institucí jsou jednou z cest navázání vzájemného vztahu s návštěvníky a širokou veřejností. Roli návštěvníka povyšují z role pasivní na roli aktivní. Národní muzeum ve spolupráci s Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a dalšími českými muzei připravilo projekt 1989 Flash paměť muzea, který se zamýšlí nad obdobím konce osmdesátých let do rozpadu Československa a jeho odrazem v individuální a kolektivní paměti. Díky výzvě Národního muzea se veřejnost může podílet na tvorbě kulturní paměti a pomáhat tak dokumentovat minulost a současnost jako generační výpověď. Pro Národní muzeum jde o již druhý projekt tohoto typu (po projektu Moje monarchie z přelomu roku 2012 a 2013), který přináší veřejnosti možnost promluvit do dosavadní výsostné práce kurátorů a využít možnosti zaznamenat své vzpomínky, příběhy, předměty, za pomoci muzea vytvořit vlastní sbírku a interpretovat naši společnou minulost. Jan Novotný PhDr. Jan Novotný je absolventem oboru Kulturní historie na Historickém ústavu Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, kde roku 2004 vykonal státní rigorózní zkoušku. Byl zaměstnán na Odboru ochrany movitého kulturního dědictví, muzeí a galerií Ministerstva kultury ČR, poté jako vedoucí Městského muzea na zámku Kamenice nad Lipou. Od roku 2008 působí v Národním technickém muzeu, nejprve na pozici vedoucí odboru tvorby sbírek, poté jako náměstek generálního ředitele pro sbírkotvornou činnost a od roku 2012 do současnosti je ředitelem Muzea elektrotechniky a médií NTM. Kontakt: Národní technické muzeum v Praze Kostelní 42, Praha 7, Česká republika jan.novotny@ntm.cz; URL: 7

8 Van de Graaffův generátor Od vědy k exponátu Záchrana unikátního technického zařízení z Ústavu jaderné fyziky AV ČR v Řeži u Prahy, jeho demontáž a následné sestavení v prostorách Národního technického muzea, dokumentace výroby, užívání a provozu. Na příkladu realizace této akvizice je možno vysledovat mnoho systémových i nesystémových aspektů spojených se získáváním předmětů dokumentujících současnost, se kterými se potkávají muzejníci ve své běžné akviziční praxi. Podobný příklad klade řadu otázek na personální, finanční a prostorové limity, a tím spíše na koncepčnost a smysluplnost té které akvizice, právě s ohledem na omezené zdroje. Zvolená akvizice ukazuje možnosti jak do muzejní sbírky získávat i zařízení, která svou náročností vysoce překračují personální i rozpočtové možnosti muzejní instituce. Grantová pomoc MK ČR (program ISO), popř. soukromého průmyslového sektoru, personální součinnost ÚJF AV ČR, prezentace v ČT a ČRo atd. 13. listopadu 2013 II. blok: Za zdmi muzeí pokračování (9:00 10:15) Moderuje: Milan Hlaveš, Český výbor ICOM/Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Česká republika Mei-Fang Kuo Mei-Fang Kuo, Ph.D., je asistentkou kurátora v Muzeu Národní univerzity Cheng Kung (NCKU), je také odbornou asistentkou na Národní univerzitě v Tainanu. Vystudovala obor Architektura a získala titul magistr územního plánování na Národní tchajwanské univerzitě. Potom pracovala jako asistentka kurátora v oddělení výstav v Národním přírodovědném muzeu ( ). Byla hlavním výzkumným pracovníkem, který vedl rekonstrukci starověkých astronomických vodních hodin čínské dynastie Song, které jsou hlavním exponátem stálé výstavy Národního přírodovědného muzea. V roce 2007 získala titul Ph.D. z historie a teorie architektury na Národní univerzitě Cheng Kung, kde od té doby pracuje. Zabývá se muzejními výstavami, problematikou kulturního dědictví, tchajwanskou tradiční architekturou a tchajwanskou architekturou původních obyvatel. Kontakt: University Museum of National Cheng Kung University No. 1, University Road, Tainan City 701, Taiwan mfkuo@mail.ncku.edu.tw; URL: Adaptace historické budovy na vhodný depozitář: Případová studie univerzitního muzea Příspěvek zpětně nahlíží na dějiny muzejních strategií ohledně ochrany historických budov a také představuje příklad Muzea Národní Cheng Kung univerzity jako muzea, které zabírá relativně málo místa. Nejprve se zabývá tím, jak uchovat formu a styl historické architektury a původní uspořádání interiéru a přitom ji renovovat na kurátorsky vhodné prostředí. Příspěvek také pojednává o záměru umístit do takového muzea viditelný archiv a přitom vzít do úvahy začlenění historického významu budovy a její původní funkce pomocí vhodné tvůrčí a omlazovací strategie při zachování rovnováhy mezi novými funkcemi a starou funkčností s nadějí, že bude využit pravý účel infrastruktury. Z různých úhlů pohledů probírá také významy, překážky a hranice těchto strategií při zachovávání historického dědictví a jeho současném využívání jako otevřeného archivu. Mireia Campuzano Lerín Bc. Mireia Campuzano Lerín je restaurátorkou-dokumentátorkou a členkou týmu infračervené reflektografie oddělení preventivní konzervace a restaurování v Museu Nacional d art de Catalunya. Vystudovala výtvarné umění se specializací na konzervaci a restaurování na Barcelonské univerzitě. V letech pracovala jako člen technické skupiny (vicepresident) Group técnic Associació professionals dels conservadors-restauradors de Catalunya. Kontakt: Museu Nacional d'art de Catalunya Palau Nacional, Parc de Montjuïc, Barcelona, Spain mireia.campuzano@mnac.cat; URL: Systematická dokumentace konzervátorských zpráv za účelem výpůjček prostřednictvím programu MuseumPlus Dnešní společnost vyžaduje informace v krátké době a optimalizaci času a zdrojů. Oddělení restaurování a preventivní konzervace Museu Nacional d'art de Catalunya před rokem systematizovalo dokumentaci konzervátorských zpráv za účelem výpůjček. To umožňuje homogenizovat část informací a terminologii pomocí počítačového programu MuseumPlus. V příspěvku budou probírány argumenty pro a proti této metody. Mariana Holá Mgr. Mariana Holá je od roku 2010 zaměstnána jako kurátorka designu v Uměleckoprůmyslovém museu v Praze. Působila jako externí lektorka v Národní galerii v Praze a spolupracovala na mezinárodním projektu Theatre Architecture in Central Europe v rámci Institutu umění Divadelního ústavu. Vystudovala dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde v současnosti pokračuje v doktorském studiu. Kontakt: Uměleckoprůmyslové museum v Praze 17. listopadu 2, Praha 1, Česká republika hola@upm.cz; URL: 8

9 Od vzorkovny po DE(SIGN)UPM Příspěvek nejprve přiblíží vztah Uměleckoprůmyslového musea v Praze k současnosti v průběhu 20. století. Bude se věnovat východiskům (např. vzorkovna Svazu čs. díla, Mezinárodní sbírka soudobého knižního umění), díky nimž byly vybudovány muzejní sbírky moderního užitého umění a které zároveň formovaly i současné snahy muzea na poli designu. Ty představí druhá část příspěvku. Několikaleté, (zatím) neúspěšné snahy o založení Metodického centra designu, vedly k vytvoření koncepce centra DE(SIGN)UPM, které by se mělo věnovat současnosti ve vztahu k budování muzejních sbírek. Příspěvek zohlední rovněž zahraniční příklady vztahu muzeí užitého umění k současnosti. Lenka Šaldová Mgr. Lenka Šaldová, Ph.D., je absolventkou magisterského studia oborů Divadelní věda a Bohemistika na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a doktorského studia oboru Divadelní věda tamtéž. Její odbornou specializací je hudební a loutkové divadlo a české divadlo 20. století. Od roku 2005 pracuje v Národním muzeu na pozici kurátorka sbírkových a mobiliárních fondů (v současné době sbírky loutek, loutkářských dekorací a sbírka rukopisů). Pravidelně přispívá do Týdeníku Rozhlas, Divadelních novin, Hudebních listů a časopisu Svět a divadlo. Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, Praha 1, Česká republika lenka_saldova@nm.cz; URL: Dokumentace současného divadla Divadelní představení je pomíjivá záležitost: odehrává se vždy teď a tady. Jak zajistit, aby se k němu mohli vracet badatelé i návštěvníci výstav ještě mnoho let poté, co zmizí z repertoáru divadla? Divadelní oddělení Národního muzea v poslední době intenzívně prověřuje, kdo a jak současné divadlo dokumentuje a jakou roli v jeho dokumentaci může/měla by hrát centrální muzejní instituce. Hans Ottomeyer Prof. Dr. Hans Ottomeyer studoval v letech 1967 až 1976 na univerzitách ve Freiburgu, Berlíně, Londýně, Mnichově a Paříži. Titul Ph.D. získal na univerzitě v Mnichově za práci Charles Percier a vznik empíru v roce Pracoval v Bavorském historickém muzeu a pro bavorské královské zámky, byl kurátorem sbírky nábytku a v letech 1983 až 1995 náměstkem ředitele v Munich Stadtmuseum. V letech 1995 až 2000 byl ředitelem Staatliche Museen Kassel (Schloss Wilhelmshöhe, Neue Galerie, Hessisches Landesmuseum, Museum für Astronomie und Technikgeschichte a Schloss Friedrichstein). V letech 2000 až 2011 byl generálním ředitelem a poté prezidentem Německého historického muzea v Berlíně. Je autorem mnoha publikací o empíru, biedermeiru, mnichovské secesi, kontinentální interiérové architektuře a nábytku, politické ikonografii, evropských dvorských ceremoniálech, dějinách stolování a grafickém designu. Byl kurátorem výstav o bavorských králích, Kateřině Ruské, dějinách doby, designu a reklamy. Kontakt: Mnichov, Spolková republika Německo info@hansottomeyer.de Muzea z hlediska managementu Muzea jsou v dnešní době často pod vlivem manažerů a pod přísnou finanční kontrolou. Marketing a event management, které dříve zabíraly pětinu úkolů muzea, se nyní staly jeho hlavní činností, která spotřebuje nejvíce času i financí. Péče o sbírky, sbírkotvorná činnost, publikování a výzkum došly k mrtvému bodu. Republika učenců a komunita vědců mezi evropskými muzei rezignovala kvůli konfliktu mezi předními muzei. V USA skončil rozkvět manažerů v devadesátých letech minulého století. Muzea znovu našla svou rovnováhu. Evropa často imituje americké vzory, které již před několika lety vymizely. Nastal čas vrátit se k lepšímu rozdělení muzejní práce, která je zdeformovaná důrazem na event management namísto hodnot kulturního dědictví. Muzea vyzvala k aktivní muzejní politice Museumspolitik aby politici zjistili, že síla politiky může využívat muzea k jejím cílům a k ekonomickému myšlení. Martina Lehmannová Mgr. Martina Lehmannová je absolventka dějin umění a historie na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech působila v Moravské galerii v Brně jako kurátorka sbírek nábytku a textilu, od roku 2006 jako kurátorka Rodného domu Josefa Hoffmanna v Brtnici a Vlastní vily Dušana Jurkoviče v Brně. Od roku 2012 pracuje jako kurátorka sbírky užitého umění v Muzeu hlavního města Prahy. Specializuje se na užité umění a interiérovou tvorbu 19. a 20. století, design a dějiny sběratelství. Od roku 2007 je členkou mezinárodních komisí ICOM pro užité umění a design ICDAD a muzeí v historických domech DEMHIST. Od roku 2012 je členkou předsednictva Českého výboru ICOM a od roku 2010 německé společnosti specialistů v oboru nábytku Möbile Gesellschaft der Freunde für Möbel- und Raumkunst. Kontakt: Muzeum hlavního města Prahy Kožná 1, Praha 1, Česká republika lehmannova@muzeumprahy.cz; URL: 9

10 Zpráva o současných tématech Mezinárodní rady muzeí ICOM V srpnu 2013 proběhla v Rio de Janeiru v Brazílii 23. valná hromada ICOM. Příspěvek představí témata, kterými se zúčastnění muzejní pracovníci zabývali. Především se jedná o etický kodex pro pracovníky přírodovědných muzeí, aktivní práce s návštěvníky, klimatické podmínky v depozitářích a další. III. blok: Místa vzdělávání a potěšení I. část (10:25 12:00) Moderuje: Pavol Tišliar, Univerzita Komenského v Bratislavě, Slovensko John H. Falk Dr. John H. Falk je profesorem Free-Choice Learning (neformální učení) v rámci programu Sea Grant na Oregonské státní univerzitě a ředitelem Centra pro výzkum celoživotního vzdělávání (Center for Research on Lifelong STEM Learning) tamtéž. Je autorem mnoha odborných knih a článků, znám je hlavně díky svému výzkumu v oblasti free-choice science learning: učení, které probíhá na místech, jako jsou muzea, parky a skrze média. Dr. Falk založil a řídil Institute for Learning Innovation, neziskový výzkum a vývoj učení. Učil vědecké vzdělávání dětí na marylandské univerzitě a zastával několik vedoucích funkcí na Smithsonově institutu. Získal doktorát z ekologie a vědeckého vzdělávání na kalifornské univerzitě v Berkeley. Kontakt: Oregon State University 416 Kerr Administration Bldg. Corvallis, Oregon, USA falkj@science.oregonstate.edu; URL: Náhled na muzejní vzdělávání z hlediska výzkumu Příspěvek bude pojednávat o muzejním vzdělávání z pohledu výzkumu zaměřeného na návštěvníky. Na začátku bude vysvětleno, co víme o tom, jak se lidé učí v prostředí, které si mohou samy vybrat, jako jsou například muzea. Poté příspěvek stručně shrne zjištění, která svědčí o důležitosti faktorů přítomných před návštěvou muzea, tedy zájem a předchozí znalost, faktorů přítomných při návštěvě jako jsou kulturní, sociální a fyzické pohodlí a faktorů objevujících se po návštěvě, kterými je například následné upevňování zážitků. Zvláštní pozornost bude věnována poslednímu výzkumu, který ukazuje, že motivace návštěvníků související s identitou, hraje v ovlivňování učení se návštěvníků nepřiměřenou roli. Závěr se zaměří na to, jak mohou být výsledky tohoto výzkumu použity k vytváření vzdělávacích zážitků, které uspokojí potřeby návštěvníků a naplní jejich očekávání. Jeng-Horng Chen, Patricia H. Huang Jeng-Horng Chen, Ph.D., je docentem na katedře systémů a lodní mechatroniky, náměstkem ředitele a vedoucím oddělení historie Muzea Národní univerzity Cheng Kung Taiwan. Vystudoval strojní inženýrství a lodní stavitelství na michiganské univerzitě a lodní stavitelství a námořní inženýrství na Národní tchajwanské univerzitě. V letech pracoval jako generální sekretář v Tchajwanské asociaci pro vědu, techniku a společnost, vedoucím oddělení sbírek a v letech byl vedoucím oddělení výzkumu v Muzeu národní univerzity Cheng Kung. Patricia H. Huang, Ph.D., absolvovala doktorská studia managementu kulturního dědictví a muzeologie v Anglii. V současné době je odbornou asistentkou na Ústavu konzervace kulturních památek a muzeologie tainanské Národní univerzity umění v Tchaj-wanu. Zabývá se muzejní interpretací, dějinami muzeí a různými otázkami v oblasti kulturní politiky. Kontakt: National Cheng Kung University 1 University Rd., East District, Tainan City, Taiwan chenjh@mail.ncku.edu.tw; URL: Muzejní expozice jako platforma pro reformu vzdělávání: Zkušenosti Národní Cheng Kung univerzity Univerzitní muzeum může hrát novou roli jako platforma pro diskuzi o politice správy školství a nabízet nové kurzy a jiné metody vzdělávání. Tento příspěvek popisuje, jakou roli by mohla hrát výstava o historii univerzity jakožto platforma pro reformu správy vyššího školství v NCKU muzeu a jak výstavy muzejních oddělení obohacují učení v technickém kurzu. Vzdělávací politika je v současném Taiwanu důležitým a aktuálním problémem. Období historie NCKU muzea odráželo některé současné i starší problémy, které stále stojí za další diskuzi. Nicméně uspořádání skupin univerzitního muzea se také podílí novým způsobem na obecných i specializovaných kurzech, ale stále potřebuje více zasvěcených učitelů i oborů. Olga Búciová Mgr. Olga Búciová pracuje od roku 2009 v Moravské galerii v Brně v oddělení pro práci s veřejností jako lektor a programový pracovník. V letech byla zaměstnána v oddělení marketingu a komunikace jako správkyně památkového objektu Jurkovičovy vily. Absolvovala studijní program Obecná teorie a dějiny umění a kultury Dějiny umění. Kontakt: Moravská galerie v Brně Husova 18, Brno, Česká republika olga.buciova@moravska-galerie.cz; URL: 10

11 Sociální a mezigenerační projekty při vzdělávací činnosti Edukační a volnočasové aktivity jsou pro muzejní a galerijní instituce jedním z klíčových prostředků k získávání nových návštěvníků a příznivců různého věkového či sociálního zařazení. Vzhledem k všeobecné snaze o rozšíření programové nabídky pro širokou veřejnost s přesahem k otevřeným komunikačním platformám je reflexe veřejných diskuzí a soudobého společenského dění samozřejmostí. Vybrané projekty realizované při doprovodném programu Moravské galerie v Brně, pokoušející se reagovat na důležitá a dlouhodobě aktuální témata, jako je stárnutí populace a mezigenerační solidarita či osobní iniciativa ve vztahu k veřejnému prostoru. Tomáš Drobný Mgr. Tomáš Drobný vystudoval historii a archeologii na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V letech byl zaměstnán v Památkovém ústavu v Olomouci na pozici archeolog, od roku 2001 do roku 2011 pracoval jako úředník a vedoucí odboru kultury a památkové péče Krajského úřadu Jihomoravského kraje. Od roku 2011 je vedoucím Metodického centra muzejní pedagogiky v Moravském zemském muzeu. Kontakt: Moravské zemské muzeum Metodické centrum pro muzejní pedagogiku Zelný trh 6, Brno, Česká republika tdrobny@mzm.cz; URL: Pamětníci vyprávějí a co pamatují muzea Role muzeí ve vytváření a uchování paměti. Využití pamětníků jako prostředku oslovení veřejnosti. Edukační role muzeí při dokumentaci a zpracování soudobých dějin. Zachycení významných dějinných událostí a jejich pamětníci, dokumentace každodennosti vs. dramatičnost osudů lidí ve 20. století a jejich odraz v muzeích a muzejních sbírkách. Jan Špringl Mgr. Jan Špringl je absolventem oboru Historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Působil jako středoškolský učitel, poté jako lektor vzdělávacího oddělení Památníku Terezín a od roku 2006 do současnosti na pozici metodik a vedoucí vzdělávacího oddělení tamtéž. Je řešitel a spoluřešitel projektů souvisejících s činností vzdělávacího oddělení Památníku Terezín např. cykly pedagogických seminářů pro české i zahraniční učitele o holokaustu, projekt Ghetto Terezín, holokaust a dnešek tvorba metodických modelů pro učitele ke vzdělávání o holokaustu ( ). Je řešitel vzdělávacího projektu Školákem v Protektorátu ( ) a projektu Za pomníčky (2011 dosud). Kontakt: Památník Terezín Principova alej 304, Terezín, Česká republika springl@pamatnik-terezin.cz; URL: Projekt Za pomníčky Cílem projektu je postupně zdokumentovat současný stav míst bývalých nacistických táborů a masových hrobů obětí nacismu na území dnešní České republiky a zmapovat, zda jsou na těchto místech instalovány pomníčky/pamětní desky, které připomínají jejich existenci. Doposud se podařilo shromáždit informace o více než 200 lokalitách. Zjištěná data jsou zveřejňována na speciální webové stránce, jež byla spuštěna na začátku roku Snahou projektu je upozornit na méně známá místa utrpení, zvýšit informovanost veřejnosti v oblasti tématu nebezpečí nacistické ideologie i totalitních režimů vůbec a v neposlední řadě prohloubit historické povědomí a vědomí obyvatel sledovaných lokalit o místech, na kterých žijí. Zjištěné skutečnosti by také měly sloužit odborníkům zabývajícím se sledovaným tématem, vzpomínkovou kulturou a místy historické paměti a pedagogům, kteří je mohou využít v práci na školách. III. blok: Místa vzdělávání a potěšení pokračování (13:00 14:30) Moderuje: Marek Junek, Národní muzeum, Česká republika Nina Milotová, Michaela Horáková Mgr. Nina Milotová se zabývá problematikou českého národního hnutí, kulturními dějinami a dějinami Podřipska druhé poloviny 19. století a začátku 20. století. Je jednou z manažerek projektu Národního muzea Dotkni se 20. století!. Absolvovala studium historie na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde v současné době pokračuje v kombinovaném doktorském studiu českých dějin. Mgr. Michaela Horáková pracuje v Národním muzeu na pozici produkční vzdělávacího projektu Dotkni se 20. století!, který prostřednictvím expozic, výstav a sbírkových předmětů umožňuje jedinečný pohled na dějiny 20. století, a jehož cílem je příprava materiálů pro výuku dějepisu na základních a středních školách. Vystudovala politické teorie a soudobé dějiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Kontakt: Národní muzeum Václavské náměstí 68, Praha 1, Česká republika nina_milotova@nm.cz, michaela_horakova@nm.cz; URL: 11